Kapitoly: 1, 2, 3.

1.kapitola (Abakuk)


Na°φkßnφ nad nepravostmi Judsk²ch. 5. Proroctvφ o p°ita₧enφ Kaldejsk²ch

na n∞. 12. Ustanovenφ se lidu Bo₧φho v doufßnφ o milosti Bo₧φ.

1. B°φm∞, kterΘ₧ u vid∞nφ vid∞l Abakuk prorok.
2. A₧ dokud, ≤ Hospodine, k°iΦeti budu, a nevyslyÜφÜ? Volati budu k tob∞ pro nßtisk, a nespom∙₧eÜ?
3. ProΦ dopouÜtφÜ, abych hled∞ti musil na nepravost, a na bezprßvφ se dφvati, tΘ₧ na zhoubu a na nßtisk proti mn∞? A v₧dy jest, kdo₧ svßr a r∙znici vzbuzuje.
4. Odkud₧ se d∞je opuÜt∞nφ zßkona, a nedochßzφ nikdß soud. Nebo bezbo₧n² obkliΦuje spravedlivΘho, proΦe₧ vychßzφ soud p°evrßcen².
5. Pohle∩te na nßrody a popat°te, n²br₧ s velik²m podivenφm se u₧asn∞te, proto ₧e d∞lßm dφlo ve dnech vaÜich, [o n∞m₧] kdy₧ vypravovßno bude, neuv∞°φte.
6. Nebo aj, jß vzbudφm KaldejskΘ, nßrod lφt² a rychl², kter²₧ zjezdφ vÜecku Üirokost zem∞, aby d∞diΦn∞ opanoval p°φbytky jin²ch,
7. StraÜliv² a hrozn², od n∞ho₧ soud jeho i vyv²Üenost jeho vyjde.
8. Koni jeho rychlejÜφ budou ne₧ rysovΘ, a lφt∞jÜφ nad vlky veΦernφ; velikΘ mno₧stvφ bude jezdc∙ jeho, kte°φ₧to jezdci jeho zdaleka p°ijedou, [a] p°iletφ jako orlice, kterß₧ chvßtß na pastvu.
9. Ka₧d² z nich k utiskovßnφ p°ijde, obrßtφce tvß°i svΘ k v²chodu, kdy₧ seberou jako pφsek zajatΘ.
10. Tent²₧ i krßl∙m se posmφvati bude, a knφ₧ata smφch jemu budou; tent²₧ ka₧dΘ pevnosti smßti se bude, a zd∞laje nßspy, dobude jφ.
11. Tehdy prom∞nφ se duch [jeho, ] a p°estoupφ i zavinφ, [mysle, ] ₧e ta moc jeho boha jeho jest.
12. Hospodine Bo₧e m∙j, Svat² m∙j, zdali₧ ty nejsi od v∞Φnosti? My¥ nezem°eme. Hospodine, k soudu postavil jsi jej, [ty, ] ≤ skßlo, k trestßnφ nastrojil jsi ho.
13. ╚istΘ¥ jsou tvΘ oΦi, tak ₧e na zlΘ v∞ci hled∞ti, a na bezprßvφ se dφvati nem∙₧eÜ. ProΦe₧ p°ehlφdati mßÜ neÜlechetnφk∙m a mlΦeti, pon∞vad₧ bezbo₧nφk sehlcuje spravedliv∞jÜφho, ne₧ sßm jest.
14. A zanechßvati lidφ jako ryb mo°sk²ch, jako zem∞plazu, kter²₧ nemß pßna?
15. VÜecky napo°ßd udicφ vytahuje, zatahuje je sφtφ svou, a zahrnuje je nevodem sv²m, proto₧ veselφ se a plΘÜe.
16. Proto₧ sφti svΘ ob∞tuje, a kadφ nevodu svΘmu; nebo skrze n∞ ztuΦn∞l dφl jeho, a strava jeho zlepÜena.
17. S tφm-li₧ se vÜφm p°edce zatahovati mß sφt svou, a ustaviΦn∞ nßrody mordovati bez lφtosti?

2.kapitola (Abakuk)


Zprßva a nauΦenφ od Boha danß proroku o ssou₧enφ lidu IzraelskΘho

od Kaldejsk²ch, a pot∞Üenφ lidu Bo₧φho.

1. Na strß₧i svΘ stßti budu, a postavφm se na baÜt∞, vyhlΘdaje, abych vid∞ti mohl, co mluviti bude ke mn∞ [B∙h, ] a co bych odpovφdati m∞l po svΘm trestßnφ.
2. I odpov∞d∞l mi Hospodin, a °ekl: NapiÜ vid∞nφ, a to z°eteln∞ na dskßch, aby je p°eb∞hl Φtenß°,
3. Proto ₧e jeÜt∞ do jistΘho Φasu [bude] vid∞nφ, a sm∞le mluviti bude a₧ do konce, a nesklamߥ. Jestli₧e by [pak] poprodlilo, poseΦkej na n∞; nebo¥ jistotn∞ dojde, ani₧ bude meÜkati.
4. Aj ten, kdo₧ se zpφnß, toho¥ duÜe nenφ up°φmß v n∞m, ale spravedliv² z vφry svΘ ₧iv bude.
5. OvÜem pak vφce opilec, neÜlechetnost a p²chu provod∞, neostojφ v p°φbytku; kter²₧ rozÜi°uje jako peklo duÜi svou, jest jako smrt, kterß₧ se nem∙₧e nasytiti, by¥ pak shromß₧dil k sob∞ vÜecky nßrody, a shrnul k sob∞ vÜecky lidi.
6. Zdali₧ vÜickni ti proti n∞mu p°φslovφ nevynesou, a sv∞tl²ch slov [i] pohßdek o n∞m? A ne°eknou-li₧: B∞da tomu, kter²₧ rozmno₧uje v∞ci ne svΘ, (a₧ dokud pak?) a obt∞₧uje se hust²m blßtem?
7. Zdali₧ nepovstanou rychle, kte°φ₧ by t∞ hryzli, a neprocφtφ, kte°φ₧ by tebou sm²kali? A budeÜ u nich v ustaviΦnΘm potlaΦenφ.
8. Proto ₧e jsi ty zloupil nßrody mnohΘ, zloupφ t∞ vÜickni ostatkovΘ nßrod∙, pro krev lidskou, a nßtisk zem∞ [a] m∞sta, i vÜech, kte°φ₧ p°eb²vajφ v n∞m.
9. B∞da tomu, kdo₧ lakom∞ hledß mrzkΘho zisku domu svΘmu, aby postavil na mφst∞ vysokΘm hnφzdo svΘ, a tak znikl nebezpeΦenstvφ.
10. Uradils se k hanb∞ domu svΘmu, abys plΘnil nßrody mnohΘ, a zh°eÜil sob∞ samΘmu.
11. Nebo kamenφ ze zdi k°iΦeti bude, a suk z d°eva posv∞dΦovati bude toho.
12. B∞da tomu, kter²₧ stavφ m∞sto krvφ, a utvrzuje m∞sto nepravostφ.
13. Aj, zdali₧ [to] nenφ od Hospodina zßstup∙, ₧e, o Φem₧ pracujφ lidΘ a nßrodovΘ a₧ do ustßnφ nadarmo, ohe≥ zkazφ.
14. Nebo napln∞na bude zem∞ znßmostφ slßvy Hospodinovy, jako vody napl≥ujφ mo°e.
15. B∞da tomu, kter²₧ napßjφ bli₧nφho svΘho, p°iΦin∞je nßdoby svΘ, tak aby jej opojil, a dφval se na jeho nahotu.
16. SytφÜ se potupou, proto ₧e jsi slavn². Pφti budeÜ i ty, a obna₧en budeÜ; obejde¥ k tob∞ kalich pravice Hospodinovy, a v²vratek mrzut² na slßvu tvou.
17. Nebo nßtisk Libßnu a zhouba zv∞°i, kterß₧ ji d∞sila, p°ikryje t∞, pro krev lidskou, a nßtisk zem∞ [a] m∞sta, i vÜech, kte°φ₧ p°eb²vajφ v n∞m.
18. Co prospφvß rytina, ₧e ji vyryl °emeslnφk jejφ? Slitina i uΦitel l₧i, ₧e doufß uΦinitel v ·Φinek sv∙j, d∞laje modly n∞mΘ?
19. B∞da tomu, kter²₧ °φkß d°evu: Proci¥, [a] kameni n∞mΘmu: Probu∩ se. On-li₧ by uΦiti mohl? Pohle∩ na n∞j. Oblo₧en¥ jest zlatem a st°φbrem, ale nenφ v n∞m ₧ßdnΘho ducha.
20. Hospodin pak v chrßm∞ svatosti svΘ jest, umlkni₧ p°ed oblφΦejem jeho vÜecka zem∞.

3.kapitola (Abakuk)


Modlitba Abakukova i lidu Bo₧φho. 3. Ustavenφ se v doufßnφ skutky

Bo₧φmi 16. i zaslφbenφ jeho.

1. Modlitba Abakuka proroka podlΘ èigejon≤t:
2. ╙ Hospodine, uslyÜev pohr∙₧ku tvou, ulekl jsem se. Hospodine, dφlo svΘ u prost°ed let p°i ₧ivotu zachovej, u prost°ed let znßmΘ uΦi≥, v hn∞v∞ na milosrdenstvφ se rozpome≥.
3. Kdy₧ se B∙h bral od poledne, a Svat² s hory Fßran, SΘlah, slßvu jeho p°ikryla nebesa, a zem∞ byla plnß chvßly jeho.
4. Blesk byl jako sv∞tlo, rohy po bocφch sv²ch m∞l, a tu skryta byla sφla jeho.
5. P°ed tvß°φ jeho Ülo mornφ naka₧enφ, a uhlφ °e°avΘ Ülo p°ed nohama jeho.
6. Zastavil se, a zm∞°il zemi; pohled∞l, a rozpt²lil nßrody. Zrozrß₧φny jsou hory v∞ΦnΘ, sklonili se pahrbkovΘ v∞Φnφ, cesty jeho jsou v∞ΦnΘ.
7. Vid∞l jsem, ₧e stanovΘ Chusan jsou pouhß marnost, a t°ßsli se kobercovΘ zem∞ MadianskΘ.
8. Zdali₧ se na °eky, ≤ Hospodine, zdali₧ se na °eky rozpßlil hn∞v tv∙j? Zdali proti mo°i rozhn∞vßnφ tvΘ, kdy₧ jsi jel na konφch sv²ch [a] na vozφch sv²ch spasiteln²ch?
9. Patrn∞ jest zjeveno luΦiÜt∞ tvΘ pro p°φsahy pokolenφm lidu tvΘho stalΘ, SΘlah. ╪eky zem∞ jsi rozd∞lil,
10. Vid∞ly t∞ hory, t°ßsly se, povode≥ vod ustoupila; vydala propast hlas sv∙j, hlubina rukou sv²ch pozdvihla.
11. Slunce a m∞sφc v obydlφ svΘm zastavil se, p°i sv∞tle st°ely tvΘ lΘtaly, p°i blesku stkvoucφ kopφ tvΘ.
12. V hn∞v∞ Ülapal jsi zemi, v prchlivosti mlßtil jsi pohany.
13. VyÜel jsi k vysvobozenφ lidu svΘho, k vysvobozenφ s pomazan²m sv²m; srazil jsi hlavu s domu bezbo₧nφka a₧ do hrdla, obna₧iv zßklad. SΘlah.
14. Holemi jeho probodl jsi hlavu vsφ jeho, kdy₧ se bou°ili jako vich°ice k rozpt²lenφ mΘmu, plΘsali, jako by se₧rati m∞li chudΘho v skryt∞.
15. Bral jsi se po mo°i na konφch sv²ch, [skrze] hromadu vod mnoh²ch.
16. SlyÜel jsem, a zat°ßslo se b°icho mΘ, k hlasu [tomu] drkotali rtovΘ moji, kosti mΘ prßchniv∞ly, a vÜecken jsem se t°ßsl, ₧e se mßm upokojiti v den ssou₧enφ, kdy₧ p°itßhne na lid, aby jej vßleΦn∞ hubil.
17. By¥ pak fφk nekvetl, a nebylo ·rody na vinicφch; by¥ i ovoce olivy pochybilo, a rolφ nep°inesla u₧itky; [a] od ovΦince od°ezovßn byl brav, a nebylo ₧ßdnΘho skotu v chlΘvφch:
18. Jß vÜak v Hospodinu veseliti se budu, plΘsati budu v Bohu spasenφ svΘho.
19. Hospodin Panovnφk jest sφla mß, kter²₧ Φinφ nohy mΘ jako lanφ, a na vysok²ch mφstech m²ch cestu mi zp∙sobuje. P°ednφmu zp∞vßku na m∙j neginot.