Kapitoly: 1, 2, 3, 4.

1.kapitola (Rut)


Elimelech s man₧elkou NoΘmi a s syny sv²mi bydlil v zemi MoßbskΘ,

3. tam um°el i synovΘ jeho. 6. NoΘmi pak s nev∞stou svou Rut navrßtila

se do BetlΘma.

1. Stalo se pak za Φasu soudc∙, ₧e byl hlad v zemi. I odÜel Φlov∞k z BetlΘma Judova, a bydlil pohostinu v krajin∞ MoßbskΘ s man₧elkou svou a se dv∞ma syny sv²mi.
2. JmΘno pak mu₧e toho Elimelech, a jmΘno ₧eny jeho NoΘmi, jmΘno takΘ dvou syn∙ jeho Mahalon a Chelion, EfratejÜtφ z BetlΘma Judova; a p°iÜedÜe do krajiny MoßbskΘ, bydlili tam.
3. Um°el pak Elimelech, mu₧ NoΘmi; i poz∙stala ona s ob∞ma syny sv²mi.
4. Kte°φ₧ pojali sob∞ ₧eny MoßbskΘ; jmΘno jednΘ bylo Orfa a jmΘno druhΘ Rut. I bydlili tam tΘm∞° deset let.
5. Um°eli takΘ oni oba dva, Mahalon i Chelion, a z∙stala ₧ena ta po dvou synech sv²ch a man₧elu svΘm.
6. Tedy vstavÜi ona s nev∞stami sv²mi, navracela se z krajiny MoßbskΘ; nebo slyÜela v krajin∞ MoßbskΘ, ₧e Hospodin navÜtφvil lid sv∙j, dav jemu chlΘb.
7. VyÜedÜi tedy z mφsta, na n∞m₧ bydlila, a ob∞ nev∞sty jejφ s nφ, daly se na cestu, aby se navrßtily do zem∞ JudskΘ.
8. ╪ekla pak NoΘmi ob∞ma nev∞stßm sv²m: Jd∞te, navra¥te se jedna ka₧dß do domu matky svΘ. UΦini₧ Hospodin s vßmi milosrdenstvφ, jako₧ jste i vy Φinili s mrtv²mi [syny m²mi] i se mnou.
9. Dej₧ vßm Hospodin, abyste nalezly odpoΦinutφ, jedna ka₧dß v dom∞ mu₧e svΘho. I polφbila jich, ony pak pozdvihÜe hlasu svΘho, plakaly.
10. A °ekly jφ: Obrßtφme se rad∞ji s tebou k lidu tvΘmu.
11. I °ekla NoΘmi: Navra¥te se, dcerky mΘ. ProΦ chcete jφti se mnou? Zdali₧ jeÜt∞ budu mφti syny, aby byli vaÜi mu₧i?
12. Navra¥te se, dcerky mΘ, a odejd∞te, nebo¥ jsem ji₧ starß k vdßnφ; n²br₧ bych i °ekla, ₧e mßm nad∞ji, bych i noci tΘto se vdala a syny zrodila,
13. Zda₧ byste na n∞ Φekaly, a₧ by dorostli? Zdali₧ tou p°φΦinou meÜkati se budete, abyste se nem∞ly vdßti? Ne tak, mΘ dcerky, nebo mΘ trßpenφ v∞tÜφ jest ne₧li vaÜe, proto ₧e ruka Hospodinova jest proti mn∞.
14. Ony pak pozdvihÜe hlasu, op∞t plakaly. A Orfa polφbivÜi svegruÜi svou, [odeÜla, ] Rut pak p°φdr₧ela se jφ.
15. KterΘ₧to °ekla [NoΘmi:] Aj, p°φtelkyn∞ tvß navrßtila se k lidu svΘmu a k boh∙m sv²m, navrati₧ se takΘ za nφ.
16. Ale Rut °ekla: Nenu¥ mne, abych t∞ opustiti a od tebe odjφti m∞la. Nebo kam₧ se koli obrßtφÜ, p∙jdu, a kdekoli bydliti budeÜ, [i jß] bydliti budu; lid tv∙j lid m∙j, a B∙h tv∙j B∙h m∙j.
17. Kdekoli um°eÜ, umru, a tu pochovßna budu. Toto mi uΦi≥ Hospodin, a toto p°idej, ₧e toliko smrt rozd∞lφ mne s tebou.
18. Tedy viduci, ₧e se na tom ustavila, aby Üla s nφ, p°estala k nφ mluviti.
19. I Üly ob∞ dv∞ spolu, a₧ p°iÜly k BetlΘmu. I stalo se, ₧e kdy₧ p°iÜly do BetlΘma, roznesla se pov∞st o nich po vÜem m∞st∞, a pravili: To-li jest ta NoΘmi?
20. Jim₧ ona °ekla: Nenaz²vejte mne NoΘmi, °φkejte mi Mara; nebo ho°kostφ velikou naplnil mne VÜemohoucφ.
21. VyÜla jsem plnß, te∩ pak prßzdnou mne zase Hospodin p°ivedl. ProΦe₧ tedy naz²vßte mne NoΘmi, pon∞vad₧ mne Hospodin ssou₧il, a VÜemohoucφ mne znuzil?
22. A navrßtila se NoΘmi s Rut Moßbskou, nev∞stou svou; navrßtila se pak z krajiny MoßbskΘ. I p°iÜly do BetlΘma, kdy₧ poΦφnali ₧φti jeΦmene.

2.kapitola (Rut)


Rut Moßvskß sbφrajφcφ klasy na poli B≤za, 8. milost u n∞ho nalezla.

1. M∞la pak NoΘmi p°φtele po man₧elu svΘm, mu₧e mocnΘho z Φeledi Elimelechovy, jmΘnem B≤za.
2. I °ekla Rut Moßbskß NoΘmi: Nech¥ medle jdu na pole sbφrati klas∙ za tφm, kdo₧ by mi toho p°ßl. Jφ₧to ona °ekla: Jdi, dcero mß.
3. èla tedy, a p°iÜedÜi, sbφrala [klasy] na poli za ₧enci. P°ihodilo se pak, ₧e p°iÜla na dφl [pole] toho, kterΘ₧ p°inßle₧elo B≤zovi, jen₧ byl z Φeledi Elimelechovy.
4. A v tom p°iÜel B≤z z BetlΘma, a °ekl ₧enc∙m: Hospodin s vßmi. Kte°φ₧ odpov∞d∞li jemu: Po₧ehnej₧ tob∞ Hospodin.
5. I °ekl B≤z slu₧ebnφku svΘmu, kter²₧ postaven byl nad ₧enci: ╚φ jest tato mladice?
6. Odpov∞d∞l slu₧ebnφk ten, kter²₧ postaven byl nad ₧enci, a °ekl: Jest mladice Moßbskß, kterß₧ p°iÜla s NoΘmi z zem∞ MoßbskΘ.
7. A °ekla [mi:] Prosφm, nech¥ sbφrßm a shroma₧∩uji [klasy] mezi snopy za ₧enci. A p°iÜedÜi, trvß od jitra a₧ dosavad, krom∞ ₧e na chvilku doma pobyla.
8. Tedy °ekl B≤z k Rut: SlyÜ, dcero mß, necho∩ sbφrati na jinΘ pole, ani₧ odchßzej odsud, ale p°φdr₧ se te∩ d∞vek m²ch.
9. Z∙stßvej na tom poli, na n∞m₧ budou ₧φti, a cho∩ za nimi, nebo jsem p°ikßzal slu₧ebnφk∙m sv²m, aby se tebe ₧ßdn² nedot²kal. Bude-li¥ se chtφti pφti, jdi k nßdobßm, a napφ se tΘ [vody, ] kterΘ₧ by navß₧ili slu₧ebnφci moji.
10. Tedy ona padla na tvß° svou, a sch²livÜi se k zemi, °ekla jemu: Odkud₧ mi to, ₧e jsem nalezla milost p°ed tebou, abys se znßmil ke mn∞, kterß₧ jsem cizozemka.
11. Odpov∞d∞l B≤z a °ekl: O vÜem¥ mi oznßmeno jest, co jsi koli Φinila svegruÜi svΘ po smrti mu₧e svΘho, a ₧e opustivÜi otce svΘho a matku svou, i zemi, v kterΘ₧s se narodila, Üla jsi mezi lid, kterΘho₧s prvΘ neznala.
12. Odplati₧ [tob∞] Hospodin za skutek tv∙j, a budi₧ mzda tvß dokonalß od Hospodina Boha IzraelskΘho, pon∞vad₧ jsi p°iÜla, abys pod k°φdly jeho doufala.
13. Kterß₧to °ekla: Nalezla jsem milost p°ed tebou, pane m∙j, pon∞vad₧ jsi mne pot∞Üil, a mluvils k srdci d∞vky svΘ, jeÜto nejsem podobnß jednΘ z d∞vek tv²ch.
14. Tedy °ekl jφ B≤z: Kdy₧ bude Φas jφsti, p°istup sem, a pojez chleba, a omoΦ skyvu svou v oct∞. I posadila se p°i ₧encφch, a podal jφ pra₧my; ona pak jedla a₧ do sytosti, a jeÜt∞ jφ zbylo.
15. I vstala, aby sbφrala. P°ikßzal pak B≤z slu₧ebnφk∙m sv²m, °ka: By¥ pak i mezi snopy sbφrala, nezbra≥ujte jφ.
16. N²br₧ naschvßl jφ upouÜt∞jte z snop∙ a nechßvejte, a¥ sbφrß, a nedomlouvejte jφ.
17. Sbφrala tedy na poli tom a₧ do veΦera, a co₧ sebrala, to vymlßtila; i byla tΘm∞° [mφra] efi jeΦmene.
18. Kter²₧ vzavÜi, p°iÜla do m∞sta, a vid∞la svegruÜe jejφ to, co₧ nasbφrala. Vy≥ala takΘ a dala jφ to, co₧ poz∙stalo po nasycenφ jejφm.
19. I °ekla jφ svegruÜe jejφ: Kdes sbφrala dnes, a kdes pracovala? Budi₧ po₧ehnan² ten, kter²₧ t∞ p°ijal. Tedy oznßmila svegruÜi svΘ, u koho pracovala, °kuci: JmΘno mu₧e, u kterΘho₧ jsem pracovala dnes, jest B≤z.
20. I °ekla NoΘmi nev∞st∞ svΘ: Po₧ehnan²¥ jest od Hospodina, ₧e nep°estal milosrdenstvφ svΘho nad ₧iv²mi i mrtv²mi. I [to] jeÜt∞ k nφ °ekla NoΘmi: Blφzk² p°φtel nßÜ [a] z p°φbuzn²ch naÜich jest mu₧ ten.
21. ╪ekla jφ takΘ Rut Moßbskß: I to mi jeÜt∞ °ekl: ╚elßdky mΘ p°φdr₧ se, dokavad₧ by vÜeho, co₧ mΘho jest, nedo₧ali.
22. Tedy °ekla NoΘmi Rut nev∞st∞ svΘ: DobrΘ jest [tedy, ] dcero mß, abys vychßzela s d∞veΦkami jeho, a¥ by na jinΘm poli n∞co nep°ekazili.
23. A tak se p°φdr₧ela [Rut] d∞vek B≤zov²ch, a sbφrala [klasy, ] dokud₧ nes₧ali jeΦmene a pÜenice, a bydlela u svegruÜe svΘ.

3.kapitola (Rut)


Rut spala u noh B≤zov²ch, 15. a od n∞ho Üest m∞r jeΦmene p°inesla.

1. ╪ekla jφ potom NoΘmi svegruÜe jejφ: Mß dcero, nemßm-li₧ pohledati tob∞ odpoΦinutφ, aby tob∞ dob°e bylo?
2. Anobr₧ zdali₧ B≤z ten p°φbuzn² nßÜ, s jeho₧ jsi d∞veΦkami byla, nebude vφti jeΦmene na humn∞ noci tΘto?
3. Proto₧ umej se a poma₧, roucho svΘ takΘ oblec, a jdi na humno, [vÜak tak, ] aby nebylo znßmΘ mu₧i tomu, prvΘ ne₧ by p°estal jφsti a pφti.
4. A kdy₧ p∙jde le₧eti, znamenej mφsto, na kterΘm₧ lehne, a p°ijduc, pozdvihneÜ [plßÜt∞] u noh jeho, a tu se polo₧φÜ; on pak oznßmφ tob∞, co bys m∞la Φiniti.
5. Jφ₧to Rut °ekla: Cokoli mi rozkß₧eÜ, uΦinφm.
6. èla tedy na to humno, a uΦinila vÜecko, co₧ jφ rozkßzala svegruÜe jejφ.
7. Kdy₧ pak pojedl B≤z a napil se, a rozveselilo se srdce jeho, Üel spßti vedlΘ stohu; p°iÜla i ona tiÜe, a pozdvihÜi [plßÜt∞] u noh jeho, polo₧ila se.
8. A kdy₧ bylo o p∙l noci, ulekl se mu₧ [ten] a zchopil se, a aj, ₧ena le₧φ u noh jeho.
9. I °ekl: Kdo jsi ty? A [ona] odpov∞d∞la: Jß jsem Rut, d∞vka tvß. Vztßhni k°φdlo plßÜt∞ [svΘho] na d∞vku svou, nebo p°φbuzn² jsi.
10. A on °ekl: Po₧ehnanß jsi ty od Hospodina, dcero mß. V∞tÜφ jsi nynφ pobo₧nosti dokßzala, ne₧li prvΘ, ₧e jsi nehledala mlßdenc∙ bohat²ch aneb chud²ch.
11. Proto₧ nynφ, dcero mß, neboj se; vÜe, Φeho₧ ₧ßdßÜ, uΦinφm tob∞, nebo vφ¥ vÜecko m∞sto lidu mΘho, ₧e jsi ty ₧ena Ülechetnß.
12. A takΘ jest to pravΘ, ₧e jsem p°φbuzn² tv∙j, ale jesti¥ p°φbuzn² bli₧Üφ ne₧li jß.
13. OdpoΦini₧ [tu] p°es noc, a kdy₧ bude rßno, jestli₧e¥ on bude chtφti prßva p°φbuznosti k tob∞ u₧iti, dob°e, nech¥ u₧ive. Pakli¥ nebude chtφti prßva u₧iti k tob∞, jß prßvem p°φbuznosti pojmu tebe, ₧iv¥ jest Hospodin. Spi₧ tu a₧ do jitra.
14. A tak spala u noh jeho a₧ do jitra. Potom vstala prvΘ, ne₧li by kdo poznati mohl bli₧nφho svΘho; nebo peΦoval B≤z, aby n∞kdo nezv∞d∞l, ₧e p°iÜla ₧ena ta na humno.
15. A °ekl: P°ines loktuÜku, kterou₧ se odφvßÜ, a dr₧ ji. A kdy₧ ji dr₧ela, nam∞°iv jφ Üest m∞r jeΦmene, vlo₧il na ni. I veÜla do m∞sta.
16. A p°iÜla k svegruÜi svΘ. Kterß₧ °ekla: Kdo jsi ty, dcero mß? I vypravovala jφ vÜecko, co₧ jφ uΦinil mu₧ ten.
17. A °ekla: èest m∞r t∞chto jeΦmene dal mi, nebo °ekl ke mn∞: NenavrßtφÜ se prßzdnß k svegruÜi svΘ.
18. I °ekla jφ [NoΘmi:] PoΦekej, dcero mß, a₧ porozumφÜ, jak to padne; nebo¥ neoblevφ mu₧ ten, a₧ tu v∞c dnes k mφstu p°ivede.

4.kapitola (Rut)


B≤z vzal sob∞ Rut za man₧elku, 13. kterß₧ porodila jemu ObΘda.

1. Tedy B≤z vÜed do brßny, posadil se tam. A aj, p°φbuzn² ten, o n∞m₧ on byl mluvil, Üel tudy. I °ekl [jemu:] Po∩ sem, [a] pose∩ tuto. Kter²₧ zastaviv se, sedl.
2. A vzav [B≤z] deset mu₧∙ z starÜφch m∞sta toho, °ekl: Posa∩te se tuto. I posadili se.
3. Tedy °ekl p°φbuznΘmu tomu: Dφl pole, kterΘ₧ bylo bratra naÜeho Elimelecha, prodala NoΘmi, kterß₧ se navrßtila z krajiny MoßbskΘ.
4. A jß jsem umφnil netajiti toho p°ed tebou, a pravφm¥: Ujmi [pole to] p°ed p°φsedφcφmi t∞mito a starÜφmi lidu mΘho. Jestli₧e chceÜ koupiti, kup; pakli nekoupφÜ, oznam mi. Nebo vφm, ₧e krom∞ tebe nenφ ₧ßdnΘho, kter²₧ by m∞l prßvo koupiti je, a jß jsem po tob∞. Tedy on °ekl: Jß koupφm.
5. I °ekl B≤z: Kdy₧ ujmeÜ pole to od NoΘmi, [tedy] i Rut Moßbskou, man₧elku mrtvΘho, sob∞ pojmeÜ, abys vzbudil jmΘno mrtvΘho v d∞dictvφ jeho.
6. Odpov∞d∞l p°φbuzn² ten: Nemohu¥ koupiti, abych snad nezahladil d∞dictvφ svΘho. U₧iv ty prßva p°φbuznosti mΘ, nebo jß ho nemohu u₧iti.
7. (Byl pak ten obyΦej od starodßvna v Izraeli p°i koupi a sm∞nßch, ku potvrzenφ vÜelijakΘho jednßnφ, [₧e] szul jeden obuv svou, a dal ji druhΘmu. A to bylo na sv∞dectvφ [tΘ v∞ci] v Izraeli.)
8. Proto₧ °ekl p°φbuzn² B≤zovi: Ujmi ty. I szul obuv svou.
9. Tedy °ekl B≤z starÜφm t∞m a vÜemu lidu: Vy sv∞dkovΘ jste dnes, ₧e jsem ujal vÜecko, co₧ bylo Elimelechovo, i vÜecko to, co₧ bylo Chelionovo a Mahalonovo, od NoΘmi.
10. Ano i Rut Moßbskou, ₧enu Mahalonovu, vzal jsem sob∞ za man₧elku, abych vzbudil jmΘno mrtvΘho v d∞dictvφ jeho, a aby nebylo zahlazeno jmΘno mrtvΘho z brat°φ jeho, a z brßny mφsta jeho. Vy sv∞dkovΘ jste dnes [toho.]
11. I °ekl vÜecken lid, kter²₧ byl v brßn∞ m∞sta, i starÜφ: Sv∞dkovΘ [jsme.] Dej₧ Hospodin, aby ₧ena vchßzejφcφ do domu tvΘho byla jako Rßchel a jako Lφa, kterΘ₧to dv∞ vzd∞laly d∙m Izraelsk². PoΦφnej₧ sob∞ zmu₧ile v Efrat∞, a dosßhni jmΘna v BetlΘm∞.
12. A a¥ jest d∙m tv∙j jako d∙m Fßresa, (kterΘho₧ porodila Tßmar Judovi, ) z semene toho, kterΘ₧ by dal tob∞ Hospodin s mladicφ touto.
13. A tak B≤z pojal sob∞ Rut, a byla man₧elkou jeho. A kdy₧ vÜel k nφ, dal jφ [to] Hospodin, ₧e poΦala a porodila syna.
14. I °ekly ₧eny NoΘmi: Po₧ehnan² Hospodin, kter²₧ nedopustil toho, abys m∞la zbavena b²ti p°φbuznΘho v tento Φas, tak aby trvalo v Izraeli jmΘno jeho.
15. On¥ oΦerstvφ duÜi tvou, a chovati t∞ bude v starosti tvΘ; nebo nev∞sta tvß, kterß₧ t∞ miluje, porodila ho, kterß₧ tob∞ lepÜφ jest, ne₧li sedm syn∙.
16. Tedy vzavÜi NoΘmi dφt∞, polo₧ila je na klφn sv∙j, a byla p∞stounkou jeho.
17. Daly mu pak jmΘno sousedy, kterΘ₧ pravily: Narodil se syn NoΘmi, a nazvaly ho jmΘnem ObΘd. On¥ jest otec Izai, otce Davidova.
18. A tito jsou rodovΘ Fßresovi: Fßres zplodil Ezrona;
19. Ezron pak zplodil Rama, Ram pak zplodil Aminadaba;
20. Aminadab pak zplodil Nßzona, Nßzon pak zplodil Salmona;
21. Salmon pak zplodil B≤za, B≤z pak zplodil ObΘda;
22. ObΘd pak zplodil Izai, Izai pak zplodil Davida.