Kapitoly: 1, 2, 3.

#DRUHÁ EPIŠTOLA#

#K TESSALONICENSKÝM#

#(SVATÉHO) PAVLA APOŠTOLA.#

V epištole této, jako i v předešlé apoštol Tessalonicenským

slouží:

I. K stálosti při pravdě čisté a zvláště:

A. svědectví slavného jejich víře, lásce i naději, z čistého

učení nabyté, dáváním, a kříže jim, odplatou věčného života

i pomstou, kteráž na jejich nepřátely uvedena bude,

osvědčováním; kap. 1.;

B. od učení scestného, zvláště o dni soudném, od některých

předkládaného, jich vystříháním, a o dvojím běhu církve

předpovídáním, totiž:

1. o jednom žalostném, v tomto dvém obsaženém:

a) že v církvi měli svůdcové nastati a mnohé od víry pravé

odvésti,

b) že antikrist měl se v též církvi zhnízditi;

2. o druhém potěšeném, totiž že vyvolení

a) měli divnou Boží ochranou před svůdci v bezpečnosti

zachováni býti,

b) ovoce šlechetného života nésti; kap. 2.

II. K konání opravdovému povinností jejich, totiž aby za věrné

služebníky se modlívali, kap. 3,1; pro řídkost vyvolených od

víry neodstupovali, v. 2; Bohu, že při nich dílo začaté dokoná,

se dověřovali, v. 3; učení apoštolské za pravidlo svého života

měli, v. 4; pro čistou pravdu protivenství snášeli, v. 5;

s zahaleči netovaryšili, ale jeho života pracovitého

následovali, v. 6.11; spravedlivě se živili, v. 12; v činění

milosrdných skutků stálí byli, v. 13; pravdě nepovolné

vyučovali, v. 14.

Má kapitoly 3.

1.kapitola (Druhá Epištola S. Pavla k Tesalonickým)


Z zrůstu víry a lásky při těch bratřích 3. vděčně Bohu děkuje

svatý Pavel, 5. a jich v tom připomínáním i hrozné nad

bezbožnými u věčném zatracení pomsty, 7. i přerozkošné svatým se

přibližující odplaty potvrzuje.

1. Pavel a Silván a Timoteus církvi Tessalonicenské v Bohu Otci našem a [v] Pánu Ježíši Kristu:
2. Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a [od] Pána Jezukrista.
3. Povinniť jsme díky činiti Bohu vždycky z vás, bratří, tak jakž hodné jest, [protože] velmi roste víra vaše a rozmáhá se láska jednoho každého z vás, všechněch k sobě vespolek,
4. Takže my se vámi v sbořích Božích chlubíme, vaší trpělivostí a věrou ve všech protivenstvích a souženích, kteráž snášíte;
5. [Kterážto jsou] zjevný důvod spravedlivého soudu Božího, abyste tak za hodné jmíni byli království Božího, pro něž i trpíte,
6. Poněvadž spravedlivé jest u Boha, aby zase odplaceno bylo těm, kteříž vás sužují, soužením,
7. Vám pak, úzkost trpícím, [aby dáno bylo] odpočinutí s námi, při zjevení Pána Ježíše s nebe, s anděly moci jeho,
8. V plameni ohně, kterýž pomstu uvede na ty, jenž neznají Boha a neposlouchají evangelium Pána našeho Jezukrista,
9. Kteříž pomstu ponesou, věčné zahynutí, [zahnáni jsouce] od tváři Páně a od slávy moci jeho,
10. Když přijde, aby oslaven byl v svatých svých a předivný ukázal se ve všech věřících, (nebo uvěřeno jest svědectví našemu u vás,) v onen den.
11. Pročež i modlíme se vždycky za vás, aby vás hodné učiniti ráčil povolání toho Bůh náš a vyplnil všecku dobře libou vůli dobrotivosti [své], i skutek víry mocně,
12. Aby oslaveno bylo jméno Pána našeho Jezukrista v vás a vy v něm, podle milosti Boha našeho a Pána Jezukrista.

2.kapitola (Druhá Epištola S. Pavla k Tesalonickým)


Žádá za to, aby byli stálí, 2. a falešným budoucích věcí

předpovídáním nedali se kormoutiti, 3. ale věděli, že antikrist

prve se má zjeviti, i kralovati, 7. i ode Pána teprv zabit býti;

13. protož aby s dobrou myslí zachovávati to, což jim vydal

apoštol, usilovali.

1. Prosímeť pak vás, bratří, skrze příští Pána našeho Jezukrista a naše shromáždění v něj,
2. Abyste se nedali rychle vyrážeti z mysli, ani kormoutiti, buď skrze ducha, buďto skrze řeč, neb skrze list, jako od nás [poslaný], jako by nastával den Kristův.
3. Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť [nenastane den Páně], než až prve přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hřícha, syn zatracení,
4. Protivící a povyšující se nade všecko, což slove Bůh, anebo čemuž se děje Božská čest, takže se posadí v chrámě Božím, tak sobě počínaje, jako by byl Bůh.
5. Nepomníteliž, že ještě byv u vás, o tom jsem vám pravil?
6. A nyní co mešká, víte, [totiž] aby on [teprv] zjeven byl časem svým.
7. Nebo již tajemství nepravosti působí, toliko až by ten, jenž [jej] zdržuje nyní, z prostředku byl vyvržen.
8. A tehdážť zjeven bude ten bezbožník, kteréhož Pán zabije duchem úst svých a zkazí zjevením jasné přítomnosti své,
9. Kteréhožto [nešlechetníka] příští jest podle mocného díla satanova, se vší mocí a divy i zázraky lživými,
10. A se všelikým podvodem nepravosti v těch, jenž hynou, protože lásky pravdy nepřijali, aby spaseni byli.
11. A protož pošle jim Bůh mocné dílo podvodů, aby věřili lži,
12. [A] aby odsouzeni byli všickni, kteříž neuvěřili pravdě, ale oblíbili sobě nepravost.
13. Myť pak jsme povinni děkovati Bohu vždycky z vás, bratří Pánu milí, že vyvolil vás Bůh od počátku k spasení, v posvěcení Ducha a u víře pravdy,
14. K čemuž povolal vás skrze evangelium naše, k dojití slávy Pána našeho Jezukrista.
15. A protož, bratří, stůjtež a držtež se učení vydaného, jemuž jste se naučili, buďto skrze řeč, buďto i skrze list náš.
16. On pak Pán náš Ježíš Kristus, a Bůh i Otec náš, kterýž zamiloval nás a dal [nám] potěšení věčné a naději dobrou z milosti,
17. Potěšujž srdcí vašich a utvrdiž vás v každém slovu i skutku dobrém.

3.kapitola (Druhá Epištola S. Pavla k Tesalonickým)


Ponouká apoštol k snažnosti v svatých modlitbách, 6. a varování

se neřádných a nepokojných bratří, 14. kteří by tím zahanbeni

jsouce, snáze napraveni býti mohli.

1. Dále [pak], bratří, modlte se za nás, aby slovo Páně rozmáhalo se a slaveno bylo, jako i u vás,
2. A abychom vysvobozeni byli od nezbedných a zlých lidí. Neboť ne všech [jest] víra.
3. Ale věrnýť jest Pán, kterýž utvrdí vás a ostříhati bude od zlého.
4. Doufámeť pak v Pánu o vás, že [to,] což vám předkládáme, činíte i činiti budete.
5. Pán pak spravujž srdce vaše k lásce Boží a k trpělivému očekávání Krista.
6. Přikazujemeť pak vám, bratří, ve jménu Pána našeho Jezukrista, abyste se oddělovali od každého bratra, kterýž by se choval neřádně a ne podle naučení vydaného, kteréž přijal od nás.
7. Nebo sami víte, kterak jest potřebí následovati nás, poněvadž jsme se nechovali mezi vámi neslušně.
8. Aniž jsme darmo chleba jedli u koho, ale s prací a s těžkostí, ve dne i v noci dělajíce, abychom žádnému z vás nebyli k obtížení.
9. Ne jako bychom neměli k tomu práva, ale abychom se vám za příklad vydali, abyste nás následovali.
10. Nebo i když jsme byli u vás, to jsme vám předkládali: Kdož nechce dělati, aby také nejedl.
11. Slyšímeť zajisté, že někteří mezi vámi chodí nezpůsobně, nic nedělajíce, ale v neužitečné věci se vydávajíce.
12. Protož těm, kteříž takoví [jsou], přikazujeme, a napomínáme [jich] skrze Pána našeho Jezukrista, aby pokojně pracujíce, svůj chléb jedli.
13. Vy pak, bratří, neoblevujte dobře činíce.
14. Pakli kdo neuposlechne skrze psaní řeči naší, toho znamenejte, a nemějte s ním nic činiti, ať by se zastyděl.
15. Avšak nemějte [ho] za nepřítele, ale napomínejte jako bratra.
16. Sám pak Pán pokoje dejž vám vždycky pokoj všelijakým způsobem. Pán [budiž] se všemi vámi.
17. Pozdravení mou [vlastní] rukou Pavlovou, což jest za znamení v každém listu. Takť obyčejně píši.
18. Milost Pána našeho Jezukrista [budiž] se všemi vámi. Amen. Druhý [list] k Tessalonicenským psán byl z Atén.