Kapitoly: 1, 2, 3.

1.kapitola (Joel)


P°edlo₧enφ lidu JudskΘmu Bo₧φch pokut, 5. probuzenφ ku pokßnφ,

13. i zp∙sob jeho.

1. Slovo Hospodinovo, kterΘ₧ se stalo k Joelovi synu Petuelovu:
2. SlyÜte to starÜφ, a pozorujte vÜickni obyvatelΘ tΘto zem∞, stalo-li se to za dn∙ vaÜich, aneb za dn∙ otc∙ vaÜich?
3. Vypravujte o tom syn∙m sv²m, a synovΘ vaÜi syn∙m sv²m, synovΘ pak jejich rodin∞ potomnφ.
4. Co poz∙stalo po housenkßch, sn∞dly kobylky, a co poz∙stalo po kobylkßch, sn∞dli brouci, co pak poz∙stalo po broucφch, dojedli chroustovΘ.
5. Proci¥te opilci, a plaΦte a kv∞lte vÜickni, kte°φ₧ pφjφte vφno, proto ₧e odtr₧en jest mest od ·st vaÜich.
6. Nebo p°itßhl do zem∞ mΘ nßrod siln² a nesΦφsln², jeho₧ zubovΘ zubovΘ lva, a st°enovnφ zubovΘ jeho lvovφ.
7. P°ivedl vinnΘ kmeny mΘ v pustinu, a fφkovφ mΘ na zkßzu; docela obna₧il je a zporß₧el, zb∞lely ratolesti jejich.
8. Kv∞l jako mladice p°epßsanß ₧φnφ pro mu₧e mladosti svΘ.
9. Odjata jest suchß i mokrß ob∞t z domu Hospodinova, kvφlφ kn∞₧φ, slu₧ebnφci Hospodinovi.
10. Zpustlo pole, kvφlφ zem∞, proto ₧e pohubeno obilΘ, vyschl mest, olej zhynul.
11. Stydφ se orßΦi, kvφlφ vina°i z p°φΦiny pÜenice a jeΦmene; nebo zahynula ₧e≥ polnφ.
12. Vinn² kmen usechl, a fφk usvadl, strom zrnat²ch jablek, tΘ₧ i palma i jablo≥, vÜecko d°φvφ polnφ poschlo, a ₧e od≥ato pot∞Üenφ od syn∙ lidsk²ch.
13. P°epaÜte se a kv∞lte, ≤ kn∞₧φ, ·p∞jte p°isluhujφcφ oltß°i, vejd∞te a lΘhejte i v noci v ₧φnφch, slu₧ebnφci Boha mΘho. Nebo nevnßÜφ se do domu Boha vaÜeho suchΘ ani mokrΘ ob∞ti.
14. Ulo₧te p∙st, svolejte shromß₧d∞nφ, shroma₧∩te starÜφ [i] vÜecky obyvatele zem∞ do domu Hospodina Boha vaÜeho, a volejte k Hospodinu:
15. Ach, nastojte na tento den; nebo blφzk² [jest] den Hospodin∙v, a jako poplΘn∞nφ od VÜemohoucφho p°ichßzφ.
16. Ano p°ed oΦima naÜima pokrm odjat jest, z domu Boha naÜeho veselΘ a plΘsßnφ.
17. Vyhynulo sφm∞ pod hrudami sv²mi, zpustly stodoly, zbo°eny jsou obilnice; nebo vyschlo obilΘ.
18. Aj, jak vzdychß dobytek, svφrajφ se stßda skot∙, proto ₧e nemajφ ₧ßdnΘ pastvy, ano i stßda brav∙ hynou.
19. K tob∞¥, ≤ Hospodine, volßm; nebo ohe≥ se₧ral pastviska pouÜt∞; a plamen popßlil vÜecka d°φvφ polnφ.
20. TakΘ i zv∞° polnφ vÜecka lkß k tob∞, proto ₧e vyschli potokovΘ vod, a ohe≥ se₧ral pastviska na pouÜti.

2.kapitola (Joel)


P°edlo₧enφ straÜliv²ch pokut sv²ch B∙h 12. ku pokßnφ vzbuzuje,

18. a jak se k kajφcφm ukßzati chce, oznamuje.

1. Trubte trubou na Sionu, a k°iΦte na ho°e svatΘ mΘ, nech¥ se t°esou vÜickni obyvatelΘ tΘto zem∞, nebo p°ichßzφ den Hospodin∙v, nebo blφzk² jest,
2. Den temnosti a mraΦna, den oblaku a mrßkoty, jako zß°e jit°nφ rozprost°enß po horßch: Lid mnoh² a siln², jemu₧ rovnΘho nebylo od v∞k∙, ani₧ po n∞m kdy bude a₧ do let nßrod∙ i pronßrod∙.
3. P°ed tvß°φ jeho ohe≥ z₧φrati bude, a za nφm plamen plßpolati; p°ed nφm zem∞ tato jako zahrada Eden, ale po n∞m bude pouÜ¥ p°ehroznß, a ani₧ bude, co₧ by uÜlo p°ed nφm.
4. Zp∙sob jeho bude jako zp∙sob konφ, a jako jφzdnφ, tak pob∞hnou.
5. Jako [s] h°motem voz∙ po vrÜφch hor skßkati budou, jako hluk plamene ohn∞ z₧φrajφcφho strniÜt∞, jako lid siln² zÜikovan² [k] bitv∞.
6. Tvß°i jeho d∞siti se budou lidΘ, vÜecky tvß°e zΦernajφ jako hrnec.
7. Jako rekovΘ pob∞hnou, jako mu₧i vßleΦnφ vstoupφ na zed, a jeden ka₧d² cestou svou p∙jde, ani₧ se uch²lφ z stezek sv²ch.
8. Jeden druhΘho nebude tlaΦiti, ka₧d² silnicφ svou p∙jde, a by¥ i na meΦ upadli, nebudou ran∞ni.
9. Po m∞st∞ t∞kati budou, po zdech b∞hati, na domy vstupovati, a okny polezou jako zlod∞j.
10. P°ed tvß°φ jeho t°ßsti se bude zem∞, pohnou se nebesa, slunce i m∞sφc se zatmφ, a hv∞zdy potratφ blesk sv∙j.
11. Hospodin pak sßm vydß hlas sv∙j p°ed vojskem sv²m, proto ₧e velmi velik² bude tßbor jeho, proto ₧e siln² ten, kdo₧ vykonß slovo jeho. (Nebo velik² bude den Hospodin∙v a hrozn² nßramn∞), i kdo₧ jej bude moci snΘsti?
12. A proto₧ jeÜt∞ nynφ dφ Hospodin: Obra¥te se ke mn∞ samΘmu cel²m srdcem sv²m, a to s postem a s plßΦem i s kvφlenφm.
13. A roztrhn∞te srdce vaÜe, a ne roucha vaÜe, a navra¥te se k Hospodinu Bohu vaÜemu; nebo¥ jest on milostiv² a lφtostiv², dlouhoΦekajφcφ a hojn² v milosrdenstvφ, a kter²₧ lituje zlΘho.
14. Kdo vφ, neobrßtφ-li se a nebude-li ₧eleti, a nez∙stavφ-li po n∞m po₧ehnßnφ, ob∞ti suchΘ a mokrΘ Hospodinu Bohu vaÜemu.
15. Trubte trubou na Sionu, ulo₧te p∙st, svolejte shromß₧d∞nφ.
16. Shroma₧∩te lid, posv∞¥te shromß₧d∞nφ, shroma₧∩te starce, shroma₧∩te maliΦkΘ i ty, jen₧ prsφ po₧φvajφ; nech¥ vyjde ₧enich z pokojφka svΘho a nev∞sta z schrany svΘ.
17. Kn∞₧φ, slu₧ebnφci Hospodinovi, a¥ plaΦφ mezi sφ≥cφ a oltß°em, a °eknou: Odpus¥, ≤ Hospodine, lidu svΘmu, a nevydßvej d∞dictvφ svΘho v pohan∞nφ, tak aby nad nimi panovati m∞li pohanΘ. ProΦ majφ °φkati mezi nßrody: Kde jest B∙h jejich?
18. I bude horlivou milostφ za₧₧en Hospodin k zemi svΘ, a slituje se nad lidem sv²m.
19. A ohlßsφ se Hospodin, a °ekne lidu svΘmu: Aj, jß poÜli vßm obilΘ, mest a olej, i budete jφm nasyceni, ani₧ vßs vydßm vφce v pohan∞nφ mezi pohany.
20. Nebo p∙lnoΦnφ [vojsko] vzdßlφm od vßs, a za₧enu je do zem∞ vyprahlΘ a pustΘ, p°ednφ houf jeho k mo°i v²chodnφmu, konec pak jeho k mo°i nejdalÜφmu; i vzejde z n∞ho smrad a puch, jak₧koli sob∞ mocn∞ poΦφnß.
21. Neboj se zem∞, plΘsej a vesel se; nebo¥ mocn∞ d∞lati bude Hospodin dφlo svΘ.
22. Nebojte₧ se zvφ°ßtka polφ m²ch; nebo¥ se zotavφ pastviska na pouÜti, a stromovφ p°inese ovoce svΘ, fφk i vinn² kmen vydadφ moc svou.
23. I vy, synovΘ SionÜtφ, plΘsejte a veselte se v Hospodinu Bohu vaÜem; nebo vßm dß dΘÜ¥ p°φhodn², a seÜle vßm dΘÜ¥ hojn², podzimnφ i jarnφ, v Φas.
24. I budou napln∞ny stodoly obilφm, a opl²vati budou presovΘ mstem a olejem.
25. A tak nahradφm vßm lΘta, kterß₧ se₧raly kobylky, brouci, chroustovΘ a housenky, vojsko mΘ velikΘ, kterΘ₧ jsem posφlal na vßs.
26. Budete zajistΘ mφti co jφsti, a nasyceni jsouce, chvßliti budete jmΘno Hospodina Boha svΘho, kter²₧ uΦinil s vßmi divnΘ v∞ci, ani₧ zahanben bude lid m∙j na v∞ky.
27. A poznßte, ₧e jß jsem u prost°ed Izraele, a ₧e jß Hospodin jsem Bohem vaÜφm, a ₧e nenφ ₧ßdnΘho jinΘho; nebo¥ nebude zahanben lid m∙j na v∞ky.
28. I stane se potom, ₧e vyleji Ducha svΘho na vÜelikΘ t∞lo, a budou prorokovati synovΘ vaÜi i dcery vaÜe; starci vaÜi sny mφvati budou, mlßdenci vaÜi vid∞nφ vφdati budou.
29. N²br₧ i na slu₧ebnφky a na slu₧ebnice v t∞ch dnech vyleji Ducha svΘho,
30. A ukß₧i zßzraky na nebi i na zemi, krev a ohe≥ a sloupy dymovΘ.
31. Slunce obrßtφ se v tmu a m∞sφc v krev, prvΘ ne₧ p°ijde den Hospodin∙v velik² a hrozn²,
32. A vÜak stane se, ₧e kdo₧ by koli vz²val jmΘno Hospodinovo, vysvobozen bude; nebo na ho°e Sion a v JeruzalΘm∞ bude vysvobozenφ, jako₧ pov∞d∞l Hospodin, toti₧ v ostatcφch, kter²ch₧ povolß Hospodin.

3.kapitola (Joel)


Hospodin hrozφ trestßnφm nep°ßtel∙m lidu svΘho, 17. lidu pak svΘmu

mno₧stvφ vÜelijak²ch pot∞Üen²ch v∞cφ zaslibuje.

1. Nebo aj, v t∞ch dnech a v ten Φas, kdy₧ zase p°ivedu zajat² lid Judsk² a JeruzalΘmsk²,
2. Shromß₧dφm takΘ vÜecky nßrody, a svedu je do ·dolφ Jozafat, abych se tam soudil s nimi o lid sv∙j a d∞dictvφ svΘ, Izraele, jej₧ rozpt²lili mezi pohany a zemi mou rozd∞lili.
3. TakΘ o lid m∙j metali los, a dßvali mlßdence za nev∞stku, mladice pak prodßvali za vφno, aby pili.
4. Anobr₧, co vy mßte proti mn∞, ≤ TyrÜtφ a SidonÜtφ, i vÜecky konΦiny FilistinskΘ? Zdali₧ se mi odplacujete? Jestli₧e mi se odplacujete, snadn∞¥ a vnßhle¥ i jß obrßtφm odplatu vaÜi na hlavu vaÜi,
5. Kte°φ₧ st°φbro mΘ i zlato mΘ bΘ°ete, a klΘnoty mΘ v²bornΘ vnßÜφte do chrßm∙ sv²ch,
6. A syny JudskΘ i syny JeruzalΘmskΘ prodßvßte syn∙m Javanov²m, aby je pryΦ zavodili od pomezφ jejich.
7. Aj, jß vzbudφm je z toho mφsta, kam₧ jste je prodali, a obrßtφm odplatu vaÜi na hlavu vaÜi.
8. Prodßm zajistΘ syny i dcery vaÜe v moc syn∙ Judsk²ch, i prodadφ je Sabejsk²m, do nßrodu dalekΘho; nebo¥ jest Hospodin mluvil.
9. Provolejte to mezi nßrody, vyhlaste boj, probu∩te rek∙, nech¥ p°itßhnou, [a] dadφ se najφti vÜickni mu₧i vßleΦnφ.
10. Skujte motyky svΘ v meΦe, a srpy svΘ v oÜtφpy; ten, kter²₧ jest mdl², nech¥ °ekne: Udatn² jsem.
11. Shroma₧∩te se a p°itßhn∞te vÜickni nßrodovΘ okolnφ, a shlukn∞te se; zp∙sobi₧ to, a¥ tam sstoupφ, ≤ Hospodine, rekovΘ tvoji.
12. Probudφ¥ se a p°itßhnou nßrodovΘ ti do ·dolΘ Jozafat; nebo tam se posadφm, abych soudil vÜecky ty nßrody okolnφ.
13. P°iΦi≥te srp, nebo uzralo obilΘ; po∩te, sstupte, nebo pln² jest pres, opl²vajφ kßd∞; mnohß zajistΘ jest zlost jejich.
14. Ale vφce hromad, hromad v ·dolφ posekßnφ; nebo blφzk² jest den Hospodin∙v, v ·dolφ posekßnφ.
15. Slunce a m∞sφc zatmφ se, a hv∞zdy potratφ blesk sv∙j.
16. A Hospodin °vßti bude z Siona, a z JeruzalΘma vydß hlas sv∙j, tak ₧e se t°ßsti budou nebesa i zem∞; nebo Hospodin jest ·toΦiÜt∞ lidu svΘho, a sφla syn∙ Izraelsk²ch.
17. I zvφte, ₧e jß Hospodin jsem Bohem vaÜφm, kter²₧ bydlφm na Sionu, ho°e svatosti svΘ, a tak JeruzalΘm bude svat², a cizφ nep∙jdou p°es n∞j vφce.
18. I stane se v ten Φas, ₧e hory dÜtφti budou mstem, a pahrbkovΘ opl²vati mlΘkem, a vÜickni potokovΘ JudÜtφ budou plnφ vody, a studnice z domu Hospodinova vyjde, kterß₧ zapojφ ·dolΘ Setim.
19. Egypt na zpuÜt∞nφ p°ijde, a zem∞ Idumejskß hrozn∞ zpuÜt∞na bude pro nßsilφ syn∙m Judsk²m Φin∞nΘ; nebo vylΘvali krev nevinnou v zemi jejich.
20. Juda pak na v∞ky trvati bude, a JeruzalΘm od nßrodu do pronßrodu.
21. A oΦistφm [ty, ] jejich₧ jsem krve neoΦistil; nebo Hospodin p°eb²vß na Sionu.