Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14.

1.kapitola (OzeßÜ)


Prorok zvlßÜtnφm zp∙sobem ukazuje modlß°stvφ lidu IzraelskΘho.

4. Pomsty Bo₧φ osv∞dΦuje, 10. a zaslφbenφ o shromß₧d∞nφ cφrkve z Äid∙

i pohan∙ p°ipomφnß.

1. Slovo Hospodinovo, kterΘ₧ se stalo k OzeßÜovi synu BΘrovu za dn∙ UzißÜe, Jotama, Achasa, EzechißÜe, krßl∙ Judsk²ch, a za dn∙ Jeroboßma syna Joasova, krßle IzraelskΘho.
2. Kdy₧ Hospodin zaΦal mluviti k OzeßÜovi, °ekl Hospodin OzeßÜovi: Jdi, pojmi sob∞ ₧enu smilnou, a d∞ti z smilstva; nebo nestydat∞ smiln∞ci tato zem∞, odvrßtila se od Hospodina.
3. A tak Üel a pojal Gomeru, dceru Diblaimskou, kterß₧to poΦala a porodila jemu syna.
4. Tedy °ekl jemu Hospodin: Nazovi₧ jmΘno jeho Jezreel; nebo po malΘm Φasu jß vyhledßvati budu krve Jezreel na domu JΘhu, a p°estati kß₧i krßlovstvφ domu toho.
5. I stane se v ten den, ₧e polßmi luΦiÜt∞ Izraelovo v ·dolφ Jezreel.
6. Op∞t poΦala znovu a porodila dceru. I °ekl jemu: Nazov jmΘno jejφ Loruchßma; nebo ji₧ vφce neslituji se nad domem Izraelsk²m, abych jim co prominouti m∞l.
7. Ale nad domem Judsk²m se slituji, a vysvobodφm je skrze Hospodina Boha jejich; nebo nevysvobodφm jich luΦiÜt∞m a meΦem, ani bojem, ko≥mi neb jezdci.
8. Potom ostavivÜi Loruchßmu, op∞t poΦala a porodila syna.
9. I °ekl: Nazov jmΘno jeho Loammi; nebo vy nejste lid m∙j, a jß takΘ nebudu vßÜ.
10. A vÜak bude poΦet syn∙ Izraelsk²ch jako pφsku mo°skΘho, kter²₧ ani zm∞°en, ani seΦten b²ti nem∙₧e. A stane se, ₧e mφsto toho, kde₧ °eΦeno jim bylo: Nejste vy lid m∙j, °eΦeno jim bude: SynovΘ Boha silnΘho [a] ₧ivΘho [jste.]
11. I budou shromß₧d∞ni synovΘ JudÜtφ a synovΘ IzraelÜtφ spolu, a ustanovφce nad sebou hlavu jednu, vyjdou z tΘto zem∞, aΦkoli velik² bude den Jezreel.

2.kapitola (OzeßÜ)


V²straha od modlß°stvφ 5. s p°ipomenutφm h°φch∙, 6. a nekajφcφm pomsty,

14. kajφcφm pak milosti Bo₧φ ohlßÜenφ.

1. Rcete brat°φm vaÜim: ╙ lide m∙j, a sestrßm vaÜim: ╙ milosrdenstvφ doÜlß.
2. Odpor ve∩te proti matce vaÜφ, doka₧te, ₧e ona nenφ man₧elka mß, a ₧e jß nejsem mu₧ jejφ, leΦ odvaruje smilstvφ sv²ch od tvß°i svΘ, a cizolo₧stvφ sv²ch z prost°ed prsφ sv²ch,
3. Abych jφ nesvlΘkl [do] naha, a nepostavil jφ tak, jak₧ byla v den narozenφ svΘho, a uΦin∞ ji podobnou pouÜti, a obrßt∞ ji jako v zemi vyprahlou, umo°il bych ji ₧φznφ.
4. Neslitoval bych se ani nad syny jejφmi, proto ₧e jsou synovΘ z smilstva.
5. Nebo smilnφ matka jejich, hanebnost pßÜe rodiΦka jejich; °φkß zajistΘ: P∙jdu za frejφ°i sv²mi, kte°φ₧ mi dodßvajφ chleba mΘho, vody mΘ, vlny mΘ, lnu mΘho, oleje mΘho i nßpoj∙ m²ch.
6. A proto₧ aj, jß opletu cestu jejφ trnφm, a ohradφm hradbou, aby stezek sv²ch nalezti nemohla.
7. Tehdy b∞hati bude za frejφ°i sv²mi, a vÜak nedostihne jich, hledati jich bude, ale nenalezne. I dφ: Ej nu, ji₧ se navrßtφm k man₧elu svΘmu prvnφmu, proto ₧e mi lΘpe tehdß₧ bylo ne₧ nynφ.
8. Nebo ona neznß toho, ₧e jsem jß dßval jφ obilΘ, a mest a olej, anobr₧ rozmno₧oval st°φbro i zlato, [kterΘ₧] vynaklßdajφ na Bßle.
9. Proto₧ poberu zase obilΘ svΘ v Φas jeho, i mest sv∙j v jist² Φas jeho, a odejmu [jφ] vlnu svou i len sv∙j k p°iodφvßnφ nahoty jejφ,
10. A tak v brzce odkryji mrzkost jejφ p°ed oΦima frejφ°∙ jejφch, a ₧ßdn² jφ nevytrhne z ruky mΘ.
11. A uΦinφm p°φtr₧ vÜφ radosti jejφ, svßtk∙m jejφm, novom∞sφc∙m jejφm i sobotßm jejφm, a vÜechn∞m slavnostem jejφm.
12. Pohubφm takΘ rΘvovφ jejφ a fφkovφ jejφ, proto ₧e °φkß: Ty v∞ci jsou mzda mß, kterou₧ mi dali frejφ°i moji; a obrßtφm je v les, a s₧erou je ₧ivoΦichovΘ polnφ.
13. A budu na nφ vyhledßvati dn∙ Bßl∙, v nich₧ jim kadφ, a ozdob∞ci se nßuÜnicemi sv²mi a zßponami sv²mi, chodφ za frejφ°i sv²mi, na mne se pak zapomφnß, pravφ Hospodin.
14. Proto₧ aj, jß namluvφm ji, kdy₧ ji uvedu na pouÜ¥; nebo mluviti budu k srdci jejφmu.
15. A dßm jφ vinice jejφ od tΘho₧ mφsta, i ·dolΘ Achor mφsto dve°φ nad∞je, i bude tam zpφvati jako za dn∙ mladosti svΘ, toti₧ jako tehdß₧, kdy₧ vychßzela z zem∞ EgyptskΘ.
16. I stane se v ten den, dφ Hospodin, ₧e volati budeÜ: Mu₧i m∙j, a nebudeÜ mne volati vφce: Bßli m∙j.
17. Nebo vyprßzdnφm jmΘna Bßl∙ z ·st tv²ch, ani₧ p°ipomφnßni budou vφce v jmΘnu svΘm.
18. A uΦinφm pro tebe smlouvu v ten den s ₧ivoΦichy polnφmi, a s ptactvem nebesk²m i s zem∞plazy, luΦiÜt∞ pak a meΦ polßmi, i vßlku [odejmu] z zem∞, a zp∙sobφm to, aby bydleli bezpeΦn∞.
19. I zasnoubφm t∞ sob∞ na v∞Φnost, zasnoubφm t∞ sob∞, pravφm, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojnΘm milosrdenstvφ.
20. Zasnoubφm t∞ sob∞ takΘ u vφ°e, abys poznala Hospodina.
21. I stane se v ten den, ₧e vysl²chati budu, dφ Hospodin, vysl²chati budu nebesa, a ona vyslyÜφ zemi.
22. Zem∞ pak vyslyÜφ obilΘ, i mest, i olej, a ty v∞ci vyslyÜφ Jezreele.
23. Nebo ji rozseji sob∞ na zemi, a smiluji se nad Loruchßmou, Loammi pak °eknu: Lid m∙j jsi ty, a on dφ: Bo₧e m∙j.

3.kapitola (OzeßÜ)


Cizolo₧stvφ duchovnφho Izraelsk²ch ukßzßnφ, 3. pokyny pro n∞,

5. i pokßnφ jejich budoucφho osv∞dΦenφ.

1. Op∞t °ekl mi Hospodin: JeÜt∞ jdi, [a] zamiluj ₧enu, milou frejφ°i a cizolo₧nou, tak jako miluje Hospodin syny IzraelskΘ, aΦkoli oni hledφ k boh∙m cizφm, a milujφ kßd∞ vφna.
2. Tedy zjednal jsem ji sob∞ z patnßcti st°φbrn²ch a z p∙ldruhΘho chomeru jeΦmene.
3. A °ekl jsem jφ: Za mnoho dn∙ se∩ mi, nesmilni, ani₧ se vdßvej za mu₧e, a jß takΘ p°φΦinou tvou.
4. Nebo za mnohΘ dny budou synovΘ IzraelÜtφ bez krßle, bez knφ₧ete, bez ob∞ti, bez modly, bez efodu a terafim.
5. Potom pak obrßtφ se synovΘ IzraelÜtφ, a hledati budou Hospodina Boha svΘho i Davida krßle svΘho; a p°ed∞Üeni jsouce, pob∞hnou k Hospodinu a k dobrot∞ jeho v poslednφch Φasφch.

4.kapitola (OzeßÜ)


Obvin∞nφ Izraele z h°φch∙, zvlßÜt∞ z modlß°stvφ. 5. Osv∞dΦenφ pomsty.

15. Napomenutφ Judsk²ch, aby Izraele a Efraima nenßsledovali.

1. SlyÜte slovo Hospodinovo, ≤ synovΘ IzraelÜtφ, nebo¥ mß rozep°i Hospodin s obyvateli zem∞ tΘto, proto ₧e nenφ ₧ßdnΘ v∞rnosti, ani ₧ßdnΘho milosrdenstvφ, ani ₧ßdnΘ znßmosti Bo₧φ v tΘto zemi.
2. Proklφnßnφ a l₧i a vra₧dy, a zlod∞jstvφ i cizolo₧stvφ na vrch zrostlo, a vra₧da vra₧du postihß.
3. Proto₧ kvφliti bude tato zem∞, a umdlφ vÜecko, co₧ v nφ p°eb²vß, ₧ivoΦichovΘ polnφ i ptactvo nebeskΘ, ano i ryby mo°skΘ zhynou.
4. A vÜak ₧ßdn² jim nedomlouvej, ani₧ jich kdo tresci; nebo lid tv∙j podobni jsou t∞m, kte°φ₧ se vadφ s kn∞zem.
5. Proto₧ ve dne padneÜ, padne takΘ i prorok s tebou v noci, zahladφm i matku tvou.
6. Vyhlazen bude lid m∙j pro neum∞nφ. Pon∞vad₧ jsi ty pohrdl um∞nφm, i tebou pohrdnu, abys mi kn∞₧stvφ nekonal; a ₧e jsi zapomn∞l na zßkon Boha svΘho, jß takΘ zapomenu se na syny tvΘ.
7. ╚φm se vφce rozmohli, tφm vφce h°eÜili proti mn∞; slßvu jejich v pohan∞nφ sm∞nφm.
8. Ob∞ti za h°φch lidu mΘho jedφ, proto₧ k nepravosti jejich duÜe svΘ pozdvihujφ.
9. ProΦe₧ stane se jak₧ lidu tak kn∞zi. Nebo vyhledßvati budu na n∞m cest jeho, a skutky jeho jemu vrßtφm.
10. I budou jφsti, a vÜak se nenasytφ, smilniti budou, ale nerozmno₧φ se; nebo necht∞jφ pozoru mφti na Hospodina.
11. Smilstvφ a vφno a mest odjφmß srdce.
12. Lid m∙j d°eva svΘho se dotazuje, a h∙l jeho oznamuje jemu; nebo je duch smilstvφ v blud uvodφ, aby smilnili, odchßzejφce od Boha svΘho.
13. Na vrÜφch hor ob∞tujφ, a na pahrbcφch kadφ, pod doubφm a topolφm a jilmovφm, nebo jest p°φhodn² stφn jejich; proto₧ smilnφ dcery vaÜe, a nev∞sty vaÜe cizolo₧φ.
14. Nevyhledßval-li₧ bych na dcerßch vaÜich, ₧e smilnφ, a na nev∞stßch vaÜich, ₧e cizolo₧φ, ₧e tito s nev∞stkami se odd∞lujφ, a s ₧enkami ob∞tujφ? Anobr₧ lid, kter²₧ sob∞ nesrozumφvß, padne.
15. Jestli₧e smilnφÜ ty Izraeli, necha₧¥ neh°eÜφ Juda. Proto₧ necho∩te₧ do Galgala, ani₧ vstupujte do Betaven, ani₧ p°isahejte: Äiv¥ jest Hospodin.
16. Nebo jako jalovice tvrdoÜijnß tvrdoÜijn² jest Izrael, ji₧¥ je pßsti bude Hospodin jako berßnka na prostrann∞.
17. Efraim stovaryÜil se s modlami, nechej ho.
18. ZpurnΘ je Φinφ nßpoj jejich, velice smilnφ, milujφ: Dejte. OchrßncovΘ jeho jsou ohyzda.
19. Zachvßtφ je vφtr k°φdly sv²mi, i budou zahanbeni pro svΘ ob∞ti.

5.kapitola (OzeßÜ)


H°φchovΘ kn∞₧φ lidu IzraelskΘho i Judsk²ch, 5. ohlßÜenφ jim pomsty

Bo₧φ hroznΘ, 7. brzkΘ 13. a nevyhnutelnΘ.

1. SlyÜte₧ to, ≤ kn∞₧φ, a pozorujte, dome Izraelsk², i dome krßlovsk², poslouchejte, nebo proti vßm soud tento jest, proto ₧e jste osφdlo v Masfa, a sφtka rozest°enß na [vrchu] Tßbor.
2. N²br₧ [k] zabφjenφ uchylujφce se, p°ipadajφ k zemi, ale jß ztresci ka₧dΘho z nich.
3. Znßm¥ jß Efraima, a Izrael nenφ ukryt p°ede mnou; nebo nynφ smilnφÜ, Efraime, poÜkvr≥uje se Izrael.
4. Nemajφ se k tomu, aby se obrßtili k Bohu svΘmu, proto ₧e duch smilstvφ mezi nimi jest, Hospodina pak znßti necht∞jφ,
5. Tak ₧e hrdost Izraelova sv∞dΦφ v∙Φi proti n∞mu; proto₧ Izrael i Efraim padnou pro nepravost svou, padne takΘ i Juda s nimi.
6. S stßdy brav∙ a skot∙ sv²ch p∙jdou hledati Hospodina, vÜak nenaleznou; vzdßlilt∞ se od nich.
7. Hospodinu se zpronev∞°ili, nebo syny cizφ zplodili; ji₧¥ je z₧φ°e m∞sφc [i] s jm∞nφm jejich.
8. Trubte trubou v Gabaa, a na pozoun v Rßma; k°iΦte v Betaven: Po tob∞, ≤ Beniamine.
9. Efraim zpuÜt∞n bude v den kßzn∞, [v n∞m₧] po pokolenφch Izraelsk²ch uvedu v znßmost pravdu.
10. Knφ₧ata Judskß jsou podobnß t∞m, kte°φ₧ p°enßÜejφ meznφk; vyleji na n∞ jako vodu prchlivost svou.
11. UtiÜt∞n jest Efraim, pot°φn soudem, vÜak [sob∞] libuje choditi za rozkazem.
12. Proto₧ i jß byl jsem jako mol Efraimovi, a jako hnis domu Judovu.
13. ProΦe₧ vida Efraim neduh sv∙j, a Juda ne₧it sv∙j, utekl se Efraim k Assurovi, a poslal k krßli, kter²₧ by se o n∞j zasadil. Ale on nebude moci zhojiti vßs, ani uzdraviti vßs od ne₧it∙.
14. Nebo jß jsem jako lφt² lev Efraimovi, a jako lvφΦe domu Judovu; jß, jß uchvßtφm a ujdu, vezmu, a ₧ßdn² nevytrhne.
15. Odejda, navrßtφm se na mφsto svΘ, a₧ se vinni dadφ, a hledati budou tvß°i mΘ.

6.kapitola (OzeßÜ)


Proroctvφ o obrßcenφ se lidu IzraelskΘho k Bohu. 4. Osv∞dΦenφ, ₧e jim

B∙h k°iv nebyl, kdy₧ je podlΘ zaslou₧enφ trestal.

1. V ·zkosti svΘ rßno hledati mne budou: Po∩te, a navra¥me se k Hospodinu; nebo on uchvßtil a zhojφ nßs, ubil a uvφ₧e [rßny] naÜe.
2. Ob₧ivφ nßs po dvou dnech, dne t°etφho vzk°φsφ nßs, a budeme ₧ivi p°ed oblφΦejem jeho,
3. Tak abychom znajφce Hospodina, vφce poznßvati se sna₧ovali; nebo jako jit°nφ svitßnφ jest vychßzenφ jeho, a p°ijde nßm jako dΘÜ¥ jarnφ a podzimnφ [na] zemi.
4. Co₧ mßm Φiniti s tebou, ≤ Efraime? Co₧ mßm Φiniti s tebou, ≤ Judo, ano vaÜe dobrota jest jako oblak rannφ, a jako rosa jit°nφ pomφjejφcφ?
5. Proto₧ otesßval jsem skrze proroky, zbil jsem je °eΦmi ·st sv²ch, aby soud∙ tv²ch sv∞tlo vzeÜlo.
6. Nebo milosrdenstvφ oblibuji a ne ob∞t, a znßmost Boha vφce ne₧ zßpaly.
7. Ale oni smlouvu [mou] jako lidskou p°estoupili, [a] tu se mi zpronev∞°ili.
8. Galßd m∞sto Φinitel∙ nepravosti, [plnΘ] Ülep∞jφ krvav²ch.
9. Rota pak kn∞₧stva [jsou] jako lot°i, kte°φ₧ na n∞koho Φekajφ na cest∞, kudy₧ se jde do Sichem; nebo z·myslnou neÜlechetnost pßÜφ.
10. V dom∞ IzraelskΘm vidφm hroznou v∞c: Tam smilstvφm Efraimov²m poÜkvr≥uje se Izrael.
11. Ano i u tebe, ≤ Judo, vsadil rouby, kdy₧ jsem jß zase vedl zajat² lid sv∙j.

7.kapitola (OzeßÜ)


Na°φkßnφ Bo₧φ nad h°φchy lidu IzraelskΘho, 12. ohlßÜenφ jim pomsty

Bo₧φ pro n∞.

1. Kdy₧ lΘΦφm Izraele, tedy zjevuje se nepravost Efraimova a zlosti Sama°skΘ; nebo provodφ faleÜ. Vnit° zlod∞jstvφ, a vn∞ provozujφ loupe₧nictvφ.
2. Ani₧ na to pom²Ülejφ v srdci svΘm, ₧e na vÜecku neÜlechetnost jejich pamatujφ; ji₧ je obkliΦujφ skutkovΘ jejich, [a] p°ed m²m oblφΦejem jsou.
3. NeÜlechetnostφ svou obveselujφ krßle, a klamy sv²mi knφ₧ata.
4. VÜickni napo°ßd cizolo₧φ, podobni jsouce peci zanφcenΘ od peka°e, [kter²₧] p°estßvß bdφti, jen a₧by zad∞lanΘ t∞sto zkynulo.
5. V den krßle naÜeho k nemoci jej p°ivodφ knφ₧ata lßhvicφ vφna; vztahuje ruku svou s posm∞vaΦi.
6. Nebo p°ilo₧ili k ·klad∙m sv²m srdce svΘ podobnΘ peci; celou noc spφ peka° jejich, v jit°e ho°φ jako plamen ohn∞.
7. VÜickni napo°ßd rozpßleni jsou jako pec, a z₧φrajφ soudce svΘ; vÜickni krßlovΘ jejich padajφ, ani₧ kdo z nich volß ke mn∞.
8. Efraim s nßrody smφsil se, Efraim bude chlΘb podpopeln² neobrßcen².
9. Cizozemci z₧φrajφ sφlu jeho, aΦkoli on toho neznß; i Üedinami prokvφtaje, vÜak v₧dy toho neznß.
10. A aΦkoli p²cha Izraelova sv∞dΦφ v∙Φi proti n∞mu, vÜak se nenavracujφ k Hospodinu Bohu svΘmu, ani₧ ho hledajφ s tφm se vÜφm.
11. A Efraim jest jako holubice hloupß bez srdce; [k] EgyptskΘmu [krßli] volajφ, [k] AssyrskΘmu se utφkajφ.
12. Kdy₧ odejdou, roztßhnu na n∞ sφtku svou, [a] jako ptactvo nebeskΘ p°itrhnu je; kßrati je budu tak, jak₧ sl²chßno bylo o tom v shromß₧d∞nφ jejich.
13. B∞da jim, ₧e jsou pob∞hli mne. ZpuÜt∞nφ na n∞, proto ₧e se mi zpronev∞°ili, jeÜto jsem jß je vykoupil, ale oni mluvili proti mn∞ l₧i.
14. Ani₧ volajφ ke mn∞ z srdce svΘho, kdy₧ kvφlφ na lo₧cφch sv²ch, [a kdy₧] pro obilΘ a mest shroma₧∩ujφce se, obracejφ se ke mn∞,
15. JeÜto jß potrestav, posiloval jsem ramen jejich, ale oni proti mn∞ zlΘ vym²Ülejφ.
16. Navracujφ¥ se, ale ne [k] NejvyÜÜφmu, jsou jako luΦiÜt∞ omylnΘ, padajφ od meΦe knφ₧ata jejich, od rozhn∞vßnφ jazyka jejich, co₧ jim ku posm∞chu [jest] v zemi EgyptskΘ.

8.kapitola (OzeßÜ)


Pohr∙₧ka Izraelsk²m uΦin∞nß o p°ita₧enφ na n∞ nep°ßtel, a to proto,

₧e smlouvu Bo₧φ zruÜili, a pokrytci i modlß°i byli.

1. [P°iΦin∞] k ·st∙m sv²m troubu, [rci: Aj, letφ] jako orlice na d∙m Hospodin∙v, proto ₧e p°estoupili smlouvu mou, a proti zßkonu mΘmu p°evrßcen∞ Φinili.
2. Budou¥ sic volati: Bo₧e m∙j, znߥ tebe Izrael,
3. [Ale] opustil¥ jest Izrael dobrΘ, nep°φtel jej stihati bude.
4. Oni¥ ustanovujφ krßle, ale beze mne; knφ₧ata vyzdvihujφ, k nim₧ jß se neznßm; [z] st°φbra i [z] zlata svΘho Φinφ sob∞ modly k svΘmu zka₧enφ.
5. Opustφ¥ je tele tvΘ, ≤ Sama°φ, kdy₧ se za₧hne prchlivost mß na n∞. A₧ dokud₧ nebudou moci [ost°φhati] nevinnosti?
6. VÜak i ono jest od Izraele, °emeslnφk je ud∞lal, a nenφ¥ Bohem; nebo drtiny budou z toho telete Sama°skΘho.
7. Pon∞vad₧ v∞tru rozsφvajφ, takΘ¥ vich°ici ₧φti budou; ani stΘbla ₧ßdnΘho mφti nebudou; ·roda nevydß mouky, a by pak i vydala, cizozemci to sehltφ.
8. Sehlcen bude Izrael, tudφ₧ budou mezi pohany jako nßdoba, v nφ₧ nenφ ₧ßdnΘ lφbosti.
9. Proto ₧e se oni utφkajφ [k] Assurovi, oslu divokΘmu, kter²₧ jest toliko sßm sv∙j, [a] ₧e Efraim [sob∞] najφmß milovnφky,
10. A ₧e posφlali dary mezi pohany: proto₧ tudφ₧ je zberu [i jß, ] anobr₧ ji₧¥ jsou okusili n∞Φeho pro b°φm∞ krßle knφ₧at.
11. Nebo vzd∞lal Efraim mnoho oltß°∙ k h°eÜenφ, mߥ oltß°e k h°eÜenφ.
12. Vypsal jsem jemu znamenitΘ v∞ci v zßkon∞ svΘm, [ale] nevß₧φ sob∞ rovn∞ jako cizφ v∞ci.
13. [Z] ob∞tφ dar∙ m²ch ob∞tujφ maso a jedφ, Hospodin neoblibuje jich. Ji₧¥ zpomene na nepravost jejich, a vyhledßvati bude h°φchy jejich, ₧e se oni do Egypta navracujφ,
14. A ₧e se zapomenul Izrael na UΦinitele svΘho, a nastav∞l chrßm∙, a Juda vzd∞lal mnoho m∞st hrazen²ch. Proto₧ poÜli ohe≥ na m∞sta jeho, a z₧φ°e palßce jeho.

9.kapitola (OzeßÜ)


OhlßÜenφ Izraelsk²m pomsty 9. i p°φΦiny jejφ. 14. P°φmluva prorockß

za n∞. 15. Osv∞dΦenφ jim neprom∞nnΘ Bo₧φ spravedlnosti.

1. Neraduj se, Izraeli, s plΘsßnφm jako jinφ nßrodovΘ, ₧e smilnφÜ, odchßzeje od Boha svΘho, [a] milujeÜ mzdu po vÜech obilnicφch.
2. Obilnice ani pres nebude jich pßsti, a mest pochybφ jim.
3. Ani₧ budou bydliti v zemi Hospodinov∞, ale navrßtφ se Efraim do Egypta, a v Assyrii v∞ci neΦistΘ jφsti budou.
4. Nebudou ob∞tovati Hospodinu vφna, ani₧ p°φjemnΘ jemu bude. Ob∞ti jejich budou jako chlΘb kvφlφcφch, z n∞ho₧ kdo₧ by koli jedli, poÜkvrnili by se, proto₧e chlΘb jejich pro mrtvΘ jejich nemß p°ichßzeti do domu Hospodinova.
5. Co [pak] Φiniti budete v den slavnosti, a v den svßtku Hospodinova?
6. Nebo aj, zahynou skrze poplΘn∞nφ, Egypt zbΘ°e je, [a] poh°bφ je Memfis; nejrozkoÜn∞jÜφmi [schranami] st°φbra jejich kop°iva d∞diΦn∞ vlßdnouti bude, [a] bodlßΦφ v domφch jejich.
7. P°ijdou dnovΘ navÜtφvenφ, p°ijdou dnovΘ odplacenφ, poznajφ IzraelÜtφ, ₧e ten prorok jest blßzen Üφlen² [a] Φlov∞k niΦemn², pro mno₧stvφ nepravosti tvΘ a velikou nenßvist tvou.
8. Prorok, kter²₧ strß₧ dr₧φ nad Efraimem spolu s Bohem m²m, jest osφdlem Φiha°sk²m na vÜech cestßch sv²ch, nenßvist jest v dom∞ Boha jeho.
9. Hluboko¥ jsou zab°edli [a] poruÜili se, tak jako za dn∙ Gabaa; zpomene¥ na nepravost jejich, a vyhledßvati bude h°φchy jejich.
10. Jako hrozny na pouÜti nalezl jsem byl Izraele, jako rannφ fφky v prvotinßch jejich popat°il jsem [na] otce vaÜe; oni odeÜli za Belfegor, a oddali se tΘ ohavnosti, proto₧ budou¥ ohavnφ, tak jak₧ se jim lφbilo.
11. Efraim jako ptßk zaletφ, [i] slßva jejich od narozenφ a od ₧ivota, n²br₧ od poΦetφ.
12. A by¥ pak i odchovali syny svΘ, vÜak je zbavφm v∞ku zmu₧ilΘho; n²br₧ i jim b∞da, kdy₧ jß se od nich odvrßtφm.
13. Efraim, jak²₧ vidφm T²r, vÜtφpen jest v obydlφ, a vÜak Efraim vyvede k mordΘ°i syny svΘ.
14. Dej jim, Hospodine; co bys dal? Dej jim ₧ivot neplodn² a prsy vyschlΘ.
15. Vrch zlosti jejich jest v Galgala, proto₧ [i] tam jich nenßvidφm. Pro zlost skutk∙ jejich vy₧enu je z domu svΘho, ani₧ jich vφce budu milovati; vÜecka knφ₧ata jejich jsou zpurnß.
16. Bit bude Efraim, ko°en jejich uschne, ovoce nep°inesou, a by¥ pak zplodili, tedy zmo°φm nejmilejÜφ ₧ivota jejich.
17. Pohrdne jimi B∙h m∙j, nebo nechtφ ho poslouchati, i budou tulßci mezi pohany.

10.kapitola (OzeßÜ)


Obvin∞nφ lidu IzraelskΘho z h°φch∙. 5. Pohr∙₧ka jim i kn∞₧φm jejich

i modlßm, 7. i samΘmu krßli uΦin∞nß.

1. Izrael jest vinn² kmen prßzdn², ovoce sklßdß sob∞. ╚φm vφce mφvß ovoce svΘho, tφm vφce rozmno₧uje oltß°e, [a] Φφm lepÜφ jest zem∞ jeho, tφm vφce vzd∞lßvß obrazy.
2. Klade dφly srdce jejich, proΦe₧ vinni jsou. On¥ pobo°φ oltß°e jejich, poplΘnφ obrazy jejich,
3. Pon∞vad₧ i °φkajφ: Nemßme ₧ßdnΘho krßle, n²br₧ ani₧ se bojφme Hospodina, a krßl co by nßm uΦinil?
4. Mluvφ slova, klnouce se l₧iv∞, kdy₧ Φinφ smlouvu, a soud podobn² jedu roste na zßhonech polφ m²ch.
5. Z p°φΦiny jalovic Betavensk²ch d∞siti se budou obyvatelΘ Sama°Ütφ, kdy₧ kvφliti bude nad nimi lid jejich i kn∞₧φ jejich, (kte°φ₧ p°φΦinou jejich nynφ plΘÜφ), proto ₧e slßva jejich zast∞huje se od nich.
6. Ano i sßm [lid] do Assyrie zaveden bude [v] dar krßli, kter²₧ obhßjce b²ti m∞l; Efraim hanbu ponese, a Izrael styd∞ti se bude za svΘ p°edsevzetφ.
7. Vyhlazen bude krßl Sama°sk² jako p∞na na svrchku vody.
8. VyplΘn∞ny budou takΘ v²sosti Avenu, h°φch Izraelsk²ch, trnφ a hlo₧φ zroste na oltß°φch jejich. I d∞jφ horßm: P°ikrejte nßs, a pahrbk∙m: Padn∞te na nßs.
9. Ode dn∙ Gabaa h°eÜil jsi, Izraeli. Tam¥ jsou ostßli, nepostihla jich v Gabaa vßlka proti neÜlechetn²m.
10. A proto₧ podlΘ lφbosti svΘ svφ₧i je; nebo sberou se na n∞ nßrodovΘ k svßzßnφ jich, pro dvojφ nepravost jejich.
11. Nebo Efraim jest jaloviΦka, kterß₧ byla vyuΦovßna; mlatbu miluje, aΦkoli jsem jß nastupoval na tuΦn² krk jejφ, abych k jφzd∞ u₧φval Efraima, Juda aby oral, [a] Jßkob vlßΦil. A °φkal jsem:
12. Rozsφvejte sob∞ k spravedlnosti, ₧n∞te k milosrdenstvφ, o°te sob∞ ouhor, pon∞vad₧ Φas jest k hledßnφ Hospodina, a₧by p°iÜel a dÜtil vßm spravedlnostφ.
13. Ale orali jste bezbo₧nost, ₧ali jste nepravost, jedli jste ovoce l₧i; nebo doufßÜ v cestu svou [a] ve mno₧stvφ rek∙ sv²ch.
14. Proto₧ povstane rozbroj mezi lidem tv²m, i ka₧dß pevnost tvß zpuÜt∞na bude, tak jako zpustil Salman Bet Arbel v den boje; matky s syny rozrß₧φny budou.
15. Aj, to¥ vßm zp∙sobφ Bethel pro p°φliÜnou neÜlechetnost vaÜi; na svitßnφ docela vyhlazen bude krßl Izraelsk².

11.kapitola (OzeßÜ)


Stφ₧enφ nevd∞Φnosti lidu IzraelskΘho. 5. Pohr∙₧ka 9. i ohlßÜenφ se v

milosti. 10. Proroctvφ o obrßcenφ se Izraelsk²ch ku Pßnu.

1. Kdy₧ dφt∞tem byl Izrael, miloval jsem jej, a z Egypta povolal jsem syna svΘho.
2. Volali jich, oni tφm vφce uchßzeli p°ed nimi, Bßl∙m ob∞tovali, a rytinßm kadili,
3. JeÜto jsem jß na nohy stav∞l Efraima, on pak bral je na lokty svΘ; ani₧ znßti cht∞li, ₧e jsem jß je uzdravoval.
4. Potahoval jsem jich provßzky lidsk²mi, provazy milovßnφ, a Φinil jsem jim tak jako ti, kte°φ₧ pozdvihujφ jha na Φelistech hovßdka, podßvaje potravy jemu.
5. Nenavrßtφ¥ se do zem∞ EgyptskΘ, ale Assur bude krßlem jeho, proto ₧e se necht∞li obrßtiti.
6. Nadto bude trvati meΦ v m∞stech jeho, a zkazφ zßvory jeho, a s₧φ°e [je] pro rady jejich.
7. Nebo lid m∙j ustrnul na odvrßcenφ se ode mne, a aΦ ho k NejvyÜÜφmu volajφ, [vÜak] ₧ßdn² [ho] neoslavuje.
8. Jak₧ bych t∞ vydal, ≤ Efraime? [Jak₧ bych] t∞ vydal, ≤ Izraeli? Kterak bych t∞ polo₧il jako Adamu, podvrßtil jako Seboim? Zkormouceno jest ve mn∞ srdce mΘ, ano i st°eva slitovßnφ m²ch pohnula se.
9. Nevykonßm¥ prchlivosti hn∞vu svΘho, nezkazφm vφce Efraima; nebo jsem jß B∙h siln², a ne Φlov∞k, u prost°ed tebe svat², ani₧ p°itßhnu na m∞sto.
10. [I] p∙jdou za Hospodinem °voucφm jako lev; on zajistΘ °vßti bude, tak ₧e s strachem p°ib∞hnou synovΘ od mo°e.
11. S strachem pob∞hnou jako ptactvo z Egypta, a jako holubice z zem∞ AssyrskΘ, i osadφm je v domφch jejich, dφ Hospodin.
12. ObklφΦili mne EfraimÜtφ l₧φ, a d∙m Izraelsk² lstφ, kdy₧ jeÜt∞ Juda panoval s Bohem siln²m, a s svat²mi v∞rn² byl.

12.kapitola (OzeßÜ)


Obvin∞nφ Izraele i Judy z h°φch∙. 3. Napomenutφ ku pokßnφ 14. s

ohlßÜenφm pomsty nekajφcφm.

1. Efraim se v∞trem pase, a vφtr v²chodnφ honφ, ka₧dΘho dne le₧ a zhoubu mno₧φ; nebo smluvu s Assurem Φinφ, a masti do Egypta donßÜejφ se.
2. I s Judou mß soud Hospodin; proΦe₧ navÜtφv∞ Jßkoba podlΘ cest jeho, podlΘ sna₧nostφ jeho odplatφ jemu.
3. V ₧ivot∞ za patu dr₧el bratra svΘho, a silou svou knφ₧etsky se pot²kal s Bohem.
4. Knφ₧etsky, pravφm, pot²kal se s and∞lem, a p°emohl; plakal a pokorn∞ ho prosil; v Bethel jej nalezl, a tam s nßmi mluvil.
5. To¥ jest Hospodin B∙h zßstup∙, pam∞tnΘ jeho [jest] Hospodin.
6. Proto₧ ty k Bohu svΘmu se obra¥, milosrdenstvφ a soudu ost°φhej, a oΦekßvej na Boha svΘho ustaviΦn∞.
7. Kramß°em jest, v jeho₧ ruce jsou vß₧ky faleÜnΘ, rßd utiskuje,
8. A °φkß Efraim: VÜak jsem zbohatl, dobyl jsem sob∞ zbo₧φ; ve vÜech m²ch pracech nenajdou mi nepravosti, jen₧ by h°φchem byla.
9. Jß pak Hospodin jsa Bohem tv²m [od] [vyjitφ] z zem∞ EgyptskΘ, jeÜt∞-li₧ bych t∞ sed∞ti nechal v stßncφch jako ve dnech svßteΦnφch?
10. A mluv∞ skrze proroky, jß abych vid∞nφ mnoho ukazoval, a skrze proroky podobenstvφ p°edklßdal?
11. Zdali toliko v Gßlßd byla nepravost a marnost? I v Galgala voly ob∞tujφ, p°es to i oltß°∙ jejich jest jako kopc∙ na zßhonech polφ m²ch.
12. Tamto utekl byl Jßkob z krajiny SyrskΘ, kde₧ slou₧il Izrael pro ₧enu, a pro ₧enu byl past²°em;
13. Sem pak skrze proroka p°ivedl Hospodin Izraele z Egypta, tΘ₧ skrze proroka ost°φhßn jest.
14. Vzbudil¥ Efraim hn∞v p°eho°k², a proto₧ krev jeho na n∞j se vztßhne, a potupu svou vrßtφ jemu Pßn jeho.

13.kapitola (OzeßÜ)


P°edeÜlß slßva Efraimova i zaÜlost. 4. Bo₧φ dobrodinφ, 6. nevd∞Φnost

jich. 7. Pomsta Bo₧φ. 14. Zaslφbenφ kajφcφm. 16. Proroctvφ o zka₧enφ

Sama°φ.

1. Kdy₧ mluvφval Efraim, b²val strach; vzneÜen² byl v Izraeli, ale proh°eÜiv p°i Bßlovi, to₧¥ um°el.
2. A i nynφ jeÜt∞ p°edce h°eÜφ. Nebo d∞lajφ sob∞ [a] slΘvajφ z st°φbra svΘho podlΘ rozumu svΘho straÜidla, jeÜto vÜecko to nenφ ne₧ dφlo °emeslnφk∙, o Φem₧ °φkajφ: LidΘ, kte°φ₧ ob∞tujφ, telata a¥ lφbajφ.
3. Proto₧ budou jako oblak rannφ a jako rosa jit°nφ, kterß₧ odchßzφ, jako plevy vich°icφ zachvßcenΘ z humna, a jako d²m z komφnu,
4. JeÜto jß jsem Hospodin B∙h tv∙j od vyjitφ z zem∞ EgyptskΘ, a Boha krom∞ mne nepoznal jsi, ani₧ jest jin² vysvoboditel krom∞ mne.
5. Jߥ jsem t∞ poznal na pouÜti v zemi velmi vyprahlΘ.
6. DobrΘ pastvy m∞vÜe, nasyceni jsou, ale kdy₧ se nasytili, pozdvihlo se srdce jejich, proto₧ zapomenuli na mne.
7. ProΦe₧ budu jim jako lφt² lev, jako pardus vedlΘ cesty Φφhati budu.
8. Potkßm se s nimi jako nedv∞d osi°el², a roztrhßm vÜecko srdce jejich, a se₧eru je tam jako lev, [jako] zv∞° divokß roztrhujφcφ je.
9. Z tebe¥ jest zhouba tvß, ≤ Izraeli, jeÜto ve mn∞ vÜecka pomoc tvß.
10. Kde₧ jest krßl tv∙j? Kde₧ jest? Nech¥ t∞ zachovß ve vÜech m∞stech tv²ch. Aneb soudcovΘ tvoji, o nich₧ jsi °ekl: Dej mi krßle a knφ₧ata?
11. Dal jsem tob∞ krßle v hn∞v∞ svΘm, a odjal jsem v prchlivosti svΘ.
12. Svßzßna¥ jest nepravost Efraimova, schovßn jest h°φch jeho.
13. Bolesti rodiΦky p°ijdou na n∞j; jest syn nemoudr², sic jinak nez∙stßval by tak dlouho v ₧ivot∞ matky.
14. Z ruky hrobu vyplatφm je, od smrti vykoupφm je; budu zhoubcφm tv²m, ≤ smrti, budu zka₧enφm tv²m, ≤ hrobe, ₧elenφ skryto bude od oΦφ m²ch.
15. Nebo on mezi brat°φmi ovoce ponese, [aΦ prv] p°ijde vφtr v²chodnφ, vφtr Hospodin∙v od pouÜt∞ vstupujφcφ, a vysuÜφ studnice jeho, osuÜφ i vrchoviÜt∞ jeho; onenno rozchvßtß poklad vÜech nejdra₧Üφch klΘnot∙.
16. ZpuÜt∞na bude Sama°φ, proto ₧e se protivila Bohu svΘmu; od meΦe padnou, dφtky jejich zrozrß₧φny budou, a t∞hotnΘ ₧eny jejich zroztφnßny.

14.kapitola (OzeßÜ)


Napomenutφ ku pokßnφ, 9. a k vyrozumφvßnφ i ost°φhßnφ knihy proroctvφ

tohoto.

1. Obrati₧ se, ≤ Izraeli, cele k Hospodinu Bohu svΘmu, nebo jsi padl p°φΦinou nepravosti svΘ.
2. Vezm∞te s sebou slova, a obra¥te se k Hospodinu, a rcete jemu: Sejmi vÜelikou nepravost, a dej to, co₧ dobrΘho jest, a budeme¥ se odplaceti volky rt∙ naÜich.
3. Assur¥ nem∙₧e zachovati nßs, na konφch nepojedeme, ani₧ dφme vφce dφlu rukou naÜich: B∙h nßÜ; nebo v tob∞ smilovßnφ nalΘzß sirotek.
4. Uzdravφm odvrßcenφ jejich, budu je milovati dobrovoln∞; nebo odvrßcen bude hn∞v m∙j od nich.
5. Budu jako rosa Izraelovi, zkvetne jako lilium, a hluboce vpustφ ko°eny svΘ jako Libßn.
6. Rozlo₧φ se ratolΘstky jeho, a bude jako oliva okrasa jeho, a v∙n∞ jeho jako Libßnskß.
7. Ti, kte°φ₧ by sed∞li pod stφnem jeho, navrßtφ se, o₧ivou jako obilΘ, a puΦiti se budou jako kmen vinn², jeho₧ pamßtka bude jako vφna LibßnskΘho.
8. Efraime, co₧ jest mi ji₧ do modl? Jß vysl²chati, a pat°iti budu na t∞; jß jsem jako jedle zelenajφcφ se, ze mne¥ ovoce tvΘ jest.
9. Kdo jest moudr², porozum∞j t∞mto v∞cem, a rozumn² poznej je; nebo p°φmΘ jsou cesty Hospodinovy, a spravedlivφ choditi budou po nich, p°estupnφci pak na nich padnou.