Kapitoly: 1, 2, 3, 4.

#EPIŠTOLA (S.) PAVLA APOŠTOLA#

#K FILIPENSKÝM#

Svatý Pavel v epištole této Filipenských pozdraviv:

I. K víře je utvrzuje,

schválením jejich horlivosti,

Boží pomocí,

osvědčením k nim své lásky,

vyjítím vstříc pohoršení, kteréž by z vězení jeho pojíti mohlo;

kap. 1,527.

II. Napomenutí potřebné činí:

1. vůbec všechněm k:

stálosti, kap. 1,27 až do konce,

svornosti, pokoře, bázni, životu ctnému, přijetí Timotea

a Epafrodita, kap. 2.,

vystříhání se zlých služebníků, následování dobrých, kap. 3.,

radosti, středmosti, modlitbám, i ke všelijakým dobrým ctnostem,

kap. 4.,

2. obzvláště třem osobám, kap. 4,24

III. Štědrost jejich schvaluje, kap. 4. od verše 10.

IV. Díkčiněním Bohu, pozdravením, modlitbou epištolu zavírá; od

verše 20. až do konce.

Má kapitoly 4.

1.kapitola (Epištola S. Pavla k Filipenským)


Z čeho se apoštol těšil při Filipenských, 9. a čeho jim na Pánu

Bohu žádal, světle píše; 12. o užitku vězení svého s radostí

horlivě oznamuje, 21. pravě, že jest hotov buď s Kristem v nebi

býti, buď zde věrnému lidu jeho sloužiti, 27. když jedné oni

stálí, jednomyslní a udatní budou.

1. Pavel a Timoteus, služebníci Ježíše Krista, všechněm svatým v Kristu Ježíši, kteříž jsou v [městě] Filippis, s biskupy a s jáhny:
2. Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
3. Děkuji Bohu mému, když se koli na vás rozpomenu,
4. (Vždycky při každé modlitbě mé, s radostí za všecky za vás prosbu čině,)
5. Z vašeho účastenství v evangelium, hned od prvního dne až posavad,
6. Jist jsa tím, že ten, kterýž začal v vás dílo dobré, dokoná až do dne Ježíše Krista,
7. Jakož jest mi spravedlivé tak smysliti o všech vás proto, že vás v srdci mám i v vězení mém, a v obraňování i v utvrzování evangelium, vás, [pravím,] všecky účastníky milosti mně dané.
8. Svědek mi jest zajisté Bůh, kterak po všech po vás toužím v srdci Ježíše Krista.
9. A za to se modlím, aby láska vaše ještě více a více se rozhojňovala v známosti a ve všelikém smyslu,
10. K tomu, abyste zkušením rozeznati mohli užitečné věci [od neužitečných], tak abyste byli upřímí a bez úrazu, až ke dni Kristovu,
11. Naplněni jsouce ovocem spravedlnosti, kteréž [nesete] skrze Jezukrista, k slávě a k chvále Boží.
12. Chciť pak, bratří, abyste věděli, že to [pokušení], kteréž mne [obklíčilo], k většímu prospěchu evangelium přišlo,
13. Takže vězení mé pro Krista rozhlášeno jest po všem císařském dvoře, i jinde všudy.
14. A mnozí z bratří v Pánu, spolehše na vězení mé, hojnější smělost mají bez strachu mluviti slovo [Boží].
15. Někteří zajisté [jen] z závisti a navzdoru, někteří pak také z oblíbení [sobě toho] Krista káží.
16. Ti pak, kteříž navzdoru Krista zvěstují, ne v čistotě, domnívají se, že mi k vězení mému soužení přidadí;
17. Kteří pak z lásky, [ti] vědí, že jsem k obraně evangelium postaven.
18. [Ale] což pak [o to]? Nýbrž jakýmkoli způsobem, buď v samé tvárnosti, buď v pravdě Kristus se zvěstuje, i z tohoť se raduji, a ještě radovati budu.
19. Neboť vím, že mi to přijde k spasení skrze vaši modlitbu a pomoc Ducha Jezukristova,
20. Podle pečlivého očekávání a naděje mé, že v ničemž nebudu zahanben, ale ve vší doufanlivé smělosti, jako [i prve] vždycky, tak i nyní veleben bude Kristus na těle mém, buďto skrze život, buďto skrze smrt.
21. Mně zajisté Kristus i v životě i v smrti ziskem [jest].
22. Jestli mi pak prospěšněji živu býti v těle pro práci, tedy nevím, co bych vyvolil.
23. K obémuť se k tomu nakloňuji, žádost maje umříti, a býti s Kristem, [což by] mnohem lépe bylo,
24. Ale pozůstati [ještě] v těle potřebněji [jest] pro vás.
25. Načež spoléhaje, vím, že pobudu a s vámi se všemi spolu pozůstanu k vašemu prospěchu a k radosti víry,
26. Aby se vaše ze mne chlouba v Kristu Ježíši rozhojnila, skrze mou opět vám zase přítomnost.
27. Toliko, jakž sluší na [účastníky] evangelium Kristova, se chovejte, abych, buďto přijda [k vám] a vida vás, buďto vzdálen jsa, slyšel o vás, že stojíte v jednom duchu, jednomyslně pracujíce u víře evangelium,
28. A v ničemž se nestrachujte protivníků, což jest jim jistým znamením zahynutí, vám pak spasení, a to od Boha.
29. Nebo vám jest to z milosti dáno pro Krista, abyste netoliko v něho věřili, ale také pro něj i trpěli,
30. Týž boj majíce, jakýž jste při mně [i] viděli, i nyní o mně slyšíte.

2.kapitola (Epištola S. Pavla k Filipenským)


Velmi pilně k jednomyslnosti, 3. pokoře a poslušenství jich

napomíná, 5. utěšený na Kristu Pánu dávaje příklad. 19. Potom

Timotea, 25. a Epafrodita, jehož k nim posílá, vychvaluje.

1. Protož jestli jaké potěšení v Kristu, jestli které utěšení lásky, jestli která společnost Ducha [svatého], jsouli která milosrdenství a slitování,
2. Naplňte radost mou [v tom], abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,
3. Nic [nečiňte] skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.
4. Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.
5. Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši,
6. Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,
7. Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.
8. A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to [do] smrti kříže.
9. Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,
10. Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,
11. A každý jazyk [aby] vyznával, že Ježíš Kristus [jest] Pánem v slávě Boha Otce.
12. A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte.
13. Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle [své].
14. Všecko [pak] čiňte bez reptání a bez pochybování,
15. Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,
16. Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, [aby bylo vidíno,] že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
17. A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.
18. A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.
19. Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.
20. Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.
21. Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.
22. Ale jej zkušeného býti víte, [podle toho,] že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.
23. Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.
24. Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.
25. Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,
26. Poněvadž takovou měl žádost vás všecky [viděti], a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.
27. A bylť jest jistě nemocen, [i] blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.
28. Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku.
29. Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.
30. Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, [jedné] aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.

3.kapitola (Epištola S. Pavla k Filipenským)


Velí se v Kristu radovati, 2. falešných vůdců se varovati,

8. v Kristu spravedlnosti hledati a ne jinde, 15. v té růsti,

17. a věrných služebníků Kristových následovati.

1. Dále pak, bratří moji, radujte se v Pánu. Jednostejných věcí vám psáti mně se jistě nestýště, vám pak [to] bezpečné jest.
2. Vizte psy, vizte zlé dělníky, vizte roztržku.
3. Nebo myť jsme obřízka, kteříž duchem sloužíme Bohu, a chlubíme se v Kristu Ježíši, a nedoufáme v těle,
4. Ačkoli i já mohl bych doufati v těle. Zdáliť se komu jinému, že by mohl doufati v těle, já [mnohem] více,
5. Obřezán jsa osmého dne, [jsa] z rodu Izraelského, pokolení Beniaminova, Žid z Židů, podle zákona farizeus,
6. A z strany horlivosti protivník církve, z strany [pak] spravedlnosti zákonní jsa bez úhony.
7. Ale to, což mi bylo jako zisk, položil jsem sobě pro Krista za škodu.
8. Nýbrž i všecky věci pokládám škodou býti pro vyvýšenost známosti Krista Ježíše Pána mého, pro nějž jsem to všecko ztratil, a mám to jako za smetí, [jedné] abych Krista získal,
9. A v něm nalezen byl nemající své spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, ale tu, kteráž jest z víry Kristovy, spravedlnost, kterážto jest z Boha a u víře [záleží],
10. Abych tak poznal jej, a [divnou] moc vzkříšení jeho, a společnost utrpení jeho, připodobňuje se k smrti jeho,
11. Zda bych tak přišel k vzkříšení z mrtvých.
12. Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažně běžím, zda bych i dostihnouti mohl, načež uchvácen jsem od Krista Ježíše.
13. Bratří, jáť nemám za to, že bych již dosáhl.
14. Ale to jedno [činím], na ty věci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k těm pak, kteréž jsou přede mnou, úsilně chvátaje, k cíli běžím, k odplatě svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši.
15. Protož kteřížkoli jsme dokonalí, to smýšlejme. A pakli v čem jinak smyslíte, i toť vám Bůh zjeví.
16. Ale k čemuž jsme již přišli, v tom při jednostejném zůstávejme pravidle a jednostejně smysleme.
17. Spolunásledovníci moji buďte, bratří, a šetřte těch, kteříž tak chodí, jakož máte příklad na nás.
18. Neboť mnozí chodí, o nichž jsem častokrát pravil vám a nyní s pláčem pravím, [žeť jsou] nepřátelé kříže Kristova,
19. Jichžto konec [jest] zahynutí, jejichžto bůh [jest] břicho, a sláva [jejich] v mrzkostech jejich, kteříž o zemské věci stojí.
20. Ale naše měšťanství jestiť v nebesích, odkudž i Spasitele očekáváme Pána Jezukrista,
21. Kterýž promění to tělo naše ponížené, tak aby bylo podobné k tělu slávy jeho, podle mocnosti té, kteroužto on mocen jest i všecky věci podmaniti sobě.

4.kapitola (Epištola S. Pavla k Filipenským)


Vzbuzuje ty bratří k radosti, 5. středmosti, 6. doufanlivosti,

8. a tak k svatosti a šlechetnosti života, 10. potom vděčnost

svou za jejich štědré pomoci k nim prokazuje, 11. a že na ten

čas od nich nic nepotřebuje, praví.

1. A tak, bratří moji milí a přežádoucí, [jenž jste] radost a koruna má, tak stůjte v Pánu, milí.
2. Evody prosím, i Syntychény prosím, aby jednostejně smyslily v Pánu.
3. Ano i tebe prosím, tovaryši můj vlastní, budiž jim pomocen, kteréžto v evangelium spolu se mnou pracovaly, i spolu s Klimentem a s jinými pomocníky mými, jejichžto jména [napsána jsou] v knize života.
4. Radujte se v Pánu vždycky; opět pravím, radujte se.
5. Středmost vaše známa buď všechněm lidem. Pán blízko.
6. O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu.
7. A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši.
8. Dále pak, bratří, kterékoli věci jsou pravé, kterékoli poctivé, kterékoli spravedlivé, kterékoli čisté, kterékoli milé, kterékoli dobropověstné, jestli která ctnost, a jestli která chvála, o těch věcech přemyšlujte.
9. Kterýmž jste se i naučili, [je] i přijali, a slyšeli i viděli na mně. Ty věci čiňte, a Bůh pokoje budeť s vámi.
10. Zradoval jsem se v Pánu velice [z toho], že již opět zase rozzelenala se péče vaše o mne. Načež [bezpochyby] i [prve] myslili jste, ale nedostalo se vám příhodného času.
11. Ne proto, že bych jakou nouzi měl, toto pravím; nebo já naučil jsem se dosti míti na tom, což mám.
12. Umímť i snížen býti, umím také i hojnost míti; všudy a ve všech věcech pocvičen jsem, i nasycen býti i lačněti, i hojnost míti i nouzi trpěti.
13. Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.
14. Avšak dobře jste učinili, účastni byvše mého soužení.
15. Víte pak i vy, Filipenští, že při počátku evangelium, když jsem šel z Macedonie, žádný sbor neudělil mi z strany dání a vzetí, než vy sami.
16. Ano i do Tesaloniky jednou i po druhé, čehož jsem potřeboval, poslali jste mi.
17. Ne protože bych hledal darů, ale hledám užitku hojného k vašemu prospěchu.
18. Přijalť jsem pak všecko, a hojněť mám, naplněnť jsem [již], vzav od Epafrodita to, což [posláno bylo] od vás, k vůni sladkosti, obět vzácnou [a] libou Bohu.
19. Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podle bohatství svého slavně v Kristu Ježíši.
20. Bohu pak a Otci našemu sláva na věky věků. Amen.
21. Pozdravtež všech svatých v Kristu Ježíši. Pozdravujíť vás bratří, kteříž jsou se mnou.
22. Pozdravujíť vás všickni svatí, zvláště pak ti, kteříž jsou z domu císařova.
23. Milost Pána našeho Jezukrista se všemi vámi. Amen. [List tento] k Filipenským psán jest z Říma po Epafroditovi.