Epištola S. Pavla k Efezským


Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6.


#EPIŠTOLA K EFEZSKÝM#

#(SVATÉHO) PAVLA APOŠTOLA.#

V epištole této apoštol předkládá věci dvoje

I. kteréž máme znáti i jich požívati, a ty jsou dvoje největší

dobrodiní Božská:

A. již dávno stalá i v účastnost věřícím zde daná, jako jest:

vyvolení, vykoupení, posvěcení do církve povolání, věrou

obdaření, ospravedlnění;

B. kteráž po zdejším životě tělům dána býti mají, a ta jsou:

dědictví života věčné slávy; kap. 1.2.3.;

II. kteréž povinni jsme činiti:

A. všickni veřejně, totiž:

1. ctnostmi se odívati, jako zbožností, svorností, láskou,

upřímností, sdílností, k odpouštění vin hotoví,

2. hříchů utíkati, jako krádeže, mrzkomluvnosti, hněvu

nenáležitého, smilství, lakomství, opilství; kap. 3.4.5.;

B. někteří podle svého povolání obzvláštně, jako:

manželé a manželky, rodičové a dítky, hospodářové a čeládky.

Při čemž zavříti maje apoštol epištolu ještě se k obecným

povinnostem navrací a zbroj rytíře křesťanského vypisuje;

kap. 5.6.

Má kapitol 6.

    1.kapitola (Epištola S. Pavla k Efezským)


    Kteréž v Kristu vyvolil Bůh Otec 6. k slávě své, 9. těm svaté

    evangelium zjevuje. 15. Z čehož se apoštol při Efezských

    i těšil, i hojnějšího osvícení a moci jim žádal.

  1. Pavel apoštol Jezukristův, skrze vůli Boží, svatým, kteří jsou v Efezu, a věrným v Kristu Ježíši:
  2. Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
  3. Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž požehnal nám všelikým požehnáním duchovním v nebeských věcech v Kristu.
  4. Jakož vyvolil [nás] v něm před ustanovením světa [k tomu], abychom byli svatí a neposkvrnění před obličejem jeho v lásce,
  5. Předzřídiv nás k zvolení za syny skrze Ježíše Krista v sebe, podle dobře libé vůle své,
  6. K chvále slávy milosti své, kterouž vzácné nás učinil v milém [Synu svém].
  7. V němžto máme vykoupení skrze krev jeho, [totiž] odpuštění hříchů, podle bohatství milosti jeho,
  8. Kterouž rozhojnil k nám ve vší moudrosti a opatrnosti,
  9. Oznámiv nám tajemství vůle své podle dobré libosti své, kteroužto [libost] předuložil byl sám v sobě,
  10. Aby v dokonání plnosti časů v jedno shromáždil všecko v Kristu, buďto nebeské věci, buďto zemské.
  11. V něm, [pravím,] v kterémžto i k losu připuštěni jsme, předzřízeni byvše, podle předuložení toho, jenž všecko působí podle rady vůle své,
  12. Abychom tak byli k chvále slávy jeho my, kteříž jsme prve naději měli v Kristu.
  13. V kterémžto i vy [naději máte], slyševše slovo pravdy, [totiž] evangelium spasení vašeho, v němžto i uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení Svatým,
  14. Kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho.
  15. Protož i já, slyšev o vaší víře v Pánu Ježíši, a o lásce ke všem svatým,
  16. Nepřestávám díků činiti z vás, zmínku čině o vás na modlitbách svých:
  17. Aby Bůh Pána našeho Jezukrista, Otec slávy, dal vám Ducha moudrosti a zjevení, v poznání jeho,
  18. [A tak] osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, která by byla naděje povolání jeho a jaké bohatství slávy dědictví jeho v svatých,
  19. A kterak jest převýšená velikost moci jeho k nám věřícím podle působení mocnosti síly jeho,
  20. Kteréž dokázal na Kristu, vzkřísiv jej z mrtvých a posadiv na pravici své na nebesích,
  21. Vysoce nade všecko knížatstvo, i mocnosti, i moci, i panstvo, i [nad] každé jméno, kteréž se jmenuje, netoliko v věku tomto, ale i v budoucím.
  22. A všecko poddal pod nohy jeho, a jej dal hlavu nade všecko církvi,
  23. Kterážto jest tělo jeho [a] plnost všecko ve všech naplňujícího.

    2.kapitola (Epištola S. Pavla k Efezským)


    Čehožkoli došli od Boha i Židé i pohané, to vše z pouhé milosti

    Boží pošlo. 13. Protož obojí tak v svaté lásce spojeni jsouce

    i Boha chváliti, 19. i na výborném gruntu vzděláni jsouce, růsti

    mají.

  1. I vás [obživil] mrtvé vinami a hříchy,
  2. V nichž jste někdy chodili podle obyčeje světa tohoto [a] podle knížete mocného v povětří, ducha [toho], kterýž nyní dělá v synech zpoury.
  3. Mezi nimižto i my všickni žili jsme někdy v žádostech těla našeho, činivše to, což se líbilo tělu a mysli, a byli jsme z přirození synové hněvu jako i jiní.
  4. Ale Bůh, bohatý jsa v milosrdenství pro velikou lásku svou, kteroužto zamiloval nás,
  5. Když jsme my ještě mrtví byli v hříších, obživil nás spolu s Kristem, [jehož] milostí jste spaseni,
  6. A spolu [s ním] vzkřísil, i posadil na nebesích v Kristu Ježíši,
  7. Aby ukázal v věku budoucím nepřevýšené bohatství milosti své, z dobroty [své] k nám v Kristu Ježíši.
  8. Nebo milostí spaseni jste skrze víru, a to ne sami z sebe: darť jest to Boží,
  9. Ne z skutků, aby se někdo nechlubil.
  10. Jsme zajisté jeho dílo, jsouce stvořeni v Kristu Ježíši k skutkům dobrým, kteréž Bůh připravil, abychom v nich chodili.
  11. Protož pamatujte, že vy [byli] někdy pohané podle těla, kteříž jste slouli neobřízka od těch, kteříž slouli obřízka na těle, kteráž se působí rukama,
  12. A že jste byli za onoho času bez Krista, odcizeni od společnosti Izraele, a cizí od úmluv zaslíbení, naděje nemající, a bez Boha na světě.
  13. Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteříž jste někdy byli dalecí, blízcí učiněni jste skrze krev Kristovu.
  14. Nebo onť jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedno, zbořiv hradbu dělící na různo,
  15. A nepřátelství, [totiž] Zákon přikázání, [záležející] v ustanoveních, vyprázdniv skrze tělo své, aby dvoje vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka, [tak] čině pokoj,
  16. A v mír uvodě oboje v jednom těle Bohu skrze kříž, vyhladiv nepřátelství skrze něj.
  17. A přišed, zvěstoval pokoj vám, dalekým i blízkým.
  18. Neboť skrze něho obojí máme přístup v jednom Duchu k Otci.
  19. Aj, již tedy nejste hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých a domácí Boží,
  20. Vzdělaní na základ apoštolský a prorocký, kdežto jest gruntovní úhelný [kámen] sám Ježíš Kristus,
  21. Na němžto všecko stavení příslušně vzdělané roste v chrám svatý v Pánu;
  22. Na kterémžto i vy spolu vzděláváte se v příbytek Boží, v Duchu [svatém].

    3.kapitola (Epištola S. Pavla k Efezským)


    Že jest (od Boha k tomu zvláštně přistrojen byv) nestihlých

    bohatství Božích kazatelem učiněn, Pavel svatý osvědčiv,

    13. napomíná Efezských k stálosti, 14. a za ně se Pánu Bohu,

    20. i s díků činěním modlí.

  1. Pro tu věc já Pavel, [jsem] vězeň Krista Ježíše pro vás pohany,
  2. Jestliže však jste slyšeli o milosti Boží, kteréž jest mi uděleno k [přisluhování] vám,
  3. Že skrze zjevení oznámil mi tajemství, (jakož jsem [vám] prve psal krátce;
  4. Z čehož můžete, čtouce, porozuměti známosti mé v tajemství Kristovu;)
  5. Kteréž za jiných věků nebylo známo synům lidským, tak jako nyní zjeveno jest svatým apoštolům jeho a prorokům skrze Ducha,
  6. [Totiž] že by měli býti pohané spoludědicové a jednotělní, i spoluúčastníci zaslíbení jeho v Kristu skrze evangelium,
  7. Kteréhož [já] učiněn jsem slouha z daru milosti Boží mně dané, podle působení moci jeho.
  8. Mně nejmenšímu ze všech svatých dána jest milost ta, abych mezi pohany zvěstoval nestihlá bohatství Kristova,
  9. A vysvětlil všechněm, kteraké by [bylo] obcování tajemství skrytého od věků v Bohu, kterýž všecko stvořil skrze Ježíše Krista,
  10. Aby nyní oznámena byla knížatstvu a mocem na nebesích skrze církev rozličná moudrost Boží,
  11. Podle předuložení věčného, kteréž jest uložil v Kristu Ježíši Pánu našem,
  12. V němžto máme smělost a přístup s doufáním skrze víru jeho.
  13. Protož prosím, abyste nehynuli v [čas] soužení mých pro vás, kteráž jsou sláva vaše.
  14. A pro tu příčinu klekám na kolena svá před Otcem Pána našeho Jezukrista,
  15. Z něhožto všeliká rodina na nebi i na zemi jmenuje se,
  16. Aby vám dal, podle bohatství slávy své, mocí posilněnu býti skrze Ducha svého na vnitřním člověku,
  17. Aby Kristus skrze víru přebýval v srdcích vašich,
  18. Abyste v lásce vkořeněni a založeni jsouce, mohli stihnouti se všemi svatými, kteraká by [byla] širokost, a dlouhost, a hlubokost, a vysokost,
  19. A poznati přenesmírnou lásku Kristovu, abyste [tak] naplněni byli ve všelikou plnost Boží.
  20. Tomu pak, kterýž mocen jest nade všecko učiniti mnohem hojněji, nežli my prosíme aneb rozumíme, podle moci té, kterouž dělá v nás,
  21. Tomu, [pravím, buď] sláva v církvi [svaté] skrze Krista Ježíše po všecky věky věků. Amen.

    4.kapitola (Epištola S. Pavla k Efezským)


    Prosí, aby hodně v povolání svém, 4. v pravé jednotě víry

    zůstávajíce, chodili, 7. rozličných darů Božích k jedinému cíli,

    (jenž jest vzdělání těla Kristova), směřujících, dobře

    užívajíce, rostli, 17. tak aby se nový Kristův život na nich

    rozkošně stkvěl.

  1. Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, [jakž sluší] na povolání [vaše], kterýmž povoláni jste,
  2. Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
  3. Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.
  4. Jedno [jest] tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho.
  5. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
  6. Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.
  7. Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.
  8. Protož dí [Písmo]: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
  9. Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?
  10. Ten [pak], jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
  11. A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,
  12. Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,
  13. Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,
  14. Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
  15. Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, [v toho], kterýž jest hlava, [totiž] Kristus,
  16. Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle [vnitřní] moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.
  17. A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
  18. Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.
  19. Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.
  20. Ale vy ne tak jste se vyučili [následovati] Krista,
  21. Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi,
  22. [Totiž,] složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,
  23. Obnoviti se pak duchem mysli vaší,
  24. A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
  25. Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.
  26. Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
  27. Nedávejte místa ďáblu.
  28. Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama [svýma], což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.
  29. Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé [promluvení] dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.
  30. A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.
  31. Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
  32. Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.

    5.kapitola (Epištola S. Pavla k Efezským)


    Velí apoštol Otce nebeského následovati, 3. všeliké bezbožnosti

    se varovati, 15. opatrně sobě počínati, 22. svaté lásky (jakž

    jeden každý podle stavu svého povinen jest) k bližnímu

    dokazovati.

  1. Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
  2. A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
  3. Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
  4. A [tolikéž] mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději [ať jest] díků činění.
  5. Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník,) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
  6. Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
  7. Nebývejtež tedy účastníci jejich.
  8. Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní [jste] světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
  9. (Nebo ovoce Ducha [záleží] ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě,)
  10. O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
  11. A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
  12. Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
  13. Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.
  14. Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
  15. Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
  16. Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
  17. Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
  18. A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem [svatým],
  19. Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,
  20. Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
  21. Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
  22. Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.
  23. Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus [jest] hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
  24. A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým [ať jsou poddány] ve všem.
  25. Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
  26. Aby ji posvětil, očistiv [ji] obmytím vody v slovu,
  27. Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.
  28. Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.
  29. Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
  30. Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.
  31. A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.
  32. Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
  33. Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže [svého].

    6.kapitola (Epištola S. Pavla k Efezským)


    Kterak by dítky k rodičům, 4. a rodičové k dítkám míti se měli,

    5. a též i služebníci ku pánům, 9. a páni k služebníkům,

    10. a všichni kterak by proti nepříteli ďáblu bojovati, i nad

    ním šťastně vítěziti měli, vyučuje.

  1. Dítky poslouchejte rodičů svých v Pánu; neboť jest to spravedlivé.
  2. Cti otce svého i matku, (toť jest přikázaní první s zaslíbením,)
  3. Aby dobře bylo tobě a [abys] byl dlouhověký na zemi.
  4. A [vy] otcové nepopouzejte k hněvu dítek vašich, ale vychovávejte je v cvičení a v napomínání Páně.
  5. Služebníci, buďte poslušni pánů tělesných s bázní a s strachem, v sprostnosti srdce vašeho, jako Krista,
  6. Ne na oko sloužíce, jako ti, jenž se lidem líbiti usilují, ale jako služebníci Kristovi, činíce vůli Boží z té duše,
  7. S dobrou myslí sloužíce, jakožto Pánu, a ne lidem,
  8. Vědouce, že, což by koli jeden každý učinil dobrého, za to odplatu vzíti má ode Pána, buďto služebník, buďto svobodný.
  9. A [vy] páni též se tak mějte k nim, zanechajíce pohrůžky, vědouce, že i vy také máte Pána v nebesích, a přijímání osob není u něho.
  10. Dále pak, bratří moji, posilňte se v Pánu a v moci síly jeho.
  11. Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským.
  12. Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem, [kteréž jsou] vysoko.
  13. A protož vezměte celé odění Boží, abyste mohli odolati v den zlý, a všecko vykonajíce, státi.
  14. Stůjtež tedy, majíce podpásaná bedra vaše pravdou, a oblečeni jsouce v pancíř spravedlnosti,
  15. A obuté majíce nohy v hotovost k evangelium pokoje,
  16. A zvláště pak vezmouce štít víry, kterýmž byste mohli všecky šípy ohnivé nešlechetníka toho uhasiti.
  17. A lebku spasení vezměte, i meč Ducha, jenž jest slovo Boží,
  18. Všelikou modlitbou a prosbou modléce se každého času v Duchu, a v tom bedlivi jsouce se vší ustavičností a prošením za všecky svaté,
  19. I za mne, aby mi dána byla řeč v otevření úst mých svobodně a směle, abych oznamoval tajemství evangelium [svatého],
  20. Pro něžto úřad [svůj] konám v řetězu tomto, abych tak v něm svobodně a směle mluvil, jakž mně mluviti náleží.
  21. A abyste i vy věděli, co se se mnou děje [a] co činím, všecko vám to oznámí Tychikus, milý bratr a věrný služebník v Pánu,
  22. Jehož jsem pro to samo k vám poslal, abyste věděli o našich věcech a aby potěšil srdcí vašich.
  23. Pokoj [budiž vám] bratřím, a láska s věrou, od Boha Otce a Pána Jezukrista.
  24. Milost [Boží budiž] se všemi milujícími Pána našeho Jezukrista v neporušitelnosti. Amen. [List tento] k Efezským psán byl z Říma po Tychikovi.
Zpět na obsah...