Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24.

#EVANGELIUM#

#PODLE#

#(SEPS┴N═ SVAT╔HO) LUK┴èE.#

Svat² LukßÜ evangelista rodem byl z Antiochie SyrskΘ

a v lΘka°stvφ sna₧nou prßci vedl, jak₧ ho i s. Pavel lΘka°em

naz²val (Ko 4,14). A ten brzo po Kristovu vstoupenφ jsa k vφ°e

zφskßn, na v∞tÜφm dφle p°i s. Pavlovi b²val a s nφm i po cestßch

pracoval (2K 8,18.19), anobr₧ v t∞₧kΘm jeho pokuÜenφ a v∞zenφ

v ╪φm∞ sßm p°i n∞m z∙stal (2Tm 4,11).

M∙₧e¥ pak evangelium jeho na tyto dva dφly rozd∞leno b²ti:

I. Na Φas, kter²₧ p°eb∞hl prve, ne₧li Pßn Kristus prßce ·°adu

svΘho konati poΦal. A tu se vypisuje Jana K°titele i Kristovo

poΦetφ, narozenφ, vychovßnφ a v chrßm∞ ve dvanßcti letech

poz∙stßnφ, co₧ vÜecko zavφrß se ve dvou kapitolßch p°ednφch.

II. Na Φas Kristov²ch pracφ, usmrcenφ, zmrtv²chvstßnφ i na

nebesa vstoupenφ. A to se op∞t d∞lφ na trΘ:

A. Na v∞ci v Galilei stalΘ, jako ₧e se Pßn Kristus z pouÜt∞

navrßtil, kßzßnφ a divy Φinil, apoÜtoly sob∞ shromß₧dil, je

vyuΦil, p°ed sebou tam p°edeslal, kudy se jφti k smrti strojil,

i jim moci k Φin∞nφ div∙ ud∞lil. To se vÜe poklßdß v sedmi

kapitolßch, toti₧ od 2.9. kap.

B. Na ty v∞ci, kterΘ se ode Pßna a se Pßnem na cest∞ a na

stavu≥cφch dßly, kdy₧ se k hodin∞ smrti do JeruzalΘma pomalu

podßval a brßti rßΦil. Co₧ vÜe evangelista obsßhl kapitolami

dalÜφmi; kap. 9.18.

C. Na v∞ci ty, kterΘ₧ v Judstvu bu∩ Pßn Φinil, bu∩ ho

potkßvaly a obzvlßÜtn∞ v JeruzalΘm∞. To pak od kap. 19. a₧ do

konce sv∞tle se vypisuje.

Mß kapitol 24.

1.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


O p°φΦinßch sepsßnφ tohoto evangelium; 5. o rodiΦφch poΦestn²ch

svatΘho Jana K°titele, 8. a o narozenφ jeho; 26. tΘ₧ i o vt∞lenφ

Syna Bo₧φho v Pann∞ Mariji.

1. Pon∞vad₧ mnozφ usilovali sepsati po°ßdn∞ vypravovßnφ t∞ch v∞cφ, kterΘ₧ jsou u nßs jistΘ,
2. Jak₧ jsou nßm vydali ti, kte°φ₧to od poΦßtku sami vid∞li, a slu₧ebnφci toho Slova byli,
3. Vid∞lo se i mn∞, kter²₧ jsem toho vÜeho pravΘ pov∞domosti doÜel, tob∞ z gruntu o tom po°ßdn∞ vypsati, v²born² Theofile,
4. Abys zv∞d∞l jistotu t∞ch v∞cφ, jim₧ jsi vyuΦovßn.
5. Byl za dn∙ Herodesa krßle JudskΘho kn∞z n∞jak², jmΘnem ZacharißÜ, z t°φdy AbißÜovy, a man₧elka jeho ze dcer Aronov²ch, a jmΘno jejφ Al₧b∞ta.
6. Byli pak oba spravedlivφ p°ed obliΦejem Bo₧φm, chodφce ve vÜech p°ikßzßnφch a spravedlnostech Pßn∞ bez ·hony.
7. A nem∞li plodu, proto₧e Al₧b∞ta byla neplodnß, a oba se byli zstarali ve dnech sv²ch.
8. I stalo se, kdy₧ on ·°ad kn∞₧sk² konal v po°ßdku t°φdy svΘ p°ed Bohem,
9. Äe vedle obyΦeje ·°adu kn∞₧skΘho los na≥ p°iÜel, aby polo₧il zßpal, vejda do chrßmu Pßn∞.
10. A vÜecko mno₧stvφ lidu bylo vn∞, modlφce se v hodinu zßpalu.
11. Tedy ukßzal se jemu and∞l Pßn∞, stoje na pravΘ stran∞ oltß°e zßpalu.
12. A uz°ev [jej] ZacharißÜ, zstraÜil se, a bßze≥ p°ipadla na n∞j.
13. I °ekl jemu and∞l: Neboj se, ZacharißÜi, nebo¥ jest uslyÜßna modlitba tvß, a Al₧b∞ta man₧elka tvß porodφ tob∞ syna, a naz∙veÜ jmΘno jeho Jan.
14. Z Φeho₧ budeÜ mφti radost a veselΘ, a mnozφ z jeho narozenφ budou se radovati.
15. Bude zajistΘ velik² p°ed obliΦejem Pßn∞, a vφna i nßpoje opojnΘho nebude¥ pφti, a Duchem svat²m bude napln∞n hned od ₧ivota matky svΘ.
16. A mnohΘ z syn∙ Izraelsk²ch obrßtφ ku Pßnu Bohu jejich.
17. Nebo¥, on p°edejde p°ed obliΦejem jeho v duchu a v moci ElißÜov∞, aby obrßtil srdce otc∙ k syn∙m, a nev∞°φcφ k opatrnosti spravedliv²ch, aby [tak] p°ipravil Pßnu lid hotov².
18. I °ekl ZacharißÜ k and∞lu: Po Φem₧ to poznßm? Nebo jß star² jsem, a man₧elka mß zstarala se ve dnech sv²ch.
19. Odpov∞d∞v and∞l, °ekl jemu: Jߥ jsem Gabriel, kter²₧ stojφm p°ed obliΦejem Bo₧φm, a poslßn jsem, abych mluvil s tebou, a tyto v∞ci veselΘ tob∞ zv∞stoval.
20. A aj, budeÜ n∞m², a nebudeÜ moci mluviti a₧ do [toho] dne, v kterΘm₧ se tyto v∞ci stanou, proto₧e jsi neuv∞°il °eΦem m²m, kterΘ₧ se naplnφ Φasem sv²m.
21. Lid pak oΦekßval ZacharißÜe, a divili se, ₧e on tak prodlΘval v chrßm∞.
22. VyÜed pak, nemohl mluviti k nim. I srozum∞li, ₧e vid∞nφ vid∞l v chrßm∞. Nebo on nßv∞Ütφ jim dßval, a z∙stal n∞m².
23. I stalo se, kdy₧ se vyplnili dnovΘ konßnφ ·°adu jeho, odÜel do domu svΘho.
24. A po t∞ch dnech poΦala Al₧b∞ta man₧elka jeho, a tajila se za p∞t m∞sφc∙, °kuci:
25. Äe tak mi uΦinil Pßn ve dnech, v nich₧to vzez°el, aby odjal mΘ pohan∞nφ mezi lidmi.
26. V m∞sφci pak ÜestΘm poslßn jest and∞l Gabriel od Boha do m∞sta GalilejskΘho, kterΘmu₧ jmΘno NazarΘt,
27. Ku pann∞ zasnoubenΘ mu₧i, kterΘmu₧ jmΘno bylo Jozef, z domu Davidova, a jmΘno panny Maria.
28. I vÜed k nφ and∞l, dφ: Zdrßva milosti doÜlß, Pßn [B∙h] s tebou, po₧ehnanß ty mezi ₧enami.
29. Ona pak uz°evÜi ho, zarmoutila se nad °eΦφ jeho, a myslila, jakΘ by to bylo pozdravenφ.
30. I °ekl jφ and∞l: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31. A poΦneÜ v ₧ivot∞ a porodφÜ syna, a naz∙veÜ jmΘno jeho Je₧φÜ.
32. Ten¥ bude velik², a Syn NejvyÜÜφho slouti bude, a dߥ jemu Pßn B∙h stolici Davida otce jeho.
33. A kralovati bude v dom∞ Jßkobov∞ na v∞ky, a krßlovstvφ jeho nebude konce.
34. I °ekla Maria k and∞lu: Kterak se to stane, pon∞vad₧ jß mu₧e nepoznßvßm?
35. A odpov∞d∞v and∞l, °ekl jφ: Duch svat² sstoupφ v t∞, a moc NejvyÜÜφho zastφnφ tob∞; a proto₧, co₧ se z tebe svatΘho narodφ, slouti bude Syn Bo₧φ.
36. A aj, Al₧b∞ta, p°φbuznß tvß, i ona poΦala syna v starosti svΘ, a tento jest jφ Üest² m∞sφc, kterß₧ sloula neplodnß.
37. Nebo¥ nebude nemo₧nΘ u Boha vÜelikΘ slovo.
38. I °ekla Maria: Aj, slu₧ebnice Pßn∞, stani₧ mi se podle slova tvΘho. I odÜel od nφ and∞l.
39. Tedy povstavÜi Maria v t∞ch dnech, odeÜla na hory s chvßtßnφm do m∞sta Judova.
40. I veÜla do domu ZacharißÜova, a pozdravila Al₧b∞ty.
41. I stalo se, jak₧ uslyÜela pozdravenφ Marie Al₧b∞ta, zplΘsalo nemluv≥ßtko v ₧ivot∞ jejφm, a napln∞na jest Duchem svat²m Al₧b∞ta.
42. I zvolala hlasem velik²m a °ekla: Po₧ehnanß ty mezi ₧enami, a po₧ehnan² plod ₧ivota tvΘho.
43. A odkud mi to, aby p°iÜla matka Pßna mΘho ke mn∞?
44. Nebo aj, jak₧ se stal hlas pozdravenφ tvΘho v uÜφch m²ch, zplΘsalo radostn∞ nemluv≥ßtko v ₧ivot∞ mΘm.
45. A blahoslavenß, kterß₧ uv∞°ila, nebo¥ dokonßny budou ty v∞ci, kterΘ₧ jsou pov∞dφny jφ ode Pßna.
46. Tedy °ekla Maria: Velebφ duÜe mß Hospodina,
47. A veselφ se duch m∙j v Bohu, Spasiteli mΘm,
48. Äe jest vzez°el na ponφ₧enφ slu₧ebnice svΘ; neb aj, od tΘto chvφle blahoslaviti mne budou vÜickni nßrodovΘ.
49. Nebo¥ mi uΦinil velikΘ v∞ci ten, jen₧ mocn² jest, a svatΘ jmΘno jeho,
50. A jeho₧ milosrdenstvφ od pokolenφ a₧ do pokolenφ bojφcφm se jeho.
51. Dokßzal moci ramenem sv²m, rozpt²lil pyÜnΘ myÜlenφm srdce jejich.
52. Shßzel mocnΘ s stolic, a pov²Üil ponφ₧en²ch.
53. LaΦnΘ nakrmil dobr²mi v∞cmi, a bohatΘ pustil prßzdnΘ.
54. P°ijal Izraele, slu₧ebnφka svΘho, pam∞tliv jsa na milosrdenstvφ [svΘ]
55. (Jako₧ mluvil k otc∙m naÜim, k Abrahamovi a semeni jeho) na v∞ky.
56. I z∙stala Maria s nφ asi za t°i m∞sφce, a [potom] navrßtila se do domu svΘho.
57. Al₧b∞t∞ pak naplnil se Φas, aby porodila; i porodila syna.
58. A uslyÜeli sousedΘ a p°ßtelΘ jejφ, ₧e Hospodin velikΘ uΦinil s nφ milosrdenstvφ svΘ, i radovali se spolu s nφ.
59. Stalo se pak v den osm², p°iÜli ob°ezovati dφt∞te, a naz²vali jej jmΘnem otce jeho ZacharißÜem.
60. Ale odpov∞d∞vÜi matka jeho, °ekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61. I °ekli k nφ: VÜak ni₧ßdnΘho nenφ v rodu tvΘm, kter²₧ by sloul jmΘnem tφm.
62. I dßvali nßv∞Ütφ otci jeho, jak by ho cht∞l naz²vati.
63. A on po₧ßdav deÜtiΦky, napsal °ka: Jan jest jmΘno jeho. I divili se vÜickni.
64. A ihned otev°ela se ·sta jeho a jazyk jeho, i mluvil, veleb∞ Boha.
65. Tedy p°iÜla bßze≥ na vÜecky sousedy jejich, a po vÜech horßch Judsk²ch rozhlßsßna jsou vÜecka ta slova.
66. A vÜickni, kte°φ₧ o tom slyÜeli, sklßdali to v srdci svΘm, °kouce: I kterakΘ dφt∞ toto bude? A ruka Pßn∞ byla s nφm.
67. ZacharißÜ pak otec jeho napln∞n jest Duchem svat²m, a prorokoval °ka:
68. Po₧ehnan² Pßn B∙h Izraelsk², ₧e jest navÜtφvil, a uΦinil vykoupenφ lidu svΘmu,
69. A vyzdvihl nßm roh spasenφ v domu Davida, slu₧ebnφka svΘho,
70. Jako₧ mluvil skrze ·sta prorok∙ sv²ch svat²ch, kte°φ₧ byli od v∞k∙,
71. O vysvobozenφ z nep°ßtel naÜich, a z ruky vÜech, kte°φ₧ nßs nenßvid∞li,
72. Aby uΦinil milosrdenstvφ s otci naÜimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
73. Na p°φsahu, kterou₧ jest p°isßhl Abrahamovi, otci naÜemu, ₧e [jist∞] nßm to dß,
74. Abychom bez strachu, z ruky nep°ßtel naÜich jsouce vysvobozeni, slou₧ili jemu,
75. V svatosti a v spravedlnosti p°ed obliΦejem jeho, po vÜecky dny ₧ivota naÜeho.
76. Ty pak, dφt∞, prorokem NejvyÜÜφho slouti budeÜ, nebo p°edejdeÜ p°ed tvß°φ Pßn∞ p°ipravovati cesty jeho,
77. Aby bylo dßno um∞nφ spasitelnΘ lidu jeho na odpuÜt∞nφ h°φch∙ jejich,
78. Skrze srdeΦnΘ milosrdenstvφ Boha naÜeho, v n∞m₧to navÜtφvil nßs, vyÜed z v²sosti,
79. Aby se ukßzal sedφcφm v temnostech a v stφnu smrti, k spravenφ noh naÜich na cestu pokoje.
80. Dφt∞ pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na pouÜti a₧ do dne zjevenφ svΘho lidu IzraelskΘmu.

2.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


O popsßnφ vÜeho sv∞ta; 4. o narozenφ Pßna Krista,

8. o past²°φch,strß₧ noΦnφ dr₧φcφch, 21. o Pßn∞ ob°ezßnφ,

22. ob∞tovßnφ v chrßm∞, 41. v letech dvanßcti v chrßm∞ s doktory

mluvenφ, 51. a o poddanosti jeho p∞stoun∙m.

1. I stalo se v t∞ch dnech, vyÜlo jest vyrΦenφ od cφsa°e Augusta, aby byl popsßn vÜecken sv∞t.
2. (To popsßnφ nejprve stalo se, kdy₧ vlada°em Syrsk²m byl Cyrenius.)
3. I Üli vÜickni, aby zapsßni byli, jeden ka₧d² do svΘho m∞sta.
4. Vstoupil pak i Jozef od Galilee z m∞sta NazarΘtu do Judstva, do m∞sta Davidova, kterΘ₧ slove BetlΘm, (proto₧e byl z domu a z Φeledi Davidovy,)
5. Aby zapsßn byl s Marijφ, zasnoubenou sob∞ man₧elkou, t∞hotnou.
6. I stalo se, kdy₧ tam byli, naplnili se dnovΘ Marie, aby porodila.
7. I porodila Syna svΘho prvorozenΘho, a plΘnkami ho obvinula, a polo₧ila jej v jeslech, neb nem∞li [jinde] mφsta v hospod∞.
8. A past²°i byli v krajin∞ tΘ, ponocujφce a strß₧ noΦnφ dr₧φce nad sv²m stßdem.
9. A aj, and∞l Pßn∞ postavil se podle nich, a slßva Pßn∞ osvφtila je. I bßli se bßznφ velikou.
10. Tedy °ekl jim and∞l: Nebojte₧ se; nebo aj, zv∞stuji vßm radost velikou, kterß₧ bude vÜemu lidu.
11. Nebo narodil se vßm dnes Spasitel, jen₧ jest Kristus Pßn, v m∞st∞ Davidov∞.
12. A toto vßm [bude] za znamenφ: Naleznete nemluv≥ßtko plΘnkami obvinutΘ, a le₧φcφ v jeslech.
13. A hned s and∞lem zjevilo se mno₧stvφ rytφ°stva nebeskΘho, chvßlφcφch Boha a °koucφch:
14. Slßva na v²sostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrß v∙le.
15. I stalo se, jak₧ odeÜli od nich and∞lΘ do nebe, ₧e ti lidΘ, [toti₧] past²°i, °ekli vespolek: Poj∩me a₧ do BetlΘma a vizme tu v∞c, jen₧ se stala, o nφ₧ Pßn oznßmil nßm.
16. I p°iÜli, chvßtajφce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluv≥ßtko le₧φcφ v jeslech.
17. A vid∞vÜe, rozhlaÜovali [to], co₧ jim pov∞dφno bylo o tom dφt∞ti.
18. I divili se vÜickni, kte°φ₧ slyÜeli o tom, co₧ bylo mluveno od past²°∙ k nim.
19. Ale Maria zachovßvala vÜecka slova tato, sklßdajici [je] v srdci svΘm.
20. I navrßtili se past²°i, velebφce a chvßlφce Boha ze vÜeho, co₧ slyÜeli a vid∞li, tak jak₧ bylo pov∞dφno jim.
21. A kdy₧ se naplnilo dnφ osm, aby ob°ezßno bylo dφt∞, nazvßno jest jmΘno jeho Je₧φÜ, kter²m₧ bylo nazvßno od and∞la, prve ne₧ se v ₧ivot∞ poΦalo.
22. A kdy₧ se naplnili dnovΘ oΦiÜ¥ovßnφ Marie podle Zßkona Moj₧φÜova, p°inesli jej do JeruzalΘma, aby ho postavili p°ede Pßnem,
23. (Jako₧ psßno jest v Zßkon∞ Pßn∞, ₧e ka₧d² pacholφk, otvφraje ₧ivot, svat² Pßnu slouti bude,)
24. A aby dali ob∞t, jako₧ pov∞dφno jest v Zßkon∞ Pßn∞, dv∞ hrdliΦky anebo dvΘ holoubßtek.
25. A aj, Φlov∞k [jeden] byl v JeruzalΘm∞, jemu₧ jmΘno Simeon. A Φlov∞k ten [byl] spravedliv² a nßbo₧n², oΦekßvajφcφ pot∞Üenφ IzraelskΘho, a Duch svat² byl v n∞m.
26. A bylo jemu zjeveno od Ducha svatΘho, ₧e neuz°φ smrti, a₧ by prve uz°el Krista Pßn∞.
27. [Ten] p°iÜel, ponuknut jsa od Ducha [Pßn∞], do chrßmu. A kdy₧ uvodili dφt∞ Je₧φÜe rodiΦovΘ, aby uΦinili podle obyΦeje Zßkona za n∞j,
28. Tedy on vzal jej na lokty svΘ, i chvßlil Boha a °ekl:
29. Nynφ propouÜtφÜ slu₧ebnφka svΘho, Pane, podle slova svΘho v pokoji.
30. Nebo¥ jsou vid∞ly oΦi mΘ spasenφ tvΘ,
31. KterΘ₧ jsi p°ipravil p°ed obliΦejem vÜech lidφ,
32. Sv∞tlo k zjevenφ nßrod∙m a slßvu lidu tvΘho IzraelskΘho.
33. Otec pak a matka jeho divili se t∞m v∞cem, kterΘ₧ praveny byly o n∞m.
34. I po₧ehnal jim Simeon, a °ekl k Mariji, matce jeho: Aj, polo₧en jest tento ku pßdu a ku povstßnφ mnoh²m v Izraeli, a na znamenφ, kterΘmu₧to bude odpφrßno,
35. (A tvou vlastnφ duÜi pronikne meΦ,) aby zjevena byla z mnoh²ch srdcφ myÜlenφ.
36. Byla takΘ Anna prorokyn∞, dcera Fanuelova z pokolenφ Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnoh²ch, a ₧iva byla s mu₧em sv²m sedm let od panenstvφ svΘho.
37. A ta vdova [byla, majφcφ] let okolo osmdesßti a Φty°, kterß₧ nevychßzela z chrßmu, posty a modlitbami slou₧eci [Bohu] dnem i nocφ.
38. A ta v tou₧ hodinu p°iÜedÜi, chvßlila Pßna, a mluvila o n∞m vÜechn∞m, kte°φ₧ Φekali vykoupenφ v JeruzalΘm∞.
39. [Oni] pak, jak₧ vykonali vÜecko podle Zßkona Pßn∞, vrßtili se do Galilee, do m∞sta svΘho NazarΘta.
40. Dφt∞ pak rostlo a posilovalo se v duchu, plnΘ moudrosti, a milost Bo₧φ byla v n∞m.
41. I chodφvali rodiΦovΘ jeho ka₧dΘho roku do JeruzalΘma na den slavn² velikonoΦnφ.
42. A kdy₧ byl ve dvanßcti letech, a oni vstupovali do JeruzalΘma, podle obyΦeje toho dne svßteΦnφho,
43. A kdy₧ vykonali dni, a ji₧ se navracovali, z∙stalo dφt∞ Je₧φÜ v JeruzalΘm∞, a nev∞d∞li [o tom] Jozef a matka jeho.
44. Domnφvajφce se pak o n∞m, ₧e by byl v zßstupu, uÜli den cesty. I hledali ho mezi p°φbuzn²mi a znßm²mi.
45. A nenalezÜe jeho, navrßtili se do JeruzalΘma, hledajφce ho.
46. I stalo se po t°ech dnech, ₧e nalezli jej v chrßm∞, an sedφ mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.
47. A d∞sili se vÜickni, kte°φ₧ jej slyÜeli, nad rozumnostφ a odpov∞dmi jeho.
48. A uz°evÜe ho, ulekli se. I °ekla matka jeho k n∞mu: Synu, proΦ jsi nßm tak uΦinil? Aj, otec tv∙j a jß s bolestφ hledali jsme tebe.
49. I °ekl k nim: Co jest, ₧e jste mne hledali? Zdali₧ jste nev∞d∞li, ₧e v t∞ch v∞cech, kterΘ₧ jsou Otce mΘho, musφm jß b²ti?
50. Ale oni nesrozum∞li t∞m slov∙m, kterß₧ k nim mluvil.
51. I Üel s nimi, a p°iÜel do NazarΘtu, a byl poddßn jim. Matka pak jeho zachovßvala vÜecka slova ta v srdci svΘm.
52. A Je₧φÜ prospφval moudrostφ, a v∞kem, a milostφ, u Boha i u lidφ.

3.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


Svat² Jan K°titel byv povolßn ode Pßna, kßzal, 4. k°til, uΦil,

7. i trestal slovem zu°iv∞ vÜecky, 19. proΦe₧ do ₧alß°e uvr₧en.

21. Prve vÜak pok°til i Krista Pßna, 24. kter²₧, Φφ by syn byl,

tu se vypravuje.

1. LΘta pak patnßctΘho cφsa°stvφ Tiberia cφsa°e, kdy₧ Pontsk² Pilßt spravoval Judstvo, a Herodes byl Φtvrtßkem v Galilei, Filip pak bratr jeho byl Φtvrtßkem IturejskΘ a TrachonitidskΘ krajiny, a LyzanißÜ Φtvrtßkem Abilinsk²m,
2. Za nejvyÜÜφho kn∞ze AnnßÜe a KaifßÜe, stalo se slovo Pßn∞ nad Janem synem ZacharißÜov²m na pouÜti.
3. I chodil po vÜφ krajin∞ le₧φcφ p°i Jordßnu a kßzal k°est pokßnφ na odpuÜt∞nφ h°φch∙,
4. Jako₧ psßno jest v knihßch proroctvφ IzaißÜe proroka, °koucφho: Hlas volajφcφho na pouÜti: P°ipravujte cestu Pßn∞, p°φmΘ Φi≥te stezky jeho.
5. Ka₧dΘ ·dolφ bude vypln∞no, a ka₧dß hora a pahrbek bude ponφ₧en; i budou k°ivΘ v∞ci spraveny a ostrΘ cesty budou hladkΘ.
6. A uz°φ¥ vÜelikΘ t∞lo spasenφ Bo₧φ.
7. Pravil pak k zßstup∙m vychßzejφcφm, aby se k°tili od n∞ho: Plemeno jeÜt∞rΦφ, kdo je vßm ukßzal, abyste utekli p°ed budoucφm hn∞vem?
8. Proto₧ Φi≥te ovoce hodnΘ pokßnφ, a ne°φkejte₧ u sebe: Otce mßme Abrahama. Nebo¥ pravφm vßm, ₧e¥ jest mocen B∙h z kamenφ tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.
9. A ji₧¥ jest i sekera k ko°enu strom∙ p°ilo₧ena. Proto₧ ka₧d² strom, jen₧ nenese ovoce dobrΘho, vy¥at a na ohe≥ uvr₧en bude.
10. I tßzali se ho zßstupovΘ, °kouce: Co₧ tedy Φiniti budeme?
11. A [on] odpovφdaje, pravil jim: Kdo mß dv∞ sukn∞, dej [jednu] nemajφcφmu, a kdo mß pokrmy, tolikΘ₧ uΦi≥.
12. P°iÜli pak i celnφ k°tφti se, i °ekli jemu: Mist°e, co budeme Φiniti?
13. A on °ekl k nim: Nic vφce nevybφrejte ne₧ to, co₧ jest ustaveno.
14. I tßzali se ho takΘ i ₧oldnΘ°i, °kouce: A my co₧ Φiniti budeme? I °ekl jim: Ni₧ßdnΘho neutiskujte, ani podvodn∞ Φi≥te, a dosti m∞jte na sv²ch ₧oldφch.
15. A kdy₧ pak lid oΦekßval, a myslili vÜickni v srdcφch sv²ch o Janovi, nebylli by snad on Kristus,
16. Odpov∞d∞l Jan vÜechn∞m, a °ka: Jߥ zajistΘ k°tφm vßs vodou, ale jde¥ siln∞jÜφ ne₧li jß, kterΘho₧to nejsem hoden rozvßzati °emΘnka u obuvi jeho. Ten¥ vßs k°tφti bude Duchem svat²m a ohn∞m.
17. Jeho₧to v∞jeΦka v ruce jeho, a vyΦistφ¥ humno svΘ, a shromß₧dφ pÜenici do obilnice svΘ, ale plevy pßliti bude ohn∞m neuhasiteln²m.
18. A tak mnohΘ jinΘ v∞ci, napomφnaje, zv∞stoval lidu.
19. Herodes pak Φtvrtßk, kdy₧ od n∞ho byl trestßn pro Herodiadu man₧elku Filipa bratra svΘho, i ze vÜech zl²ch v∞cφ, kterΘ₧ Φinil Herodes,
20. P°idal i toto nade vÜecko, ₧e jest vsadil Jana do ₧alß°e.
21. I stalo se, kdy₧ se k°til vÜecken lid, a kdy₧ se pok°til i Je₧φÜ, a modlil se, ₧e otev°elo se nebe,
22. A sstoupil Duch svat² v t∞lesnΘ zp∙sob∞ jako holubice na n∞j, a stal se hlas s nebe, °koucφ: Ty jsi Syn m∙j mil², v tob∞¥ mi se zalφbilo.
23. Je₧φÜ pak poΦφnal b²ti jako ve t°idcφti letech, jak₧ domnφn byl syn Jozef∙v, kter²₧ byl [syn] Heli,
24. Kter²₧ byl Matat∙v, kter²₧ byl LΘvφ, kter²₧ byl Melch∙v, kter²₧ byl Jann∙v, kter²₧ byl Jozef∙v,
25. Kter²₧ byl MatatißÜ∙v, kter²₧ byl Amos∙v, kter²₧ byl Naum, kter²₧ byl Esli, kter²₧ byl Nagge,
26. Kter²₧ byl Mahat∙v, kter²₧ byl MatatißÜ∙v, kter²₧ byl Semei, kter²₧ byl Jozef∙v, kter²₧ byl Jud∙v,
27. Kter²₧ byl Johann∙v, kter²₧ byl Res∙v, kter²₧ byl Zorobßbel∙v, kter²₧ byl Salatiel∙v, kter²₧ byl Neri∙v,
28. Kter²₧ byl Melchi∙v, kter²₧ byl Addi∙v, kter²₧ byl Kozam∙v, kter²₧ byl Elm≤dam∙v, kter²₧ byl Er∙v,
29. Kter²₧ byl J≤z∙v, kter²₧ byl Eliezer∙v, kter²₧ byl J≤rim∙v, kter²₧ byl Matat∙v, kter²₧ byl LΘvφ,
30. Kter²₧ byl Simeon∙v, kter²₧ byl Jud∙v, kter²₧ byl Jozef∙v, kter²₧ byl J≤nam∙v, kter²₧ byl Eliachim∙v,
31. Kter²₧ byl Mele∙v, kter²₧ byl MΘnam∙v, kter²₧ byl Matatan∙v, kter²₧ byl Nßtan∙v, kter²₧ byl David∙v,
32. Kter²₧ byl Jesse, kter²₧ byl ObΘd∙v, kter²₧ byl B≤z∙v, kter²₧ byl Salmon∙v, kter²₧ byl Nßzon∙v,
33. Kter²₧ byl Aminadab∙v, kter²₧ byl Aram∙v, kter²₧ byl Ezrom∙v, kter²₧ byl Fßres∙v, kter²₧ byl Jud∙v, kter²₧ byl Jßkob∙v,
34. Kter²₧ byl Izßk∙v, kter²₧ byl Abraham∙v, kter²₧ byl Tßre, kter²₧ byl Nßchor∙v,
35. Kter²₧ byl Sßruch∙v, kter²₧ byl Raga∙v, kter²₧ byl Fßlek∙v, kter²₧ byl Heber∙v, kter²₧ byl Sßle,
36. Kter²₧ byl Kainan∙v, kter²₧ byl Arfaxad∙v, kter²₧ byl Sem∙v, kter²₧ byl NoΘ, kter²₧ byl Lßmech∙v,
37. Kter²₧ byl MatuzalΘm∙v, kter²₧ byl Enoch∙v, kter²₧ byl Jßred∙v, kter²₧ byl Malalehel∙v, kter²₧ byl Kainan∙v,
38. Kter²₧ byl Enos∙v, kter²₧ byl Set∙v, kter²₧ byl Adam∙v, kter²₧ byl Bo₧φ.

4.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


Kristus Pßn, zvφt∞ziv nad ∩ßblem, 14. a p°iÜed do vlasti svΘ,

15. kßzal a zv∞stoval proroctvφ napln∞nΘ, 30. vÜak kdy₧ ho

nebyli vd∞Φni, 31. sstoupiv do Kafarnaum, mnohΘ rozliΦn²mi

neduhy i ∩ßbelstvφm ztrßpenΘ, uzdravoval.

1. Je₧φÜ pak, pln jsa Ducha svatΘho, vrßtil se od Jordßnu, a puzen jest v Duchu na pouÜ¥.
2. A za Φty°idceti dnφ pokouÜφn byl od ∩ßbla, a nic nejedl v t∞ch dnech. A kdy₧ se skonali [dnovΘ ti], potom zlaΦn∞l.
3. I °ekl jemu ∩ßbel: Jestli₧e jsi Syn Bo₧φ, rci kamenu tomuto, a¥ jest chlΘb.
4. I odpov∞d∞l jemu Je₧φÜ: Psßno¥ jest: Äe ne sam²m chlebem ₧iv bude Φlov∞k, ale ka₧d²m slovem Bo₧φm.
5. I vedl jej ∩ßbel na horu vysokou, a ukßzal mu vÜecka krßlovstvφ okrÜlku zem∞ pojednou.
6. A °ekl jemu ∩ßbel: Tob∞¥ dßm tuto vÜecku moc i slßvu t∞chto [krßlovstvφ], nebo mn∞ dßna jest, a komu₧ bych koli cht∞l, dßm ji.
7. Proto₧ ty poklonφÜli se p°ede mnou, bude¥ vÜecko tvΘ.
8. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, °ekl jemu: Jdi pryΦ ode mne, satanßÜi; nebo¥ psßno jest: Pßnu Bohu svΘmu budeÜ se klan∞ti a jemu samΘmu slou₧iti.
9. Tedy vedl jej do JeruzalΘma, a postavil ho na vrchu chrßmu, a °ekl mu: Jsili Syn Bo₧φ, pus¥ se odtud dol∙.
10. Nebo psßno jest: Äe and∞l∙m sv²m p°ikß₧e o tob∞, aby t∞ ost°φhali,
11. A ₧e t∞ na ruce uchopφ, abys neurazil o kßmen nohy svΘ.
12. A odpovφdaje, dφ mu Je₧φÜ: Pov∞dφno¥ jest: NebudeÜ pokouÜeti Pßna Boha svΘho.
13. A dokonav vÜecka pokuÜenφ ∩ßbel, odÜel od n∞ho a₧ do Φasu.
14. I navrßtil se Je₧φÜ v moci Ducha do Galilee, a vyÜla pov∞st o n∞m po vÜφ tΘ okolnφ krajin∞.
15. A on uΦil v Ükolßch jejich, a slaven byl ode vÜech.
16. I p°iÜel do NazarΘta, kde₧ byl vychovßn, a vÜel podle obyΦeje svΘho v den sobotnφ do Ükoly. I vstal, aby Φetl.
17. I dßna jemu kniha IzaißÜe proroka. A otev°ev knihu, nalezl mφsto, kde₧ bylo napsßno:
18. Duch Pßn∞ nade mnou, proto₧e pomazal mne, kßzati evangelium chud²m poslal mne, a uzdravovati zkrouÜenΘ srdcem, zv∞stovati jat²m propuÜt∞nφ a slep²m vid∞nφ, a propustiti sou₧enΘ v svobodu,
19. A zv∞stovati lΘto Pßn∞ vzßcnΘ.
20. A zav°ev knihu [a] vrßtiv slu₧ebnφku, posadil se. A vÜech v Ükole oΦi byly obrßceny na≥.
21. I poΦal mluviti k nim: Äe dnes naplnilo se pφsmo toto v uÜφch vaÜich.
22. A vÜickni jemu posv∞dΦovali, a divili se lib²m slov∙m, pochßzejφcφm z ·st jeho, a pravili: Zdali₧ tento nenφ syn Jozef∙v?
23. I dφ k nim: ZajistΘ dφte mi toto podobenstvφ: LΘka°i, uzdrav se sßm. KterΘ v∞ci slyÜeli jsme, ₧es Φinil v Kafarnaum, uΦi≥ [takΘ] i zde v svΘ vlasti.
24. I °ekl [jim]: Amen pravφm vßm, ₧e¥ ₧ßdn² prorok nenφ vzßcen v vlasti svΘ.
25. Ale v pravd∞ pravφm vßm, ₧e mnoho vdov bylo za dn∙ ElißÜe v lidu IzraelskΘm, kdy₧to zav°φno bylo nebe za t°i lΘta a za Üest m∞sφc∙, tak₧e byl hlad velik² po vÜφ zemi,
26. VÜak ElißÜ k ni₧ßdnΘ z nich nenφ poslßn, ne₧ toliko do Sarepty SidonskΘ k ₧en∞ vdov∞.
27. A mnoho malomocn²ch bylo v lidu IzraelskΘm za Elizea proroka, a ₧ßdn² z nich nenφ oΦiÜt∞n, ne₧ Nßman Syrsk².
28. I napln∞ni jsou vÜickni v Ükole hn∞vem, slyÜφce to.
29. A povstavÜe, vyvedli jej ven z m∞sta, a vedli ho a₧ na vrch hory, na nφ₧to m∞sto jejich bylo vzd∞lßno, aby jej dol∙ sstrΦili.
30. Ale on bera se prost°edkem jich, uÜel.
31. I sstoupil do Kafarnaum, m∞sta GalilejskΘho, a tu uΦil je ve dny sobotnφ.
32. I divili se velmi uΦenφ jeho, nebo mocnß byla °eΦ jeho.
33. Byl pak [tu] v Ükole Φlov∞k [jeden], majφcφ ducha ∩ßbelstvφ neΦistΘho. I zvolal hlasem velik²m,
34. ╪ka: Ach, co₧ jest tob∞ do nßs, Je₧φÜi Nazaretsk²? P°iÜel jsi zatratiti nßs? Znßm t∞, kdo jsi, [₧e jsi] ten svat² Bo₧φ.
35. I p°imluvil jemu Je₧φÜ, °ka: Umlkni₧ a vyjdi od n∞ho. A povrha jej ∩ßbel mezi n∞, vyÜel od n∞ho, a nic mu neuÜkodil.
36. I p°iÜel strach na vÜecky, a rozmlouvali vespolek, °kouce: JakΘ jest toto slovo, ₧e v moci a sφle p°ikazuje neΦist²m duch∙m, a vychßzejφ?
37. I rozchßzela se o n∞m pov∞st po vÜem okolφ tΘ krajiny.
38. Vstav pak Je₧φÜ ze Ükoly, vÜel do domu èimonova. SvegruÜe pak èimonova trßpena byla t∞₧kou zimnicφ. I prosili ho za ni.
39. Tedy stoje nad nφ, p°imluvil zimnici, i p°estala jφ. A ona hned vstavÜi, posluhovala jim.
40. P°i zßpadu pak slunce vÜickni, kte°φ₧ m∞li nemocnΘ rozliΦn²mi neduhy, vodili je k n∞mu, a on na jednoho ka₧dΘho z nich ruce vzklßdav, uzdravoval je.
41. Od mnoh²ch takΘ ∩ßbelstvφ vychßzela, k°iΦφcφ a °φkajφcφ: Ty jsi Kristus, Syn Bo₧φ. Ale on p°imlouvaje, nedopouÜt∞l jim mluviti; nebo v∞d∞li, ₧e jest on Kristus.
42. A jak₧ byl den, vyÜed, bral se na pustΘ mφsto. I hledali ho zßstupovΘ, a p°iÜli a₧ k n∞mu, a zdr₧ovali ho, aby neodchßzel od nich.
43. On pak °ekl jim: I jin²m¥ m∞st∙m musφm zv∞stovati krßlovstvφ Bo₧φ; nebo na to poslßn jsem.
44. I kßzal v Ükolßch Galilejsk²ch.

5.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


Kßzal z lodφ Kristus Pßn; 6. uΦedlnφci mno₧stvφ ryb zahrnuli;

12. uzdraven malomocn², 18. Ülakem pora₧en² na duÜi i na t∞le

uzdraven; 27. MatouÜ svat² povolßn, 31. a odpov∞d na reptßnφ

zßkonφk∙ a farize∙ dßna.

1. Stalo se pak, kdy₧ se zßstup na n∞j valil, aby slyÜeli slovo Bo₧φ, ₧e on stßl podle jezera GenezaretskΘho.
2. I uz°el dv∞ lodφ, any stojφ u jezera, rybß°i pak sstoupivÜe z nich, vypφrali sφti.
3. I vstoupiv na jednu z t∞ch lodφ, kterß₧ byla èimonova, prosil ho, aby od zem∞ odvezl maliΦko. A posadiv se, uΦil z lodφ zßstupy.
4. A kdy₧ p°estal mluviti, dφ k èimonovi: Vez na hlubinu, a rozest°ete sφti svΘ k lovenφ [ryb].
5. I odpov∞d∞v èimon, °ekl jemu: Mist°e, p°es celou noc pracovavÜe, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvΘmu rozestru sφt.
6. A kdy₧ to uΦinili, zahrnuli mno₧stvφ velikΘ ryb, tak₧e se trhala sφt jejich.
7. I ponukli tovaryÜ∙, kte°φ₧ byli na druhΘ lodφ, aby p°iÜli a pomohli jim. I p°iÜli a naplnili ob∞ lodφ, tak₧e se [tΘm∞°] poh°i₧ovaly.
8. To uz°ev èimon Petr, padl k nohßm Je₧φÜov²m, °ka: Odejdi ode mne, Pane, nebo¥ jsem Φlov∞k h°φÜn².
9. Hr∙za zajistΘ byla jej obklφΦila, i vÜecky, kte°φ₧ s nφm byli, nad tφm lovenφm ryb, kterΘ₧ byli popadli,
10. A tΘ₧ Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kte°φ₧ byli tovaryÜi èimonovi. I dφ èimonovi Je₧φÜ: Neboj₧ se. Ji₧ od tohoto Φasu lidi ₧ivΘ budeÜ loviti.
11. A p°ivezÜe k b°ehu lodφ, a vÜecko opustivÜe, Üli za nφm.
12. I stalo se, kdy₧ byl v jednom m∞st∞, a aj, [byl tam] mu₧ pln² malomocenstvφ. A uz°ev Je₧φÜe, padl na tvß°, [a] prosil ho, °ka: Pane, kdybys cht∞l, m∙₧eÜ mne oΦistiti.
13. I vztßh [Je₧φÜ] ruku, dotekl se ho, °ka: Chci, bu∩ Φist. A hned odeÜlo od n∞ho malomocenstvφ.
14. I p°ikßzal jemu, aby ₧ßdnΘmu nepravil, ale [°ekl mu]: Odejda, uka₧ se kn∞zi, a ob∞tuj za oΦiÜt∞nφ svΘ, jako₧ p°ikßzal Moj₧φÜ, na sv∞dectvφ jim.
15. Tedy rozhlaÜovala se vφce °eΦ o n∞m, a schßzeli se zßstupovΘ mnozφ, aby jej slyÜeli, a uzdravovßni byli od n∞ho v sv²ch nemocech.
16. On pak odchßzel na pouÜt∞, a modlil se.
17. I stalo se v jeden den, ₧e on sed∞l uΦe, a sed∞li takΘ [tu] i farizeovΘ a Zßkona uΦitelΘ, kte°φ₧ se byli seÜli z ka₧dΘho m∞steΦka GalilejskΘho a JudskΘho i z JeruzalΘma, a moc Pßn∞ [p°φtomnß] byla k uzdravovßnφ jich.
18. A aj, mu₧i nesli na lo₧i Φlov∞ka, kter²₧ byl Ülakem pora₧en², i hledali vnΘsti ho a polo₧iti p°ed n∞j.
19. A nenalezÜe, kterou by jej stranou vnesli pro zßstup, vstoupili na d∙m, a skrze podlahu spustili jej s lo₧em uprost°ed p°ed Je₧φÜe.
20. Kter²₧to vid∞v vφru jejich, °ekl mu: ╚lov∞Φe, odpuÜt∞ni¥ jsou tob∞ h°φchovΘ tvoji.
21. Tedy poΦali p°emyÜlovati zßkonφci a farizeovΘ, °kouce: Kdo jest tento, jen₧ mluvφ rouhßnφ? Kdo m∙₧e odpustiti h°φchy, jedinΘ sßm B∙h?
22. Poznav pak Je₧φÜ myÜlenφ jejich, odpovφdaje, °ekl k nim: Co [tak utrhav∞] p°emyÜlujete v srdcφch vaÜich?
23. Co jest snßze °φci: OdpouÜt∞jφ se tob∞ h°φchovΘ tvoji, Φili °φci: Vsta≥ a cho∩?
24. Ale abyste v∞d∞li, ₧e Syn Φlov∞ka mß moc na zemi odpouÜt∞ti h°φchy, (°ekl dnou zlßmanΘmu:) Tob∞¥ pravφm: Vsta≥, a vezma lo₧e svΘ, jdi do domu svΘho.
25. A on hned vstav p°ed nimi, vzal [lo₧e], na n∞m₧ le₧el, i odÜel do domu svΘho, veleb∞ Boha.
26. I u₧asli se vÜickni, i velebili Boha, a napln∞ni jsou bßznφ, °kouce: Äe jsme vid∞li dnes divnΘ v∞ci.
27. A potom vyÜel [Je₧φÜ] a uz°el celnΘho, jmΘnem LΘvφ, sedφcφho na cle. I °ekl jemu: Poj∩ za mnou.
28. A on opustiv vÜecko, vstav, Üel za nφm.
29. I uΦinil jemu hody velikΘ LΘvφ v domu svΘm, a byl [tu] zßstup velik² publikßn∙ i jin²ch, kte°φ₧ s nφm stolili.
30. Tedy reptali zßkonφci a farizeovΘ, °kouce uΦedlnφk∙m jeho: ProΦ s publikßny a h°φÜnφky jφte a pijete?
31. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, °ekl k nim: Nepot°ebujφ¥ zdravφ lΘka°e, ale nemocnφ.
32. Nep°iÜel¥ jsem volati spravedliv²ch, ale h°φÜn²ch ku pokßnφ.
33. A oni °ekli jemu: ProΦ uΦedlnφci Janovi postφ se Φasto a modlφ se, [tΘ₧] podobn∞ i farizejÜtφ, tvoji pak jedφ a pijφ?
34. On pak °ekl k nim: Zdali m∙₧ete syn∙m ₧enicha, dokud₧ s nimi jest ₧enich, kßzati se postiti?
35. Ale p°ijdou¥ dnovΘ, a kdy₧ odjat bude od nich ₧enich, tehdß₧¥ se budou postiti v t∞ch dnech.
36. Pravil pak i podobenstvφ k nim: Äe ₧ßdn² zßplaty roucha novΘho nep°iÜφvß k rouchu vetchΘmu; sic jinak i novΘ roztrhuje, a vetchΘmu nep°φsluÜφ zßplata z novΘho.
37. A ₧ßdn² nevlΘvß vφna novΘho do nßdob star²ch; sic jinak vφno novΘ rozpuΦφ nßdoby, a samo vyteΦe, a nßdoby se pokazφ.
38. Ale vφno novΘ v nßdoby novΘ mß lito b²ti, a obΘ bude zachovßno.
39. A ani₧ kdo, kdy₧ pije starΘ, hned chce novΘho, ale dφ¥: StarΘ lepÜφ jest.

6.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


Slovem i skutkem Pßn ukßzal zßkonφk∙m, v Φem by zßle₧elo pravΘ

dne svßteΦnφho sv∞cenφ, 13. uΦedlnφk∙ sv²ch povolal,

20. blahoslavenstvφ pravΘ i zlo°eΦenstvφ vysv∞tlil,

27. k skutk∙m dobr²m piln∞ napomφnal.

1. I stalo se v druhou sobotu, ₧e Üel Je₧φÜ skrze obilφ. I trhali uΦedlnφci jeho klasy, a rukama vymφnajφce, jedli.
2. Tehdy n∞kte°φ z farize∙ °ekli jim: ProΦ to Φinφte, Φeho₧ nesluÜφ Φiniti v svßtky?
3. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, °ekl jim: Co₧ jste ani toho neΦtli, co jest uΦinil David, kdy₧ laΦn∞l, on i ti, kte°φ₧ s nφm byli?
4. Kterak vÜel do domu Bo₧φho, a chleby posvßtnΘ vzal a jedl, a dal i t∞m, kte°φ₧ s nφm byli, jich₧to nenßle₧φ jφsti ne₧ toliko sam²m kn∞₧φm?
5. I °ekl jim: Äe jest Syn Φlov∞ka pßnem takΘ i dne svßteΦnφho.
6. Stalo se pak i v jin² den svßteΦnφ, ₧e vÜel do Ükoly [Je₧φÜ], a uΦil. A byl tu Φlov∞k, jeho₧ pravß ruka byla uschlß.
7. I Üet°ili ho zßkonφci a farizeovΘ, budeli v sobotu uzdravovati, aby nalezli, Φφm by jej ob₧alovali.
8. Ale on znal p°emyÜlovßnφ jich. I dφ Φlov∞ku, kter²₧ m∞l ruku uschlou: Vsta≥, a st∙j v prost°edku. A on vstav, [i] stßl.
9. Tedy °ekl k nim Je₧φÜ: Otφ₧i se vßs na jednu v∞c: SluÜφli v sobotu dob°e Φiniti? duÜi zachovati, Φili zatratiti?
10. A pohled∞v na n∞ na vÜecky v∙kol, dφ Φlov∞ku: Vztßhni ruku svou. A on uΦinil tak. I navrßcena jest k zdravφ ruka jeho [a byla] jako druhß.
11. Oni pak napln∞ni jsou hn∞vivou nemoudrostφ, a rozmlouvali mezi sebou, co by uΦiniti m∞li Je₧φÜovi.
12. I stalo se v t∞ch dnech, vyÜel [Je₧φÜ] na horu k modlenφ. I byl tam p°es noc na modlitb∞ Bo₧φ.
13. A kdy₧ byl den, povolal uΦedlnφk∙ sv²ch, a vyvolil z nich dvanßcte, kterΘ₧ i apoÜtoly nazval.
14. (èimona, kterΘmu₧ takΘ dal jmΘno Petr, a Ond°eje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartolom∞je,
15. MatouÜe a TomßÜe, Jakuba [syna] Alfeova, a èimona, kter²₧ slove Zel≤tes,
16. Judu [bratra] Jakubova, a JidßÜe IÜkariotskΘho, kter²₧ pak byl zrßdce.)
17. I sstoupiv s nimi [s hory], stßl na mφst∞ polnφm, a zßstup uΦedlnφk∙ jeho, a mno₧stvφ velikΘ lidu ze vÜeho Judstva i z JeruzalΘma, i z T²ru i z Sidonu, jen₧ p°i mo°i jsou, kte°φ₧ byli p°iÜli, aby jej slyÜeli a uzdraveni byli od neduh∙ sv²ch,
18. I kte°φ₧ trßpeni byli od duch∙ neΦist²ch. A byli uzdravovßni.
19. A vÜecken zßstup hledal se ho dotknouti; nebo moc z n∞ho vychßzela, a uzdravovala vÜecky.
20. A on pozdvih oΦφ sv²ch na uΦedlnφky, pravil: Blahoslavenφ chudφ, nebo vaÜe jest krßlovstvφ Bo₧φ.
21. Blahoslavenφ, kte°φ₧ nynφ laΦnφte, nebo nasyceni budete. Blahoslavenφ, kte°φ₧ nynφ plaΦete, nebo smßti se budete.
22. Blahoslavenφ budete, kdy₧ vßs nenßvid∞ti budou lidΘ, a kdy₧ vßs vyobcujφ, a han∞ti budou, a vyvrhou jmΘno vaÜe jako₧to zlΘ, pro Syna Φlov∞ka.
23. Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaÜe mnohß jest v nebesφch. Tak¥ jsou zajistΘ Φinφvali prorok∙m otcovΘ jejich.
24. Ale b∞da vßm bohat²m, nebo vy [ji₧] mßte pot∞Üenφ svΘ.
25. B∞da vßm, kte°φ₧ jste nasyceni, nebo laΦn∞ti budete. B∞da vßm, kte°φ₧ se nynφ sm∞jete, nebo kvφliti a plakati budete.
26. B∞da vßm, kdy₧ by dob°e o vßs mluvili vÜickni lidΘ; nebo tak jsou Φinφvali faleÜn²m prorok∙m otcovΘ jejich.
27. Ale vßm¥ pravφm, kte°φ₧ slyÜφte: Milujte nep°ßtely vaÜe, dob°e Φi≥te t∞m, kte°φ₧ vßs nenßvidφ,
28. Dobro°eΦte t∞m, kte°φ₧ vßs proklφnajφ, a modlte se za ty, kte°φ₧ vßm bezprßvφ Φinφ.
29. A ude°illi by tebe kdo v lφce jedno, nasa∩ mu i druhΘho, a tomu, kter²₧ tob∞ odjφmß plßÜ¥, takΘ i sukn∞ nebra≥.
30. Ka₧dΘmu pak prosφcφmu tebe dej, a od toho, jen₧ bΘ°e tvΘ v∞ci, zase ne₧ßdej.
31. A jak₧ chcete, aby vßm lidΘ Φinili, i vy jim tΘ₧ podobn∞ Φi≥te.
32. Nebo jestli₧e milujete ty, kte°φ₧ vßs milujφ, jakou mφti budete milost? Nebo i h°φÜnφci milujφ ty, od nich₧ milovßni b²vajφ.
33. A budeteli dob°e Φiniti t∞m, kte°φ₧ vßm dob°e Φinφ, jakou mßte milost? VÜak i h°φÜnφci totΘ₧ Φinφ.
34. A budeteli p∙jΦovati t∞m, od kter²ch₧ se nad∞jete zase vzφti, jakou mßte milost? VÜak i h°φÜnφci h°φÜnφk∙m p∙jΦujφ, aby tolikΘ₧ zase vzali.
35. Proto₧ milujte nep°ßtely vaÜe, a dob°e Φi≥te, a p∙jΦujte, nic se odtud nenad∞jφce, a bude¥ odplata vaÜe mnohß, a budete synovΘ NejvyÜÜφho. Nebo on dobrotiv² jest [i] k nevd∞Φn²m a zl²m.
36. Proto₧ bu∩te milosrdnφ, jako i Otec vßÜ milosrdn² jest.
37. Nesu∩te, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. OdpouÜt∞jte, a bude¥ vßm odpuÜt∞no.
38. Dßvejte, a bude¥ vßm dßno. Mφru dobrou, natlaΦenou, a nat°esenou, a osutou dadφ¥ v l∙no vaÜe; tou₧ zajistΘ m∞rou, kterou₧ m∞°φte, bude vßm odm∞°eno.
39. Pov∞d∞l jim takΘ i podobenstvφ: Zdali m∙₧e slep² slepΘho vΘsti? Zda₧ oba do jßmy neupadnou?
40. Nenφ¥ uΦedlnφk nad mistra svΘho, ale dokonal² bude ka₧d², [budeli] jako mistr jeho.
41. Co₧ pak vidφÜ mrvu v oku bratra svΘho, a b°evna, kterΘ₧ jest v tvΘm vlastnφm oku, neznamenßÜ?
42. Aneb kterak m∙₧eÜ °φci bratru svΘmu: Brat°e, necha¥ vyvrhu mrvu z oka tvΘho, sßm v oku svΘm b°evna nevida? PokrytΦe, vyvrz prve b°evno z oka svΘho, a tehdy prohlΘdneÜ, abys vy≥al mrvu, kterß₧ jest v oku bratra tvΘho.
43. Nebo¥ nenφ ten strom dobr², kter²₧ nese ovoce zlΘ, ani₧ [jest] strom zl², kter²₧ nese ovoce dobrΘ.
44. Ka₧d² zajistΘ strom po svΘm vlastnφm ovoci b²vß poznßn; nebo nesbφrajφ s trnφ fφk∙, ani s hlo₧φ sbφrajφ hrozn∙.
45. Dobr² Φlov∞k z dobrΘho pokladu srdce svΘho vynßÜφ dobrΘ, a zl² Φlov∞k ze zlΘho pokladu srdce svΘho vynßÜφ zlΘ. Nebo z hojnosti srdce mluvφ ·sta jeho.
46. Co pak mi °φkßte: Pane, Pane, a neΦinφte, co₧ pravφm?
47. Ka₧d² kdo₧ p°ichßzφ ke mn∞, a slyÜφ slovo mΘ, a zachovßvß je, ukß₧i vßm, komu by podoben byl.
48. Podoben jest Φlov∞ku stav∞jφcφmu d∙m, kter²₧ kopal hluboko, a zalo₧il grunty v skßle. A kdy₧ se stala povode≥, obo°ila se °eka na d∙m ten, ale nemohla jφm pohnouti, nebo byl zalo₧en na skßle.
49. Ale kdo₧ slyÜφ a neΦinφ, podoben jest Φlov∞ku, kter²₧ stavφ d∙m sv∙j na zemi bez gruntu. Na kter²₧to obo°ila se °eka, a on hned padl, i stal se pßd domu toho velik².

7.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


O velikΘ vφ°e setnφkov∞; 14. vzk°φÜenφ syna ₧eny ovdov∞lΘ;

18. o poselstvφ Janovu ku Pßnu, 24. a sv∞dectvφ Pßn∞ o Janovi;

30. o pohrdnutφ farize∙ a zßkonφk∙ radou Bo₧φ, 37. a o ₧en∞

h°φÜnici.

1. A kdy₧ vykonal vÜecka slova svß p°i p°φtomnosti lidu, vÜel do Kafarnaum.
2. Setnφka pak jednoho slu₧ebnφk nemocen jsa, k smrti se p°ibli₧oval, kterΘho₧ on sob∞ mnoho vß₧il.
3. I uslyÜav o Je₧φÜovi, poslal k n∞mu starÜφ z Äid∙, prose ho, aby p°iÜel [a] uzdravil slu₧ebnφka jeho.
4. A oni p°iÜedÜe k Je₧φÜovi, prosili ho sna₧n∞, °kouce: Hoden jest, abys jemu to uΦinil.
5. Nebo miluje nßrod nßÜ, a Ükolu on nßm vystav∞l.
6. Tedy Je₧φÜ Üel s nimi. A kdy₧ ji₧ nedaleko byl od domu, poslal k n∞mu setnφk p°ßtely, °ka jemu: Pane, nep°idßvej sob∞ prßce. (Nejsem zajistΘ hoden, abys vÜel pod st°echu mou.
7. A proto₧¥ jsem i sebe samΘho za nehodnΘho polo₧il, abych p°iÜel k tob∞.) Ale rci slovem, a bude¥ uzdraven slu₧ebnφk m∙j.
8. Nebo i jß jsem Φlov∞k pod mocφ postaven², maje pod sebou ₧oldnΘ°e, a dφm tomuto: Jdi, a jde, a jinΘmu: P°ij∩, a p°ijde, a slu₧ebnφku svΘmu: UΦi≥ toto, a uΦinφ.
9. Tedy uslyÜav to Je₧φÜ, podivil se jemu, a obrßtiv se k zßstupu, kter²₧ za nφm Üel, °ekl: Pravφm vßm, ₧e ani v Izraeli nenalezl jsem tak velikΘ vφry.
10. VrßtivÜe se pak do domu ti, kte°φ₧ poslßni byli, nalezli slu₧ebnφka, kter²₧ nemocen byl, zdravΘho.
11. I stalo se potom, Üel [Je₧φÜ] do m∞sta, kterΘ₧ slove Naim, a Üli s nφm uΦedlnφci jeho mnozφ a zßstup velik².
12. A kdy₧ se p°iblφ₧il k brßn∞ m∞sta, aj, mrtv² byl nesen ven, syn jedin² matky svΘ, a ta vdova byla, a zßstup m∞sta mnoh² s nφ.
13. Kterou₧to uz°ev Pßn, milosrdenstvφm hnut jsa nad nφ, °ekl jφ: NeplaΦi₧.
14. A p°istoupiv, dotekl se mßr. (Ti pak, kte°φ₧ nesli, zastavili se.) I °ekl: MlßdenΦe, tob∞¥ pravφm, vsta≥.
15. I [pozdvih se] mrtv², sedl, a poΦal mluviti. I dal jej mate°i jeho.
16. Tedy podjala vÜecky bßze≥, i velebili Boha, °kouce: Äe prorok velik² povstal mezi nßmi, a ₧e B∙h navÜtφvil lid sv∙j.
17. I vyÜla °eΦ ta o n∞m po vÜem Judstvu i po vÜφ okolnφ krajin∞.
18. I zv∞stovali Janovi uΦedlnφci jeho o vÜech t∞chto v∞cech. A zavolav kter²chs dvou z uΦedlnφk∙ sv²ch Jan,
19. Poslal k Je₧φÜovi, °ka: Tyli jsi ten, kter²₧ p°ijφti mß, Φili jinΘho Φekati mßme?
20. P°iÜedÜe pak k n∞mu mu₧i ti, °ekli: Jan K°titel poslal nßs k tob∞, °ka: Tyli jsi ten, kter²₧ p°ijφti mß, Φili jinΘho Φekati mßme?
21. A v tou₧ hodinu mnohΘ uzdravil od neduh∙, od nemocφ a duch∙ zl²ch, a slep²m mnoh²m zrak dal.
22. Odpov∞d∞v pak Je₧φÜ, °ekl jim: Jdouce, pov∞zte Janovi, co jste vid∞li a slyÜeli, ₧e slepφ vidφ, kulhavφ chodφ, malomocnφ oΦiÜt∞nφ p°ijφmajφ, hluÜφ slyÜφ, mrtvφ z mrtv²ch vstßvajφ, chud²m se zv∞stuje evangelium.
23. A blahoslaven² jest, kdo₧ by se na mn∞ nezhorÜil.
24. A kdy₧ odeÜli poslovΘ Janovi, poΦal praviti k zßstup∙m o Janovi: Co jste vyÜli na pouÜ¥ spat°ovati? T°tinuli, kterß₧ se v∞trem klßtφ?
25. Anebo naΦ jste hled∞ti vyÜli? Na Φlov∞kali m∞kk²m rouchem od∞nΘho? Aj, kte°φ₧ v rouÜe slavnΘm a v rozkoÜi jsou, v domφch krßlovsk²ch jsou.
26. Aneb co jste vyÜli vid∞ti? Prorokali? OvÜem pravφm vßm, i vφce ne₧li proroka.
27. Tento¥ jest, o kterΘm₧ jest psßno: Aj, jß posφlßm and∞la svΘho p°ed tvß°φ tvou, jen₧ p°ipravφ cestu tvou p°ed tebou.
28. Nebo pravφm vßm, v∞tÜφho proroka mezi syny ₧ensk²mi nad Jana K°titele nenφ ₧ßdnΘho, ale kdo₧ jest menÜφ v krßlovstvφ Bo₧φm, v∞tÜφ¥ jest ne₧li on.
29. Tedy vÜecken lid slyÜe [to] i publikßni, velebili Boha, byvÜe pok°t∞ni k°tem Janov²m.
30. Ale farizeovΘ a zßkonφci pohrdli radou Bo₧φ sami proti sob∞, nebyvÜe pok°t∞ni od n∞ho.
31. I °ekl Pßn: Komu tedy p°irovnßm lidi pokolenφ tohoto a Φemu podobni jsou?
32. Podobni jsou d∞tem, jen₧ na rynku sedφ a jedni na druhΘ volajφ, °φkajφce: Pφskali jsme vßm, a neskßkali jste; ₧alostn∞ jsme na°φkali vßm, a neplakali jste.
33. Nebo p°iÜel Jan K°titel, nejeda chleba, ani pije vφna, a pravφte: ╧ßbelstvφ mß.
34. P°iÜel Syn Φlov∞ka, jeda a pije, a pravφte: Aj, Φlov∞k ₧rßΦ a pijan vφna, p°φtel publikßn∙ a h°φÜnφk∙.
35. Ale ospravedln∞na jest moudrost ode vÜech syn∙ sv²ch.
36. Prosil ho pak jeden z farize∙, aby jedl s nφm. ProΦe₧ vÜed do domu toho farizea, posadil se za st∙l.
37. A aj, ₧ena [jedna] v m∞st∞, kterß₧ byla h°φÜnice, zv∞d∞vÜi, ₧e by sed∞l za stolem v dom∞ farizea, p°inesla nßdobu alabastrovou masti.
38. A stojeci zzadu u noh jeho, s plßΦem poΦala slzami smßΦeti nohy jeho, a vlasy hlavy svΘ vytφrala, a lφbala nohy jeho, a mastφ mazala.
39. Uz°ev pak to farizeus, kter²₧ ho byl pozval, °ekl sßm v sob∞: By¥ tento byl prorok, v∞d∞l¥ by, kterß a jakß jest to ₧ena, kterß₧ se ho dot²kß; nebo h°φÜnice jest.
40. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, dφ k n∞mu: èimone, mßm¥ n∞co pov∞dφti. A on °ekl: Mist°e, pov∞z.
41. [I °ekl Je₧φÜ]: Dva dlu₧nφky m∞l jeden v∞°itel. Jeden dlu₧en byl p∞t set pen∞z, a druh² padesßt.
42. A kdy₧ nem∞li, odkud by zaplatili, odpustil ob∞ma. Pov∞zi₧ tedy, kter² z nich vφce jej bude milovati?
43. I odpov∞d∞v èimon, °ekl: Mßm za to, ₧e ten, kterΘmu₧ vφce odpustil. A on °ekl jemu: Prßv∞ jsi rozsoudil.
44. A obrßtiv se k ₧en∞, °ekl èimonovi: VidφÜ tuto ₧enu? VÜel jsem do domu tvΘho, vody nohßm m²m nepodal jsi, ale tato slzami smßΦela nohy mΘ, a vlasy hlavy svΘ vyt°ela.
45. Nepolφbil jsi mne, ale tato, jak₧ jsem vÜel, nep°estala lφbati noh m²ch.
46. Olejem hlavy mΘ nepomazal jsi, ale tato mastφ mazala nohy mΘ.
47. Proto₧ pravφm tob∞: OdpuÜt∞ni¥ jsou jφ h°φchovΘ mnozφ, nebo¥ jest milovala mnoho. Komu¥ se pak mßlo odpouÜtφ, mßlo miluje.
48. I °ekl k nφ: OdpuÜt∞ni¥ jsou tob∞ h°φchovΘ.
49. Tedy poΦali, kte°φ₧ tu spolu sed∞li za stolem, °φci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kter²₧ i h°φchy odpouÜtφ?
50. I °ekl k ₧en∞: Vφra tvß tebe k spasenφ p°ivedla. Jdi₧ u pokoji.

8.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


O ₧enßch svat²ch, Pßnu z statk∙ sv²ch p°isluhujφcφch;

4. o semeni slova Bo₧φho 19. a kdo₧ jsou ho posluÜni, ti ₧e jsou

p°ßtelΘ Kristovi, 22. o ukrocenφ mo°e, 27. o uzdravenφ

∩ßbelnφka, 32. a ztopenφ vep°∙; 43. uzdravenφ ₧eny nemocnΘ,

49. a vzk°φÜenφ dcery knφ₧ete Ükolnφho.

1. I stalo se potom, ₧e on chodil po m∞stech a po m∞steΦkßch, kß₧e a zv∞stuje krßlovstvφ Bo₧φ, a dvanßcte s nφm,
2. I ₧eny n∞kterΘ, kterΘ₧ byly uzdraveny od duch∙ zl²ch a od nemocφ: Maria, jen₧ slove MagdalΘna, z nφ₧to bylo sedm ∩ßbl∙ vyÜlo,
3. A Johanna man₧elka Chuzova, ·°ednφka Herodesova, a Zuzanna, a jinΘ mnohΘ, kterΘ₧ posluhovaly jemu z statk∙ sv²ch.
4. Kdy₧ se pak schßzel zßstup mnoh², a z [okolnφch] m∞st hrnuli se k n∞mu, mluvil [jim] v podobenstvφ:
5. VyÜel rozsevaΦ, aby rozsφval sφm∞ svΘ. A kdy₧ on rozsφval, jedno padlo podle cesty, i poÜlapßno jest, a ptßci nebeÜtφ szobali je.
6. A jinΘ padlo na skßlu, a vzeÜlΘ uvadlo, nebo nem∞lo vlßhy.
7. JinΘ pak padlo mezi trnφ, a spolu vzrostlΘ trnφ udusilo je.
8. A jinΘ padlo v zemi dobrou, a kdy₧ vzeÜlo, uΦinilo u₧itek st². To pov∞d∞v, volal: Kdo mß uÜi k slyÜenφ, slyÜ.
9. I otßzali se ho uΦedlnφci jeho, °kouce: JakΘ jest to podobenstvφ?
10. A on °ekl: Vßm dßno jest znßti tajemstvφ krßlovstvφ Bo₧φho, ale jin²m v podobenstvφ, aby hledφce, nevid∞li, a slyÜφce, nerozum∞li.
11. Jesti¥ pak podobenstvφ toto: Sφm∞ jest slovo Bo₧φ.
12. A kterΘ₧ padlo podle cesty, jsou ti, kte°φ₧ slyÜφ, a potom p°ichßzφ ∩ßbel, a vynφmß slovo z srdce jejich, aby nev∞°φce, spaseni nebyli.
13. Ale kte°φ₧ na skßlu, ti kdy₧ slyÜφ, s radostφ p°φjφmajφ slovo, a ti¥ ko°en∙ nemajφ; ti na Φas v∞°φ, a v Φas pokuÜenφ odstupujφ.
14. KterΘ₧ pak mezi trnφ padlo, ti¥ jsou, kte°φ₧ slyÜφce, a po peΦovßnφ a zbo₧φ a rozkoÜech ₧ivota jdouce, b²vajφ uduÜeni, a nep°inßÜejφ u₧itku.
15. Ale kterΘ₧ [padlo] v zemi dobrou, ti jsou, kte°φ₧to v srdci ctnΘm a dobrΘm, slyÜφce slovo, zachovßvajφ [je], a u₧itek p°inßÜejφ v trp∞livosti.
16. Ni₧ßdn² pak rozsvφt∞ svφci, nep°ikr²vß jφ nßdobou, ani stavφ pod postel, ale na svφcen stavφ, aby ti, kte°φ₧ vchßzejφ, sv∞tlo vid∞li.
17. Nebo nic nenφ tajnΘho, co₧ by nem∞lo b²ti zjeveno, ani co ukrytΘho, co₧ by nem∞lo poznßno b²ti a na sv∞tlo vyjφti.
18. Proto₧ vizte, jak slyÜφte. Nebo kdo₧ mß, tomu bude dßno, a kdo nemß, i to, co₧ domnφvß se mφti, bude odjato od n∞ho.
19. Tedy p°iÜli k n∞mu matka a brat°φ jeho, ale nemohli ho dojφti pro zßstup.
20. I pov∞d∞li mu, °kouce: Matka tvß a brat°φ tvoji stojφ vn∞, chtφce tebe vid∞ti.
21. A on odpov∞d∞v, °ekl k nim: Matka mß a brat°φ moji jsou ti, kte°φ₧ slovo Bo₧φ slyÜφ a plnφ je.
22. Stalo se pak v jeden den, ₧e on vstoupil na lodφ i uΦedlnφci jeho. I °ekl k nim: P°eplavme se p°es jezero. I odstrΦili [lodφ od b°ehu].
23. A kdy₧ se plavili, usnul. Tedy p°iÜla bou°e [tuhΘho] v∞tru na jezero, a [vlny lodφ] napl≥ovaly, tak₧e v nebezpeΦenstvφ byli.
24. I p°istoupivÜe, zbudili ho, °kouce: Mist°e, Mist°e, hyneme. A on procφtiv, p°imluvil v∞tru a zdutφ vod. I p°estala [bou°e], a stalo se utiÜenφ.
25. I °ekl jim: Kde je vφra vaÜe? Kte°φ₧to bojφce se, podivili se, vespolek °kouce: I kdo jest tento, ₧e v∞tr∙m p°ikazuje i vodßm, a poslouchajφ ho?
26. I plavili se do krajiny GadarenskΘ, kterß₧ jest proti Galilei.
27. A kdy₧ [z lodφ] vystoupil na zemi, potkal jej mu₧ jeden z m∞sta, kter²₧ m∞l ∩ßbelstvφ od mnoha Φas∙, a rouchem se neodφval, ani v domu b²val, ale v hrobφch.
28. [Ten] uz°ev Je₧φÜe zk°ikl a padl p°ed nφm, a hlasem velik²m °ekl: Co je tob∞ do mne, Je₧φÜi, Synu Boha nejvyÜÜφho? Prosφm tebe, netrap mne.
29. Nebo p°ikazoval duchu neΦistΘmu, aby vyÜel z toho Φlov∞ka. Po mnohΘ zajistΘ Φasy jφm lomcoval, a b²val ukovßn °et∞zy a v poutech ost°φhßn, ale on polßmal okovy a b²val od ∩ßbelstvφ puzen na pouÜ¥.
30. I otßzal se Je₧φÜ, °ka: Jak¥ °φkajφ? A on °ekl: Tma. Neb bylo mnoho ∩ßbl∙ veÜlo do n∞ho.
31. Tedy prosili ho, aby jim nep°ikazoval jφti do propasti.
32. Bylo pak tu velikΘ stßdo vep°∙, kte°φ₧ se pßsli na ho°e. I prosili ho [∩ßblovΘ], aby jim dopustil do nich vjφti. I dopustil jim.
33. I vyÜedÜe ∩ßblovΘ z Φlov∞ka, veÜli do vep°∙, a [hned] b∞₧elo stßdo s chvßtßnφm s vrchu do jezera, i ztonulo.
34. A vid∞vÜe past²°i, co se stalo, utekli pryΦ; a ÜedÜe, vypravovali [to] v m∞st∞ i po vsech.
35. I vyÜli [lidΘ], aby vid∞li, co se stalo. I p°iÜli k Je₧φÜovi, a nalezli Φlov∞ka toho, z kterΘho₧ ∩ßblovΘ vyÜli, od∞nΘho a majφcφho rozum, an sedφ u noh Je₧φÜov²ch. I bßli se.
36. A vypravovali jim takΘ ti, kte°φ₧ byli vid∞li, kterak jest zdrßv uΦin∞n ten, jen₧ m∞l ∩ßbelstvφ.
37. I prosilo ho to vÜecko mno₧stvφ tΘ okolnφ krajiny Gadarensk²ch, aby odÜel od nich; nebo bßznφ velikou napln∞ni byli. A on vstoupiv na lodφ, navrßtil se.
38. Prosil ho pak mu₧ ten, z kterΘho₧ ∩ßblovΘ vyÜli, aby s nφm byl. Ale Je₧φÜ propustil ho, °ka:
39. Navra¥ se do domu svΘho, a vypravuj, kterak velikΘ v∞ci uΦinil tob∞ B∙h. I odÜel, po vÜem m∞st∞ vypravuje, jak velikΘ v∞ci uΦinil jemu Je₧φÜ.
40. Stalo se pak, kdy₧ se navrßtil Je₧φÜ, ₧e p°ijal jej zßstup; nebo vÜickni oΦekßvali ho.
41. A aj, p°iÜel mu₧, kterΘmu₧ jmΘno bylo Jairus, a ten byl knφ₧e Ükoly [ÄidovskΘ]. I padna k nohßm Je₧φÜov²m, prosil ho, aby vÜel do domu jeho.
42. Nebo m∞l dceru tu jedinou, [kterΘ₧ bylo] okolo dvanßcti let, a ta umφrala. A kdy₧ Üel, tiskl jej zßstup.
43. Tedy ₧ena jedna, jen₧ nemoc svou trp∞la od let dvanßcti, (kterß₧to byla na lΘka°e vynalo₧ila vÜecken statek, a od ₧ßdnΘho nemohla uzdravena b²ti,)
44. P°istoupivÜi pozadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned p°estala nemoc jejφ.
45. I °ekl Je₧φÜ: Kdo jest, jen₧ se mne dotekl? A kdy₧ vÜickni zapφrali, °ekl Petr, a kte°φ₧ s nφm byli: Mist°e, zßstupovΘ tebe tisknou a tlaΦφ, a [ty] pravφÜ: Kdo se mne dotekl?
46. I °ekl Je₧φÜ: Dotekl se mne n∞kdo, nebo poznal jsem jß, ₧e jest moc ode mne vyÜla.
47. A viduci ₧ena, ₧e by tajno nebylo, t°esuci se, p°istoupila a padla p°ed nφm, a pro kterou p°φΦinu dotkla se ho, pov∞d∞la p°ede vÜφm lidem, a kterak jest hned uzdravena.
48. A on °ekl jφ: DobrΘ mysli bu∩, dcero, vφra tvß tebe uzdravila. Jdi₧ u pokoji.
49. A kdy₧ on jeÜt∞ mluvil, p°iÜel jeden od knφ₧ete Ükoly, °ka jemu: [Ji₧] um°ela dcera tvß, nezam∞stnßvej Mistra.
50. Ale Je₧φÜ uslyÜav to, odpov∞d∞l jemu: Neboj₧ se, v∞° toliko, a zdrßva¥ bude.
51. A vÜed do domu, nedopustil s sebou vjφti ₧ßdnΘmu ne₧ Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a mate°i tΘ d∞veΦky.
52. Plakali jφ pak vÜickni a kvφlili. A on °ekl: NeplaΦte₧. Neum°ela¥, ale spφ¥.
53. I posmφvali se jemu, v∞douce, ₧e jest um°ela.
54. On pak vyhnav ven vÜecky, a ujav ruku jejφ, zavolal, °ka: D∞veΦko, vsta≥!
55. I navrßtil se duch jejφ, a vstala hned. I kßzal jφ dßti jφsti.
56. I divili se nßramn∞ rodiΦovΘ jejφ. A on jim kßzal, aby ₧ßdnΘmu nepravili o tom, co se bylo stalo.

9.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


O vyslßnφ uΦedlnφk∙ dvanßcti, 12. o nasycenφ zßstupu p∞ti

chleby, 18. o dotßzce Pßn∞ na apoÜtoly, zaΦ by jmφn byl od lidφ,

28. o prom∞n∞nφ Pßn∞, 38. o nßm∞siΦnφku, 46. o nesnßzi

o prvotnost, 59. a o nßsledovßnφ Krista Pßna.

1. I svolav [Je₧φÜ] dvanßcte uΦedlnφk∙ sv²ch, dal jim sφlu a moc nad vÜelik²m ∩ßbelstvφm, a aby neduhy uzdravovali.
2. I poslal je, aby kßzali krßlovstvφ Bo₧φ, a uzdravovali nemocnΘ.
3. A °ekl jim: Nic nebe°te na cestu, ani h∙lky, ani moÜny, ani chleba, ani pen∞z, ani po dvou suknφch mφvejte.
4. A do kterΘho₧koli domu veÜli byste, tu z∙sta≥te, a odtud vyjd∞te.
5. A kte°φ₧ by vßs koli nep°ijali, vyjdouce z m∞sta toho, takΘ i ten prach z noh vaÜich vyrazte na sv∞dectvφ proti nim.
6. I vyÜedÜe, chodili po m∞steΦkßch v∙kol, zv∞stujφce evangelium, a uzdravujφce vÜudy.
7. UslyÜel pak Herodes Φtvrtßk o vÜech v∞cech, kterΘ₧ se dßly od n∞ho. I rozjφmal to v mysli svΘ, proto₧e bylo praveno od n∞kter²ch, ₧e by Jan vstal z mrtv²ch,
8. A od jin²ch, ₧e by se ElißÜ zjevil, od n∞kter²ch pak, ₧e by jeden z prorok∙ star²ch vstal.
9. I °ekl Herodes: Jana jsem jß s¥al. Kdo₧ pak jest tento, o kterΘm₧ jß slyÜφm takovΘ v∞ci? I ₧ßdostiv byl ho vid∞ti.
10. VrßtivÜe se pak apoÜtolΘ, vypravovali jemu, co₧koli Φinili. A pojav je, odÜel soukromφ na mφsto pustΘ m∞sta °eΦenΘho Betsaida.
11. To kdy₧ zv∞d∞li zßstupovΘ, Üli za nφm; i p°ijal je, a mluvil jim o krßlovstvφ Bo₧φm, a ty, kte°φ₧ uzdravenφ pot°ebovali, uzdravoval.
12. Den pak poΦal se nachylovati. I p°istoupivÜe dvanßcte [uΦedlnφk∙], °ekli jemu: Rozpus¥ zßstupy, a¥ rozejdouce se do m∞steΦek okolnφch a do vesnic, jdou a hledajφ pokrm∙, nebo jsme tuto na mφst∞ pustΘm.
13. I °ekl jim: Dejte vy jim jφsti. A oni °ekli: Nemßme¥ vφc ne₧ p∞t chleb∙ a dv∞ ryb∞, leΦ bychom my snad Üli a nakoupili na tento vÜecken lid pokrm∙?
14. Nebo bylo mu₧∙ okolo p∞ti tisφc∙. I °ekl uΦedlnφk∙m sv²m: Rozka₧te se jim posaditi v ka₧dΘm °adu po padesßti.
15. I uΦinili tak, a posadili se vÜickni.
16. A vzav t∞ch p∞t chleb∙ a dv∞ ryb∞, vzhlΘdl v nebe a dobro°eΦil jim, i lßmal, a rozdßval uΦedlnφk∙m, aby kladli p°ed zßstup.
17. I jedli, a nasyceni jsou vÜickni. A sebrßno jest, co₧ jim bylo ostalo drobt∙, dvanßcte koÜ∙.
18. I stalo se, kdy₧ se on modlil obzvlßÜtn∞, ₧e byli s nφm uΦedlnφci. I otßzal se jich, °ka: K²m mne pravφ b²ti zßstupovΘ?
19. A oni odpov∞d∞vÜe, °ekli: Janem K°titelem, a jinφ ElißÜem, jinφ pak, ₧e prorok jeden z star²ch vstal.
20. I °ekl jim: Vy pak k²m mne b²ti pravφte? Odpov∞d∞v Petr, °ekl: Krista toho Bo₧φho.
21. A on pohroziv jim, rozkßzal, aby toho ₧ßdnΘmu nepravili,
22. Prav∞: Äe Syn Φlov∞ka musφ mnoho trp∞ti, a potupen b²ti od starÜφch a od p°ednφch kn∞₧φ i od zßkonφk∙, a zamordovßn b²ti, a t°etφho dne z mrtv²ch vstßti.
23. I pravil ke vÜechn∞m: Chceli kdo p°ijφti za mnou, zap°i sßm sebe, a be° sv∙j k°φ₧ na ka₧d² den, a nßsleduj mne.
24. Nebo kdo₧ bude chtφti duÜi svou zachovati, ztratφ¥ ji; a kdo₧ ztratφ duÜi svou pro mne, zachovߥ ji.
25. Nebo co jest platno Φlov∞ku, by vÜecken sv∞t zφskal, kdyby sßm sebe zatratil, nebo sßm sebe zmrhal?
26. Neb kdo₧ by se za mne styd∞l a za mΘ °eΦi, za toho¥ se Syn Φlov∞ka styd∞ti bude, kdy₧ p°ijde v slßv∞ svΘ a Otce svΘho i svat²ch and∞l∙.
27. Ale pravφm¥ vßm jist∞: Jsou¥ n∞kte°φ z t∞ch, jen₧ tuto stojφ, kte°φ₧ neokusφ smrti, a₧ i uz°φ krßlovstvφ Bo₧φ.
28. I stalo se po t∞ch °eΦech, jako po osmi dnech, ₧e [Je₧φÜ] vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
29. A kdy₧ se modlil, uΦin∞na jest tvß° jeho prom∞n∞nß, a od∞v jeho bφl² [a] stkvoucφ.
30. A aj, dva mu₧i mluvili s nφm, a ti byli Moj₧φÜ a ElißÜ.
31. Kte°φ₧ okßzavÜe se v slßv∞, vypravovali o smrti jeho, kterou₧ m∞l podstoupiti v JeruzalΘm∞.
32. Petr pak a ti, kte°φ₧ s nφm byli, obtφ₧eni byli snem, a procφtivÜe, vid∞li slßvu jeho a dva mu₧e, ani stojφ s nφm.
33. I stalo se, kdy₧ oni odeÜli od n∞ho, °ekl Petr k Je₧φÜovi: Mist°e, dobrΘ¥ jest nßm zde b²ti. Proto₧ ud∞lejme tuto t°i stßnky, tob∞ jeden, a Moj₧φÜovi jeden, a ElißÜovi jeden, nev∞da, co mluvφ.
34. A kdy₧ on to mluvil, stal se oblak, i zastφnil je. Bßli se pak [uΦedlnφci], kdy₧ oni vchßzeli do oblaku.
35. I stal se hlas z oblaku °koucφ: Tento¥ jest Syn m∙j mil², jeho poslouchejte.
36. A kdy₧ se ten hlas stal, nalezen jest Je₧φÜ sßm. A oni mlΦeli, a nepravili ₧ßdnΘmu v t∞ch dnech niΦeho₧ z t∞ch v∞cφ, kterΘ₧ jsou vid∞li.
37. Stalo se pak druhΘho dne, kdy₧ sstupovali s hory, potkal jej zßstup mnoh².
38. A aj, mu₧ z zßstupu zvolal, °ka: Mist°e, prosφm tebe, vzhlΘdni na syna mΘho, neb¥ jedinΘho toho mßm.
39. A aj, duch jej napadß, a on ihned k°iΦφ, a slinφ se, a [∩ßbel] lomcuje jφm slinφcφm se, a nesnadn∞ odchßzφ od n∞ho, sßpaje jφm.
40. I prosil jsem uΦedlnφk∙ tv²ch, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
41. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, °ekl: ╙ pokolenφ nev∞rnΘ a p°evrßcenΘ, dokud₧ budu u vßs a [dokud] vßs snßÜeti budu? P°ive∩ sem syna svΘho.
42. A v tom, kdy₧ on p°ichßzel, porazil jej ∩ßbel a lomcoval jφm. I p°imluvil duchu neΦistΘmu Je₧φÜ, a uzdravil mlßdence, a navrßtil jej otci jeho.
43. I divili se nßramn∞ vÜickni velikomocnosti Bo₧skΘ. A kdy₧ se vÜickni divili vÜem v∞cem, kterΘ₧ Φinil Je₧φÜ, °ekl uΦedlnφk∙m sv²m:
44. Slo₧te vy v uÜφch vaÜich °eΦi tyto, nebo¥ Syn Φlov∞ka bude vydßn v ruce lidskΘ.
45. Ale oni nesrozum∞li slovu tomu, a bylo p°ed nimi skryto, aby nevyrozum∞li jemu. A bßli se ho otßzati o tom slovu.
46. I vznikla mezi nimi hßdka o to, kdo by z nich byl v∞tÜφ.
47. Je₧φÜ pak vid∞v p°emyÜlovßnφ srdce jejich, vzav dφt∞, postavil je podle sebe,
48. A °ekl jim: Kdo₧koli p°ijal by dφt∞ toto ve jmΘnu mΘm, mne¥ p°ijφmß; a kdo₧ by koli mne p°ijal, p°ijφmß toho, kter²₧ mne poslal. Nebo kdo₧¥ jest nejmenÜφ mezi vÜemi vßmi, ten¥ bude velik².
49. I odpov∞d∞v Jan, °ekl: Mist°e, vid∞li jsme jednoho, an ve jmΘnu tvΘm ∩ßbly vymφtß; i brßnili jsme mu, proto₧e nechodφ s nßmi.
50. I dφ jemu Je₧φÜ: Nebra≥te₧. Nebo kdo¥ nenφ proti nßm, s nßmi¥ jest.
51. I stalo se, kdy₧ se doplnili dnovΘ vzetφ jeho [vzh∙ru], a on se byl ji₧ na tom ustavil, aby Üel do JeruzalΘma,
52. Äe poslal posly p°ed sebou. A oni jdouce, veÜli do m∞steΦka SamaritßnskΘho, aby jemu zjednali [hospodu].
53. I nep°ijali ho, proto₧e obliΦej jeho byl obrßcen k jitφ do JeruzalΘma.
54. A vid∞vÜe to uΦedlnφci jeho, Jakub a Jan, °ekli: Pane, chceÜli, a¥ dφme, aby ohe≥ sstoupil s nebe a spßlil je, jako i ElißÜ uΦinil?
55. A obrßtiv se [Je₧φÜ], potrestal jich, °ka: Nevφte, Φφho jste vy duchu.
56. Syn zajistΘ Φlov∞ka nep°iÜel zatracovati duÜφ lidsk²ch, ale aby [je] spasil. I odeÜli do jinΘho m∞steΦka.
57. Stalo se pak, kdy₧ Üli cestou, °ekl jemu jeden: Pane, p∙jdu za tebou, kam se koli obrßtφÜ.
58. I °ekl jemu Je₧φÜ: LiÜky doupata majφ a ptßci nebeÜtφ hnφzda, ale Syn Φlov∞ka nemß, kde by hlavu sklonil.
59. I °ekl k jinΘmu: Poj∩ za mnou. A on °ekl: Pane, dopus¥ mi prve jφti a pochovati otce mΘho.
60. I dφ jemu Je₧φÜ: Nech, a¥ mrtvφ pochovßvajφ mrtvΘ svΘ, ale ty jda, zv∞stuj krßlovstvφ Bo₧φ.
61. I °ekl op∞t jin² : P∙jdu za tebou, Pane, ale prve dopus¥ mi, a¥ se roz₧ehnßm s t∞mi, kte°φ₧ jsou v domu mΘm.
62. ╪ekl jemu Je₧φÜ: Äßdn², kdo₧ vztßhna ruku svou k pluhu, ohlφdal by se nazp∞t, nenφ zp∙sobn² k krßlovstvφ Bo₧φmu.

10.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


Kristus Pßn z°φdiv a rozeslav sedmdesßt uΦedlnφk∙, 13. zlo°eΦil

n∞kter²m m∞st∙m pro nevd∞Φnost, 22. rozveseliv se, Otci svΘmu

d∞koval, 25. zßkonφku na otßzku jeho, p°idav podobenstvφ

o upadlΘm mezi lotry, odpov∞d∞l, 40. a Marty peΦlivΘ potrestal.

1. Potom pak vyvolil Pßn i jin²ch sedmdesßt, a poslal je po dvou p°ed tvß°φ svou do ka₧dΘho m∞sta i mφsta, kam₧ m∞l sßm p°ijφti.
2. A pravil jim: Äe≥ zajistΘ jest mnohß, ale d∞lnφk∙ mßlo. Proto₧ proste Pßna ₧ni, a¥ vypudφ d∞lnφky na ₧e≥ svou.
3. Jd∞te₧. Aj, jß posφlßm vßs jako berany mezi vlky.
4. Nenoste₧ [s sebou] pytlφka, ani moÜny, ani obuvi, a ₧ßdnΘho na cest∞ nepozdravujte.
5. A do kterΘho₧koli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.
6. A budeli¥ tu [kter²] syn pokoje, odpoΦine¥ na n∞m pokoj vßÜ; pakli nic, k vßm¥ se navrßtφ.
7. A v tΘm₧ domu osta≥te, jedouce a pijφce, co₧ u nich jest. Nebo hoden jest d∞lnφk mzdy svΘ. Necho∩te₧ z domu do domu.
8. Ale do kterΘho₧koli m∞sta veÜli byste a p°ijali by vßs, jezte, co₧ p°ed vßs p°edlo₧φ.
9. A uzdravujte nemocnΘ, kte°φ₧ by v n∞m byli, a rcete jim: P°iblφ₧ilo¥ se k vßm krßlovstvφ Bo₧φ.
10. A do kterΘho₧koli m∞sta veÜli byste, a nep°ijali by vßs, vyjdouce na ulice jeho, rcete₧:
11. TakΘ i ten prach, kter²₧ se p°ichytil nßs z m∞sta vaÜeho, vyrß₧φme na vßs. Ale vÜak to v∞zte, ₧e¥ se jest p°iblφ₧ilo k vßm krßlovstvφ Bo₧φ.
12. Pravφm zajistΘ vßm, ₧e Sodomsk²m v onen den lehΦeji bude ne₧li tomu m∞stu.
13. B∞da tob∞ Korozaim, b∞da tob∞ Betsaido. Nebo kdyby v T²ru a v Sidonu Φin∞ni byli divovΘ ti, kte°φ₧ v vßs Φin∞ni jsou, dßvno by v ₧φni a v popele sedφce, pokßnφ Φinili.
14. A proto₧ T²ru a Sidonu lehΦeji bude na soudu ne₧li vßm.
15. A ty Kafarnaum, kterΘ jsi a₧ do nebe zv²Üeno, a₧ do pekla snφ₧eno budeÜ.
16. Kdo₧ vßs slyÜφ, mne slyÜφ; a kdo vßmi pohrdß, mnou pohrdß; kdo₧ pak mnou pohrdß, pohrdߥ tφm, kdo₧ mne poslal.
17. Potom navrßtilo se s radostφ t∞ch sedmdesßte, °kouce: Pane, takΘ i ∩ßblovΘ se nßm poddßvajφ ve jmΘnu tvΘm.
18. I °ekl jim: Vid∞l jsem satana jako blesk padajφcφho s nebe.
19. Aj, dßvßm¥ vßm moc Ülapati na hady a na Ütφry i na vÜelikou moc nep°φtele, a nic vßm neuÜkodφ.
20. AvÜak z toho se neradujte, ₧e¥ se vßm poddßvajφ duchovΘ, ale rad∞ji se radujte, ₧e jmΘna vaÜe napsßna jsou v nebesφch.
21. V tu hodinu rozveselil se v duchu Je₧φÜ, a °ekl: Chvßlφm t∞, OtΦe, Pane nebe i zem∞, ₧e jsi tyto v∞ci skryl p°ed moudr²mi a opatrn²mi, a zjevils je maliΦk²m. OvÜem, OtΦe, neb tak se lφbilo p°ed tebou.
22. VÜecky v∞ci dßny jsou mi od Otce mΘho, a ₧ßdn² nevφ, kdo by byl Syn, jedinΘ Otec, a kdo by byl Otec, jedinΘ Syn, a komu₧ by cht∞l Syn zjeviti.
23. A obrßtiv se k uΦedlnφk∙m obzvlßÜtn∞, °ekl: BlahoslavenΘ oΦi, kterΘ₧ vidφ, co vy vidφte.
24. Nebo pravφm vßm, ₧e mnozφ proroci i krßlovΘ cht∞li vid∞ti, co₧ vy vidφte, a nevid∞li, a slyÜeti, co₧ vy slyÜφte, a neslyÜeli.
25. A aj, jeden zßkonφk vstal, pokouÜeje ho, a °ka: Mist°e, co Φin∞, ₧ivot v∞Φn² d∞diΦn∞ obdr₧φm?
26. A on °ekl k n∞mu: V Zßkon∞ co jest psßno? Kterak ΦteÜ?
27. A on odpov∞d∞v, °ekl: Milovati budeÜ Pßna Boha svΘho ze vÜeho srdce svΘho, a ze vÜφ duÜe svΘ, a ze vÜφ sφly svΘ, i ze vÜφ mysli svΘ, a bli₧nφho svΘho jako sebe samΘho.
28. I °ekl mu [Je₧φÜ]: Prßv∞ jsi odpov∞d∞l. To Φi≥, a ₧iv budeÜ.
29. On pak cht∞je se sßm ospravedlniti, dφ Je₧φÜovi: A kdo jest m∙j bli₧nφ?
30. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, °ekl: ╚lov∞k jeden Üel z JeruzalΘma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kte°φ₧ obloupivÜe jej a zranivÜe, odeÜli, odpolu ₧ivΘho nechavÜe.
31. I p°ihodilo se, ₧e kn∞z jeden Üel tou₧ cestou, a uz°ev jej, pominul.
32. TΘ₧ i Levφta a₧ k tomu mφstu p°iÜed, a uz°ev jej, pominul.
33. Samaritßn pak jeden, cestou se bera, p°iÜel a₧ k n∞mu, a uz°ev jej, milosrdenstvφm hnut jest.
34. A p°istoup∞, uvßzal rßny jeho, naliv oleje a vφna, a vlo₧iv jej na hovado svΘ, vedl do hospody, a pΘΦi o n∞j m∞l.
35. DruhΘho pak dne odjφti maje, vy≥av dva penφze, dal hospodß°i, a °ekl: M∞j o n∞j pΘΦi, a co₧koli nad to vynalo₧φÜ, jß kdy₧ se vrßtφm, zaplatφm tob∞.
36. Kdo tedy z t∞ch t°φ zdß se tob∞ bli₧nφm b²ti tomu, kter²₧ upadl mezi lotry?
37. A on °ekl: Ten, kter²₧ uΦinil milosrdenstvφ nad nφm. I °ekl jemu Je₧φÜ: Jdi, i ty uΦi≥ tΘ₧.
38. I stalo se, kdy₧ Üli, ₧e on vÜel do jednoho m∞steΦka. Äena pak jedna, jmΘnem Marta, p°ijala jej do domu svΘho. [39.] A ta m∞la sestru, jmΘnem Mariji,
39. Kterß₧to sed∞ci u noh Je₧φÜov²ch, poslouchala slova jeho.
40. Ale Marta peΦliva byla p°i mnohΘ slu₧b∞ [Pßnu]. Kterß₧to p°istoupivÜi, °ekla: Pane, nemßÜli₧ o to pΘΦe, ₧e sestra mß nechala mne samΘ slou₧iti? Proto₧ rci jφ, a¥ mi pom∙₧.
41. A odpov∞d∞v, °ekl jφ Je₧φÜ: Marta, Marta, peΦlivß jsi, a rmoutφÜ se p°i mnoh²ch v∞cech.
42. Ale jednoho¥ jest pot°ebφ. Maria¥ dobrou strßnku vyvolila, kterß₧to nebude odjata od nφ.

11.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


UΦedlnφky svΘ Pßn nauΦiv, jak by se modliti m∞li, 14. ∩ßbelstvφ

n∞mΘ vyvrhl; 29. o znamenφ JonßÜe proroka p°edpov∞d∞l;

34. k up°φmnosti a jejφmu ovoci napomenul, 42. a na farizee

a zßkonφky, povrchu svatΘ, bφdy vydal.

1. I stalo se, kdy₧ byl na jednom mφst∞, modle se, [₧e] kdy₧ p°estal, °ekl k n∞mu jeden z uΦedlnφk∙ jeho: Pane, nauΦ nßs modliti se, jako i Jan uΦil uΦedlnφky svΘ.
2. I °ekl jim: Kdy₧ se modlφte; °φkejte: OtΦe nßÜ, jen₧ jsi v nebesφch, posv∞¥ se jmΘno tvΘ. P°ij∩ krßlovstvφ tvΘ. Bu∩ v∙le tvß, jako v nebi [tak] i na zemi.
3. ChlΘb nßÜ vezdejÜφ dßvej nßm ka₧dΘho dne.
4. I odpus¥ nßm h°φchy naÜe, nebo i my odpouÜtφme vÜelikΘmu vinnφku naÜemu. A neuvo∩ nßs v pokuÜenφ, ale zbav nßs od zlΘho.
5. I °ekl k nim: Kdo z vßs bude mφti p°φtele, a p∙jde k n∞mu o p∙lnoci, a dφ jemu: P°φteli, p∙jΦ mi t°φ chleb∙.
6. Nebo p°φtel m∙j p°iÜel s cesty ke mn∞, a nemßm, co bych p°edlo₧il p°ed n∞j.
7. A on vnit° jsa, odpov∞d∞l by, °ka: NeΦi≥ mi nevole, [neb] jsou ji₧ dve°e zav°φny, a dφtky mΘ se mnou jsou v pokoji. Nemohu¥ vstßti a dßti tob∞.
8. Pravφm vßm: AΦ¥ nedß jemu, vstana, proto₧e jest p°φtel jeho, ale vÜak pro nezbednost jeho vstana, dß jemu, koliko₧koli pot°ebuje.
9. I jߥ pravφm vßm: Proste, a bude¥ vßm dßno; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude¥ vßm otev°φno.
10. Neb ka₧d², kdo₧ prosφ, bΘ°e; a kdo₧ hledß, nalΘzß; a tomu, kdo₧ tluΦe, bude otev°φno.
11. KterΘho pak z vßs otce prosil by syn za chlΘb, zdali kamene podß jemu? Aneb za rybu, zdali mφsto ryby dß jemu hada?
12. Aneb prosilli by za vejce, zdali podß jemu Ütφra?
13. Pon∞vad₧ tedy vy, zlφ jsouce, umφte dobrΘ dary dßvati d∞tem sv²m, Φφm vφce Otec vßÜ nebesk² dß Ducha svatΘho t∞m, kte°φ₧ ho prosφ?
14. I vymφtal [Je₧φÜ] ∩ßbelstvφ, a to bylo n∞mΘ. Stalo se pak, kdy₧ vyÜlo ∩ßbelstvφ, [₧e] mluvil n∞m². I divili se zßstupovΘ.
15. Ale n∞kte°φ z nich pravili: V Belzebubu, knφ₧eti ∩ßbelskΘm, vymφtß ∩ßbly.
16. A jinφ pokouÜejφce ho, znamenφ s nebe hledali od n∞ho.
17. Ale on znaje myÜlenφ jejich, °ekl jim: Ka₧dΘ krßlovstvφ samo v sob∞ rozd∞lenΘ pustne, a d∙m na d∙m padß.
18. Jestli₧e¥ jest pak i satan proti sob∞ rozd∞len, kterak₧ stane krßlovstvφ jeho? Nebo pravφte, ₧e jß v Belzebubu vymφtßm ∩ßbly.
19. Jestli₧e jß v Belzebubu vymφtßm ∩ßbly, synovΘ vaÜi v kom vymφtajφ? Proto₧ oni soudcovΘ vaÜi budou.
20. Pakli¥ prstem Bo₧φm vymφtßm ∩ßbly, jist∞¥ jest p°iÜlo k vßm krßlovstvφ Bo₧φ.
21. Kdy₧ siln² od∞nec ost°φhß sφn∞ svΘ, v pokoji jsou vÜecky v∞ci, kterΘ₧ mß.
22. Pakli by siln∞jÜφ ne₧ on p°ijda, p°emohl jej, vÜecka od∞nφ jeho odejme, v n∞₧ ·fal, a loupe₧e jeho rozd∞lφ.
23. Kdo₧¥ nenφ se mnou, proti mn∞ jest; a kdo₧ neshroma₧∩uje se mnou, rozptyluje¥.
24. Kdy₧ neΦist² duch vyjde od Φlov∞ka, chodφ po mφstech such²ch, hledaje odpoΦinutφ. A nenalezna, dφ: Vrßtφm se do domu svΘho, odkud₧ jsem vyÜel.
25. A p°ijda, nalezne jej vymeten² a ozdoben².
26. I jde, a p°ijme k sob∞ jin²ch sedm duch∙ horÜφch sebe, a vejdouce, p°eb²vajφ tam. I jsou poslednφ v∞ci Φlov∞ka toho horÜφ ne₧li prvnφ.
27. I stalo se, kdy₧ on to mluvil, pozdvihÜi hlasu jedna ₧ena z zßstupu, °ekla jemu: Blahoslaven² ₧ivot, kter²₧ tebe nosil, a prsy, kter²ch₧ jsi po₧φval.
28. A on °ekl: OvÜem pak blahoslavenφ, kte°φ₧ slyÜφ slovo Bo₧φ a ost°φhajφ jeho.
29. A kdy₧ se zßstupovΘ schßzeli, poΦal praviti: Pokolenφ toto neÜlechetnΘ jest. Znamenφ vyhledßvß, a znamenφ jemu nebude dßno, ne₧ znamenφ JonßÜe proroka.
30. Nebo jako₧ JonßÜ uΦin∞n byl znamenφm Ninivitsk²m, tak¥ bude i Syn Φlov∞ka pokolenφ tomuto.
31. Krßlovna od poledne stane na soudu s mu₧i pokolenφ tohoto, a odsoudφ je. Nebo p°ijela od konΦin zem∞, aby slyÜela moudrost èalomounovu, a aj, vφce ne₧ èalomoun tuto!
32. Mu₧i NinivitÜtφ povstanou na soudu s pokolenφm tφmto, a odsoudφ je. Nebo Φinili pokßnφ k kßzßnφ JonßÜovu, a aj, vφce ne₧li JonßÜ tuto!
33. Äßdn² rozsvφt∞ svφci, nepostavφ jφ do skr²Üe, ani pod kbelec, ale na svφcen, aby ti, kte°φ₧ vchßzejφ, sv∞tlo vid∞li.
34. Svφce t∞la tvΘho jest oko tvΘ. Kdy₧ by tedy oko tvΘ sprostnΘ bylo, i t∞lo tvΘ vÜecko bude sv∞tlΘ; a pakli¥ bude neÜlechetnΘ, [takΘ¥] i t∞lo tvΘ tmavΘ [bude].
35. Vizi₧ tedy, aby sv∞tlo, kterΘ₧ jest v tob∞, nebylo tmou.
36. Pakli celΘ t∞lo tvΘ sv∞tlΘ bude, nemaje ₧ßdnΘ Φßstky tmavΘ, bude¥ vÜecko tak sv∞tlΘ, ₧e t∞ jako svφce bleskem osvφtφ.
37. A [mezi tφm] kdy₧ on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby ob∞dval u n∞ho. A vÜed, posadil se za st∙l.
38. Farizeus pak vid∞v to, podivil se, ₧e se neumyl p°ed ob∞dem.
39. I °ekl Pßn k n∞mu: Nynφ vy farizeovΘ povrchu konvice a mφsy Φistφte, ale to, co₧ vnit° jest v vßs, plno jest loupe₧e a neÜlechetnostφ.
40. Blßzni, zdali₧ ten, kter²₧ uΦinil, co₧ zevnit° jest, neuΦinil takΘ i toho, co₧ jest vnit°?
41. Ale vÜak i z toho, co₧ mßte, dßvejte almu₧nu, a aj, vÜecky v∞ci vaÜe ΦistΘ budou.
42. Ale b∞da vßm farize∙m, kte°φ₧ desßtky dßvßte z mßty a z routy a ze vÜelikΘ byliny, ale opouÜtφte soud a lßsku Bo₧φ; [jeÜto] tyto v∞ci m∞li jste Φiniti, a on∞ch neopouÜt∞ti.
43. B∞da vßm farize∙m, nebo milujete prvnφ mφsta v Ükolßch a pozdravovßnφ na trzφch.
44. B∞da vßm, zßkonφci a farizeovΘ pokrytci, nebo jste jako hrobovΘ nepatrnφ, po nich₧ lidΘ chodφce, nev∞dφ o tom, co tam jest.
45. I odpov∞d∞v jeden z zßkonφk∙, °ekl jemu: Mist°e, tyto v∞ci mluv∞, i nßm takΘ lehkost ΦinφÜ.
46. A on °ekl: I vßm zßkonφk∙m b∞da, nebo obt∞₧ujete lidi b°emeny nesnesiteln²mi, a sami se t∞ch b°emen jednφm prstem nedot²kßte.
47. B∞da vßm, jen₧ vzd∞lßvßte hroby prorockΘ, kterΘ₧ otcovΘ vaÜi zmordovali.
48. A tak osv∞dΦujete a potvrzujete skutk∙ otc∙ vaÜich. Nebo oni zajistΘ zmordovali jsou je, vy pak vzd∞lßvßte hroby jejich.
49. Proto₧ i Moudrost Bo₧φ °ekla: PoÜli¥ k nim proroky a apoÜtoly, a z t∞ch [n∞kterΘ] mordovati budou, a [jinΘ] vyhßn∞ti,
50. Aby po₧ßdßno bylo od tohoto pokolenφ krve vÜech prorok∙, kterß₧ vylita jest od ustanovenφ sv∞ta,
51. Od krve Abelovy a₧ do krve ZacharißÜovy, kter²₧ zahynul mezi oltß°em a chrßmem. Jist∞, pravφm vßm, po₧ßdßno bude od pokolenφ tohoto.
52. B∞da vßm zßkonφk∙m, nebo jste vzali klφΦ um∞nφ; sami jste neveÜli, a t∞m, kte°φ₧ vchßzeli, zbrßnili jste.
53. A kdy₧ jim to mluvil, poΦali zßkonφci a farizeovΘ p°φsn∞ jemu odpφrati, a k mnoh²m °eΦem p°φΦiny jemu dßvati,
54. Uklßdajφce o n∞m, a hledajφce popadnouti n∞co z ·st jeho, aby jej ob₧alovali.

12.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


UΦφ Kristus Pßn kvasu zßkonφk∙ se vyst°φhati; 4. Boha se bßti

samΘho; 8. pravdu vyznßvati; 15. vyst°φhß od lakomstvφ

a nez°φzenΘ pΘΦe; 33. napomφnß k sklßdßnφ poklad∙ v nebi,

35. a k bedlivΘmu ka₧dΘ hodiny svΘho p°φÜtφ oΦekßvßnφ;

49. pravφ, ₧e ohe≥ pustiti chce, 50. k°tem ₧e se mß k°tφti;

54. uΦφ soudu, proz°etelnosti, 58. a pokoji s bli₧nφmi.

1. A vtom, kdy₧ mnozφ zßstupovΘ schßzeli se, tak₧e jedni druhΘ velmi tlaΦili, poΦal mluviti k uΦedlnφk∙m sv²m: Nejp°edn∞ji se varujte od kvasu farize∙, jen₧ jest pokrytstvφ.
2. Nebo¥ nic nenφ skrytΘho, co₧ by nem∞lo b²ti zjeveno; ani jest co tajnΘho, jeÜto by nem∞lo b²ti zv∞dφno.
3. Proto₧ to, co jste pravili ve tmßch, bude na sv∞tle slyÜßno, a co jste sob∞ v uÜi Üeptali v pokojφch, hlßsßno¥ bude na st°echßch.
4. Pravφm pak vßm p°ßtel∙m sv²m: Nestrachujte se t∞ch, jen₧ t∞lo zabφjejφ, a potom nemajφ, co by vφce uΦinili.
5. Ale ukß₧i¥ vßm, koho se mßte bßti: Bojte se toho, kter²₧to, kdy₧ zabije, mß moc uvrci do pekelnΘho ohn∞. Jist∞, pravφm vßm, toho se bojte.
6. Zdali₧ neprodßvajφ p∞t vrabc∙ za dva halΘ°e? [AvÜak ani] jeden z nich nenφ v zapomenutφ p°ed Bohem.
7. N²br₧ i vlasovΘ hlavy vaÜφ vÜickni zeΦteni jsou. Proto₧ nebojte₧ se, mnohem¥ vy vrabce p°evyÜujete.
8. Pravφm¥ pak vßm: Ka₧d² kdo₧ by koli vyznal mne p°ed lidmi, i Syn Φlov∞ka vyznß jej p°ed and∞ly Bo₧φmi.
9. Kdo₧ by mne pak zap°el p°ed lidmi, zap°φn¥ bude p°ed and∞ly Bo₧φmi.
10. A ka₧d² kdo₧ dφ slovo proti Synu Φlov∞ka, bude mu odpuÜt∞no, ale tomu, kdo₧ by se Duchu svatΘmu rouhal, nebude¥ odpuÜt∞no.
11. Kdy₧ pak vßs voditi budou do Ükol a k vlada°∙m a k mocn²m, nepeΦujte, kterak aneb co byste odpovφdali, aneb co byste mluvili.
12. Duch svat² zajistΘ nauΦφ vßs v tu hodinu, co byste m∞li mluviti.
13. I °ekl jemu jeden z zßstupu: Mist°e, rci bratru mΘmu, a¥ rozd∞lφ se mnou d∞dictvφ.
14. A on °ekl jemu: ╚lov∞Φe, kdo mne ustavil soudcφ aneb d∞liΦem nad vßmi?
15. I °ekl k nim: Vizte₧ a vyst°φhejte se od lakomstvφ; nebo¥ ne v rozhojn∞nφ statku n∞Φφho ₧ivot jeho zßle₧φ.
16. Pov∞d∞l jim [takΘ] i podobenstvφ, °ka: ╚lov∞ka jednoho bohatΘho hojnΘ ·rody pole p°ineslo.
17. I p°emyÜloval sßm v sob∞, °ka: Co uΦinφm, ₧e nemßm, kde bych shromß₧dil ·rody svΘ?
18. I °ekl: Toto uΦinφm: Zbo°φm stodoly svΘ a v∞tÜφch nad∞lßm, a tu shromß₧dφm vÜecky svΘ ·rody i zbo₧φ svß.
19. A dφm duÜi svΘ: DuÜe, mßÜ mnoho statku slo₧enΘho za mnohß lΘta, odpoΦφvej, jez, pij, m∞j dobrou v∙li.
20. I °ekl jemu B∙h: ╙ blßzne, tΘto noci po₧ßdajφ duÜe tvΘ od tebe, a to, co₧s p°ipravil, Φφ bude?
21. Tak¥ jest [ka₧d²], kdo₧ sob∞ shroma₧∩uje, a nenφ v Bohu bohat².
22. ╪ekl pak uΦedlnφk∙m sv²m: Proto₧ pravφm vßm: Nebu∩te₧ peΦlivφ o ₧ivot sv∙j, co byste jedli, ani o t∞lo, Φφm byste se odφvali.
23. Äivot v∞tÜφ jest ne₧li pokrm, a t∞lo [v∞tÜφ] ne₧li od∞v.
24. Pat°te na havrany, ₧e¥ nesejφ, ani ₧nou, a nemajφ Üpi₧φrny, ani stodoly, a B∙h krmφ je. I Φφm v v∞tÜφ vß₧nosti jste vy ne₧ ptactvo?
25. A kdo₧ pak z vßs peΦliv∞ o to mysle, m∙₧ p°idati ku postav∞ svΘ loket jeden?
26. Pon∞vad₧ tedy nem∙₧ete s to b²ti, co₧ nejmenÜφho jest, proΦ o jinΘ v∞ci se starßte?
27. Pat°te na kvφtφ polnφ, kterak rostou, ned∞lajφ, ani p°edou, a pravφm¥ vßm, ₧e ani èalomoun ve vÜφ slßv∞ svΘ nebyl tak odφn, jako jedno z t∞chto.
28. A pon∞vad₧ trßvu, kterß₧ dnes na poli jest, a zφtra do peci uvr₧ena b²vß, B∙h tak odφvß, Φφm vφce vßs, ≤ malΘ vφry?
29. I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, ani₧ o to tak velmi peΦujte.
30. Nebo t∞ch vÜech v∞cφ nßrodovΘ sv∞ta tohoto hledajφ. Vφ¥ pak Otec vßÜ, ₧e t∞ch v∞cφ pot°ebujete.
31. Ale rad∞ji hledejte krßlovstvφ Bo₧φho, a tyto vÜecky v∞ci budou vßm p°idßny.
32. Neboj se, ≤ maliΦkΘ stßdce, nebo¥ se zalφbilo Otci vaÜemu dßti vßm krßlovstvφ.
33. Prodßvejte statky vaÜe, a dßvejte almu₧nu. D∞lejte sob∞ pytlφky, kte°φ₧ nevetÜejφ, poklad, kter²₧ nehyne, v nebesφch, kde₧to zlod∞j dojφti nem∙₧, [a kde₧] mol nekazφ.
34. Nebo kde₧ jest poklad vßÜ, tu¥ bude i srdce vaÜe.
35. Bu∩te₧ bedra vaÜe p°epßsanß, a svφce ho°φcφ.
36. A vy podobni [bu∩te] lidem oΦekßvajφcφm Pßna svΘho, a₧ by se vrßtil z svadby, aby hned, jak₧ by p°iÜel a potloukl, otev°eli jemu.
37. Blaze slu₧ebnφk∙m t∞m, kterΘ₧ p°ijda Pßn, nalezl by, a oni bdφ. Amen pravφm vßm, ₧e p°epßÜe se, a kß₧e jim sednouti za st∙l, a chod∞, bude jim slou₧iti.
38. A p°iÜelli¥ by v druhΘ bd∞nφ, a pakli¥ by v t°etφ bd∞nφ p°iÜel, a tak je nalezl, blahoslavenφ jsou slu₧ebnφci ti.
39. Toto pak v∞zte, ₧e by¥ v∞d∞l hospodß°, v kterou by hodinu m∞l zlod∞j p°ijφti, bd∞l by zajistΘ, a nedal by podkopati domu svΘho.
40. Proto₧ i vy bu∩te hotovi, nebo v kterou hodinu nenad∞jete se, Syn Φlov∞ka p°ijde.
41. I °ekl jemu Petr: Pane, nßmli pravφÜ toto podobenstvφ, Φili vÜechn∞m?
42. I dφ Pßn: Aj kdo jest v∞rn² Üafß° a opatrn², jeho₧ by ustanovil pßn nad Φeledφ svou, aby jim v Φas dßval vym∞°en² pokrm,
43. Blahoslaven² slu₧ebnφk ten, kterΘho₧, kdy₧ by p°iÜel pßn jeho, nalezne, an tak Φinφ.
44. Vpravd∞ pravφm vßm, ₧e nade vÜφm statkem sv²m ustanovφ jej.
45. Pakli by °ekl slu₧ebnφk ten v srdci svΘm: ProdlΘvß p°ijφti pßn m∙j, i poΦal by bφti slu₧ebnφky a slu₧ebnice, a jφsti a pφti i opφjeti se,
46. P°ijde¥ pßn slu₧ebnφka toho v den, v kter²₧ se nenad∞je, a v hodinu, kterΘ₧ nevφ. I odd∞lφ¥ jej, a dφl jeho polo₧φ s nev∞rn²mi.
47. Slu₧ebnφk pak ten, kter²₧ by znal v∙li pßna svΘho a nep°ipravoval se, a neΦinil podle v∙le jeho, bit bude velmi.
48. Ale kter²₧ neznal, a hodnΘ v∞ci trestßnφ Φinil, bit bude ne tak velmi. Ka₧dΘmu pak, komu₧ jest mnoho dßno, mnoho bude od n∞ho po₧ßdßno; a komu¥ jsou mnoho poruΦili, vφce¥ po₧ßdajφ od n∞ho.
49. Ohe≥ p°iÜel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestli₧e ji₧ ho°φ?
50. Ale k°tem mßm k°t∞n b²ti, a kterak jsem sou₧en, dokud₧ se nevykonß!
51. [A co₧] se domnφvßte, ₧e bych p°iÜel pokoj dßti na zemi? Nikoli, pravφm vßm, ale rozd∞lenφ.
52. Nebo ji₧ od tΘto chvφle bude jich p∞t v jednom domu rozd∞leno, t°i proti dv∞ma, a dva proti t°em.
53. Bude rozd∞len otec proti synu, a syn proti otci, mßt∞ proti dce°i, a dcera proti mate°i, svegruÜe proti nev∞st∞ svΘ, a nev∞sta proti svegruÜi svΘ.
54. Pravil takΘ i k zßstup∙m: Kdy₧ vφdßte oblak, an vzchodφ od zßpadu, hned pravφte: P°φval jde, a tak b²vß.
55. A kdy₧ od poledne vφtr v∞je, °φkßte: Bude horko, a b²vߥ.
56. Pokrytci, zp∙sob nebe a zem∞ umφte souditi, a kterak₧ pak tohoto Φasu nepoznßvßte?
57. Ano proΦ i sami od sebe nesoudφte, co₧ spravedlivΘho jest?
58. Kdy₧ pak jdeÜ s protivnφkem sv²m k vrchnosti, na cest∞ p°iΦi≥ se o to, abys byl zproÜt∞n od n∞ho, aby snad netßhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe bi°ici, a bi°ic vsadil by t∞ do ₧alß°e.
59. Pravφm tob∞: NevyjdeÜ odtud, dokud₧ bys i toho poslednφho halΘ°e nenavrßtil.

13.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


O zmordovßnφ Galilejsk²ch; 4. o v∞₧i v Siloe, 6. o fφku

neplodnΘm; 11. potom Pßn, ₧e v sobotu sluÜφ dob°e Φiniti,

ukßzal, i skutkem toho potvrdil; 18. krßlovstvφ Bo₧φ k zrnu

horΦiΦnΘmu a k kvasu p°ipodobnil; 24. k jitφ po ·zkΘ cest∞

napomenul; 25. hrozn²ch budoucφch v∞cφ zp∙sob p°edpov∞d∞l,

31. a na lstivΘ ·klady Herodesovy nic nedbaje, 35. straÜlivou

pohr∙₧ku JeruzalΘmu uΦinil.

1. Byli pak tu p°φtomnφ Φasu toho n∞kte°φ, vypravujφce jemu o Galilejsk²ch, kter²ch₧to krev Pilßt smφsil s ob∞tmi jejich.
2. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, °ekl jim: Co mnφte, ₧e jsou ti GalilejÜtφ byli v∞tÜφ h°φÜnφci ne₧li vÜickni [jinφ] GalilejÜtφ, ₧e takovΘ v∞ci trp∞li?
3. Nikoli, pravφm¥ vßm. Ale nebudeteli pokßnφ Φiniti, vÜickni tΘ₧ zahynete.
4. Anebo on∞ch osmnßcte, na kterΘ₧to upadla v∞₧e v Siloe, a zbila je, zdali se domnφvßte, ₧e by oni vinni byli nad vÜecky lidi p°eb²vajφcφ v JeruzalΘm∞?
5. Nikoli, pravφm vßm. Ale nebudeteli pokßnφ Φiniti, vÜickni tΘ₧ zahynete.
6. Pov∞d∞l pak toto podobenstvφ: [╚lov∞k] jeden m∞l strom fφkov² Ütφpen² na vinici svΘ. I p°iÜel, hledaje ovoce na n∞m, ale nenalezl.
7. I °ekl k vina°i: Aj, po t°i lΘta ji₧ p°ichßzφm, hledaje ovoce na tom fφku, a nenalΘzßm. Vytni₧ jej! ProΦ i tu zemi darmo kazφ?
8. On pak odpov∞d∞v, °ekl jemu: Pane, ponechej₧ ho i tohoto lΘta, a₧¥ jej okopßm a ohnojφm,
9. Zdali by nesl ovoce. Pakli¥ neponese, potom vytneÜ jej.
10. UΦil pak v jednΘ Ükole jejich v den svßteΦnφ.
11. A aj, byla [tu] ₧ena, kterß₧ m∞la ducha nemoci osmnßcte let, a byla sklφΦena, a nijak₧ se nemohla zprostiti.
12. A uz°ev ji Je₧φÜ, zavolal jφ k sob∞, a °ekl jφ: Äeno, zproÜt∞na jsi od nemoci svΘ.
13. I vlo₧il na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.
14. Tedy knφ₧e Ükolnφ odpov∞d∞v, hn∞vaje se proto, ₧e v den svßteΦnφ uzdravoval Je₧φÜ, °ekl k zßstupu: èest dnφ jest, v nich₧ nßle₧φ d∞lati; proto₧ v t∞ch [dnech] p°ichßzejφce, bu∩te uzdravovßni, a ne v den sobotnφ.
15. I odpov∞d∞v jemu Pßn, °ekl: PokrytΦe, zdali jeden ka₧d² z vßs v den svßteΦnφ neodvazuje vola svΘho nebo osla od jeslφ, a nevodφ napßjeti?
16. Tato pak dcera Abrahamova, kterou₧ byl svßzal satan ji₧ osmnßcte let, co₧ nem∞la b²ti rozvßzßna od svazku v den svßteΦnφ?
17. A kdy₧ on to pov∞d∞l, zastyd∞li se vÜickni protivnφci jeho, ale vÜecken lid radoval se ze vÜech t∞ch slavn²ch skutk∙, kte°φ₧ se dßli od n∞ho.
18. I °ekl [Je₧φÜ]: ╚emu podobno jest krßlovstvφ Bo₧φ a k Φemu je p°irovnßm?
19. Podobno jest zrnu horΦiΦnΘmu, kterΘ₧to vzav Φlov∞k, uvrhl do zahrady svΘ. I rostlo, a uΦin∞no jest v strom velik², a ptactvo nebeskΘ hnφzda sob∞ d∞lali na ratolestech jeho.
20. A op∞t °ekl: K Φemu p°ipodobnφm krßlovstvφ Bo₧φ?
21. Podobno jest kvasu, kter²₧to vzavÜi ₧ena, zad∞lala ve t°ech m∞°icφch mouky, a₧ zkysalo vÜecko.
22. I chodil po m∞stech a m∞steΦkßch uΦe, bera se do JeruzalΘma.
23. I °ekl jemu jeden: Pane, tuÜφm, ₧e jest mßlo t∞ch, kte°φ₧ spaseni b²ti majφ? On pak °ekl k nim:
24. Sna₧ujte se vchßzeti t∞snou branou; nebo¥ (pravφm vßm) mnozφ hledati budou vjφti, a nebudou moci,
25. [Toti₧] kdy₧ vejde hospodß°, a zav°e dve°e, a poΦnete vn∞ stßti a tlouci na dve°e, °kouce: Pane, Pane, otev°i nßm, a on odpovφdaje, dφ¥ vßm: Neznßm vßs, odkud jste:
26. Tedy poΦnete °φci: Jφdali jsme a pφjeli p°ed tebou, a na ulicech naÜich jsi uΦil.
27. I dφ: Pravφm vßm, [₧e¥] vßs neznßm, odkud jste. Odejd∞te₧ ode mne vÜickni ΦinitelΘ nepravosti.
28. Tam¥ bude plßΦ a Ük°ipenφ zub∙, kdy₧ uz°φte Abrahama a Izßka a Jßkoba a vÜecky proroky v krßlovstvφ Bo₧φm, sami pak sebe vyhnanΘ ven.
29. I p°ijdou¥ [mnozφ] od v²chodu, a od zßpadu, a od p∙lnoci, i od poledne, a budou stoliti v krßlovstvφ Bo₧φm.
30. A aj, jsou¥ poslednφ, kte°φ₧ budou prvnφ, a jsou prvnφ, kte°φ₧ budou poslednφ.
31. A v ten den p°istoupili n∞kte°φ z farize∙, °kouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce t∞ zamordovati.
32. I °ekl jim: Jdouce, pov∞zte liÜce tΘ: Aj, vymφtßm ∩ßbly, a uzdravuji dnes a zφtra, a t°etφho dne dokonßm.
33. Ale vÜak musφm dnes a zφtra i pozejt°φ choditi; nebo¥ jest nelze proroku zahynouti [jinde] krom∞ JeruzalΘma.
34. JeruzalΘme, JeruzalΘme, jeÜto mordujeÜ proroky a kamenujeÜ ty, kte°φ₧ k tob∞ b²vajφ poslßni, kolikrßt jsem cht∞l shromß₧diti syny tvΘ, jako slepice ku°ßtka svß pod k°φdla? A necht∞li jste.
35. Aj, opuÜt∞n bude d∙m vßÜ [a zanechßn] vßm pust². Ale jist∞ pravφm vßm, ₧e nikoli mne neuz°φte, a₧¥ p°ijde [Φas], kdy₧ dφte: Po₧ehnan², jen₧ se bΘ°e ve jmΘnu Pßn∞.

14.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


Pßn uzdraviv vodnotelnΘho, 7. poko°e uΦil; 16. podobenstvφ

o veΦe°i p°edlo₧il; 25. a k nßsledovßnφ sebe, 28. p°idav k tomu

podobenstvφ o stavenφ v∞₧e, napomenul.

1. I stalo se, kdy₧ vÜel Je₧φÜ do domu jednoho knφ₧ete farizejskΘho v sobotu, aby jedl chlΘb, ₧e oni Üet°ili ho.
2. A aj, Φlov∞k jeden vodnoteln² byl p°ed nφm.
3. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, dφ zßkonφk∙m a farize∙m, °ka: SluÜφli v sobotu uzdravovati?
4. A oni mlΦeli. Tedy on dosßh jeho, uzdravil a propustil.
5. A odpov∞d∞v k nim °ekl: ╚φ z vßs osel anebo v∙l upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytßhl v den sobotnφ?
6. I nemohli jemu na to odpov∞dφti.
7. Pov∞d∞l takΘ i ku pozvan²m podobenstvφ, (spat°iv to, kterak [sob∞] p°ednφ mφsta vyvolovali,) °ka k nim:
8. Kdybys byl od n∞koho pozvßn na svadbu, nesedej na p°ednφm mφst∞, a¥ by snad vzßcn∞jÜφ ne₧li ty nebyl pozvßn od n∞ho.
9. A p°ijda ten, kter²₧ tebe i onoho pozval, °ekl by tob∞: Dej tomuto mφsto. A tehdy poΦal bys s hanbou na poslednφm mφst∞ sed∞ti.
10. Ale kdy₧ bys byl pozvßn, jda, posa∩ se na poslednφm mφst∞. A kdyby p°iÜel ten, kter²₧ tebe pozval, aby °ekl tob∞: P°φteli, posedni v²Üe, tedy budeÜ mφti chvßlu p°ed spolustolφcφmi.
11. Nebo ka₧d², kdo₧ se povyÜuje, bude ponφ₧en; a kdo₧ se poni₧uje, bude pov²Üen.
12. Pravil takΘ i tomu, kter²₧ ho byl pozval: Kdy₧ ΦinφÜ ob∞d nebo veΦe°i, nezov p°ßtel sv²ch, ani brat°φ sv²ch, ani soused∙ bohat²ch, a¥ by snad i oni zase nezvali tebe, a m∞l bys odplatu.
13. Ale kdy₧ ΦinφÜ hody, povolej chud²ch, chrom²ch, kulhav²ch, slep²ch,
14. A blahoslaven² budeÜ. Nebo¥ nemajφ, odkud by odplatili tob∞, ale bude¥ odplaceno p°i vzk°φÜenφ spravedliv²ch.
15. I uslyÜav to jeden z p°φsedφcφch, °ekl jemu: Blahoslaven² jest, kdo₧ jφ chlΘb v krßlovstvφ Bo₧φm.
16. On pak °ekl jemu: ╚lov∞k jeden uΦinil veΦe°i velikou, a pozval mnoh²ch.
17. I poslal slu₧ebnφka svΘho v hodinu veΦe°e, aby °ekl pozvan²m: Poj∩te, nebo ji₧ p°ipraveno jest vÜecko.
18. I poΦali se vÜickni spolu vymlouvati. Prvnφ °ekl jemu: Ves jsem koupil, a musφm vyjφti a ohledati jφ; prosφm tebe, vymluv mne.
19. A druh² °ekl: Patero sp°e₧enφ vol∙ koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosφm tebe, vymluv mne.
20. A jin² dφ: Äenu jsem pojal, a proto₧ nemohu p°ijφti.
21. I navrßtiv se slu₧ebnφk, zv∞stoval tyto v∞ci pßnu svΘmu. Tedy rozhn∞vav se hospodß°, °ekl slu₧ebnφku svΘmu: Vyjdi rychle na rynky a na ulice m∞sta, a chudΘ, i chromΘ, i kulhavΘ, a slepΘ uve∩ sem.
22. I °ekl slu₧ebnφk: Pane, stalo se, jako₧ jsi rozkßzal, a jeÜt∞¥ mφsto jest.
23. Tedy °ekl pßn slu₧ebnφku: Vyjdi₧ na cesty a [mezi] ploty, a p°inu¥ vjφti, a¥ se naplnφ d∙m m∙j.
24. Nebo pravφm¥ vßm, ₧e ₧ßdn² z mu₧∙ t∞ch, kte°φ₧ pozvßni byli, neokusφ veΦe°e mΘ.
25. èli pak mnozφ zßstupovΘ s nφm. A [on] obrßtiv se, °ekl jim:
26. Jdeli kdo ke mn∞, a nemßli v nenßvisti otce svΘho, i mate°e, i ₧eny, i d∞tφ, i brat°φ, i sestr, ano i tΘ duÜe svΘ, nem∙₧ b²ti m²m uΦedlnφkem.
27. A kdo₧koli nenese k°φ₧e svΘho, a jde za mnou, nem∙₧ b²ti m²m uΦedlnφkem.
28. Nebo kdo z vßs jest, cht∞je stav∞ti v∞₧i, aby prve sedna, nepoΦetl nßkladu, budeli mφti dosti k dokonßnφ [toho dφla]?
29. Aby snad, kdy₧ by polo₧il grunt, a nemohl dokonati, [nep°iÜlo na to], ₧e vÜickni to vidouce, poΦali by se jemu posmφvati,
30. ╪kouce: Tento Φlov∞k poΦal stav∞ti, a nemohl dokonati.
31. Anebo kter² krßl bera se k boji proti jinΘmu krßli, zdali₧ prve nesedne, aby se poradil, mohlli by s desφti tisφci potkati se s tφm, kter²₧ s dvadcφti tisφci tßhne proti n∞mu?
32. Sic jinak, kdy₧ jeÜt∞ podßl od n∞ho jest, poÜle posly k n∞mu, ₧ßdaje toho, co₧ by bylo ku pokoji.
33. Tak zajistΘ ka₧d² z vßs, kdo₧ se neod°ekne vÜech v∞cφ, kter²mi₧ vlßdne, nem∙₧ b²ti m²m uΦedlnφkem.
34. Dobrߥ jest s∙l. Pakli s∙l bude zma°ena, Φφm bude napravena?
35. Ani do zem∞, ani do hnoje se nehodφ; [ale] vyvr₧ena bude ven. Kdo mß uÜi k slyÜenφ, slyÜ.

15.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


Kajφcφ h°φÜnφky Pßn p°ijφmal, nepohrdav jimi, 4. co₧

i podobenstvφm o ovcech, 11. a synu marnotratnΘm vysv∞tlil.

1. P°ibli₧ovali se pak k n∞mu vÜickni publikßni a h°φÜnφci, aby ho slyÜeli.
2. I reptali farizeovΘ a zßkonφci, °kouce: Tento h°φÜnφky p°ijφmß a jφ s nimi.
3. I pov∞d∞l jim podobenstvφ toto, °ka:
4. Kdyby n∞kdo z vßs m∞l sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdali₧ by nenechal devadesßti devφti na pouÜti, a neÜel k tΘ, kterß₧ zahynula, a₧ by i nalezl ji?
5. A nalezna, [jist∞ by ji] vlo₧il na ramena svß s radostφ.
6. A p°ijda dom∙, svolal by p°ßtely a sousedy, °ka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kterß₧ byla zahynula.
7. Pravφm¥ vßm, ₧e tak jest radost v nebi nad jednφm h°φÜnφkem pokßnφ Φinφcφm [v∞tÜφ], ne₧li nad devadesßti devφti spravedliv²mi, kte°φ₧ nepot°ebujφ pokßnφ.
8. Aneb ₧ena n∞kterß majφcφ groÜ∙ deset, ztratilali by jeden groÜ, zdali₧ neza₧₧e svφce, a nemete domu, a nehledß piln∞, dokud₧ nenalezne?
9. A kdy₧ nalezne, svolß p°φtelkyn∞ a sousedy, °kuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groÜ, kter²₧ jsem byla ztratila.
10. Tak¥ pravφm vßm, ₧e jest radost p°ed and∞ly Bo₧φmi nad jednφm h°φÜnφkem pokßnφ Φinφcφm.
11. ╪ekl takΘ [Je₧φÜ]: ╚lov∞k jeden m∞l dva syny.
12. Z nich₧ mladÜφ °ekl otci: OtΦe, dej mi dφl statku, kter²₧ mn∞ nßle₧φ. I rozd∞lil jim statek.
13. A po nemnoh²ch dnech, shromß₧div [sob∞] vÜecko mladÜφ syn, odÜel do dalekΘ krajiny, a tam rozmrhal statek sv∙j, ₧iv jsa prostopßÜn∞.
14. A kdy₧ vÜecko utratil, stal se hlad velik² v krajin∞ tΘ, a on poΦal nouzi trp∞ti.
15. I vÜed, p°φdr₧el se jednoho m∞Üt∞nφna krajiny tΘ; a on jej poslal do vsi svΘ, aby pßsl vep°e.
16. I ₧ßdal nasytiti b°icho svΘ mlßtem, kterΘ₧ svin∞ jedly, a ₧ßdn² nedßval jemu.
17. [On] pak p°iÜed sßm k sob∞, °ekl: [Aj,] jak mnozφ ΦeledφnovΘ u otce mΘho hojnost majφ chleba, a jß [tuto] hladem mru!
18. Vstana, p∙jdu k otci svΘmu, a dφm jemu: OtΦe, zh°eÜil jsem proti nebi a p°ed tebou,
19. A [ji₧] vφce nejsem hoden slouti syn tv∙j. [Ale] uΦi≥ mne jako jednoho z Φeledφn∙ sv²ch.
20. I vstav, Üel k otci svΘmu. A kdy₧ jeÜt∞ opodßl byl, uz°el jej otec jeho, a milosrdenstvφm hnut jsa, p°ib∞h, padl na Üφji jeho, a polφbil ho.
21. I °ekl jemu syn: OtΦe, zh°eÜil jsem proti nebi a p°ed tebou, a ji₧¥ nejsem hoden slouti syn tv∙j.
22. I °ekl otec slu₧ebnφk∙m sv²m: P°ineste roucho to prvnφ, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
23. A p°ivedouce tele tuΦnΘ, zabijte, a hodujφce, bu∩me veseli.
24. Nebo tento syn m∙j byl um°el, a zase o₧il; byl zahynul, a nalezen jest. I poΦali veseli b²ti.
25. Byl pak syn jeho starÜφ na poli. A jda, kdy₧ se p°ibli₧oval k domu, uslyÜel zpφvßnφ a hluk veselφcφch se.
26. I povolav jednoho z slu₧ebnφk∙ sv²ch, otßzal se ho, co by to bylo.
27. A on °ekl jemu: Bratr tv∙j p°iÜel, i zabil otec tv∙j tuΦnΘ tele, ₧e ho zdravΘho p°ijal.
28. I rozhn∞val se on, a necht∞l [tam] vjφti. Otec pak jeho vyÜed, prosil ho.
29. A on odpov∞d∞v, °ekl otci: Aj, tolik let slou₧φm tob∞, a nikdy jsem p°ikßzßnφ tvΘho nep°estoupil, avÜak nikdy jsi mi nedal [ani] kozelce, abych [takΘ] s p°ßteli sv²mi vesel pobyl.
30. Ale kdy₧ syn tv∙j tento, kter²₧ pro₧ral statek tv∙j s nev∞stkami, p°iÜel, zabils jemu tele tuΦnΘ.
31. A on °ekl mu: Synu, ty v₧dycky se mnou jsi, a vÜecky v∞ci mΘ jsou tvΘ.
32. Ale hodovati a radovati se nßle₧elo. Nebo bratr tv∙j tento byl um°el, a zase o₧il; zahynul byl, a nalezen jest.

16.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


O vlada°i nepravΘm, 13. o slu₧b∞ dv∞ma pßn∙m, 14. o lakom²ch

farizeφch, 16. o cφli Zßkona a Prorok∙, 18. o nepropouÜt∞nφ

₧eny, 19. a o bohatci.

1. Pravil pak i k uΦedlnφk∙m sv²m: ╚lov∞k jeden byl bohat², kter²₧ m∞l Üafß°e; a ten ob₧alovßn jest p°ed nφm, jako by mrhal statek jeho.
2. I povolav ho, °ekl jemu: Co₧ to slyÜφm o tob∞? Vydej poΦet z vlada°stvφ svΘho, neb ji₧ nebudeÜ moci dΘle vlßdnouti.
3. I dφ vlada° sßm v sob∞: Co uΦinφm? Te∩ pßn m∙j odjφmß ode mne vlada°stvφ. Kopati nemohu, ₧ebrati se stydφm.
4. Vφm, co uΦinφm, aby, kdy₧ budu zbaven vlada°stvφ, p°ijali mne do sv²ch dom∙.
5. I zavolav jednoho ka₧dΘho dlu₧nφka pßna svΘho, °ekl prvnφmu: Jaks mnoho dlu₧en pßnu mΘmu?
6. A on °ekl: Sto tun oleje. I °ekl mu: Vezmi rejistra svß, a sedna rychle, napiÜ padesßt.
7. Potom druhΘmu °ekl: Ty pak jaks mnoho dlu₧en? Kter²₧ °ekl: Sto korc∙ pÜenice. I dφ mu: Vezmi rejistra svß, a napiÜ osmdesßt.
8. I pochvßlil pßn vlada°e nepravΘho, ₧e [sob∞] opatrn∞ uΦinil. Nebo synovΘ tohoto sv∞ta opatrn∞jÜφ jsou, ne₧li synovΘ sv∞tla v sv²ch v∞cech.
9. I jߥ pravφm vßm: ╚i≥te sob∞ p°ßtely z mamony nepravosti, aby, kdy₧ byste zhynuli, p°ijali vßs do v∞Φn²ch stan∙.
10. Kdo₧¥ jest v∞rn² v mßle, i ve mnoze¥ v∞rn² bude. A kdo₧ v mßle jest neprav², i ve mnoze¥ neprav² jest.
11. Pon∞vad₧ tedy v mamon∞ nepravΘ v∞rnφ jste nebyli, spravedlivΘho [zbo₧φ] kdo vßm sv∞°φ?
12. A kdy₧ jste v cizφm v∞rnφ nebyli, co₧ vaÜeho jest, kdo vßm dß?
13. Ni₧ßdn² slu₧ebnφk nem∙₧ dv∞ma pßn∙m slou₧iti. Neb¥ zajistΘ jednoho nenßvid∞ti bude, a druhΘho milovati, aneb jednoho p°φdr₧eti se bude, a druh²m pohrdne. Nem∙₧te Bohu slou₧iti a mamon∞.
14. SlyÜeli pak toto vÜecko i farizeovΘ, kte°φ₧ byli lakomφ, a posmφvali se jemu.
15. I dφ jim: Vy jste, jeÜto se sami spravedlivφ Φinφte p°ed lidmi, ale B∙h¥ znß srdce vaÜe; nebo co₧ jest u lidφ vysokΘho, ohavnost jest p°ed Bohem.
16. Zßkon a Proroci a₧ do Jana, [a] od tΘ chvφle krßlovstvφ Bo₧φ zv∞stuje se, a ka₧d² [se] do n∞ho nßsiln∞ tiskne.
17. Snßze¥ jest zajistΘ nebi a zemi pominouti, ne₧li v Zßkon∞ jednomu tytlφku zahynouti.
18. Ka₧d², kdo₧ propustφ man₧elku svou, a jinou pojφmß, cizolo₧φ; a kdo₧ propuÜt∞nou od mu₧e pojφmß, cizolo₧φ.
19. Byl pak Φlov∞k jeden bohat², a oblßΦel se v Üarlat a v kment, a hodoval na ka₧d² den stkvostn∞.
20. A byl [takΘ] jeden ₧ebrßk, jmΘnem Lazar, kter²₧to le₧el u vrat jeho v°edovit²,
21. Äßdaje nasycen b²ti z drobt∙, kte°φ₧ padali z stolu bohatce. Ale i psi p°ichßzejφce, lφzali v°edy jeho.
22. I stalo se, ₧e ten ₧ebrßk um°el, a nesen jest od and∞l∙ do l∙na Abrahamova. Um°el pak i bohatec, a poh°ben jest.
23. Potom v pekle pozdvih oΦφ sv²ch, v mukßch jsa, uz°el Abrahama zdaleka, a Lazara v l∙nu jeho.
24. I zvolav bohatec, °ekl: OtΦe Abrahame, smiluj se nade mnou, a poÜli Lazara, a¥ omoΦφ konec prstu svΘho v vod∞, a svla₧φ jazyk m∙j; nebo se muΦφm v tomto plameni.
25. I °ekl mu Abraham: Synu, rozpome≥ se, ₧es ty [ji₧] vzal dobrΘ v∞ci svΘ v ₧ivot∞ svΘm, a Lazar tΘ₧ zlΘ. Nynφ pak tento se [ji₧] t∞Üφ, ale ty se muΦφÜ.
26. A nadto nade vÜecko mezi nßmi a vßmi propast velikß utvrzena jest, aby ti, kte°φ₧ chtφ odsud k vßm jφti, nemohli, ani odonud k nßm p°ijφti.
27. I °ekl: Ale prosφm tebe, OtΦe, abys ho poslal do domu otce mΘho.
28. Nebo¥ mßm p∞t bratr∙. A¥ jim sv∞dΦφ, aby i oni nep°iÜli do tohoto mφsta muk.
29. I °ekl jemu Abraham: Majφ¥ Moj₧φÜe a Proroky, nech¥ jich poslouchajφ.
30. A on °ekl: Nic, otΦe Abrahame, ale kdyby kdo z mrtv²ch Üel k nim, budou pokßnφ Φiniti.
31. I °ekl mu: Pon∞vad₧ Moj₧φÜe a Prorok∙ neposlouchajφ, ani₧ by¥ kdo z mrtv²ch vstal, uv∞°φ jemu.

17.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


UΦil Pßn nedßvati pohorÜenφ; 3. kßzal kajφcφm odpouÜt∞ti;

6. ukßzal moc vφry pravΘ a lidskou nehodnost; 11. deset

malomocn²ch uzdravil; 20. p°edpov∞d∞l zp∙sob budoucφho p°φÜtφ

svΘho i rozmno₧enφ nepravosti v sv∞t∞.

1. Tedy °ekl uΦedlnφk∙m: Nenφ mo₧nΘ, aby nep°iÜla pohorÜenφ, ale b∞da tomu, skrze koho₧ p°ichßzejφ.
2. LΘpe by mu bylo, aby ₧ernov osliΦφ vlo₧en byl na hrdlo jeho, a uvr₧en byl do mo°e, ne₧li by pohorÜil jednoho z t∞chto maliΦk²ch.
3. èet°te se. Zh°eÜilli by pak proti tob∞ bratr tv∙j, potresci ho, a budeli¥ toho ₧eleti, odpus¥ mu.
4. A by¥ pak sedmkrßt za den zh°eÜil proti tob∞, a sedmkrßt za den obrßtil se k tob∞, °ka: Äel mi toho, odpus¥ mu.
5. I °ekli apoÜtolΘ Pßnu: P°ispo° nßm vφry.
6. I dφ Pßn: Kdybyste m∞li vφru jako zrno horΦiΦnΘ, °ekli byste tΘto moruÜi: Vyko°e≥ se a p°esa∩ se do mo°e, a uposlechla by vßs.
7. Nebo kdo jest z vßs, maje slu₧ebnφka, jeÜto o°e aneb pase [dobytek], aby jemu, kdy₧ by se s pole navrßtil, hned °ekl: Poj∩ a se∩ za st∙l?
8. Ale zdali rad∞ji nedφ jemu: P°iprav, a¥ poveΦe°φm, a opßÜe se, slu₧ mi, a₧ se najφm a napφm, a potom i ty jez a pij?
9. Zdali d∞kuje slu₧ebnφku tomu, ₧e uΦinil to, co₧ mu rozkßzal? Nezdß mi se.
10. Tak i vy, kdy₧ uΦinφte vÜecko, co₧ vßm p°ikßzßno, rcete: Slu₧ebnφci neu₧iteΦnφ jsme. Co₧ jsme povinni byli uΦiniti, uΦinili jsme.
11. I stalo se, kdy₧ se bral do JeruzalΘma, ₧e Üel skrze Sama°φ a Galilei.
12. A kdy₧ vchßzel do jednoho m∞steΦka, potkalo se s nφm deset mu₧∙ malomocn²ch, kte°φ₧to stßli zdaleka.
13. A pozdvihÜe hlasu, °ekli: Je₧φÜi p°ikazateli, smiluj se nad nßmi.
14. KterΘ₧to on uz°ev, °ekl jim: Jdouce, uka₧te se kn∞₧φm. I stalo se, kdy₧ Üli, ₧e oΦiÜt∞ni jsou.
15. Jeden pak z nich uz°ev, ₧e jest uzdraven, navrßtil se s velik²m hlasem, veleb∞ Boha.
16. A padl na tvß° k nohßm jeho, dφky Φin∞ jemu. A ten byl Samaritßn.
17. I odpov∞d∞v Je₧φÜ, °ekl: Zdali₧ jich deset nenφ oΦiÜt∞no? A kde₧ jest jich dev∞t?
18. Nenalezli se [k tomu], aby p°ijdouce, chvßlu Bohu vzdali, jedinΘ cizozemec tento?
19. I °ekl jemu: Vstana, jdi, vφra tvß t∞ uzdravila.
20. Otßzßn pak jsa od zßkonφk∙, kdy p°ijde krßlovstvφ Bo₧φ, odpov∞d∞l jim a °ekl: Nep°ijde¥ krßlovstvφ Bo₧φ patrn∞.
21. Ani₧ °eknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, krßlovstvφ Bo₧φ jesti¥ mezi vßmi.
22. I °ekl uΦedlnφk∙m: P°ijdou dnovΘ, ₧e budete ₧ßdati vid∞ti jeden den Syna Φlov∞ka, a neuz°φte.
23. A d∞jφ¥ vßm: Aj, zde, hle, tamto. Necho∩te, ani nßsledujte.
24. Nebo jako₧to blesk bl²skajφcφ se z jednΘ [krajiny], kterß₧ pod nebem jest, a₧ do druhΘ, kterß₧ tΘ₧ pod nebem jest, svφtφ, tak bude i Syn Φlov∞ka ve dni svΘm.
25. Ale nejprve musφ mnoho trp∞ti, a potupen b²ti od nßrodu tohoto.
26. A jako₧ se dßlo za dn∙ NoΘ, tak bude i za dn∙ Syna Φlov∞ka.
27. Jedli, pili, ₧enili se, vdßvaly se a₧ do toho dne, v kterΘm₧to NoΘ vÜel do korßbu; i p°iÜla potopa, a zahladila vÜecky.
28. A tΘ₧ podobn∞, jako se stalo ve dnech Lotov²ch: Jedli, pili, kupovali, prodßvali, Üt∞povali, stav∞li.
29. Ale dne toho, kdy₧ vyÜel Lot z Sodomy, prÜel ohe≥ s sirou s nebe, a zahladil vÜecky.
30. Tak¥ nßpodobn∞ bude v ten den, kdy₧ se Syn Φlov∞ka zjevφ.
31. V ten Φas kdo by byl na st°eÜe, a nßdobφ jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, tΘ₧ nevracuj se zase.
32. Pomn∞te na Lotovu ₧enu.
33. [Nebo] kdo₧ by koli hledal ₧ivot sv∙j zachovati, ztratφ¥ jej; a kdo₧ by jej koli ztratil, ob₧ivφ¥ jej.
34. Pravφm¥ vßm: V tu noc budou dva na lo₧i jednom; jeden bude vzat, a druh² opuÜt∞n.
35. Dv∞ budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhß opuÜt∞na.
36. Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druh² opuÜt∞n.
37. I odpov∞d∞vÜe, °ekli jemu: Kde, Pane? On pak °ekl jim: Kde₧¥ [bude] t∞lo, tam¥ se shromß₧dφ i orlice.

18.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


Napomφnß Pßn k modlitb∞, p°φklad na soudci nepravΘm p°ivod∞,

9. a poko°e uΦiv, jin² p°φklad na dvou modlitebnφcφch p°edlo₧il;

15. k dφtkßm se p°φv∞tiv∞ m∞l; 18. cestu Bo₧φ dokonalou knφ₧eti

bohatΘmu ukßzal; 31. utrpenφ a smrt svou p°edpov∞d∞l;

35. slepΘho uzdravil.

1. Pov∞d∞l jim takΘ i podobenstvφ, kterak by pot°ebφ bylo v₧dycky se modliti a neoblevovati,
2. ╪ka: Byl jeden soudce v m∞st∞ jednom, kter²₧ se Boha nebßl a Φlov∞ka nestyd∞l.
3. Byla pak vdova jedna v tΘm₧ m∞st∞. I p°iÜla k n∞mu, °kuci: Pomsti mne nad protivnφkem m²m.
4. A on necht∞l za [dlouh²] Φas. Ale potom °ekl sßm v sob∞: AΦ se Boha nebojφm, a Φlov∞ka nestydφm,
5. VÜak ₧e mi pokoje nedß tato vdova, pomstφm jφ, aby naposledy p°ijduci, neuhan∞la mne.
6. I dφ Pßn: SlyÜte, co pravφ soudce neprav².
7. A co₧ by pak B∙h nepomstil volen²ch sv²ch, volajφcφch k n∞mu dnem i nocφ, aΦkoli i prodlΘvß jim?
8. Pravφm¥ vßm, ₧e¥ jich brzo pomstφ. Ale kdy₧ p°ijde Syn Φlov∞ka, zdali₧ nalezne vφru na zemi?
9. I °ekl takΘ k n∞kter²m, kte°φ₧ v sebe doufali, ₧e by spravedlivφ byli, jin²ch [sob∞] za nic nevß₧φce, podobenstvφ toto:
10. Dva mu₧i vstupovali do chrßmu, aby se modlili, jeden farizeus a druh² publikßn.
11. Farizeus stoje soukromφ, takto se modlil: Bo₧e, d∞kuji tob∞, ₧e nejsem jako jinφ lidΘ, drßΦi, nespravedlivφ, cizolo₧nφci, aneb jako i tento publikßn.
12. Postφm se dvakrßt do tΘhodne, desßtky dßvßm ze vÜech v∞cφ, kter²mi₧ vlßdnu.
13. Publikßn pak zdaleka stoje, necht∞l ani oΦφ k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy svΘ, °ka: Bo₧e, bu∩ milostiv mn∞ h°φÜnΘmu.
14. Pravφm¥ vßm: OdÜel tento, ospravedln∞n jsa, do domu svΘho, a ne onen. Nebo ka₧d², kdo₧ se povyÜuje, bude ponφ₧en; a kdo₧ se poni₧uje, bude pov²Üen.
15. P°inßÜeli takΘ k n∞mu i nemluv≥ßtka, aby se jich dot²kal. To vid∞vÜe uΦedlnφci, p°imlouvali jim.
16. Ale Je₧φÜ svolav je, °ekl: Nechte dφtek, a¥ jdou ke mn∞, a nebra≥te jim, nebo takov²ch¥ jest krßlovstvφ Bo₧φ.
17. Amen pravφm vßm: Kdo₧ by koli nep°ijal krßlovstvφ Bo₧φho jako dφt∞, nevejde¥ do n∞ho.
18. I otßzalo se ho jedno knφ₧e, °ka: Mist°e dobr², co Φin∞, ₧ivot v∞Φn² obdr₧φm?
19. I °ekl jemu Je₧φÜ: Co mne naz²vßÜ dobr²m? Äßdn² nenφ dobr², ne₧ sßm toliko B∙h.
20. [VÜak] umφÜ p°ikßzßnφ: Nezcizolo₧φÜ, nezabijeÜ, nepokradeÜ, nepromluvφÜ k°ivΘho sv∞dectvφ, cti otce svΘho i matku svou.
21. On pak °ekl: Toho vÜeho ost°φhal jsem od svΘ mladosti.
22. SlyÜav to Je₧φÜ, °ekl mu: JeÜt∞¥ se jednoho nedostßvß. VÜecko, co₧ mßÜ, prodej, a rozdej chud²m, a budeÜ mφti poklad v nebi, a poj∩, nßsleduj mne.
23. On pak uslyÜav to, zarmoutil se; byl zajistΘ bohat² velmi.
24. A vid∞v jej Je₧φÜ zarmoucenΘho, °ekl: [Aj], jak nesnadn∞ ti, kdo₧ statky majφ, do krßlovstvφ Bo₧φho vejdou!
25. Snßze jest zajistΘ velbloudu skrze jehelnou dφrku projφti, ne₧li bohatΘmu vjφti do krßlovstvφ Bo₧φho.
26. Tedy °ekli ti, kte°φ₧ to slyÜeli: I kdo₧ m∙₧e spasen b²ti?
27. A on dφ [jim]: Co₧ jest nemo₧nΘho u lidφ, mo₧nΘ jest u Boha.
28. I °ekl Petr: Aj, my opustili jsme vÜecko, a Üli jsme za tebou.
29. On pak °ekl jim: Amen pravφm vßm, ₧e nenφ ₧ßdnΘho, kter²₧ by opustil d∙m, neb rodiΦe, neb brat°φ, neb man₧elku, nebo dφtky, pro krßlovstvφ Bo₧φ,
30. Aby nevzal v tomto Φasu mnohem vφce, v budoucφm pak v∞ku [mφti bude] ₧ivot v∞Φn².
31. Tedy pojav Je₧φÜ dvanßcte, °ekl jim: Aj, vstupujeme do JeruzalΘma, a naplnφ¥ se vÜecko to, co₧ psßno jest skrze Proroky o Synu Φlov∞ka.
32. Nebo vydßn bude pohan∙m, a bude posmφvßn, a zlehΦen i uplvßn.
33. A ubiΦujφce, zamordujφ jej, ale [on] t°etφho dne z mrtv²ch vstane.
34. Oni pak tomu nic nerozum∞li, a bylo slovo to skryto p°ed nimi, ani₧ v∞d∞li, co se pravilo.
35. I stalo se, kdy₧ se p°ibli₧oval k Jericho, slep² jeden sed∞l podle cesty, ₧eb°e.
36. A slyÜev zßstup pomφjejφcφ, otßzal se, co by to bylo?
37. I oznßmili jemu, ₧e Je₧φÜ Nazaretsk² tudy jde.
38. I zvolal, °ka: Je₧φÜi, synu David∙v, smiluj se nade mnou!
39. A ti, kte°φ₧ nap°ed Üli, p°imlouvali mu, aby mlΦal. Ale on mnohem vφce volal: Synu David∙v, smiluj se nade mnou!
40. Tedy zastaviv se Je₧φÜ, rozkßzal ho k sob∞ p°ivΘsti. A kdy₧ se p°ibli₧oval, otßzal se ho,
41. ╪ka: Co chceÜ, a¥ tob∞ uΦinφm? On pak dφ: Pane, a¥ vidφm.
42. A Je₧φÜ °ekl jemu: ProhlΘdni. Vφra tvß t∞ uzdravila.
43. A ihned prohlΘdl, a Üel za nφm, veleb∞ Boha. A vÜecken lid vid∞v to, vzdal chvßlu Bohu.

19.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


O Zacheovi, 12. p°φklad o odchßzejφcφm, aby p°ijal krßlovstvφ,

13. a o sv∞°enφ h°iven; 29. o jetφ do JeruzalΘma, 41. a plßΦi

Pßn∞ nad nφm; 45. o vyΦiÜt∞nφ chrßmu.

1. A vÜed [Je₧φÜ], bral se p°es Jericho.
2. A aj, mu₧, jmΘnem Zacheus, a ten byl hejtman nad celn²mi, a byl bohat².
3. I ₧ßdostiv byl vid∞ti Je₧φÜe, kdo by byl; a nemohl pro zßstup, nebo postavy malΘ byl.
4. A p°edb∞h nap°ed, vstoupil na strom planΘho fφku, aby jej vid∞l; neb tudy m∞l jφti.
5. A kdy₧ p°iÜel k tomu mφstu, pohled∞v zh∙ru Je₧φÜ, uz°el jej, i °ekl jemu: Zachee, sp∞Ün∞ sstup dol∙, nebo dnes v domu tvΘm musφm z∙stati.
6. I sstoupil rychle, a p°ijal jej radostn∞.
7. A vid∞vÜe [to] vÜickni, reptali, °kouce: K Φlov∞ku h°φÜnΘmu se obrßtil.
8. Stoje pak Zacheus, °ekl ku Pßnu: Aj, polovici statku svΘho, Pane, dßvßm chud²m, a oklamalli jsem v Φem koho, navracuji to Φtvernßsob.
9. I dφ jemu Je₧φÜ: Dnes spasenφ stalo se domu tomuto, proto₧e i on jest syn Abraham∙v.
10. Nebo p°iÜel Syn Φlov∞ka, aby hledal a spasil, co₧ bylo zahynulo.
11. Toho kdy₧ oni poslouchali, promluvil k nim dßle podobenstvφ, proto₧e byl blφzko od JeruzalΘma a ₧e se oni domnφvali, ₧e by se hned m∞lo zjeviti krßlovstvφ Bo₧φ.
12. I °ekl: ╚lov∞k jeden rodu znamenitΘho odÜel do dalekΘ krajiny, aby p°ijal krßlovstvφ a zase se navrßtil.
13. I povolav desφti slu₧ebnφk∙ sv²ch, dal jim deset h°iven, a °ekl jim: KupΦte₧, dokud₧ nep°ijdu.
14. M∞Ü¥anΘ pak jeho nenßvid∞li ho, a poslali poselstvφ za nφm, °kouce: Nechceme¥, aby tento kraloval nad nßmi.
15. I stalo se, kdy₧ se navrßtil, p°ijav krßlovstvφ, rozkßzal zavolati t∞ch sv²ch slu₧ebnφk∙, kter²m₧ byl dal penφze, aby zv∞d∞l, jak kdo mnoho zφskal.
16. I p°iÜel prvnφ, °ka: Pane, h°ivna tvß deset h°iven zφskala.
17. I °ekl jemu: To dob°e, slu₧ebnφΦe dobr². Äe jsi nad mßlem byl v∞rn², m∞j₧ moc nad desφti m∞sty.
18. A druh² p°iÜel, °ka: Pane, h°ivna tvß zφskala p∞t h°iven.
19. I tomu °ekl: I ty budi₧ nad p∞ti m∞sty.
20. A jin² p°iÜel, °ka: Pane, aj, te∩ h°ivna tvß, kterou₧ jsem m∞l slo₧enou v Üßtku.
21. Nebo jsem se bßl tebe, jeÜto jsi Φlov∞k p°φsn²; bΘ°eÜ, Φeho jsi nepolo₧il, a ₧neÜ, Φeho jsi nerozsφval.
22. I °ekl jemu: Z ·st tv²ch soudφm tebe, slu₧ebnφΦe zl². V∞d∞l jsi, ₧e jsem jß Φlov∞k p°φsn², bera, co₧ jsem nepolo₧il, a ₧na, Φeho₧ jsem nerozsφval.
23. I proΦes tedy nedal pen∞z m²ch na st∙l, a jß p°ijda, byl bych je vzal i s po₧itky?
24. I °ekl t∞m, kte°φ₧ tu stßli: Vezm∞te od n∞ho h°ivnu, a dejte tomu, kter²₧ mß deset h°iven.
25. I °ekli jemu: Pane, mߥ deset h°iven.
26. [I dφ jim:] Jist∞ pravφm vßm, ₧e ka₧dΘmu, kdo₧ mß, bude dßno, ale od toho, kter²₧ nemß, i to, co₧ mß, bude odjato.
27. Ty pak nep°ßtely mΘ, kte°φ₧ necht∞li, abych nad nimi kraloval, p°ive∩te sem a zmordujte p°ede mnou.
28. To pov∞d∞v, Üel p°edce, vstupuje k JeruzalΘmu.
29. I stalo se; kdy₧ se p°iblφ₧il k Betfagi a k Betany, k ho°e, kterß₧ slove Olivetskß, poslal dva uΦedlnφky svΘ,
30. ╪ka: Jd∞te do m∞steΦka, kterΘ₧ proti vßm jest. Do kterΘho₧to vejdouce, naleznete oslßtko p°ivßzanΘ, na n∞m₧to nikdy ₧ßdn² z lidφ nesed∞l. Odv∞₧te₧ je, a p°ive∩te ke mn∞.
31. A optalli¥ by se vßs kdo, proΦ [je] odvazujete, tak jemu dφte: Proto₧e Pßn ho pot°ebuje.
32. Tedy odÜedÜe ti, kte°φ₧ byli poslßni, nalezli [tak], jak₧ jim byl pov∞d∞l.
33. A kdy₧ odvazovali oslßtko, °ekli pßni jeho k nim: ProΦ odvazujete oslßtko?
34. A oni °ekli: Pßn ho pot°ebuje.
35. I p°ivedli je k Je₧φÜovi, a vlo₧ivÜe roucha svß na oslßtko, vsadili na n∞ Je₧φÜe.
36. A kdy₧ on jel, stlali roucha svß na cest∞.
37. Kdy₧ se pak ji₧ p°ibli₧oval k mφstu tomu, kudy₧ schßzejφ s hory OlivetskΘ, poΦalo vÜecko mno₧stvφ uΦedlnφk∙ radostn∞ chvßliti Boha hlasem velik²m ze vÜech div∙, kterΘ₧ byli vid∞li,
38. ╪kouce: Po₧ehnan² krßl, jen₧ se bΘ°e ve jmΘnu Pßn∞. Pokoj na nebi, a slßva na v²sostech.
39. Ale n∞kte°φ z farize∙, kte°φ₧ tu byli v zßstupu, °ekli k n∞mu: Mist°e, potresci uΦedlnφk∙ sv²ch.
40. I odpov∞d∞v, °ekl jim: Pravφm¥ vßm: Budouli tito mlΦeti, kamenφ¥ bude volati.
41. A kdy₧ se p°iblφ₧il, uz°ev m∞sto, plakal nad nφm,
42. ╪ka: ╙ kdybys poznalo i ty, a to aspo≥ v takov² tento den tv∙j, kterΘ by v∞ci ku pokoji tob∞ byly; ale skryto¥ jest to nynφ od oΦφ tv²ch.
43. Nebo p°ijdou na t∞ dnovΘ, [v nich₧] obklφΦφ t∞ nep°ßtelΘ tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssou₧φ t∞ se vÜech stran.
44. A s zemφ srovnajφ t∞, i syny tvΘ, [kte°φ₧] v tob∞ [jsou], a nenechajφ¥ v tob∞ kamene na kameni, proto₧e jsi nepoznalo Φasu navÜtφvenφ svΘho.
45. A vÜed do chrßmu, poΦal vymφtati prodavaΦe a kupce z n∞ho,
46. ╪ka jim: Psßno jest: D∙m m∙j d∙m modlitby jest, vy jste jej pak uΦinili peleÜφ lotrovskou.
47. I uΦil na ka₧d² den v chrßm∞. P°ednφ pak kn∞₧φ a zßkonφci i p°ednφ v lidu hledali ho zahladiti.
48. A nenalezli, co by jemu uΦinili. Nebo vÜecken lid jej sob∞ liboval, poslouchaje ho.

20.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


Tφ₧φ se farizeovΘ, Φφ moci Pßn u₧φvß, 3. Pßn se zase tφ₧e o k°tu

Janovu, 9. potom podobenstvφ p°edlo₧il o pronajatΘ vinici,

20. za tφm otßzka o dani cφsa°i, 27. o vzk°φÜenφ z mrtv²ch,

41. a o Kristu, Φφ by Syn byl, 45. naposledy v²straha Pßn∞ p°ed

zßkonφky.

1. I stalo se v jeden den, kdy₧ on uΦil lid v chrßm∞ a kßzal evangelium, ₧e p°iÜli k tomu p°ednφ kn∞₧φ a zßkonφci s starÜφmi,
2. I °ekli jemu: Pov∞z nßm, jakou mocφ tyto v∞ci ΦinφÜ, aneb kdo tob∞ tuto moc dal?
3. I odpov∞d∞v, °ekl jim: Otφ₧i¥ se i jß vßs o jednΘ v∞ci a odpov∞zte₧ mi:
4. K°est Jan∙v s nebe li byl, Φili z lidφ?
5. Oni pak uva₧ovali to mezi sebou, °kouce: Jestli₧e bychom °ekli: S nebe, dφ¥ nßm: ProΦe₧ jste tedy neuv∞°ili jemu?
6. Pakli dφme: Z lidφ, lid vÜecken ukamenuje nßs; neb [oni] cele tak dr₧φ, ₧e Jan jest prorok.
7. I odpov∞d∞li: Äe nev∞dφ, odkud jest byl.
8. I °ekl jim Je₧φÜ: Ani₧ jß vßm povφm, jakou mocφ toto Φinφm.
9. I poΦal lidu praviti podobenstvφ toto: ╚lov∞k jeden Ütφpil vinici, a pronajal ji vina°∙m, a sßm odÜed podßl [byl tam] za mnohΘ Φasy.
10. A v Φas sluÜn² poslal k vina°∙m slu₧ebnφka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vina°i pak zmrskavÜe jej, pustili ho prßzdnΘho.
11. A on poslal druhΘho slu₧ebnφka. Oni pak i toho zmrskavÜe a zohavivÜe, pustili prßzdnΘho.
12. I poslal t°etφho. Ale oni i toho zranivÜe, vystrΦili ven.
13. Tedy °ekl Pßn vinice: Co uΦinφm? PoÜli svΘho milΘho Syna. Snad kdy₧ toho uz°φ, ost²chati se budou.
14. Uz°evÜe pak vina°i, rozmlouvali mezi sebou, °kouce: Tento¥ jest d∞dic; poj∩te, zabijme jej, aby naÜe bylo d∞dictvφ.
15. A vystrΦivÜe jej ven z vinice, zamordovali [ho]. Co₧ tedy uΦinφ jim Pßn vinice?
16. P°ijde a vyhladφ vina°e ty, a dß vinici jin²m. To uslyÜavÜe, °ekli: Odstup to.
17. A on pohled∞v na n∞, °ekl: Co jest pak to, co₧ napsßno jest: Kßmen, kter²m₧ pohrdli d∞lnφci, ten uΦin∞n jest v hlavu ·helnφ.
18. Ka₧d², kdo₧ padne na ten kßmen, rozrazφ se; a na koho₧ by on upadl, pot°e¥ jej.
19. I hledali p°ednφ kn∞₧φ a zßkonφci, jak by na≥ vztßhli ruce v tu hodinu, ale bßli se lidu. Nebo porozum∞li, ₧e by na n∞ mluvil podobenstvφ to.
20. Tedy uklßdajφce [o n∞m], poslali ÜpehΘ°e, kte°φ₧ by se spravedliv²mi Φinili, aby ho polapili v °eΦi, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
21. I otßzali se ho [oni], °kouce: Mist°e vφme, ₧e prßv∞ mluvφÜ a uΦφÜ, a nep°ijφmßÜ osoby, ale v pravd∞ cest∞ Bo₧φ uΦφÜ.
22. SluÜφli nßm da≥ dßvati cφsa°i, Φili nic?
23. Ale [Je₧φÜ] rozum∞je chytrosti jejich, dφ jim: Co mne pokouÜφte?
24. Uka₧te mi penφz. ╚φ mß obraz a nßpis? I odpov∞d∞vÜe, °ekli: Cφsa°∙v.
25. On pak °ekl jim: Dejte₧ tedy, co jest cφsa°ova, cφsa°i, a co₧ jest Bo₧φho, Bohu.
26. I nemohli ho za slovo popadnouti p°ed lidem, a divφce se odpov∞di jeho, umlkli.
27. P°istoupivÜe pak n∞kte°φ z saduce∙, (kte°φ₧ odpφrajφ b²ti vzk°φÜenφ,) otßzali se ho,
28. ╪kouce: Mist°e, Moj₧φÜ napsal nßm: Kdyby bratr n∞Φφ um°el, maje man₧elku, a um°el by bez d∞tφ, aby ji pojal bratr jeho za man₧elku, a vzbudil sφm∞ bratru svΘmu.
29. I bylo sedm brat°φ, a prvnφ pojav ₧enu, um°el bez d∞tφ.
30. I pojal ji druh², a um°el i ten bez d∞tφ.
31. A t°etφ pojal ji, tΘ₧ i [vÜech] t∞ch sedm, a nez∙stavivÜe semene, zem°eli.
32. NejposlΘze po vÜech um°ela i ₧ena.
33. Proto₧ p°i vzk°φÜenφ kterΘho z nich bude man₧elka, pon∞vad₧ sedm jich m∞lo ji za man₧elku?
34. A odpovφdaje, °ekl jim Je₧φÜ: SynovΘ tohoto sv∞ta ₧enφ se a vdßvajφ.
35. Ale ti, kte°φ₧ hodni jmφni budou dosßhnouti onoho v∞ku a vzk°φÜenφ z mrtv²ch, ani se ₧eniti budou ani vdßvati.
36. Nebo ani umφrati vφce nebudou moci, and∞l∙m zajistΘ rovni budou. A jsou synovΘ Bo₧φ, pon∞vad₧ jsou synovΘ vzk°φÜenφ.
37. A ₧e mrtvφ vstanou z mrtv²ch, i Moj₧φÜ ukßzal p°i onom k°i, kdy₧ naz²vß Pßna Bohem Abrahamov²m a Bohem Izßkov²m a Bohem Jßkobov²m.
38. B∙h¥ pak nenφ mrtv²ch, ale ₧iv²ch, nebo vÜickni jsou jemu ₧ivi.
39. Tedy odpov∞d∞vÜe n∞kte°φ z zßkonφk∙, °ekli: Mist°e, dob°e jsi pov∞d∞l.
40. I neodvß₧ili se jeho na nic vφce tßzati.
41. On pak °ekl jim: Kterak [n∞kte°φ] pravφ Krista b²ti synem Davidov²m?
42. A sßm David pravφ v knihßch Äalmov²ch: ╪ekl Pßn Pßnu mΘmu: Se∩ na pravici mΘ,
43. A₧¥ [i] polo₧φm nep°ßtely tvΘ v podno₧ noh tv²ch.
44. Pon∞vad₧ David jej Pßnem naz²vß, i kterak₧ syn jeho jest?
45. I °ekl uΦedlnφk∙m sv²m p°ede vÜφm lidem:
46. Varujte se od zßkonφk∙, kte°φ₧ rßdi chodφ v krßsnΘm rouÜe a milujφ pozdravovßnφ na trzφch a p°ednφ stolice v Ükolßch a prvnφ mφsto na veΦe°φch,
47. Kte°φ₧ z₧φrajφ domy vdovskΘ pod zßmyslem dlouhΘ modlitby. Ti¥ vezmou t∞₧Üφ odsouzenφ.

21.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


Horlivost vdovy p°i dßvßnφ almu₧en schvßliv Pßn nad jinΘ,

5. p°edpov∞d∞l zkßzu JeruzalΘma, den soudn², 8. i znamenφ toho,

34. napomenul k st°φzlivosti, bedlivosti, a modlitb∞.

1. A pohled∞v, uz°el [lidi] bohatΘ, kte°φ₧ metali dary svΘ do pokladnice.
2. Uz°el pak i jednu vdovu chudiΦkou, ana uvrhla dva Üarty.
3. I °ekl: Vpravd∞ pravφm vßm, ₧e vdova tato chudß vφce uvrhla ne₧li vÜickni [jinφ].
4. Nebo vÜickni tito z toho, co₧ jim zb²valo, dali dary Bohu, tato pak z svΘ chudoby vÜecku ₧ivnost svou, kterou₧ m∞la, uvrhla.
5. A kdy₧ n∞kte°φ pravili o chrßmu, kterak by kamenφm p∞kn²m i [jin²mi] okrasami ozdoben byl, °ekl:
6. NaΦe₧ se to dφvßte? P°ijdou¥ dnovΘ, v nich₧to nebude z∙staven kßmen na kameni, kter²₧ by nebyl zbo°en.
7. I otßzali se ho, °kouce: Mist°e, kdy to bude? A kterΘ znamenφ, kdy₧ se to bude mφti stßti?
8. On pak °ekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozφ p°ijdou ve jmΘnu mΘm, °kouce: Äe jß jsem [Kristus], a Φas se blφ₧φ. Proto₧ nepostupujte po nich.
9. Kdy₧ pak uslyÜφte o vßlkßch a r∙znicech, nestrachujte se; nebo¥ musφ to prve b²ti, ale ne ihned konec.
10. Tehdy pravil jim: Povstane¥ nßrod proti nßrodu, a krßlovstvφ proti krßlovstvφ.
11. A zem∞ t°esenφ velikß budou po mφstech, a hladovΘ, a morovΘ, hr∙zy i zßzrakovΘ s nebe velicφ.
12. Ale p°ed tφm p°ede vÜφm vztßhnou ruce svΘ na vßs, a protiviti se vßm budou, vydßvajφce vßs do Ükol a ₧alß°∙, vodφce k krßl∙m a k vlada°∙m pro jmΘno mΘ.
13. A to¥ se vßm dφti bude na sv∞dectvφ.
14. Proto₧ slo₧te₧ to v srdcφch vaÜich, abyste se nestarali, kterak byste odpovφdati m∞li.
15. Jߥ zajistΘ dßm vßm ·sta a moudrost, kterΘ₧to nebudou moci odolati, ani proti vßm ostßti vÜickni protivnφci vaÜi.
16. Budete pak zrazovßni i od rodiΦ∙ a od bratr∙, od p°φbuzn²ch i od p°ßtel, a zmordujφ [n∞kterΘ] z vßs.
17. A budete v nenßvisti vÜechn∞m pro jmΘno mΘ.
18. Ale vlas s hlavy vaÜφ nezahyne.
19. V trp∞livosti vaÜφ vlßdn∞te duÜemi vaÜimi.
20. Kdy₧ pak uz°φte oble₧en² od vojska JeruzalΘm, tedy v∞zte, ₧e¥ se p°iblφ₧ilo zka₧enφ jeho.
21. A tehdy ti, kdo₧ jsou v Judstvu, utφkejte k horßm, a kdo uprost°ed n∞ho, vyjd∞te, a kte°φ v konΦinßch, nevchßzejte do n∞ho.
22. Nebo¥ budou dnovΘ pomsty, aby se naplnilo vÜecko, co₧ psßno jest.
23. Ale b∞da t∞hotn²m a t∞m, kterΘ₧ kojφ v t∞ch dnech. Nebo¥ bude dav velik² v tΘto zemi, a hn∞v [Bo₧φ] nad lidem tφmto.
24. I padati budou ostrostφ meΦe, a zjφmanφ vedeni budou mezi vÜecky nßrody, a JeruzalΘm tlaΦen bude od pohan∙, dokud₧ se nenaplnφ ΦasovΘ pohan∙.
25. A budou¥ znamenφ na slunci a na m∞sφci i na hv∞zdßch, a na zemi sou₧enφ nßrod∙, nev∞doucφch se kam dφti, kdy₧ zvuk vydß mo°e a vlnobitφ,
26. Tak₧e zmrtv∞jφ lidΘ pro strach a pro oΦekßvßnφ t∞ch v∞cφ, kterΘ₧ p°ijdou na vÜecken sv∞t. Nebo moci nebeskΘ pohybovati se budou.
27. A tehdy¥ uz°φ Syna Φlov∞ka, an se bΘ°e v oblace s mocφ a slavou velikou.
28. A kdy₧ se toto poΦne dφti, pohle∩te₧ a pozdvihn∞te₧ hlav vaÜich,proto₧e se p°ibli₧uje vykoupenφ vaÜe.
29. I pov∞d∞l jim podobenstvφ: Pat°te na fφkov² strom i na vÜecka stromovφ.
30. Kdy₧ se ji₧ puΦφ, vidouce to, sami to znßte, ₧e blφzko jest lΘto.
31. Tak₧ i vy, kdy₧ uz°φte, ano se tyto v∞ci d∞jφ, v∞zte₧, ₧e blφzko jest krßlovstvφ Bo₧φ.
32. Amen pravφm vßm, ₧e nepomine v∞k tento, a₧¥ se [toto] vÜecko stane.
33. Nebe a zem∞ pominou, ale slova mß nepominou.
34. Piln∞ se pak varujte, aby snad nebyla obtφ₧ena srdce vaÜe ob₧erstvφm a opilstvφm a peΦovßnφm o tento ₧ivot, a vnßhle p°ikvaΦil by vßs ten den.
35. Nebo jako osidlo p°ijde na vÜecky, jen₧ p°eb²vajφ na tvß°i vÜφ zem∞.
36. Proto₧ bd∞te vÜelikΘho Φasu, modlΘce se, abyste hodni byli ujφti vÜech t∞ch v∞cφ, kterΘ₧ se budou dφti, a postaviti se p°ed Synem Φlov∞ka.
37. I b²val ve dne v chrßm∞, uΦe, ale v noci vychßzeje, p°eb²val na ho°e, kterß₧ slove Olivetskß.
38. A vÜecken lid na ·svit∞ p°ichßzel k n∞mu do chrßmu, aby ho poslouchal.

22.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


O svßtku ÄidovskΘm p°esnic, 3. o zrad∞ JidßÜov∞, 7. veΦe°i Pßn∞

starΘ i novΘ, 24. o nesnßzi vzniklΘ mezi uΦedlnφky o prvotnost,

31. o t°φbenφ jich satanovu, 37. o strojenφ se Pßn∞ k smrti,

55. a o pßdu Petrovu.

1. P°ibli₧oval se pak svßtek p°esnic, jen₧ slove velikanoc.
2. I hledali p°ednφ kn∞₧φ a zßkonφci, kterak by jej vyhladili; ale obßvali se lidu.
3. Tedy ∩ßbel vstoupil do JidßÜe, kter²₧ sloul IÜkariotsk², jednoho z poΦtu dvanßcti.
4. A on odÜed, mluvil s p°ednφmi kn∞₧φmi, a s ·°ednφky nad [chrßmem], kterak by ho jim zradil.
5. I zradovali se, a smluvili s nφm, ₧e mu chtφ penφze dßti.
6. A [on takΘ jim] p°i°ekl. I hledal p°φhodnΘho Φasu, aby ho jim zradil bez zßstupu.
7. Tedy p°iÜel den p°esnic, v kterΘm₧to zabit m∞l b²ti berßnek.
8. I poslal [Je₧φÜ] Petra a Jana, °ka: Jdouce, p°ipravte nßm berßnka, abychom jedli.
9. A oni °ekli mu: Kde chceÜ, a¥ p°ipravφme?
10. On pak °ekl k nim: Aj, kdy₧ vchßzeti budete do m∞sta, potkߥ vßs Φlov∞k, dΦbßn vody nesa. Jd∞te₧ za nφm do domu, do kterΘho₧ vejde.
11. A dφte hospodß°i toho domu: Vzkazuje tob∞ Mistr: Kde jest sφ≥, kde₧to budu jφsti berßnka s uΦedlnφky sv²mi?
12. A on¥ vßm ukß₧e veΦe°adlo velikΘ podlß₧enΘ. Tam p°ipravte.
13. I odÜedÜe, nalezli, jak₧ jim pov∞d∞l, a p°ipravili berßnka.
14. A kdy₧ p°iÜel Φas [veΦe°e], posadil se za st∙l, a dvanßcte apoÜtol∙ s nφm.
15. I °ekl jim: Äßdostφ ₧ßdal jsem tohoto berßnka jφsti s vßmi, prve ne₧ bych trp∞l.
16. Nebo pravφm¥ vßm, ₧e¥ ho ji₧ vφce nebudu jφsti, a₧¥ se naplnφ v krßlovstvφ Bo₧φm.
17. A vzav kalich, a dφky Φiniv, °ekl: Vezm∞te jej a d∞lte mezi sebou.
18. Nebo¥ pravφm vßm, ₧e¥ nebudu pφti z plodu vinnΘho ko°ene, a₧¥ krßlovstvφ Bo₧φ p°ijde.
19. A vzav chlΘb, dφky Φiniv, lßmal a dal jim, °ka: To jest t∞lo mΘ, kterΘ₧ se za vßs dßvß. To Φi≥te na mou pamßtku.
20. Tak₧ [takΘ dal jim] i kalich, kdy₧ bylo po veΦe°i, °ka: Tento kalich [jest] novß smlouva v mΘ krvi, kterß₧ se za vßs vylΘvß.
21. Ale aj, ruka zrßdce mΘho se mnou jest za stolem.
22. A Syn zajistΘ Φlov∞ka jde, tak jak₧ jest ulo₧eno [o n∞m], ale b∞da Φlov∞ku tomu, kter²₧ ho zrazuje.
23. Tedy oni poΦali vyhledßvati mezi sebou, kdo by z nich byl, kter²₧ by to m∞l uΦiniti.
24. Stal se pak i svßr mezi nimi, kdo by z nich zdßl se b²ti v∞tÜφ.
25. On pak °ekl jim: KrßlovΘ nßrod∙ panujφ nad nimi, a kte°φ₧ moc majφ nad nimi, dobrodincovΘ slovou.
26. Ale vy ne tak. N²br₧ kdo₧ v∞tÜφ jest mezi vßmi, budi₧ jako nejmenÜφ, a kdo₧ v∙dce jest, budi₧ jako slou₧φcφ.
27. Nebo kdo v∞tÜφ jest, tenli, kter²₧ sedφ, Φili ten, kter²₧ slou₧φ? Zdali ne ten, kter²₧ sedφ? Ale jß mezi vßmi jsem jako ten, kter²₧ slou₧φ.
28. Vy pak jste ti, kte°φ₧ jste v m²ch pokuÜenφch se mnou z∙stali.
29. A jߥ vßm zp∙sobuji, jako₧ mi zp∙sobil Otec m∙j, krßlovstvφ,
30. Abyste jedli a pili za stolem m²m v krßlovstvφ mΘm, a sed∞li na stolicφch, soudφce dvanßctero pokolenφ IzraelskΘ.
31. I °ekl Pßn: èimone, èimone, aj, satan vyprosil vßs, aby [vßs] t°φbil jako pÜenici.
32. Ale jߥ jsem prosil za tebe, aby nezhynula vφra tvß. A ty n∞kdy obrßt∞ se, potvrzuj brat°φ sv²ch.
33. A on °ekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do ₧alß°e i na smrt jφti.
34. On pak dφ: Pravφm tob∞, Pet°e, nezazpφvߥ dnes kohout, a₧ prve t°ikrßt zap°φÜ, ₧e neznßÜ mne.
35. I °ekl jim: Kdy₧ jsem vßs posφlal bez pytlφka, a bez moÜny, a bez obuvi, zdali jste v Φem nedostatek m∞li? A oni °ekli: V niΦem₧.
36. Tedy dφ jim: Ale nynφ, kdo mß pytlφk, vezmi [jej], a tΘ₧ i moÜnu; a kdo₧ nemß, prodej sukni svou, a kup sob∞ meΦ.
37. Nebo pravφm vßm, ₧e se jeÜt∞ to musφ naplniti na mn∞, co₧ psßno: A s neÜlechetn²mi poΦten jest. Nebo ty v∞ci, kterΘ₧ [psßny] jsou o mn∞, konec berou.
38. Oni pak °ekli: Pane, aj, dva meΦe te∩. A on °ekl jim: Dosti¥ jest.
39. A vyÜed podle obyΦeje svΘho, Üel na horu Olivovou, a Üli za nφm i uΦedlnφci jeho.
40. A kdy₧ p°iÜel na mφsto, °ekl jim: Modlte se, abyste neveÜli v pokuÜenφ.
41. A sßm vzdßliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
42. ╪ka: OtΦe, chceÜli, p°enes kalich tento ode mne, ale vÜak ne mß v∙le, ale tvß sta≥ se.
43. I ukßzal se jemu and∞l s nebe, posiluje ho.
44. A jsa v boji, horliv∞ji se modlil. I uΦin∞n jest pot jeho jako kr∙p∞ krve tekoucφ na zemi.
45. A vstav od modlitby, a p°iÜed k uΦedlnφk∙m, nalezl je, ani spφ zßmutkem.
46. I °ekl jim: Co spφte? Vsta≥te a modlte se, abyste neveÜli v pokuÜenφ.
47. A kdy₧ on jeÜt∞ mluvil, aj, zßstup, a ten, kter²₧ sloul JidßÜ, jeden ze dvanßcti, Üel nap°ed, a p°iblφ₧il se k Je₧φÜovi, aby jej polφbil.
48. Je₧φÜ pak °ekl jemu: JidßÜi, polφbenφm Syna Φlov∞ka zrazujeÜ?
49. A vidouce ti, kte°φ₧ p°i n∞m byli, k Φemu se ch²lφ, °ekli jemu: Pane, budemeli₧ bφti meΦem?
50. I ude°il jeden z nich slu₧ebnφka nejvyÜÜφho kn∞ze, a u¥al ucho jeho pravΘ.
51. A Je₧φÜ odpov∞d∞v, °ekl: Nechte₧ a₧ potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
52. I dφ Je₧φÜ t∞m, kte°φ₧ p°iÜli k n∞mu, p°ednφm kn∞₧φm a ·°ednφk∙m chrßmu a starÜφm: Jako na lotra vyÜli jste s meΦi a s kyjmi?
53. JeÜto na ka₧d² den b²val jsem s vßmi v chrßm∞, a nevztßhli jste rukou na mne. Ale toto¥ jest ta vaÜe hodina a moc temnosti.
54. A [oni] javÜe jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyÜÜφho kn∞ze. Petr pak Üel za nφm zdaleka.
55. A kdy₧ zanφtili ohe≥ uprost°ed sφn∞ a posadili se v∙kol, sedl Petr mezi n∞.
56. A uz°evÜi ho jedna d∞veΦka, an sedφ u ohn∞, a piln∞ na≥ pohled∞vÜi, °ekla: I tento byl s nφm.
57. A on zap°el ho, °ka: Äeno, neznßm ho.
58. A po malΘ chvφli jin², vida jej, °ekl: I ty z nich jsi. Petr pak °ekl: ╙ Φlov∞Φe, nejsem.
59. A potom asi po jednΘ hodin∞ jin² potvrzoval, °ka: V pravd∞ i tento s nφm byl, neb i Galilejsk² jest.
60. I °ekl Petr: ╚lov∞Φe, nevφm, co pravφÜ. A hned, kdy₧ on jeÜt∞ mluvil, kohout zazpφval.
61. I obrßtiv se Pßn, pohled∞l na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Pßn∞, kterak jemu byl °ekl: Äe prve ne₧ kohout zazpφvß, t°ikrßt mne zap°φÜ.
62. I vyÜed ven Petr, plakal ho°ce.
63. Mu₧i pak ti, kte°φ₧ dr₧eli Je₧φÜe, posmφvali se jemu, tepouce [ho].
64. A zakr²vajφce ho, bili jej v tvß°, a tßzali se ho, °kouce: Prorokuj, kdo jest, kter²₧ tebe ude°il?
65. A jinΘho mnoho, rouhajφce se, mluvili proti n∞mu.
66. A kdy₧ byl den, seÜli se starÜφ lidu a p°ednφ kn∞₧φ a zßkonφci, a vedli ho do rady svΘ,
67. ╪kouce: Jsili ty Kristus? Pov∞z nßm! I dφ jim: Povφmli vßm, nikoli neuv∞°φte.
68. A pakli se vßs co otφ₧i, neodpovφte mi, ani propustφte.
69. [Ale] od tΘto chvφle Syn Φlov∞ka sedne na pravici moci Bo₧φ.
70. I °ekli vÜickni: Tedy jsi ty Syn Bo₧φ? On pak °ekl jim: Vy pravφte, ₧e jß jsem.
71. A oni °ekli: Co₧ jeÜt∞ pot°ebujeme sv∞dectvφ? VÜak jsme sami slyÜeli z ·st jeho.

23.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


Pßn jat² ku Pilßtovi veden, 7. odtud k Herodesovi poslßn,

24. potom od Pilßta odsouzen, 26. z m∞sta na popravu veden,

23. uk°i₧ovßn, 46. um°el, 53. i poh°ben.

1. Tehdy povstavÜi vÜecko to mno₧stvφ jich, vedli jej ku Pilßtovi.
2. A poΦali na≥ ₧alovati, °kouce: Tohoto jsme nalezli, an p°evracφ lid, a brßnφ dan∞ dßvati cφsa°i, prav∞ se b²ti Kristem krßlem.
3. Pilßt pak otßzal se ho, °ka: Tyli jsi krßl Äidovsk²? A on odpov∞d∞v, °ekl jemu: Ty pravφÜ.
4. I dφ Pilßt k p°ednφm kn∞₧φm a k zßstup∙m: ÄßdnΘ viny nenalΘzßm na tomto Φlov∞ku.
5. Oni pak vφce se rozmßhali [v k°iku], °kouce: Bou°φ¥ lid, uΦe po vÜem Judstvu, poΦav od Galilee a₧ sem.
6. Tedy Pilßt uslyÜav o Galilei, otßzal se, bylli by Φlov∞k Galilejsk².
7. A kdy₧ zv∞d∞l, ₧e by byl z panstvφ Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kter²₧ takΘ v JeruzalΘm∞ byl v ty dni.
8. Herodes pak uz°ev Je₧φÜe, zradoval se velmi. Nebo dßvno ₧ßdal vid∞ti jej, proto₧e mnoho o n∞m sl²chal, a nadßl se, ₧e n∞jak² div od n∞ho uΦin∞n² uz°φ.
9. I tßzal se ho mnoh²mi °eΦmi, ale on jemu nic neodpovφdal.
10. Stßli pak [tu] p°ednφ kn∞₧φ a zßkonφci, tuze na n∞j ₧alujφce.
11. A pohrdna jφm Herodes s sv²m rytφ°stvem, a naposmφvav se jemu, oblΘkl jej v roucho bφlΘ, i odeslal zase ku Pilßtovi.
12. I uΦin∞ni jsou p°ßtelΘ Herodes s Pilßtem v ten den. Nebo p°ed tφm nep°ßtelΘ byli vespolek.
13. Pilßt pak svolav p°ednφ kn∞₧φ a ·°adnΘ osoby i lid,
14. ╪ekl k nim: Dali jste mi toho Φlov∞ka, jako by lid odvracel [po sob∞], a aj, jß p°ed vßmi vyptßvaje se ho, ₧ßdnΘ viny jsem nenalezl na tom Φlov∞ku ve [vÜem] tom, co₧ vy na n∞j ₧alujete.
15. Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vßs k n∞mu, a aj, nic hodnΘho smrti nestalo se jemu.
16. Proto₧ potresce ho, propustφm [jej].
17. Musφval pak propouÜt∞ti jim v svßtek jednoho [v∞zn∞].
18. Proto₧ zk°ikli spolu vÜecko mno₧stvφ, °kouce: Zahla∩ tohoto, a propus¥ nßm BarabbßÜe.
19. Kter²₧ byl pro svßdu n∞jakou v m∞st∞ uΦin∞nou a pro vra₧du vsazen do ₧alß°e.
20. Tedy Pilßt op∞t mluvil k nim, cht∞je propustiti Je₧φÜe.
21. A oni [v₧dy] volali, °kouce: Uk°i₧uj ho, uk°i₧uj!
22. A on po t°etφ °ekl k nim: Co₧ jest pak zlΘho uΦinil tento? Jߥ ₧ßdnΘ p°φΦiny smrti nenalΘzßm na n∞m. Proto₧ potresce ho, propustφm.
23. Oni pak p°edce dotφrali [na n∞j] k°ikem velik²m, ₧ßdajφce, aby byl uk°i₧ovßn. A rozmßhali se hlasovΘ jejich a p°ednφch kn∞₧φ.
24. Pilßt pak p°isoudil, aby se naplnila ₧ßdost jejich.
25. I propustil jim toho, kter²₧ pro bou°ku a vra₧du vsazen byl do ₧alß°e, za n∞ho₧ prosili, ale Je₧φÜe vydal k v∙li jejich.
26. A kdy₧ jej vedli, chytivÜe èimona n∞jakΘho CyrenenskΘho, jdoucφho s pole, vlo₧ili na n∞j k°φ₧, aby jej nesl za Je₧φÜem.
27. I Ülo za nφm velikΘ mno₧stvφ lidu i ₧en, kterΘ₧to plakaly a kvφlily ho.
28. A obrßtiv se k nim Je₧φÜ, dφ: Dcery JeruzalΘmskΘ, neplaΦte₧ nade mnou, ale rad∞ji samy nad sebou plaΦte a nad sv²mi d∞tmi.
29. Nebo aj, p°ijdou dnovΘ, v nich₧to °eknou: BlahoslavenΘ neplodnΘ, a b°icha, kterß₧ nerodila, a prsy, kterΘ₧ nekrmily.
30. Tehdy¥ poΦnou °φci k horßm: Padn∞te na nßs, a pahrbk∙m: P°ikrejte nßs!
31. Nebo pon∞vad₧ na zelenΘm d°ev∞ toto se d∞je, i co pak bude na suchΘm?
32. Vedeni pak byli s nφm i jinφ dva zloΦinci, aby spolu s nφm byli uk°i₧ovßni.
33. A kdy₧ p°iÜli na mφsto, kterΘ₧ slove popraviÜtnΘ, tu jej uk°i₧ovali, i ty zloΦince, jednoho na pravici, druhΘho pak na levici.
34. Tedy Je₧φÜ °ekl: OtΦe, odpus¥ jim, nebo¥ nev∞dφ, co Φinφ. A rozd∞livÜe roucho jeho, metali [o n∞] los.
35. I stßl lid, dφvaje se. A posmφvali se jemu knφ₧ata s nimi, °kouce: Jin²m¥ jest spomßhal, necha¥ [nynφ] pom∙₧e sßm sob∞, jestli₧e on jest Kristus, ten Bo₧φ zvolen².
36. Posmφvali se takΘ jemu ₧oldnΘ°i, p°istupujφce a octa podßvajφce jemu,
37. A °kouce: Jsili ty ten krßl Äidovsk², spomozi₧ sßm sob∞.
38. A byl takΘ i nßpis napsan² nad nφm, literami ╪eck²mi a Latinsk²mi a Äidovsk²mi: Tento jest krßl Äidovsk².
39. Jeden pak z t∞ch zloΦinc∙, kte°φ₧ s nφm viseli, rouhal se jemu, °ka: Jsili ty Kristus, spomozi₧ sob∞ i nßm.
40. A odpov∞d∞v druh², trestal ho, °ka: Ty se ani Boha nebojφÜ, jeÜto jsi v tΘm₧ odsouzenφ?
41. My¥ zajistΘ spravedliv∞ [trpφme], nebo hodnou pomstu za skutky naÜe bΘ°eme, ale tento nic zlΘho neuΦinil.
42. I dφ Je₧φÜovi: Pane, rozpome≥ se na mne, kdy₧ p°ijdeÜ do krßlovstvφ svΘho.
43. I °ekl mu Je₧φÜ: Amen pravφm tob∞, dnes budeÜ se mnou v rßji.
44. A bylo okolo hodiny ÜestΘ. I stala se tma po vÜφ zemi a₧ do hodiny devßtΘ.
45. I zatm∞lo se slunce, a opona chrßmovß roztrhla se na poly.
46. A zvolav Je₧φÜ hlasem velik²m, °ekl: OtΦe, v ruce tvΘ porouΦφm ducha svΘho. A to pov∞d∞v, um°el.
47. A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, °ka: Jist∞ Φlov∞k tento spravedliv² byl.
48. A vÜickni zßstupovΘ, p°φtomnφ tomu divadlu, hledφce na to, co se dßlo, tepouce prsy svΘ, navracovali se.
49. Stßli pak vÜickni znßmφ jeho zdaleka, i ₧eny, kterΘ₧ byly p°iÜly za nφm od Galilee, hledφce na to.
50. A aj, mu₧ jmΘnem Jozef, jeden z ·°adu, mu₧ dobr² a spravedliv²,
51. Kter²₧ byl nepovolil rad∞ a skutku jejich, z Arimatie m∞sta JudskΘho, kter²₧to takΘ oΦekßval krßlovstvφ Bo₧φho,
52. Ten p°istoupiv ku Pilßtovi, vyprosil t∞lo Je₧φÜovo,
53. A slo₧iv je [s k°φ₧e], obvinul v kment a pochoval je v hrob∞ vytesanΘm [v skßle], v kterΘm₧ jeÜt∞ nebyl ₧ßdn² pochovßn.
54. A byl den p°ipravovßnφ, a sobota se zaΦφnala.
55. èedÜe pak takΘ za nφm ₧eny, kterΘ₧ byly s Je₧φÜem p°iÜly od Galilee, pohled∞ly na hrob, a kterak pochovßno bylo t∞lo jeho.
56. VrßtivÜe se pak, p°ipravily vonnΘ v∞ci a masti, ale v sobotu odpoΦinuly, podle p°ikßzßnφ.

24.kapitola (Evangelium S. LukßÜe)


And∞lΘ osv∞dΦili z mrtv²ch vstßnφ Pßn∞. 13. On sßm tΘ₧ rozliΦn²m

zp∙sobem uΦedlnφk∙m toho potvrdiv 49. a Ducha svatΘho dßti

zaslφbiv, 51. do nebe se odebral.

1. Prvnφ pak den po sobot∞, velmi rßno [vyÜedÜe], p°iÜly k hrobu, nesouce vonnΘ v∞ci, kterΘ₧ byly p°ipravily, a n∞kterΘ jinΘ [byly spolu] s nimi.
2. I nalezly kßmen odvalen² od hrobu.
3. A vÜedÜe [tam], nenalezly t∞la Pßna Je₧φÜe.
4. I stalo se, kdy₧ ony se toho u₧asly, aj, mu₧i dva postavili se podle nich, v rouÜe stkvoucφm.
5. Kdy₧ se pak ony bßly, a sklonily tvß°i svΘ k zemi, °ekli k nim: Co hledßte ₧ivΘho s mrtv²mi?
6. Nenφ¥ ho tuto, ale vstal¥ jest. Rozpome≥te se, kterak mluvil vßm, kdy₧ jeÜt∞ v Galilei byl,
7. ╪ka: Äe Syn Φlov∞ka musφ vydßn b²ti v ruce h°φÜn²ch lidφ, a uk°i₧ovßn b²ti, a t°etφ den z mrtv²ch vstßti.
8. I rozpomenuly se na slova jeho.
9. A navrßtivÜe se od hrobu, zv∞stovaly to vÜecko t∞m jedenßcti [uΦedlnφk∙m] i jin²m vÜechn∞m.
10. Byly pak [₧eny ty:] Maria MagdalΘna a Johanna a Maria [matka] Jakubova, a jinΘ [n∞kterΘ] s nimi, kterΘ₧ vypravovaly to apoÜtol∙m.
11. Ale oni m∞li za blßznovstvφ slova jejich, a nev∞°ili jim.
12. Tedy Petr vstav, b∞₧el k hrobu, a pohled∞v do n∞ho, uz°el prost∞radla, ana sama le₧φ. I odÜel, div∞ se sßm v sob∞, co se to stalo.
13. A aj, dva z nich Üli toho dne do m∞steΦka, kterΘ₧ bylo vzdßlφ od JeruzalΘma hon∙ Üedesßte, jemu₧ jmΘno Emaus.
14. A rozmlouvali vespolek o t∞ch vÜech v∞cech, kterΘ₧ se byly staly.
15. I stalo se, kdy₧ rozmlouvali a sebe se otazovali, ₧e i Je₧φÜ, p°iblφ₧iv se [k nim], Üel s nimi.
16. Ale oΦi jejich dr₧ßny byly, aby ho nepoznali.
17. I °ekl k nim: KterΘ jsou to v∞ci, o nich₧ rozjφmßte vespolek, jdouce, a [proΦ] jste smutnφ?
18. A odpov∞d∞v jeden, kterΘmu₧ jmΘno KleofßÜ, °ekl jemu: Ty sßm [jeden] jsi z p°φchozφch do JeruzalΘma, jeÜtos nezv∞d∞l, co se stalo v n∞m t∞chto dn∙?
19. Kter²m₧to on °ekl: I co? Oni pak °ekli jemu: O Je₧φÜovi NazaretskΘm, kter²₧ byl mu₧ prorok, mocn² v slovu i v skutku, p°ed Bohem i p°ede vÜφm lidem,
20. A kterak jej vydali p°ednφ kn∞₧φ a knφ₧ata naÜe na odsouzenφ k smrti, i uk°i₧ovali jej.
21. My pak jsme se nadßli, ₧e by on m∞l vykoupiti lid Izraelsk². Ale nynφ tomu vÜemu t°etφ den jest dnes, jak₧ se to stalo.
22. Ale i ₧eny n∞kterΘ z naÜich zd∞sily nßs, kterΘ₧ rßno byly u hrobu,
23. A nenalezÜe t∞la jeho, p°iÜly, pravφce, ₧e jsou takΘ vid∞nφ and∞lskΘ vid∞ly, kte°φ₧to pravφ, ₧e by ₧iv byl.
24. I chodili n∞kte°φ z naÜich k hrobu, a nalezli tak, jak₧ pravily ₧eny, ale jeho nevid∞li.
25. Tedy on °ekl k nim: ╙ blßzni a zpozdilφ srdcem k v∞°enφ vÜemu [tomu], co₧ mluvili Proroci.
26. Zdali₧ nemusil t∞ch v∞cφ trp∞ti Kristus a [tak] vjφti v slßvu svou?
27. A poΦav od Moj₧φÜe a vÜech Prorok∙, vyklßdal jim vÜecka ta pφsma, kterß₧ o n∞m byla.
28. A [vtom] p°iblφ₧ili se k m∞steΦku, do kterΘho₧ Üli, a on potrh se, jako by cht∞l dßle jφti.
29. Ale [oni] p°inutili ho, °kouce: Z∙sta≥ s nßmi, nebo se ji₧ p°ipozdφvß, a den se nach²lil. I vÜel, aby s nimi z∙stal.
30. I stalo se, kdy₧ sed∞l s nimi za stolem, vzav chlΘb, dobro°eΦil, a lßmaje, podßval jim.
31. I otev°φny jsou oΦi jejich, a poznali ho. On pak zmizel od oΦφ jejich.
32. I °ekli vespolek: Zdali₧ srdce naÜe v nßs neho°elo, kdy₧ mluvil nßm na cest∞ a otvφral nßm pφsma?
33. A vstavÜe v tu hodinu, vrßtili se do JeruzalΘma, a nalezli shromß₧d∞n²ch jedenßcte, a ty, kte°φ₧ s nimi byli,
34. Ani pravφ: Äe vstal Pßn prßv∞, a ukßzal se èimonovi.
35. I vypravovali oni takΘ to, co [se stalo] na cest∞, a kterak ho poznali v lßmßnφ chleba.
36. A kdy₧ oni o tom rozmlouvali, postavil se Je₧φÜ uprost°ed nich, a °ekl jim: Pokoj vßm.
37. Oni pak zhrozivÜe se a p°estraÜeni byvÜe, domnφvali se, ₧e by ducha vid∞li.
38. I dφ jim: Co se straÜφte a myÜlenφ vstupujφ na srdce vaÜe?
39. Vizte ruce mΘ i nohy mΘ, ₧e¥ [v pravd∞] jß jsem. Dot²kejte se a vizte; nebo¥ duch t∞la a kostφ nemß, jako mne vidφte mφti.
40. A pov∞d∞v to, ukßzal jim ruce i nohy.
41. Kdy₧ pak oni jeÜt∞ nev∞°ili pro radost, ale divili se, °ekl jim: Mßteli tu n∞co, jeÜto by se pojedlo?
42. A oni podali jemu kusu ryby peΦenΘ a plßstu strdi.
43. A vzav to, pojedl p°ed nimi, [44.] a °ekl jim:
44. Tato¥ jsou slova, kterß₧ jsem mluvil vßm, jeÜt∞ byv s vßmi: Äe se musφ naplniti vÜecko, co₧ psßno jest v Zßkon∞ Moj₧φÜov∞ a v Prorocφch i v Äalmφch o mn∞.
45. Tedy otev°el jim mysl, aby rozum∞li Pφsm∙m.
46. A °ekl jim: Äe tak psßno jest a tak musil Kristus trp∞ti, a t°etφho dne z mrtv²ch vstßti,
47. A aby bylo kßzßno ve jmΘnu jeho pokßnφ a odpuÜt∞nφ h°φch∙ mezi vÜemi nßrody, poΦna od JeruzalΘma.
48. Vy jste pak sv∞dkovΘ toho.
49. A aj, jß poÜli zaslφbenφ Otce svΘho na vßs. Vy pak Φekejte v m∞st∞ JeruzalΘm∞, dokud₧ nebudete obleΦeni mocφ s v²sosti.
50. I vyvedl je ven a₧ do Betany, a pozdvih rukou sv²ch, dal jim po₧ehnßnφ.
51. I stalo se, kdy₧ jim ₧ehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
52. A oni poklonivÜe se jemu, navrßtili se do JeruzalΘma s radostφ velikou.
53. A byli v₧dycky v chrßm∞, chvßlφce a dobro°eΦφce Boha. Amen.