Evangelium S. Marka


Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16.


#EVANGELIUM#

#PODLE#

#(SEPS┴N═ SVAT╔HO) MARKA.#

Kdo byl svat² Marek evangelista a kterΘho Φasu Evangelium toto

sepsal, nejednostejn∞ o tom sm²Ülejφ. Nebo n∞kte°φ pφÜφ, ₧e byl

z poΦtu uΦedlnφk∙ Pßn∞ sedmdesßti; jinφ smyslφ, ₧e byl jeden

z JeruzalΘmsk²ch obyvatel∙ a syn onΘ Marie (Sk 12,12); a tak

soudφ, ₧e byl sest°enec BarnabßÜ∙v, kter²₧ se s. Pavla p°φdr₧el,

od n∞ho₧ s. Pavel Kolosensk²ch pozdravoval (Ko 4,10). Nejedni

pak za to majφ, ₧e potom u s. Petra byl, jeho₧ s. Petr i synem

sv²m naz²val (1Pt 5,13), a tomu chtφ, ₧e jemu, co by m∞l psßti,

ku pΘru pravil. ╚emu₧ vÜak jinφ odpφrajφ, a ₧e po smrti s. Petra

a Pavla teprv evangelium toto sepsal, sv∞dΦφ. Ale na tom¥ ne

mnoho zßle₧φ, kdy₧ se jen vφ, ₧e k tomu °ßdn∞ byl povolßn,

a co₧koli psal, z vnuknutφ Ducha Bo₧φho psal. A aΦkoli n∞kte°φ

smyslφ, ₧e toliko v²tah Evangelium s. MatouÜe uΦinil a sepsal,

avÜak to k pravd∞ podobnΘ nenφ. Nebo tak by ne Φty°i, ale t°i

toliko evangelistovΘ byli. K tomu pak jinΘho po°ßdku ne₧li s.

MatouÜ na mnoha mφstech u₧φvß a n∞kter²ch v∞cφ velice

pot°ebn²ch, od s. MatouÜe poznamenan²ch, nemß a nejedny pln∞ji

vypisuje a n∞kudy to, o Φem se ₧ßdnΘ zmφnky od s. MatouÜe

neΦinφ, poklßdß. Rozd∞lil pak s. Marek psßnφ toto na dvΘ. Nebo

v prvnφ Φßstce jeho, toti₧ v devφti p°ednφch kapitolßch, na

v∞tÜφm dφle poklßdß, co Pßn v Galilei Φinil. V druhΘ pak Φßstce,

toti₧ v poslednφch sedmi kapitolßch, vypisuje, co se v Judstvu

a obzvlßÜtn∞ v JeruzalΘm∞ ode Pßna i se Pßnem dßlo.

Mß kapitol 16.

    1.kapitola (Evangelium S. Marka)


    O ·°adu svatΘho Jana K°titele, 6. a o jeho ₧ivot∞. 9. Kristus

    Pßn p°ijav k°est, kßzal vφru a pokßnφ. 16. UΦedlnφk∙ sv²ch

    povolal, 23. a od ∩ßbelstvφ i rozliΦn²ch neduh∙ lidem spomßhal.

  1. PoΦßtek evangelium Je₧φÜe Krista, Syna Bo₧φho;
  2. Jako₧ psßno jest v Prorocφch: Aj, jß posφlßm and∞la svΘho p°ed tvß°φ tvou, kter²₧ p°ipravφ cestu tvou p°ed tebou.
  3. Hlas volajφcφho na pouÜti: P°ipravujte cestu Pßn∞, p°φmΘ Φi≥te stezky jeho.
  4. K°til Jan na pouÜti a kßzal k°est pokßnφ na odpuÜt∞nφ h°φch∙.
  5. I vychßzeli k n∞mu ze vÜφ krajiny ÄidovskΘ i JeruzalΘmÜtφ, a k°tili se od n∞ho vÜickni v Jordßn∞ °ece, vyznßvajφce h°φchy svΘ.
  6. Byl pak Jan odφn srstmi velbloudov²mi, a pßs ko₧en² na bedrßch jeho, a jφdal kobylky a med lesnφ.
  7. A kßzal, °ka: Za mnou jde siln∞jÜφ mne, kterΘho₧to nejsem hoden, sehna se, rozvßzati °emΘnka u obuvi jeho.
  8. Jß zajistΘ k°til jsem vßs vodou, ale on¥ vßs k°tφti bude Duchem svat²m.
  9. I stalo se v t∞ch dnech, p°iÜel Je₧φÜ z NazarΘtu GalilejskΘho, a pok°t∞n jest v Jordßn∞ od Jana.
  10. A hned vystoup∞ z vody, uz°el nebesa otev°enß a Ducha jako₧to holubici, sstupujφcφho na n∞j.
  11. A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten m∙j mil² Syn, v n∞m₧ mi se dob°e zalφbilo.
  12. A ihned ho Duch vypudil na pouܥ.
  13. I byl tam na pouÜti Φty°idceti dn∙, a pokouÜφn byl od satana; a byl s zv∞°φ, a and∞lΘ p°isluhovali jemu.
  14. Kdy₧ pak byl vsazen Jan [do ₧alß°e], p°iÜel Je₧φÜ do Galilee, zv∞stuje evangelium krßlovstvφ Bo₧φho,
  15. Prav∞: Äe se naplnil Φas, a p°iblφ₧ilo se krßlovstvφ Bo₧φ. ╚i≥te pokßnφ, a v∞°te evangelium.
  16. A chod∞ podle mo°e GalilejskΘho, uz°el èimona a Ond°eje bratra jeho, ani pouÜt∞jφ sφti do mo°e, nebo rybß°i byli.
  17. I °ekl jim Je₧φÜ: Poj∩te za mnou, a uΦinφm vßs rybß°e lidφ.
  18. A [oni] hned opustivÜe sφti svΘ, Üli za nφm.
  19. A poÜed odtud maliΦko, uz°el Jakuba Zebedeova, a Jana bratra jeho, kte°φ₧ takΘ [byli] na lodφ tvrdφce sφti svΘ;
  20. A hned povolal jich. A [oni] opustivÜe otce svΘho Zebedea na lodφ s pacholky, Üli za nφm.
  21. I veÜli do Kafarnaum. A hned v sobotu Üel Je₧φÜ do Ükoly, a uΦil.
  22. I divili se nßramn∞ uΦenφ jeho; nebo uΦil je, jako moc maje, a ne jako zßkonφci.
  23. I byl v Ükole jejich Φlov∞k, [posedl²] duchem neΦist²m. I zvolal,
  24. ╪ka: Ale co₧ jest tob∞ do nßs, Je₧φÜi Nazaretsk²? P°iÜel jsi zatratiti nßs; znßm t∞, kdo jsi, [a vφm, ₧e jsi] ten svat² Bo₧φ.
  25. I p°imluvil mu Je₧φÜ, °ka: Umlkni₧ a vyjdi z n∞ho.
  26. I polomcovav jφm duch neΦist² a k°iΦe hlasem velik²m, vyÜel z n∞ho.
  27. I lekli se vÜickni, tak₧e se tßzali mezi sebou, °kouce: I co jest toto? JakΘ₧ jest toto novΘ uΦenφ, ₧e [tento] mocn∞ duch∙m neΦist²m rozkazuje, a poslouchajφ ho?
  28. I roznesla se pov∞st o n∞m hned po vÜφ krajin∞ GalilejskΘ.
  29. A hned vyÜedÜe ze Ükoly, p°iÜli do domu èimonova a Ond°ejova s Jakubem a s Janem.
  30. èimonova pak svegruÜe le₧ela, majφc zimnici. A hned jemu pov∞d∞li o nφ.
  31. A p°istoupiv, pozdvihl jφ, ujav ji za ruku jejφ, a hned p°estala jφ zimnice. I posluhovala jim.
  32. VeΦer pak ji₧ p°i zßpadu slunce, nosili k n∞mu vÜecky nemocnΘ i ∩ßbelnφky.
  33. A bylo se vÜecko m∞sto sb∞hlo ke dve°∙m.
  34. I uzdravoval mnohΘ ztrßpenΘ rozliΦn²mi neduhy, a ∩ßbelstvφ mnohß vymφtal, a nedopustil mluviti ∩ßbl∙m; nebo znali ho.
  35. A p°ede dnem velmi rßno vstav [Je₧φÜ], vyÜel, a Üel na pustΘ mφsto, a tam se modlil.
  36. I Üel za nφm èimon i ti, kte°φ₧ s nφm byli.
  37. A kdy₧ jej nalezli, °ekli jemu: VÜickni t∞ hledajφ.
  38. I dφ jim: Poj∩me₧ do okolnφch m∞steΦek, abych i tam kßzal. Nebo na to jsem p°iÜel.
  39. I kßzal v Ükolßch jejich ve vÜφ Galileji, a ∩ßbelstvφ vymφtal.
  40. Tedy p°iÜel k n∞mu malomocn², prose ho, a klekna p°ed nφm, °ekl jemu: [Pane], chceÜli, m∙₧eÜ mne oΦistiti.
  41. Je₧φÜ pak slitovav se, vztßhl ruku, dotekl se ho a °ekl jemu: Chci, bu∩ Φist.
  42. A kdy₧ to °ekl, hned odstoupilo od n∞ho malomocenstvφ, a oΦiÜt∞n jest.
  43. I pohroziv mu, hned ho odbyl,
  44. A °ekl mu: Vizi₧, abys ni₧ßdnΘmu nic nepravil. Ale jdi, uka₧ se kn∞zi, a ob∞tuj za oΦiÜt∞nφ svΘ to, co₧ p°ikßzal Moj₧φÜ, na sv∞dectvφ jim.
  45. On pak vyÜed, poΦal vypravovati mnoho a ohlaÜovati tu v∞c, tak₧e ji₧ nemohl Je₧φÜ do m∞sta zjevn∞ vjφti, ale vn∞ na mφstech pust²ch byl. I schßzeli se k n∞mu odevÜad.

    2.kapitola (Evangelium S. Marka)


    Kristus Pßn uzdravil Ülakem pora₧enΘho, odpustiv mu h°φchy.

    14. MatouÜe povolal. 18. P∙st a zßmutky budoucφ p°edpov∞d∞l,

    28. a sebe Pßnem soboty b²ti ukßzal.

  1. A op∞t vÜel do Kafarnaum po [n∞kolika] dnech. I uslyÜßno jest, ₧e by doma byl.
  2. A hned seÜlo se jich mno₧stvφ, tak₧e ji₧ nemohli ani ke dve°∙m. I mluvil jim slovo.
  3. Tedy p°ijdou k n∞mu [n∞kte°φ], nesouce Ülakem pora₧enΘho, kter²₧to ode Φty° nesen byl.
  4. A kdy₧ k n∞mu nemohli pro zßstupy, loupali st°echu, kde₧ byl [Je₧φÜ], a probo°ivÜe [p∙du], spustili po provazφch dol∙ lo₧ce, na n∞m₧ le₧el Ülakem pora₧en².
  5. A vida Je₧φÜ vφru jejich, dφ Ülakem pora₧enΘmu: Synu, odpouÜt∞jφ se tob∞ h°φchovΘ tvoji.
  6. A byli tu n∞kte°φ z zßkonφk∙, sedφce a myslφce v srdcφch sv²ch:
  7. Co tento tak mluvφ rouhav∞? Kdo m∙₧ odpustiti h°φchy, jedinΘ sßm B∙h?
  8. To hned poznav Je₧φÜ duchem sv²m, ₧e by tak p°emyÜlovali sami v sob∞, °ekl jim: ProΦ o tom p°emyÜlujete v srdcφch sv²ch?
  9. Co jest snßze °φci Ülakem pora₧enΘmu: OdpouÜt∞jφ se tob∞ h°φchovΘ, Φili °φci: Vsta≥ a vezmi lo₧e svΘ a cho∩?
  10. Ale abyste v∞d∞li, ₧e Syn Φlov∞ka mß moc na zemi odpouÜt∞ti h°φchy, dφ Ülakem pora₧enΘmu:
  11. Tob∞¥ pravφm: Vsta≥, a vezmi lo₧e svΘ, a jdi do domu svΘho.
  12. I vstal hned, a vzav lo₧e svΘ p°ede vÜemi, odÜel, tak₧e se d∞sili vÜickni, a chvßlili Boha, °kouce: Nikdy jsme toho nevid∞li.
  13. I vyÜel op∞t k mo°i, a vÜecken zßstup p°ichßzel k n∞mu, i uΦil je.
  14. A pomφjeje [Je₧φÜ], uz°el LΘvφ [syna] Alfeova, sedφcφho na cle. I dφ jemu: Poj∩ za mnou. A on vstav, Üel za nφm.
  15. I stalo se, kdy₧ sed∞l za stolem v domu jeho, ₧e i publikßni mnozφ a h°φÜnφci sed∞li spolu s Je₧φÜem a s uΦedlnφky jeho; neb mnoho jich bylo, a Ülo za nφm.
  16. Zßkonφci pak a farizeovΘ vidouce, ₧e jedl s publikßny a s h°φÜnφky, °ekli uΦedlnφk∙m jeho: Co₧ jest toho, ₧e s publikßny a h°φÜnφky jφ a pije [Mistr vßÜ]?
  17. To uslyÜav Je₧φÜ, dφ jim: Nepot°ebujφ zdravφ lΘka°e, ale nemocnφ. Nep°iÜel¥ jsem volati spravedliv²ch, ale h°φÜn²ch ku pokßnφ.
  18. UΦedlnφci pak Janovi a farizejÜtφ postφvali se. I p°iÜli a °ekli jemu: ProΦ uΦedlnφci Janovi a farizejÜtφ postφ se, a tvoji uΦedlnφci se nepostφ?
  19. I °ekl jim Je₧φÜ: Kterak₧ mohou synovΘ Äenichovi postiti se, kdy₧ jest s nimi Äenich? Dokavad₧ majφ s sebou Äenicha, nemohou¥ se postiti.
  20. Ale p°ijdou¥ dnovΘ, kdy₧ od nich odjat bude Äenich, a tehdß₧ se budou postiti v t∞ch dnech.
  21. Ano ni₧ßdn² zßplaty sukna novΘho nep°iÜφvß k rouchu starΘmu; jinak odtrhne ta zßplata novß od starΘho [jeÜt∞ n∞co], i b²vß v∞tÜφ dφra.
  22. A ₧ßdn² nevlΘvß vφna novΘho do nßdob star²ch; jinak rozpuΦφ novΘ vφno nßdoby, a [tak] vφno se vyleje, a nßdoby se pokazφ. Ale vφno novΘ mß lito b²ti do nßdob nov²ch.
  23. I stalo se, ₧e Üel Je₧φÜ v sobotu skrze obilφ, i poΦali uΦedlnφci jeho jdouce vymφnati klasy.
  24. Tedy farizeovΘ °ekli jemu: Pohle∩, co¥ Φinφ [uΦedlnφci tvoji], Φeho₧ nesluÜφ [Φiniti] v sobotu.
  25. I °ekl jim: Nikdyli₧ jste neΦtli, co uΦinil David, kdy₧ nouze byla, a laΦn∞l, on i ti, kte°φ₧ s nφm byli?
  26. Kterak vÜel do domu Bo₧φho za Abiatara nejvyÜÜφho kn∞ze, a jedl chleby posvßtnΘ, (jich₧to nesluÜelo jφsti ne₧ sam²m kn∞₧φm,) a dal i t∞m, kte°φ₧ s nφm byli?
  27. I pravil jim: Sobota pro Φlov∞ka uΦin∞na jest, a ne Φlov∞k pro sobotu.
  28. Proto₧ Syn Φlov∞ka jest pßnem takΘ i soboty.

    3.kapitola (Evangelium S. Marka)


    Kristus Pßn ruku uschlou uzdravil, 6. nep°ßtelΘ jeho proti n∞mu

    se puntovali, 8. on vÜak povyhnuv jim, p°edce mnohΘ bφdnΘ

    uzdravoval, 12. ∩ßbl∙m vyznßvati sebe zbra≥oval. 13. UΦedlnφk∙

    povolal. 23. Zßkonφky p°emohl, 28. a ₧e h°eÜφ proti Duchu

    svatΘmu, osv∞dΦil; 31. naodpor pak, p°ßtelΘ jeho pravφ kdo by

    byli, ukßzal.

  1. I vÜel op∞t do Ükoly, a byl tu Φlov∞k, maje ruku uschlou.
  2. I Üet°ili ho, uzdravφli jej v sobotu, aby ho ob₧alovali.
  3. I °ekl tomu Φlov∞ku, kter²₧ m∞l uschlou ruku: Vsta≥ [a poj∩ sem] do prost°edku.
  4. I dφ jim: SluÜφli v sobotu dob°e Φiniti, Φili zle, ₧ivot zachovati, Φili zamordovati? Ale oni mlΦeli.
  5. A pohled∞v na n∞ v∙kol hn∞viv∞, zarmoutiv se nad tvrdostφ srdce jejich, °ekl Φlov∞ku: Vztßhni ruku svou. I vztßhl, a uΦin∞na jest ruka jeho zdravß, jako i druhß.
  6. A vyÜedÜe farizeovΘ, hned s herodißny radu uΦinili proti Je₧φÜovi, kterak by ho zahubili.
  7. Je₧φÜ pak s uΦedlnφky sv²mi poodÜel k mo°i, a velikΘ mno₧stvφ od Galilee Ülo za nφm, i z Judstva,
  8. I od JeruzalΘma, i od Idumee, i z Zajordßnφ; i ti, kte°φ₧ byli okolo T²ru a Sidonu, mno₧stvφ velikΘ, slyÜφce, kterakΘ v∞ci Φinφ, p°iÜli k n∞mu.
  9. I rozkßzal uΦedlnφk∙m sv²m, aby lodiΦku ustaviΦn∞ nahotov∞ m∞li, pro zßstup, aby ho [tak] netiskli.
  10. Nebo mnohΘ uzdravoval, tak₧e na≥ padali, aby se ho dot²kali, kte°φ₧koli m∞li [jakΘ] neduhy.
  11. A duchovΘ neΦistφ, jak₧ ho zaz°eli, padali p°ed nφm a k°iΦeli, °kouce: Ty jsi Syn Bo₧φ.
  12. A on velmi jim p°imlouval, aby ho nezjevovali.
  13. I vstoupil na horu, a povolal k sob∞ t∞ch, kter²ch₧ se jemu vid∞lo; i p°iÜli k n∞mu.
  14. I ustanovil jich dvanßcte, aby s nφm byli, aby je poslal kßzati,
  15. A aby m∞li moc uzdravovati nemoci a vymφtati ∩ßbelstvφ:
  16. A [nejprve] èimona, jemu₧ dal jmΘno Petr,
  17. A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jmΘno Boanerges, to jest synovΘ hromovi,)
  18. A Ond°eje, a Filipa, a Bartolom∞je, a MatouÜe, a TomßÜe, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a èimona KananejskΘho,
  19. A JidßÜe IÜkariotskΘho, kter²₧ i zradil jej. I Üli [s nφm] dom∙.
  20. A vtom op∞t sÜel se zßstup, tak₧e nemohli ani chleba pojφsti.
  21. A slyÜavÜe o tom [p°φbuznφ] jeho, p°iÜli, aby jej vzali; nebo pravili, ₧e by se smyslem pominul.
  22. Zßkonφci pak, kte°φ₧ byli p°iÜli od JeruzalΘma, pravili, ₧e Belzebuba mß a ₧e v knφ₧eti ∩ßbelskΘm vymφtß ∩ßbly.
  23. A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvφch: Kterak m∙₧e satan satana vymφtati?
  24. A jestli₧e krßlovstvφ v sob∞ se rozdvojφ, nem∙₧e stßti krßlovstvφ to.
  25. A rozdvojφli se d∙m proti sob∞, nebude moci d∙m ten stßti.
  26. Tak jestli₧e jest povstal satan sßm proti sob∞, a rozdvojen jest, nem∙₧e stßti, ale konec bΘ°e.
  27. Ni₧ßdn² nem∙₧e nßdobφ silnΘho [reka], vejda do domu jeho, rozebrati, leΦ by prve silnΘho toho svßzal; a tehdy¥ d∙m jeho zloupφ.
  28. Amen pravφm vßm, ₧e vÜickni h°φchovΘ odpuÜt∞ni budou syn∙m lidsk²m, i rouhßnφ, jφm₧ by se rouhali,
  29. Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatΘmu, nemß odpuÜt∞nφ na v∞ky, ale hoden jest v∞ΦnΘho odsouzenφ.
  30. Nebo pravili: Äe ducha neΦistΘho mß.
  31. Tedy p°iÜla matka jeho a brat°φ, a stojφce vn∞, poslali k n∞mu, aby ho vyvolali.
  32. A sed∞l okolo n∞ho zßstup. I °ekli jemu: Aj, matka tvß a brat°φ tvoji vn∞ hledajφ tebe.
  33. Ale on odpov∞d∞l jim, °ka: Kdo jest matka mß a brat°φ moji?
  34. A obez°ev uΦedlnφky v∙kol sedφcφ, °ekl: Aj, matka mß a brat°φ moji.
  35. Nebo kdo₧ by koli Φinil v∙li Bo₧φ, ten¥ jest bratr m∙j, i sestra, i matka mß.

    4.kapitola (Evangelium S. Marka)


    Podobenstvφ rozsevaΦe p°edlo₧il Pßn zßstup∙m, 36. a po kßzßnφ

    plavil se p°es mo°e, kterΘ₧ se zbou°ilo, 39. ale Pßn jsa

    vzbuzen, slovem v∞try spokojil.

  1. A op∞t poΦal Je₧φÜ uΦiti u mo°e. I shromß₧dil se k n∞mu zßstup mnoh², tak₧e vstoupiv na lodφ, sed∞l na mo°i, a vÜecken zßstup byl na zemi podle mo°e.
  2. I uΦil je mnoh²m v∞cem v podobenstvφch, a pravil jim v uΦenφ svΘm:
  3. SlyÜte. Aj, vyÜel rozsevaΦ, aby rozsφval.
  4. I stalo se v tom rozsφvßnφ, ₧e jedno padlo podle cesty, a p°ilet∞lo ptactvo nebeskΘ, i szobali je.
  5. A jinΘ padlo na mφsto skalnatΘ, kde₧to nem∞lo mnoho zem∞, a hned vzeÜlo; neb nem∞lo hlubokosti zem∞.
  6. A kdy₧ vyÜlo slunce, uvadlo, a proto₧e nem∞lo ko°ene, uschlo.
  7. A jinΘ padlo mezi trnφ; i zrostlo trnφ, a udusilo je. I nevydalo u₧itku.
  8. JinΘ pak padlo v zemi dobrou, a dalo u₧itek vzh∙ru vstupujφcφ a rostoucφ; p°ineslo zajistΘ jedno t°idcßt², a jinΘ Üedesßt², a jinΘ pak st².
  9. I pravil jim: Kdo mß uÜi k slyÜenφ, slyÜ.
  10. A kdy₧ pak byl sßm, tßzali se ho ti, kte°φ₧ p°i n∞m byli, se dvanßcti, na to podobenstvφ.
  11. I °ekl jim: Vßm¥ jest dßno, znßti tajemstvφ krßlovstvφ Bo₧φho, ale t∞m, kte°φ₧ jsou vn∞, v podobenstvφ vÜecko se d∞je,
  12. Aby hledφce, hled∞li, a neuz°eli, a slyÜφce, slyÜeli, a nesrozum∞li, aby se snad neobrßtili, a byli by jim odpuÜt∞ni h°φchovΘ.
  13. I dφ jim: Neznßte podobenstvφ tohoto? A kterak₧ pak [jinß] vÜecka podobenstvφ poznßte?
  14. RozsevaΦ, ten slovo rozsφvß.
  15. Tito¥ pak jsou, jeÜto podle cesty [sφm∞ p°ijφmajφ], kde₧to se rozsφvß slovo, kterΘ₧ kdy₧ [oni] slyÜφ, ihned p°ichßzφ satan a vynφmß slovo, kterΘ₧ vsßto jest v srdcφch jejich.
  16. A tak podobn∞ ti, kte°φ₧ [jako] skalnatß zem∞ posßti jsou, kte°φ₧to jak₧ uslyÜφ slovo, hned s radostφ p°ijφmajφ je.
  17. Ne₧ nemajφ ko°ene v sob∞, ale jsou Φasnφ; potom kdy₧ vznikne sou₧enφ a protivenstvφ pro slovo [Bo₧φ], hned se horÜφ.
  18. A tito jsou, jen₧ mezi trnφ posßti jsou, kte°φ₧ [aΦ] slovo slyÜφ,
  19. Ale peΦovßnφ tohoto sv∞ta a oklamßnφ zbo₧φ, a jinΘ ₧ßdosti [zlΘ k tomu] p°istupujφcφ, uduÜujφ slovo, tak₧e bez u₧itku b²vß.
  20. Tito¥ pak jsou, jen₧ v zemi dobrou sφm∞ p°ijali, kte°φ₧ slyÜφ slovo [Bo₧φ], a p°ijφmajφ, a u₧itek p°inßÜejφ, jedno t°idcßt², a jinΘ Üedesßt², a jinΘ st².
  21. Dßle pravil jim: Zdali rozsvφcena b²vß svφce, aby postavena byla pod nßdobu nebo pod postel? VÜak aby na svφcen vstavena byla.
  22. Nebo nic nenφ skrytΘho, co by nebylo zjeveno; ani₧ jest co tak ukrytΘho, aby najevo nevyÜlo.
  23. Jestli₧e kdo mß uÜi k slyÜenφ, slyÜ.
  24. I mluvil k nim: Vizte, co slyÜφte. Kterou m∞rou budete m∞°iti, [tou¥] vßm bude odm∞°eno, a p°idßno bude vßm poslouchajφcφm.
  25. Nebo kdo₧¥ mß, tomu bude dßno; a kdo nemß, i to, co₧ mß, bude od n∞ho odjato.
  26. I pravil [jim]: Tak jest krßlovstvφ Bo₧φ, jako kdyby Φlov∞k uvrhl sφm∞ v zemi.
  27. A spal by, a vstßval by ve dne i v noci, a semeno by vzeÜlo a vzrostlo, jak₧ on nevφ.
  28. Nebo sama od sebe zem∞ plodφ, nejprv bylinu, potom klas, potom plnΘ obilΘ v klasu.
  29. A kdy₧ sezrß ·roda, ihned p°iΦinφ srp; nebo¥ jest nastala ₧e≥.
  30. I °ekl [op∞t]: K Φemu p°ipodobnφme krßlovstvφ Bo₧φ? Aneb kterΘmu podobenstvφ je p°irovnßme?
  31. [Jest] jako zrno horΦiΦnΘ, kterΘ₧to, kdy₧ vsßto b²vß v zemi, menÜφ jest ze vÜech semen, kterß₧ jsou na zemi.
  32. Ale kdy₧ vsßto b²vß, roste, a b²vß v∞tÜφ ne₧ vÜecky byliny, a Φinφ¥ ratolesti velikΘ, tak₧e pod stφnem jeho mohou sob∞ ptßci nebeÜtφ hnφzda d∞lati.
  33. A takov²mi mnoh²mi podobenstvφmi mluvil jim slovo, jak₧ mohli slyÜeti.
  34. A bez podobenstvφ nemluvil jim, uΦedlnφk∙m pak sv²m soukromφ vyklßdal vÜecko.
  35. I °ekl jim v ten den, kdy₧ ji₧ bylo veΦer: Plavme se na druhou stranu.
  36. A nechavÜe zßstupu, pojali jej, tak jak₧ byl na lodiΦce. Ale i jinΘ lodiΦky byly s nφm.
  37. Tedy stala se bou°e velikß od v∞tru, a₧ se vlny na lodφ valily, tak₧e se ji₧ napl≥ovala lodφ.
  38. A on zzadu na lodφ spal na poduÜce. I zbudili jej, a °ekli jemu: Mist°e, [co₧ pak nic] nedbßÜ, ₧e hyneme?
  39. I probudiv se, p°imluvil v∞tru a °ekl mo°i: Umlkni a upokoj se. I p°estal vφtr, a stalo se utiÜenφ velikΘ.
  40. I °ekl jim: ProΦ se tak bojφte? Co₧ jeÜt∞ nemßte vφry?
  41. I bßli se bßznφ velikou, a pravili jeden k druhΘmu: Hle kdo jest tento, ₧e i vφtr i mo°e poslouchajφ jeho?

    5.kapitola (Evangelium S. Marka)


    ╧ßbelnφk uzdraven; 11. stßdo vep°∙ v mo°i ztonulo; 25. ₧ena od

    nemoci svΘ uzdravena; 35. dcera Jairova vzk°φÜena.

  1. Tedy p°eplavili se p°es mo°e do krajiny Gadarensk²ch.
  2. A jak₧ vyÜel z lodφ, hned se s nφm potkal Φlov∞k z hrob∙, maje ducha neΦistΘho.
  3. Kter²₧ bydlil v hrobφch, a ani₧ ho kdo [ji₧] mohl °et∞zy svßzati,
  4. Nebo Φasto jsa pouty a °et∞zy okovßn, polßmal °et∞zy a pouta roztrhal, a ₧ßdn² nemohl ho zkrotiti.
  5. A v₧dycky ve dne i v noci na horßch a v hrobφch byl, k°iΦe a tepa se kamenφm.
  6. Uz°ev pak Je₧φÜe zdaleka, b∞₧el a poklonil se jemu,
  7. A k°iΦe hlasem velik²m, °ekl: Co jest tob∞ do mne, Je₧φÜi, Synu Boha nejvyÜÜφho? Zaklφnßm t∞ skrze Boha, abys mne netrßpil.
  8. (Nebo pravil jemu: Vyjdi₧, duchu neΦist², z Φlov∞ka tohoto.)
  9. I otßzal se ho: Jak¥ °φkajφ? A [on] odpovφdaje, °ekl: Mno₧stvφ jmΘno mΘ jest, neb jest nßs mnoho.
  10. I prosil ho velmi, aby jich nevyhßn∞l z tΘ krajiny.
  11. Bylo pak tu p°i horßch stßdo vep°∙ velikΘ pasoucφch se.
  12. I prosili ho vÜickni ti ∩ßblovΘ, °kouce: Pus¥ nßs do vep°∙, a¥ do nich vejdeme.
  13. I povolil jim hned Je₧φÜ. A vyÜedÜe duchovΘ neΦistφ, veÜli do vep°∙. I b∞₧elo to stßdo s vrchu dol∙ do mo°e, (a bylo jich ke dv∞ma tisφc∙m,) i ztonuli v mo°i.
  14. Ti pak, kte°φ₧ ty vep°e pßsli, utekli a oznßmili to v m∞st∞ i ve vsech. I vyÜli [lidΘ], aby vid∞li, co je se to stalo.
  15. I p°iÜli k Je₧φÜovi, a uz°eli toho, kter²₧ byl trßpen od ∩ßbelstvφ, an sedφ, odφn jsa a maje zdrav² rozum, toho [toti₧], kter²₧ m∞l tmu [∩ßbl∙]. I bßli se.
  16. A kte°φ₧ [to] vid∞li, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kter²₧ m∞l ∩ßbelstvφ, i o vep°φch.
  17. Tedy poΦali ho prositi, aby odÜel z krajin jejich.
  18. A kdy₧ vstoupil na lodφ, prosil ho ten, kter²₧ trßpen byl od ∩ßbelstvφ, aby byl s nφm.
  19. Je₧φÜ pak nedopustil mu, ale °ekl jemu: Jdi k sv²m do domu svΘho, a zv∞stuj jim, kterak jest velikΘ v∞ci uΦinil tob∞ Hospodin, a slitoval se nad tebou.
  20. I odÜel, a poΦal ohlaÜovati v krajin∞ Desφti m∞st, kterak velikΘ v∞ci uΦinil mu Je₧φÜ. I divili se vÜickni.
  21. A kdy₧ se p°eplavil Je₧φÜ na lodφ zase na druhou stranu, sÜel se k n∞mu zßstup mnoh². A [on] byl u mo°e.
  22. A aj, p°iÜel jeden z knφ₧at Ükoly [ÄidovskΘ], jmΘnem Jairus, a uz°ev jej, padl k nohßm jeho,
  23. A velmi ho prosil, °ka: Dcerka mß skonßvß. [Prosφm], poj∩, vlo₧ na ni ruce, aby uzdravena byla, a bude¥ ₧iva.
  24. I Üel s nφm, a zßstup mnoh² Üel za nφm, i tiskli jej.
  25. (Tedy ₧ena jedna, kterß₧ tok krve m∞la dvanßcte let,
  26. A mnoho byla trßpena od mnoh²ch lΘka°∙, a vynalo₧ila vÜecken statek sv∙j, a nic jφ bylo neprosp∞lo, ale v₧dy se h∙°e m∞la,
  27. UslyÜavÜi o Je₧φÜovi, p°iÜla v zßstupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.
  28. Neb °ekla byla: Dotknuli se jen roucha jeho, uzdravena budu.
  29. A hned p°estal jest krvotok jejφ, a pocφtila na t∞le, ₧e by uzdravena byla od neduhu svΘho.
  30. A hned Je₧φÜ poznav sßm v sob∞, ₧e jest moc vyÜla z n∞ho [k uzdravenφ], obrßtiv se v zßstupu, °ekl: Kdo se dotekl roucha mΘho?
  31. I °ekli mu uΦedlnφci jeho: VidφÜ, ₧e t∞ zßstup tiskne, a pravφÜ: Kdo se mne dotekl?
  32. I hled∞l v∙kol, aby ji uz°el, kterß jest to uΦinila.
  33. Ta pak ₧ena s bßznφ a s t°esenφm, v∞duci, co se stalo p°i nφ, p°istoupila a padla p°ed nφm, a pov∞d∞la mu vÜecku pravdu.
  34. On pak °ekl jφ: Dcero, vφra tvß t∞ uzdravila, jdi₧ u pokoji, a bu∩ zproÜt∞na od trßpenφ svΘho.)
  35. A kdy₧ on jeÜt∞ mluvil, p°iÜli n∞kte°φ z domu knφ₧ete Ükoly, °kouce: Dcera tvß um°ela, proΦ ji₧ zam∞stnßvßÜ Mistra?
  36. Je₧φÜ pak, hned jak₧ uslyÜel to, co₧ oni mluvili, °ekl knφ₧eti Ükoly: Neboj se, toliko v∞°.
  37. I nedal ₧ßdnΘmu za sebou jφti, jedinΘ Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
  38. I p°iÜel do domu knφ₧ete Ükoly, a vid∞l tam hluk, ano plaΦφ a kvφlφ velmi.
  39. I vÜed tam, °ekl jim: Co se bou°φte a plaΦete? Neum°ela¥ jest d∞veΦka, ale spφ.
  40. I posmφvali se jemu. On pak vyhnav vÜecky, pojal toliko otce a matku d∞veΦky, a ty, kte°φ₧ s nφm byli, i vÜel tam, kde₧ d∞veΦka le₧ela.
  41. A vzav ruku d∞veΦky, °ekl jφ: Talitha kumi, jen₧ se vyklßdß: D∞veΦko, (tob∞¥ pravφm,) vsta≥.
  42. A hned vstala d∞veΦka, a chodila; nebo byla ve dvanßcti letech. I zd∞sili se divenφm p°evelik²m.
  43. A p°ikßzal jim piln∞, aby ₧ßdn² o tom nezv∞d∞l. I rozkßzal jφ dßti jφsti.

    6.kapitola (Evangelium S. Marka)


    Kristus Pßn pohrdnut v svΘ vlasti, 7. rozeslal uΦedlnφky svΘ,

    i uΦiti i divy Φiniti. 14. RozdφlnΘ sm²Ülenφ o Pßnu Kristu.

    17. Zprßva o st∞tφ svatΘho Jana K°titele. 35. Zßstup p∞ti chleby

    nasycen. 47. Pßn po mo°i chodil, 54. a potom mnohΘ uzdravoval.

  1. I vyÜel odtud a p°iÜel do vlasti svΘ, a Üli za nφm uΦedlnφci jeho.
  2. A kdy₧ bylo v sobotu, poΦal uΦiti v Ükole, a mnozφ slyÜφce, divili se, °kouce: Odkud tento mß tyto v∞ci? A jakß jest to moudrost, kterß₧ jest jemu dßna, ₧e i takovΘ moci d∞jφ se skrze ruce jeho?
  3. Zdali₧ tento nenφ tesa°, syn Marie, bratr Jakub∙v a Jozes∙v a Jud∙v a èimon∙v? A zdali₧ nejsou i sestry jeho zde u nßs? I zhorÜili se na n∞m.
  4. I °ekl jim Je₧φÜ: Nenφ prorok beze cti, jedinΘ v vlasti svΘ a v rodin∞ svΘ a v domu svΘm.
  5. I nemohl tu znamenφ ₧ßdnΘho uΦiniti, jedinΘ mßlo nemocn²ch, vzklßdaje na n∞ ruce, uzdravil.
  6. I podivil se jejich nev∞°e, a obchßzel v∙kol po m∞steΦkßch, uΦe.
  7. A svolav dvanßcte, poΦal je posφlati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy neΦist²mi.
  8. A p°ikßzal jim, aby niΦeho₧ nebrali na cestu, jedinΘ toliko h∙l, ani moÜny, ani chleba, ani na pase pen∞z,
  9. Ale [jen] obutΘ mφti nohy v st°evφce, a aby neoblßΦeli dvou suknφ.
  10. A pravil jim: Kde₧koli veÜli byste do domu, tu osta≥te, dokud₧ nevyÜli byste odtud.
  11. A kdo₧ by koli vßs nep°ijali, ani vßs slyÜeli, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh vaÜich na sv∞dectvφ jim. Amen pravφm vßm: LehΦeji bude Sodomsk²m a Gomorsk²m v den soudn² ne₧li m∞stu tomu.
  12. Tedy [oni] vyÜedÜe, kßzali, aby pokßnφ Φinili.
  13. A ∩ßbelstvφ mnohß vymφtali, a mazali olejem mnohΘ nemocnΘ, a uzdravovali [je].
  14. A uslyÜev [o tom] Herodes krßl, (neb zjevnΘ uΦin∞no bylo jmΘno jeho,) i pravil, ₧e Jan K°titel vstal z mrtv²ch, a proto₧ se d∞jφ divovΘ skrze n∞ho.
  15. Jinφ pak pravili, ₧e jest ElißÜ; a jinφ pravili, ₧e jest prorok, aneb jako jeden z prorok∙.
  16. [To] uslyÜev Herodes, °ekl: KterΘho₧ jsem jß s¥al, Jana, ten¥ jest. Ont∞ z mrtv²ch vstal.
  17. Ten zajistΘ Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do ₧alß°e pro Herodiadu man₧elku Filipa bratra svΘho, ₧e ji byl za man₧elku pojal.
  18. Nebo pravil Jan Herodesovi: NesluÜφ¥ tob∞ mφti man₧elky bratra svΘho.
  19. Herodias pak lest sklßdala proti n∞mu, a cht∞la jej o hrdlo p°ipraviti, ale nemohla.
  20. Nebo Herodes ost²chal se Jana, v∞da jej b²ti mu₧e spravedlivΘho a svatΘho. I Üet°il ho, a sl²chaje jej, mnoho i Φinil, a rßd ho poslouchal.
  21. A kdy₧ p°iÜel den p°φhodn², ₧e Herodes, pamatuje den svΘho narozenφ, uΦinil veΦe°i knφ₧at∙m sv²m a hejtman∙m a p°ednφm mu₧∙m z Galilee,
  22. A dcera tΘ Herodiady tam veÜla a tancovala, zalφbilo se Herodesovi i spoluhodovnφk∙m, i °ekl krßl d∞veΦce: Pros mne, zaΦ chceÜ, a dßm¥.
  23. I p°isßhl jφ: Äe zaΦkoli prositi budeÜ, dßm tob∞, by pak bylo a₧ do polovice krßlovstvφ mΘho.
  24. Ona pak vyÜedÜi, °ekla mate°i svΘ: ZaΦ budu prositi? A ona °ekla: Za hlavu Jana K°titele.
  25. A vÜedÜi hned s chvßtßnφm k krßli, prosila ho, °kuci: Chci, abys mi dal hned na mφse hlavu Jana K°titele.
  26. Krßl pak zarmoutiv se velmi, pro p°φsahu a pro spoluhodovnφky necht∞l jφ oslyÜeti.
  27. I poslav hned kata, rozkßzal p°inΘsti hlavu Janovu.
  28. A on odÜed, s¥al jej v ₧alß°i, a p°inesl hlavu jeho na mφse, a dal ji d∞veΦce, a d∞veΦka dala mate°i svΘ.
  29. To uslyÜavÜe uΦedlnφci jeho, p°iÜli a vzali t∞lo jeho, a pochovali je v hrob∞.
  30. Tedy sÜedÜe se apoÜtolΘ k Je₧φÜovi, zv∞stovali jemu vÜecko, i to, co Φinili, i co uΦili.
  31. I °ekl jim: Poj∩te vy sami obzvlßÜtn∞ na pustΘ mφsto, a odpoΦi≥te maliΦko. Nebo bylo mno₧stvφ t∞ch, kte°φ₧ p°ichßzeli a odchßzeli, tak₧e jsou ani k jφdlu chvφle nem∞li.
  32. I plavili se [a₧] na pustΘ mφsto soukromφ.
  33. A vidouce je zßstupovΘ, ₧e jdou pryΦ, poznali jej mnozφ. I sb∞hli se tam ze vÜech m∞st p∞Üky, a p°edeÜli je, a shromß₧dili se k n∞mu.
  34. Tedy vyÜed Je₧φÜ, uz°el zßstup mnoh², a slitovalo mu se jich, ₧e byli jako ovce, nemajφcφ past²°e. I poΦal je uΦiti mnoh²m v∞cem.
  35. A kdy₧ se ji₧ prodlilo, p°istoupivÜe k n∞mu uΦedlnφci jeho, °ekli: PustΘ¥ jest toto mφsto, a ji₧ se prodlilo,
  36. Rozpus¥ je, a¥ jdouce do okolnφch vesnic a m∞steΦek, nakoupφ sob∞ chleba; nebo nemajφ, co by jedli.
  37. On pak odpov∞d∞v, °ekl jim: Dejte vy jim jφsti. I °kou jemu: Co [tedy], jdouce koupφme za dv∞ st∞ groÜ∙ chleba, a dßme jim jφsti?
  38. I dφ jim: Kolik chleb∙ mßte? Jd∞te a zv∞zte. A kdy₧ zv∞d∞li, °ekli: P∞t, a dv∞ ryb∞.
  39. I rozkßzal jim, aby se kßzali posaditi vÜechn∞m po houfφch na zelenΘ trßv∞.
  40. I usadili se rozdφln∞, [mφsty] po stu a [mφsty] po padesßti.
  41. A vzav t∞ch p∞t chleb∙ a ty dv∞ ryb∞, popat°iv do nebe, dobro°eΦil, i lßmal chleby, a dal uΦedlnφk∙m sv²m, aby kladli p°ed n∞. A dv∞ ryb∞ rozd∞lil [tΘ₧] mezi vÜecky.
  42. I jedli vÜickni, a nasyceni jsou.
  43. Potom sebrali drobt∙ dvanßcte koÜ∙ pln²ch, i z ryb.
  44. A bylo t∞ch, kte°φ₧ jedli ty chleby, okolo p∞t tisφc∙ mu₧∙.
  45. A hned p°inutil uΦedlnφky svΘ vstoupiti na lodφ, aby jej p°edeÜli p°es mo°e do Betsaidy, a₧ by on rozpustil zßstup.
  46. A rozpustiv je, Üel na horu, aby se modlil.
  47. A kdy₧ bylo veΦer, byla lodφ uprost°ed mo°e, a on sßm na zemi.
  48. A vid∞l je, a oni se s t∞₧kostφ plavili; (nebo byl vφtr odporn² jim.) A p°i ΦtvrtΘm bd∞nφ noΦnφm p°iÜel k nim, chod∞ po mo°i, a cht∞l je pominouti.
  49. Oni pak uz°evÜe jej, an chodφ po mo°i, domnφvali se, ₧e by obluda byla, i zk°ikli.
  50. (Nebo jej vÜickni vid∞li, a zstraÜili se.) A hned promluvil k nim a °ekl jim: Doufejte₧, jߥ jsem, nebojte se.
  51. I vstoupil k nim na lodφ, a utiÜil se vφtr; a oni nßramn∞ sami v sob∞ se d∞sili a divili.
  52. Nebo nerozum∞li byli, co se stalo p°i chlebφch; bylo zajistΘ srdce jejich zhrublo.
  53. A kdy₧ se p°eplavili, p°iÜli do zem∞ GenezaretskΘ, a tu lodφ p°istavili.
  54. A kdy₧ vyÜli z lodφ, hned jej poznali.
  55. A b∞hajφce po vÜφ krajin∞ tΘ, poΦali na lo₧cφch k n∞mu nositi nemocnΘ, kde₧koli zv∞d∞li o n∞m, ₧e by byl.
  56. A kam₧koli vchßzel do m∞steΦek neb do m∞st nebo do vsφ, na ulicech kladli nedu₧ivΘ, a prosili ho, aby se aspo≥ podolka roucha jeho dotkli. A koliko₧ jich koli se jeho dotkli, uzdraveni byli.

    7.kapitola (Evangelium S. Marka)


    Vysv∞tliv Pßn, co vlastn∞ Φlov∞ka poskvr≥uje anebo neposkvr≥uje,

    24. uzdravil dceru ₧eny pohanskΘ, 31. a hluchΘho, kter²₧ i tΘm∞°

    n∞m² byl.

  1. I seÜli se k n∞mu farizeovΘ a n∞kte°φ z zßkonφk∙, kte°φ₧ byli p°iÜli z JeruzalΘma.
  2. A uz°evÜe n∞kterΘ z uΦedlnφk∙ jeho obecn²ma rukama (to jest neumyt²ma) jφsti chleby, reptali o to.
  3. Nebo farizeovΘ i vÜickni ÄidΘ nejedφ, leΦ by ruce umyli, dr₧φce ustanovenφ starÜφch.
  4. A z trhu [p°ijdouce] nejedφ, leΦ se umyjφ. A jinΘ mnohΘ v∞ci jsou, kterΘ₧ p°ijali, aby zachovßvali, [jako] um²vßnφ koflφk∙, ₧ejdlφk∙ a medenic i stol∙.
  5. Potom otßzali se ho farizeovΘ a zßkonφci: ProΦ uΦedlnφci tvoji nezachovßvajφ ustanovenφ starÜφch, ale neumyt²ma rukama jedφ chlΘb?
  6. On pak odpov∞d∞v, °ekl jim: Dob°e o vßs pokrytcφch prorokoval IzaißÜ, jako₧ psßno jest: Lid tento rty mne ctφ, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
  7. Ale nadarmo¥ mne ctφ, uΦφce uΦenφ, [kterß₧to nejsou ne₧] ustanovenφ lidskß.
  8. Nebo opustivÜe p°ikßzßnφ Bo₧φ, dr₧φte ustanovenφ lidskß, [toti₧] um²vßnφ ₧ejdlφk∙ a koflφk∙; a jinΘ mnohΘ v∞ci t∞m podobnΘ Φinφte.
  9. I pravil jim: ╚ist∞ vy ruÜφte p°ikßzßnφ Bo₧φ, abyste ustanovenφ svΘ zachovali.
  10. Nebo Moj₧φÜ pov∞d∞l: Cti otce svΘho i matku svou, a kdo₧ by zlo°eΦil otci nebo mate°i, a¥ smrtφ um°e.
  11. Ale vy pravφte: ╪eklli by Φlov∞k otci neb mate°i: Korban, to jest, dar, kter²₧koli jest ode mne, tob∞¥ prosp∞je,
  12. A nedopustφte mu nic vφce uΦiniti otci svΘmu nebo mate°i svΘ,
  13. RuÜφce p°ikßzßnφ Bo₧φ ustanovenφmi vaÜimi, kterß₧ jste ustanovili. A mnohΘ t∞m podobnΘ v∞ci Φinφte.
  14. I svolav vÜecken zßstup, pravil jim: SlyÜte mne vÜickni a rozum∞jte.
  15. Nic nenφ z zevnit°ku vchßzejφcφho do Φlov∞ka, co₧ by jej poskvrniti mohlo; ale to, co₧ pochßzφ z n∞ho, to¥ jest, co₧ poskvr≥uje Φlov∞ka.
  16. Mßli kdo uÜi k slyÜenφ, slyÜ.
  17. A kdy₧ vÜel do domu od zßstupu, tßzali se ho uΦedlnφci jeho o tom podobenstvφ.
  18. I °ekl jim: Tak jste i vy nerozumnφ? Co₧ nerozumφte, ₧e vÜecko, co₧ z zevnit°ku do Φlov∞ka vchßzφ, nem∙₧e ho poskvrniti?
  19. Nebo nevchßzφ v srdce jeho, ale v b°icho, a potom ven vychßzφ, Φist∞ci vÜelikΘ pokrmy.
  20. Ale pravil, ₧e to, co₧ pochßzφ z Φlov∞ka, to poskvr≥uje Φlov∞ka.
  21. Nebo z vnit°ku z srdce lidskΘho zlß myÜlenφ pochßzejφ, cizolo₧stva, smilstva, vra₧dy,
  22. Krßde₧e, lakomstvφ, neÜlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlΘ, rouhßnφ, p²cha, blßznovstvφ.
  23. VÜecky tyto zlΘ v∞ci pochßzejφ z vnit°ku a poskvr≥ujφ Φlov∞ka.
  24. A vstav odtud, odÜel do konΦin T²ru a Sidonu, a vÜed do domu, necht∞l, aby kdo [o n∞m] v∞d∞l, ale nemohl se tajiti.
  25. Nebo uslyÜevÜi o n∞m ₧ena, jejφ₧to dcerka m∞la ducha neΦistΘho, p°iÜla a padla k nohßm jeho.
  26. (Byla pak ta ₧ena pohanka, Syrofenitskß rodem.) I prosila ho, aby ∩ßbelstvφ vyvrhl z jejφ dcery.
  27. Ale Je₧φÜ °ekl jφ: Necha¥ se prve nasytφ synovΘ; neb¥ nenφ sluÜnΘ vzφti chlΘb syn∙ a vrci Üt∞≥at∙m.
  28. A ona odpov∞d∞la a °ekla mu: OvÜem, Pane, nebo Üt∞≥ßtka jedφ pod stolem drobty syn∙.
  29. I °ekl jφ: Pro tu °eΦ jdi, vyÜlo¥ jest ∩ßbelstvφ z tvΘ dcery.
  30. I odÜedÜi do domu svΘho, nalezla d∞veΦku, ana le₧φ na lo₧i, a ∩ßbelstvφ z nφ vyÜlo.
  31. Tedy odÜed zase z konΦin Tyrsk²ch a Sidonsk²ch, p°iÜel k mo°i GalilejskΘmu, prost°edkem krajin Desφti m∞st.
  32. I p°ivedli jemu hluchΘho a n∞mΘho, a prosili ho, aby na n∞j ruku vzlo₧il.
  33. A pojav jej soukromφ ven z zßstupu, vlo₧il prsty svΘ v uÜi jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
  34. A vzez°ev k nebi, vzdechl, a °ekl jemu: Effeta, to jest, otev°i se.
  35. A hned otev°φny jsou uÜi jeho, a rozvßzßn jest svazek jazyka jeho, i mluvil prßv∞.
  36. I p°ikßzal jim, aby ₧ßdnΘmu nepravili. Ale jak₧koli on jim p°ikazoval, [p°edce] oni mnohem vφce ohlaÜovali.
  37. A p°evelmi se divili, °kouce: Dob°e vÜecky v∞ci uΦinil. I hluch²m rozkßzal slyÜeti, i n∞m²m mluviti.

    8.kapitola (Evangelium S. Marka)


    Sedmi chleby Pßn zßstup nasytil, 10. od kvasu farizejskΘho,

    kte°φ₧ od n∞ho znamenφ hledali, uΦedlnφky svΘ vyst°φhal,

    22. slepΘho uzdravil, 27. uΦedlnφk∙, co by o n∞m lidΘ smyslili,

    se otßzal, 31. smrt svou p°edpov∞d∞l, 33. Petrovi tvrd∞

    p°imluvil, 34. a v Φem by zßle₧elo pravΘ jeho nßsledovßnφ,

    oznßmil.

  1. V t∞ch dnech kdy₧ [op∞t] velmi velik² zßstup byl [s nφm], a nem∞li, co by jedli, svolav Je₧φÜ uΦedlnφky svΘ, °ekl jim:
  2. Lφtost mßm nad zßstupy; nebo ji₧ t°i dni trvajφ se mnou a nemajφ, co by jedli.
  3. A rozpustφmli je laΦnΘ do dom∙ jejich, zhynou na cest∞; nebo n∞kte°φ z nich zdaleka p°iÜli.
  4. Odpov∞d∞li mu uΦedlnφci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na pouÜti?
  5. I otßzal se jich: Kolik chleb∙ mßte? A oni °ekli: Sedm.
  6. I kßzal zßstupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chleb∙, dφky uΦiniv, lßmal a dßval uΦedlnφk∙m sv²m, aby p°edklßdali. I kladli p°ed zßstup.
  7. A m∞li takΘ rybiΦek maliΦko. Jich₧ po₧ehnav, kßzal i ty p°ed n∞ klßsti.
  8. I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, co₧ poz∙stalo drobt∙, sedm koÜ∙.
  9. T∞ch pak, kte°φ₧ jedli, bylo okolo Φty° tisφc∙. I rozpustil je.
  10. Potom hned vstoupiv na lodφ s uΦedlnφky sv²mi, p°eplavil se do krajin Dalmanutsk²ch.
  11. I vyÜli farizeovΘ a poΦali se s nφm hßdati, hledajφce od n∞ho znamenφ s nebe, pokouÜejφce ho.
  12. A on vzdech duchem sv²m, dφ: Co pokolenφ toto znamenφ hledß? Amen pravφm vßm: Nebude dßno znamenφ pokolenφ tomuto.
  13. A opustiv je, vstoupil zase na lodφ, i plavil se p°es [mo°e].
  14. I zapomenuli s sebou vzφti chleb∙, a nem∞li ne₧ jeden chlΘb s sebou na lodφ.
  15. Tedy p°ikazoval jim, °ka: Vizte a piln∞ se Üet°te kvasu farizejskΘho a kvasu Herodesova.
  16. I p°emyÜlovali, °kouce jeden k druhΘmu: Chleba nemßme.
  17. A znaje to Je₧φÜ, °ekl jim: Co p°emyÜlujete o tom, ₧e chleba nemßte? JeÜt∞ neznßte, ani rozumφte? JeÜt∞ mßte oslepenΘ srdce vaÜe?
  18. OΦi majφce, nevidφte? A uÜi majφce, neslyÜφte? A nepomnφte,
  19. Äe jsem p∞t chleb∙ lßmal mezi p∞t tisφc∙? [A] kolik jste pln²ch koÜ∙ drobt∙ sebrali? ╪ekli jemu: Dvanßcte.
  20. A kdy₧ takΘ sedm chleb∙ [lßmal jsem] mezi Φty°i tisφce, kolik jste pln²ch koÜ∙ drobt∙ vzali? I °kou jemu: Sedm.
  21. I °ekl jim: Kterak₧ [tedy jeÜt∞] nerozumφte?
  22. I p°iÜel do Betsaidy, a p°ivedli k n∞mu slepΘho, prosφce ho, aby se ho dotekl.
  23. I ujav slepΘho za ruku, vyvedl jej ven z m∞steΦka, a plinuv na oΦi jeho a vlo₧iv na n∞j ruce, otßzal se ho, vid∞lli by co.
  24. A on pohled∞v, °ekl: Znamenßm lidi; nebo vidφm, ₧e chodφ jako stromovΘ.
  25. Potom op∞t vlo₧il ruce na oΦi jeho, a kßzal mu hled∞ti. I uzdraven jest, tak₧e i zdaleka jasn∞ vid∞l vÜecky.
  26. I odeslal jej do domu jeho, °ka: Ani₧ do toho m∞steΦka cho∩, ani₧ komu z m∞steΦka [co o tom] prav.
  27. Tedy vyÜel Je₧φÜ a uΦedlnφci jeho do m∞steΦek Cesaree Filipovy. A na cest∞ tßzal se uΦedlnφk∙ sv²ch, °ka jim: K²m mne pravφ b²ti lidΘ?
  28. Kte°φ₧to odpov∞d∞li: Janem K°titelem, a jinφ ElißÜem, jinφ pak jednφm z prorok∙.
  29. Tedy on °ekl jim: Vy pak k²m mne b²ti pravφte? Odpov∞d∞v Petr, °ekl jemu: Ty jsi Kristus.
  30. I p°ikßzal jim, aby [toho] o n∞m ₧ßdnΘmu nepravili.
  31. I poΦal uΦiti je, ₧e Syn Φlov∞ka musφ mnoho trp∞ti, a potupen b²ti od starÜφch a p°ednφch kn∞₧φ a zßkonφk∙, a zabit b²ti, a ve t°ech dnech z mrtv²ch vstßti.
  32. Zjevn∞ to slovo mluvil. A chytiv jej Petr, poΦal mu domlouvati.
  33. Kter²₧to obrßtiv se a pohled∞v na uΦedlnφky svΘ, p°imluvil Petrovi, °ka: Jdi₧ za mnou, satane; nebo nechßpßÜ, co jest Bo₧φho, ale co lidskΘho.
  34. A svolav zßstup s uΦedlnφky sv²mi, °ekl jim: Chceli kdo za mnou p°ijφti, zap°i sebe sßm, a vezmi k°φ₧ sv∙j, a nßsleduj₧ mne.
  35. Nebo cht∞lli by kdo duÜi svou zachovati, ztratφ¥ ji; pakli by kdo ztratil duÜi svou pro mne a pro evangelium, ten¥ ji zachovß.
  36. Nebo co prosp∞je Φlov∞ku, by vÜecken sv∞t zφskal, a svΘ duÜi Ükodu uΦinil?
  37. Aneb jakou dß Φlov∞k odm∞nu za duÜi svou?
  38. Nebo kdo₧ by se koli za mne styd∞l a za mß slova v tomto pokolenφ cizolo₧nΘm a h°φÜnΘm, i Syn Φlov∞ka styd∞ti se bude za n∞j, kdy₧ p°ijde v slßv∞ Otce svΘho s and∞ly svat²mi.

    9.kapitola (Evangelium S. Marka)


    Kristus Pßn prom∞nil se na ho°e svatΘ, 13. a dol∙ sstoupiv,

    ∩ßbelnφka uzdravil, 29. smrt svou i vzk°φÜenφ p°edpov∞d∞l,

    34. nesnßz mezi uΦedlnφky o prvotnost srovnal, 41. a aby se

    pohorÜenφ vyst°φhali napomenul.

  1. I pravil jim: Amen pravφm vßm, ₧e¥ jsou n∞kte°φ z stojφcφch tuto, kte°φ₧ neokusφ smrti, a₧ i uz°φ krßlovstvφ Bo₧φ p°ichßzejφcφ v moci.
  2. A po Üesti dnech pojal Je₧φÜ Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromφ samy, a prom∞nil se p°ed nimi.
  3. A uΦin∞no jest roucho jeho stkvoucφ a bφlΘ velmi jako snφh, jeÜto tak bφlΘho [₧ßdn²] b∞liΦ na zemi uΦiniti nem∙₧e.
  4. I uz°eli ElißÜe s Moj₧φÜem, ani s Je₧φÜem mluvφ.
  5. A odpov∞d∞v Petr, °ekl k Je₧φÜovi: Mist°e, dobrΘ¥ jest nßm tuto b²ti. Proto₧ ud∞lejme t°i stßnky, tob∞ jeden, Moj₧φÜovi jeden a ElißÜovi jeden.
  6. Nebo nev∞d∞l, co mluvφ; byli zajistΘ p°estraÜeni.
  7. I stal se oblak zast∞≥ujφcφ je, a p°iÜel hlas z oblaku, °koucφ: Tento¥ jest ten Syn m∙j mil², jeho poslouchejte.
  8. A hned obez°evÜe se, ₧ßdnΘho vφc nevid∞li ne₧ samΘho Je₧φÜe s sebou.
  9. A kdy₧ sstupovali s hory, p°ikßzal jim, aby toho ₧ßdnΘmu nevypravovali, co vid∞li, ne₧ a₧ Syn Φlov∞ka z mrtv²ch vstane.
  10. I zachovali tu v∞c u sebe, tφ₧φce mezi sebou, co by to bylo z mrtv²ch vstßti?
  11. I otßzali se ho, °kouce: Co₧ pak zßkonφci pravφ, ₧e ElißÜ musφ p°ijφti prve?
  12. On pak odpov∞d∞v, °ekl jim: ElißÜ p°ijda nejprve, napravφ vÜecky v∞ci, a jako₧ psßno jest o Synu Φlov∞ka, ₧e mß mnoho trp∞ti a za nic polo₧en b²ti.
  13. Ale pravφm vßm, ₧e ElißÜ [ji₧] p°iÜel, a uΦinili mu, co₧ jsou cht∞li, jako₧ psßno jest o n∞m.
  14. Tedy p°iÜed k uΦedlnφk∙m, uz°el zßstup velik² okolo nich a zßkonφky, an se hßdajφ s nimi.
  15. A hned vÜecken zßstup uz°ev jej, ulekli se; a sb∞hÜe se, p°ivφtali ho.
  16. I otßzal se zßkonφk∙: Co se hßdßte spolu?
  17. A odpovφdaje jeden z zßstupu, °ekl: Mist°e, p°ivedl jsem syna svΘho k tob∞, kter²₧ mß ducha n∞mΘho.
  18. Ten kdy₧koli jej pochopφ, lomcuje jφm, a on se slinφ, a Ük°ipφ zubami, a svadne. I °ekl jsem uΦedlnφk∙m tv²m, aby jej vyvrhli, a nemohli.
  19. A on odpovφdaje jemu, °ekl: ╙ nßrode nev∞rn²! Ale dokud₧ s vßmi budu? A dokud₧ vßs trp∞ti budu? P°ive∩te jej ke mn∞.
  20. I p°ivedli ho k n∞mu. A jak₧ jej uz°el, hned jφm duch lomcoval; a padna na zemi, vßlel se a slinil.
  21. I otßzal se otce jeho: Dßvnoli se jemu to stalo? A on °ekl: [Hned] od d∞tinstvφ.
  22. A Φasto jφm metal i na ohe≥ i do vody, aby jej zahubil. Ale m∙₧eÜli co, spomoz nßm, slituje se nad nßmi.
  23. A Je₧φÜ °ekl jemu: M∙₧eÜli tomu v∞°iti; vÜecko¥ jest mo₧nΘ v∞°φcφmu.
  24. A ihned zvolav otec mlßdence toho s slzami, °ekl: V∞°φm, Pane, spomoz nedov∞°e mΘ.
  25. Uz°ev pak Je₧φÜ, ₧e se zßstup sbφhß, p°imluvil duchu tomu neΦistΘmu, °ka jemu: Hluch² a n∞m² duÜe, jß tob∞ p°ikazuji, vyjdi z n∞ho, a nevchßzej vφce do n∞ho.
  26. Tedy k°iΦe a velmi jφm lomcuje, vyÜel [z n∞ho]. I uΦin∞n jest [Φlov∞k ten] jako mrtv², tak₧e mnozφ pravili, ₧e um°el.
  27. Ale Je₧φÜ ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a [on] vstal.
  28. A kdy₧ vÜel do domu, uΦedlnφci jeho otßzali ho soukromφ: ProΦe₧ jsme my ho nemohli vyvrci?
  29. I °ekl jim: Toto pokolenφ nijak₧ nem∙₧ vyhnßno b²ti, jedinΘ modlitbou a postem.
  30. A jdouce odtud, Üli skrze Galilei, a necht∞l, aby kdo [o tom] v∞d∞l.
  31. Nebo uΦil uΦedlnφky svΘ a pravil jim: Äe Syn Φlov∞ka dßn bude v ruce lidskΘ, a zamordujφ¥ jej, ale zamordovßn jsa, t°etφ den z mrtv²ch vstane.
  32. Oni pak nesrozum∞li tomu pov∞d∞nφ, a ost²chali se ho otßzati.
  33. I p°iÜel do Kafarnaum, a v dom∞ byv, otßzal se jich: Co jste na cest∞ mezi sebou rozjφmali?
  34. A oni mlΦeli. Nebo hßdali se byli na cest∞ mezi sebou, kdo by z nich byl v∞tÜφ.
  35. A posadiv se, zavolal dvanßcti, a dφ jim: Chceli kdo prvnφ b²ti, bude¥ vÜech nejposledn∞jÜφ a vÜech slu₧ebnφk.
  36. A vzav pacholßtko, postavil je uprost°ed nich, a vzav je na lokty svΘ, °ekl jim:
  37. Kdo₧ by koli jedno z takov²ch dφtek p°ijal ve jmΘnu mΘm, mne¥ p°ijφmß; a kdo₧ by mne koli p°ijal, ne mne¥ p°ijφmß, ale toho, kter²₧ mne poslal.
  38. I odpov∞d∞l mu Jan, °ka: Mist°e, vid∞li jsme [tam] jednoho, an ve jmΘnu tvΘm ∩ßbly vymφtß, kter²₧ nechodφ s nßmi; i brßnili jsme mu, proto₧e s nßmi nechodφ.
  39. Je₧φÜ pak °ekl: Nebra≥te₧ mu. Neb¥ nenφ ₧ßdnΘho, kter²₧ by divy Φinil ve jmΘnu mΘm, a¥ by mohl snadn∞ zle mluviti o mn∞.
  40. Nebo kdo₧ nenφ proti nßm, s nßmi¥ jest.
  41. Kdo₧ by koli zajistΘ dal vßm pφti ΦφÜi vody ve jmΘnu mΘm, proto₧e jste Kristovi, amen pravφm vßm, neztratφ¥ nikoli odplaty svΘ.
  42. A kdo₧¥ by koli pohorÜil jednoho z t∞chto maliΦk²ch, v∞°φcφch ve mne, mnohem by lΘpe mu bylo, aby byl zav∞Üen na hrdlo jeho ₧ernov ml²nsk² a vr₧en byl do mo°e.
  43. A horÜilali by t∞ ruka tvß, utni ji. LΘpe¥ jest tob∞ bezrukΘmu vjφti do ₧ivota, [rad∞ji] ne₧li ob∞ ruce majφcφmu jφti do pekla, v ohe≥ neuhasiteln²,
  44. Kde₧ Φerv jejich neumφrß a ohe≥ nehasne.
  45. A pakli noha tvß horÜila by t∞, utni₧ ji. LΘpe¥ jest tob∞ kulhavΘmu vjφti do ₧ivota, ne₧li ob∞ noze majφcφmu uvr₧enu b²ti do pekla, v ohe≥ neuhasiteln²,
  46. Kde₧to Φerv jejich neumφrß a ohe≥ nehasne.
  47. Pakli by t∞ oko tvΘ horÜilo, vylup je. LΘpe¥ jest tob∞ jednookΘmu vjφti do krßlovstvφ Bo₧φho, ne₧li ob∞ oΦi majφcφmu uvr₧enu b²ti do ohn∞ pekelnΘho,
  48. Kde₧to Φerv jejich neumφrß a ohe≥ nehasne.
  49. Nebo ka₧d² [Φlov∞k] ohn∞m bude solen, a vÜelikß ob∞t solφ bude osolena.
  50. Dobrߥ jest s∙l. Pakli s∙l bude neslanß, Φφm ji osolφte? M∞jte s∙l v sob∞ sami, a pokoj m∞jte mezi sebou.

    10.kapitola (Evangelium S. Marka)


    Otßzku Pßn, sluÜeloli by ₧enu propustiti, zpravil, 13. dφtek

    maliΦk²ch k sob∞ nΘsti nehßjil, 23. bohat²m ₧e nesnadno do

    krßlovstvφ Bo₧φho, sv∞dΦil, 38. uΦedlnφky svΘ, kte°φ₧ pov²Üenφ

    ₧ßdali, ponφ₧enosti uΦil, 46. a slepΘho uzdravil.

  1. A vstav odtud, p°iÜel do konΦin Judsk²ch skrze krajinu za Jordßnem [le₧φcφ]. I seÜli se k n∞mu zase zßstupovΘ, a jak₧ obyΦej m∞l, op∞t je uΦil.
  2. Tedy p°istoupivÜe farizeovΘ, otßzali se ho: SluÜφli mu₧i ₧enu propustiti? pokouÜejφce ho.
  3. On pak odpovφdaje, °ekl jim: Co vßm p°ikßzal Moj₧φÜ?
  4. Kte°φ₧to °ekli: Moj₧φÜ dopustil lφstek zapuzenφ napsati a propustiti.
  5. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, °ekl jim: Pro tvrdost srdce vaÜeho napsal vßm Moj₧φÜ to p°ikßzßnφ.
  6. Ale od poΦßtku stvo°enφ mu₧e a ₧enu uΦinil je B∙h.
  7. Proto¥ opustφ Φlov∞k otce svΘho i matku, a p°φdr₧eti se bude ₧eny svΘ.
  8. I budou dva jedno t∞lo. A tak ji₧ nejsou dva, ale jedno t∞lo.
  9. Proto₧ co₧ B∙h spojil, Φlov∞k nerozluΦuj.
  10. A v domu op∞t uΦedlnφci jeho otßzali se ho o tΘ₧ v∞ci.
  11. I dφ jim: Kdo₧ by koli propustil man₧elku svou a jinou pojal, cizolo₧φ [a h°eÜφ] proti nφ.
  12. A jestli₧e by ₧ena propustila mu₧e svΘho a za jinΘho se vdala, cizolo₧φ.
  13. Tedy p°inßÜeli k n∞mu dφtky, aby se jich dot²kal. Ale uΦedlnφci p°imlouvali t∞m, kte°φ₧ [je] nesli.
  14. To vid∞v Je₧φÜ, nelib∞ to nesl, a °ekl jim: Nechte₧ dφtek jφti ke mn∞ a nebra≥te₧ jim, nebo takov²ch¥ jest krßlovstvφ Bo₧φ.
  15. Amen pravφm vßm: Kdo₧ by koli nep°ijal krßlovstvφ Bo₧φho jako dφt∞, nikoli¥ do n∞ho nevejde.
  16. A bera je na lokty svΘ a vzklßdaje na n∞ ruce, po₧ehnßnφ jim dßval.
  17. Potom kdy₧ vyÜel na cestu, p°ib∞hl jeden, a poklekna p°ed nφm, otßzal se ho, [°ka:] Mist°e dobr², co uΦinφm, abych ₧ivota v∞ΦnΘho d∞diΦn∞ doÜel?
  18. I °ekl mu Je₧φÜ: Co mne naz²vßÜ dobr²m? Äßdn² nenφ dobr², ne₧ sßm [toliko] B∙h.
  19. P°ikßzßnφ umφÜ: Nezcizolo₧φÜ, nezabijeÜ, neukradneÜ, nevydßÜ faleÜnΘho sv∞dectvφ, neoklamßÜ, cti otce svΘho i matku.
  20. A on odpov∞d∞v, °ekl jemu: Mist°e, toho vÜeho jsem ost°φhal od svΘ mladosti.
  21. Tedy Je₧φÜ pohled∞v na n∞j, zamiloval ho, a °ekl mu: Jednoho¥ se nedostßvß. Jdi, a co₧koli mßÜ, prodej, a dej chud²m, a budeÜ mφti poklad v nebi; a poj∩, nßsleduj mne, vezma k°φ₧ [sv∙j].
  22. On pak zarmoutiv se pro to slovo, odÜel, truchliv jsa; nebo m∞l mnohß zbo₧φ.
  23. A pohled∞v v∙kol Je₧φÜ, dφ uΦedlnφk∙m sv²m: [Aj] jak nesnadn∞ ti, jen₧ statky majφ, vejdou do krßlovstvφ Bo₧φho.
  24. Tedy uΦedlnφci u₧asli se nad °eΦmi jeho. Je₧φÜ pak zase odpov∞d∞v, dφ jim: SynßΦkovΘ, kterak nesnadnΘ jest doufajφcφm v statek do krßlovstvφ Bo₧φho vjφti.
  25. Snßze jest velbloudu skrze jehelnφ ucho projφti, ne₧li bohatΘmu vjφti do krßlovstvφ Bo₧φho.
  26. Oni pak vφce se d∞sili, °kouce mezi sebou: I kdo₧ m∙₧e spasen b²ti?
  27. A pohled∞v na n∞ Je₧φÜ, dφ: U lidφ¥ jest nemo₧nΘ, ale ne u Boha; nebo u Boha vÜecko mo₧nΘ jest.
  28. I poΦal Petr mluviti k n∞mu: Aj, my opustili jsme vÜecko a Üli jsme za tebou.
  29. Odpov∞d∞v pak Je₧φÜ, °ekl: Amen pravφm vßm, ₧ßdnΘho nenφ, jeÜto by opustil d∙m, neb brat°φ, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo man₧elku, nebo syny, nebo rolφ pro mne a pro evangelium,
  30. Aby nevzal stokrßt tolik nynφ v Φasu tomto dom∙ a bratr∙ a sestr a matek a syn∙ a rolφ s protivenstvφm, a v budoucφm v∞ku ₧ivot v∞Φn².
  31. Mnozφ¥ zajistΘ [byvÜe] prvnφ, budou poslednφ, a poslednφ prvnφ.
  32. Byli pak na cest∞, jdouce do JeruzalΘma, a Je₧φÜ Üel nap°ed. I byli p°ed∞Üeni, a jdouce za nφm, bßli se. Tedy pojav Je₧φÜ op∞t dvanßcte, poΦal jim praviti, co se jemu mß stßti,
  33. [╪ka]: Aj, vstupujeme do JeruzalΘma, a Syn Φlov∞ka vydßn bude p°ednφm kn∞₧φm a zßkonφk∙m, i odsoudφ jej na smrt, a vydadφ jej pohan∙m.
  34. Kte°φ₧to posmφvati se budou jemu, a ubiΦujφ ho, a uplijφ a zabijφ jej, ale t°etφho dne z mrtv²ch vstane.
  35. Tedy p°istoupili k n∞mu Jakub a Jan, synovΘ Zebedeovi, °kouce: Mist°e, chceme, zaΦ bychom koli prosili tebe, abys uΦinil nßm.
  36. On pak °ekl jim: Co chcete, abych vßm uΦinil?
  37. I °ekli jemu: Dej nßm, abychom jeden na pravici tvΘ a druh² na levici tvΘ sed∞li v slßv∞ tvΘ.
  38. Je₧φÜ pak °ekl jim: Nevφte, zaΦ prosφte. M∙₧eteli pφti kalich, kter²₧ jß piji, a k°tφti se k°tem, kter²m₧ jß se k°tφm?
  39. A oni °ekli jemu: M∙₧eme. A Je₧φÜ °ekl jim: Kalich zajistΘ, kter²₧ jß piji, pφti budete, a k°tem, kter²m₧ jß se k°tφm, k°t∞ni budete,
  40. Ale sed∞ti na pravici mΘ, nebo na levici mΘ, nenφ¥ mß v∞c dßti vßm, ale [dßno¥ bude], kter²m₧ p°ipraveno jest.
  41. A uslyÜavÜe [to jin²ch] deset, poΦali se hn∞vati na Jakuba a na Jana.
  42. Ale Je₧φÜ povolav jich, °ekl jim: Vφte, ₧e ti, kte°φ₧ sob∞ zalibujφ vlßdnouti nad nßrody, panujφ¥ nad nimi; a kte°φ₧ velicφ u nich jsou, moc provozujφ nad nimi.
  43. Ne tak¥ bude mezi vßmi. Ale kdo₧koli cht∞l by mezi vßmi b²ti velik², budi₧ vßÜ slu₧ebnφk.
  44. A kdo₧koli z vßs cht∞l by b²ti p°ednφ, budi₧ slu₧ebnφk vÜech.
  45. Nebo i Syn Φlov∞ka nep°iÜel, aby mu slou₧ili, ale aby on slou₧il, a aby dal duÜi svou na vykoupenφ za mnohΘ.
  46. Tedy p°iÜli do Jericho, a kdy₧ vychßzel on z Jericha, i uΦedlnφci jeho a zßstup mnoh², Time∙v syn, Bartimeus slep², sed∞l podle cesty, ₧eb°e.
  47. A kdy₧ uslyÜel, ₧e by [to] byl Je₧φÜ Nazaretsk², poΦal volati a °φci: Je₧φÜi, synu David∙v, smiluj se nade mnou.
  48. I p°imlouvali mu mnozφ, aby mlΦel. Ale on mnohem vφce volal: Synu David∙v, smiluj se nade mnou.
  49. Tedy zastaviv se Je₧φÜ, kßzal ho zavolati. I zavolali toho slepΘho, °kouce jemu: DobrΘ mysli bu∩, vsta≥, volß t∞.
  50. On pak povrh plßÜ¥ sv∙j, a zchopiv se, Üel k Je₧φÜovi.
  51. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, dφ jemu: Co chceÜ, a¥ uΦinφm? A slep² °ekl jemu: Mist°e, a¥ vidφm.
  52. Tedy Je₧φÜ °ekl mu: Jdi, vφra tvß t∞ uzdravila. A on hned prohlΘdl, a Üel cestou za Je₧φÜem.

    11.kapitola (Evangelium S. Marka)


    Kristus Pßn p°ijel na oslßtku do JeruzalΘma, 12. fφku zlo°eΦil,

    15. chrßm vyΦistil, 22. napomenul k vφ°e a k modlitb∞,

    29. otßzku farize∙ opatrn∞ zavrhl, uΦiniv zmφnku o Janovi.

  1. A kdy₧ se p°iblφ₧ili k JeruzalΘmu a Betfagi i Betany p°i ho°e OlivetskΘ, poslal dva z uΦedlnφk∙ sv²ch,
  2. A °ekl jim: Jd∞te do hrßdku, kter²₧ proti vßm jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslßtko p°ivßzanΘ, na kterΘm₧ [jeÜt∞] ni₧ßdn² z lidφ nesed∞l. Odvφ₧φce, p°ive∩te [ke mn∞].
  3. A °eklli¥ by vßm kdo: Co to Φinφte? rcete: Äe ho Pßn pot°ebuje. A hned je propustφ sem.
  4. I odeÜli, a nalezli oslßtko p°ivßzanΘ vn∞ u dve°φ na rozcestφ. I odvßzali je.
  5. Tedy n∞kte°φ z t∞ch, kte°φ₧ tu stßli, °ekli jim: Co Φinφte, odvazujφce oslßtko?
  6. Oni pak °ekli jim, jako₧ byl p°ikßzal Je₧φÜ. I nechali jich.
  7. Proto₧ p°ivedli oslßtko k Je₧φÜovi, a vlo₧ili na n∞ roucha svß. I vsedl na n∞.
  8. Mnozφ pak stlali roucha svß na cest∞, a jinφ ratolesti sekali z strom∙, a metali na cestu.
  9. A kte°φ₧ nap°ed Üli, i ti, kte°φ₧ za nφm Üli, volali, °kouce: Spas nßs. Po₧ehnan², jen₧ se bΘ°e ve jmΘnu Pßn∞.
  10. Po₧ehnanΘ, kterΘ₧ jest p°iÜlo ve jmΘnu Pßn∞, krßlovstvφ otce naÜeho Davida! Spas nßs na v²sostech.
  11. I vÜel do JeruzalΘma Je₧φÜ, i do chrßmu. A spat°iv tu vÜecko, kdy₧ ji₧ byla veΦernφ hodina, vyÜel do Betany se dvanßcti.
  12. A druhΘho dne, kdy₧ vychßzel z Betany, zlaΦn∞l.
  13. A uz°ev zdaleka fφk, an mß listφ, Üel, zda by co nalezl na n∞m. A kdy₧ p°iÜel k n∞mu, nic nenalezl krom∞ listφ; nebo nebyl Φas fφk∙.
  14. Tedy odpov∞d∞v Je₧φÜ, °ekl jemu: Ji₧ vφce na v∞ky ni₧ßdn² z tebe ovoce nejez. A slyÜeli to uΦedlnφci jeho.
  15. I p°iÜli do JeruzalΘma. A vÜed Je₧φÜ do chrßmu, poΦal vymφtati ty, jen₧ prodßvali a kupovali v chrßm∞, a stoly pen∞zom∞nc∙ a stolice prodßvajφcφch holuby p°evracel.
  16. A nedopustil, aby kdo [jakou] nßdobu nesl skrze chrßm.
  17. I uΦil [je], °ka jim: Zdali₧ nenφ psßno, ₧e d∙m m∙j d∙m modlitby slouti bude u vÜech nßrod∙? Vy pak uΦinili jste jej peleÜφ lotr∙.
  18. SlyÜeli [pak to] zßkonφci i p°ednφ kn∞₧φ, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho bßli, proto₧e vÜecken zßstup divil se uΦenφ jeho.
  19. A kdy₧ byl veΦer, vyÜel [Je₧φÜ] z m∞sta.
  20. A [uΦedlnφci] rßno jdouce, uz°eli fφk, an usechl [hned] z ko°ene.
  21. Tedy zpomenuv Petr, °ekl jemu: Mist°e, aj fφk, kterΘmu₧ jsi zlo°eΦil, usechl.
  22. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, °ekl jim: M∞jte vφru Bo₧φ.
  23. Nebo amen pravφm vßm, ₧e kdo₧ by koli °ekl ho°e tΘto: Zdvihni se a vrz sebou do mo°e, a nepochyboval by v srdci svΘm, ale v∞°il by, ₧e se stane, co₧koli dφ, bude¥ jemu tak, co₧ by koli °ekl.
  24. Proto₧ pravφm vßm: ZaΦe₧ byste koli, modlΘce se, prosili, v∞°te, ₧e vezmete, a stane¥ se vßm.
  25. A kdy₧ se postavφte k modlenφ, odpouÜt∞jte, mßteli co proti komu, aby i Otec vßÜ nebesk² odpustil vßm h°φchy vaÜe.
  26. Nebo jestli₧e vy neodpustφte, ani Otec vßÜ, kter²₧ v nebesφch jest, odpustφ vßm h°φch∙ vaÜich.
  27. I p°iÜli zase do JeruzalΘma. A kdy₧ on chodil v chrßm∞, p°istoupili k n∞mu p°ednφ kn∞₧φ a zßkonφci a starÜφ.
  28. I °ekli jemu: Jakou mocφ to ΦinφÜ? A kdo jest tob∞ dal tu moc, abys tyto v∞ci Φinil?
  29. Tedy odpovφdaje Je₧φÜ, °ekl jim: Otφ₧i¥ se i jß vßs na jednu v∞c. Odpov∞zte mi, a povφm vßm, jakou mocφ to Φinφm.
  30. K°est Jan∙v s nebeli byl, Φili z lidφ? Odpov∞zte mi.
  31. I rozva₧ovali [to] sami mezi sebou, °kouce: Dφmeli: S nebe, dφ¥ nßm: ProΦe₧ jste tedy neuv∞°ili jemu?
  32. Pakli dφme: Z lidφ, bojφme se lidu. Nebo vÜickni o Janovi smyslili, ₧e jest prßv∞ byl prorok.
  33. I odpov∞d∞vÜe, °ekli Je₧φÜovi: Nevφme. A Je₧φÜ odpovφdaje, °ekl jim: Ani₧ jß vßm povφm, jakou mocφ to Φinφm.

    12.kapitola (Evangelium S. Marka)


    O vinici pronajatΘ vina°∙m, 13. o dani cφsa°i, 24. o zp∙sobu

    budoucφho vzk°φÜenφ, 28. o nejv∞tÜφm p°ikßzßnφ, 35. o Kristu, Φφ

    by syn byl, 38. o p²Üe zßkonφk∙, 41. a o metßnφ pen∞z do

    pokladnice.

  1. Tedy poΦal jim mluviti v podobenstvφch: Vinici Ütφpil [jeden] Φlov∞k, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustav∞l v∞₧i, a najal ji vina°∙m, i odÜel na cestu.
  2. A v Φas [u₧itk∙] poslal k vina°∙m slu₧ebnφka, aby od vina°∙ vzal ovoce z vinice.
  3. Oni pak javÜe jej, zmrskali ho a odeslali prßzdnΘho.
  4. I poslal k nim zase jinΘho slu₧ebnφka. I toho tΘ₧ kamenovavÜe, ranili v hlavu a odeslali zohavenΘho.
  5. I poslal op∞t jinΘho. I toho zabili, a mnoho jin²ch, [z nich₧] n∞kterΘ zmrskali a jinΘ zmordovali.
  6. JeÜt∞ pak maje jedinΘho syna nejmilejÜφho, i toho poslal k nim naposledy, °ka: Ost²chati se budou syna mΘho.
  7. Ale vina°i °ekli jedni k druh²m: Tento¥ jest d∞dic; poj∩te, zabijme jej, a bude¥ naÜe d∞dictvφ.
  8. Tedy javÜe jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
  9. Co₧ tedy uΦinφ pßn vinice? P°ijde, a zatratφ vina°e ty, a dß vinici jin²m.
  10. Zdali₧ jste pφsma toho neΦtli? Kßmen, kter²₧ zavrhli d∞lnφci, ten uΦin∞n jest hlavou ·hlovou.
  11. Ode Pßna stalo se toto, a jest divnΘ p°ed oΦima naÜima.
  12. I hledali ho jφti, ale bßli se zßstupu; nebo poznali, ₧e podobenstvφ to proti nim pov∞d∞l. A nechavÜe ho, odeÜli pryΦ.
  13. Potom poslali k n∞mu n∞kterΘ z farize∙ a herodißn∙, aby jej polapili v °eΦi.
  14. Kte°φ₧to p°iÜedÜe, °ekli jemu: Mist°e, vφme, ₧e jsi pravdomluvn², a nedbßÜ na ₧ßdnΘho; nebo nepat°φÜ na osobu lidskou, ale v pravd∞ cest∞ Bo₧φ uΦφÜ. SluÜφli da≥ dßvati cφsa°i, Φili nic? Dßmeli₧, Φili nedßme?
  15. On pak znaje pokrytstvφ jejich, °ekl jim: Co mne pokouÜφte? P°ineste mi penφz, a¥ pohledφm.
  16. A oni podali mu. Tedy °ekl jim: ╚φ jest tento obraz a nßpis? A oni °ekli mu: Cφsa°∙v.
  17. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, °ekl jim: Dßvejte₧ tedy, co₧ jest cφsa°ova, cφsa°i, a co₧ jest Bo₧φho, Bohu. I podivili se tomu.
  18. Potom p°iÜli k n∞mu saduceovΘ, kte°φ₧ pravφ, ₧e nenφ z mrtv²ch vstßnφ. I otßzali se ho, °kouce:
  19. Mist°e, Moj₧φÜ nßm napsal: Kdyby Φφ bratr um°el, a ostavil po sob∞ man₧elku, a syn∙ by nem∞l, aby bratr jeho pojal man₧elku jeho a vzbudil sφm∞ bratru svΘmu.
  20. I bylo sedm bratr∙. A prvnφ pojav ₧enu, um°el, neostaviv semene.
  21. A druh² pojav ji, [takΘ] um°el, a ani₧ ten ostavil semene. A t°etφ tolikΘ₧.
  22. A tak ji pojalo vÜech sedm, a nez∙stavili [po sob∞] semene. NejposlΘze pak po vÜech um°ela i ₧ena.
  23. Proto₧ p°i vzk°φÜenφ, kdy₧ z mrtv²ch vstanou, Φφ z t∞ch bude man₧elka? Neb jich sedm m∞lo ji za man₧elku.
  24. A odpovφdaje Je₧φÜ, °ekl jim: Zdali₧ ne proto bloudφte, ₧e neznßte Pφsem ani moci Bo₧φ?
  25. Nebo kdy₧ vstanou z mrtv²ch, nebudou se ₧eniti ani vdßvati, ale budou jako and∞lΘ nebeÜtφ.
  26. O mrtv²ch pak, ₧e majφ vstßti, zdali₧ jste neΦtli v knihßch Moj₧φÜov²ch, kterak ve k°i promluvil k n∞mu B∙h, °ka: Jß [jsem] B∙h Abraham∙v a B∙h Izßk∙v a B∙h Jßkob∙v?
  27. Nenφ¥ B∙h mrtv²ch, ale B∙h ₧iv²ch. Proto₧ vy velmi bloudφte.
  28. Tedy p°istoupil k n∞mu jeden z zßkonφk∙, slyÜev je hßdajφcφ se, [a] vida, ₧e jim dob°e odpov∞d∞l, otßzal se ho, kterΘ by bylo p°ikßzßnφ prvnφ ze vÜech.
  29. A Je₧φÜ odpov∞d∞l jemu, ₧e prvnφ ze vÜech p°ikßzßnφ jest: SlyÜ, Izraeli, Pßn B∙h nßÜ Pßn jeden jest.
  30. Proto₧ milovati budeÜ Pßna Boha svΘho ze vÜeho srdce svΘho, a ze vÜφ duÜe svΘ, a ze vÜφ mysli svΘ, i ze vÜech mocφ sv²ch. To jest prvnφ p°ikßzßnφ.
  31. DruhΘ pak jest podobnΘ tomu: Milovati budeÜ bli₧nφho svΘho jako sebe samΘho. V∞tÜφho p°ikßzßnφ jinΘho nad tato nenφ.
  32. I °ekl jemu ten zßkonφk: Mist°e, dob°e jsi vpravd∞ pov∞d∞l. Nebo jeden jest B∙h, a nenφ jinΘho krom∞ n∞ho;
  33. A milovati ho ze vÜeho srdce, a ze vÜφ mysli, a ze vÜφ duÜe, i ze vÜech mocφ, a milovati bli₧nφho jako sebe samΘho, [to¥ jest] v∞tÜφ nade vÜecky zßpalnΘ i vφt∞znΘ ob∞ti.
  34. A vid∞v Je₧φÜ, ₧e by moud°e odpov∞d∞l, dφ jemu: Nejsi daleko od krßlovstvφ Bo₧φho. A ₧ßdn² vφce neodvß₧il se ho [o nic] tßzati.
  35. I odpovφdaje Je₧φÜ, °ekl, uΦe v chrßm∞: Kterak pravφ zßkonφci, ₧e Kristus jest syn David∙v?
  36. Nebo David pravφ v Duchu svatΘm: ╪ekl Pßn Pßnu mΘmu: Se∩ na pravici mΘ, a₧¥ i polo₧φm nep°ßtely tvΘ podno₧e noh tv²ch.
  37. Pon∞vad₧ sßm David naz²vß jej Pßnem, kterak₧ syn jeho jest? A mnoh² zßstup rßd ho poslouchal.
  38. I mluvil jim v uΦenφ svΘm: Varujte se zßkonφk∙, kte°φ₧ rßdi v krßsnΘm rouÜe chodφ, a [cht∞jφ] pozdravovßni b²ti na trhu,
  39. A na p°ednφch stolicφch sed∞ti v Ükolßch, a p°ednφ mφsta [mφti] na veΦe°ech,
  40. Kte°φ₧to z₧φrajφ domy vdovskΘ pod zßmyslem dlouh²ch modliteb. Ti¥ vezmou soud t∞₧Üφ.
  41. A posadiv se Je₧φÜ proti pokladnici, dφval se, kterak zßstup metal penφze do pokladnice. A mnozφ bohatφ metali mnoho.
  42. A p°iÜedÜi jedna chudß vdova, i vrhla dva Üarty, jen₧ jest Φtvrtß Φßstka [penφze tehdejÜφho].
  43. I svolav uΦedlnφky svΘ, dφ jim: Amen pravφm vßm, ₧e tato chudß vdova vφce uvrhla, ne₧ tito vÜickni, kte°φ₧ metali do pokladnice.
  44. Nebo vÜickni z toho, co₧ jim zb²valo, metali, ale tato z svΘ chudoby, vÜecko, co₧ m∞la, uvrhla, vÜecku ₧ivnost svou.

    13.kapitola (Evangelium S. Marka)


    Proroctvφ Pßn∞ o zkßze JeruzalΘma a o p°φchodu k soudu,

    i znamenφch toho, 5. o povstßnφ faleÜn²ch prorok∙,

    11. o pokuÜenφch, kterß₧ p°ijdou na v∞rnΘ, 32. napomenutφ

    k bedlivΘmu nenadßlΘho p°φÜtφ Pßn∞ oΦekßvßnφ.

  1. A kdy₧ vychßzel z chrßmu, dφ jemu jeden z uΦedlnφk∙ jeho: Mist°e, pohle∩, kterakΘ kamenφ a jakΘ [jest toto] stavenφ!
  2. Tedy Je₧φÜ odpovφdaje, °ekl jemu: VidφÜ toto tak velikΘ stavenφ? Nebude¥ ostaven kßmen na kameni, kter²₧ by nebyl zbo°en.
  3. A kdy₧ se posadil na ho°e OlivetskΘ proti chrßmu, otßzali se jeho obzvlßÜtn∞ Petr, Jakub a Jan a Ond°ej, [°kouce:]
  4. Pov∞z nßm, kdy to bude? A kterΘ znamenφ, kdy₧ se toto vÜecko bude plniti?
  5. Je₧φÜ pak odpovφdaje jim, poΦal praviti: Vizte, aby vßs n∞kdo nesvedl.
  6. Nebo¥ mnozφ p°ijdou ve jmΘnu mΘm, °kouce: Jß jsem [Kristus], a mnohΘ¥ svedou.
  7. Kdy₧ pak uslyÜφte boje a pov∞st o vßlkßch, nestrachujte se; nebo musφ to b²ti, ale ne ihned konec.
  8. Povstane¥ zajistΘ nßrod proti nßrodu a krßlovstvφ proti krßlovstvφ, a bude zem∞t°esenφ po mφstech, a hladovΘ i bou°ky.
  9. A to¥ budou poΦßtkovΘ bolesti. Vy pak Üet°te se. Nebo vydßvati vßs budou na sn∞my a do shromß₧d∞nφ; budete biti, a p°ed vlada°i a krßli stanete pro mne, na sv∞dectvφ jim.
  10. Ale ve vÜech nßrodech nejprv musφ b²ti kßzßno evangelium.
  11. Kdy₧ pak vßs povedou vyzrazujφce, nestarejte se, co byste mluvili, ani₧ o to peΦliv∞ p°emyÜlujte, ale co₧ vßm bude dßno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jen₧ mluvφte, ale Duch svat².
  12. Vydߥ pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou d∞ti proti rodiΦ∙m, a budou je mordovati.
  13. A budete v nenßvisti vÜechn∞m pro jmΘno mΘ. Ale kdo₧ setrvß a₧ do konce, ten¥ spasen bude.
  14. Kdy₧ pak uz°φte ohavnost zpuÜt∞nφ, o kterΘ₧ pov∞dφno jest skrze Daniele proroka, ana stojφ, kde₧ by [stßti] nem∞la, (kdo Φte, rozum∞j,) tehdß₧ ti, kdo₧ jsou v Äidovstvu, a¥ utekou na hory.
  15. A kdo₧ na st°eÜe jest, nesstupuj do domu, ani vchßzej, aby co vzal z domu svΘho.
  16. A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho svΘ.
  17. B∞da pak t∞hotn²m a t∞m, kterΘ₧ krmφ v t∞ch dnech.
  18. Proto₧ modlte se, aby utφkßnφ vaÜe nebylo v zim∞.
  19. Nebo¥ budou ti dnovΘ [plnφ takovΘho] sou₧enφ, jakΘho₧ nebylo od poΦßtku stvo°enφ, kterΘ₧ B∙h stvo°il, a₧ dosavad, ani₧ [potom] bude.
  20. A by¥ neukrßtil Pßn t∞ch dn∙, nebyl by spasen ₧ßdn² Φlov∞k. Ale pro vyvolenΘ, kterΘ₧ vyvolil, ukrßtil t∞ch dn∙.
  21. A tehdß₧ °eklli by vßm kdo: Aj te∩ jest Kristus, aneb, aj tamto, nev∞°te.
  22. Nebo¥ povstanou faleÜnφ KristovΘ a faleÜnφ proroci, a budou Φiniti divy a zßzraky k svedenφ, by mo₧nΘ bylo, takΘ i vyvolen²ch.
  23. Vy pak Üet°te se. Aj, p°edpov∞d∞l jsem vßm vÜecko.
  24. V t∞ch pak dnech, po sou₧enφ tom, slunce se zatmφ a m∞sφc nedß sv∞tla svΘho.
  25. A hv∞zdy nebeskΘ budou padati, a moci, kterΘ jsou na nebi, pohnou se.
  26. A tehdß₧¥ uz°φ Syna Φlov∞ka, an se bΘ°e v oblacφch s mocφ velikou a s slavou.
  27. I tehdy¥ poÜle and∞ly svΘ, a shromß₧dφ vyvolenΘ svΘ ode Φty° v∞tr∙, od konΦin zem∞ a₧ do konΦin nebe.
  28. Od fφku pak uΦte se podobenstvφ: Kdy₧ ji₧ ratolest jeho odmladne a vypuΦφ se listφ, znßte, ₧e blφzko jest lΘto.
  29. Tak₧ i vy, kdy₧ uz°φte, ano se tyto v∞ci d∞jφ, v∞zte, ₧e blφzko jest a ve dve°φch [krßlovstvφ Bo₧φ].
  30. Amen pravφm vßm, ₧e¥ nepomine pokolenφ toto, a₧ se tyto vÜecky v∞ci stanou.
  31. Nebe a zem∞ pominou, ale slova mß nepominou.
  32. Ale o tom dni a hodin∞ ₧ßdn² nevφ, ani and∞lΘ, jen₧ jsou v nebesφch, ani Syn, jedinΘ sßm Otec.
  33. Vizte, bd∞te a modlte se; nebo nevφte, kdy bude ten Φas.
  34. [Syn Φlov∞ka zajistΘ jest] jako Φlov∞k, kter²₧ daleko odÜel, opustiv d∙m sv∙j, a poruΦiv slu₧ebnφk∙m sv²m vlada°stvφ, a jednomu ka₧dΘmu prßci jeho, vrßtnΘmu p°ikßzal, aby bd∞l.
  35. Proto₧ bd∞te; nebo nevφte, kdy Pßn domu p°ijde, u veΦerli, Φili o p∙lnoci, Φili kdy₧ kohouti zpφvajφ, Φili rßno;
  36. Aby snad p°ijda v nenadßle, nenalezl vßs, a vy spφte.
  37. A co₧¥ vßm pravφm, vÜechn∞m¥ pravφm: Bd∞te.

    14.kapitola (Evangelium S. Marka)


    VeΦe°el Pßn u èimona; 3. pomazßn mastφ drahou; 12. jedl berßnka;

    32. modlil se; 41. zrazen od JidßÜe, 46. jat; 66. Petr ho

    zapφral.

  1. Po dvou pak dnech byl hod berßnka a p°esnic; i hledali p°ednφ kn∞₧φ a zßkonφci, kterak by jej lstiv∞ jmouce, zamordovali.
  2. Ale pravili: Ne v svßtek, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
  3. A kdy₧ byl v Betany, v domu èimona malomocnΘho, a sed∞l za stolem, p°iÜla ₧ena, majφcφ nßdobu alabastrovou masti velmi drahΘ, z nardovΘho ko°enφ. A rozbivÜi nßdobu, vylila ji na hlavu jeho.
  4. I hn∞vali se n∞kte°φ mezi sebou, °kouce: I proΦ ztrßta masti tΘto stala se?
  5. Nebo mohlo jest toto prodßno b²ti drß₧e ne₧ za t°i sta pen∞z, a dßno b²ti chud²m. I Ük°ip∞li zubami na ni.
  6. Ale Je₧φÜ °ekl: Nechte₧ jφ. ProΦ ji rmoutφte? Dobr²¥ jest skutek uΦinila nade mnou.
  7. VÜak chudΘ mßte v₧dycky s sebou, a kdy₧ budete chtφti, m∙₧ete jim dob°e Φiniti, ale mne ne v₧dy mφti budete.
  8. Ona co₧ mohla, to uΦinila; p°edeÜla¥ jest, aby t∞la mΘho pomazala ku poh°ebu.
  9. Amen pravφm vßm: Kde₧koli bude kßzßno toto evangelium po vÜem sv∞t∞, takΘ i to, co₧ uΦinila tato, bude vypravovßno na pamßtku jejφ.
  10. Tedy JidßÜ IÜkariotsk², jeden ze dvanßcti, odÜel k p°ednφm kn∞₧φm, aby ho jim zradil.
  11. Oni pak uslyÜevÜe [to], zradovali se, a slφbili mu penφze dßti. I hledal, kterak by ho p°φhodn∞ zradil.
  12. Prvnφho pak dne p°esnic, kdy₧ velikonoΦnφ berßnek zabφjφn b²val, °kou jemu uΦedlnφci jeho: Kde chceÜ, a¥ jdouce, p°ipravφme, abys jedl berßnka?
  13. I poslal dva z uΦedlnφk∙ sv²ch, a °ekl jim: Jd∞te do m∞sta, a potkߥ vßs Φlov∞k dΦbßn vody nesa. Jd∞te₧ za nφm.
  14. A kam₧koli vejde, rcete k hospodß°i domu toho: Mistr¥ pravφ: Kde jest veΦe°adlo, v n∞m₧ bych jedl berßnka s uΦedlnφky sv²mi?
  15. A on vßm ukß₧e veΦe°adlo velikΘ, podlß₧enΘ a p°ipravenΘ. Tu nßm p°ipravte.
  16. I odeÜli uΦedlnφci jeho, a p°iÜli do m∞sta, a nalezli tak, jako₧ jim byl pov∞d∞l. I p°ipravili berßnka.
  17. Kdy₧ pak byl veΦer, p°iÜel se dvanßcti.
  18. A kdy₧ sed∞li za stolem a jedli, °ekl Je₧φÜ: Amen pravφm vßm, ₧e jeden z vßs mne zradφ, kter²₧ jφ se mnou.
  19. A oni poΦali se rmoutiti a praviti jemu jeden ka₧d² obzvlßÜtn∞: Zdali jß jsem? A jin²: Zdali jß?
  20. On pak odpov∞d∞v, °ekl jim: Jeden ze dvanßcti, kter²₧ omßΦφ se mnou v mφse.
  21. Syn zajistΘ Φlov∞ka jde, jako₧ jest psßno o n∞m, ale b∞da Φlov∞ku tomu, skrze n∞ho₧ Syn Φlov∞ka bude zrazen. DobrΘ by bylo jemu, aby se byl nenarodil Φlov∞k ten.
  22. A kdy₧ oni jedli, vzav Je₧φÜ chlΘb, a dobro°eΦiv, lßmal a dßval jim, °ka: Vezm∞te, jezte, to jest t∞lo mΘ.
  23. A vzav kalich, a dφky uΦiniv, dal jim. A pili z n∞ho vÜickni.
  24. I °ekl jim: To jest krev mß novΘho Zßkona, kterß₧ se za mnohΘ vylΘvß.
  25. Amen pravφm vßm, ₧e¥ ji₧ vφce nebudu pφti z plodu vinnΘho ko°ene, a₧ do onoho dne, kdy₧ jej pφti budu nov² v krßlovstvφ Bo₧φm.
  26. A sezpφvavÜe pφsniΦku, vyÜli na horu Olivetskou.
  27. Potom °ekl jim Je₧φÜ: VÜickni vy zhorÜφte se nade mnou tΘto noci. Nebo psßno jest: Bφti budu past²°e, a rozprchnou se ovce.
  28. Ale kdy₧ z mrtv²ch vstanu, p°edejdu¥ vßs do Galilee.
  29. Tedy Petr °ekl jemu: By¥ se pak vÜickni zhorÜili, ale jß nic.
  30. ╪ekl jemu Je₧φÜ: Amen pravφm tob∞, ₧e dnes tΘto noci, prve ne₧ kohout po dvakrßt zazpφvß, t°ikrßt mne zap°φÜ.
  31. On pak mnohem vφce mluvil: Bych¥ pak m∞l s tebou i um°φti, nezap°φm¥ tebe. A tak₧ takΘ i vÜickni mluvili.
  32. I p°iÜli na mφsto, kterΘmu₧ jmΘno Getsemany. Tedy °ekl uΦedlnφk∙m sv²m: Se∩te₧ tuto, a₧¥ se pomodlφm.
  33. A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, poΦal se lekati a velmi teskliv b²ti.
  34. I dφ jim: Smutnߥ jest duÜe mß a₧ k smrti. PoΦekejte₧ tuto a bd∞te.
  35. A poodÜed maliΦko, padl na zemi a modlil se, aby, byloli by mo₧nΘ, odeÜla od n∞ho hodina ta.
  36. I °ekl: Abba, OtΦe, vÜecko jest mo₧nΘ tob∞. P°enes kalich tento ode mne, ale vÜak ne, co₧ jß chci, ale co ty.
  37. I p°iÜel [k uΦedlnφk∙m] a nalezl je, ani spφ. I °ekl Petrovi: èimone, spφÜ? Nemohllis jedinΘ hodiny bdφti?
  38. Bd∞te a modlte se, abyste neveÜli v pokuÜenφ. Duch¥ zajistΘ hotov [jest], ale t∞lo nemocno.
  39. A op∞t odÜed, modlil se, tß₧ slova mluv∞.
  40. A navrßtiv se, nalezl je, ani op∞t spφ; nebo oΦi jejich byly obtφ₧eny; ani₧ v∞d∞li, co by jemu odpov∞d∞li.
  41. I p°iÜel po t°etφ, a °ekl jim: Sp∞te₧ ji₧ a odpoΦφvejte; dosti¥ jest. P°iÜla hodina; aj, Syna Φlov∞ka zrazujφ v ruce h°φÜn²ch.
  42. Vsta≥te, poj∩me. Aj, kter²₧ mne zrazuje, blφzko¥ jest.
  43. A hned, kdy₧ on jeÜt∞ mluvil, p°iÜel JidßÜ, jen₧ byl jeden ze dvanßcti, a s nφm zßstup velik² s meΦi a s kyjmi, [poslan²ch] od p°ednφch kn∞₧φ a od zßkonφk∙ a starÜφch.
  44. Zrßdce pak byl jim dal znamenφ, °ka: KterΘho₧koli polφbφm, ten¥ jest, jm∞te₧ ho a ve∩te opatrn∞.
  45. A p°iÜed, hned p°istoupiv k n∞mu, °ekl: Mist°e, Mist°e, a polφbil ho.
  46. Tedy oni vztßhli na≥ ruce svΘ a jali jej.
  47. Jeden pak z t∞ch, kte°φ₧ tu okolo stßli, vytrh meΦ, ude°il slu₧ebnφka nejvyÜÜφho kn∞ze, a u¥al jemu ucho.
  48. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, °ekl jim: Jako na lotra vyÜli jste s meΦi a s kyjmi, abyste mne jali?
  49. Na ka₧d² den b²val jsem u vßs, uΦe v chrßm∞, a nejali jste mne. Ale [to¥ se d∞je], aby se naplnila pφsma.
  50. Tedy [uΦedlnφci] opustivÜe jej, vÜickni utekli.
  51. Jeden pak mlßdenΦek Üel za nφm, odφn jsa rouchem ln∞n²m po nahΘm [t∞le]. I popadli jej mlßdenci.
  52. On pak opustiv roucho, nah² utekl od nich.
  53. I p°ivedli Je₧φÜe k nejvyÜÜφmu kn∞zi, a seÜli se k n∞mu vÜickni p°ednφ kn∞₧φ i starÜφ i zßkonφci.
  54. Petr pak Üel za nφm zdaleka a₧ na dv∙r nejvyÜÜφho kn∞ze; i sed∞l s slu₧ebnφky, zh°φvaje se u ohn∞.
  55. Ale nejvyÜÜφ kn∞z i vÜecka ta rada hledali proti Je₧φÜovi sv∞dectvφ, aby jej na smrt vydali, avÜak nenalezli.
  56. Nebo [aΦ] mnozφ k°ivΘ sv∞dectvφ mluvili proti n∞mu, ale sv∞dectvφ jejich nebyla jednostejnß.
  57. Tedy n∞kte°φ povstavÜe, k°ivΘ sv∞dectvφ dßvali proti n∞mu, °kouce:
  58. My jsme slyÜeli tohoto, ₧e °ekl: Jß zbo°φm chrßm tento rukou ud∞lan², a ve t°ech dnech jin² ne rukou ud∞lan² postavφm.
  59. Ale ani to jejich sv∞dectvφ nebylo jednostejnΘ.
  60. Tedy povstav nejvyÜÜφ kn∞z uprost°ed, otßzal se Je₧φÜe, °ka: NeodpovφdßÜ niΦeho₧, co₧ tito na tebe sv∞dΦφ?
  61. Ale on mlΦel, a nic neodpov∞d∞l. Op∞t nejvyÜÜφ kn∞z otßzal se ho a °ekl jemu: Jsili₧ ty Kristus, Syn [Boha] Po₧ehnanΘho?
  62. A Je₧φÜ °ekl: Jߥ jsem, a uz°φte Syna Φlov∞ka, an sedφ na pravici moci [Bo₧φ], a p°ichßzφ s oblaky nebesk²mi.
  63. Tedy nejvyÜÜφ kn∞z roztrh roucho svΘ, °ekl: I co₧ jeÜt∞ pot°ebujeme sv∞dk∙?
  64. SlyÜeli jste rouhßnφ. Co se vßm zdß? Oni pak vÜickni odsoudili jej, ₧e jest hoden smrti.
  65. I poΦali n∞kte°φ na≥ plvati, a tvß° jeho zakr²vati, a poliΦkovati, a °φkati jemu: Prorokuj [nßm]. A slu₧ebnφci kyji jej bili.
  66. A kdy₧ byl Petr v sφni dole, p°iÜla jedna z d∞veΦek nejvyÜÜφho kn∞ze.
  67. A uz°evÜi Petra, an se oh°φvß, a popat°ivÜi na≥, dφ: I ty s Je₧φÜem Nazaretsk²m byl jsi.
  68. Ale on zap°el, °ka: Ani₧ vφm, ani rozumφm, co ty pravφÜ. I vyÜel ven p°ed sφ≥, a kohout zazpφval.
  69. Tedy d∞veΦka, uz°evÜi jej op∞t, poΦala praviti t∞m, kte°φ₧ tu okolo stßli, ₧e tento z nich jest.
  70. A on op∞t zap°el. A po malΘ chvφli op∞t ti, kte°φ₧ tu stßli, °ekli Petrovi: Jist∞ z nich jsi, nebo i Galilejsk² jsi, i °eΦ tvß podobnß jest.
  71. On pak poΦal se proklφnati a p°isahati, [prav∞:] Neznßm Φlov∞ka toho, o n∞m₧ vy pravφte.
  72. A hned po druhΘ kohout zazpφval. I rozpomenul se Petr na slovo, kterΘ₧ byl °ekl jemu Je₧φÜ: Äe prve ne₧ kohout dvakrßt zazpφvß, t°ikrßt mne zap°φÜ. A vyÜed, plakal.

    15.kapitola (Evangelium S. Marka)


    Pßn Kristus Pilßtovi vydßn, 15. BarabbßÜ propuÜt∞n, 16. Pßn

    potupen, korunovßn, 19. uplvßn, 20. posmφvßn, 24. uk°i₧ovßn

    a usmrcen, 33. zßzrakovΘ se dßli, 42. potom od Jozefa poh°ben.

  1. A hned rßno uradivÜe se p°ednφ kn∞₧φ s starÜφmi a s zßkonφky i se vÜφm shromß₧d∞nφm, svßzavÜe Je₧φÜe, vedli jej a dali Pilßtovi.
  2. I otßzal se ho Pilßt: Tyli₧ jsi krßl Äidovsk²? A on odpov∞d∞v, °ekl jemu: Ty pravφÜ.
  3. I ₧alovali na n∞j p°ednφ kn∞₧φ mnoho. On pak nic neodpovφdal.
  4. Tedy Pilßt otßzal se ho op∞t, °ka: Nic neodpovφdßÜ? Hle, jak mnoho proti tob∞ sv∞dΦφ.
  5. Ale Je₧φÜ p°edce nic neodpov∞d∞l, tak₧e se podivil Pilßt.
  6. Ve svßtek pak propouÜtφval jim jednoho z v∞z≥∙, za kterΘho₧ by prosili.
  7. I byl jeden, kter²₧ sloul BarabbßÜ, jen₧ s svßrliv²mi byl v v∞zenφ, kte°φ₧ v svad∞ vra₧du byli spßchali.
  8. A zvolav zßstup, poΦal prositi, [aby uΦinil], jako₧ jim v₧dycky Φinφval.
  9. Pilßt pak odpov∞d∞l jim, °ka: Chceteli, propustφm vßm krßle ÄidovskΘho?
  10. (Nebo v∞d∞l, ₧e jsou jej z zßvisti vydali p°ednφ kn∞₧φ.)
  11. Ale p°ednφ kn∞₧φ ponukli zßstupu, aby jim rad∞ji propustil BarabbßÜe.
  12. A Pilßt odpov∞d∞v, °ekl jim zase: Co₧ pak chcete, a¥ uΦinφm [tomu], kterΘho₧ krßlem Äidovsk²m naz²vßte?
  13. A oni op∞t zvolali: Uk°i₧uj ho.
  14. A Pilßt pravil jim: I co₧ jest zlΘho uΦinil? Oni pak vφce volali: Uk°i₧uj ho.
  15. Tedy Pilßt, cht∞ lidu dosti uΦiniti, pustil jim BarabbßÜe, a dal jim Je₧φÜe ubiΦovanΘho, aby byl uk°i₧ovßn.
  16. ÄoldnΘ°i pak uvedli jej vnit° do sφn∞, do radnΘho domu, a svolali vÜecku sb∞°.
  17. I oblΘkli jej v Üarlat, a korunu spletÜe z trnφ, vlo₧ili na≥.
  18. I poΦali ho pozdravovati, [°kouce:] Zdrßv bu∩, krßli Äidovsk².
  19. A bili hlavu jeho t°tinou, a plvali na n∞j, a sklßn∞jφce kolena, klan∞li se jemu.
  20. A kdy₧ se jemu naposmφvali, svlΘkli s n∞ho Üarlat, a oblΘkli jej v roucho jeho vlastnφ. I vedli jej, aby ho uk°i₧ovali.
  21. I p°inutili n∞jakΘho èimona CyrenenskΘho, pomφjejφcφho [je], (kter²₧ Üel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal k°φ₧ jeho.
  22. I vedli jej a₧ na mφsto Golgota, to jest, (vylo₧illi by,) popravnΘ mφsto.
  23. I dßvali mu pφti vφno s mirrou, ale on nep°ijal ho.
  24. A uk°i₧ovavÜe jej, rozd∞lili roucha jeho, mecφce o n∞ los, kdo by co vzφti m∞l.
  25. A byla hodina t°etφ, kdy₧ ho uk°i₧ovali.
  26. A byl nßpis viny jeho napsßn [t∞mi slovy:] Krßl Äidovsk².
  27. Uk°i₧ovali takΘ s nφm dva lotry: jednoho na pravici a druhΘho na levici jeho.
  28. I napln∞no jest pφsmo, °koucφ: A s neprav²mi poΦten jest.
  29. A kte°φ₧ [tudy] chodili mimo n∞j, rouhali se jemu, pot°ßsajφce hlavami sv²mi, a °φkajφce: Hahß, kter²₧ ruÜφÜ chrßm Bo₧φ, a ve t°ech dnech [jej zase] vzd∞lßvßÜ,
  30. Spomoz sob∞ samΘmu, a sstup s k°φ₧e.
  31. TΘ₧ i p°ednφ kn∞₧φ posmφvajφce se, jeden k druhΘmu s zßkonφky pravili: Jin²m¥ jest pomßhal, sßm sob∞ pomoci nem∙₧e.
  32. Kristus krßl Izraelsk², necha₧¥ nynφ sstoupφ s k°φ₧e, a¥ uz°φme a uv∞°φme. A i ti, kte°φ₧ s nφm uk°i₧ovßni byli, ·tr₧ku mu Φinili.
  33. A kdy₧ byla hodina Üestß, stala se tma po vÜφ zemi a₧ do hodiny devßtΘ.
  34. A v hodinu devßtou zvolal Je₧φÜ hlasem velik²m, °ka: El≤i, El≤i, lama zabachtani? jen₧ se vyklßdß: Bo₧e m∙j, Bo₧e m∙j, proΦs mne opustil?
  35. A n∞kte°φ z okolo stojφcφch, slyÜevÜe to, pravili: Hle, ElißÜe volß.
  36. A b∞₧ev jeden, naplnil houbu octem a vlo₧iv na tres¥, dßval jemu pφti, °ka: Ponechte, uz°φme, p°ijdeli ElißÜ, aby jej slo₧il.
  37. Je₧φÜ pak zvolav hlasem velik²m, pustil duÜi.
  38. A opona v chrßm∞ roztrhla se na dvΘ, od vrchu a₧ dol∙.
  39. Vid∞v pak to centurio, kter²₧ naproti stßl, ₧e tak volaje, vypustil duÜi, °ekl: Jist∞ Φlov∞k tento Syn Bo₧φ byl.
  40. Byly pak tu i ₧eny, zdaleka se dφvajφce, mezi nimi₧ byla Maria MagdalΘna, a Maria Jakuba menÜφho, a Jozesova mßt∞, a Salome.
  41. KterΘ₧, kdy₧ jeÜt∞ byl v Galilei, chodily za nφm a posluhovaly jemu, i jinΘ mnohΘ, kterΘ₧ byly s nφm vstoupily do JeruzalΘma.
  42. A kdy₧ ji₧ byl veΦer, (₧e byl den p°ipravovßnφ, to jest p°ed sobotou,)
  43. P°iÜed Jozef z Arimatie, poΦestnß osoba ·°adnß, kter²₧ takΘ oΦekßval krßlovstvφ Bo₧φho, sm∞le vÜel ku Pilßtovi a prosil za t∞lo Je₧φÜovo.
  44. Pilßt pak podivil se, ji₧li by um°el. A povolav centuriona, otßzal se ho, dßvnoli je um°el.
  45. A zv∞d∞v od centuriona, dal t∞lo Jozefovi.
  46. A [Jozef] koupiv plßtna, a slo₧iv ho [s k°φ₧e], obvinul v plßtno, i polo₧il do hrobu, kter²₧ byl vytesßn z skßly, a p°ivalil kßmen ke dve°∙m hrobov²m.
  47. Ale Maria MagdalΘna a Maria Jozesova dφvaly se, kde by byl polo₧en.

    16.kapitola (Evangelium S. Marka)


    Kristus Pßn z mrtv²ch vstav, zjevoval se uΦedlnφk∙m, 10.

    a potrestav jich pro nev∞ru jejich, 15. a rozeslav na vÜecken

    sv∞t, 19. na nebe vstoupil.

  1. A kdy₧ pominula sobota, Maria MagdalΘna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonn²ch v∞cφ, aby p°ijdouce, pomazaly Je₧φÜe.
  2. A velmi rßno [vyÜedÜe] prvnφ den po sobot∞, p°iÜly k hrobu, an ji₧ slunce vzeÜlo.
  3. I pravily vespolek: Kdo nßm odvalφ kßmen ode dve°φ hrobov²ch?
  4. (A vzhlΘdÜe, uz°ely odvalen² kßmen.) Byl zajistΘ velik² velmi.
  5. A vÜedÜe do hrobu, uz°ely mlßdence, an sedφ na pravici, od∞nΘho rouchem bφl²m. I ulekly se.
  6. Kter²₧to °ekl jim: Nebojte se. Je₧φÜe hledßte NazaretskΘho uk°i₧ovanΘho. Vstal¥ jest, nenφ¥ ho tuto; aj, mφsto, kde₧ jej byli polo₧ili.
  7. Ale jd∞te, pov∞zte uΦedlnφk∙m jeho i Petrovi, ₧e¥ vßs p°edejde do Galilee. Tam jej uz°φte, jako₧ jest pov∞d∞l vßm.
  8. A [ony] vyÜedÜe rychle, utekly od hrobu; nebo p°iÜel na n∞ strach a hr∙za. A ani₧ komu co °ekly, nebo se bßly.
  9. Vstav pak Je₧φÜ z mrtv²ch rßno v ned∞li, ukßzal se nejprv Mariji MagdalΘn∞, z nφ₧to byl vyvrhl sedm ∩ßbl∙.
  10. Ona [pak] ÜedÜi, zv∞stovala t∞m, kte°φ₧ s nφm b²vali, lkajφcφm a plaΦφcφm.
  11. A oni slyÜavÜe, ₧e by ₧iv byl a vidφn od nφ, nev∞°ili.
  12. Potom pak dv∞ma z nich jdoucφm ukßzal se v jinΘ zp∙sob∞, kdy₧ Üli p°es pole.
  13. A ti ÜedÜe, pov∞d∞li jin²m. Ani t∞m nev∞°ili.
  14. NejposlΘze sedφcφm spolu jedenßcti ukßzal se, a trestal nedov∞ru jejich a tvrdost srdce, ₧e t∞m, kte°φ₧ jej vid∞li vzk°φÜenΘho, nev∞°ili.
  15. A °ekl jim: Jdouce po vÜem sv∞t∞, ka₧te evangelium vÜemu stvo°enφ.
  16. Kdo₧ uv∞°φ a pok°tφ se, spasen bude; kdo₧ pak neuv∞°φ, bude¥ zatracen.
  17. Znamenφ pak ti, kte°φ₧ uv∞°φ, tato mφti budou: Ve jmΘnu mΘm ∩ßbly budou vymφtati, jazyky nov²mi mluviti.
  18. Hady brßti; a jestli₧e by co jedovatΘho pili, neuÜkodφ¥ jim; na nemocnΘ ruce vzklßdati budou, a dob°e se mφti budou.
  19. Kdy₧ pak jim odmluvil Pßn, vzh∙ru vzat jest do nebe, a sedφ na pravici Bo₧φ.
  20. A oni ÜedÜe, kßzali vÜudy, a Pßn jim pomßhal, a slov jejich potvrzoval Φin∞nφm div∙.
Zp∞t na obsah...