Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14.

1.kapitola (ZacharißÜ)


Napomenutφ lidu JudkΘho ku pokßnφ. 7. Vid∞nφ ZacharißÜovi proroku

zjevenΘ o and∞lφch, 17. o Φty°ech rozφch, 20. a Φty°ech kovß°φch.

1. M∞sφce osmΘho, lΘta druhΘho Dariova, stalo se slovo Hospodinovo k ZacharißÜovi synu BarachißÜe, syna Iddova, proroku, °koucφ:
2. Rozhn∞val se Hospodin na otce vaÜe velice.
3. Proto₧ rci t∞mto: Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Navra¥te se ke mn∞, pravφ Hospodin zßstup∙, a navrßtφm se k vßm, pravφ Hospodin zßstup∙.
4. Nebu∩te jako otcovΘ vaÜi, na n∞₧ volßvali proroci onino p°edeÜlφ, °φkajφce: Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Navra¥te se nynφ od cest sv²ch zl²ch, i od skutk∙ vaÜich zl²ch, ale neuposlechli, ani pozorovali mne, pravφ Hospodin.
5. OtcovΘ vaÜi kde jsou? A proroci ti zdali na v∞ky ₧ivi jsou?
6. Ale vÜak slova mß a soudovΘ moji, kterΘ₧ jsem p°ikßzal slu₧ebnφk∙m sv²m prorok∙m, zdali nepostihli otc∙ vaÜich? tak ₧e obrßtivÜe se, °ekli: Jak₧ ulo₧il Hospodin zßstup∙ uΦiniti nßm podlΘ cest naÜich, a podlΘ skutk∙ naÜich, tak uΦinil nßm.
7. Dne Φty°mecφtmΘho, jedenßctΘho m∞sφce, kter²₧ jest m∞sφc èebat, lΘta druhΘho Dariova, stalo se slovo Hospodinovo k ZacharißÜovi synu BarachißÜe, syna Iddova, proroku, °koucφ:
8. Vid∞l jsem v noci, a aj, mu₧ sedφ na koni ryzφm, kter²₧ stßl mezi myrtovφm, kterΘ₧ bylo v dolin∞, za nφm pak kon∞ ryzφ, strakatΘ a bφlΘ.
9. I °ekl jsem: Kdo jsou tito, Pane m∙j? ╪ekl mi and∞l ten, kter²₧ mluvil se mnou: Jß ukß₧i tob∞, kdo jsou tito.
10. Tedy odpovφdaje mu₧ ten, kter²₧ stßl mezi myrtovφm, °ekl: Tito jsou, kterΘ₧ poslal Hospodin, aby zchodili zemi.
11. I odpov∞d∞li and∞lu Hospodinovu tomu, kter²₧ stßl mezi myrtovφm, a °ekli: Zchodili jsme zemi, a aj, vÜecka zem∞ bezpeΦn∞ bydlφ, a pokoje u₧φvß.
12. Tedy odpov∞d∞l and∞l Hospodin∙v a °ekl: ╙ Hospodine zßstup∙, a₧ dokud₧ ty se nesmilujeÜ nad JeruzalΘmem a nad m∞sty Judsk²mi, na kterΘ₧ jsi hn∞val se ji₧ sedmdesßte let?
13. I odpov∞d∞l Hospodin and∞lu tomu, kter²₧ mluvil se mnou, slovy dobr²mi, slovy pot∞Üiteln²mi.
14. Tedy °ekl mi and∞l, kter²₧ mluvil ke mn∞: Volej [a] rci: Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Horlφm pro JeruzalΘm a Sion horlenφm velik²m.
15. A hn∞vßm se nßramn∞ na ty nßrody, kte°φ₧ majφ pokoj; nebo kdy₧ jsem jß se mßlo rozhn∞val, oni pomßhali k zlΘmu.
16. Proto₧ takto pravφ Hospodin: Navrßtil jsem se k JeruzalΘmu milosrdenstvφm, d∙m m∙j staven bude v n∞m, pravφ Hospodin zßstup∙, a pravidlo vzta₧eno bude na JeruzalΘm.
17. JeÜt∞ volej [a] rci: Takto pravφ Hospodin zßstup∙: JeÜt∞¥ se rozsadφ m∞sta mß pro [hojnost] dobrΘho; nebo¥ ut∞Üφ jeÜt∞ Hospodin Sion, a vyvolφ jeÜt∞ JeruzalΘm.
18. Tedy pozdvihl jsem oΦφ sv²ch, a uz°el jsem, a aj, Φty°i rohovΘ.
19. I °ekl jsem and∞lu, kter²₧ mluvil se mnou: Co jest toto? I °ekl mi: To jsou ti rohovΘ, kte°φ₧ zmφtali Judou, Izraelem a JeruzalΘmem.
20. Ukßzal mi takΘ Hospodin Φty°i kovß°e.
21. I °ekl jsem: Co jdou d∞lati tito? I mluvil, °ka: Tito jsou rohovΘ, kte°φ₧ zmφtali Judou, tak ₧e ₧ßdn² nemohl pozdvihnouti hlavy svΘ. Proto₧ p°iÜli tito, aby je p°estraÜili, a srazili rohy t∞ch nßrod∙, kte°φ₧ pozdvihli rohu proti zemi JudskΘ, aby nφ zmφtali.

2.kapitola (ZacharißÜ)


Vid∞nφ mu₧e m∞°φcφho JeruzalΘm. 4. Rozmno₧enφ, 5. bezpeΦnost i slßva

cφrkve. 6. Napomenutφ lidu v Babylon∞. 11. Povolßnφ pohan∙ do cφrkve.

1. Op∞t pozdvihl jsem oΦφ sv²ch, a uz°el jsem, a aj mu₧, v jeho₧ ruce byla Ün∙ra mφry.
2. I °ekl jsem: Kam jdeÜ? I °ekl mi: M∞°iti JeruzalΘma, abych vid∞l, jak velikß Üirokost jeho, a jak velikß dlouhost jeho.
3. A aj, kdy₧ and∞l ten, kter²₧ mluvil se mnou, vychßzel, jin² and∞l vychßzel jemu vst°φc.
4. A °ekl jemu: B∞₧, mluv k mlßdenci tomu, °ka: Po vsech bydliti budou JeruzalΘmÜtφ, pro mno₧stvφ lidu a dobytka u prost°ed n∞ho.
5. A jß budu, pravφ Hospodin, jeho zdφ ohnivou v∙kol, a slßvou budu u prost°ed n∞ho.
6. Nu₧e, nu₧e, utecte₧ ji₧ z zem∞ p∙lnoΦnφ, pravφ Hospodin, pon∞vad₧ se Φty° stran sv∞ta voln² pr∙chod uΦinil jsem vßm, pravφ Hospodin.
7. Nu₧e, Sione, kter²₧ p°eb²vßÜ [u] dcery BabylonskΘ, vydobu∩ se.
8. Nebo takto pravφ Hospodin zßstup∙: Po slßv∞ poslal mne proti nßrod∙m t∞m, kte°φ₧ zloupili vßs; nebo kdo₧ se dot²kß vßs, dot²kß se z°φtelnice oka mΘho.
9. Nebo aj, jß zdvihnu ruku svou proti nim, a budou loupe₧ slu₧ebnφk∙m sv²m, i zvφte, ₧e Hospodin zßstup∙ poslal mne.
10. Prozp∞vuj a vesel se, dcero Sionskß; nebo aj, jß p°ijdu a budu bydliti u prost°ed tebe, pravφ Hospodin.
11. I p°ipojφ se nßrodovΘ mnozφ k Hospodinu v ten den, a budou m²m lidem, a budu bydliti u prost°ed tebe, i zvφÜ, ₧e Hospodin zßstup∙ poslal mne k tob∞.
12. Tehdy d∞diΦn∞ ujme Hospodin Judu, dφl sv∙j, v zemi svatΘ, a vyvolφ zase JeruzalΘm.
13. Umlkni₧ vÜelikΘ t∞lo p°ed oblφΦejem Hospodinov²m, nebo¥ procφtφ z p°φbytku svatosti svΘ.

3.kapitola (ZacharißÜ)


Vid∞nφ o kn∞zi Jozue, 8. a zaslφbenφ jemu i jin²m v∞°φcφm uΦin∞nß.

1. Potom mi ukßzal Jozue kn∞ze nejvyÜÜφho, stojφcφho p°ed and∞lem Hospodinov²m, a satana stojφcφho po pravici jeho, aby se mu protivil.
2. Ale Hospodin °ekl satanu: Potresci₧ t∞ Hospodin, satane, potresci₧ t∞, pravφm, Hospodin, kter²₧ vyvoluje JeruzalΘm. Zdali₧ tento nenφ jako hlavn∞ vychvßcenß z ohn∞?
3. Jozue pak obleΦen byl v roucha zmazanß, a stßl p°ed and∞lem.
4. I odpov∞d∞l a °ekl t∞m, kte°φ₧ stßli p°ed nφm, °ka: Vezm∞te roucho to zmazanΘ s n∞ho. A °ekl jemu: Pohle∩, p°enesl jsem s tebe nepravost tvou, a oblΘkl jsem t∞ v roucha prom∞nnß.
5. Op∞t °ekl: Nech¥ vstavφ Φepici p∞knou na hlavu jeho. I vstavili Φepici p∞knou na hlavu jeho, a oblΘkli ho v roucha. And∞l pak Hospodin∙v tu stßl.
6. A osv∞dΦil and∞l Hospodin∙v Jozue, °ka:
7. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Jestli₧e po cestßch m²ch choditi budeÜ, a jestli₧e strß₧ mou dr₧eti budeÜ, budeÜ-li takΘ souditi d∙m m∙j, a budeÜ-li ost°φhati sφnφ m²ch: dßm¥ zajistΘ to, abys chodil mezi t∞mito p°φstojφcφmi.
8. SlyÜ nynφ, Jozue, kn∞₧e nejvyÜÜφ, ty i tovaryÜi tvoji, kte°φ₧ sedφ p°ed tebou: AΦkoli mu₧i ti jsou za zßzrak, aj, jß vÜak p°ivedu slu₧ebnφka svΘho, V²st°elek.
9. Nebo aj, toto¥ jest ten kßmen, kter²₧ kladu p°ed Jozue, na kßmen jeden sedm oΦφ; aj, jß vy°e₧i na n∞m °ezbu, pravφ Hospodin zßstup∙, a odejmu nepravost tΘ zem∞ jednoho dne.
10. V ten den, pravφ Hospodin zßstup∙, povolßte jeden ka₧d² bli₧nφho svΘho pod vinn² kmen a pod fφk.

4.kapitola (ZacharißÜ)


Posiln∞nφ proroka od And∞la. 2. Ukßzßnφ jemu u vid∞nφ svφcnu, d∞bßnu,

sedmi lamp, 3. a dvou oliv. 5. Vylo₧enφ toho vid∞nφ.

1. Potom navrßtil se and∞l, kter²₧ mluvil se mnou, a zbudil mne jako mu₧e, kter²₧ zbuzen b²vß ze sna svΘho.
2. I °ekl mi: Co vidφÜ? Jemu₧ jsem °ekl:Vidφm, ₧e aj, svφcen zlat² vÜecken, a olejn² dΦbßn na vrchu jeho, a sedm lamp jeho na n∞m, a sedm nßlevek k t∞m sedmi lampßm, kterΘ₧ jsou na vrchu jeho.
3. A dv∞ olivy p°i n∞m, jedna po pravΘ stran∞ dΦbßnu olejnΘho, a druhß po levΘ stran∞ jeho.
4. Tehdy odpov∞d∞l jsem a °ekl jsem and∞lu tomu, kter²₧ mluvil ke mn∞, °ka: Co ty v∞ci jsou, pane m∙j?
5. A odpovφdaje and∞l, kter²₧ mluvil se mnou, °ekl mi: Co₧ nevφÜ, co ty v∞ci jsou? I °ekl jsem: Nevφm, pane m∙j.
6. Tedy odpovφdaje, mluvil ke mn∞, °ka: Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobßbelovi, °koucφ: Ne silou, ani mocφ, ale Duchem m²m, pravφ Hospodin zßstup∙.
7. Co jsi ty, ≤ horo velikß, p°ed Zorobßbelem? Rovina. Nebo dolo₧φ nejvyÜÜφ kßmen s hluΦn²m prok°ikovßnφm: Milost, milost jemu.
8. I stalo se slovo Hospodinovo ke mn∞, °koucφ:
9. Ruce Zorobßbelovy zalo₧ily d∙m tento, a ruce jeho dokonajφ. I zvφÜ, ₧e Hospodin zßstup∙ poslal mne k vßm.
10. Nebo kdo₧ by pohrdal dnem mal²ch zaΦßtk∙, pon∞vad₧ se veselφ, hledφce na ten kßmen, toti₧ na zßva₧φ v ruce Zorobßbelov∞, t∞ch sedm oΦφ Hospodinov²ch, prochßzejφcφch vÜecku zemi?
11. Tedy odpovφdaje jemu, °ekl jsem? Co ty dv∞ olivy po pravΘ stran∞ toho svφcnu, i po levΘ stran∞ jeho?
12. Op∞t odpovφdaje jemu, °ekl jsem: Co ty dv∞ olivky, kterΘ₧ jsou mezi dv∞ma trubicemi zlat²mi, kterΘ₧ vylΘvajφ z sebe zlato?
13. I mluvil ke mn∞, °ka: VφÜ-li₧, co ty v∞ci jsou? I °ekl jsem: Nevφm, pane m∙j.
14. Tedy °ekl: To jsou ty dv∞ olivy, kterΘ₧ jsou u Panovnφka vÜφ zem∞.

5.kapitola (ZacharißÜ)


Kniha letφcφ u vid∞nφ, 5. mφra efi, 7. plech olovn∞n², 8. ₧ena u

prost°ed mφry, 9. a jinΘ dv∞ s k°φdly.

1. Potom op∞t pozdvihna oΦφ sv²ch, uz°el jsem, a aj, kniha let∞la.
2. I °ekl mi: Co vidφÜ? Jemu₧ jsem °ekl: Vidφm knihu letφcφ, jejφ₧ dlouhost byla dvadcφti lokt∙ a Üirokost desφti lokt∙.
3. Tedy °ekl mi: Toto prokletφ vyjde na Üirokost vÜφ zem∞. Nebo ka₧d² zlod∞j podlΘ n∞ho jako i ona vyhlazen, a ka₧d² p°isahajφcφ podlΘ n∞ho jako i ona vyhlazen bude.
4. Vynesu je, pravφ Hospodin zßstup∙, aby doÜlo na d∙m zlod∞je, a na d∙m p°isahajφcφho skrze jmΘno mΘ faleÜn∞; anobr₧ bude bydliti u prost°ed domu jeho, a docela zkazφ jej, i d°φvφ jeho i kamenφ jeho.
5. Tedy vyÜel and∞l ten, kter²₧ mluvil se mnou, a °ekl mi: Pozdvihni nynφ oΦφ sv²ch a viz, co jest to, co₧ pochßzφ.
6. I °ekl jsem: Co jest? Kter²₧ odpov∞d∞l: Toto jest efi pochßzejφcφ. ╪ekl takΘ: Toto jest oko jejφ prohlΘdajφcφ vÜecku zemi.
7. A aj, plech tlust² olov∞n² nesen byl, a p°itom ₧ena jedna, kterß₧ sed∞la u prost°ed tΘ efi.
8. I °ekl: Toto jest ta bezbo₧nost. I uvrhl ji do prost°ed tΘ efi, uvrhl i ten plech olov∞n² na vrch jejφ.
9. A pozdvihna oΦφ sv²ch, uz°el jsem, a aj, dv∞ ₧eny vychßzely, majφce vφtr v k°φdlßch sv²ch. M∞ly pak k°φdla podobnß k°φdl∙m Φßpφm, a vyzdvihly tu efi mezi zemi a mezi nebe.
10. I °ekl jsem and∞lu tomu, kter²₧ mluvil se mnou: Kam ony nesou tu efi?
11. Kter²₧ °ekl mi: Aby sob∞ vystav∞la d∙m v zemi Sinear, kde₧ by utvrzena byla a postavena na podstavku svΘm.

6.kapitola (ZacharißÜ)


Vid∞nφ voz∙, hor a konφ. 4. V²klad toho vid∞nφ. 9. Ud∞lßnφ i vstavenφ

koruny na hlavu Jozue. 12. Proroctvφ o krßlovstvφ a kn∞₧stvφ Kristovu.

1. Potom op∞t pozdvihna oΦφ sv²ch, vid∞l jsem, a aj, Φty°i vozovΘ vychßzeli z prost°edku dvou hor, hory pak ty byly hory ocelivΘ.
2. V prvnφm voze byli koni ryzφ, a v druhΘm voze byli koni vranφ,
3. V voze pak t°etφm koni bφlφ, a v voze ΦtvrtΘm koni strakatφ [a] hn∞dφ.
4. Tedy odpovφdaje, °ekl jsem and∞lu, kter²₧ mluvil se mnou: Co tyto v∞ci, pane m∙j?
5. I odpov∞d∞l and∞l ten a °ekl mi: To jsou Φty°i v∞trovΘ nebeÜtφ, vychßzejφcφ odtud, kde₧ stßli p°ed Panovnφkem vÜφ zem∞.
6. Koni vranφ zap°e₧enφ vychßzejφ do zem∞ p∙lnoΦnφ, a bφlφ vychßzejφ za nimi, strakatφ pak vychßzejφ do zem∞ polednφ.
7. Hn∞dφ takΘ vyÜedÜe, cht∞li jφti, aby schodili zemi. Proto₧ °ekl: Jd∞te, scho∩te zemi. I schodili zemi.
8. A povolav mne, mluvil ke mn∞, °ka: Aj ti, kte°φ₧ vyÜli do zem∞ p∙lnoΦnφ, spokojili ducha mΘho v zemi p∙lnoΦnφ.
9. I stalo se slovo Hospodinovo ke mn∞, °koucφ:
10. Vezmi od zajat²ch, od Cheldaje a od TobißÜe a od JedaißÜe, (a p°ijdeÜ ty tΘho₧ dne, a vejdeÜ do domu JozißÜe syna SofonißÜova), kte°φ₧ jdou z Babylona,
11. Vezmi, pravφm, st°φbro a zlato, a ud∞lej koruny, a vstav na hlavu Jozue syna Jozadakova, kn∞ze nejvyÜÜφho.
12. A mluviti budeÜ k n∞mu, °ka: Takto pravφ Hospodin zßstup∙, °ka: Aj mu₧, jeho₧ jmΘno jest V²st°elek, kter²₧ z mφsta svΘho puΦiti se bude, ten vystavφ chrßm Hospodin∙v.
13. Nebo ten mß vystav∞ti chrßm Hospodin∙v, a tent²₧ zase p°inese slßvu, a sed∞ti a panovati bude na tr∙nu svΘm, a bude kn∞zem na tr∙nu svΘm, a rada pokoje bude mezi nimi ob∞ma.
14. Budou pak ty koruny Chelemovi, a TobißÜovi, a JedaißÜovi, a Chenovi synu SofonißÜovu na pamßtku v chrßm∞ Hospodinov∞.
15. Nebo dalecφ p°ijdou, a budou stav∞ti chrßm Hospodin∙v, i zvφte, ₧e Hospodin zßstup∙ poslal mne k vßm. A to se stane, jestli₧e skuteΦn∞ poslouchati budete hlasu Hospodina Boha svΘho.

7.kapitola (ZacharißÜ)


Odpov∞∩ Judsk²m od Boha z strany post∙. 7. Obnovenφ jim v∙le Bo₧φ

prv ohlßÜenΘ, 11. a obvin∞nφ jich z tvrdoÜijnosti.

1. Potom stalo se lΘta ΦtvrtΘho Daria krßle, stalo se slovo Hospodinovo k ZacharißÜovi, ΦtvrtΘho [dne] m∞sφce devßtΘho, kter²₧ jest Kislef,
2. Kdy₧ poslal do domu Bo₧φho Sarezer a Regemmelech, i mu₧i jeho, aby se ko°ili tvß°i Hospodinov∞,
3. [A] aby mluvili k kn∞₧φm, kte°φ₧ byli v dom∞ Hospodina zßstup∙, i k prorok∙m, °kouce: Budeme-li plakati m∞sφce pßtΘho, odd∞lujφce se, jako jsme Φinili ji₧ po mnoho let?
4. I stalo se slovo Hospodina zßstup∙ ke mn∞, °koucφ:
5. Rci vÜemu lidu tΘto zem∞ i kn∞₧φm takto: Kdy₧ jste se postφvali a kvφlili, pßtΘho a sedmΘho [m∞sφce, ] a to po sedmdesßte let, zdali₧ jste se opravdu mn∞, mn∞, pravφm, postili?
6. A kdy₧ jφte aneb pijete, zdali₧ ne pro sebe jφte a ne pro sebe pijete?
7. Zdali₧ tato nejsou slova, kterß₧ prohlßsil Hospodin skrze proroky p°edeÜlΘ, kdy₧ jeÜt∞ JeruzalΘm sed∞l bezpeΦn∞ a u₧φval pokoje, i m∞sta jeho v∙kol n∞ho, a lid v stran∞ polednφ i na rovinßch bydlil?
8. I stalo se slovo Hospodinovo k ZacharißÜovi, °koucφ:
9. Takto mluvφval Hospodin zßstup∙, °ka: Soud prav² vynßÜejte, a milosrdenstvφ a lφtosti dokazujte jeden ka₧d² k bli₧nφmu svΘmu.
10. A vdovy ani sirotka, p°φchozφho ani chudΘho neutiskejte, a zlΘho ₧ßdn² bli₧nφmu svΘmu neobm²Ülejte v srdci svΘm.
11. Ale necht∞li pozorovati, a nastavili ramene urputnΘho, a uÜi svΘ obtφ₧ili, aby neslyÜeli.
12. A srdce svΘ uΦinili kßmen p°etvrd², aby neslyÜeli zßkona toho a slov t∞ch, kterß₧ posφlal Hospodin zßstup∙ Duchem sv²m skrze proroky p°edeÜlΘ. ProΦe₧ p°iÜel hn∞v velik² od Hospodina zßstup∙.
13. Nebo stalo se, ₧e jako₧ volajφcφho neslyÜeli, tak kdy₧ volali, neslyÜel jsem, pravφ Hospodin zßstup∙.
14. A vich°icφ rozpt²lil jsem je mezi vÜecky ty nßrody, kter²ch₧ neznali, a zem∞ tato spustla po nich, tak ₧e nebylo ₧ßdnΘho, kdo by tudy chodil, a tak p°ivedli zemi ₧ßdoucφ na spuÜt∞nφ.

8.kapitola (ZacharißÜ)


Zaslφbenφ Judsk²m od Boha uΦin∞nß; 16. smlouva Bo₧φ s nimi.

18. Proroctvφ o obrßcenφ pohan∙.

1. Op∞t stalo se slovo Hospodina zßstup∙, °koucφ:
2. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Horlil jsem pro Sion horlenφm velik²m, n²br₧ rozhn∞vßnφm velik²m horlil jsem pro n∞j.
3. Takto pravφ Hospodin: Navrßtil jsem se k Sionu, a bydlφm u prost°ed JeruzalΘma, aby sloul JeruzalΘm m∞stem v∞rn²m, a hora Hospodina zßstup∙ horou svatosti.
4. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: JeÜt∞¥ sedati budou starci i baby na ulicφch JeruzalΘmsk²ch, maje ka₧d² z nich h∙l v ruce svΘ pro seÜlost v∞ku.
5. Ulice takΘ m∞sta plnΘ budou pacholat a d∞vΦat, hrajφcφch na ulicφch jeho.
6. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Zdali, ₧e se to nepodobnΘ zdß p°ed oΦima ostatk∙ lidu tohoto dn∙ t∞chto, takΘ p°ed oΦima m²ma nepodobnΘ bude? pravφ Hospodin zßstup∙.
7. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Aj, jß vysvobozuji lid sv∙j z zem∞ v²chodnφ, a z zem∞ na zßpad slunce,
8. A p°ivedu je zase. I budou bydliti u prost°ed JeruzalΘma, a budou lidem m²m, a jß budu jejich Bohem v pravd∞ a v spravedlnosti.
9. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Posil≥te₧ se ruce vaÜe, kte°φ₧ jste slyÜeli t∞chto dn∙ slova tato z ·st prorok∙, od toho dne, v n∞m₧ zalo₧en jest d∙m Hospodina zßstup∙, ₧e mß chrßm dostaven b²ti.
10. Nebo p°ed t∞mito dny prßce lidskß, ani prßce hovßdek se nenahra₧ovala, n²br₧ ani vychßzejφcφmu ani vchßzejφcφmu nebylo pokoje pro nep°φtele, nebo jß spustil jsem vÜecky lidi jedny s druh²mi.
11. Nynφ pak, ne jako ve dnech t∞ch p°edeÜl²ch, Φinφm ostatk∙m lidu tohoto, pravφ Hospodin zßstup∙.
12. Ale rozsφvßnφ mßte pokojnΘ, vinn² kmen vydßvß ovoce svΘ, a zem∞ vydßvß ·rodu svou, nebesa takΘ dßvajφ rosu svou, a to vÜecko dßvßm v d∞dictvφ ostatk∙m lidu tohoto.
13. A tak stane se, ₧e jako₧ jste byli zlo°eΦenφm mezi pohany, ≤ dome Judsk² a dome Izraelsk², tak zase vßs chrßniti budu, a budete po₧ehnßnφm. Nebojte₧ se, posil≥te se ruce vaÜe.
14. Nebo takto pravφ Hospodin zßstup∙: Jako₧ jsem byl myslil zle uΦiniti vßm, kdy₧ mne hn∞vali otcovΘ vaÜi, pravφ Hospodin zßstup∙, ani₧ jsem litoval:
15. Tak obrßt∞ se, myslφm v t∞chto dnech dob°e Φiniti JeruzalΘmu a domu JudskΘmu. Nebojte₧ se.
16. Tyto pak v∞ci jsou, kterΘ₧ Φiniti budete: Mluvte pravdu ka₧d² s bli₧nφm sv²m, prav² a pokojn² soud vynßÜejte v branßch sv²ch.
17. Ani₧ kdo bli₧nφmu svΘmu zlΘho obm²Ülej v srdci svΘm, tΘ₧ p°φsahy faleÜnΘ nemilujte; nebo vÜecko to jest, Φeho₧ nenßvidφm, pravφ Hospodin.
18. I stalo se slovo Hospodina zßstup∙ ke mn∞, °koucφ:
19. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: P∙st ΦtvrtΘho [m∞sφce, ] a p∙st pßtΘho, a p∙st sedmΘho, a p∙st desßtΘho obrßtφ se domu JudskΘmu v radost a veselφ, i v slavnosti rozkoÜnΘ, ale pravdu a pokoj milujte.
20. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: JeÜt∞¥ budou p°ichßzeti nßrodovΘ a obyvatelΘ m∞st mnoh²ch,
21. P°ichßzeti budou, pravφm, obyvatelΘ jednoho k druhΘmu, °kouce: Po∩me₧ s ochotnostφ ko°iti se tvß°i Hospodinov∞, a hledati Hospodina zßstup∙. P∙jdu i jß.
22. A tak p°ijdou lidΘ mnozφ a nßrodovΘ nesΦφslnφ, aby hledali Hospodina zßstup∙ v JeruzalΘm∞, a ko°ili se tvß°i Hospodinov∞.
23. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: V t∞ch dnech chopφ se deset mu₧∙ ze vÜech jazyk∙ t∞ch nßrod∙, chopφ se, pravφm, podolka jednoho Äida, °kouce: P∙jdeme s vßmi; nebo slyÜφme, ₧e jest B∙h s vßmi.

9.kapitola (ZacharißÜ)


Pohr∙₧ka DamaÜsk²m, Ematsk²m, Tyrsk²m, Sidonsk²m a Filistinsk²m.

9. Proroctvφ o Kristu 10. a vysvobozenφ i mnoh²mi dary obda°enφ cφrkve.

1. B°φm∞ slova Hospodinova proti zemi, kterß₧ jest v v∙kolφ tvΘm, a DamaÜek bude odpoΦinutφ jeho. Nebo k Hospodinu z°etel Φlov∞ka i vÜech pokolenφ Izraelsk²ch.
2. Ano i do Emat dosßhne, do T²ru i Sidonu, aΦkoli jest moudr² velmi.
3. Vystav∞lt∞ sob∞ T²rus pevnost, a nashromß₧dil st°φbra jako prachu, a ryzφho zlata jako blßta na ulicφch.
4. Aj, Pßn vy₧ene jej, a vrazφ do mo°e sφlu jeho, i on od ohn∞ se₧rßn bude.
5. Vida to AÜkalon, bßti se bude, i Gßza velikou bolest mφti bude, tΘ₧ i Akaron, proto ₧e jej zahanbilo oΦekßvßnφ jeho. I zahyne krßl z Gßzy, a AÜkalon neosedφ.
6. A bude bydliti pankhart v Azotu, a tak vyplΘnφm p²chu Filistinsk²ch.
7. Kdy₧ pak odejmu vra₧du jednoho ka₧dΘho od ·st jeho, a ohavnosti jeho od zub∙ jeho, p°ipojen bude takΘ i on Bohu naÜemu, aby byl jako v²voda v Judstvu, a Akaron jako Jebuzejsk².
8. A polo₧φm se vojensky u domu svΘho pro vojsko a pro ty, kte°φ₧ tam i zase jdou; ani₧ p∙jde skrze n∞ vφce nßsilnφk, proto ₧e se tak nynφ vidφ oΦφm m²m.
9. PlΘsej velice, dcerko Sionskß, prok°ikuj, dcerko JeruzalΘmskß. Aj, krßl tv∙j p°ijde tob∞ spravedliv² a spasenφ pln², chud² a sedφcφ na oslu, toti₧ na oslßtku mladΘm.
10. Nebo vyplΘnφm vozy z Efraima a kon∞ z JeruzalΘma, a vyplΘn∞na budou luΦiÜt∞ vßleΦnß; nadto rozhlßsφ pokoj nßrod∙m, a panovßnφ jeho od mo°e a₧ k mo°i, a od °eky a₧ do konΦin zem∞.
11. Anobr₧ ty, pro krev smlouvy svΘ vypustil jsem v∞zn∞ tvΘ z jßmy, v nφ₧ nenφ ₧ßdnΘ vody.
12. Navra¥e₧ se k ohrad∞, ≤ v∞z≥ovΘ v nad∞ji postavenφ. A tak v ten den, jak₧¥ oznamuji, dvojnßsobn∞ nahradφm tob∞,
13. Kdy₧ sob∞ napnu Judu a luΦiÜt∞ naplnφm Efraimem, a vzbudφm syny tvΘ, ≤ Sione, proti syn∙m tv²m, ≤ Javane, a nastrojφm t∞ jako meΦ udatnΘho.
14. Nebo Hospodin proti nim se ukß₧e, a vynikne jako blesk st°ela jeho. Panovnφk, pravφm, Hospodin trubou troubiti bude, a pobΘ°e se s vich°icemi polednφmi.
15. Hospodin zßstup∙ chrßniti bude lidu svΘho, aby zmocnφce se kamenφm [z] praku, jedli a pili, prok°ikujφce jako od vφna, a naplnφ jako₧ ΦφÜi tak i rohy oltß°e.
16. A tak je vysvobodφ v ten den Hospodin B∙h jejich, jako₧to stßdce lid sv∙j, a vystaveno bude kamenφ p∞kn∞ tesanΘ mφsto korouhvφ v zemi jeho.
17. Nebo aj, jakΘ blahoslavenstvφ jeho, a jak velikß okrasa jeho! ObilΘ mlßdence a mest panny uΦinφ mluvnΘ.

10.kapitola (ZacharißÜ)


Napomenutφ Judsk²ch k modlitbßm, 3. ohlßÜenφ pomsty Bo₧φ sprßvc∙m

lidu IzraelskΘho a zaslφbenφ v∞°φcφm uΦin∞nΘ.

1. Äßdejte od Hospodina deÜt∞ v Φas p°φhodn², [i] zp∙sobφ Hospodin prÜku, a dß vßm dΘÜ¥ hojn², [a] ka₧dΘmu bylinu na poli.
2. Nebo obrazovΘ mluvφ marnost, a v∞Ü¥ci prorokujφ faleÜ, a sny marnΘ mluvφ, marnostφ pot∞Üujφ. Proto₧ Üli jako stßdo, ztrestßni jsou, proto ₧e ₧ßdnΘho nebylo past²°e.
3. Proti past²°∙m takov²m za₧₧en jest hn∞v m∙j, a kozly ty trestati budu, ale stßdo svΘ, d∙m Judsk², navÜtφvφ Hospodin zßstup∙, a uΦinφ je jako kon∞ ozdobnΘho k boji.
4. Od n∞ho ·hel, od n∞ho h°eb, od n∞ho luΦiÜt∞ vßleΦnΘ, od n∞ho tΘ₧ pojde vÜelik² ·°ednφk.
5. A budou podobni rek∙m, poÜlapßvajφce do blßta na ulicφch v boji, kdy₧ bojovati budou; nebo Hospodin s nimi, a zahanbφ ty, kte°φ₧ jedou na konφch.
6. Posilnφm zajistΘ domu Judova, a d∙m Jozef∙v vysvobodφm, a bezpeΦn∞ je osadφm. Nebo lφtost mßm nad nimi, i budou, jako bych jich nezahnal; nebo jß jsem Hospodin B∙h jejich, a vyslyÜφm je.
7. I budou EfraimÜtφ jako siln² rek, a veseliti se bude srdce jejich jako od vφna. I jejich synovΘ vidouce to, rozveselφ se, [a] zplΘÜe srdce jejich v Hospodinu.
8. èeptati jim budu, a tak je shromß₧dφm; nebo je vykoupφm, a rozmno₧eni budou, jako₧ rozmno₧eni byli.
9. Nadto rozseji je mezi nßrody, aby na mφstech dalek²ch rozpomφnali se na mne, a ₧ivi jsouce s syny sv²mi, navrßtili se.
10. A tak je zase p°ivedu z zem∞ EgyptskΘ, i z AssyrskΘ shromß₧dφm je, a do zem∞ Galßd a k Libßnu p°ivedu je, ale nepostaΦφ jim.
11. Proto₧ pro t∞snost p°ejde p°es mo°e, a prorazφ na mo°i vlnobitφ, i vyschnou vÜecky hlubiny °eky, bude¥ snφ₧ena i p²cha Assyrie, a berla Egypta odjata bude.
12. A posilnφm jich v Hospodinu, aby ve jmΘnu jeho ustaviΦn∞ chodili, pravφ Hospodin.

11.kapitola (ZacharißÜ)


Proroctvφ o zkßze JeruzalΘma. 4. Nevd∞Φnost lidu ÄidovskΘho k Kristu

past²°i svΘmu. 15. Pohr∙₧ka o zl²ch past²°φch.

1. Otev°i, Libßne, vrata svß, a¥ z₧φ°e ohe≥ cedry tvΘ.
2. Kv∞l jedle, nebo padl cedr, nebo znamenitφ vyplΘn∞ni jsou; kv∞lte dubovΘ BßzanÜtφ, nebo klesl les ohra₧en².
3. Hlas kvφlenφ past²°∙, proto ₧e poplΘn∞no d∙stojenstvφ jejich; hlas °vßnφ lv∙, proto ₧e poplΘn∞na p²cha Jordßnu.
4. Takto pravφ Hospodin B∙h m∙j: Pas ovce tyto k zbitφ oddanΘ,
5. Kte°φ₧ dr₧itelΘ jejich mordujφ, ani₧ b²vajφ obvi≥ovßni, a kdo₧ je prodßvajφ, °φkajφ: Po₧ehnan² Hospodin, ₧e jsme zbohatli, a kte°φ₧ je pasou, nemajφ lφtosti nad nimi.
6. Proto₧ nebudu mφti lφtosti vφce nad obyvateli tΘto zem∞, pravφ Hospodin, ale aj, jß uvedu ty lidi jednoho druhΘmu v ruku, a v ruku krßle jejich. I budou potφrati zemi tuto, a nevytrhnu [jφ] z ruky jejich.
7. Nebo jsem pßsl ovce k zbitφ oddanΘ, toti₧ vßs chudΘ toho stßda, a vzav sob∞ dv∞ hole, nazval jsem jednu ut∞Üenφm, a druhou jsem nazval svazujφcφch. A pßsl jsem, pravφm, ty ovce,
8. A zahladil jsem t°i past²°e m∞sφce jednoho, ale duÜe mß st²skala sob∞ s nimi, proto ₧e duÜe jejich nenßvid∞la mne.
9. ProΦe₧ °ekl jsem: Nebudu vßs pßsti. Kterß₧ um°φti mß, nech¥ um°e, a kterß₧ mß vyhlazena b²ti, nech¥ jest vyhlazena, a jinΘ necha₧¥ jedφ maso jedna druhΘ.
10. Proto₧ vzav h∙l svou ut∞Üenφ, posekal jsem ji, zruÜiv smlouvu svou, kterou₧ jsem uΦinil se vÜφm tφm lidem.
11. A v ten den, kdy₧ zruÜena byla, prßv∞ poznali chudφ toho stßda, kte°φ₧ na mne pozor m∞li, ₧e °eΦ Hospodinova jest.
12. Nebo jsem °ekl jim: Jestli₧e se vßm vidφ, dejte mzdu mou; pakli nic, nechte tak. I odvß₧ili mzdu mou t°idceti st°φbrn²ch.
13. I °ekl mi Hospodin: Povrz je p°ed hrnΦφ°e. Znamenitß mzda, kterou₧ jsem tak draze Üacovßn od nich. A tak vzav t°idceti st°φbrn²ch, uvrhl jsem je [v] dom∞ Hospodinov∞ p°ed hrnΦφ°e.
14. Potom posekal jsem h∙l svou druhou svazujφcφch, zruÜiv bratrstvφ mezi Judou a mezi Izraelem.
15. I °ekl mi Hospodin: Vezmi sob∞ jeÜt∞ oru₧φ past²°e blßznivΘho.
16. Nebo aj, jß vzbudφm past²°e v tΘto zemi. Pobloudil²ch nebude navÜt∞vovati, ani jeh≥ßtka hledati, ani co₧ polßmanΘho jest, lΘΦiti, ani toho, co₧ se zastavuje, nositi, ale maso toho, co₧ tuΦn∞jÜφho jest, jφsti bude, a kopyta jejich polßme.
17. B∞da past²°i [tomu] niΦemnΘmu, kter²₧ opouÜtφ stßdo. MeΦ na rameno jeho a na oko pravΘ jeho, rßm∞ jeho docela uschne, a oko pravΘ jeho naprosto zatmφ se.

12.kapitola (ZacharißÜ)


Pohr∙₧ka nep°ßtel∙m lidu Bo₧φho. 4. Zaslφbenφ o ochran∞ Bo₧φ, 10. o

Duchu svatΘm, 11. a pokßnφ lidu IzraelskΘho.

1. B°φm∞ slova Hospodinova p°φΦinou Izraele. Pravφ Hospodin, kter²₧ roztßhl nebesa, a zalo₧il zemi, a sformoval ducha Φlov∞ka, kter²₧ jest v n∞m:
2. Aj, jß postavφm JeruzalΘm jako ΦφÜi, kterß₧ ku potßcenφ p°ivede vÜecky nßrody v∙kol, kte°φ₧ budou proti Judovi v oble₧enφ, i proti JeruzalΘmu.
3. N²br₧ stane se v ten den, ₧e polo₧φm JeruzalΘm jako kßmen p°et∞₧k² vÜechn∞m nßrod∙m, jej₧ kdo₧koli zdvihati budou, velmi se urazφ, by¥ se pak shromß₧dili proti n∞mu vÜickni nßrodovΘ zem∞.
4. V ten den, pravφ Hospodin, ranφm vÜelikΘho kon∞ strnutφm, a jezdce jeho zblßzn∞nφm, ale na d∙m Judsk² otevru oΦi svΘ, a vÜecky kon∞ nßrod∙ ranφm slepotou.
5. I d∞jφ v∙dcovΘ JudÜtφ v srdci svΘm: Mßme¥ sφlu, [i] obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ, v Hospodinu zßstup∙, Bohu svΘm.
6. V ten den uΦinφm v∙dce JudskΘ podobnΘ ohni zanφcenΘmu mezi d°φvφm, a pochodni ho°φcφ mezi snopy, i z₧φ°e na pravo i na levo vÜecky nßrody v∙kol, a ostojφ JeruzalΘm jeÜt∞ na mφst∞ svΘm v JeruzalΘm∞.
7. Zachovß Hospodin i stßnky JudskΘ prvΘ, aby se nevelebila ozdoba domu Davidova a ozdoba, p°eb²vajφcφch v JeruzalΘm∞ nad Judu.
8. V ten den chrßniti bude Hospodin obyvatel∙ JeruzalΘmsk²ch, a bude nejnestateΦn∞jÜφ z nich v ten den podobn² Davidovi, a d∙m David∙v podobn² boh∙m, podobn² and∞lu Hospodinovu p°ed nimi.
9. Nebo stane se v ten den, ₧e shledßm vÜecky nßrody, kte°φ₧ p°itßhnou proti JeruzalΘmu, abych je zahladil.
10. A vyleji na d∙m David∙v a na obyvatele JeruzalΘmskΘ Ducha milosti a pokorn²ch proseb. I obrßtφ z°etel ke mn∞, kterΘho₧ jsou bodli, a kvφliti budou nad nφm jako kvφlenφm nad jednorozen²m; ho°ce, pravφm, plakati budou nad nφm, jako ho°ce plaΦφ nad prvorozen²m.
11. V ten den bude velikΘ kvφlenφ v JeruzalΘm∞, jako kvφlenφ [v] Adadremmon na poli Mageddo.
12. Nebo kvφliti bude zem∞, ka₧dß Φeled obzvlßÜtn∞, Φeled domu Davidova obzvlßÜtn∞, a ₧eny jejich obzvlßÜtn∞, Φeled domu Nßtanova obzvlßÜtn∞, a ₧eny jejich obzvlßÜtn∞,
13. ╚eled domu LΘvφ obzvlßÜtn∞, a ₧eny jejich obzvlßÜtn∞, Φeled Semei obzvlßÜtn∞, a ₧eny jejich obzvlßÜtn∞,
14. I vÜecky Φeledi jinΘ, ka₧dß Φeled obzvlßÜtn∞, a ₧eny jejich obzvlßÜtn∞.

13.kapitola (ZacharißÜ)


Proroctvφ o oΦiÜt∞nφ h°φch∙ skrze Krista, 2. a modl i faleÜn²ch

prorok∙ vyplΘn∞nφ, 7. o utrpenφch Kristov²ch, 8. a zachovßnφ

ostatk∙ lidu JudskΘho.

1. V ten den bude studnice otev°enß domu Davidovu a obyvatel∙m JeruzalΘmsk²m, k obmytφ h°φcha i neΦistoty.
2. Stane se takΘ v ten den, pravφ Hospodin zßstup∙, ₧e vyhladφm jmΘna modl z zem∞, tak ₧e nebudou p°ipomφnßny vφce, n²br₧ takΘ [i] ty proroky a ducha neΦistoty vyprßzdnφm z zem∞.
3. I stane se, prorokoval-li by n∞kdo vφce, ₧e jemu °eknou otec jeho a matka jeho, kte°φ₧ jej zplodili: NebudeÜ ₧iv, proto ₧e jsi le₧ mluvil ve jmΘnu Hospodinovu. I probodnou jej otec jeho a matka jeho, kte°φ₧ jej zplodili, ₧e prorokoval.
4. A tak stane se v ten den, ₧e se budou styd∞ti proroci ti, ka₧d² za vid∞nφ svΘ, kdy₧ by prorokovali, ani₧ oblekou sukn∞ z srstφ, aby klamali.
5. Ale dφ ka₧d²: Nejsem jß prorok. Mu₧, kter²₧ zemi d∞lß, jsem jß; nebo mne uΦil tomu Φlov∞k od d∞tinstvφ mΘho.
6. A dφ-li kdo jemu: JakΘ to mßÜ rßny na rukou sv²ch? I odpovφ: Jimi₧ jsem zbit v dom∞ t∞ch, kte°φ₧ mne milujφ.
7. ╙ meΦi, proci¥ na past²°e mΘho, a na mu₧e bli₧nφho mΘho, pravφ Hospodin zßstup∙. Bφ past²°e, a rozprchnou se ovce, ale zase obrßtφm ruku svou k maliΦk²m.
8. Nebo stane se po vÜφ zemi tΘto, pravφ Hospodin, ₧e dv∞ Φßstky vyhlazeny budou v nφ [a] zemrou, a t°etφ v nφ zanechßna bude.
9. A i tu t°etφ uvedu do ohn∞, a p°e₧enu je, jako se p°ehßnφ st°φbro, a zprubuji je, jako prubovßno b²vß zlato. Ka₧d² vz²vati bude jmΘno mΘ, a jß vyslyÜφm jej. ╪eknu: Lid m∙j jest: a on dφ: Hospodin jest B∙h m∙j.

14.kapitola (ZacharißÜ)


Proroctvφ o p°ita₧enφ nep°ßtel proti Judsk²m, a zachovßnφ ostatk∙.

8. Zaslφbenφ Ducha svatΘho, 10. opat°enφ cφrkve. 12. Pomsta nad pohany,

16. uvedenφ n∞kter²ch do cφrkve. 20. Horlivost lidu Bo₧φho.

1. Aj, den Hospodin∙v p°ichßzφ, a rozd∞leny budou ko°isti tvΘ u prost°ed tebe.
2. Nebo shromß₧dφm vÜecky nßrody proti JeruzalΘmu k boji, i bude dobyto m∞sto, a domovΘ zloupeni, a ₧eny zhanobeny budou. A kdy₧ vyjde dφl m∞sta v zajetφ, ostatek lidu nebude vyhlazeno z m∞sta.
3. Nebo Hospodin vytßhna, bude bojovati proti t∞m nßrod∙m, jak₧ bojuje v den pot²kßnφ.
4. [I] stanou nohy jeho v ten den na ho°e OlivetskΘ, kterß₧ jest naproti JeruzalΘmu od v²chodu, a rozdvojφ se hora Olivetskß napoly k v²chodu a k zßpadu ·dolφm velmi velik²m, a odstoupφ dφl tΘ hory na p∙lnoci, a dφl jejφ na poledne.
5. I budete utφkati p°ed ·dolφm hor; nebo dosßhne ·dolφ hor [a₧] k Azal. Budete, pravφm, utφkati, jako jste utφkali p°ed zem∞ t°esenφm za dn∙ UzißÜe krßle JudskΘho, kdy₧ p°ijde Hospodin B∙h m∙j, [a] vÜickni svatφ s nφm.
6. I stane se v ten den, ₧e nebude sv∞tla drahΘho, ani tmy hustΘ.
7. A tak bude den jeden, kter²₧ jest znßm Hospodinu, ani₧ bude den, ani noc; a vÜak stane se, ₧e v Φas veΦera bude sv∞tlo.
8. Stane se takΘ v ten den, ₧e vychßzeti budou vody ₧ivΘ z JeruzalΘma, dφl jich k mo°i v²chodnφmu, a dφl jich k mo°i nejdalÜφmu. V lΘt∞ i v zim∞ bude.
9. A bude Hospodin krßlem nade vÜφ zemφ; v ten den bude Hospodin jedin², a jmΘno jeho jedno.
10. A uΦin∞na bude vÜecka tato zem∞ jako rovina od Gaba k Remmon na polednφ stran∞ JeruzalΘmu, kter²₧ vyv²Üen jsa, stßti bude na mφst∞ svΘm, od brßny Beniaminovy a₧ k mφstu brßny prvnφ, [a] a₧ k brßn∞ ·hlovΘ, a od v∞₧e Chananeel a₧ k presu krßlovskΘmu.
11. A budou bydliti v n∞m, a nebude vφce v prokletφ; m∞sto JeruzalΘm zajistΘ bezpeΦn∞ sed∞ti bude.
12. Tato pak bude rßna, kterou₧ ranφ Hospodin vÜecky nßrody, kte°φ₧ by bojovali proti JeruzalΘmu: UsuÜφ t∞lo jednoho ka₧dΘho, stojφcφho na nohßch sv²ch, a oΦi jednoho ka₧dΘho usvadnou v d∞rßch sv²ch, a jazyk jednoho ka₧dΘho usvadne v ·stech jejich.
13. [I] stane se v ten den, ₧e bude znepokojenφ Hospodinovo velikΘ mezi nimi, tak ₧e uchopφ jeden druhΘho ruku, a vzta₧ena bude ruka jednoho na ruku druhΘho.
14. TakΘ i ty, Judo, bojovati budeÜ v JeruzalΘm∞, a shromß₧d∞no bude zbo₧φ vÜech nßrod∙ v∙kol, zlato a st°φbro, i roucha velmi mnoho.
15. A podobnß bude rßna konφ, mezk∙, velbloud∙ a osl∙ i vÜech hovad, kterß₧ budou v tom le₧enφ, podobnß rßn∞ tΘ.
16. I stane se, ₧e kdo₧koli poz∙stane ze vÜech nßrod∙, kte°φ₧ by p°itßhli proti JeruzalΘmu, p°ichßzeti budou z rok do roka klan∞ti se krßli Hospodinu zßstup∙ a slaviti slavnost stßnk∙.
17. I stane se, kdo z Φeledφ zem∞ nebude p°ichßzeti do JeruzalΘma klan∞ti se krßli Hospodinu zßstup∙, ₧e nebude na n∞ prÜeti dΘÜt.
18. A jestli₧e Φeled Egyptskß nevstoupφ, ani p°ijde, jakkoli na n∞ ne [prÜφvß, ] p°ijde vÜak tß₧ rßna, kterou₧ ranφ Hospodin nßrody, kte°φ₧ by nep°ichßzeli k slavenφ slavnosti stßnk∙.
19. Ta¥ bude pokuta pro h°φch Egyptsk²ch a pokuta pro h°φch vÜech nßrod∙, kte°φ₧ by nechodili k slavenφ slavnosti stßnk∙.
20. V ten den bude na zvoncφch ko≥sk²ch: Svatost Hospodinu; a bude hrnc∙ v dom∞ Hospodinov∞ jako ΦφÜφ p°ed oltß°em.
21. N²br₧ bude vÜelik² hrnec v JeruzalΘm∞ a v Judstvu svatost Hospodinu zßstup∙; a p°ichßzejφce vÜickni, kte°φ₧ ob∞tovati majφ, budou je brßti a va°iti v nich. Ani₧ bude Kananejsk² vφce v dom∞ Hospodina zßstup∙ v ten den.