P°φslovφ


Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31.

    1.kapitola (P°φslovφ)


    èalonoun u₧iteΦnost knihy tΘto ukßzav, 7. odkud pravΘ moudrosti

    dosa₧eno b²vß, i proΦ jφ mnozφ nedochßzejφ, uΦφ; 8. mlad²m starÜφch

    poslouchati velφ, 10. s zl²mi jim tovaryÜiti brßnφ. 20. Zatφm moudrost

    sama k sob∞ hloupΘ z∙ve, a neposluÜn²m hrozφ.

  1. P°φslovφ èalomouna syna Davidova, krßle IzraelskΘho,
  2. Ku poznßnφ moudrosti a cviΦenφ, k vyrozumφvßnφ °eΦem rozumnosti,
  3. K dosa₧enφ vycviΦenφ [v] opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, co₧ pravΘho jest,
  4. Aby dßna byla hloup²m d∙myslnost, mlßdeneΦku um∞nφ a proz°etelnost.
  5. Kdy₧ poslouchati bude moudr², p°ibude mu um∞nφ, a rozumn² bude vtipn∞jÜφ,
  6. K srozum∞nφ podobenstvφ, a v²mluvnosti °eΦi moudr²ch a pohßdkßm jejich.
  7. Bßze≥ Hospodinova jest poΦßtek um∞nφ, moudrostφ a cviΦenφm pohrdajφ blßzni.
  8. Poslouchej, synu m∙j, cviΦenφ otce svΘho, a neopouÜt∞j nauΦenφ matky svΘ.
  9. Nebo¥ to p°idß p°φjemnosti hlav∞ tvΘ, a [bude] zlat²m °et∞zem hrdlu tvΘmu.
  10. Synu m∙j, jestli₧e by t∞ namlouvali h°φÜnφci, nep°ivoluj.
  11. Jestli₧e by °ekli: Po∩ s nßmi, ·klady Φi≥me krvi, skryjeme se proti nevinnΘmu bez ost²chßnφ se;
  12. Sehltφme je jako hrob za ₧iva, a v cele jako ty, jen₧ sstupujφ do jßmy;
  13. VÜelijakΘho drahΘho zbo₧φ dosßhneme, naplnφme domy svΘ loupe₧φ;
  14. Vrz los sv∙j mezi nßs, m∞Üec jeden budeme mφti vÜickni:
  15. Synu m∙j, nevychßzej na cestu s nimi, zdr₧ nohu svou od stezky jejich;
  16. Nebo nohy jejich ke zlΘmu b∞₧φ, a pospφchajφ k vylΘvßnφ krve.
  17. Jist∞, ₧e [jako₧] nadarmo rozta₧ena b²vß sφt p°ed oΦima jakΘhokoli ptactva,
  18. Tak tito proti krvi svΘ uklßdajφ, skr²vajφ se proti duÜem sv²m.
  19. TakovΘ¥ jsou cesty ka₧dΘho dychtφcφho po zisku, duÜi pßna svΘho uchvacuje.
  20. Moudrost vn∞ volß, na ulicech vydßvß hlas sv∙j.
  21. V nejv∞tÜφm hluku volß, u vrat brßny, v m∞st∞, [a] v²mluvnosti svΘ vypravuje, [°ka:]
  22. A₧ dokud hloupφ milovati budete hloupost, a posm∞vaΦi posm∞ch sob∞ libovati, a blßzni nenßvid∞ti um∞nφ?
  23. Obra¥te₧ se k domlouvßnφ mΘmu. Hle, vynßÜφm vßm ducha svΘho, a v znßmost vßm uvodφm slova svß.
  24. Pon∞vad₧ jsem volala, a odpφrali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
  25. Anobr₧ strhli jste se vÜelikΘ rady mΘ, a trestßnφ mΘho jste neoblφbili:
  26. ProΦe₧ i jß v bφd∞ vaÜφ smßti se budu, posmφvati se budu, kdy₧ p°ijde to, Φeho₧ se bojφte,
  27. Kdy₧ p°ijde jako hroznΘ zpuÜt∞nφ to, Φeho₧ se bojφte, a bφda vaÜe jako bou°e nastane, kdy₧ p°ijde na vßs trßpenφ a ssou₧enφ.
  28. Tehdy volati budou ke mn∞, a nevyslyÜφm; rßno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
  29. Proto ₧e nenßvid∞li um∞nφ, a bßzn∞ Hospodinovy nevyvolili,
  30. Ani₧ povolili rad∞ mΘ, [ale] pohrdali vÜelik²m domlouvßnφm m²m.
  31. Proto₧ jφsti budou ovoce skutk∙ sv²ch, a radami sv²mi nasyceni budou.
  32. Nebo pokoj hloup²ch zmorduje je, a Üt∞stφ blßzn∙ zahubφ je.
  33. Ale kdo₧ mne poslouchß, bydliti bude bezpeΦn∞, pokoj maje p°ed strachem zl²ch v∞cφ.

    2.kapitola (P°φslovφ)


    Vzbuzuje k hledßnφ moudrosti 5. p°edlo₧enφm u₧itku toho, toti₧ dßnφ

    od Boha dobr²ch v∞cφ, 12. a zproÜt∞nφ zl²ch.

  1. Synu m∙j, p°ijmeÜ-li slova mß, a p°ikßzanφ mß schovßÜ-li u sebe;
  2. NastavφÜ-li moudrosti ucha svΘho, [a] naklonφÜ-li srdce svΘho k opatrnosti;
  3. OvÜem, jestli₧e na rozumnost zavolßÜ, [a] na opatrnost zvolßÜ-li;
  4. BudeÜ-li jφ hledati jako st°φbra, a jako poklad∙ piln∞ vyhledßvati jφ:
  5. Tehdy porozumφÜ bßzni Hospodinov∞, a znßmosti Bo₧φ nabudeÜ;
  6. Nebo Hospodin dßvß moudrost, z ·st jeho um∞nφ a opatrnost.
  7. Chovß up°φm²m dlouhov∞kosti, pavΘzou [jest] chodφcφm v sprostnosti,
  8. Ost°φhaje stezek soudu; on cesty svat²ch sv²ch ost°φhß.
  9. Tehdy porozumφÜ spravedlnosti a soudu, a up°φmosti [i] vÜelikΘ cest∞ dobrΘ,
  10. Kdy₧ vejde moudrost v srdce tvΘ, a um∞nφ duÜi tvΘ se zalφbφ.
  11. Proz°etelnost ost°φhati bude tebe, a opatrnost zachovß t∞,
  12. Vysvobozujφc t∞ od cesty zlΘ, [a] od lidφ mluvφcφch v∞ci p°evrßcenΘ,
  13. Kte°φ₧ opouÜt∞jφ stezky p°φmΘ, aby chodili po cestßch tmav²ch,
  14. Kte°φ₧ se veselφ ze zlΘho Φin∞nφ, plΘsajφ v p°evrßcenostech nejhorÜφch,
  15. Jejich₧ stezky k°ivolakΘ jsou, anobr₧ zmotanφ jsou na cestßch sv²ch;
  16. Vysvobozujφc t∞ [i] od ₧eny postrannφ, od cizφ, kterß₧ °eΦmi sv²mi lahodφ,
  17. Kterß₧ opouÜtφ v∙dce mladosti svΘ, a na smlouvu Boha svΘho se zapomφnß;
  18. K smrti se zajistΘ nachyluje d∙m jejφ, a k mrtv²m stezky jejφ;
  19. Kte°φ₧koli vchßzejφ k nφ, nenavracujφ se zase, ani₧ trefujφ na cestu ₧ivota;
  20. Abys chodil po cest∞ dobr²ch, a stezek spravedliv²ch abys ost°φhal.
  21. Nebo up°φmφ bydliti budou v zemi, a pobo₧nφ z∙stanou v nφ;
  22. Bezbo₧nφ pak z zem∞ vy¥ati budou, a p°estupnφci vyko°en∞ni budou z nφ.

    3.kapitola (P°φslovφ)


    Napomφnß ku posluÜenstvφ, 5. vφ°e, 7. Bo₧φ bßzni a sebe zapφrßnφ.

    13. Moudrost chvßlφ pro u₧itky jejφ, 27. a p°edpovφdaje Bo₧φ soudy,

    od zlΘho odvodφ.

  1. Synu m∙j, na uΦenφ mΘ nezapomφnej, ale p°ikßzanφ m²ch necha¥ ost°φhß srdce tvΘ.
  2. Dlouhosti zajistΘ dn∙, i let ₧ivota i pokoje p°idadφ tob∞.
  3. Milosrdenstvφ a pravda nech¥ neopouÜt∞jφ t∞, p°iva₧ je k hrdlu svΘmu, napiÜ je na tabuli srdce svΘho,
  4. A nalezneÜ milost a prosp∞ch v²born² p°ed Bohem i lidmi.
  5. Doufej v Hospodina cel²m srdcem sv²m, na rozumnost pak svou nezpolΘhej.
  6. Na vÜech cestßch sv²ch sna₧uj se jej poznßvati, a on¥ spravovati bude stezky tvΘ.
  7. Neb²vej moudr² sßm u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlΘho.
  8. [To¥] bude zdravφ ₧ivotu tvΘmu, a rozvla₧enφ kostem tv²m.
  9. Cti Hospodina z statku svΘho, a z nejp°edn∞jÜφch v∞cφ vÜech ·rod sv²ch,
  10. A napln∞ny budou stodoly tvΘ hojnostφ, a presovΘ tvoji mstem opl²vati budou.
  11. Kßzn∞ Hospodinovy, synu m∙j, nezamφtej, ani₧ sob∞ oÜkliv domlouvßnφ jeho.
  12. Nebo koho₧ miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jej₧ libuje.
  13. Blahoslaven² Φlov∞k nalΘzajφcφ moudrost, a Φlov∞k vynßÜejφcφ opatrnost.
  14. LΘpe¥ jest zajistΘ t∞₧eti jφ, ne₧li t∞₧eti st°φbrem, anobr₧ nad v²bornΘ zlato u₧itek jejφ.
  15. Dra₧Üφ jest ne₧ drahΘ kamenφ, a vÜecky nej₧ßdostiv∞jÜφ v∞ci tvΘ nevrovnajφ se jφ.
  16. Dlouhost dn∙ v pravici jejφ, a v levici jejφ bohatstvφ a slßva.
  17. Cesty jejφ cesty ut∞ÜenΘ, a vÜecky stezky jejφ pokojnΘ.
  18. Stromem ₧ivota jest t∞m, kte°φ₧ jφ dosahujφ, a kte°φ₧ ji majφ, blahoslavenφ jsou.
  19. Hospodin moudrostφ zalo₧il zemi, utvrdil nebesa opatrnostφ.
  20. Um∞nφm jeho propasti protrhujφ se, a oblakovΘ vydßvajφ rosu.
  21. Synu m∙j, nech¥ neodchßzejφ [ty v∞ci] od oΦφ tv²ch, ost°φhej zdravΘho nauΦenφ a proz°etelnosti.
  22. I bude¥ to ₧ivotem duÜi tvΘ, a ozdobou hrdlu tvΘmu.
  23. Tehdy choditi budeÜ bezpeΦn∞ cestou svou, a v nohu svou neurazφÜ se.
  24. Kdy₧ lehneÜ, nebudeÜ se straÜiti, ale odpoΦφvati budeÜ, a bude lib² sen tv∙j.
  25. NelekneÜ se strachu nßhlΘho, ani zpuÜt∞nφ bezbo₧nφk∙, kdy₧ p°ijde.
  26. Nebo Hospodin bude doufßnφ tvΘ, a ost°φhati bude nohy tvΘ, abys nebyl lapen.
  27. Nezadr₧uj dobrodinφ pot°ebujφcφm, kdy₧ s to b²ti m∙₧eÜ, abys [je] Φinil.
  28. Ne°φkej bli₧nφmu svΘmu: Odejdi, potom navra¥ se, a zφtra¥ dßm, maje to u sebe.
  29. Neuklßdej proti bli₧nφmu svΘmu zlΘho, kter²₧ s tebou dov∞rn∞ bydlφ.
  30. Neva∩ se s Φlov∞kem bez p°φΦiny, jestli₧e¥ neuΦinil zlΘho.
  31. Necht∞j zßvid∞ti mu₧i drßΦi, ani₧ zvoluj kterΘ cesty jeho.
  32. Nebo ohavnostφ jest Hospodinu p°evrßcenec, ale s up°φm²mi tajemstvφ jeho.
  33. Zlo°eΦenφ Hospodinovo jest v dom∞ bezbo₧nφka, ale p°φbytku spravedliv²ch ₧ehnß:
  34. Pon∞vad₧ posm∞vaΦ∙m on se posmφvß, pokorn²m pak dßvß milost.
  35. Slßvu moud°φ d∞diΦn∞ obdr₧φ, ale blßzny hubφ pohan∞nφ.

    4.kapitola (P°φslovφ)


    èalomoun zprvu p°edlo₧enΘho uΦenφ p°φkladem sv²m potvrzuje,

    8. a napomenuv k moudrosti, 14. od obecenstvφ s bezbo₧n²mi ve zlΘm

    odvozuje.

  1. Poslouchejte, synovΘ, uΦenφ otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
  2. Nebo nauΦenφ dobrΘ dßvßm vßm, neopouÜt∞jte₧ zßkona mΘho.
  3. Kdy₧ jsem byl syn u otce svΘho mladiΦk², a jedin² p°i matce svΘ,
  4. On vyuΦoval mne a °φkal mi: A¥ se chopφ v²mluvnostφ m²ch srdce tvΘ, ost°φhej p°ikßzanφ m²ch, a ₧iv budeÜ.
  5. Nabu∩ moudrosti, nabu∩ rozumnosti; nezapomφnej, ani se uchyluj od °eΦφ ·st m²ch.
  6. NeopouÜt∞j₧ jφ, a bude t∞ ost°φhati; miluj ji, a zachovß t∞.
  7. P°edn∞ moudrosti, moudrosti nab²vej, a za vÜecko jm∞nφ svΘ zjednej rozumnost.
  8. VyvyÜuj ji, a zv²Üφ¥ t∞; poctφ t∞, kdy₧ ji p°ijmeÜ.
  9. P°idß hlav∞ tvΘ p°φjemnosti, korunou krßsnou obda°φ t∞.
  10. SlyÜ, synu m∙j, a p°ijmi °eΦi mΘ, a tak rozmno₧φ se lΘta ₧ivota tvΘho.
  11. Cest∞ moudrosti uΦφm t∞, vedu t∞ stezkami p°φm²mi.
  12. Kdy₧ choditi budeÜ, nebude ssou₧en krok tv∙j, a pob∞hneÜ-li, neustrΦφÜ se.
  13. Chopi₧ se uΦenφ, nepouÜt∞j, ost°φhej ho, nebo ono jest ₧ivot tv∙j.
  14. Na stezku bezbo₧n²ch nevchßzej, a nekrßΦej cestou zlostnφk∙.
  15. Opus¥ ji, necho∩ po nφ, uchyl se od nφ, a pomi≥ [jφ.]
  16. Nebo¥ nespφ, leΦ zlost provedou; anobr₧ zahßnφn b²vß sen jejich, dokud₧ ku pßdu nep°ivodφ,
  17. Proto ₧e jedφ chlΘb bezbo₧nosti, a vφno loupe₧φ pijφ.
  18. Ale stezka spravedliv²ch jako sv∞tlo jasnΘ, kterΘ₧ rozmßhß se, a svφtφ a₧ do pravΘho dne.
  19. Cesta [pak] bezbo₧n²ch jako mrßkota; nev∞dφ, na Φem se ustrΦiti mohou.
  20. Synu m∙j, slov m²ch pozoruj, k °eΦem m²m naklo≥ ucha svΘho.
  21. Necha¥ neodchßzejφ od oΦφ tv²ch, ost°φhej jich u prost°ed srdce svΘho.
  22. Nebo ₧ivotem jsou t∞m, kte°φ₧ je nalΘzajφ, i vÜemu t∞lu jejich lΘka°stvφm.
  23. P°ede vÜφm, Φeho₧ se st°φci sluÜφ, ost°φhej srdce svΘho, nebo z n∞ho pochßzφ ₧ivot.
  24. Odlo₧ od sebe p°evrßcenost ·st, a zlost rt∙ vzdal od sebe.
  25. OΦi tvΘ a¥ k dobr²m v∞cem pat°φ, a vφΦka tvß a¥ p°φm∞ hledφ p°ed tebou.
  26. Zva₧ stezku noh sv²ch, a vÜecky cesty tvΘ a¥ jsou spraveny.
  27. Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvra¥ nohu svou od zlΘho.

    5.kapitola (P°φslovφ)


    Odvodφ od smilstvφ a cizolo₧stvφ, 15. a naproti tomu vede k rozÜafnΘmu

    sv²ch v∞cφ u₧φvßnφ.

  1. Synu m∙j, pozoruj moudrosti mΘ, k opatrnosti mΘ naklo≥ ucha svΘho,
  2. Abys ost°φhal proz°etelnosti, a rtovΘ tvoji Üet°ili um∞nφ.
  3. Nebo rtovΘ cizφ [₧eny] strdφ tekou, a m∞kΦejÜφ nad olej ·sta jejφ.
  4. Poslednφ pak v∞ci jejφ ho°kΘ jsou jako pelyn∞k, ostrΘ jako meΦ na ob∞ stran∞ ostr².
  5. Nohy jejφ sstupujφ k smrti, krokovΘ jejφ hrob uchvacujφ.
  6. Stezku ₧ivota snad bys zvß₧iti cht∞l? VrtkΘ¥ jsou cesty jejφ, neseznßÜ.
  7. Proto₧, synovΘ, poslechn∞te mne, a neodstupujte od °eΦφ ·st m²ch.
  8. Vzdal od nφ cestu svou, a nep°ibli₧uj se ke dve°φm domu jejφho,
  9. Abys snad nedal jin²m slßvy svΘ, a let sv²ch ukrutnΘmu,
  10. Aby se nenasytili cizφ ·silφm tv²m, a prßce tvß [nez∙stala] v dom∞ cizφm.
  11. I °val bys naposledy, kdy₧ bys zhubil t∞lo svΘ a Φerstvost svou,
  12. A °ekl bys: Jak jsem nenßvid∞l cviΦenφ, a domlouvßnφm pohrdalo srdce mΘ,
  13. A neposlouchal jsem hlasu vyuΦujφcφch mne, a k uΦitel∙m sv²m nenaklonil jsem ucha svΘho!
  14. O mßlo, ₧e jsem nevlezl ve vÜecko zlΘ u prost°ed shromß₧d∞nφ a zßstupu.
  15. Pφ vodu z Φisterny svΘ, a prameny z prost°edku vrchoviÜt∞ svΘho.
  16. Nech¥ se rozlΘvajφ studnice tvΘ ven, [a] pot∙ΦkovΘ vod na ulice.
  17. M∞j je sßm sob∞, a ne cizφ s tebou.
  18. Budi₧ po₧ehnan² pramen tv∙j, a vesel se z man₧elky mladosti svΘ.
  19. Lan∞ milostnΘ a srny ut∞ÜenΘ; prsy jejφ a¥ t∞ opojujφ vÜelikΘho Φasu, v milovßnφ jejφm kochej se ustaviΦn∞.
  20. Nebo proΦ bys se kochal, synu m∙j, v cizφ, a objφmal ₧ivot postrannφ,
  21. Pon∞vad₧ p°ed oΦima Hospodinov²ma jsou cesty Φlov∞ka, a [on] vÜecky stezky jeho vß₧φ?
  22. Nepravosti vlastnφ jφmajφ bezbo₧nφka takovΘho, a v provazφch h°φchu svΘho uvßzne.
  23. Takov²¥ um°e, proto ₧e nep°ijφmal cviΦenφ, a ve mno₧stvφ blßznovstvφ svΘho blouditi bude.

    6.kapitola (P°φslovφ)


    èalomoun vyst°φhß od rukojemstvφ, 6. lenosti, 12. i jin²m Ükozenφ.

    20. Potom napomunuv dφtek ku posluÜenstvφ rodiΦ∙, op∞t vyst°φhß

    od cizolo₧stvφ.

  1. Synu m∙j, slφbil-lis za p°φtele svΘho, podal-lis cizφmu ruky svΘ,
  2. Zapleten jsi slovy ·st sv²ch, jat jsi °eΦmi ·st sv²ch.
  3. UΦini₧ tedy toto, synu m∙j, a vypros¥ se, pon∞vad₧s se dostal v ruku p°φtele svΘho. Jdi, poko° se, a probu∩ p°φtele svΘho.
  4. Nedej usnouti oΦφm sv²m, a zd°φmati vφΦkßm sv²m.
  5. Vyd°i se jako srna z ruky, a jako ptßk z ruky Φi₧ebnφka.
  6. Jdi k mravenci, lenochu, shlΘdni cesty jeho, a nabu∩ moudrosti.
  7. Kter²₧ nemaje v∙dce, ani sprßvce, ani pßna,
  8. P°ipravuje v lΘt∞ pokrm sv∙j, shroma₧∩uje ve ₧ni potravu svou.
  9. Dokud₧ lenochu le₧eti budeÜ? Skoro-li₧ vstaneÜ ze sna svΘho?
  10. MaliΦko pospφÜ, maliΦko zd°φmeÜ, maliΦko slo₧φÜ ruce, abys pole₧el,
  11. V tom p°ijde jako pocestn² chudoba tvß, a nouze tvß jako mu₧ zbrojn².
  12. ╚lov∞k neÜlechetn², mu₧ neprav² chodφ v p°evrßcenosti ·st.
  13. Mhourß oΦima sv²ma, mluvφ nohama sv²ma, ukazuje prsty sv²mi.
  14. P°evrßcenost vÜelikß jest v srdci jeho, sm²Ülφ zlΘ vÜelikΘho Φasu, svßry rozsφvß.
  15. A proto₧ v nßhle p°ijde bφda jeho, rychle set°φn bude, a nebude¥ ulΘΦenφ.
  16. T∞chto Üesti [v∞cφ] nenßvidφ Hospodin, a sedmß ohavnostφ jest duÜi jeho:
  17. OΦφ vysok²ch, jazyka l₧ivΘho, a rukou vylΘvajφcφch krev nevinnou,
  18. Srdce, kterΘ₧ uklßdß myÜlenφ nepravß, noh kvapn²ch b∞₧eti ke zlΘmu,
  19. Sv∞dka l₧ivΘho, mluvφcφho le₧, a toho, jen₧ rozsφvß r∙znice mezi brat°φmi.
  20. Ost°φhej₧, synu m∙j, p°ikßzanφ otce svΘho, a neopouÜt∞j nauΦenφ matky svΘ.
  21. P°ivazuj je k srdci svΘmu ustaviΦn∞, a k hrdlu svΘmu je p°ipφnej.
  22. Kam₧koli p∙jdeÜ, [ono] t∞ zprovodφ, kdy₧ spßti budeÜ, bude t∞ ost°φhati, a kdy₧ procφtφÜ, bude s tebou rozmlouvati,
  23. (Nebo p°ikßzanφ jest svφce, a nauΦenφ sv∞tlo, a cesta ₧ivota jsou domlouvßnφ vyuΦujφcφ),
  24. Aby t∞ ost°φhalo od ₧eny zlΘ, od ·lisnosti jazyka [₧eny] cizφ.
  25. Ne₧ßdej₧ krßsy jejφ v srdci svΘm, a necha¥ t∞ nejφmß vφΦky sv²mi.
  26. Nebo p°φΦinou ₧eny cizolo₧nΘ [zchudl] [bys] a₧ do kusu chleba, anobr₧ ₧ena cizolo₧nß drahou duÜi ulovuje.
  27. M∙₧e-li₧ kdo skr²ti ohe≥ v klφn∞ svΘm, aby roucho jeho se nepropßlilo?
  28. M∙₧e-li₧ kdo choditi po uhlφ °e°avΘm, aby nohy jeho se neopßlily?
  29. Tak kdo₧ vchßzφ k ₧en∞ bli₧nφho svΘho, nebude¥ bez viny, kdo₧ by se jφ koli dotkl.
  30. Neuvozujφ potupy na zlod∞je, jestli₧e by ukradl, aby nasytil ₧ivot sv∙j, kdy₧ laΦnφ,
  31. AΦ posti₧en jsa, navracuje [to] sedmernßsobn∞, vÜφm statkem domu svΘho nahra₧uje:
  32. Ale cizolo₧φcφ s ₧enou blßzen jest; kdo₧ hubφ duÜi svou, ten¥ to Φinφ;
  33. Trßpenφ a lehkosti dochßzφ, a ·tr₧ka jeho neb²vß shlazena.
  34. Nebo z∙°iv² jest hn∞v mu₧e, a neodpouÜtφ¥ v den pomsty.
  35. Neohlφdß se na ₧ßdnou zßplatu, ani₧ p°ijφmß, by i mno₧stvφ dar∙ dßval.

    7.kapitola (P°φslovφ)


    èalomoun napomφnß ku poslouchßnφ p°φkßzßnφ sv²ch, 5. a op∞t vyst°φhß

    od cizolo₧stva, p°edklßdaje, kterak cizolo₧nice mladΘ lidi svozujφ.

  1. Synu m∙j, ost°φhej °eΦφ m²ch, a p°ikßzanφ mß schovej u sebe.
  2. Ost°φhej p°ikßzanφ m²ch, a ₧iv budeÜ, a nauΦenφ mΘho jako z°φtelnice oΦφ sv²ch.
  3. P°iva₧ je na prsty svΘ, napiÜ je na tabuli srdce svΘho.
  4. Rci moudrosti: Sestra mß jsi ty, a rozumnost p°φtelkynφ jmenuj,
  5. Aby t∞ ost°φhala od ₧eny cizφ, od postrannφ, jen₧ °eΦmi sv²mi lahodφ.
  6. Nebo z okna domu svΘho okΘnkem vyhlΘdaje,
  7. Vid∞l jsem mezi hloup²mi, spat°il jsem mezi mlßde₧φ mlßdence blßznivΘho.
  8. Kter²₧ Üel po ulici vedlΘ ·hlu jejφho, a cestou k domu jejφmu krßΦel,
  9. V soumrak, u veΦer dne, ve tmßch noΦnφch a v mrßkot∞.
  10. A aj, ₧ena potkala ho v ozdob∞ nev∞stΦφ a chytrΘho srdce,
  11. èt∞betnß a opovß₧livß, v dom∞ jejφm nez∙stßvajφ nohy jejφ,
  12. Jednak vn∞, jednak na ulici u ka₧dΘho ·hlu ·klady Φinφcφ.
  13. I chopila jej, a polφbila ho, a opovrhÜi stud, °ekla jemu:
  14. Ob∞ti pokojnΘ jsou u mne, dnes splnila jsem slib sv∙j.
  15. Proto₧ vyÜla jsem vst°φc tob∞, abych piln∞ hledala tvß°i tvΘ, i nalezla jsem t∞.
  16. Koberci jsem obest°ela l∙₧e svΘ, s °ezbami [a] prost∞radly Egyptsk²mi,
  17. Vykadila jsem pokojφk sv∙j mirrou a aloe a sko°icφ.
  18. Po∩, opojujme se milostφ a₧ do jitra, obveselφme se v milosti.
  19. Nebo nenφ mu₧e doma, odÜel na cestu dalekou.
  20. Pytlφk pen∞z vzal s sebou, v jist² den vrßtφ se do domu svΘho.
  21. [I] naklonila ho mnoh²mi °eΦmi sv²mi, a lahodnostφ rt∙ sv²ch p°inutila jej.
  22. èel za nφ hned, jako v∙l k zabitφ chodφvß, a jako blßzen [v] pouta, jimi₧ by trestßn byl.
  23. Dokud₧ nepronikla st°ela jater jeho, pospφchal jako ptßk k osφdlu, nev∞da, ₧e ono bez₧ivotφ jeho jest.
  24. Proto₧ nynφ, synovΘ, slyÜte mne, a pozorujte °eΦφ ·st m²ch.
  25. Neuchyluj se k cestßm jejφm srdce tvΘ, ani₧ se toulej po stezkßch jejφch.
  26. Nebo mnohΘ zranivÜi, porazila, a silnφ vÜickni zmordovßni jsou od nφ.
  27. Cesty pekelnΘ d∙m jejφ, vedoucφ do skr²Üφ smrti.

    8.kapitola (P°φslovφ)


    Moudrost v∞Φnß, Syn Bo₧φ, napomφnß k p°ijφmßnφ uΦenφ svΘho, kterΘ₧

    zjevn∞ skrze svΘ slu₧ebnφky p°edklßdß. 22. Zatφm k znßmosti

    32. i poslouchßnφ sebe a slu₧bu lidem Φinφ.

  1. Zdali₧ moudrost nevolß, a rozumnost nevydßvß hlasu svΘho?
  2. Na vrchu vysok²ch mφst, u cesty, na rozcestφ stojφ,
  3. U bran, kudy se chodφ do m∞sta, [a] kudy se chodφ dve°mi, volß, °kuci:
  4. Na vßs¥, ≤ mu₧i, volßm, a hlas m∙j jest k syn∙m lidsk²m.
  5. PouΦte se hloupφ opatrnosti, a blßzni srozum∞jte srdcem.
  6. Poslouchejte₧, nebo znamenitΘ v∞ci mluviti budu, a otev°enφ rt∙ m²ch pouhou pravdu.
  7. Jist∞ ₧e¥ pravdu zv∞stujφ ·sta mß, a ohavnostφ [jest] rt∙m m²m bezbo₧nost.
  8. SpravedlivΘ jsou vÜecky °eΦi ·st m²ch, nenφ v nich nic k°ivΘho ani p°evrßcenΘho.
  9. VÜecky pravΘ jsou rozum∞jφcφmu, a p°φmΘ t∞m, kte°φ₧ nalΘzajφ um∞nφ.
  10. P°ijm∞te₧ cviΦenφ mΘ rad∞ji ne₧ st°φbro, a um∞nφ rad∞ji ne₧ zlato nejv²born∞jÜφ.
  11. Nebo lepÜφ jest moudrost ne₧ drahΘ kamenφ, tak ₧e jakΘkoli v∞ci ₧ßdostivΘ vrovnati se jφ nemohou.
  12. Jß moudrost bydlφm s opatrnostφ, a um∞nφ pravΘ proz°etelnosti p°φtomnΘ mßm.
  13. Bßze≥ Hospodinova [jest] v nenßvisti mφti zlΘ, p²chy a vysokomyslnosti, i cesty zlΘ a ·st p°evrßcen²ch nenßvidφm.
  14. Mß jest rada i Ü¥astn² prosp∞ch, jߥ jsem rozumnost, a mß jest sφla.
  15. Skrze mne krßlovΘ kralujφ, a knφ₧ata ustanovujφ v∞ci spravedlivΘ.
  16. Skrze mne knφ₧ata panujφ, pßni i vÜickni soudcovΘ zemÜtφ.
  17. Jß milujφcφ mne miluji, a kte°φ₧ mne piln∞ hledajφ, nalΘzajφ mne.
  18. Bohatstvφ a slßva p°i mn∞ jest, zbo₧φ trvßnlivΘ i spravedlnost.
  19. LepÜφ jest ovoce mΘ ne₧ nejlepÜφ zlato, i ne₧ ryzφ, a u₧itek m∙j ne₧ st°φbro v²bornΘ.
  20. Stezkou spravedlnosti vodφm, prost°edkem stezek soudu,
  21. Abych t∞m, kte°φ₧ mne milujφ, p°id∞dila zbo₧φ v∞ΦnΘ, a poklady jejich naplnila.
  22. Hospodin m∞l mne p°i poΦßtku cesty svΘ, p°ed skutky sv²mi, p°ede vÜemi Φasy.
  23. P°ed v∞ky ustanovena jsem, p°ed poΦßtkem, prvΘ ne₧ byla zem∞.
  24. Kdy₧ jeÜt∞ nebylo propasti, zplozena jsem, kdy₧ jeÜt∞ nebylo studnic opl²vajφcφch vodami.
  25. PrvΘ ne₧ hory zalo₧eny byly, ne₧ byli pahrbkovΘ, zplozena jsem;
  26. JeÜt∞ byl neuΦinil zem∞ a rovin, ani zaΦßtku prachu okrÜlku zemskΘho.
  27. Kdy₧ p°ipravoval nebesa, byla jsem tu, kdy₧ vym∞°oval okrouhlost nad propastφ;
  28. Kdy₧ upev≥oval oblaky u v²sosti, kdy₧ utvrzoval studnice propasti;
  29. Kdy₧ uklßdal mo°i cφl jeho, a vodßm, aby nep°estupovaly rozkßzanφ jeho, kdy₧ vym∞°oval zßklady zem∞:
  30. Tehdß₧ byla jsem od n∞ho p∞stovßna, a byla jsem [jeho] pot∞Üenφ na ka₧d² den, anobr₧ hrßm p°ed nφm ka₧dΘho Φasu;
  31. Hrßm [i] na okrÜlku zem∞ jeho, a rozkoÜe mΘ s syny lidsk²mi.
  32. A tak tedy, synovΘ, poslechn∞te mne, nebo blahoslavenφ jsou ost°φhajφcφ cest m²ch.
  33. Poslouchejte cviΦenφ, a nabu∩te rozumu, a nerozpakujte se.
  34. Blahoslaven² Φlov∞k, kter²₧ mne sl²chß, bd∞ u dve°φ m²ch na ka₧d² den, Üet°e ve°ejφ dve°φ m²ch.
  35. Nebo kdo₧ mne nalΘzß, nalΘzß ₧ivot, a dosahuje lßsky od Hospodina.
  36. Ale kdo₧ h°eÜφ proti mn∞, ukrutenstvφ provodφ nad duÜφ svou; vÜickni, kte°φ₧ mne nenßvidφ, milujφ smrt.

    9.kapitola (P°φslovφ)


    èalomoun moudrosti Bo₧φ v cφrkvi mocnΘ dφlo, 3. uΦenφ jejφ,

    6. i u₧itky obΘho stavφ naproti 13. dφlu, 16. a uΦenφ moudrosti

    sv∞ta a t∞la, 18. i Ükodßm, kterΘ₧ on s sebou p°inßÜφ.

  1. Moudrost vystav∞la d∙m sv∙j, vytesavÜi sloup∙ sv²ch sedm.
  2. Zbila dobytek sv∙j, smφsila vφno svΘ, st∙l takΘ sv∙j p°ipravila.
  3. [A] poslavÜi d∞veΦky svΘ, volß na vrchu nejvyÜÜφch mφst [v] m∞st∞:
  4. Kdo₧koli jest hloup², uchyl se sem. [A₧] [i] blßzniv²m °φkß:
  5. Po∩te, jezte chlΘb m∙j, a pφte vφno, kterΘ₧ jsem smφsila.
  6. Opus¥te hloupost a ₧ivi bu∩te, a cho∩te cestou rozumnosti.
  7. Kdo tresce posm∞vaΦe, dochßzφ hanby, a kdo p°imlouvß bezbo₧nΘmu, pohan∞nφ.
  8. Nedomlouvej posm∞vaΦi, aby t∞ nevzal v nenßvist; p°imlouvej moudrΘmu, a bude t∞ milovati.
  9. UΦi≥ [to] moudrΘmu, a bude moud°ejÜφ; pouΦ spravedlivΘho, a bude um∞lejÜφ.
  10. PoΦßtek moudrosti [jest] bßze≥ Hospodinova, a um∞nφ svat²ch rozumnost.
  11. Nebo skrze mne rozmno₧φ se dnovΘ tvoji, a p°idßno¥ bude let ₧ivota.
  12. BudeÜ-li moudr², sob∞ moudr² budeÜ; pakli posm∞vaΦ, sßm vytrpφÜ.
  13. Äena blßznivß Üt∞betnß, nesmyslnß, a nic neumφ.
  14. A sedφ u dve°φ domu svΘho na stolici, na mφstech vysok²ch [v] m∞st∞,
  15. Aby volala jdoucφch cestou, kte°φ₧ p°φmo jdou stezkami sv²mi, [°kuci:]
  16. Kdo jest hloup², uchyl se sem. A blßznivΘmu °φkß:
  17. Voda kradenß sladÜφ jest, a chlΘb pokoutnφ chutn∞jÜφ.
  18. Ale nevφ [hlupec, ] ₧e mrtvφ jsou tam, a v hlubokΘm hrob∞ ti, kter²ch₧ pozvala.
    Summa kapitol nßsledujφcφch a₧ do 29. tato jest: Vypsßnφ moudr²ch

    i blßzn∙, skutk∙ jejich i cφle.

    10.kapitola (P°φslovφ)


    P°φslovφ èalomounova.

  1. Syn moudr² obveseluje otce, ale syn blßzniv² zßmutkem jest matce svΘ.
  2. Neprospφvajφ pokladovΘ bezbo₧n∞ nabytφ, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
  3. Nedopustφ laΦn∞ti Hospodin duÜi spravedlivΘho, statek pak bezbo₧n²ch rozpt²lφ.
  4. K nouzi p°ivodφ ruka lstivß, ruka pak pracovit²ch zbohacuje.
  5. Kdo shroma₧∩uje v lΘt∞, jest syn rozumn²; kdo₧ vyspßvß ve ₧ni, [jest] syn, kter²₧ hanbu Φinφ.
  6. Po₧ehnßnφ [jest] nad hlavou spravedlivΘho, ale ·sta bezbo₧n²ch p°ikr²vajφ ukrutnost.
  7. Pamßtka spravedlivΘho po₧ehnanß, ale jmΘno bezbo₧n²ch smrdφ.
  8. MoudrΘ srdce p°ijφmß p°ikßzanφ, ale blßzen od rt∙ sv²ch padne.
  9. Kdo chodφ up°φm∞, chodφ doufanliv∞; kdo₧ pak p°evracφ cesty svΘ, vyjeven bude.
  10. Kdo mhourß okem, uvodφ nesnßz; a kdo₧ jest blßzniv²ch rt∙, padne.
  11. Pramen ₧ivota jsou ·sta spravedlivΘho, ale ·sta bezbo₧n²ch p°ikr²vajφ ukrutnost.
  12. Nenßvist vzbuzuje svßry, ale lßska p°ikr²vß vÜecka p°estoupenφ.
  13. Ve rtech rozumnΘho nalΘzß se moudrost, ale kyj na h°bet∞ blßzna.
  14. Moud°φ skr²vajφ um∞nφ, ·st pak blßzna blφzkΘ jest set°enφ.
  15. Zbo₧φ bohatΘho jest m∞sto pevnΘ jeho, [ale] nouze jest chud²ch set°enφ.
  16. Prßce spravedlivΘho jest k ₧ivotu, nßbytek pak bezbo₧n²ch jest k h°φchu.
  17. Stezkou ₧ivota [jde, ] kdo₧ p°ijφmß trestßnφ; ale kdo₧ pohrdß domlouvßnφm, bloudφ.
  18. Kdo₧ p°ikr²vß nenßvist rty l₧iv²mi, i kdo₧ uvodφ v lehkost, ten blßzen jest.
  19. MnohΘ mluvenφ neb²vß bez h°φchu, kdo₧ pak zdr₧uje rty svΘ, opatrn² jest.
  20. St°φbro v²bornΘ jest jazyk spravedlivΘho, [ale] srdce bezbo₧n²ch za nic nestojφ.
  21. RtovΘ spravedlivΘho pasou mnohΘ, blßzni pak pro blßznovstvφ umφrajφ.
  22. Po₧ehnßnφ Hospodinovo zbohacuje, a to beze vÜeho trßpenφ.
  23. Za ₧ert jest blßznu Φiniti neÜlechetnost, ale mu₧ rozumn² moudrosti [se dr₧φ.]
  24. ╚eho se bojφ bezbo₧n², to p°ichßzφ na n∞j; ale Φeho₧ ₧ßdajφ spravedlivφ, dßvß [B∙h.]
  25. Jako₧ pomφjφ vich°ice, [tak] nestane bezbo₧nφka, spravedliv² pak jest zßklad stßl².
  26. Jako ocet zub∙m, a jako d²m oΦima, tak [jest] leniv² t∞m, kte°φ₧ jej posφlajφ.
  27. Bßze≥ Hospodinova p°idßvß dn∙, lΘta pak bezbo₧n²ch ukrßcena b²vajφ.
  28. OΦekßvßnφ spravedliv²ch jest pot∞Üenφ, nad∞je pak bezbo₧n²ch zahyne.
  29. Silou jest up°φmΘmu cesta Hospodinova, a strachem t∞m, kte°φ₧ Φinφ nepravost.
  30. Spravedliv² na v∞ky se nepohne, bezbo₧nφ pak nebudou bydliti v zemi.
  31. ┌sta spravedlivΘho vynßÜejφ moudrost, ale jazyk p°evrßcen² vy¥at bude.
  32. RtovΘ spravedlivΘho znajφ, co₧ jest [Bohu] libΘho, ·sta pak bezbo₧n²ch p°evrßcenΘ v∞ci.

    11.kapitola (P°φslovφ)

  1. Vßha faleÜnß ohavnostφ jest Hospodinu, ale zßva₧φ pravΘ lφbφ se jemu.
  2. Za p²chou p°ichßzφ zahanbenφ, ale p°i pokorn²ch [jest] moudrost.
  3. Sprostnost up°φm²ch vodφ je, p°evrßcenost pak p°estupnφk∙ zatracuje je.
  4. Neprospφvߥ bohatstvφ v den hn∞vu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
  5. Spravedlnost up°φmΘho spravuje cestu jeho, ale pro bezbo₧nost svou padß bezbo₧n².
  6. Spravedlnost up°φm²ch vytrhuje je, ale p°estupnφci v zlosti zjφmßni b²vajφ.
  7. Kdy₧ umφrß Φlov∞k bezbo₧n², hyne nad∞je, i oΦekßvßnφ rekovsk²ch Φin∙ mizφ.
  8. Spravedliv² z ·zkosti b²vß vysvobozen, bezbo₧n² pak p°ichßzφ [na] mφsto jeho.
  9. Pokrytec ·sty kazφ bli₧nφho svΘho, ale spravedlivφ um∞nφm vytr₧eni b²vajφ.
  10. Z Üt∞stφ spravedliv²ch veselφ se m∞sto, kdy₧ pak hynou bezbo₧nφ, [b²vß] prozp∞vovßnφ.
  11. Po₧ehnßnφm spravedliv²ch zv²Üeno b²vß m∞sto, ·sty pak bezbo₧n²ch vyvrßceno.
  12. Pohrdß bli₧nφm sv²m blßzen, ale mu₧ rozumn² mlΦφ.
  13. UtrhaΦ toulaje se, pronßÜφ tajnost, v∞rn² pak [Φlov∞k] tajφ v∞c.
  14. Kde₧ nenφ dostateΦnΘ rady, padß lid, ale spomo₧enφ jest ve mno₧stvφ rßdc∙.
  15. Velmi sob∞ Ükodφ, kdo₧ slibuje za cizφho, jeÜto ten, kdo₧ nenßvidφ rukojemstvφ, bezpeΦen jest.
  16. Äena Ülechetnß mß Φest, a ukrutnφ majφ zbo₧φ.
  17. ╚lov∞k ·Φinn² dob°e Φinφ ₧ivotu svΘmu, ale ukrutn² kormoutφ t∞lo svΘ.
  18. Bezbo₧n² d∞lß dφlo faleÜnΘ, ale kdo₧ rozsφvß spravedlnost, [mß] mzdu jistou.
  19. Tak spravedliv² [rozsφvß] k ₧ivotu, a kdo₧ nßsleduje zlΘho, k smrti svΘ.
  20. Ohavnostφ jsou Hospodinu p°evrßcenφ srdcem, ale ctnΘho obcovßnφ lφbφ se jemu.
  21. Zl², by sob∞ [i] na pomoc p°ivzal, neujde pomsty, sφm∞ pak spravedliv²ch uchßzφ [toho.]
  22. Zßpona zlatß na pysku svin∞ [jest] ₧ena p∞knß bez rozumu.
  23. Äßdost spravedliv²ch jest toliko dobr²ch v∞cφ, [ale] oΦekßvßnφ bezbo₧n²ch hn∞v.
  24. Mnoh² rozdßvß Üt∞d°e, a vÜak p°ib²vß mu vφce; jin² skoup∞ dr₧φ nad sluÜnost, ale k chudob∞.
  25. ╚lov∞k Üt∞dr² b²vß bohatÜφ, a kdo₧ svla₧uje, takΘ sßm bude zavla₧en.
  26. Kdo zadr₧uje obilφ, zlo°eΦφ mu lid; ale po₧ehnßnφ na hlav∞ toho, kdo₧ je prodßvß.
  27. Kdo piln∞ hledß dobrΘho, nalΘzß p°φze≥; kdo₧ pak hledß zlΘho, potkß jej.
  28. Kdo doufß v bohatstvφ svΘ, ten spadne, ale spravedlivφ jako ratolest zkvetnou.
  29. Kdo kormoutφ d∙m sv∙j, za d∞dictvφ bude mφti vφtr, a blßzen slou₧iti musφ moudrΘmu.
  30. Ovoce spravedlivΘho jest [strom ₧ivota, a kdo₧ vyuΦuje duÜe, jest moudr².
  31. Aj, spravedlivΘmu na zemi odplacovßno b²vß, Φφm vφce bezbo₧nΘmu a h°φÜnφku?

    12.kapitola (P°φslovφ)

  1. Kdo miluje cviΦenφ, miluje um∞nφ; kdo₧ pak nenßvidφ domlouvßnφ, nemoudr² jest.
  2. Dobr² nalΘzß lßsku u Hospodina, ale mu₧e neÜlechetnΘho potupφ B∙h.]
  3. Neb²vß trvßnliv² Φlov∞k v bezbo₧nosti, ko°en pak spravedliv²ch nepohne se.
  4. Äena stateΦnß jest [koruna mu₧e svΘho, ale jako hnis v kostech jeho ta, kterß₧ k hanb∞ p°ivodφ.
  5. MyÜlenφ spravedliv²ch jsou pravß, rady pak bezbo₧n²ch lstivΘ.
  6. Slova bezbo₧n²ch ·klady Φinφ krvi, ·sta pak spravedliv²ch vytrhujφ je.
  7. Vyvrßceni b²vajφ bezbo₧nφ tak, aby jich nebylo, ale d∙m spravedliv²ch ostojφ.
  8. PodlΘ toho, jak₧ rozumn² jest, chvßlen b²vß mu₧, p°evrßcenΘho pak srdce bude v pohrdßnφ.
  9. LepÜφ jest nevzßcn², kter²₧ mß slu₧ebnφka, ne₧li ten, kter²₧ sob∞ slavn∞ poΦφnß, a nemß chleba.
  10. PeΦuje spravedliv² o ₧ivot hovßdka svΘho, srdce pak bezbo₧n²ch ukrutnΘ jest.
  11. Kdo d∞lß zemi svou, nasycen b²vß chlebem; ale kdo₧ nßsleduje zahaleΦ∙, blßzen jest.
  12. Äßdostiv jest bezbo₧n² obrany proti zlΘmu, ale ko°en spravedliv²ch zp∙sobuje ji.
  13. Do p°estoupenφ rt∙ zapletß se zlostnφk, ale spravedliv² vychßzφ z ssou₧enφ.
  14. Z ovoce ·st ka₧d² nasycen bude dobr²m, a odplatu za skutky Φlov∞ka dß jemu] B∙h. [
  15. Cesta blßzna p°φmß se zdß jemu, ale kdo poslouchß rady, moudr² jest.
  16. Hn∞v blßzna v tent²₧ den poznßn b²vß, ale opatrn² hanbu skr²vß.
  17. Kdo₧ mluvφ pravdu, ohlaÜuje spravedlnost, sv∞dek pak faleÜn² lest.
  18. N∞kdo vynßÜφ °eΦi podobnΘ meΦi probodujφcφmu, ale jazyk moudr²ch jest lΘka°stvφ.
  19. RtovΘ pravdomluvnφ utvrzeni budou na v∞ky, ale na kratiΦko jazyk l₧iv².
  20. V srdci t∞ch, kte°φ₧ zlΘ obm²Ülejφ, ] b²vß [lest, v t∞ch pak, kte°φ₧ radφ ku pokoji, veselφ.
  21. Nepotkß spravedlivΘho ₧ßdnß t∞₧kost, bezbo₧nφ pak napln∞ni budou zl²m.
  22. Ohavnostφ jsou] Hospodinu rtovΘ l₧ivφ, ale ti, jen₧ Φinφ pravdu, lφbφ se jemu.
  23. ╚lov∞k opatrn² tajφ um∞nφ, ale srdce blßzn∙ vyvolßvß blßznovstvφ.
  24. Ruka pracovit²ch panovati bude, lstivß pak musφ dßvati plat.
  25. Starost v srdci Φlov∞ka sni₧uje ji, ale v∞c dobrß obveseluje ji.
  26. Vzßcn∞jÜφ jest nad bli₧nφho svΘho spravedliv², cesta pak bezbo₧n²ch svodφ je.
  27. Nebude pΘci forteln², co₧ ulovil, ale Φlov∞k bedliv² statku drahΘho nabude.
  28. Na stezce spravedlnosti jest ₧ivot, a cesta stezky jejφ nesmrtelnß jest.

    13.kapitola (P°φslovφ)

  1. Syn moudr² [p°ijφmß] cviΦenφ otcovo, ale posm∞vaΦ neposlouchß domlouvßnφ.
  2. Z ovoce ·st ka₧d² jφsti bude dobrΘ, ale duÜe p°evrßcen²ch nßtisky.
  3. Kdo ost°φhß ·st sv²ch, ost°φhß duÜe svΘ; kdo rozdφrß rty svΘ, set°enφ na n∞j [p°ijde.]
  4. Äßdß, a nic nemß duÜe lenivΘho, duÜe pak pracovit²ch zbohatne.
  5. Slova l₧ivΘho nenßvidφ spravedliv², bezbo₧nφka pak v oÜklivost uvodφ a zahanbuje.
  6. Spravedlnost ost°φhß p°φm∞ chodφcφho po cest∞, bezbo₧nost pak vyvracφ h°φÜnφka.
  7. N∞kdo bohat²m se d∞laje, nemß nic: zase n∞kdo d∞laje se chud²m, [mß] vÜak statku mnoho.
  8. V²plata ₧ivota Φlov∞ku [jest] bohatstvφ jeho, ale chud² neslyÜφ domlouvßnφ.
  9. Sv∞tlo spravedliv²ch rozsv∞tluje se, svφce pak bezbo₧n²ch zhasne.
  10. Samou toliko p²chou p∙sobφ [Φlov∞k] svßr, ale p°i t∞ch, jen₧ u₧φvajφ rady, jest moudrost.
  11. Statek zle dobyt² umenÜovati se bude, kdo₧ pak shroma₧∩uje rukou, p°iv∞tÜφ ho. [
  12. OΦekßvßnφ dlouhΘ zemdlφvß srdce, ale ₧ßdost spln∞nß] jest [strom ₧ivota.
  13. Kdo₧ pohrdß slovem] Bo₧φm, [sßm sob∞ Ükodφ; ale kdo₧ se bojφ p°ikßzanφ, odplaceno] mu [bude.
  14. NauΦenφ moudrΘho jest pramen ₧ivota, k vyh²bßnφ se osφdl∙m smrti.
  15. Rozum dobr² dßvß milost, cesta pak p°evrßcen²ch jest tvrdß.
  16. Ka₧d² d∙mysln² d∞lß um∞le, ale blßzen rozprostφrß blßznovstvφ.
  17. Posel bezbo₧n² upadß v neÜt∞stφ, jednatel pak v∞rn² jest lΘka°stvφ.
  18. Chudoba a lehkost] potkß [toho, jen₧ se vytahuje z kßzn∞; ale kdo₧ ost°φhß nauΦenφ, zveleben bude.
  19. Äßdost napln∞nß sladkß jest duÜi, ale ohavnost jest blßzn∙m odstoupiti od zlΘho.
  20. Kdo chodφ s moudr²mi, bude moudr²; ale kdo tovaryÜφ s blßzny, set°φn bude.
  21. H°φÜnφky stihß neÜt∞stφ, ale spravedliv²m odplatφ] B∙h [dobr²m.
  22. Dobr² zanechßvß d∞dictvφ vnuk∙m, ale zbo₧φ h°φÜnΘho zachovßno b²vß spravedlivΘmu.
  23. Hojnost] jest [pokrm∙ na rolφ chud²ch, n∞kdo pak hyne skrze nerozÜafnost.
  24. Kdo zdr₧uje metlu svou, nenßvidφsyna svΘho; ale kdo₧ ho miluje, za Φasu jej tresce.
  25. Spravedliv² jφ a₧ do nasycenφ duÜe svΘ, b°icho pak bezbo₧n²ch nedostatek trpφ.

    14.kapitola (P°φslovφ)

  1. Moudrß ₧ena vzd∞lßvß d∙m sv∙j, blßznice pak rukama sv²ma bo°φ jej.
  2. Kdo chodφ v up°φmnosti svΘ, bojφ se Hospodina, ale p°evrßcen² v cestßch sv²ch pohrdß jφm.
  3. V ·stech blßzna jest h∙l p²chy, rtovΘ pak moudr²ch ost°φhajφ jich.
  4. Kdy₧ nenφ vol∙, prßzdnΘ jsou jesle, ale hojnß ·roda jest v sφle vol∙.
  5. Sv∞dek v∞rn² neklamß, ale sv∞dek faleÜn² mluvφ le₧.
  6. Hledß posm∞vaΦ moudrosti, a nenalΘzß, rozumnΘmu pak um∞nφ snadnΘ jest.
  7. Odejdi od mu₧e blßznivΘho, kdy₧ neseznßÜ] p°i n∞m [rt∙ um∞nφ.
  8. Moudrost opatrnΘho jest, aby rozum∞l cest∞ svΘ, blßznovstvφ pak blßzn∙ ke lsti.
  9. Blßzen p°ikr²vß h°φch, ale mezi up°φm²mi dobrß v∙le.
  10. Srdce vφ o ho°kosti duÜe svΘ, a k veselφ jeho nep°imφsφ se cizφ.
  11. D∙m bezbo₧n²ch vyhlazen bude, ale stßnek up°φm²ch zkvetne.
  12. Cesta zdß se] p°φmß Φlov∞ku, a vÜak dokonßnφ jejφ [jest] cesta k smrti.
  13. TakΘ i v smφchu bolφ srdce, a cφl veselφ [jest] zßmutek.
  14. Cestami sv²mi nasytφ se p°evrßcen² srdcem, ale mu₧ dobr² Ütφtφ se jeho.
  15. Hloup² v∞°φ ka₧dΘmu slovu, ale opatrn² Üet°φ kroku svΘho.
  16. Moudr² bojφ se a odstupuje od zlΘho, ale blßzen dot°e a sm∞l² jest.
  17. Nßhl² se dopouÜtφ blßznovstvφ, a mu₧ myÜlenφ zl²ch v nenßvisti b²vß.
  18. D∞diΦn∞ vlßdnou hlupci blßznovstvφm, ale opatrnφ b²vajφ korunovßni um∞nφm.
  19. Sklßn∞jφ se zlφ p°ed dobr²mi, a bezbo₧nφ u bran spravedlivΘho.
  20. TakΘ i p°φteli svΘmu v nenßvisti b²vß chud², ale milovnφci bohatΘho mnozφ jsou.
  21. Pohrdß bli₧nφm sv²m h°φÜnφk, ale kdo₧ se slitovßvß nad chud²mi, blahoslaven² jest.
  22. ZajistΘ ₧e¥ bloudφ, kte°φ₧ uklßdajφ zlΘ; ale milosrdenstvφ a pravda t∞m, kte°φ₧ sm²Ülejφ dobrΘ.
  23. VÜelikΘ prßce b²vß zisk, ale slovo rt∙ [jest] jen k nouzi.
  24. Koruna moudr²ch jest bohatstvφ jejich, blßznovstvφ pak blßzniv²ch blßznovstvφm.
  25. Vysvobozuje duÜe sv∞dek pravdomluvn², ale lstiv² mluvφ le₧.
  26. V bßzni Hospodinov∞ jesti¥ doufßnφ silnΘ, kter²₧ syn∙m sv²m ·toΦiÜt∞m bude.
  27. Bßze≥ Hospodinova jest pramen ₧ivota, k vyh²bßnφ se osφdl∙m smrti.
  28. Ve mno₧stvφ lidu jest slßva krßle, ale v nedostatku lidu zahynutφ v∙dce.
  29. Zpozdil² k hn∞vu hojn∞ mß rozumu, ale nßhl² pronßÜφ blßznovstvφ.
  30. Äivot t∞la jest srdce zdavΘ, ale hnis v kostech jest zßvist.
  31. Kdo utiskß chudΘho, ·tr₧ku Φinφ UΦiniteli jeho; ale ctφ jej, kdo₧ se slitovßvß nad chud²m.
  32. Pro zlost svou odstrΦen b²vß bezbo₧n², ale nad∞ji mß [i] p°i smrti svΘ spravedliv².
  33. V srdci rozumnΘho odpoΦφvß moudrost, [co pak jest] u vnit°nosti blßzn∙, nezatajφ se.
  34. Spravedlnost zvyÜuje nßrod, ale h°φch jest ku pohan∞nφ nßrod∙m.
  35. Laskav b²vß krßl na slu₧ebnφka rozumnΘho, ale hn∞viv [na toho, ] kter²₧ hanbu Φinφ.

    15.kapitola (P°φslovφ)

  1. Odpov∞d m∞kkß odvracuje hn∞v, ale °eΦ zpurnß vzbuzuje prchlivost.
  2. Jazyk moudr²ch ozdobuje um∞nφ, ale ·sta blßzn∙ vylΘvajφ blßznovstvφ.
  3. Na vÜelikΘm mφst∞ oΦi Hospodinovy spat°ujφ zlΘ i dobrΘ.
  4. Zdrav² jazyk jest strom ₧ivota, p°evrßcenost pak z n∞ho ztroskotßnφ od v∞tru.
  5. Blßzen pohrdß cviΦenφm otce svΘho, ale kdo₧ ost°φhß nauΦenφ, opatrnosti nabude.
  6. V dom∞ spravedlivΘho [jest] hojnost velikß, ale v ·rod∞ bezbo₧nΘho zmatek.
  7. RtovΘ moudr²ch rozsφvajφ um∞nφ, srdce pak blßzn∙ ne tak.
  8. Ob∞t bezbo₧n²ch ohavnostφ jest Hospodinu, ale modlitba up°φm²ch lφbφ se jemu.
  9. Ohavnostφ jest Hospodinu cesta bezbo₧nΘho, toho pak, kdo₧ nßsleduje spravedlnosti, miluje.
  10. Trestßnφ p°φsnΘ opouÜt∞jφcφmu cestu, a kdo₧ nenßvidφ domlouvßnφ, um°e.
  11. Peklo i zatracenφ [jest] p°ed Hospodinem, Φφm vφce srdce syn∙ lidsk²ch?
  12. Nemiluje posm∞vaΦ toho, kter²₧ ho tresce, ani₧ k moudr²m p°istoupφ.
  13. Srdce veselΘ obveseluje tvß°, ale pro ₧alost srdce duch zkormoucen b²vß.
  14. Srdce rozumnΘho hledß um∞nφ, ale ·sta blßzn∙ pasou se blßznovstvφm.
  15. VÜickni dnovΘ chudΘho zlφ [jsou, ] ale dobromyslnΘho hody ustaviΦnΘ.
  16. LepÜφ jest maliΦko s bßznφ Hospodinovou ne₧ poklad velik² s nepokojem.
  17. LepÜφ jest krm∞ z zelφ, kde₧ jest lßska, ne₧li z krmnΘho vola, kde₧ jest nenßvist.
  18. Mu₧ hn∞viv² vzbuzuje svßry, ale zpozdil² k hn∞vu upokojuje svadu.
  19. Cesta lenivΘho jest jako plot z trnφ, ale stezka up°φm²ch jest vydlß₧enß.
  20. Syn moudr² obveseluje otce, blßzniv² pak Φlov∞k pohrdß matkou svou.
  21. Blßznovstvφ jest veselφm blßznu, ale Φlov∞k rozumn² up°φmo krßΦeti sm∞°uje.
  22. Kde₧ nenφ rady, zma°ena b²vajφ usilovßnφ, ale mno₧stvφ rßdc∙ ostojφ.
  23. Vesel b²vß Φlov∞k z odpov∞di ·st sv²ch; nebo slovo v Φas p°φhodn² ≤ jak [jest] dobrΘ!
  24. Cesta ₧ivota vysoko jest rozumnΘmu proto, aby se uch²lil od pekla dole.
  25. D∙m pyÜn²ch vyvracφ Hospodin, meze pak vdovy upev≥uje.
  26. Ohavnostφ jsou Hospodinu myÜlenφ zlΘho, ale Φist²ch °eΦi vzßcnΘ.
  27. Kdo₧ dychtφ po lakomstvφ, kormoutφ d∙m sv∙j; ale kdo₧ nenßvidφ dar∙, ₧iv bude.
  28. Srdce spravedlivΘho p°emyÜluje, co mß mluviti, ale ·sta bezbo₧n²ch vylΘvajφ vÜelijakou zlost.
  29. Vzdßlen jest Hospodin od bezbo₧n²ch, ale modlitbu spravedliv²ch vysl²chß.
  30. To, co₧ se zraku nask²tß, obveseluje srdce; pov∞st dobrß tukem napl≥uje kosti.
  31. Ucho, kterΘ₧ poslouchß trestßnφ ₧ivota, u prost°ed moudr²ch bydliti bude.
  32. Kdo se vyh²bß cviΦenφ, zanedbßvß duÜe svΘ; ale kdo₧ p°ijφmß domlouvßnφ, mß rozum.
  33. Bßze≥ Hospodinova [jest] cviΦenφ se moudrosti, a slßvu p°edchßzφ ponφ₧enφ.

    16.kapitola (P°φslovφ)

  1. P°i Φlov∞ku b²vß spo°ßdßnφ myÜlenφ, ale od Hospodina jest °eΦ jazyka.
  2. VÜecky cesty Φlov∞ka ΦistΘ se jemu zdajφ, ale kter²₧ zpytuje duchy, Hospodin jest.
  3. Uval na Hospodina Φiny svΘ, a budou upevn∞na p°edsevzetφ tvß.
  4. Hospodin vÜecko uΦinil pro sebe samΘho, takΘ i bezbo₧nΘho ke dni zlΘmu.
  5. Ohavnostφ jest Hospodinu ka₧d² pyÜnΘho srdce; by sob∞ na pomoc i jinΘ p°ivzal, neujde pomsty.
  6. Milosrdenstvφm a pravdou oΦiÜt∞na b²vß nepravost, a v bßzni Hospodinov∞ uchßzφ se zlΘho.
  7. Kdy₧ se lφbφ Hospodinu cesty Φlov∞ka, takΘ i nep°ßtely jeho spokojuje k n∞mu.
  8. LepÜφ jest maliΦko s spravedlnostφ, ne₧ mno₧stvφ d∙chod∙ nespravedliv²ch.
  9. Srdce Φlov∞ka p°em²Ülφ o cest∞ svΘ, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
  10. Rozhodnutφ [jest] ve rtech krßlovsk²ch, v soudu neuchylujφ se ·sta jeho.
  11. Vßha a zßva₧φ jsou ·sudek Hospodin∙v, [a] vÜecka zßva₧φ [v] pytlφku jeho na°φzenφ.
  12. Ohavnostφ [jest] krßl∙m Φiniti bezbo₧n∞; nebo spravedlnostφ upev≥ovßn b²vß tr∙n.
  13. RtovΘ spravedlivφ lφbeznφ [jsou] krßl∙m, a ty, kte°φ₧ up°φm∞ mluvφ, milujφ.
  14. Rozhn∞vßnφ krßlovo jist² posel smrti, ale mu₧ moudr² ukrotφ je.
  15. V jasnΘ tvß°i krßlovskΘ jest ₧ivot, a p°φv∞tivost jeho jako oblak s deÜt∞m jarnφm.
  16. Mnohem lΘpe jest nabyti moudrosti ne₧ zlata nejΦistÜφho, a nabyti rozumnosti lΘpe ne₧ st°φbra.
  17. Cesta up°φm²ch jest odstoupiti od zlΘho; ost°φhß duÜe svΘ ten, kdo₧ ost°φhß cesty svΘ.
  18. P°ed set°enφm b²vß p²cha, a p°ed pßdem pozdvi₧enφ ducha.
  19. LΘpe jest ponφ₧enΘho duchu b²ti s pokorn²mi, ne₧ d∞liti ko°ist s pyÜn²mi.
  20. Ten, kdo₧ pozoruje slova, nalΘzß dobrΘ; a kdo₧ doufß v Hospodina, blahoslaven² jest.
  21. Ten, kdo₧ jest moudrΘho srdce, slove rozumn², a sladkost rt∙ p°idßvß nauΦenφ.
  22. Rozumnost t∞m, kdo₧ ji majφ, jest pramen ₧ivota, ale um∞nφ blßzn∙ jest blßznovstvφ.
  23. Srdce moudrΘho rozumn∞ spravuje ·sta svß, tak ₧e rty sv²mi p°idßvß nauΦenφ.
  24. Plßst medu jsou °eΦi ut∞ÜenΘ, sladkost duÜi, a lΘka°stvφ kostem.
  25. Cesta [zdß se] p°φmß Φlov∞ku, ale dokonßnφ jejφ jistß cesta smrti.
  26. ╚lov∞k pracovit² pracuje sob∞, nebo ponoukajφ ho ·sta jeho.
  27. Mu₧ neÜlechetn² vykopßvß zlΘ, v jeho₧to rtech jako ohe≥ spalujφcφ.
  28. Mu₧ p°evrßcen² rozsφvß svßry, a klevetnφk rozluΦuje p°ßtely.
  29. Mu₧ ukrutn² p°eluzuje bli₧nφho svΘho, a uvodφ jej na cestu nedobrou.
  30. Zamhu°uje oΦi svΘ, sm²Üleje v∞ci p°evrßcenΘ, [a] zmφtaje pysky sv²mi, vykonßvß zlΘ.
  31. Koruna ozdobnß jsou Üediny na cest∞ spravedlnosti se nalΘzajφcφ.
  32. LepÜφ jest zpozdil² k hn∞vu ne₧ siln² rek, a kdo₧ panuje nad myslφ svou ne₧li ten, kter²₧ dobyl m∞sta.
  33. Do klφnu umφtßn b²vß los, ale od Hospodina vÜecko °φzenφ jeho.

    17.kapitola (P°φslovφ)

  1. LepÜφ jest kus chleba suchΘho s pokojem, ne₧li d∙m pln² nabit²ch hovad s svßrem.
  2. Slu₧ebnφk rozumn² panovati bude nad synem, kter²₧ jest k hanb∞, a mezi brat°φmi d∞liti bude d∞dictvφ.
  3. Teglφk st°φbra a pec zlata zkuÜuje, ale srdcφ Hospodin.
  4. Zl² [Φlov∞k] pozoruje °eΦφ neprav²ch, [a] lhß° poslouchß jazyka p°evrßcenΘho.
  5. Kdo se posmφvß chudΘmu, ·tr₧ku Φinφ UΦiniteli jeho; [a] kdo se z bφdy raduje, nebude bez pomsty.
  6. Koruna starc∙ [jsou] vnukovΘ, a ozdoba syn∙ otcovΘ jejich.
  7. NesluÜφ na blßzna °eΦi znamenitΘ, ovÜem na knφ₧e °eΦ l₧ivß.
  8. [Jako] kßmen drah², tak b²vß vzßcn² dar p°ed oΦima toho, kdo₧ jej bΘ°e; k Φemukoli sm∞°uje, da°φ se jemu.
  9. Kdo p°ikr²vß p°estoupenφ, hledß lßsky; ale kdo obnovuje v∞c, rozluΦuje p°ßtely.
  10. [Vφce] se chßpß rozumnΘho [jedno] domluvenφ, ne₧li by blßzna stokrßt ubil.
  11. Zpurn² toliko zlΘho hledß, proΦe₧ p°φsn² posel na n∞j poslßn b²vß.
  12. [LΘpe] Φlov∞ku potkati se s nedv∞dicφ osi°alou, ne₧li s blßznem v blßznovstvφ jeho.
  13. Kdo odplacuje zl²m za dobrΘ, neodejde¥ zlΘ z domu jeho.
  14. ZaΦßtek svady [jest, jako] kdy₧ kdo protrhuje vodu; proto₧ prvΘ ne₧ by se zsilil svßr, p°esta≥.
  15. Kdo₧ ospravedl≥uje nepravΘho, i kdo₧ odsuzuje spravedlivΘho, ohavnostφ [jsou] Hospodinu oba jednostejn∞.
  16. K Φemu jest zbo₧φ v ruce blßzna, kdy₧ k nabytφ moudrosti rozumu nemß?
  17. VÜelikΘho Φasu miluje, kdo₧ jest p°φtelem, a bratr v ssou₧enφ ukß₧e se.
  18. ╚lov∞k blßzniv² ruku dßvaje, Φinφ slib p°ed p°φtelem sv²m.
  19. Kdo₧ miluje svadu, miluje h°φch; [a] kdo vyvyÜuje ·sta svß, hledß pot°enφ.
  20. P°evrßcenΘ srdce nenalΘzß toho, co₧ jest dobrΘho; a kdo₧ mß vrtk² jazyk, upadß v t∞₧kost.
  21. Kdo zplodil blßzna, k zßmutku svΘmu [zplodil jej, ] ani₧ se bude radovati otec nemoudrΘho.
  22. Srdce veselΘ oΦerstvuje [jako] lΘka°stvφ, ale duch zkormoucen² vysuÜuje kosti.
  23. Bezbo₧n² tajn∞ bΘ°e dar, aby p°evrßtil stezky soudu.
  24. Na oblφΦeji rozumnΘho [vidφ se] moudrost, ale oΦi blßzna [t∞kajφ a₧] na konec zem∞.
  25. K ₧alosti [jest] otci svΘmu syn blßzen, a k ho°kosti rodiΦce svΘ.
  26. Jist∞ ₧e pokutovati spravedlivΘho nenφ dobrΘ, tolikΘ₧, aby knφ₧ata bφti m∞li pro up°φmost.
  27. Zdr₧uje °eΦi svΘ mu₧ um∞l²; drahΘho ducha jest mu₧ rozumn².
  28. TakΘ i blßzen, mlΦe, za moudrΘho jmφn b²vß, [a] zacpßvaje rty svΘ, za rozumnΘho.

    18.kapitola (P°φslovφ)

  1. SvΘmysln² hledß toho, co₧ se jemu lφbφ, [a] ve vÜelijakou v∞c plete se.
  2. Nezalibuje sob∞ blßzen v rozumnosti, ale v tom, co₧ zjevuje srdce jeho.
  3. Kdy₧ p°ijde bezbo₧n², p°ichßzφ takΘ pohrdßnφ, a s lehkomysln²m ·tr₧ka.
  4. Slova ·st mu₧e vody hlubokΘ, potok rozvodnil² pramen moudrosti.
  5. P°ijφmati osobu bezbo₧nΘho nenφ dobrΘ, abys p°evrßtil spravedlivΘho v soudu.
  6. RtovΘ blßzna sm∞°ujφ k svad∞, a ·sta jeho bitφ se domluvφ.
  7. ┌sta blßzna [k] set°enφ jemu, a rtovΘ jeho osφdlem duÜi jeho.
  8. Slova utrhaΦe [jsou] jako ubit²ch, ale vÜak sstupujφ do vnit°nostφ ₧ivota.
  9. TakΘ ten, kdo₧ jest nedbal² v prßci svΘ, bratr jest mrhaΦe.
  10. V∞₧e pevnß jest jmΘno Hospodinovo; k n∞mu se uteΦe spravedliv², a bude pov²Üen.
  11. Zbo₧φ bohatΘho jest m∞sto pevnΘ jeho, a jako zed vysokß v mysli jeho.
  12. P°ed set°enφm vyvyÜuje se srdce Φlov∞ka, ale p°ed pov²Üenφm [b²vß] ponφ₧enφ.
  13. Kdo₧ odpovφdß n∞co, prvΘ ne₧ vyslyÜφ, [poΦφtß se] to za blßznovstvφ jemu a za lehkost.
  14. Duch mu₧e snßÜφ nemoc svou, ducha pak zkormoucenΘho kdo snese?
  15. Srdce rozumnΘho dosahuje um∞nφ, a ucho moudr²ch hledß um∞nφ.
  16. Dar Φlov∞ka uprostran≥uje jemu, a p°ed oblφΦej mocn²ch p°ivodφ jej.
  17. Spravedliv² [zdß se] ten, kdo₧ jest prvnφ v svΘ p°i, ale [kdy₧] p°ichßzφ bli₧nφ jeho, tedy stihß jej.
  18. Los pokojφ svady, a mezi siln²mi rozeznßvß.
  19. Bratr k°ivdou ura₧en² [tvrdÜφ jest] ne₧ m∞sto nedobytΘ, a svßrovΘ jsou jako zßvora [u] hradu.
  20. Ovocem ·st jednoho ka₧dΘho nasyceno b²vß b°icho jeho, ·rodou rt∙ sv²ch nasycen bude.
  21. Smrt i ₧ivot [jest] v moci jazyka, a ten, kdo₧ jej miluje, bude jφsti ovoce jeho.
  22. Kdo nalezl man₧elku, nalezl v∞c dobrou, a navß₧il lßsky od Hospodina.
  23. Ponφ₧en∞ mluvφ chud², ale bohat² odpovφdß tvrd∞.
  24. Ten, kdo₧ mß p°ßtely, mß se mφti p°ßtelsky, pon∞vad₧ p°φtel b²vß vlastn∞jÜφ ne₧ bratr.

    19.kapitola (P°φslovφ)

  1. LepÜφ jest chud², jen₧ chodφ v up°φmnosti svΘ, ne₧li p°evrßcen² [ve] rtech sv²ch, kter²₧ jest blßzen.
  2. Jist∞ ₧e bez um∞nφ duÜi nenφ dob°e, a kdo₧ jest kvapn²ch noh, h°eÜφ.
  3. Blßznovstvφ Φlov∞ka p°evracφ cestu jeho, aΦkoli proti Hospodinu zpouzφ se srdce jeho.
  4. Statek p°idßvß p°ßtel mno₧stvφ, ale chud² od p°φtele svΘho odlouΦen b²vß.
  5. Sv∞dek faleÜn² nebude bez pomsty, a kdo₧ mluvφ le₧, neuteΦe.
  6. Mnozφ poko°φ se p°ed knφ₧etem, a ka₧d² jest p°φtel mu₧i Üt∞drΘmu.
  7. VÜickni brat°φ chudΘho v nenßvisti jej majφ; Φφm vφce p°ßtelΘ jeho vzdalujφ se od n∞ho! Kdy₧ volß za nimi, nenφ jich.
  8. Ten, kdo₧ miluje duÜi svou, nab²vß moudrosti, [a] ost°φhß opatrnosti, aby nalezl dobrΘ.
  9. Sv∞dek faleÜn² nebude bez pomsty, a kdo₧ mluvφ le₧, zahyne.
  10. NesluÜφ na blßzna rozkoÜ, [a] ovÜem, aby slu₧ebnφk nad knφ₧aty panoval.
  11. Rozum Φlov∞ka zdr₧uje hn∞v jeho, a Φest jeho [jest] prominouti provin∞nφ.
  12. Prchlivost krßlovskß jako °vßnφ mladΘho lva [jest, ] a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
  13. Trßpenφ otci svΘmu jest syn blßzniv², a ustaviΦnΘ kapßnφ ₧ena svßrlivß.
  14. D∙m a statek [jest] po rodiΦφch, ale od Hospodina man₧elka rozumnß.
  15. Lenost p°ivodφ tvrd² sen, a duÜe vßhavß laΦn∞ti bude.
  16. Ten, kdo₧ ost°φhß p°ikßzanφ, ost°φhß duÜe svΘ; [ale] kdo₧ pohrdß cestami sv²mi, zahyne.
  17. Kdo ud∞luje chudΘmu, p∙jΦuje Hospodinu, a [on¥] za dobrodinφ jeho odplatφ jemu.
  18. Tresci syna svΘho, dokud₧ jest [o n∞m] nad∞je, a k zahynutφ jeho neodpouÜt∞j [jemu] duÜe tvß.
  19. Velik² hn∞v ukazuj, odpouÜt∞je trestßnφ, proto ₧e pon∞vad₧ odpouÜtφÜ, potom vφce trestati budeÜ.
  20. Poslouchej rady, a p°ijφmej kßze≥, abys v₧dy n∞kdy moudr² byl.
  21. Mnozφ ·myslovΘ jsou v srdci Φlov∞ka, ale ulo₧enφ Hospodinovo to¥ ostojφ.
  22. Äßdanß v∞c Φlov∞ku jest dob°e Φiniti jin²m, ale poΦestn∞jÜφ jest chud² ne₧ mu₧ l₧iv².
  23. Bßze≥ Hospodinova k ₧ivotu. Takov² jsa nasycen, bydlφ, ani₧ neÜt∞stφm navÜtφven b²vß.
  24. Leniv² schovßvß ruku svou za ≥adra, ani k ·st∙m sv²m jφ nevztßhne.
  25. Ubφ posm∞vaΦe, a¥ se hlupec dovtφpφ; a potresci rozumnΘho, a¥ porozumφ um∞nφ.
  26. Syn, kter²₧ hanbu a lehkost Φinφ, hubφ otce, a zahßnφ matku.
  27. P°esta≥, synu m∙j, poslouchati uΦenφ, kterΘ₧ od °eΦφ rozumn²ch odvozuje.
  28. Sv∞dek neÜlechetn² posmφvß se soudu, a ·sta bezbo₧n²ch p°ikr²vajφ nepravost.
  29. Nebo na posm∞vaΦe hotovφ jsou nßlezovΘ, a rßny na h°bet blßzn∙.

    20.kapitola (P°φslovφ)

  1. Vφno [Φinφ] posm∞vaΦe, a nßpoj opojn² nepokojnΘho; proΦe₧ ka₧d², kdo₧ se kochß v n∞m, neb²vß moudr².
  2. Hr∙za krßlovskß jako °vßnφ mladΘho lva; kdo₧ ho rozhn∞vß, h°eÜφ proti ₧ivotu svΘmu.
  3. P°estati od svßru jest to ka₧dΘmu ku poctivosti, ale kdo₧koli se [do nich] zapletß, blßzen jest.
  4. Lenoch neo°e pro zimu, proΦe₧ ₧ebrati bude ve ₧ni, ale nadarmo.
  5. Rada v srdci mu₧e voda hlubokß, mu₧ vÜak rozumn² dosßhne jφ.
  6. V∞tÜφ dφl lidφ honosφ se ·Φinnostφ svou, ale v pravd∞ takovΘho kdo nalezne?
  7. Spravedliv² ustaviΦn∞ chodφ v up°φmnosti svΘ; bla₧enφ synovΘ jeho po n∞m.
  8. Krßl sed∞ na soudnΘ stolici, rozhßnφ oΦima sv²ma vÜecko zlΘ.
  9. Kdo m∙₧e °φci: OΦistil jsem srdce svΘ? ╚ist jsem od h°φchu svΘho?
  10. Zßva₧φ rozdφlnß a mφra rozdφlnß, obΘ to ohavnostφ [jest] Hospodinu.
  11. Po skutcφch sv²ch poznßno b²vß takΘ i pachole, jest-li up°φmΘ a pravΘ dφlo jeho.
  12. Ucho, kterΘ₧ slyÜφ, a oko, kterΘ₧ vidφ, obΘ to uΦinil Hospodin.
  13. Nemiluj snu, abys nezchudl, otev°i oΦi svΘ, [a] nasytφÜ se chlebem.
  14. ZlΘ, zlΘ, °φkß ten, kdo₧ kupuje, a odejda, tedy se chlubφ.
  15. Zlato a mno₧stvφ perel, a nejdra₧Üφ klφnot [jsou] rtovΘ um∞lφ.
  16. Vezmi roucho toho, kter²₧ slφbil za cizφho, a kdo za cizozemku, zßklad jeho.
  17. Chutn² jest n∞komu chlΘb falÜe, ale potom ·sta jeho pφskem napln∞na b²vajφ.
  18. MyÜlenφ radou upev≥uj, a s opatrnou radou ve∩ boj.
  19. Kdo vynßÜφ tajnost, chodφ neup°φm∞, proΦe₧ k lahodφcφmu rty sv²mi nep°im∞Üuj se.
  20. Kdo zlo°eΦφ otci svΘmu neb matce svΘ, zhasne svφce jeho v temn²ch mrßkotßch.
  21. D∞dictvφ rychle z poΦßtku nabytΘmu naposledy neb²vß dobro°eΦeno,
  22. Ne°φkej: Odplatφm se zl²m; oΦekßvej na Hospodina, a vysvobodφ t∞.
  23. Ohavnostφ [jsou] Hospodinu zßva₧φ rozdφlnß, a vßhy faleÜnΘ neoblibuje.
  24. Od Hospodina [jsou] krokovΘ mu₧e, ale Φlov∞k jak vyrozumφvß cest∞ jeho?
  25. Osφdlo [jest] Φlov∞ku pohltiti v∞c posv∞cenou, a po slibu zase [toho] vyhledßvati.
  26. Krßl moudr² rozptyluje bezbo₧nΘ, a uvodφ na n∞ pomstu.
  27. DuÜe Φlov∞ka [jest] svφce Hospodinova, kterß₧ zpytuje vÜecky vnit°nosti srdeΦnΘ.
  28. Milosrdenstvφ a pravda ost°φhajφ krßle, a milosrdenstvφm podpφrß se tr∙n jeho.
  29. Ozdoba mlßdenc∙ [jest] sφla jejich, a okrasa starc∙ Üediny.
  30. Mod°iny ran [jsou] lΘka°stvφ p°i zlΘm, a bitφ vnit°nostem ₧ivota.

    21.kapitola (P°φslovφ)

  1. [Jako] pot∙ΦkovΘ vod [jest] srdce krßlovo v ruce Hospodinov∞; kam₧koli chce, naklo≥uje ho.
  2. VÜelikß cesta Φlov∞ka p°φmß se zdß jemu, ale kter²₧ zpytuje srdce, Hospodin jest.
  3. Vykonßvati spravedlnost a soud vφce se lφbφ Hospodinu ne₧li ob∞t.
  4. Vysokost oΦφ, Üirokost srdce, a orßnφ bezbo₧n²ch [jest] h°φchem.
  5. MyÜlenφ bedlivΘho vÜelijak ku prosp∞chu p°ichßzejφ, ale ka₧dΘho toho, kdo₧ kvapn² jest, toliko k nouzi.
  6. PokladovΘ jazykem l₧iv²m shromß₧d∞nφ jsou marnost pomφjejφcφ hledajφcφch smrti.
  7. Zhouba, kterou₧ Φinφ bezbo₧nφci, bydliti bude u nich; nebo se zp∞Φujφ Φiniti soudu.
  8. Mu₧, jeho₧ cesta p°evrßcenß jest, cizφ jest, ΦistΘho pak dφlo p°φmΘ [jest.]
  9. LΘpe jest bydliti v kout∞ [na] st°eÜe, ne₧li s ₧enou svßrlivou v dom∞ spoleΦnΘm.
  10. DuÜe bezbo₧nΘho ₧ßdß zlΘho, ani p°φtel jeho jemu p°φjemn² neb²vß.
  11. Posm∞vaΦ kdy₧ b²vß trestßn, hloup² b²vß moud°ejÜφ; a kdy₧ se um∞le naklßdß s moudr²m, p°ijφmß um∞nφ.
  12. VyuΦuje [B∙h] spravedlivΘho na dom∞ bezbo₧nΘho, kter²₧ vyvracφ bezbo₧nΘ pro zlost.
  13. Kdo zacpßvß ucho svΘ k volßnφ chudΘho, i on sßm volati bude, a nebude vyslyÜßn.
  14. Dar skryt² ukrocuje prchlivost, a pocta v klφn∞ hn∞v prudk².
  15. Radostφ [jest] spravedlivΘmu Φiniti soud, ale hr∙zou Φinitel∙m nepravosti.
  16. ╚lov∞k bloudφcφ z cesty rozumnosti v shromß₧d∞nφ mrtv²ch odpoΦφvati bude.
  17. Mu₧ milujφcφ veselost nuznφkem [b²vß, ] a kdo₧ miluje vφno a masti, nezbohatne.
  18. V²platou za spravedlivΘho [bude] bezbo₧n², a za up°φmΘ oÜemetn².
  19. LΘpe jest bydliti v zemi pustΘ ne₧ s ₧enou svßrlivou a zlostnou.
  20. Poklad ₧ßdostiv² a olej [jest] v p°φbytku moudrΘho, blßzniv² pak Φlov∞k z₧φrß jej.
  21. Kdo sna₧n∞ nßsleduje spravedlnosti a milosrdenstvφ, nalΘzß ₧ivot, spravedlnost i slßvu.
  22. [Do] m∞sta siln²ch vchßzφ moudr², a bo°φ pevnost doufßnφ jeho.
  23. Kdo ost°φhß ·st sv²ch a jazyka svΘho, ost°φhß od ·zkosti duÜe svΘ.
  24. HrdΘho a pyÜnΘho jmΘno [jest] posm∞vaΦ, kter²₧ vÜe s neochotnostφ a p²chou d∞lß.
  25. Äßdost lenivΘho zabijφ jej, nebo nechtφ ruce jeho d∞lati.
  26. Ka₧dΘho dne ₧ßdostφ ho°φ, spravedliv² pak dßvß a neskoupφ se.
  27. Ob∞t bezbo₧n²ch ohavnostφ [jest, ] ovÜem pak jestli₧e by ji s neÜlechetnostφ ob∞tovali.
  28. Sv∞dek l₧iv² zahyne, ale mu₧, kter²₧ [co] slyÜφ, stßle mluviti bude.
  29. Mu₧ bezbo₧n² zatvrzuje tvß° svou, up°φm² pak m∞°φ cestu svou.
  30. Nenφ ₧ßdnΘ moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
  31. K∙≥ strojen b²vß ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobozenφ.

    22.kapitola (P°φslovφ)

  1. Vzßcn∞jÜφ [jest] jmΘno [dobrΘ] ne₧ bohatstvφ velikΘ, a p°φze≥ lepÜφ ne₧ st°φbro a zlato.
  2. Bohat² a chud² potkßvajφ se, uΦinitel obou jest Hospodin.
  3. Opatrn² vida zlΘ, vyhne se, ale hloupφ p°edce jdouce, t∞₧kosti dochßzejφ.
  4. Pokory [a] bßzn∞ Hospodinovy odplata [jest] bohatstvφ a slßva i ₧ivot.
  5. Trnφ [a] osφdla [jsou] na cest∞ p°evrßcenΘho; kdo₧ ost°φhß duÜe svΘ, vzdßlφ se od nich.
  6. VyuΦuj mladΘho podlΘ zp∙sobu cesty jeho; nebo kdy₧ se i zstarß, neuch²lφ se od nφ.
  7. Bohat² nad chud²mi panuje, a vyp∙jΦujφcφ b²vß slu₧ebnφkem toho, jen₧ p∙jΦuje.
  8. Kdo rozsφvß nepravost, ₧φti bude trßpenφ; prut zajistΘ prchlivosti jeho p°estane.
  9. Oko dobrotivΘ, ono¥ po₧ehnßno bude; nebo udφlφ z chleba svΘho chudΘmu.
  10. Vyvrz posm∞vaΦe, a odejde¥ svada, anobr₧ p°estane svßr a lehkost.
  11. Kdo miluje Φistotu srdce, [a] v Φφch rtech [jest] p°φjemnost, takovΘho krßl p°φtelem [b²vß.]
  12. OΦi Hospodinovy ost°φhajφ um∞nφ, ale sna₧nosti oÜemetnΘho p°evracφ.
  13. ╪φkß lenoch: Lev [jest] vn∞, naprost°ed ulic byl bych zabit.
  14. Jßma hlubokß ·sta postrannφch; ten, na koho₧ se hn∞vß Hospodin, vpadne tam.
  15. Blßznovstvφ p°ivßzßno jest k srdci mladΘho, [ale] metla kßzn∞ vzdßlφ je od n∞ho.
  16. Kdo utiskß nuznΘho, aby rozmno₧il svΘ, a dßvß bohatΘmu, jistotn∞ bude v nouzi.
  17. Naklo≥ ucha svΘho, a slyÜ slova moudr²ch, a mysl svou p°ilo₧ k uΦenφ mΘmu.
  18. Nebo to bude ut∞Üenou v∞cφ, jestli₧e je slo₧φÜ v srdci svΘm, budou-li spolu nastrojena ve rtech tv²ch.
  19. Aby bylo v Hospodinu doufßnφ tvΘ, oznamuji¥ to dnes. I ty takΘ [ost°φhej toho.]
  20. Zdali₧¥ jsem nenapsal znamenit²ch [v∞cφ] z strany rad a um∞nφ,
  21. A¥bych v znßmost uvedl jistotu °eΦφ prav²ch, tak abys vynßÜeti mohl slova pravdy t∞m, kte°φ₧ by k tob∞ poslali?
  22. Nelup nuznΘho, proto ₧e nuzn² jest, ani₧ potφrej chudΘho v brßn∞.
  23. Nebo Hospodin povede p°i jejich, a vyd°e duÜi t∞m, kte°φ₧ vydφrajφ jim.
  24. Neb²vej p°φtelem hn∞vivΘho, a s mu₧em prchliv²m neobcuj,
  25. Abys se nenauΦil stezkßm jeho, a nevlo₧il osφdla na duÜi svou.
  26. Neb²vej mezi rukojm∞mi, mezi slibujφcφmi za dluhy.
  27. NemßÜ-li, Φφm bys zaplatil, proΦ mß [kdo] brßti l∙₧e tvΘ pod tebou?
  28. Nep°enßÜej meznφku starodßvnφho, kter²₧ uΦinili otcovΘ tvoji.
  29. VφdßÜ-li, ₧e mu₧ sna₧n² v dφle svΘm p°ed krßli stßvß? Nestßvß p°ed nepatrn²mi.

    23.kapitola (P°φslovφ)

  1. Kdy₧ sedneÜ k jφdlu se pßnem, piln∞ Üet°, co jest p°ed tebou.
  2. Jinak vrazil bys n∙₧ do hrdla svΘho, byl-li bys lakotn².
  3. Ne₧ßdej lah∙dek jeho, nebo jsou pokrm oklamavateln².
  4. Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti svΘ p°esta≥.
  5. K bohatstvφ-li₧ bys obrßtil oΦi svΘ? Pon∞vad₧ v nßhle mizφ; nebo sob∞ zd∞lalo k°φdla podobnß orliΦφm, a zaletuje k nebi.
  6. Nejez chleba Φlov∞ka zßvistivΘho, a ne₧ßdej lah∙dek jeho.
  7. Nebo jak on sob∞ [tebe] vß₧φ v mysli svΘ, tak ty [pokrmu] toho. Dφ¥: Jez a pφ, ale srdce jeho nenφ s tebou.
  8. Skyvu svou, kterou₧ jsi sn∞dl, vyvrßtφÜ, a zma°φÜ slova svß ut∞Üenß.
  9. P°ed blßznem nemluv, nebo pohrdne opatrnostφ °eΦφ tv²ch.
  10. Nep°enßÜej meznφku starodßvnφho, a na pole sirotk∙ nevchßzej.
  11. Siln²¥ jest zajistΘ ochrßnce jejich; on¥ povede p°i jejich proti tob∞.
  12. Zave∩ k uΦenφ mysl svou, a uÜi svΘ k °eΦem um∞nφ.
  13. Neodjφmej od mladΘho kßzn∞; nebo umrskßÜ-li jej metlou, neum°e¥.
  14. Ty metlou jej mrskßvej, a tak duÜi jeho z pekla vytrhneÜ.
  15. Synu m∙j, bude-li moudrΘ srdce tvΘ, veseliti se bude srdce mΘ vÜelijak ve mn∞;
  16. A plΘsati budou ledvφ mß, kdy₧ mluviti budou rtovΘ tvoji pravΘ v∞ci.
  17. Nech¥ nezßvidφ srdce tvΘ h°φÜnφku, ale rad∞ji [cho∩] v bßzni Hospodinov∞ cel² den.
  18. Nebo pon∞vad₧ jest odplata, nad∞je tvß nebude pod¥ata.
  19. SlyÜ ty, synu m∙j, a bu∩ moudr², a naprav na cestu srdce svΘ.
  20. Neb²vej mezi pijßny vφna, [ani] mezi ₧rßΦi masa.
  21. Nebo opilec a ₧rßΦ zchudne, a ospßnlivost v hadry oblßΦφ.
  22. Poslouchej otce svΘho, kter²₧ t∞ zplodil, ani₧ pohrdej matkou svou, kdy₧ se zstarß.
  23. Pravdy nabu∩, a neprodßvej jφ, tΘ₧ moudrosti, um∞nφ a rozumnosti.
  24. Nßramn∞ b²vß pot∞Üen otec spravedlivΘho, a ten, kdo₧ zplodil moudrΘho, veselφ se z n∞ho.
  25. Necha¥ se [tedy] veselφ otec tv∙j a matka tvß, a a¥ plΘÜe rodiΦka tvß.
  26. Dej mi, synu m∙j, srdce svΘ, a oΦi tvΘ cest m²ch a¥ ost°φhajφ.
  27. Nebo nev∞stka [jest] jßma hlubokß, a studnice t∞snß [₧ena] cizφ.
  28. Ona¥ takΘ jako loupe₧nφk ·klady Φinφ, a zoufalce na sv∞t∞ rozmno₧uje.
  29. Komu b∞da? komu ouvech? komu svady? komu k°ik? komu rßny darmo? komu Φervenost oΦφ?
  30. T∞m, kte°φ₧ se zdr₧ujφ na vφn∞; t∞m, kte°φ₧ chodφ, aby vyhledali strojenΘ [vφno.]
  31. Nehle∩ na vφno rdφcφ se, ₧e vydßvß v koflφku zß°i svou, a p°φmo vyskakuje.
  32. Naposledy jako had uÜtφpne, a jako Ütφr uÜ¥kne.
  33. OΦi tvΘ hled∞ti budou na cizφ, a srdce tvΘ mluviti bude p°evrßcenΘ v∞ci,
  34. A budeÜ jako ten, kter²₧ spφ u prost°ed mo°e, a jako ten, kter²₧ spφ na vrchu sloupu bßrky.
  35. [DφÜ:] Zbili mne, [a] nestonal jsem, tloukli mne, a neΦil jsem; kdy₧ procφtφm, dßm se zase v to.

    24.kapitola (P°φslovφ)

  1. Nenßsleduj lidφ zl²ch, ani₧ ₧ßdej b²vati s nimi.
  2. Nebo o zhoub∞ p°em²Ülφ srdce jejich, a rtovΘ jejich o trßpenφ mluvφ.
  3. Moudrostφ vzd∞lßn b²vß d∙m, a rozumnostφ upevn∞n.
  4. Skrze um∞nφ zajistΘ pokojovΘ napln∞ni b²vajφ vÜelijak²m zbo₧φm drah²m a ut∞Üen²m.
  5. Mu₧ moudr² [jest] siln², a mu₧ um∞l² p°idßvß sφly.
  6. Nebo skrze rady opatrnΘ svedeÜ bitvu, a vysvobozenφ skrze mno₧stvφ rßdc∙.
  7. VysokΘ jsou blßznu moudrosti; v brßn∞ neotev°e ·st sv²ch.
  8. Kdo myslφ zle Φiniti, toho neÜlechetn²m nazovou.
  9. ZlΘ myÜlenφ blßzna jest h°φch, a ohavnost lidskß posm∞vaΦ.
  10. BudeÜ-li se lenovati ve dni ssou₧enφ, Üpatnß bude sφla tvß.
  11. Vytrhuj jatΘ k smrti; nebo od t∞ch, jeÜto se ch²lφ k zabitφ, co₧ bys se zdr₧el?
  12. DφÜ-li: Aj, nev∞d∞li jsme o tom: zdali₧ ten, jen₧ zpytuje srdce, nerozumφ, a ten, kter²₧ jest strß₧ce duÜe tvΘ, neznß, a neodplatφ ka₧dΘmu podlΘ skutk∙ jeho?
  13. Synu m∙j, jez med, nebo dobr² [jest, ] a plßst sladk² dßsnφm tv²m.
  14. Tak um∞nφ moudrosti duÜi tvΘ. Jestli₧e [ji] najdeÜ, ona¥ bude mzda, a nad∞je tvß nebude vy¥ata.
  15. NeΦini₧ ·klad∙, ≤ bezbo₧nφΦe, p°φbytku spravedlivΘho, a nekaz odpoΦinutφ jeho.
  16. Nebo [aΦ] sedmkrßt padß spravedliv², vÜak zase povstßvß, bezbo₧nφci pak padajφ ve zlΘm.
  17. Kdy₧ by padl nep°φtel tv∙j, neraduj se, a kdy₧ by klesl, necha¥ neplΘÜe srdce tvΘ,
  18. Aby snad nepopat°il Hospodin, a nelφbilo by se to jemu, a odvrßtil by od n∞ho hn∞v sv∙j.
  19. Nehn∞vej se p°φΦinou zlostnφk∙, ani₧ nßsleduj bezbo₧n²ch.
  20. Nebo zl² nebude mφti odplaty; svφce bezbo₧n²ch zhasne.
  21. Boj se Hospodina, synu m∙j, i krßle, [a] k neustaviΦn²m se nep°im∞Üuj.
  22. Nebo v nßhle nastane bφda jejich, a pomstu obou t∞ch kdo znß?
  23. TakΘ i toto moudr²m [nßle₧φ:] P°ijφmati osobu v soudu nenφ dobrΘ.
  24. Toho, kdo₧ °φkß bezbo₧nΘmu: Spravedliv² jsi, klnouti budou lidΘ, [a] v oÜklivost jej vezmou nßrodovΘ.
  25. Ale kte°φ₧ kßrajφ, budou pot∞Üeni, a p°ijde na n∞ po₧ehnßnφ dobrΘho.
  26. Bude lφbati rty toho, kdo₧ mluvφ slova pravß.
  27. Nastroj vn∞ dφlo svΘ, a sprav je sob∞ na poli; potom takΘ vystavφÜ d∙m sv∙j.
  28. Neb²vej sv∞dkem vÜeteΦn²m proti bli₧nφmu svΘmu, ani₧ lahodn∞ namlouvej rty sv²mi.
  29. Ne°φkej: Jak₧ mi uΦinil, tak mu uΦinφm; odplatφm mu₧i tomu podlΘ skutku jeho.
  30. P°es pole mu₧e lenivΘho Üel jsem, a p°es vinici Φlov∞ka nemoudrΘho,
  31. A aj, porostlo vÜudy trnφm, p°ikryly vÜecko kop°ivy, a ohrada kamennß jejφ byla zbo°enß.
  32. A vida [to, ] posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k v²straze.
  33. MaliΦko pospφÜ, maliΦko zd°φmeÜ, maliΦko slo₧φÜ ruce, abys pole₧el,
  34. V tom p°ijde [jako] pocestn² chudoba tvß, a nouze tvß jako mu₧ zbrojn².

    25.kapitola (P°φslovφ)

  1. JakΘ i tato jsou p°φslovφ èalomounova, kterß₧ shromß₧dili mu₧i EzechißÜe, krßle JudskΘho:
  2. Slßva Bo₧φ [jest] skr²vati v∞c, ale slßva krßl∙ zpytovati v∞c.
  3. Vysokosti nebes, a hlubokosti zem∞, a srdce krßl∙ nenφ ₧ßdnΘho vysti₧enφ.
  4. [Jako] kdy₧ bys odjal tr∙sku od st°φbra, ukß₧e se slevaΦi nßdoba [Φistß:]
  5. [Tak] kdy₧ odejmeÜ bezbo₧nΘho od oblφΦeje krßlova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti tr∙n jeho.
  6. Nestav∞j se za znamenitΘho p°ed krßlem, a na mφst∞ velik²ch nest∙j.
  7. Nebo lΘpe [jest, ] a¥by °eΦeno bylo: Vstup sem, ne₧li abys snφ₧en byl p°ed knφ₧etem; co₧ vφdßvajφ oΦi tvΘ.
  8. Nevchßzej v svßr kvapn∞, tak abys naposledy n∞Φeho se nedopustil, kdyby t∞ zahanbil bli₧nφ tv∙j.
  9. Srovnej p°i svou s bli₧nφm sv²m, a tajnΘ v∞ci jinΘho nevyjevuj,
  10. A¥by lehkosti neuΦinil ten, kdo₧ by [to] slyÜel, a₧ by i zlß pov∞st tvß nemohla jφti nazp∞t.
  11. Jablka zlatß s °ezbami st°φbrn²mi [jest] slovo propov∞d∞nΘ p°φpadn∞.
  12. NßuÜnice zlatß a ozdoba [z] ryzφho zlata [jest] trestatel moudr² u toho, jen₧ poslouchß.
  13. Jako studenost sn∞₧nß v Φas ₧n∞, [tak jest] posel v∞rn² t∞m, kte°φ₧ jej posφlajφ; nebo duÜi pßn∙ sv²ch oΦerstvuje.
  14. Jako oblakovΘ a vφtr bez deÜt∞, [tak] Φlov∞k, kter²₧ se chlubφ darem l₧iv²m.
  15. SnßÜelivostφ naklon∞n b²vß v²voda, a jazyk m∞kk² lßme kosti.
  16. NalezneÜ-li med, jez, pokud₧ by dosti bylo tob∞, abys snad nasycen jsa jφm, nevyvrßtil ho.
  17. Zdr₧uj nohu svou od domu bli₧nφho svΘho, aby syt jsa tebe, nem∞l t∞ v nenßvisti.
  18. Kladivo a meΦ a st°ela ostrß [jest] ka₧d², kdo₧ mluvφ faleÜnΘ sv∞dectvφ proti bli₧nφmu svΘmu.
  19. Zub vylomen² a noha vytknutß [jest] doufßnφ v p°evrßcenΘm v den ·zkosti.
  20. [Jako] ten, kdo₧ svlßΦφ od∞v v Φas zimy, a ocet [lije] k sanitru, tak kdo₧ zpφvß pφsniΦky srdci smutnΘmu.
  21. Jestli₧e by laΦn∞l ten, jen₧ t∞ nenßvidφ, nakrm jej chlebem, a ₧φznil-li by, napoj jej vodou.
  22. Nebo uhlφ °e°avΘ shromß₧dφÜ na hlavu jeho, a Hospodin odplatφ tob∞.
  23. Vφtr p∙lnoΦnφ zplozuje dΘÜ¥, a tvß° hn∞vivß jazyk tajn∞ utrhajφcφ.
  24. LΘpe jest bydliti v kout∞ [na] st°eÜe, ne₧li s ₧enou svßrlivou v dom∞ spoleΦnΘm.
  25. Voda studenß duÜi ustalΘ [jest] novina dobrß z zem∞ dalekΘ.
  26. Studnice nohami zakalenß a pramen zka₧en² [jest] spravedliv² z mφsta svΘho p°ed bezbo₧n²m vystrΦen².
  27. Jφsti mnoho medu nenφ dob°e; tak zpytovßnφ slßvy jejich nenφ slavnΘ.
  28. M∞sto rozbo°enΘ beze zdi [jest] mu₧, kter²₧ nemß moci nad duchem sv²m.

    26.kapitola (P°φslovφ)

  1. Jako snφh v lΘt∞, a jako dΘÜ¥ ve ₧ni, tak nep°ipadß na blßzna Φest.
  2. Jako vrabec p°enßÜφ se, a vlaÜtovice lΘtß, tak zlo°eΦenφ bez p°φΦiny nedojde.
  3. BiΦ na kon∞, uzda na osla, a kyj na h°bet blßzna.
  4. Neodpovφdej blßznu podlΘ blßznovstvφ jeho, abys i ty jemu nebyl podobn².
  5. Odpov∞z blßznu podlΘ blßznovstvφ jeho, aby sßm u sebe nebyl moudr².
  6. [Jako by] nohy osekal, bezprßvφ se dopouÜtφ ten, kdo₧ sv∞°uje poselstvφ blßznu.
  7. [Jako₧] nejednostejnφ jsou hnßtovΘ kulhavΘho, tak °eΦ v ·stech blßzn∙.
  8. Jako vlo₧iti kßmen do praku, tak jest, kdy₧ kdo ctφ blßzna.
  9. Trn, kter²₧ se dostßvß do rukou opilΘho, [jest] p°φslovφ v ·stech blßzn∙.
  10. Velik² pßn stvo°il vÜecko, a dßvß odplatu blßznu, i odm∞nu p°estupnφk∙m.
  11. Jako₧ pes navracuje se k v²vratku svΘmu, [tak] blßzen op∞tuje blßznovstvφ svΘ.
  12. Spat°il-li bys Φlov∞ka, an jest moudr² sßm u sebe, nad∞je o blßznu lepÜφ jest ne₧ o takovΘm.
  13. ╪φkß lenoch: Lev lφt² jest na cest∞, lev jest v ulici.
  14. DvΘ°e se obracejφ na ste₧ejφch sv²ch, a lenoch na l∙₧i svΘm.
  15. Schovßvß leniv² ruku svou za ≥adra; t∞₧ko mu vztßhnouti ji k ·st∙m sv²m.
  16. Moud°ejÜφ jest leniv² u sebe sßm, ne₧li sedm odpovφdajφcφch s soudem.
  17. Psa za uÜi lapß, kdo₧ odchßzeje, hn∞vß se ne v svΘ p°i.
  18. [Jako] nesmysln² vypouÜtφ jiskry a Üφpy smrtelnΘ,
  19. Tak [jest] ka₧d², kdo₧ oklamßvß bli₧nφho, a °φkß: Zda₧ jsem ne₧ertoval?
  20. Kdy₧ nenφ drev, hasne ohe≥; tak kdy₧ nebude klevetnφka, utichne svßr.
  21. Uhel mrtv² k roznφcenφ, a drva k ohni, tak Φlov∞k svßrliv² k roznφcenφ svady.
  22. Slova utrhaΦe jako ubit²ch, ale vÜak sstupujφ do vnit°nostφ ₧ivota.
  23. St°φbrnß tr∙ska rozta₧enß po st°ep∞ [jsou] rtovΘ protivnφ a srdce zlΘ.
  24. Rty sv²mi za jinΘho se stavφ ten, jen₧ nenßvidφ, ale u vnit°nosti svΘ sklßdß lest.
  25. Kdy₧ se ochotn² ukß₧e °eΦφ svou, nev∞° mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
  26. P°ikr²vßna b²vß nenßvist chyt°e, [ale] zlost jejφ zjevena b²vß v shromß₧d∞nφ.
  27. Kdo jßmu kopß, do nφ upadß, a kdo valφ kßmen, na n∞j se obracφ.
  28. [╚lov∞k] jazyka oÜemetnΘho v nenßvisti mß ponφ₧enΘ, a ·sty ·lisn²mi zp∙sobuje pßd.

    27.kapitola (P°φslovφ)

  1. Nechlub se dnem zφt°ejÜφm, nebo nevφÜ, co¥ [ten] den p°inese.
  2. Necha¥ t∞ chvßlφ jinφ, a ne ·sta tvß, cizφ, a ne rtovΘ tvoji.
  3. Tφ₧ [mß] kamen, a vßhu pφsek, ale hn∞v blßzna t∞₧Üφ jest nad to obΘ.
  4. Ukrutnßt∞ v∞c hn∞v a prudkß prchlivost, ale kdo ostojφ p°ed zßvistφ?
  5. LepÜφ [jest] domlouvßnφ zjevnΘ, ne₧ milovßnφ tajnΘ.
  6. BezpeΦn∞jÜφ rßny od p°φtele, ne₧ lahodnß lφbßnφ nenßvidφcφho.
  7. DuÜe sytß pohrdß i medem, ale duÜi laΦnΘ ka₧dß ho°kost sladkß.
  8. Jako ptßk zaletuje od hnφzda svΘho, tak mu₧ odchßzφ od mφsta svΘho.
  9. Mast a kad∞nφ obveseluje srdce; tak sladkost p°φtele vφc ne₧ rada vlastnφ.
  10. P°φtele svΘho a p°φtele otce svΘho neopouÜt∞j, a do domu bratra svΘho necho∩ v Φas bφdy svΘ; lepÜφ¥ [jest] soused blφzk², ne₧ bratr dalek².
  11. Bu∩ moudr², synu m∙j, a obvesel srdce mΘ, a¥ mßm co odpov∞dφti tomu, kdo₧ mi utrhß.
  12. Opatrn² vidß zlΘ, vyhne se, ale hloupφ p°edce jdouce, t∞₧kosti dochßzejφ.
  13. Vezmi roucho toho, kter²₧ slφbil za cizφho, a od toho, [kdo] za cizozemku [slφbil, ] zßklad jeho.
  14. Tomu, kdo₧ dobro°eΦφ p°φteli svΘmu hlasem velik²m, rßno vstßvaje, za zlo°eΦenφ poΦteno bude.
  15. Kapßnφ ustaviΦnΘ v Φas p°φvalu, a ₧ena svßrlivß rovnφ jsou sob∞;
  16. Kdo₧ ji schovßvß, schovßvß vφtr, [a] jako mast v pravici von∞ti bude.
  17. Äelezo ₧elezem se ost°φ; tak mu₧ zost°uje tvß° p°φtele svΘho.
  18. Kdo ost°φhß fφku, jφdß ovoce jeho; tak kdo ost°φhß pßna svΘho, poct∞n bude.
  19. Jako₧ u vod∞ tvß° proti tvß°i [se ukazuje, ] tak srdce Φlov∞ka Φlov∞ku.
  20. Propast a zahynutφ neb²vajφ nasyceni, tak oΦi Φlov∞ka nasytiti se nemohou.
  21. Teglφk st°φbra a pec zlata [zkuÜuje, ] tak Φlov∞ka pov∞st chvßly jeho.
  22. Bys blßzna [i] v stup∞ mezi krupami pφchem zopφchal, neodejde od n∞ho blßznovstvφ jeho.
  23. Piln∞ p°ihlφdej k dobytku svΘmu, peΦuj o stßda svß.
  24. Nebo ne na v∞ky [trvß] bohatstvφ, ani koruna do pronßrodu.
  25. [Kdy₧] zroste trßva, a ukazuje se bylina, tehdß₧ a¥ se shroma₧∩uje seno s hor.
  26. BerßnkovΘ budou k od∞vu tvΘmu, a zßplata pole kozelci.
  27. Nadto dostatek mlΘka kozφho ku pokrmu tvΘmu, ku pokrmu domu tvΘho, a ₧ivnosti d∞vek tv²ch.

    28.kapitola (P°φslovφ)

  1. Utφkajφ bezbo₧nφ, aΦ jich ₧ßdn² nehonφ, ale spravedlivφ jako mlad² lev sm∞lφ jsou.
  2. Pro p°estoupenφ zem∞ mnoho knφ₧at jejφch, ale pro Φlov∞ka rozumnΘho [a] um∞lΘho trvßnlivΘ b²vß [panovßnφ.]
  3. Mu₧ chud², kter²₧ utiskß nuznΘ, [podoben jest] p°φvalu zachvacujφcφmu, za Φφm₧ neb²vß chleba.
  4. Kte°φ opouÜt∞jφ zßkon, chvßlφ bezbo₧nΘho, ale kte°φ₧ ost°φhajφ zßkona, velmi jsou jim na odpor.
  5. LidΘ zlφ nesrozumφvajφ soudu, ti pak, kte°φ₧ hledajφ Hospodina, rozum∞jφ vÜemu.
  6. LepÜφ jest chud², kter²₧ chodφ v up°φmnosti svΘ, ne₧ p°evrßcen² na kterΘkoli cest∞, aΦkoli jest bohat².
  7. Kdo ost°φhß zßkona, [jest] syn rozumn²; kdo₧ pak s ₧rßΦi tovaryÜφ, hanbu Φinφ otci svΘmu.
  8. Kdo rozmno₧uje statek sv∙j lichvou a ·rokem, shroma₧∩uje tomu, kdo₧ by jej z milosti chud²m rozd∞loval.
  9. Kdo odvracφ ucho svΘ, aby neslyÜel zßkona, i modlitba jeho [jest] ohavnostφ.
  10. Kdo zavodφ up°φmΘ na cestu zlou, do jßmy svΘ sßm vpadne, ale up°φmφ d∞diΦn∞ obdr₧φ dobrΘ.
  11. Moudr² jest u sebe sßm mu₧ bohat², ale chud² rozumn² vystihß jej.
  12. Kdy₧ plΘsajφ spravedlivφ, velmi to p∞kn∞ sluÜφ; ale kdy₧ povstßvajφ bezbo₧nφ, vyhledßvßn b²vß Φlov∞k.
  13. Kdo p°ikr²vß p°estoupenφ svß, nepovede se jemu Ü¥astn∞; ale kdo₧ [je] vyznßvß a opouÜtφ, milosrdenstvφ d∙jde.
  14. Blahoslaven² Φlov∞k, kter²₧ se strachuje v₧dycky; ale kdo₧ zatvrzuje srdce svΘ, upadne ve zlΘ.
  15. Lev °voucφ a nedv∞d hladovit² [jest] panovnφk bezbo₧n² nad lidem nuzn²m.
  16. Knφ₧e bez rozumu b²vß velik² drßΦ, ale kdo₧ v nenßvisti mß mrzk² zisk, prodlφ dn∙.
  17. ╚lov∞ka, kter²₧ nßsilφ Φinφ krvi lidskΘ, ani nad jamou, kdy₧ utφkß, ₧ßdn² ho nezadr₧φ.
  18. Kdo chodφ up°φm∞, zachovßn bude, p°evrßcen² pak na kterΘkoli cest∞ padne pojednou.
  19. Kdo d∞lß zemi svou, nasycen b²vß chlebem; ale kdo₧ nßsleduje zahaleΦ∙, nasycen b²vß chudobou.
  20. Mu₧ v∞rn² p°ispo°φ po₧ehnßnφ, ale kdo₧ chvßtß zbohatnouti, neb²vß bez viny.
  21. P°ijφmati osobu nenφ dobrΘ; nebo mnoh² pro kus chleba neprßv∞ Φinφ.
  22. ╚lov∞k zßvistiv² chvßtß k statku, nic nev∞da, ₧e nouze na n∞j p°ijde.
  23. Kdo domlouvß Φlov∞ku, potom [spφÜe] milost nalΘzß ne₧li ten, kter²₧ lahodφ jazykem.
  24. Kdo loupφ otce svΘho a matku svou, a °φkß, ₧e to nenφ ₧ßdn² h°φch, tovaryÜ jest vra₧edlnφka.
  25. Vysokomysln² vzbuzuje svßr, ale kdo doufß v Hospodina, hojnost mφti bude.
  26. Kdo doufß v srdce svΘ, blßzen jest; ale kdo₧ chodφ moud°e, pom∙₧e sob∞.
  27. Kdo dßvß chudΘmu, nebude mφti ₧ßdnΘho nedostatku; kdo₧ pak zakr²vß oΦi svΘ, [bude mφti] mno₧stvφ zlo°eΦenφ.
  28. Kdy₧ povstßvajφ bezbo₧nφ, skr²vß se Φlov∞k; ale kdy₧ hynou, rozmno₧ujφ se spravedlivφ.

    29.kapitola (P°φslovφ)

  1. ╚lov∞k, kter²₧ Φasto kßrßn b²vaje, zatvrzuje Üφji, rychle pot°φn bude, tak ₧e neprosp∞je ₧ßdnΘ lΘka°stvφ.
  2. Kdy₧ se mno₧φ spravedlivφ, veselφ se lid; ale kdy₧ panuje bezbo₧nφk, vzdychß lid.
  3. Mu₧, kter²₧ miluje moudrost, obveseluje otce svΘho; ale kdo₧ se p°itovaryÜuje k nev∞stkßm, mrhß statek.
  4. Krßl soudem upev≥uje zemi, mu₧ pak, kter²₧ bΘ°e dary, bo°φ ji.
  5. ╚lov∞k, kter²₧ pochlebuje p°φteli svΘmu, rozprostφrß sφt p°ed nohama jeho.
  6. V²stupek bezbo₧nΘho jest jemu osφdlem, spravedliv² pak prozp∞vuje a veselφ se.
  7. Spravedliv² vyrozumφvß p°i nuzn²ch, [ale] bezbo₧nφk nemß [s to] rozumnosti ani um∞nφ.
  8. Mu₧i posm∞vaΦi zavozujφ m∞sto, ale moud°φ odvracujφ hn∞v.
  9. Mu₧ moudr², kter²₧ se nesnadnφ s mu₧em blßzniv²m, bu∩ ₧e se pohne, bu∩ ₧e se sm∞je, nemß pokoje.
  10. Vra₧edlnφci v nenßvisti majφ up°φmΘho, ale up°φmφ peΦujφ o duÜi jeho.
  11. VÜecken duch sv∙j vypouÜtφ blßzen, ale moudr² na potom zdr₧uje jej.
  12. Pßna toho, kter²₧ rßd poslouchß slov l₧iv²ch, vÜickni slu₧ebnφci [jsou] bezbo₧nφ.
  13. Chud² a drßΦ potkßvajφ se, obou dvou [vÜak] oΦi osv∞cuje Hospodin.
  14. Krßle toho, kter²₧ soudφ prßv∞ nuznΘ, tr∙n na v∞ky b²vß utvrzen.
  15. Metla a kßrßnφ dßvß moudrost, ale dφt∞ sob∞ volnΘ k hanb∞ p°ivodφ matku svou.
  16. Kdy₧ se rozmno₧ujφ bezbo₧nφ, rozmno₧uje se p°evrßcenost, a vÜak spravedlivφ spat°ujφ pßd jejich.
  17. Tresci syna svΘho, a p°inese¥ odpoΦinutφ, a zp∙sobφ rozkoÜ duÜi tvΘ.
  18. Kdy₧ neb²vß vid∞nφ, rozpt²len b²vß lid; kdo₧ pak ost°φhß zßkona, blahoslaven² jest.
  19. Slovy neb²vß napraven slu₧ebnφk; nebo rozum∞je, vÜak neodpovφ.
  20. Spat°il-li bys Φlov∞ka, an jest kvapn² v v∞cech sv²ch, lepÜφ jest nad∞je o blßznu, ne₧ o takovΘm.
  21. Kdo rozkoÜn∞ chovß z d∞tinstvφ slu₧ebnφka svΘho, naposledy bude syn.
  22. ╚lov∞k hn∞viv² vzbuzuje svßr, a prchliv² mnoho h°eÜφ.
  23. P²cha Φlov∞ka sni₧uje jej, ale chud² duchem dosahuje slßvy.
  24. Kdo mß spolek s zlod∞jem, v nenßvisti mß duÜi svou; zlo°eΦenφ slyÜφ, vÜak neoznßmφ.
  25. StraÜliv² Φlov∞k klade [sob∞] osφdlo, ale kdo doufß v Hospodina, b²vß pov²Üen.
  26. Mnozφ hledajφ tvß°i pßn∙, jeÜto od Hospodina [jest] soud jednoho ka₧dΘho.
  27. Ohavnostφ spravedliv²m jest mu₧ neprav², ohavnostφ pak bezbo₧nΘmu, kdo₧ up°φm∞ krßΦφ.

    30.kapitola (P°φslovφ)

  1. Slova Agura, syna Jßke. Sepsßnφ °eΦφ mu₧e toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
  2. Jist∞ ₧e¥ jsem hloup∞jÜφ nad jinΘ, tak ₧e rozumnosti Φlov∞ka [obecnΘho] nemßm,
  3. Ani₧ jsem se nauΦil moudrosti, a um∞nφ svat²ch neumφm.
  4. Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vφtr do hrstφ sv²ch? Kdo shrnul vody v roucho [svΘ] ? Kdo upevnil vÜecky konΦiny zem∞? KterΘ jmΘno jeho, a jakΘ jmΘno syna jeho, vφÜ-li?
  5. VÜelikß v²mluvnost Bo₧φ p°eΦiÜt∞nß [jest;] on¥ jest Ütφt doufajφcφch v n∞ho.
  6. Nep°idßvej k slov∙m jeho, aby t∞ nekßral, a byl bys ve l₧i posti₧en.
  7. Dvou v∞cφ ₧ßdßm od tebe, neosl²chej₧ mne, prvΘ ne₧ umru:
  8. Marnost a slovo l₧ivΘ vzdal ode mne, chudoby neb bohatstvφ nedßvej mi, ₧iv mne pokrmem vedlΘ pot°eby mΘ,
  9. Abych snad nasycen jsa, [t∞] nezap°el, a ne°ekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral [naprßzdno] jmΘna Hospodina Boha svΘho.
  10. NesoΦ na slu₧ebnφka p°ed pßnem jeho, a¥by nezlo°eΦil, a ] abys neh°eÜil.
  11. [Jest] pokolenφ, kterΘ₧ otci svΘmu zlo°eΦφ, a matce svΘ nedobro°eΦφ.
  12. [Jest] pokolenφ ΦistΘ samo u sebe, aΦkoli od neΦistot sv²ch nenφ obmyto.
  13. [Jest] pokolenφ, jeho₧ vysokΘ jsou oΦi, a vφΦka jeho jsou vyzdvi₧enß.
  14. [Jest] pokolenφ, jeho₧ zubovΘ jsou meΦovΘ, a t°enovnφ zubovΘ jeho no₧ovΘ, k z₧φrßnφ chud²ch na zemi a nuzn²ch na sv∞t∞.
  15. Pijavice mß dv∞ dcery [°φkajφcφ:] Dej, dej. T°i v∞ci neb²vajφ nasyceny, [anobr₧] Φtyry, kterΘ₧ nikdy ne°eknou: Dosti:
  16. Peklo a ₧ivot neplodnΘ, zem∞ [tΘ₧] neb²vß nasycena vodou, a ohe≥ ne°φkß: Dosti.
  17. Oko, [kterΘ₧] se posmφvß otci, a pohrdß posluÜenstvφm matky, vyklubφ krkavci potoΦnφ, aneb sn∞dφ je orliΦata.
  18. T°i tyto v∞ci skryty jsou p°ede mnou, n²br₧ Φtyry, kter²ch₧ neznßm:
  19. Cesty orlice v pov∞t°φ, cesty hada na skßle, cesty lodφ u prost°ed mo°e, a cesty mu₧e p°i pann∞.
  20. Takovß₧ [jest] cesta ₧eny cizolo₧nΘ: Jφ, a ut°e ·sta svß, a dφ: Nepßchala jsem nepravosti.
  21. Pode t°mi v∞cmi pohybuje se zem∞, anobr₧ pod Φty°mi, [jich₧] nem∙₧ snΘsti:
  22. Pod slu₧ebnφkem, kdy₧ kraluje, a blßznem, kdy₧ se nasytφ chleba;
  23. Pod omrzalou, kdy₧ se vdß, a d∞vkou, kdy₧ d∞diΦkou b²vß panφ svΘ.
  24. ╚tyry tyto v∞ci jsou malΘ [na] zemi, [a] vÜak jsou moud°ejÜφ nad mudrce:
  25. Mravenci, lid nesiln², kte°φ₧ vÜak p°ipravujφ v lΘt∞ pokrm sv∙j;
  26. KrßlφkovΘ, lid nesiln², kte°φ₧ vÜak stav∞jφ v skßle d∙m sv∙j;
  27. Krßle nemajφ kobylky, a vÜak vychßzejφ po houfφch vÜecky;
  28. Pavouk rukama d∞lß, a b²vß na palßcφch krßlovsk²ch.
  29. T°i tyto v∞ci udatn∞ vykraΦujφ, anobr₧ Φtyry, kterΘ₧ zmu₧ile chodφ:
  30. Lev nejsiln∞jÜφ mezi zvφ°aty, kter²₧ neustupuje p°ed ₧ßdn²m;
  31. P°epßsan² na bedrßch [k∙≥] neb kozel, a krßl, proti n∞mu₧ ₧ßdn² nepovstßvß.
  32. Jestli₧e jsi blßznil, vynßÜeje se, a myslil-lis zle, ruku na ·sta [polo₧.]
  33. Kdo tluΦe smetanu, stloukß mßslo, a stiskßnφ nosu vyvodφ krev, tak popouzenφ k hn∞vu vyvodφ svßr.

    31.kapitola (P°φslovφ)


    NauΦenφ, Φeho by se m∞l krßl vyst°φhati, 8. a co Φiniti. 10. Schvßlenφ

    ₧eny ÜlechetnΘ.

  1. Slova proroctvφ Lemuele krßle, kter²m₧ vyuΦovala jej matka jeho.
  2. Co [dφm, ] synu m∙j, co, synu ₧ivota mΘho? Co, °ku, [dφm, ] synu slib∙ m²ch?
  3. Nedßvej ₧enßm sφly svΘ, ani cest sv²ch t∞m, kterΘ₧ k zahynutφ p°ivodφ krßle.
  4. Ne krßl∙m, ≤ Lemueli, ne krßl∙m nßle₧φ pφti vφno, a ne pßn∙m ₧ßdost nßpoje opojnΘho,
  5. Aby pije, nezapomn∞l na ustanovenφ, a nezm∞nil p°e vÜech lidφ ssou₧en²ch.
  6. Dejte nßpoj opojn² hynoucφmu, a vφno t∞m, kte°φ₧ jsou truchlivΘho ducha,
  7. A¥ se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trßpenφ svΘ nezpomφnß vφce.
  8. Otev°i ·sta svß za n∞mΘho, v p°i vÜech oddan²ch k smrti,
  9. Otev°i, [°ku, ] ·sta svß, su∩ spravedliv∞, a ve∩ p°i chudΘho a nuznΘho.
  10. Äenu stateΦnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena jejφ.
  11. Dov∞°uje se jφ srdce mu₧e jejφho; nebo [tu] ko°istφ nebude nedostatku.
  12. Dob°e Φinφ jemu a ne zle, po vÜecky dny ₧ivota svΘho.
  13. Hledß piln∞ vlny a lnu, a d∞lß Ü¥astn∞ rukama sv²ma.
  14. Jest podobnß lodi kupeckΘ, zdaleka p°ivß₧φ pokrm sv∙j.
  15. Kterß₧to velmi rßno vstßvajφc, dßvß pokrm Φeledi svΘ, a podφl nßle₧it² d∞vkßm sv²m.
  16. Rozsuzuje pole, a ujφmß je; z v²d∞lku rukou sv²ch Üt∞puje [i] vinici.
  17. P°epasuje silou bedra svß, a zsiluje ramena svß.
  18. ZakouÜφ, jak jest u₧iteΦnΘ zam∞stknßnφ jejφ; ani v noci nehasne svφce jejφ.
  19. Rukama sv²ma sahß k ku₧eli, a prsty sv²mi dr₧φ v°eteno.
  20. Ruku svou otvφrß chudΘmu, a ruce svΘ vztahuje k nuznΘmu.
  21. Nebojφ se za Φeled svou v Φas sn∞hu; nebo vÜecka Φeled jejφ oblßΦφ se v roucho dvojnßsobnφ.
  22. Koberce d∞lß sob∞ z kmentu, a z zlatohlavu jest od∞v jejφ.
  23. Patrn² [jest] v branßch man₧el jejφ, kdy₧ sedß s starÜφmi zem∞.
  24. Plßtno drahΘ d∞lß, a prodßvß; tΘ₧ i pasy prodßvß kupci.
  25. Sφla a krßsa od∞v jejφ, nestarß se o Φasy potomnφ.
  26. ┌sta svß otvφrß k moudrosti, a nauΦenφ dobrotivosti v jazyku jejφm.
  27. Spat°uje obcovßnφ Φeledi svΘ, a chleba zahßlky nejφ.
  28. Povstanouce synovΘ jejφ, blahoslavφ ji; man₧el jejφ takΘ chvßlφ ji,
  29. [╪φkaje:] MnohΘ ₧eny stateΦn∞ sob∞ poΦφnaly, ty pak p°evyÜujeÜ je vÜecky.
  30. Oklamavatelnß jest p°φjemnost a marnß krßsa; ₧ena, kterß₧ se bojφ Hospodina, ta¥ chvßlena bude.
  31. Dejte₧ takovΘ z ovoce rukou jejφch, a necha¥ ji chvßlφ v branßch skutkovΘ jejφ.
Zp∞t na obsah...