Kapitoly: 1.

#EPIèTOLA OBECN┴#

#(SVAT╔HO) JUDY APOèTOLA#

1.kapitola (EpiÜtola S. Judy)


Napomφnß svat² Judas v∞rn²ch, aby uΦenφ apoÜtolskΘho se

p°φdr₧ejφce, 3. o tu nejsv∞t∞jÜφ vφru ryt∞°ovali a v nφ se jako

i v svatΘ lßsce vzd∞lßvali, nad∞ji svou v Bohu, spasiteli svΘm,

poklßdajφce, 4. a mezi tφm piln∞ vyst°φhß od bezbo₧n²ch kacφ°∙,

ohavnΘ jejich i smysly vyΦφtaje i skutky, 5. s p°ipomφnßnφm

hrozn²ch Bo₧φch nad nimi pomst.

1. Judas, Je₧φÜe Krista slu₧ebnφk, bratr pak Jakub∙v, posv∞cen²m v Bohu Otci, a Kristu Je₧φÜi zachovan²m [a k n∞mu] povolan²m:
2. Milosrdenstvφ vßm a pokoj i lßska budi₧ rozmno₧ena.
3. NejmilejÜφ, vÜecku sna₧nost vynaklßdaje na to, abych vßm psal o obecnΘm spasenφ, musil jsem psßti, vßs napomφnaje, abyste stateΦn∞ bojovali o vφru, kterß₧ jest jednou dßna svat²m.
4. Nebo¥ jsou podeÜli n∞kte°φ lidΘ bezbo₧nφ, prve ji₧ dßvno poznamenanφ k tomu odsouzenφ; kte°φ₧to milost Boha naÜeho p°enßÜejφ v chlipnost, a toho, kter²₧ jest sßm Hospodin, Boha a Pßna naÜeho Jezukrista zapφrajφ.
5. Proto₧ vid∞lo mi se vßm to p°ipomenouti, kte°φ₧ jednou ji₧ o tom vφte, ₧e kdy₧ Pßn lid [sv∙j] z zem∞ EgyptskΘ vysvobodil, potom ty, kte°φ₧ nev∞°φcφ byli, zatratil.
6. A ty and∞ly, kte°φ₧ neost°φhali svΘho knφ₧etstvφ, ale opustili p°φbytek sv∙j, k soudu velikΘho toho dne vazbou v∞Φnou pod mrßkotou schoval.
7. Jako Sodoma a Gomora, a okolnφ m∞sta, kdy₧ podobn²m zp∙sobem, jako i tito, v smilstvo se vydali a odeÜli po t∞le cizφm, p°edlo₧ena jsou za p°φklad, pokutu v∞ΦnΘho ohn∞ snßÜejφce.
8. TakΘ₧ podobn∞ i tito, jako v [hlubok²] sen poh°i₧enφ, t∞lo zajistΘ poskvr≥ujφ, panstvφm pak pohrdajφ a d∙stojnosti se rouhajφ;
9. JeÜto Michal archand∞l, kdy₧ s ∩ßblem odpor maje, hßdal se o t∞lo Moj₧φÜovo, neodvß₧il se [proti n∞mu] vynΘsti soudu zlo°eΦenφ, ale °ekl: Ztresci₧ t∞ Pßn.
10. Tito pak, Φeho₧ neznajφ, [tomu] se rouhajφ; a co₧ od p°irozenφ znajφ, jako nerozumnß hovada, v tom se poskvr≥ujφ.
11. B∞da jim, nebo cestou Kainovou odeÜli, a poblouzenφm Balßmovy mzdy [po lakomstvφ] se vylili, a odporovßnφm K≤re zahynuli.
12. Ti¥ jsou na hodech vaÜich poskvrny, kdy₧ s vßmi hodujφ bezstoudn∞, sami se pasouce; [jsouce jako] oblakovΘ bez vody, jimi₧ vφtr sem i tam toΦφ, stromovΘ uvadlφ, neu₧iteΦnφ, dvakrßt mrtvφ [a] vyko°en∞nφ,
13. VzteklΘ vody mo°skΘ, vymφtajφce [jako p∞ny] svou mrzkost, hv∞zdy bludnΘ, jim₧to mrßkota tmy zachovßna jest na v∞Φnost.
14. Prorokoval pak takΘ o nich sedm² od Adama Enoch, °ka: Aj, Pßn s svat²mi tisφci sv²mi bΘ°e se,
15. Aby uΦinil soud vÜechn∞m a trestal vÜecky, kte°φ₧ by koli mezi nimi byli bezbo₧nφ, ze vÜech skutk∙ bezbo₧nosti jejich, v nich₧ bezbo₧nost pßchali, i ze vÜech tvrd²ch [°eΦφ], kterΘ₧ mluvili proti n∞mu h°φÜnφci bezbo₧nφ.
16. Ti¥ jsou reptßci ₧alobnφ, podle ₧ßdostφ sv²ch chodφce, jejich₧ ·sta mluvφ p²chu, pochlebujφce osobßm [n∞kter²m] pro [sv∙j] u₧itek.
17. Ale vy, nejmilejÜφ, pamatujte na slova p°edpov∞d∞nß od apoÜtol∙ Pßna naÜeho Jezukrista.
18. Nebo jsou pov∞d∞li vßm, ₧e v poslednφm Φasu budou posm∞vaΦi, podle sv²ch bezbo₧n²ch ₧ßdostφ chodφcφ.
19. To¥ jsou ti, kte°φ₧ se sami odtrhujφ, [lidΘ] hovadnφ, Ducha [Kristova] nemajφcφ.
20. Ale vy, nejmilejÜφ, vzd∞lßvajφce se na tΘ nejsv∞t∞jÜφ vφ°e vaÜφ, v Duchu svatΘm modlΘce se,
21. Ost°φhejte se v lßsce Bo₧φ, oΦekßvajφce milosrdenstvφ Pßna naÜeho Jezukrista k v∞ΦnΘmu ₧ivotu.
22. A nad n∞kter²mi zajistΘ lφtost m∞jte, rozeznßnφ v tom majφce.
23. JinΘ pak straÜenφm k spasenφ p°ivozujte, [jako] z ohn∞ je vychvacujφce, v nenßvisti majφce i tu skrze t∞lo poskvrn∞nou sukni.
24. Tomu pak, kter²₧ mocen jest zachovati vßs bez ·razu a postaviti p°ed obliΦejem slßvy svΘ bez ·hony s veselφm,
25. SamΘmu moudrΘmu Bohu, Spasiteli naÜemu, [budi₧] slßva a velebnost, cφsa°stvφ i moc, i nynφ i po vÜecky v∞ky. Amen.