Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36.

1.kapitola (2 Paralipomenon)


Ob∞ti 7. a modlitba èalomounova v Gabaon, 14. i bohatstvφ jeho.

1. Kdy₧ se pak zmocnil èalomoun syn David∙v v krßlovstvφ svΘm, a Hospodin B∙h jeho byl s nφm, a zvelebil ho nßramn∞:
2. Tedy rozkßzal èalomoun vÜemu Izraelovi i hejtman∙m, setnφk∙m i soudc∙m, i vÜechn∞m knφ₧at∙m nade vÜφm Izraelem, i p°edn∞jÜφm [v Φeledech] otcovsk²ch.
3. I bral se èalomoun a vÜecko to shromß₧d∞nφ s nφm na v²sost, kterß₧ byla v Gabaon; nebo tam byl stßnek shromß₧d∞nφ Bo₧φho, kter²₧ byl ud∞lal Moj₧φÜ slu₧ebnφk Hospodin∙v na pouÜti.
4. (Truhlu pak Bo₧φ p°ivezl byl David z Kariatjeharim, p°ipraviv jφ [mφsto;] nebo byl rozbil jφ stan v JeruzalΘm∞.)
5. A oltß° m∞d∞n², kter²₧ byl ud∞lal Bezeleel syn Uri, syna Hur, byl tam p°ed stßnkem Hospodinov²m, kde₧ hledal ho èalomoun i [vÜecko] to shromß₧d∞nφ.
6. I ob∞toval tam èalomoun p°ed Hospodinem na oltß°i m∞d∞nΘm, kter²₧ byl p°ed stßnkem ·mluvy, a ob∞toval na n∞m tisφc zßpal∙.
7. TΘ noci ukßzal se B∙h èalomounovi, a °ekl jemu: Äßdej, zaΦ chceÜ, a dßm tob∞.
8. I °ekl èalomoun Bohu: Ty jsi uΦinil otci mΘmu Davidovi milosrdenstvφ velikΘ, mne jsi tΘ₧ ustanovil krßlem mφsto n∞ho.
9. Ji₧ [tedy, ] Hospodine Bo₧e, budi₧ stßlΘ slovo tvΘ [mluvenΘ] s Davidem otcem m²m; nebo ty jsi mne ustanovil za krßle nad lidem [tak] mnoh²m, jako [jest] prachu zemskΘho.
10. Proto₧ dej mi moudrost a um∞nφ, a¥bych vychßzeti mohl p°ed lidem tφmto i vchßzeti. Nebo kdo₧ by mohl souditi tento lid tv∙j tak mnoh²?
11. Tedy odpov∞d∞l B∙h èalomounovi: Proto ₧e bylo to v srdci tvΘm, a ne₧ßdal jsi bohatstvφ, ani zbo₧φ, ani slßvy, ani bez₧ivotφ t∞ch, jen₧ tebe nenßvidφ, ani₧ jsi takΘ za dlouh² v∞k ₧ßdal, ale ₧ßdal jsi sob∞ moudrosti a um∞nφ, abys soudil lid m∙j, nad nφm₧ jsem t∞ ustanovil za krßle:
12. Moudrost a um∞nφ dßno jest tob∞, k Φemu₧¥ p°idßm i bohatstvφ a zbo₧φ, i slßvy, tak ₧e ₧ßdn² z krßl∙, kte°φ₧ byli p°ed tebou, nebyl tob∞ rovn², ani₧ bude po tob∞ takovΘho.
13. I navrßtil se èalomoun s v²sosti, kterß₧ byla v Gabaon, do JeruzalΘma, od stßnku ·mluvy, a tak kraloval nad Izraelem.
14. Nashromß₧dil pak èalomoun voz∙ a jezdc∙, a m∞l tisφc a Φty°i sta voz∙, a dvanßcte tisφc jezdc∙, kterΘ₧ rozsadil do m∞st voz∙, a p°i krßli v JeruzalΘm∞.
15. I slo₧il krßl st°φbra a zlata v JeruzalΘm∞ jako kamenφ, a d°φvφ cedrovΘho jako planΘho fφkovφ, kterΘ₧ [roste] v ·dolφ u velikΘm mno₧stvφ.
16. P°ivodili takΘ èalomounovi kon∞ z Egypta a koup∞ rozliΦnΘ; [nebo] kupci krßlovÜtφ brßvali koup∞ rozliΦnΘ za [sluÜnou] mzdu.
17. A vychßzejφce, vodφvali sp°e₧ voznφk∙ z Egypta za Üest set lot∙ st°φbra, kon∞ pak za p∙l druhΘho sta. A tak vÜechn∞m krßl∙m Hetejsk²m i krßl∙m Syrsk²m oni dodßvali.

2.kapitola (2 Paralipomenon)


Smlouva èalomounova s Chφramem o d∞lnφky a pot°eby k stavenφ chrßmu.

1. A umφniv èalomoun stav∞ti d∙m jmΘnu Hospodinovu, a d∙m sv∙j krßlovsk²,
2. OdeΦtl èalomoun sedmdesßt tisφc nosiΦ∙ a osmdesßt tisφc t∞ch, kte°φ₧ tesali na ho°e, a ·°ednφk∙ nad nimi t°i tisφce a Üest set.
3. Poslal takΘ èalomoun k Chφramovi krßli TyrskΘmu, °ka: Jak₧ jsi se choval k Davidovi otci mΘmu, posφlaje mu d°φvφ cedrovΘ, aby sob∞ stav∞l d∙m k bydlenφ, [tak Φi≥ i mn∞.]
4. [Nebo] aj, jß stav∞ti chci d∙m jmΘnu Hospodina Boha svΘho, aby posv∞cen byl jemu k tomu, aby se p°ed nφm kadilo vonn²mi v∞cmi, a k ustaviΦnΘmu p°edklßdßnφ [chleb∙, ] i k zßpaln²m ob∞tem, rannφm i veΦernφm, ve dny sobotnφ a novom∞sφΦnΘ, i na slavnosti Hospodina Boha naÜeho, co₧ v Izraeli na v∞ky [trvati mß.]
5. D∙m pak, kter²₧ stav∞ti chci, velik² [b²ti mß;] nebo B∙h nßÜ v∞tÜφ jest nade vÜecky bohy.
6. AΦ kdo jest, jeÜto by mohl d∙m jemu vystav∞ti, pon∞vad₧ ho nebe i nebesa nebes obsßhnouti nemohou? Ano i jß kdo jsem, abych jemu d∙m vystav∞ti m∞l, ne₧ toliko k tomu, aby se kadilo p°ed nφm?
7. Proto₧ nynφ poÜli mi mu₧e um∞lΘho, kter²₧ by um∞l d∞lati na zlat∞, na st°φb°e, na m∞di, na ₧eleze, [i] z zlatohlavu a z Φervce, a z postavce modrΘho, a kter²₧ by um∞l °ezati °ezby s jin²mi um∞l²mi, kte°φ₧ jsou u mne v Judstvu a v JeruzalΘm∞, kterΘ₧ zjednal David otec m∙j.
8. P°es to poÜli mi takΘ d°φvφ cedrovΘho a jedlovΘho, a algumim z Libßnu; nebo vφm, ₧e slu₧ebnφci tvoji um∞jφ sekati d°φvφ LibßnskΘ. A hle, slu₧ebnφci moji budou s slu₧ebnφky tv²mi,
9. Aby mi p°ipravili dostatek d°φvφ; nebo d∙m, kter²₧ jß stav∞ti chci, velik² b²ti mß a slavn².
10. A aj, dßm na d∞lnφky, kte°φ₧ sekati majφ d°φvφ, pÜenice semlenΘ slu₧ebnφk∙m tv²m dvadcet tisφc m∞r, a dvadcet tisφc m∞r jeΦmene, a dvadcet tisφc lßk vφna, a dvadcet tisφc tun oleje.
11. I odpov∞d∞l Chφram krßl Tyrsk² psßnφm, kterΘ₧ poslal k èalomounovi: [Jist∞, ] ₧e¥ miluje Hospodin lid sv∙j, proto₧ t∞ ustanovil nad nimi za krßle.
12. ╪ekl dßle Chφram: Po₧ehnan² Hospodin B∙h Izraelsk², kter²₧ uΦinil nebe i zemi, a kter²₧ dal krßli Davidovi syna moudrΘho, um∞lΘho, rozumnΘho a opatrnΘho, aby vystav∞l d∙m Hospodinu a d∙m sv∙j krßlovsk².
13. Proto₧ posφlßm¥ te∩ mu₧e moudrΘho, um∞lΘho a opatrnΘho, kter²₧ byl [u] Chφrama otce mΘho,
14. Syna jednΘ ₧eny ze dcer Dan, otce pak m∞l TyrskΘho, kter²₧ umφ d∞lati na zlat∞, na st°φb°e, na m∞di, ₧eleze, kamenφ a na d°φvφ, i z Üarlatu, z postavce modrΘho, z kmentu a z Φervce, tolikΘ₧ °ezati vÜelijakΘ °ezby, a vymysliti vÜelijakΘ dφlo, kterΘ₧ dßno mu bude s moudr²mi tv²mi, a s moudr²mi pßna mΘho Davida otce tvΘho.
15. PÜenice vÜak toliko a jeΦmene, oleje a vφna, co₧ °ekl pßn m∙j, nech¥ poÜle slu₧ebnφk∙m sv²m.
16. My pak nasekßme d°φvφ z Libßnu, co₧ ho koli bude pot°ebφ tob∞, a p°iplavφme je tob∞ v vo°φch po mo°i k Joppe, a ty dßÜ je voziti do JeruzalΘma.
17. A tak seΦtl èalomoun vÜecky cizozemce, kte°φ₧ byli v zemi IzraelskΘ po seΦtenφ tom, kter²m₧ seΦtl je David otec jeho, a nalezeno jich sto a padesßt tisφc, t°i tisφce a Üest set.
18. I vybral z nich sedmdesßt tisφc nosiΦ∙, a osmdesßt tisφc t∞ch, kte°φ₧ sekali na ho°e, t°i pak tisφce a Üest set ·°ednφk∙, kte°φ₧ lid k dφlu p°φdr₧eli.

3.kapitola (2 Paralipomenon)


Stavenφ chrßmu Bo₧φho.

1. I zaΦal stav∞ti èalomoun domu Hospodinova v JeruzalΘm∞ na ho°e Moria, kterß₧ byla ukßzßna Davidovi otci jeho, na mφst∞, kterΘ₧ byl p°ipravil David, na humn∞ Ornana JebuzejskΘho.
2. A poΦal stav∞ti druhΘho m∞sφce, [dne] druhΘho, krßlovstvφ svΘho lΘta ΦtvrtΘho.
3. A toto [jest] vym∞°enφ èalomounovo p°i stavenφ domu Bo₧φho: Dlouhost lokt∙ podlΘ prvnφ mφry bylo Üedesßti loket, a Üφ° dvadcφti loket.
4. A sφ≥, kterß₧ byla v Φele, jak₧ Üirok² d∙m, byla na dvadceti lokt∙, vysokost pak sto a dvadcφti, a oblo₧il ji vnit° zlatem Φist²m.
5. D∙m pak velik² opa₧il d°φvφm jedlov²m, kterΘ₧ oblo₧il zlatem nejΦistÜφm, na n∞m₧ po vrchu dal nad∞lati palm a °etφzk∙.
6. P°ikryl takΘ d∙m ten kamenem drah²m ozdobn∞; zlato pak to [bylo] zlato ParvaimskΘ.
7. Oblo₧il, pravφm, d∙m, trßmy, ve°eje i st∞ny jeho, i dvΘ°e jeho zlatem, a vyryl cherubφny na st∞nßch.
8. Ud∞lal i d∙m svatyn∞ svat²ch, jeho₧ d²lka [byla] jako Üφ°ka domu, dvadcφti lokt∙, a Üφ°ka lokt∙ dvadcφti, a oblo₧il ji zlatem v²born²m Üesti sty centnΘ°i.
9. H°ebφkovΘ tΘ₧ vß₧ili padesßt lot∙ zlata, ano i sφ≥ce oblo₧il zlatem.
10. Ud∞lal takΘ v dom∞ svatyn∞ svat²ch dva cherubφny dφlem °emesln²m, a oblo₧il je zlatem.
11. Dlouhost k°φdel t∞ch cherubφn∙ byla na dvadceti loket. K°φdlo jedno na p∞t loket, [a] dot²kalo se st∞ny domu, a druhΘ k°φdlo na p∞t loket dot²kalo se k°φdla cherubφna druhΘho.
12. A tak k°φdlo cherubφna jednoho na p∞t loket dot²kalo se st∞ny domu, a k°φdlo druhΘ na p∞t loket dosahovalo k°φdla cherubφna druhΘho.
13. [A tak] k°φdla cherubφn∙ t∞ch rozta₧enß byla na dvadceti lokt∙, a stßli na nohßch sv²ch, tvß°φ svou [obrßceni] do domu.
14. Ud∞lal takΘ i oponu z postavce modrΘho, z Üarlatu, z Φervce a z kmentu, a ud∞lal na nφ cherubφny.
15. Ud∞lal tΘ₧ p°ed domem sloupy dva na t°idceti a p∞t lokt∙ zv²Üφ, a makovice, kterΘ₧ byly na ka₧dΘm svrchu, na p∞t loket.
16. Zd∞lal tΘ₧ i °etφzky [jako] v svatyni svat²ch, a otoΦil je okolo makovic t∞ch sloup∙, a ud∞lav jablek zrnat²ch sto, dal mezi °etφzky.
17. A tak postavil ty sloupy p°ed chrßmem, jeden po pravΘ a druh² po levΘ stran∞, a dal jmΘno tomu, kter²₧ byl po pravici Jachin, a jmΘno tomu, kter²₧ byl po levici, Boaz.

4.kapitola (2 Paralipomenon)


Oltß° k zßpal∙m a nßdobφ chrßmovß.

1. Ud∞lal takΘ i oltß° m∞d∞n², zdΘlφ dvadcφti lokt∙, a dvadcφti lokt∙ zÜφ°φ, desφti pak lokt∙ zv²Üφ.
2. Ud∞lal tΘ₧ mo°e slitΘ, desφti loket od jednoho kraje k druhΘmu, okrouhlΘ v∙kol, zv²Üφ na p∞t lokt∙, a okolek jeho t°idcφti loket v∙kol.
3. Podobenstvφ takΘ vol∙ pod nφm, kter²ch₧ vÜudy v∙kol bylo deset do lokte, obkliΦujφcφch mo°e v∙kol; [a tak byly] dva °ady vol∙ slit²ch, spolu s mo°em.
4. A stßlo na dvanßcti volφch. T°i obrßceni byli na p∙lnoci, a t°i pat°ili k zßpadu, t°i zase postaveni byli ku poledni, a t°i obrßceni byli k v²chodu, a mo°e svrchu na nich stßlo, ale vÜech jich zadkovΘ byli pod mo°em.
5. A bylo ztlouÜtφ na dla≥. Kraj jeho byl, jak²₧ b²vß u koflφku [aneb] kv∞tu liliovΘho, t°i tisφce tun v se beroucφ.
6. Ud∞lal takΘ deset umyvadel, a postavil jich p∞t po pravΘ stran∞, a p∞t po levΘ, k obm²vßnφ z nich. VÜecko, co₧ se strojilo k zßpal∙m, obm²vali z nich, ale mo°e, aby se z n∞ho kn∞₧φ um²vali.
7. Nadto ud∞lal i svφcn∙ zlat²ch deset vedlΘ sluÜnosti jejich, a postavil v chrßm∞, p∞t po pravΘ stran∞ a p∞t po levΘ.
8. Ud∞lal i stol∙ deset, kterΘ₧ postavil v chrßm∞, p∞t po pravΘ a p∞t po levΘ stran∞. K tomu ud∞lal ΦφÜφ zlat²ch sto.
9. Ud∞lal potom sφ≥ kn∞₧skou, tΘ₧ sφ≥ velikou, a dvΘ°e u tΘ₧ sφn∞ okoval m∞dφ.
10. Mo°e pak postavil na pravΘ stran∞ k v²chodu, naproti polednφ stran∞.
11. Nad∞lal takΘ Chφram hrnc∙, lopat a kotlφk∙, a dokonal Chφram dφlo, kterΘ₧ byl d∞lal krßli èalomounovi k domu Bo₧φmu.
12. Dva sloupy a kruhy, makovice takΘ na vrchu t∞ch dvou sloup∙, a m°e₧ovßnφ dvoje, aby p°ikr²valo ty dv∞ makovice okrouhlΘ, kterΘ₧ byly na vrchu sloup∙,
13. A jablek zrnat²ch Φty°i sta na dvojφm m°e₧ovßnφ. Dv∞ma °ady jablka zrnatß byla na m°e₧ovßnφ jednom, aby p°ikr²vala ty dv∞ makovice okrouhlΘ, kterΘ₧ byly na vrchu sloup∙.
14. Podstavky takΘ zd∞lal, a umyvadla na t∞ch podstavcφch.
15. Mo°e jedno, a vol∙ dvanßcte pod nφm.
16. TΘ₧ hrnce a lopaty a vidliΦky t°φrohΘ, a vÜecko nßdobφ jejich zd∞lal Chφram [s] otcem sv²m krßli èalomounovi k domu Hospodinovu z m∞di p°eΦistΘ.
17. Na rovinßch Jordßnsk²ch slΘval to krßl v zemi jilovatΘ, mezi Sochot a Saredata.
18. A tak nad∞lal èalomoun vÜech t∞ch nßdob velmi mnoho, tak ₧e vßhy tΘ m∞di vyhledßvßno nebylo.
19. Zd∞lal takΘ èalomoun i jinß vÜelijakß nßdobφ k domu Bo₧φmu, jako oltß° zlat² a stoly, na nich₧ kladeni byli chlebovΘ p°edlo₧enφ,
20. TolikΘ₧ svφcny i lampy jejich z zlata nejΦistÜφho, aby je rozsv∞covali p°φsluÜn∞ p°ed svatynφ svat²ch,
21. Kv∞ty takΘ a lampy i ut∞radla [z] zlata, a to bylo zlato nejv²born∞jÜφ.
22. I ₧altß°e a kotlφky, kadidlnice a nßdoby k ohark∙m z zlata ΦistΘho, k tomu i brßnu domu, dvΘ°e vnit°nφ svatyn∞ svat²ch, i dvΘ°e domu, [toti₧] v chrßm∞, [byly] z zlata.

5.kapitola (2 Paralipomenon)


Vnesenφ truhly Bo₧φ i nßdob posvßtn²ch do chrßmu.

1. A tak dokonßno jest vÜecko dφlo, kterΘ₧ d∞lal èalomoun k domu Hospodinovu, a vnesl tam èalomoun v∞ci posv∞cenΘ od Davida otce svΘho, tΘ₧ st°φbro a zlato, a vÜecko nßdobφ, slo₧iv [je] mezi poklady domu Bo₧φho.
2. Tedy shromß₧dil èalomoun starÜφ IzraelskΘ, a vÜecky p°ednφ z pokolenφ, [toti₧] knφ₧ata [Φeledφ] otcovsk²ch s syny Izraelsk²mi do JeruzalΘma, aby p°enesli truhlu smlouvy Hospodinovy z m∞sta Davidova, jen₧ jest Sion.
3. I shromß₧dili se k krßli vÜickni mu₧i IzraelÜtφ na slavnost, kterß₧ [b²vß] m∞sφce sedmΘho.
4. Kdy₧ pak p°iÜli vÜickni starÜφ IzraelÜtφ, vzali LevφtovΘ truhlu,
5. A nesli ji zh∙ru, tΘ₧ stßnek ·mluvy, i vÜecka nßdobφ posvßtnß, kterß₧ [byla] v stßnku, p°enesli to kn∞₧φ [a] LevφtovΘ.
6. Zatφm krßl èalomoun i vÜecko shromß₧d∞nφ IzraelskΘ, kterΘ₧ se k n∞mu seÜlo, ob∞tovali p°ed truhlou ovce a voly, kte°φ₧ ani popisovßni, ani vyΦφtßni nebyli pro mno₧stvφ.
7. A tak vnesli kn∞₧φ truhlu smlouvy Hospodinovy na mφsto jejφ, do vnit°nφho domu, do svatyn∞ svat²ch, pod k°φdla cherubφn∙.
8. Nebo cherubφnovΘ m∞li rozta₧enß k°φdla nad mφstem truhly, a p°ikr²vali cherubφnovΘ truhlu i sochory jejφ svrchu.
9. A povytßhli sochor∙, tak ₧e vidφni byli koncovΘ jejich z truhly, k p°edku svatyn∞ svat²ch, vn∞ vÜak nebylo jich vid∞ti. A byla tam a₧ do tohoto dne.
10. Nic nebylo v truhle, krom∞ dvou tabulφ, kterΘ₧ [tam] slo₧il Moj₧φÜ na OrΘb∞ tehdß₧, kdy₧ uΦinil Hospodin smlouvu s syny Izraelsk²mi, a oni vyÜli z Egypta.
11. I stalo se, kdy₧ vychßzeli kn∞₧φ z svatyn∞, (nebo vÜickni kn∞₧φ, kte°φ₧ se koli naÜli, byli se posv∞tili, ani₧ Üet°ili po°ßdku.
12. Tak i LevφtovΘ zp∞vßci vÜickni, [kte°φ₧ byli] p°i Azafovi, HΘmanovi a Jedutunovi, i synovΘ jejich i brat°φ jejich, odφni jsouce kmentem, stßli s cymbßly a loutnami a harfami k v²chodnφ stran∞ oltß°e, a s nimi kn∞₧φ sto a dvadceti, troubφcφch v trouby.
13. Nebo m∞li ti, kte°φ₧ spolu troubili v trouby, a zp∞vßci vydßvati jeden zvuk k chvßlenφ a oslavovßnφ Hospodina); a kdy₧ povyÜovali hlasu na trouby a cymbßly i [jinΘ] nßstroje hudebnΘ, chvßlφce Hospodina a [°kouce, ] ₧e dobr² jest, a ₧e na v∞ky [trvß] milosrdenstvφ jeho: tedy oblak naplnil d∙m ten, d∙m [toti₧] Hospodin∙v,
14. Tak ₧e nemohli kn∞₧φ ostßti a slou₧iti pro ten oblak; nebo slßva Hospodinova byla naplnila d∙m Bo₧φ.

6.kapitola (2 Paralipomenon)


Po₧ehnßnφ èalomounovo shromß₧d∞nφ IzraelskΘmu, 14. i modlitba

jeho.

1. Tehdy °ekl èalomoun: Hospodin °ekl, ₧e bude p°eb²vati v mrßkot∞.
2. Aj, ji₧¥ jsem vystav∞l tob∞, [Pane, ] d∙m k p°eb²vßnφ, a mφsto, v n∞m₧ bys p°eb²val na v∞ky.
3. A obrßtiv krßl tvß° svou, dßval po₧ehnßnφ vÜemu shromß₧d∞nφ IzraelskΘmu. (VÜecko pak shromß₧d∞nφ IzraelskΘ stßlo.)
4. A °ekl: Po₧ehnan² Hospodin B∙h Izraelsk², kter²₧ mluvil ·sty sv²mi Davidovi otci mΘmu, [a to] te∩ skuteΦn∞ naplnil, °ka:
5. Od toho dne, jak₧ jsem vyvedl lid sv∙j z zem∞ EgyptskΘ, nevyvolil jsem m∞sta z ₧ßdnΘho pokolenφ IzraelskΘho k vystavenφ domu, kde₧ by p°eb²valo jmΘno mΘ, ani₧ jsem vyvolil kterΘho mu₧e, aby byl v²vodou nad lidem m²m Izraelsk²m.
6. Ale vyvolil jsem JeruzalΘm, aby tu p°eb²valo jmΘno mΘ, a vyvolil jsem Davida, aby byl nad lidem m²m Izraelsk²m.
7. Ulo₧il t∞ byl zajistΘ David otec m∙j stav∞ti d∙m jmΘnu Hospodina Boha IzraelskΘho.
8. Ale Hospodin °ekl Davidovi otci mΘmu: AΦkoli jsi ulo₧il v srdci svΘm stav∞ti d∙m jmΘnu mΘmu, [a] dob°es uΦinil, ₧es to myslil v srdci svΘm,
9. A vÜak ty nebudeÜ stav∞ti toho domu, ale syn tv∙j, kter²₧ vyjde z bedr tv²ch, on vystavφ d∙m ten jmΘnu mΘmu.
10. A tak splnil Hospodin slovo svΘ, kterΘ₧ byl mluvil. Nebo jsem povstal na mφsto Davida otce svΘho, a dosedl jsem na stolici Izraelskou, jako₧ byl mluvil Hospodin, a ustav∞l jsem d∙m tento jmΘnu Hospodina Boha IzraelskΘho.
11. A postavil jsem tam truhlu, v nφ₧ jest smlouva Hospodinova, kterou₧ uΦinil s syny Izraelsk²mi.
12. I postavil se p°ed oltß°em Hospodinov²m, p°ede vÜφm shromß₧d∞nφm Izraelsk²m, a pozdvihl rukou sv²ch.
13. Ud∞lal pak byl èalomoun v²stupek m∞d∞n² ku podobenstvφ pßnve, a postavil jej u prost°ed sφn∞, p∞ti lokt∙ zdΘlφ, a p∞ti loket zÜφ°φ, a t°φ loket zv²Üφ, i vstoupil na n∞j, a poklekl na kolena svß p°ede vÜφm shromß₧d∞nφm Izraelsk²m, a pozdvihl rukou sv²ch k nebi,
14. A °ekl: Hospodine Bo₧e Izraelsk², nenφ¥ podobnΘho tob∞ Boha na nebi ani na zemi, kter²₧ by ost°φhal smlouvy a milosrdenstvφ slu₧ebnφk∙m sv²m, chodφcφm p°ed tebou v celΘm srdci svΘm,
15. Kter²₧ jsi splnil slu₧ebnφku svΘmu, Davidovi otci mΘmu, to, co₧ jsi mluvil jemu. Jak₧ jsi mluvil ·sty sv²mi, tak jsi to skuteΦn∞ naplnil, jak₧ se to dnes [vidφ.]
16. Nynφ tedy, ≤ Hospodine Bo₧e Izraelsk², naplni₧ slu₧ebnφku svΘmu, Davidovi otci mΘmu, co₧ jsi mluvil jemu, °ka: Nebude¥ vyhlazen mu₧ z rodu tvΘho od tvß°i mΘ, aby nem∞l sed∞ti na stolici IzraelskΘ, jestli₧e toliko ost°φhati budou synovΘ tvoji cesty svΘ, chodφce v zßkon∞ mΘm, tak jako₧ jsi ty chodil p°ede mnou.
17. Proto₧ nynφ, ≤ Hospodine Bo₧e Izraelsk², nech¥ jest upevn∞no slovo tvΘ, kterΘ₧ jsi mluvil slu₧ebnφku svΘmu Davidovi.
18. (AΦ zdali v pravd∞ bydliti bude B∙h s Φlov∞kem na zemi? Aj, nebesa, n²br₧ nebesa nebes neobsahujφ t∞, mnohem mΘn∞ d∙m tento, kter²₧ jsem vystav∞l.)
19. A popat° k modlitb∞ slu₧ebnφka svΘho a k ·p∞nφ jeho, Hospodine Bo₧e m∙j, slyÜe volßnφ a modlitbu, kterou₧ slu₧ebnφk tv∙j modlφ se p°ed tebou,
20. Aby oΦi tvΘ byly otev°enΘ na d∙m tento dnem i nocφ, na mφsto toto, o n∞m₧ jsi mluvil, ₧e tu p°eb²vati bude jmΘno tvΘ, abys vysl²chal modlitbu, kterou₧ se modlφvati bude slu₧ebnφk tv∙j na mφst∞ tomto.
21. Vysl²chej₧ tedy modlitbu slu₧ebnφka svΘho, i lidu svΘho IzraelskΘho, kterou₧ se modlφvati budou na mφst∞ tomto, ty v₧dy vysl²chej z mφsta p°eb²vßnφ svΘho, s nebe, a vysl²chaje, bu∩ milostiv.
22. Kdy₧ by zh°eÜil Φlov∞k proti bli₧nφmu svΘmu, a nutil by ho k p°φsaze, tak ₧e by p°isahati musil, a p°iÜla by ta p°φsaha p°ed oltß° do domu tohoto:
23. Ty vysl²chej s nebe, a rozeznej i rozsu∩ slu₧ebnφky svΘ, mst∞ nad bezbo₧n²m, obraceje usilovßnφ jeho na hlavu jeho, a ospravedl≥uje spravedlivΘho, odplacuje mu podlΘ spravedlnosti jeho.
24. TolikΘ₧ kdy₧ by pora₧en byl lid tv∙j Izraelsk² od nep°ßtel, proto ₧e zh°eÜili proti tob∞, jestli₧e by obrßtφce se, vyznßvali jmΘno tvΘ, a modlΘce se, ponφ₧en∞ by prosili tebe v dom∞ tomto:
25. Ty vysl²chej s nebe, a odpus¥ h°φch lidu svΘmu IzraelskΘmu, a p°ive∩ je zase do zem∞, kterou₧ jsi jim dal i otc∙m jejich.
26. Podobn∞ kdy₧ by zav°φno bylo nebe, a neprÜel by dΘÜ¥, proto ₧e zh°eÜili proti tob∞, a modlΘce se na mφst∞ tomto, vyznßvali by jmΘno tvΘ, a od h°φchu svΘho by se odvrßtili po tvΘm trestßnφ:
27. Ty vysl²chej na nebi, a odpus¥ h°φch slu₧ebnφk∙ sv²ch a lidu svΘho IzraelskΘho, vyuΦuje je cest∞ v²bornΘ, po nφ₧ by chodili, a dej dΘÜ¥ na zemi svou, kterou₧ jsi dal lidu svΘmu za d∞dictvφ.
28. Byl-li by hlad na zemi, byl-li by mor, sucho neb rez, kobylky neb brouci jestli₧e by byli, ssou₧il-li by jej nep°φtel jeho v zemi ob²vßnφ jeho, aneb jakßkoli rßna a jakßkoli nemoc:
29. VÜelikou modlitbu a ka₧dΘ ·p∞nφ, kterΘ₧ by pochßzelo od kterΘhokoli Φlov∞ka, aneb ode vÜeho lidu tvΘho IzraelskΘho, kdy₧ by jen poznajφce jeden ka₧d² rßnu svou a bolest svou, pozdvihl by rukou sv²ch v dom∞ tomto,
30. Ty vysl²chej s nebe, z mφsta p°eb²vßnφ svΘho, a slituj se, a odpla¥ jednomu ka₧dΘmu podlΘ skutk∙ jeho, vedlΘ toho, jak₧ znßÜ srdce jeho, (ty zajistΘ sßm znßÜ srdce lidskß),
31. Aby se bßli tebe, a chodili po vÜech cestßch tv²ch, po vÜecky dny, v nich₧ by ₧ivi byli na zemi, kterou₧ jsi dal otc∙m naÜim.
32. N²br₧ takΘ i cizozemec, kter²₧ nenφ z lidu tvΘho IzraelskΘho, p°iÜel-li by z zem∞ dalekΘ pro jmΘno tvΘ velikΘ a ruku tvou silnou, a rßm∞ tvΘ vzta₧enΘ, kdy₧ by p°iÜli a modlili se v dom∞ tomto:
33. Ty vysl²chej s nebe, z mφsta p°eb²vßnφ svΘho, a uΦi≥ vÜecko to, o Φe₧ volati bude k tob∞ cizozemec ten, aby poznali vÜickni nßrodovΘ zem∞ jmΘno tvΘ, a bßli se tebe jako lid tv∙j Izraelsk², a aby poznali, ₧e jmΘno tvΘ vz²vßno jest nad domem tφmto, kter²₧ jsem vystav∞l.
34. Kdy₧ by vytßhl lid tv∙j k boji proti nep°ßtel∙m sv²m cestou, kterou₧ bys je poslal, a modlili by se tob∞ naproti m∞stu tomuto, kterΘ₧ jsi vyvolil, a domu tomuto, kter²₧ jsem ustav∞l jmΘnu tvΘmu:
35. Ty vysl²chej s nebe modlitbu a ·p∞nφ jejich, a vyvo∩ p°i jejich.
36. Kdy₧ by zh°eÜili proti tob∞, (jako₧ nenφ Φlov∞ka, jeÜto by neh°eÜil), a rozhn∞vaje se na n∞, vydal bys je v moc nep°φteli, tak ₧e by je jatΘ vedli ti, kte°φ₧ by je zjφmali, do zem∞ dalekΘ neb blφzkΘ;
37. A usmyslili by sob∞ v zemi, do nφ₧ by zajati byli, a obrßtφce se, modlili by se tob∞ v zemi zajetφ svΘho, °kouce: Zh°eÜili jsme, p°evrßcen∞ jsme Φinili, a bezbo₧n∞ jsme se chovali;
38. A tak navrßtili by se k tob∞ cel²m srdcem sv²m a celou duÜφ svou v zemi zajetφ svΘho, do kterΘ₧ by zajati byli, a modlili by se naproti zemi svΘ, kterou₧ jsi dal otc∙m jejich, a naproti m∞stu, kterΘ₧ jsi vyvolil, a domu, kter²₧ jsem vzd∞lal jmΘnu tvΘmu:
39. Vysl²chej s nebe, z mφsta p°φbytku svΘho, modlitbu jejich a ·p∞nφ jejich, a vyvo∩ p°i jejich, a odpus¥ lidu svΘmu, kter²₧ by zh°eÜil proti tob∞.
40. Nynφ [tedy] , Bo₧e m∙j, nech¥ jsou, prosφm, oΦi tvΘ otev°enΘ, a uÜi tvΘ naklon∞nΘ k modlitb∞ na mφst∞ tomto.
41. Aj, nynφ povsta≥, ≤ Hospodine Bo₧e, k odpoΦinutφ svΘmu, ty i truhla sφly tvΘ; kn∞₧φ tvoji, Hospodine Bo₧e, nech¥ jsou obleΦeni v spasenφ, a svatφ tvoji a¥ se veselφ v dobr²ch v∞cech.
42. Hospodine Bo₧e, neodvracej₧ tvß°i [od] pomazanΘho svΘho, pamatuj na milosrdenstvφ [zaslφbenß] Davidovi slu₧ebnφku svΘmu.

7.kapitola (2 Paralipomenon)


Posv∞cenφ chrßmu. 8. Slavnost stßnk∙. 12. Zaslφbenφ Bo₧φ èalomounovi

uΦin∞nΘ.

1. A kdy₧ p°estal èalomoun modliti se, rychle ohe≥ sstoupil s nebe, a sehltil zßpal i [jinΘ] ob∞ti, a slßva Hospodinova naplnila d∙m ten,
2. Tak ₧e nemohli kn∞₧φ vjφti do domu Hospodinova, proto ₧e naplnila slßva Hospodinova d∙m Hospodin∙v.
3. VÜickni pak synovΘ IzraelÜtφ vid∞li, kdy₧ sstupoval ohe≥ a slßva Hospodinova na d∙m, a padÜe tvß°φ k zemi na dlß₧enφ, klan∞li se a chvßlili Hospodina, ₧e dobr² jest, a ₧e na v∞ky [trvß] milosrdenstvφ jeho.
4. P°i tom krßl a vÜecken lid ob∞tovali ob∞ti p°ed Hospodinem.
5. Ob∞toval zajistΘ krßl èalomoun ob∞t dvamecφtma tisφc vol∙, a ovec sto a dvadceti tisφc∙, kdy₧ posv∞covali domu Bo₧φho krßl i vÜecken lid.
6. Ale kn∞₧φ stßli p°i sv²ch ·°adφch, tΘ₧ i LevφtovΘ s nßstroji hudebn²mi Hospodinov²mi, kter²ch₧ byl nad∞lal David krßl k oslavovßnφ Hospodina, (nebo na v∞ky milosrdenstvφ jeho), ₧almem Davidov²m, kter²₧ jim vydal. [Jinφ] pak kn∞₧φ troubili v trouby naproti nim, a vÜecken lid Izraelsk² stßl.
7. Posv∞til takΘ èalomoun prost°edku tΘ sφn∞, kterß₧ [byla] p°ed domem Hospodinov²m; nebo ob∞toval tu ob∞ti zßpalnΘ a tuky ob∞tφ, pokojn²ch, proto ₧e [na] oltß°i m∞d∞nΘm, kter²₧ byl ud∞lal èalomoun, nemohli se sm∞stknati zßpalovΘ a ob∞ti suchΘ i tukovΘ jejich.
8. I dr₧el èalomoun slavnost toho Φasu za sedm dnφ, a vÜecken Izrael s nφm, shromß₧d∞nφ velmi velikΘ odtud, kudy₧ se vchßzφ do Emat, a₧ ku potoku EgyptskΘmu.
9. I sv∞tili dne osmΘho svßtek; nebo posv∞cenφ oltß°e slavili za sedm dnφ, tolikΘ₧ slavnost tu za sedm dnφ.
10. T°imecφtmΘho pak dne m∞sφce sedmΘho propustil lid k p°φbytk∙m jejich s radostφ a veselφm srdce z toho, co₧ dobrΘho uΦinil Hospodin Davidovi a èalomounovi a Izraelovi lidu svΘmu.
11. I dokonal èalomoun d∙m Hospodin∙v a d∙m krßlovsk², a vÜecko, co₧koli byl ulo₧il v srdci svΘm, aby uΦinil v dom∞ Hospodinov∞ a v dom∞ svΘm, Ü¥astn∞ se mu vedlo.
12. V tom ukßzal se Hospodin èalomounovi v noci, a °ekl jemu: UslyÜel jsem modlitbu tvou, a vyvolil jsem sob∞ to mφsto za d∙m ob∞tφ.
13. Jestli₧e zavru nebe, tak ₧e by nebylo deÜt∞, a jestli₧e p°ikß₧i kobylkßm, aby pohubily zemi, tΘ₧ jestli₧e poÜli morovou rßnu na lid sv∙j,
14. A poni₧ujφce se lid m∙j, nad nφm₧ jest vz²vßno jmΘno mΘ, modlili by se, a hledali by tvß°i mΘ, a odvrßtili by se od cest sv²ch zl²ch: i jß takΘ vyslyÜφm je s nebe, a odpustφm h°φch jejich, a uzdravφm zemi jejich.
15. Budou¥ ji₧ i oΦi mΘ otev°enΘ, a uÜi mΘ naklon∞nΘ k modlitb∞ [z] mφsta tohoto.
16. Nebo nynφ vyvolil jsem a posv∞til domu tohoto, aby tu p°eb²valo jmΘno mΘ a₧ na v∞ky, a aby tu byly oΦi mΘ a srdce mΘ po vÜecky dny.
17. A ty budeÜ-li choditi p°ede mnou, jako chodil David otec tv∙j, tak abys Φinil vÜecko to, co₧ jsem p°ikßzal tob∞, ustanovenφ i soud∙ m²ch ost°φhaje:
18. Utvrdφm zajistΘ stolici krßlovstvφ tvΘho, jako₧ jsem uΦinil smlouvu s Davidem otcem tv²m, °ka: Nebude vyhlazen mu₧ z rodu tvΘho, aby nepanoval nad Izraelem.
19. Jestli₧e pak se odvrßtφte a opustφte ustanovenφ mß a p°ikazßnφ mß, kterß₧ jsem vßm vydal, a odejdouce, slou₧iti budete boh∙m cizφm a klan∞ti se jim:
20. VyplΘnφm takovΘ z zem∞ svΘ, kterou₧ jsem jim dal, a d∙m tento, kterΘho₧ jsem posv∞til jmΘnu svΘmu, zavrhu od tvß°i svΘ, a vydßm jej v p°φslovφ a v rozprßvku mezi vÜemi nßrody.
21. A tak d∙m ten, kter²₧ byl zv²Üen² ka₧dΘmu jdoucφmu mimo n∞j, bude k u₧asnutφ, a dφ: ProΦ tak uΦinil Hospodin zemi tΘto a domu tomuto?
22. Tedy odpov∞dφ: Proto ₧e opustili Hospodina Boha otc∙ sv²ch, kter²₧ je vyvedl z zem∞ EgyptskΘ, a chopili se boh∙ cizφch, a klan∞jφce se jim, slou₧ili jim, proto₧ uvedl na n∞ vÜecky tyto zlΘ v∞ci.

8.kapitola (2 Paralipomenon)


M∞sta n∞kterß èalomoun vystav∞l. 7. Nßrody pod plat uvedl. 13. Kn∞₧φ

zpo°ßdal.

1. Stalo se potom po p°eb∞hnutφ dvadcφti let, v nich₧ stav∞l èalomoun d∙m Hospodin∙v a d∙m sv∙j,
2. [Äe] vystav∞l èalomoun m∞sta, kterß₧ byl dal Chφram èalomounovi, a osadil tam syny IzraelskΘ.
3. Zatφm tßhl èalomoun do Emat Soby, a zmocnil se jφ.
4. I ustav∞l Tadmor na pouÜti, a vÜecka m∞sta sklad∙ vystav∞l v Emat.
5. Vystav∞l i Betoron ho°ejÜφ, tΘ₧ i Betoron dolejÜφ, m∞sta ohrazenß zdmi, branami i zßvorami.
6. Ano i Baalat a vÜecka m∞sta, v nich₧ m∞l sklady èalomoun, a vÜecka m∞sta voz∙, i m∞sta jφzdn²ch, vÜecko vedlΘ ₧ßdosti svΘ, co₧koli cht∞l stav∞ti v JeruzalΘm∞ a na Libßnu, i po vÜφ zemi panovßnφ svΘho.
7. VÜecken [takΘ] lid, kter²₧ byl poz∙stal z Hetejsk²ch, a Amorejsk²ch a Ferezejsk²ch, a Hevejsk²ch a Jebuzejsk²ch, kte°φ₧ nebyli z Izraele,
8. Z syn∙ jejich, kte°φ₧ byli poz∙stali po nich v zemi tΘ, jich₧ byli nevyhubili synovΘ IzraelÜtφ, uvedl èalomoun pod plat a₧ do tohoto dne.
9. Ale z syn∙ Izraelsk²ch, jich₧ nepodrobil èalomoun v slu₧bu p°i dφle svΘm, (nebo oni byli mu₧i bojovnφ a p°ednφ knφ₧ata jeho, ·°ednφci nad vozy a jezdci jeho),
10. Z t∞ch, pravφm, bylo p°ednφch vlßda°∙, kterΘ₧ m∞l krßl èalomoun, dv∞ st∞ a padesßte, kte°φ₧ panovali nad lidem.
11. Dceru pak Faraonovu p°est∞hoval èalomoun z m∞sta Davidova do domu, kter²₧ jφ byl vystav∞l. Nebo °ekl: Nemohla¥ by bydliti man₧elka mß v dom∞ Davida krßle IzraelskΘho, nebo svat² jest, proto ₧e veÜla do n∞ho truhla Hospodinova.
12. Tedy ob∞toval èalomoun zßpaly Hospodinu na oltß°i Hospodinovu, kter²₧ byl vzd∞lal p°ed sφnφ,
13. Cokoli nßle₧it∞ ka₧dΘho dne ob∞tovßno b²ti m∞lo podlΘ p°ikßzanφ Moj₧φÜova, ve dny sobotnφ, na novm∞sφce a na slavnosti, po t°ikrßt do roka, na slavnost p°esnic, na slavnost tΘhodn∙, a na slavnost stßnk∙.
14. Ustanovil takΘ podlΘ na°φzenφ Davida otce svΘho po°ßdky kn∞₧skΘ k ·°ad∙m jejich, a Levφty ku povinnostem jejich, aby chvßlili [Boha, ] a p°isluhovali p°i kn∞₧φch nßle₧it∞ ka₧dΘho dne, a vrßtnΘ v po°ßdcφch jejich u jednΘ ka₧dΘ brßny; nebo tak byl rozkaz Davida mu₧e Bo₧φho.
15. Ani₧ se uch²lili od rozkßzanφ krßlova kn∞₧φm a Levφt∙m p°i vÜelikΘ v∞ci i p°i pokladφch.
16. A kdy₧ dostrojeno bylo vÜecko dφlo èalomounovo od toho dne, v n∞m₧ zalo₧en byl d∙m Hospodin∙v, a₧ do vystavenφ jeho, a tak dokonßn byl d∙m Hospodin∙v,
17. Tedy jel èalomoun do Aziongaber a do Elat p°i b°ehu mo°skΘm v zemi IdumejskΘ.
18. I poslal jemu Chφram po slu₧ebnφcφch sv²ch lodφ, a slu₧ebnφky um∞lΘ na mo°i, kte°φ₧ plavivÜe se s slu₧ebnφky èalomounov²mi do Ofir, nabrali odtud Φty°i sta a padesßte centnΘ°∙ zlata, a p°inesli je krßli èalomounovi.

9.kapitola (2 Paralipomenon)


O tΘm₧ jako I Krßl. 10.

1. Krßlovna pak z Sßby uslyÜevÜi pov∞st o èalomounovi, p°ijela do JeruzalΘma, aby zkusila èalomouna v pohßdkßch, s vojskem velmi velik²m a s velbloudy, na nich₧ p°inesla vonn²ch v∞cφ, a zlata velmi mnoho i kamenφ drahΘho. P°iÜla tedy k èalomounovi, a mluvila s nφm o vÜecko, co₧ m∞la v srdci svΘm.
2. Jφ₧to odpov∞d∞l èalomoun [na] vÜecka slova jejφ. Nebylo nic skrytΘho p°ed èalomounem, naΦ by jφ neodpov∞d∞l.
3. Proto₧ uz°evÜi krßlovna z Sßby moudrost èalomounovu, a d∙m, kter²₧ byl ustav∞l,
4. I pokrmy stolu jeho, tΘ₧ sedßnφ a stßvßnφ slu₧ebnφk∙ jeho p°isluhujφcφch jemu, i roucha jejich, Üe≥k²°e takΘ jeho a od∞v jejich, i stupn∞, kter²mi₧ vstupoval k domu Hospodinovu: zd∞sila se nßramn∞,
5. A °ekla krßli: Pravߥ jest °eΦ, kterou₧ jsem slyÜela v zemi svΘ o v∞cech tv²ch a o moudrosti tvΘ.
6. VÜak jsem necht∞la v∞°iti °eΦem jejich, a₧ jsem p°ijela a uz°ela oΦima sv²ma, a aj, nenφ mi praveno ani polovice o velikosti moudrosti tvΘ. P°ev²Üil jsi pov∞st tu, kterou₧ jsem slyÜela.
7. Blahoslavenφ mu₧i tvoji, a blahoslavenφ slu₧ebnφci tvoji tito, kte°φ₧ stojφ p°ed tebou v₧dycky, a slyÜφ moudrost tvou.
8. Budi₧ Hospodin B∙h tv∙j po₧ehnan², kter²₧ t∞ sob∞ oblφbil, aby t∞ posadil na stolici svΘ, abys byl krßlem na mφst∞ Hospodina Boha tvΘho. Proto ₧e miluje B∙h tv∙j Izraele, aby jej utvrdil na v∞ky, ustanovil t∞ nad nimi krßlem, abys Φinil soud a spravedlnost.
9. I dala krßli sto a dvadceti centnΘ°∙ zlata, a vonn²ch v∞cφ velmi mnoho, [i] kamenφ drahΘho, ani₧ bylo kdy [p°ivezeno] takov²ch vonn²ch v∞cφ, jakΘ₧ darovala krßlovna z Sßby èalomounovi.
10. K tomu takΘ i slu₧ebnφci Chφramovi, a slu₧ebnφci èalomounovi, kte°φ₧ byli p°ivezli zlata z Ofir, p°ivezli d°φvφ algumim a kamenφ drahΘho.
11. I nad∞lal krßl z toho d°φvφ algumim stup≥∙ k domu Hospodinovu i k domu krßlovu, tΘ₧ harf a louten zp∞vßk∙m, ani₧ kdy prvΘ vφdßny takovΘ v∞ci v zemi JudskΘ.
12. Krßl takΘ èalomoun dal krßlovn∞ z Sßby vedlΘ vÜφ v∙le jejφ, Φeho₧ po₧ßdala, krom∞ toho, co₧ byla p°inesla k krßli. Potom se navrßtila a odjela do zem∞ svΘ, ona i slu₧ebnφci jejφ.
13. Byla pak vßha toho zlata, kterΘ₧ p°ichßzelo èalomounovi na ka₧d² rok, Üest set Üedesßte a Üest centnΘ°∙ zlata,
14. Krom∞ toho, [co₧] kupci a prodavaΦi p°inßÜeli, a vÜickni krßlovΘ ArabÜtφ. A v²vodovΘ tΘ zem∞ p°ivß₧eli zlato a st°φbro èalomounovi.
15. A proto₧ nad∞lal krßl èalomoun dv∞ st∞ Ütφt∙ z zlata ta₧enΘho; Üest set [lot∙] zlata ta₧enΘho dßval na ka₧d² Ütφt.
16. A t°i sta pavΘz z zlata ta₧enΘho; t°i sta [lot∙] zlata dal na ka₧dou pavΘzu. I slo₧il je krßl v dom∞ lesu LibßnskΘho.
17. Ud∞lal takΘ krßl stolici z kostφ slonov²ch velikou, a oblo₧il ji zlatem Φist²m.
18. A bylo Üest stup≥∙ k tΘ stolici, a podno₧e tΘ stolice takΘ byly z zlata, dr₧φcφ se stolice, ano i spolehadla rukßm s obou stran, tu kde₧ se sedalo, a dva lvovΘ stßli u spolehadel.
19. Dvanßcte tΘ₧ lv∙ stßlo tu na Üesti stupnφch s obou stran. Nebylo nic ud∞lßno takovΘho v ₧ßdnΘm krßlovstvφ.
20. Nadto vÜecky nßdoby krßle èalomouna, jich₧ ku pitφ u₧φvali, byly zlatΘ, a vÜecky nßdoby v dom∞ lesu LibßnskΘho byly z zlata nejΦistÜφho. Nic [nebylo] z st°φbra, ani₧ ho sob∞ co vß₧ili za dn∙ èalomounov²ch.
21. Nebo m∞l krßl lodφ, kterΘ₧ p°echßzely p°es mo°e s slu₧ebnφky Chφramov²mi. Jednou ve t°ech letech vracovaly se ty lodφ mo°skΘ, p°inßÜejφcφ zlato a st°φbro, kosti slonovΘ a opice a pßvy.
22. I zveleben jest krßl èalomoun nad vÜecky krßle zemskΘ v bohatstvφ a v moudrosti.
23. ProΦe₧ vÜickni krßlovΘ zem∞ ₧ßdostivi byli [vid∞ti] tvß° èalomounovu, aby slyÜeli moudrost jeho, kterou₧ slo₧il B∙h v srdci jeho.
24. Z nich₧ jeden ka₧d² p°inßÜeli takΘ dar sv∙j, nßdoby st°φbrnΘ a nßdoby zlatΘ, roucha a zbroj, i vonnΘ v∞ci, kon∞ a mezky, ka₧dΘho roku,
25. Tak ₧e m∞l èalomoun Φty°i tisφce stßjφ konφ a voz∙, a dvanßcte tisφc jezdc∙, kterΘ₧ rozsadil v m∞stech voz∙ a p°i krßli v JeruzalΘm∞.
26. I panoval nade vÜemi krßli od °eky [Eufrates] a₧ k zemi FilistinskΘ, a a₧ k konΦinßm Egyptsk²m.
27. A slo₧il krßl st°φbra v JeruzalΘm∞ jako kamenφ, a cedrovΘho d°φvφ jako planΘho fφkovφ, kterΘ₧ [roste] v ·dolφ u velikΘm mno₧stvφ.
28. P°ivodili takΘ èalomounovi kon∞ z Egypta i ze vÜech zemφ.
29. JinΘ pak v∞ci èalomounovy, prvnφ i poslednφ, vypsßny jsou v knize Nßtana proroka, a v proroctvφ AchißÜe SilonskΘho, a u vid∞nφch Jaaddy proroka o Jeroboßmovi synu Nebatovu.
30. A kraloval èalomoun v JeruzalΘm∞ nade vÜφm Izraelem Φty°idceti let.
31. I usnul èalomoun s otci sv²mi, a pochovali jej v m∞st∞ Davida otce jeho. Kraloval pak Roboßm syn jeho mφsto n∞ho.

10.kapitola (2 Paralipomenon)


O tΘm₧ jako I Krßl. 12.

1. Tedy odÜel Roboßm do Sichem; nebo tam seÜel se byl vÜecken Izrael, aby ho ustanovili za krßle.
2. Stalo se pak, kdy₧ o tom uslyÜel Jeroboßm syn Nebat∙v, jsa v Egypt∞, kam₧ byl utekl p°ed krßlem èalomounem, navrßtil se Jeroboßm z Egypta.
3. Nebo poslali a povolali ho. Tedy p°iÜed Jeroboßm i vÜecken Izrael, mluvili k Roboßmovi, °kouce:
4. Otec tv∙j stφ₧il jho naÜe, proto₧ nynφ polehΦ slu₧by otce svΘho tvrdΘ a b°emene jeho t∞₧kΘho, kterΘ₧ vlo₧il na nßs, a budeme tob∞ slou₧iti.
5. Kter²₧ °ekl jim: Po t°ech dnech navra¥te se ke mn∞. I odÜel lid.
6. V tom radil se krßl Roboßm s starci, kte°φ₧ stßvali p°ed èalomounem otcem jeho, jeÜt∞ za ₧ivota jeho, °ka: Kterak vy radφte, jakou odpov∞d mßm dßti lidu tomu?
7. I odpov∞d∞li jemu, °kouce: Jestli₧e se dobrotiv∞ ukß₧eÜ lidu tomuto a povolφÜ jim, a mluviti budeÜ p°φv∞tiv∞, budou slu₧ebnφci tvoji po vÜecky dny.
8. Ale [on] opustil radu starc∙, kterou₧ dali jemu, a radil se s mlßdenci, kte°φ₧ odrostli s nφm, a stßvali p°ed nφm.
9. A °ekl jim: Co vy radφte, jakou mßme dßti odpov∞d lidu tomuto, kte°φ₧ mluvili ke mn∞, °kouce: PolehΦ b°emene, kterΘ₧ vlo₧il otec tv∙j na nßs?
10. Jemu₧ odpov∞d∞li mlßdenci, kte°φ₧ zrostli s nφm, °kouce: Takto odpovφÜ lidu tomu, kte°φ₧ mluvili k tob∞ a °ekli: Otec tv∙j stφ₧il jho naÜe, ty pak polehΦ nßm, takto dφÜ jim: NejmenÜφ [prst] m∙j tlustÜφ jest, ne₧li bedra otce mΘho.
11. Nynφ tedy, otec m∙j t∞₧kΘ b°φm∞ vzlo₧il na vßs, jß pak p°idßm b°emene vaÜeho; otec m∙j trestal vßs biΦφky, ale jß biΦi uzlovat²mi.
12. Potom p°iÜel Jeroboßm i vÜecken lid k Roboßmovi dne t°etφho, jak₧ byl vy°kl krßl, °ka: Navra¥te se ke mn∞ dne t°etφho.
13. I odpov∞d∞l jim krßl tvrd∞. Nebo opustil krßl Roboßm radu starc∙,
14. A mluvil k nim vedlΘ rady mlßdenc∙, °ka: Otec m∙j stφ₧il jho vaÜe, jß pak k n∞mu p°idßm; otec m∙j trestal vßs biΦφky, ale jß biΦi uzlovat²mi.
15. A tak neuposlechl krßl lidu. (P°φΦina zajistΘ byla od Boha, aby naplnil Hospodin °eΦ svou, kterou₧ mluvil skrze AchißÜe SilonskΘho k Jeroboßmovi synu Nebatovu.)
16. Proto₧ [vida] vÜecken Izrael, ₧e by je krßl oslyÜel, odpov∞d∞l lid krßli, °kouce: Jak²₧ mßme dφl v Davidovi? Ani d∞dictvφ nemßme v synu Izai. Jeden ka₧d² k stan∙m sv²m, ≤ Izraeli! Nynφ opat° d∙m sv∙j, Davide. OdÜel tedy vÜecken Izrael k stan∙m sv²m,
17. Tak ₧e nad syny Izraelsk²mi [toliko, ] kte°φ₧ bydlili v m∞stech Judsk²ch, kraloval Roboßm.
18. A kdy₧ poslal krßl Roboßm Adurama, kter²₧ byl nad platy, uhßzeli ho synovΘ IzraelÜtφ kamenφm a₧ do smrti, Φφm₧ krßl Roboßm p°inucen byl, aby vsedna na v∙z, utekl do JeruzalΘma.
19. A tak odstoupili synovΘ IzraelÜtφ od domu Davidova a₧ do dneÜnφho dne.

11.kapitola (2 Paralipomenon)


Roboßm vßlky nechati musil. 5. M∞sta v Judstvu vzd∞lal. 18. Äen i d∞tφ

nabyl.

1. Kdy₧ pak p°ijel Roboßm do JeruzalΘma, shromß₧dil d∙m Jud∙v a Beniamin∙v, sto a osmdesßte tisφc v²born²ch bojovnφk∙, aby bojovali proti Izraelovi, a aby zase obrßceno bylo krßlovstvφ k Roboßmovi.
2. Tedy stala se °eΦ Hospodinova k SemaißÜovi, mu₧i Bo₧φmu, °koucφ:
3. Pov∞z Roboßmovi synu èalomounovu, krßli JudskΘmu, a vÜemu lidu IzraelskΘmu, kter²₧ jest v [pokolenφ] Judov∞ a Beniaminov∞, °ka:
4. Takto pravφ Hospodin: Netßhn∞te a nebojujte proti brat°φm sv²m, navra¥te se jeden ka₧d² do domu svΘho; nebo ode mne stala se v∞c tato. I uposlechli rozkazu Hospodinova, a navrßtili se, aby netßhli proti Jeroboßmovi.
5. I bydlil Roboßm v JeruzalΘm∞, a vzd∞lal m∞sta hrazenß v Judstvu.
6. A vzd∞lal BetlΘm, Etam. a Tekoe,
7. Betsur, Socho a Adulam,
8. Gßt, Maresa a Zif,
9. Adoraim, Lachis a Azeka,
10. Zaraha, Aialon a Hebron, kterß₧ [byla] v pokolenφ Judov∞ a Beniaminov∞ m∞sta hrazenß.
11. A kdy₧ upevnil [m∞sta] hrazenß, osadil v nich knφ₧ata, a [zd∞lal] Üpi₧φrny k potravßm, k oleji a vφnu.
12. A v jednom ka₧dΘm m∞st∞ [slo₧il] Ütφty a kopφ, a opat°il ta [m∞sta] velmi dob°e, a tak kraloval nad Judou a Beniaminem.
13. Kn∞₧φ takΘ a LevφtovΘ, kte°φ₧ [byli] ve vÜem Izraeli, postavili se k n∞mu ze vÜech konΦin sv²ch.
14. Opustili byli zajistΘ LevφtovΘ p°edm∞stφ svß i vlßda°stvφ svß, a odebrali se do Judstva a do JeruzalΘma, (proto, ₧e je zavrhl Jeroboßm a synovΘ jeho, aby v ·°adu kn∞₧skΘm neslou₧ili Hospodinu.
15. A na°φdil sob∞ kn∞₧φ [k slou₧enφ] po v²sostech ∩ßbl∙m a telat∙m, kter²ch₧ byl nad∞lal).
16. A za nimi ze vÜech pokolenφ Izraelsk²ch ti, kte°φ₧ oddali srdce svΘ k hledßnφ Hospodina Boha IzraelskΘho, p°iÜli do JeruzalΘma, aby ob∞tovali Hospodinu Bohu otc∙ sv²ch.
17. A tak utvrdili krßlovstvφ JudskΘ, a zsilili Roboßma syna èalomounova za t°i lΘta, a po ta t°i lΘta chodili po cest∞ Davidov∞ a èalomounov∞.
18. Potom pojal sob∞ Roboßm ₧enu, Mahalat, dceru Jerimota syna Davidova, a Abichail, dceru Eliaba syna Izai.
19. Kterß₧ mu zplodila syny: Jeusa a SemarißÜe a Zahama.
20. A po tΘ pojal Maachu dceru Absolonovu, kterß₧ mu porodila AbißÜe, Attaie, Zizu a Selomita.
21. Ale miloval Roboßm Maachu dceru Absolonovu, nade vÜecky ₧eny i ₧eniny svΘ; nebo byl pojal ₧en osmnßct, a ₧enin Üedesßt, a zplodil dvadceti a osm syn∙ a Üedesßte dcer.
22. Ustanovil pak Roboßm AbißÜe syna Maachy za knφ₧e a v²vodu mezi brat°φmi jeho; nebo [myslil] ho ustanoviti krßlem.
23. A opatrnosti u₧φvaje, rozsadil vÜecky [jinΘ] syny svΘ po vÜech krajφch Judov²ch a Beniaminov²ch, ve vÜech m∞stech ohrazen²ch, i dal jim potravy hojn∞, a nabral [jim] mnoho ₧en.

12.kapitola (2 Paralipomenon)


Lid Judsk² dßn v moc Sesßkovi. 9. Chrßm JeruzalΘmsk² zloupen. 16. Roboßm

um°el.

1. I stalo se, kdy₧ utvrdil krßlovstvφ Roboßm a zmocnil je, opustil zßkon Hospodin∙v, i vÜecken Izrael s nφm.
2. Stalo se, pravφm, lΘta pßtΘho krßlovstvφ Roboßmova, ₧e vytßhl Sesßk krßl Egyptsk² proti JeruzalΘmu, (nebo byli zh°eÜili proti Hospodinu),
3. S tisφcem a dv∞ma sty voz∙, a s Üedesßti tisφci jφzdn²ch, a nebylo poΦtu lidu, kter²₧ p°itßhl s nφm z Egypta, Lubimsk²ch, Sukkimsk²ch a Chussimsk²ch.
4. A pobral m∞sta hrazenß, kterß₧ byla v Judstvu, a p°itßhl a₧ k JeruzalΘmu.
5. Tedy SemaißÜ prorok p°iÜel k Roboßmovi a k knφ₧at∙m Judsk²m, kte°φ₧ se byli sebrali do JeruzalΘma, bojφce se Sesßka, a °ekl jim: Toto pravφ Hospodin: Vy jste mne opustili, i jß takΘ opouÜtφm vßs v rukou Sesßkov²ch.
6. I ponφ₧ili se knφ₧ata Izraelskß i krßl, a °ekli: Spravedliv²¥ [jest] Hospodin.
7. A kdy₧ vid∞l Hospodin, ₧e se ponφ₧ili, stalo se slovo Hospodinovo k SemaißÜovi, °koucφ: Ponφ₧ili¥ jsou se, neshladφm jich, ale dßm jim tudφ₧ vysvobozenφ, ani₧ se vyleje prchlivost mß na JeruzalΘm skrze Sesßka.
8. A vÜak slou₧iti jemu budou, aby zkusili, co jest to mn∞ slou₧iti, a slou₧iti krßl∙m zemsk²m.
9. A tak vstoupiv Sesßk krßl Egytsk² do JeruzalΘma, pobral poklady domu Hospodinova, i poklady domu krßlovskΘho, vÜecko to pobral. Vzal i pavΘzy zlatΘ, kter²ch₧ byl nad∞lal èalomoun.
10. I nad∞lal krßl Roboßm mφsto nich pavΘz m∞d∞n²ch, a poruΦil [je] ·°ednφk∙m nad drabanty, kte°φ₧ ost°φhali brßny domu krßlovskΘho.
11. A kdy₧ krßl chodφval do domu Hospodinova, p°ichßzφvali drabanti a nosili je; potom tΘ₧ zase p°inßÜeli je do pokoje drabant∙.
12. Kdy₧ se pak ponφ₧il, odvrßtila se od n∞ho prchlivost Hospodinova, a neshladil ho do cela, tak jako₧ se k Judovi v dobr²ch v∞cech ohlaÜoval.
13. Tedy zmocnil se krßl Roboßm v JeruzalΘm∞ a kraloval; nebo ve Φty°idcφti a v jednom lΘt∞ byl Roboßm, kdy₧ poΦal kralovati, a sedmnßcte let kraloval v JeruzalΘm∞, m∞st∞, kterΘ₧ vyvolil Hospodin ze vÜech pokolenφ Izraelsk²ch, aby tam p°eb²valo jmΘno jeho. JmΘno matky jeho bylo Naama Ammonitskß.
14. Kter²₧ Φinil zlΘ v∞ci; nebo neustavil srdce svΘho, aby hledal Hospodina.
15. V∞ci pak Roboßmovy, prvnφ i poslednφ, zda₧ zapsßny nejsou v knihßch SemaißÜe proroka, a Iddo proroka, kde₧ se vyΦφtß po°ßdek rod∙, ano i vßlky mezi Roboßmem a Jeroboßmem, po vÜecky dny?
16. I usnul Roboßm s otci sv²mi, a pochovßn jest v m∞st∞ Davidov∞, a kraloval AbißÜ syn jeho mφsto n∞ho.

13.kapitola (2 Paralipomenon)


Vßlka mezi AbißÜem a Jeroboßmem. 15. AbißÜ Ü¥astn∞ svφt∞zil a zmocn∞n

jest.

1. LΘta osmnßctΘho krßle Jeroboßma kraloval AbißÜ nad Judou.
2. T°i lΘta kraloval v JeruzalΘm∞, (a jmΘno matky jeho Michaia, dcera Urielova z Gabaa), a byla vßlka mezi AbißÜem a Jeroboßmem.
3. ProΦe₧ sÜikoval AbißÜ vojsko udatn²ch bojovnφk∙, Φty°ikrßt sto tisφc mu₧∙ v²born²ch, Jeroboßm pak sÜikoval se proti n∞mu, maje osmkrßt sto tisφc mu₧∙ v²born²ch, velmi udatn²ch.
4. I postavil se AbißÜ na vrchu hory Semaraim, kterß₧ byla mezi horami Efraimsk²mi, a °ekl: SlyÜte mne, Jeroboßme i vÜecken Izraeli.
5. Zdali₧ jste nem∞li v∞d∞ti, ₧e Hospodin B∙h Izraelsk² dal krßlovstvφ Davidovi nad Izraelem na v∞ky, jemu i syn∙m jeho smlouvou trvßnlivou?
6. Ale povstal Jeroboßm syn Nebat∙v, slu₧ebnφk èalomouna syna Davidova, a zprotivil se pßnu svΘmu.
7. A sebrali se k n∞mu lidΘ nevß₧nφ a bezbo₧nφ a zsilili se proti Roboßmovi synu èalomounovu, Roboßm pak byv dφt∞ a srdce choulostivΘho, neodep°el jim zmu₧ile.
8. Tak vy nynφ myslφte zsiliti se proti krßlovstvφ Hospodinovu, kterΘ₧ jest v ruce syn∙ Davidov²ch, a jest vßs velikΘ mno₧stvφ; mßte takΘ p°i sob∞ telata zlatß, kter²ch₧ vßm nad∞lal Jeroboßm, za bohy.
9. Zdali₧ jste nezavrhli kn∞₧φ Hospodinov²ch, syn∙ Aronov²ch a Levφt∙, a nad∞lali jste sob∞ kn∞₧φ, tak jako nßrodovΘ [jin²ch] zemφ? Kdo₧koli p°ichßzφ, aby posv∞ceny byly ruce jeho volΦetem mlad²m a sedmi skopci, hned je kn∞zem t∞ch, jen₧ nejsou bohovΘ.
10. Ale my jsme Hospodina Boha naÜeho, ani₧ jsme se ho spustili, kn∞₧φ pak p°isluhujφcφ Hospodinu [jsou] synovΘ Aronovi a LevφtovΘ, kte°φ₧ konajφ prßci svou,
11. A pßlφ Hospodinu zßpaly ka₧dΘho jitra a ka₧dΘho veΦera, kadφ takΘ vonn²mi v∞cmi, zpo°ßdanφ takΘ chleb∙ na stole ΦistΘm, a svφcen zlat² s lampami jeho [spravujφ, ] aby ho°ely ka₧dΘho veΦera. A tak my ost°φhßme na°φzenφ Hospodina Boha svΘho, ale vy strhli jste se jeho.
12. Proto₧ aj, s nßmi jest B∙h v∙dce [nßÜ, ] a kn∞₧φ jeho a trouby zvuΦnΘ, aby zn∞ly proti vßm. SynovΘ IzraelÜtφ, nebojujte s Hospodinem Bohem otc∙ sv²ch, nebo nepovede se vßm Ü¥astn∞.
13. Mezi tφm Jeroboßm obvedl zßlohy, aby po zadu na n∞ p°ipadli, a tak byli [IzraelÜtφ] p°ed Judsk²mi, a zßlohy ty byly jim pozadu.
14. Tedy spat°iv Juda, an vßlka jim s p°edu i s zadu, zvolali k Hospodinu, a kn∞₧φ troubili v trouby.
15. UΦinili takΘ pok°ik mu₧i JudÜtφ. I stalo se v tom pok°iku mu₧∙ Judsk²ch, ranil B∙h Jeroboßma i vÜecken Izrael p°ed AbißÜem a Judou.
16. A tak utφkali synovΘ IzraelÜtφ p°ed Judou, ale dal je B∙h v ruku jejich.
17. Nebo porazili je AbißÜ a lid jeho ranou velikou, tak ₧e padlo zbit²ch z Izraele p∞tkrßt sto tisφc mu₧∙ v²born²ch.
18. Proto₧ snφ₧eni jsou synovΘ IzraelÜtφ v ten Φas, a zmocnili se synovΘ Judovi, nebo zpolehli na Hospodina Boha otc∙ sv²ch.
19. I honil AbißÜ Jeroboßma, a vzal mu m∞sta, Bethel i vsi jeho, Jesana i vsi jeho, a Efron i vsi jeho.
20. Ani₧ se mohl zase zsiliti vφce Jeroboßm po vÜecky dny AbißÜovy. I ranil jej Hospodin, tak ₧e um°el.
21. Ale AbißÜ zmocnil se, kter²₧ byl sob∞ pojal ₧en Φtrnßct, a zplodil dvamecφtma syn∙ a Üestnßcte dcer.
22. Ostatek pak Φin∙ AbißÜov²ch, a ₧ivota jeho i °eΦφ jeho, sepsßno jest v knize proroka Iddo.

14.kapitola (2 Paralipomenon)


Kralovßnφ Azovo, 9. vßlka i vφt∞zstvφ jeho nad Mou°enφny.

1. Kdy₧ pak usnul AbißÜ s otci sv²mi, a pochovali jej v m∞st∞ Davidov∞, kraloval Aza syn jeho mφsto n∞ho. Za jeho dn∙ v pokoji byla zem∞ deset let.
2. I Φinil Aza to, co₧ se dob°e lφbilo Hospodinu Bohu jeho.
3. Nebo zbo°il oltß°e cizφ i v²sosti, a stroskotal obrazy jejich, a posekal hßje jejich.
4. A p°ikßzal Judovi, aby hledali Hospodina Boha otc∙ sv²ch, a ost°φhali zßkona a p°ikßzanφ jeho.
5. Zkazil, pravφm, po vÜech m∞stech Judsk²ch v²sosti a sluneΦnΘ obrazy, a bylo v pokoji krßlovstvφ za Φasu jeho.
6. Zatφm vzd∞lal m∞sta hrazenß v Judstvu, proto ₧e v pokoji byla zem∞, ani₧ jakß proti n∞mu vßlka [povstala] t∞ch let; nebo Hospodin dal jemu odpoΦinutφ.
7. I °ekl lidu JudskΘmu: Vzd∞lejme ta m∞sta, a ohra∩me je zdmi a v∞₧emi, branami i zßvorami, dokud₧ zem∞ jest v moci naÜφ. [Aj, ] ₧e jsme hledali Hospodina Boha svΘho, hledali jsme [ho, ] a dal nßm odpoΦinutφ odevÜad. A tak stav∞li a Ü¥astn∞ se jim zvedlo.
8. M∞l pak Aza vojsko t∞ch, kte°φ₧ nosili Ütφty a kopφ, z pokolenφ Judova t°ikrßt sto tisφc∙, a z Beniaminova pavΘznφk∙ a st°elc∙ dv∞ st∞ a osmdesßte tisφc∙. VÜickni ti byli mu₧i udatnφ.
9. I vytßhl proti nim Zerach Mou°enφn, [maje] v vojÜt∞ desetkrßt sto tisφc∙, a voz∙ t°i sta, a p°itßhl a₧ k Maresa.
10. Vytßhl tΘ₧ i Aza proti n∞mu. I sÜikovali vojska v ·dolφ Sefata u Maresa.
11. Tedy volal Aza k Hospodinu Bohu svΘmu, a °ekl: Hospodine, nenφ¥ pot°ebφ tob∞ velikΘho mno₧stvφ, kdy₧ ty chceÜ pomoci mdlejÜφm. Pomozi₧ nßm, Hospodine Bo₧e nßÜ, nebo¥ v tebe doufßme, a ve jmΘnu tvΘm jdeme proti mno₧stvφ tomuto. Hospodine, ty [jsi] B∙h nßÜ; nech¥ nemß moci proti tob∞ bφdn² Φlov∞k.
12. I ranil Hospodin Mou°enφny p°ed Azou a p°ed lidem Judsk²m, tak ₧e utφkali Mou°enφnovΘ.
13. A honil je Aza i lid, kter²₧ byl s nφm, a₧ do Gerar. I padli Mou°enφnovΘ, ₧e se nijak₧ otaviti nemohli; nebo pot°φni jsou p°ed Hospodinem a p°ed vojskem jeho. I odnesli onino ko°istφ velmi mnoho.
14. Pohubili takΘ vÜecka m∞sta v∙kol Gerar; strach zajistΘ Hospodin∙v p°ipadl na n∞. I vzebrali vÜecka m∞sta; nebo mnoho ko°istφ v nich bylo.
15. TΘ₧ i obyvatele v stanφch p°i dobytcφch zbili, a zajavÜe ovec velmi mnoho a velbloud∙, navrßtili se do JeruzalΘma.

15.kapitola (2 Paralipomenon)


Napomenutφ AzarißÜovo, 9. obnovenφ nßbo₧enstvφ i smlouvy s Bohem.

1. Tehdy na AzarißÜe syna Odedova sstoupil duch Bo₧φ.
2. ProΦe₧ vyÜed vst°φc Azovi, °ekl jemu: SlyÜte mne, Azo i vÜecko pokolenφ Judovo a Beniaminovo. Hospodin [byl] s vßmi, dokud₧ jste byli s nφm, a budete-li ho hledati, najdete ho; pakli ho opustφte, opustφ¥ vßs.
3. Po mnohΘ zajistΘ dny Izrael [jest] bez pravΘho Boha a bez kn∞₧φ, uΦitel∙ i bez zßkona,
4. JeÜto, kdyby se v ·zkosti svΘ k Hospodinu Bohu IzraelskΘmu byli obrßtili a hledali ho, byli¥ by ho nalezli.
5. Ale Φas∙ t∞chto nenφ bezpeΦno vychßzeti ani vchßzeti; nebo nepokoj velik² jest mezi vÜemi obyvateli zem∞,
6. Tak ₧e Ülapß nßrod po nßrodu, a m∞sto po m∞stu, proto ₧e B∙h kormoutφ je vÜelijak²mi ·zkostmi.
7. Proto₧ vy posil≥te se, a neopouÜt∞jte rukou sv²ch; nebo mß mzdu prßce vaÜe.
8. A kdy₧ slyÜel Aza slova ta a proroctvφ Odeda proroka, posilil se, a vyplΘnil ohavnosti ze vÜφ zem∞ JudskΘ a BeniaminskΘ, i z m∞st, kterß₧ byl vzal na ho°e Efraim, a obnovil oltß° Hospodin∙v, kter²₧ byl p°ed sφnφ Hospodinovou.
9. Potom shromß₧dil vÜecko pokolenφ Judovo i Beniaminovo, a p°φchozφ s nimi z Efraima, Manassesa a Simeona; nebo jich bylo uteklo k n∞mu z lidu IzraelskΘho velmi mnoho, vidouce, ₧e Hospodin B∙h jeho jest s nφm.
10. I sebrali se do JeruzalΘma t°etφho m∞sφce, patnßctΘho lΘta kralovßnφ Azova,
11. A ob∞tovali Hospodinu v ten den z ko°istφ p°ihnan²ch, vol∙ sedm set a ovcφ sedm tisφc.
12. A veÜli v smlouvu, aby hledali Hospodina Boha otc∙ sv²ch, z celΘho srdce svΘho a ze vÜφ duÜe svΘ,
13. A kdo₧ by koli nehledal Hospodina Boha IzraelskΘho, aby byl usmrcen, bu∩ mal² neb velik², bu∩ mu₧ neb ₧ena.
14. I p°isßhli Hospodinu hlasem velik²m, s zvukem na trouby i na pozouny.
15. VÜecken zajistΘ lid Judsk² radoval se z p°φsahy tΘ; nebo cel²m srdcem sv²m p°isßhli, a se vÜφ ochotnostφ hledali ho, a nalezli jej. I dal jim odpoΦinutφ Hospodin se vÜech stran.
16. Nadto i Maachu matku ssadil Aza krßl, aby nebyla krßlovnou, proto ₧e byla vzd∞lala v hßji hroznou modlu. I pod¥al Aza modlu tu hroznou, a zdrobil i spßlil [ji] p°i potoku Cedron.
17. AΦkoli v²sosti nebyly zka₧eny v lidu IzraelskΘm, srdce vÜak Azovo bylo celΘ po vÜecky dny jeho.
18. Vnesl takΘ ty v∞ci, kterΘ₧ posv∞ceny byly od otce jeho, i to, Φeho₧ [sßm] posv∞til, do domu Bo₧φho, st°φbro, zlato i nßdoby.
19. A nebylo vßlky a₧ do lΘta t°idcßtΘho pßtΘho kralovßnφ Azova.

16.kapitola (2 Paralipomenon)


Vßlka Bßzova s Azou. 7. Proroctvφ Chanani proroka. 12. Nemoc i smrt Azova.

1. LΘta t°idcßtΘho ÜestΘho kralovßnφ Azova vytßhl Bßza krßl Izraelsk² proti Judovi, a stav∞l Rßma, aby nedal vyjφti ani jφti k Azovi krßli JudskΘmu.
2. Tedy vzav Aza st°φbro i zlato z poklad∙ domu Hospodinova i domu krßlovskΘho, poslal k Benadadovi krßli SyrskΘmu, kter²₧ bydlil v DamaÜku, °ka:
3. Smlouva [jest] mezi mnou a mezi tebou, mezi otcem m²m a mezi otcem tv²m. Aj, posφlam¥ te∩ st°φbro a zlato, jdi, zruÜ smlouvu svou s Bßzou krßlem Izraelsk²m, a¥ odtrhne ode mne.
4. I uposlechl Benadad krßle Azy, a poslal knφ₧ata s vojsky sv²mi proti m∞st∙m Izraelsk²m. I dobyli Jon a Dan, tΘ₧ Abelmaim i vÜech m∞st Neftalφmov²ch, v nich₧ m∞li sklady.
5. To kdy₧ uslyÜel Bßza, p°estal stav∞ti Rßma, a zanechal dφla svΘho.
6. V tom Aza krßl pojal vÜecken lid Judsk², a pobrali kamenφ z Rßma i d°φvφ, z n∞ho₧ stav∞l Bßza, a vystav∞l z n∞ho Gabaa a Masfa.
7. V ten pak Φas p°iÜel Chanani prorok k Azovi krßli JudskΘmu, a °ekl jemu: Äe jsi zpolehl na krßle SyrskΘho, a nezpolehl jsi na Hospodina Boha svΘho, proto uÜlo vojsko krßle SyrskΘho z ruky tvΘ.
8. Zdali₧ jsou ChussimÜtφ a LubimÜtφ nem∞li vojsk velmi velik²ch, s vozy a jezdci nßramn∞ mnoh²mi? A kdy₧ jsi zpolehl na Hospodina, vydal je v ruku tvou.
9. OΦi zajistΘ Hospodinovy spat°ujφ vÜecku zemi, aby dokazoval sφly svΘ p°i t∞ch, kte°φ₧ jsou k n∞mu srdce up°φmΘho. Blßzniv∞ jsi uΦinil v tΘ v∞ci, proto₧ od toho Φasu budou proti tob∞ vßlky.
10. Tedy rozhn∞vav se Aza na proroka, dal ho do v∞zenφ; nebo se byl rozhn∞val na n∞j pro tu v∞c. A utiskal Aza n∞kterΘ z lidu toho Φasu.
11. O jin²ch pak v∞cech Azov²ch, prvnφch i poslednφch, zapsßno jest v knize o krßlφch Judsk²ch a Izraelsk²ch.
12. Potom lΘta t°idcßtΘho devßtΘho kralovßnφ svΘho nemocen byl Aza na nohy svΘ t∞₧kou nemocφ, a vÜak v nemoci svΘ nehledal Boha, ale lΘka°∙.
13. A tak usnul Aza s otci sv²mi, a um°el lΘta Φty°idcßtΘho prvnφho kralovßnφ svΘho.
14. A pochovali jej v hrob∞ jeho, kter²₧ byl vytesal sob∞ v m∞st∞ Davidov∞, a polo₧ili ho na l∙₧ku, kterΘ₧ byl naplnil vonn²mi v∞cmi a mastmi dφlem apatykß°sk²m p°ipraven²mi. I pßlili to jemu ohn∞m velmi velik²m.

17.kapitola (2 Paralipomenon)


Jozafatova opatrnost, 3. pobo₧nost, 5. bohatstvφ, 10. i moc.

1. I kraloval Jozafat syn jeho mφsto n∞ho, a zmocnil se Izraele.
2. I osadil lidem vßleΦn²m vÜecka m∞sta hrazenß v Judstvu, a postavil strß₧ v zemi JudskΘ a v m∞stech Efraim, kterß₧ byl zdob²val Aza otec jeho.
3. A byl Hospodin s Jozafatem; nebo chodil po cestßch Davida otce svΘho prvnφch, ani₧ hledal modl.
4. Ale Boha otce svΘho hledal, a v p°ikßzanφch jeho chodil, ani₧ nßsledoval skutk∙ lidu IzraelskΘho.
5. I utvrdil Hospodin krßlovstvφ v ruce jeho, a dal vÜecken lid Judsk² dary Jozafatovi, tak ₧e m∞l bohatstvφ a slßvy hojn∞.
6. A nabyv udatnΘho srdce k cestßm Hospodinov²m, zkazil p°esto takΘ i v²sosti a hßje v Judstvu.
7. LΘta pak t°etφho krßlovstvφ svΘho poslal knφ₧ata svß: Benchaile, AbdißÜe, ZacharißÜe, Natanaele a MicheßÜe, aby uΦili v m∞stech Judsk²ch.
8. A s nimi Levφty: SemaißÜe, NetanißÜe, ZebadißÜe, Azaele, Semiramota, Jonatana, AdonißÜe, TobißÜe a TobadonißÜe, Levφty, a s nimi Elisama a Jehorama, kn∞₧φ,
9. Kte°φ₧ uΦili v Judstvu, majφce s sebou knihu zßkona Hospodinova. Chodili pak v∙kol po vÜech m∞stech Judsk²ch, vyuΦujφce lid.
10. I byl strach Hospodin∙v na vÜech krßlovstvφch zemφ, kterΘ₧ byly v∙kol Judstva, tak ₧e nebojovali proti Jozafatovi.
11. N²br₧ i FilistinÜtφ p°inßÜeli Jozafatovi dary a berni ulo₧enou. ArabÜtφ takΘ p°ihßn∞li jemu dobytky, skopc∙ po sedmi tisφcφch a sedmi stech, tΘ₧ kozl∙ po sedmi tisφcφcha sedmi stech.
12. I prospφval Jozafat, a rostl a₧ na nejvyÜÜφ, a vystav∞l v Judstvu zßmky a m∞sta k sklad∙m.
13. A prßci mnohou vedl p°i m∞stech Judsk²ch, mu₧e pak vßleΦnΘ [a] slovoutnΘ [m∞l] v JeruzalΘm∞.
14. A tento jest poΦet jich po domφch otc∙ jejich: Z Judy knφ₧ata nad tisφci: Adna knφ₧e, a s nφm udatn²ch rytφ°∙ t°ikrßt sto tisφc.
15. A po n∞m Jochanan knφ₧e, a s nφm dv∞ st∞ a osmdesßt tisφc.
16. Po n∞m AmazißÜ syn Zichr∙v, kter²₧ se dobrovoln∞ byl oddal Hospodinu, a p°i n∞m dvakrßt sto tisφc mu₧∙ udatn²ch.
17. Z Beniamina pak mu₧ udatn² Eliada, a s nφm lidu zbrojnΘho s luΦiÜti a pavΘzami dvakrßt sto tisφc.
18. A po n∞m Jozabad, a s nφm sto a osmdesßt tisφc zp∙sobn²ch k boji.
19. Ti slou₧ili krßli, krom∞ t∞ch, kterΘ₧ byl osadil krßl po m∞stech hrazen²ch po vÜem Judstvu.

18.kapitola (2 Paralipomenon)


Ta₧enφ Jozafatovo s Achabem na vojnu. 32. Zahynutφ Achabovo.

1. I m∞l Jozafat bohatstvφ a slßvu velmi velikou, a sp°φznil se s Achabem.
2. P°ijel pak po letech k Achabovi do Sama°φ, a nabil Achab ovcφ a vol∙ hojn∞ pro n∞j a pro lid, kter²₧ byl s nφm, a namlouval ho, aby tßhl do Rßmot Galßd.
3. Nebo °ekl Achab krßl Izraelsk² Jozafatovi krßli JudskΘmu: PotßhneÜ-li se mnou do Rßmot Galßd? Odpov∞d∞l jemu: Jak₧ jsem jß, tak jsi ty, jako lid tv∙j, tak lid m∙j, a s tebou¥ [budu] v tom boji.
4. ╪ekl takΘ Jozafat krßli IzraelskΘmu: Vzeptej se medle dnes na slovo Hospodinovo.
5. I shromß₧dil krßl Izraelsk² prorok∙ sv²ch Φty°i sta mu₧∙, a °ekl jim: Mßme-li jeti do Rßmot Galßd na vojnu, Φili tak nechati? I °ekli: Tßhni, nebo dß [je] B∙h v ruku krßlovu.
6. Tedy °ekl Jozafat: Co₧ ji₧ nenφ zde proroka Hospodinova ₧ßdnΘho, abychom se ho zeptali?
7. Odpov∞d∞l krßl Izraelsk² Jozafatovi: JeÜt∞¥ [jest] mu₧ jeden, skrze n∞ho₧ bys se mohl poraditi s Hospodinem, ale jß ho nenßvidφm, proto ₧e mi nikdy nic dobrΘho neprorokuje, ale v₧dycky zlΘ. Ten jest MicheßÜ syn Jeml∙v. Ale Jozafat °ekl: Nech¥ tak nemluvφ krßl.
8. Proto₧ povolav krßl Izraelsk² komornφka jednoho, °ekl: P°ive∩ sem rychle MicheßÜe syna Jemlova.
9. (Mezi tφm krßl Izraelsk² a Jozafat krßl Judsk² sed∞li jeden ka₧d² na stolici svΘ, odφni jsouce rouchem. Sed∞li pak v placu u vrat brßny Sama°skΘ, a vÜickni proroci prorokovali p°ed nimi.
10. Kde₧to SedechißÜ syn Kenan∙v ud∞lal sob∞ byl i rohy ₧eleznΘ, a °ekl: Takto pravφ Hospodin: T∞mito trkati budeÜ SyrskΘ, dokud₧ jich nepohubφÜ.
11. Tak podobn∞ vÜickni proroci prorokovali, °kouce: Je∩ do Rßmot Galßd, a Ü¥astn∞¥ se povede; nebo dß [je] Hospodin v ruku krßlovu.)
12. V tom posel ten, kter²₧ Üel, aby zavolal MicheßÜe, mluvil jemu, °ka: Aj, °eΦi prorok∙ t∞ch jednostejnΘ jsou a dobrΘ p°ed krßlem. Medle, bu∩ °eΦ tvß, jako [°eΦ] kterΘho z nich, a mluv dobrΘ v∞ci.
13. Jemu₧ °ekl MicheßÜ: Äiv¥ jest Hospodin, ₧e co₧koli vy°kne B∙h m∙j, to mluviti budu.
14. A kdy₧ p°iÜel k krßli, °ekl jemu krßl: MicheßÜi, mßme-li jeti proti Rßmot Galßd na vojnu, Φili tak nechati? Kter²₧ °ekl: Tßhn∞te a Ü¥astn∞¥ se vßm povede, i budou dßni v ruku vaÜi.
15. JeÜt∞ °ekl jemu krßl: I kolikrßt₧ t∞ mßm p°φsahou zavazovati, abys mi nemluvil ne₧ pravdu ve jmΘnu Hospodinovu?
16. Proto₧ °ekl: Vid∞l jsem vÜecken lid Izraelsk² rozpt²len² po horßch jako ovce, kterΘ₧ nemajφ past²°e; nebo °ekl Hospodin: Nemajφ pßna tito, navra¥ se jeden ka₧d² do domu svΘho v pokoji.
17. I °ekl krßl Izraelsk² Jozafatovi: Zdali₧¥ jsem ne°ekl, ₧e mi nebude prorokovati nic dobrΘho, ale zlΘ?
18. ╪ekl dßle: Proto₧ slyÜte slovo Hospodinovo: Vid∞l jsem Hospodina sedφcφho na tr∙nu svΘm, a vÜecko vojsko nebeskΘ stojφcφ po pravici jeho i po levici jeho.
19. I °ekl Hospodin: Kdo oklamß Achaba krßle IzraelskΘho, aby vytßhl a padl u Rßmot Galßd? A kdy₧ pravil ten toto, a jin² pravil jinΘ,
20. To₧¥ vyÜel duch, a postaviv se p°ed Hospodinem, °ekl: Jß ho oklamßm. Hospodin pak °ekl jemu: Jak²m zp∙sobem?
21. Odpov∞d∞l: Vyjdu a budu duchem l₧iv²m v ·stech vÜech prorok∙ jeho. Kter²₧to °ekl: OklamßÜ a dovedeÜ toho; jdi₧ a uΦi≥ tak.
22. Proto₧ aj, ji₧t∞ dal Hospodin ducha l₧ivΘho v ·sta prorok∙ tv²ch t∞chto, jeÜto vÜak Hospodin mluvil zlΘ proti tob∞.
23. Tedy p°istoupiv SedechißÜ syn Kenan∙v, dal polφΦek MicheßÜovi a °ekl: Kterou₧ jest cestou odÜel duch Hospodin∙v ode mne, aby mluvil tob∞?
24. Odpov∞d∞l MicheßÜ: Aj, uz°φÜ v ten den, kdy₧ vejdeÜ do nejtajn∞jÜφho pokoje, abys se skryl.
25. I °ekl krßl Izraelsk²: Jm∞te MicheßÜe, a dove∩te ho k Amonovi hejtmanu m∞sta, a k Joasovi synu krßlovu.
26. A dφte: Takto pravφ krßl: Dejte tohoto do ₧alß°e a dßvejte mu jφsti maliΦko chleba a maliΦko vody, dokud₧ se nenavrßtφm v pokoji.
27. Ale MichßÜ °ekl: Jestli₧e se ty navrßtφÜ v pokoji, tedy¥ nemluvil Hospodin skrze mne. P°esto °ekl: SlyÜte₧ [to] vÜickni lidΘ.
28. A tak tßhl krßl Izraelsk² a Jozafat krßl Judsk² proti Rßmot Galßd.
29. I °ekl krßl Izraelsk² Jozafatovi: Zm∞nφm jß se, kdy₧ p∙jdu k bitv∞, ale ty oblec se v roucho svΘ. I zm∞nil se krßl Izraelsk², a jeli k bitv∞.
30. Krßl pak Syrsk² p°ikßzal byl hejtman∙m nad vozy sv²mi, °ka: Nebojujte proti malΘmu ani proti velikΘmu, ne₧ proti samΘmu krßli IzraelskΘmu.
31. I stalo se, kdy₧ hejtmanΘ nad vozy uz°eli Jozafata, °ekli: Krßl Izraelsk² jest. Tak₧ se obrßtili proti n∞mu, aby bojovali. Tedy zk°ikl Jozafat, a Hospodin spomohl jemu, a odvrßtil je B∙h od n∞ho.
32. Nebo uz°evÜe hejtmanΘ nad vozy, ₧e [on] nenφ krßl Izraelsk², obrßtili se od n∞ho.
33. Mu₧ pak st°elil z luΦiÜt∞ nßhodou, a post°elil krßle IzraelskΘho, kde₧ se pancφ° spojuje. ProΦe₧ °ekl vozkovi: Obra¥ se, a vyvez mne z vojska; nebo jsem nemocen.
34. I rozmohla se bitva v ten den. Krßl pak Izraelsk² stßl na voze proti Syrsk²m a₧ do veΦera, i um°el v zßpad slunce.

19.kapitola (2 Paralipomenon)


Potrestßnφ Jozafata od proroka, 5. a z°φzenφ soudc∙ po m∞stech.

1. Kdy₧ se pak navracoval Jozafat krßl Judsk² do domu svΘho v pokoji do JeruzalΘma,
2. VyÜel jemu vst°φc JΘhu syn Chanan∙v, prorok, a °ekl krßli Jozafatovi: Zdali₧ jsi bezbo₧nΘmu m∞l pomßhati, a ty, jen₧ nenßvidφ Hospodina, milovati? Z tΘ p°φΦiny proti tob∞ [jest] hn∞v Hospodin∙v.
3. Ale vÜak nalezly se v∞ci dobrΘ p°i tob∞, ₧e jsi vysekal hßje z zem∞, a nastrojil srdce svΘ, abys hledal Boha.
4. I bydlil Jozafat v JeruzalΘm∞, a zase projel lid od BersabΘ a₧ k ho°e Efraim, a navrßtil je k Hospodinu Bohu otc∙ jejich.
5. A ustanovil soudce v zemi po vÜech m∞stech Judsk²ch hrazen²ch, v jednom ka₧dΘm m∞st∞.
6. Tedy °ekl soudc∙m: Vizte, jak co Φinφte; nebo nevedete soudu za Φlov∞ka, ale za Hospodina, kter²₧ vßm p°φtomen [jest] p°i vykonßvßnφ soudu.
7. A proto₧ budi₧ bßze≥ Hospodinova p°i vßs. Ost°φhejte [toho] a Φi≥te [tak, ] nebo¥ nenφ u Hospodina Boha naÜeho nepravosti, tak aby Üet°iti m∞l osob, aneb p°ijφmati dary.
8. Tak i v JeruzalΘm∞ ustanovil Jozafat [n∞kterΘ] z Levφt∙ a z kn∞₧φ, a z knφ₧at otcovsk²ch, Φeledφ Izraelsk²ch, k soudu Hospodinovu a k rozep°em t∞ch, kte°φ₧ by se obraceli [o to] do JeruzalΘma.
9. A p°ikßzal jim, °ka: Tak₧ d∞lejte v bßzni Hospodinov∞, u vφ°e a v srdci up°φmΘm.
10. A p°i vÜelikΘ rozep°i, kterß₧ by p°iÜla p°ed vßs od brat°φ vaÜich, kte°φ₧ bydlφ v m∞stech sv²ch, [bu∩] mezi krvφ a krvφ, mezi zßkonem a p°ikßzanφm, ustanovenφmi a soudy, napomenete jich, aby neh°eÜili proti Hospodinu, tak aby nep°iÜla prchlivost na vßs, ani na brat°φ vaÜe. Tak Φi≥te, a neub∞hnete v h°φch.
11. A aj, AmarißÜ, kn∞z nejvyÜÜφ, mezi vßmi [bude] ve vÜech v∞cech Hospodinov²ch, a ZebadißÜ syn Izmael∙v, v²voda domu Judova, ve vÜelikΘ v∞ci krßlovskΘ. [Mßte] takΘ Levφty sprßvce mezi sebou; posil≥te₧ se a zmu₧ile sob∞ poΦφnejte, a bude¥ Hospodin s tφm, kdo₧ bude dobr².

20.kapitola (2 Paralipomenon)


Vßlka proti Jozafatovi zle se zvedla, 35. a on po obdr₧anΘm vφt∞zstvφ

stovaryÜiv se s OchozißÜem, trestßn jest od Boha.

1. I stalo se potom, ₧e p°itßhli synovΘ Moßb a synovΘ Ammon, a s nimi [n∞kte°φ] od Ammonitsk²ch, proti Jozafatovi na vojnu.
2. A p°iÜedÜe, oznßmili Jozafatovi, °kouce: P°itßhlo proti tob∞ mno₧stvφ velikΘ z zßmo°φ, z zem∞ SyrskΘ, a aj, jsou v Hasesontamar, jen₧ [jest] Engadi.
3. I ulekl se, a obrßtil Jozafat tvß° svou k hledßnφ Hospodina, a vyhlßsil p∙st vÜemu lidu JudskΘmu.
4. A tak shromß₧dil se lid Judsk², aby hledali Hospodina. TakΘ i ze vÜech m∞st Judsk²ch seÜli se hledati Hospodina.
5. Tedy stßl Jozafat v shromß₧d∞nφ JudskΘm a JeruzalΘmskΘm, v dom∞ Hospodinov∞ p°ed sφnφ novou,
6. A °ekl: Hospodine, Bo₧e otc∙ naÜich, zdali₧ ty sßm nejsi Bohem na nebi? Zdali₧ ty nepanujeÜ nade vÜemi krßlovstvφmi nßrod∙? Zdali₧ v ruce tvΘ nenφ sφly a moci, tak ₧e nenφ, kdo by se mohl postaviti proti tob∞?
7. Zdali₧ jsi ty, Bo₧e nßÜ, nevyhnal obyvatel∙ zem∞ tΘto p°ed tvß°φ lidu svΘho IzraelskΘho, a dal jsi ji semeni Abrahama, milovnφka svΘho na v∞ky?
8. Kte°φ₧to bydlili v nφ, a vzd∞lali tob∞ v nφ svatyni, jmΘnu tvΘmu, °kouce:
9. Jestli₧e by na nßs p°iÜly zlΘ v∞ci, meΦ pomsty, bu∩ morovß rßna, bu∩ hlad, postavφme se p°ed tφmto domem a p°ed tebou, (pon∞vad₧ jmΘno tvΘ jest v dom∞ tomto), a budeme volati k tob∞ v ·zkostech sv²ch, i vyslyÜφÜ a vysvobodφÜ.
10. A nynφ, aj, synovΘ Ammon a Moßb, a hora Seir, skrze n∞₧ jsi nedopustil jφti Izraelovi, kdy₧ se brali z zem∞ EgyptskΘ, ale uhnuli se od nich, a nepohubili jich,
11. Aj hle, oni odplacejφ se nßm, p°itßhÜe, aby nßs vyhnali z d∞dictvφ tvΘho, kterΘ₧ jsi prßvem d∞diΦn²m dal nßm.
12. Bo₧e nßÜ, zdali jich souditi nebudeÜ? V nßs¥ zajistΘ nenφ ₧ßdnΘ sφly proti mno₧stvφ tomuto velikΘmu, kterΘ₧ tßhne proti nßm, ani₧ my vφme, co bychom Φiniti m∞li, toliko na t∞ [pat°φ] oΦi naÜe.
13. VÜecken takΘ lid Judsk² stßli p°ed Hospodinem, tΘ₧ i dφtky jich, ₧eny i synovΘ jejich.
14. Jachaziel pak syn ZacharißÜe syna BenaißÜova, syna Jehielova, syna MatanißÜova, Levφta z syn∙ Azafov²ch, nadÜen jsa duchem Hospodinov²m, u prost°ed toho shromß₧d∞nφ,
15. ╪ekl: Pozorujte vÜecken Judo a obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ, i ty krßli Jozafate. Takto vßm pravφ Hospodin: Nebojte se vy, ani se lekejte mno₧stvφ tohoto velikΘho; nebo ne vßÜ [bude] boj, ale Bo₧φ.
16. Zφtra vytßhn∞te proti nim, aj, oni potßhnou po strßni Ziz, a naleznete je p°i konci ·dolφ naproti pouÜti Jeruel.
17. [Nebudete] vy bojovati tuto. Postavte se, st∙jte a vizte vysvobozenφ Hospodinovo p°i sob∞, ≤ Judo a JeruzalΘme. Nebojte se, ani₧ se strachujte; zφtra vyjd∞te proti nim, a Hospodin bude s vßmi.
18. I sklonil se Jozafat tvß°φ k zemi, a vÜecken lid Judsk² i obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ padli p°ed Hospodinem, klan∞jφce se Hospodinu.
19. Vstali pak LevφtovΘ z syn∙ Kahat a z syn∙ Ch≤re, aby chvßlili Hospodina Boha IzraelskΘho hlasem velik²m [a] vysok²m.
20. Potom vstavÜe rßno, vytßhli na pouÜ¥ Tekoe. A kdy₧ vychßzeli, stßl Jozafat a °ekl: SlyÜte mne, Judo a obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ. V∞°te v Hospodina Boha svΘho, a stane se vßm v∞rn∞; v∞°te prorok∙m jeho, a Ü¥astn∞ se vßm povede.
21. A tak poradiv se s lidem, postavil zp∞vßky Hospodinu, [aby] chvßlili okrasu svatosti, a kdy₧ by vychßzeli sÜikovanφ k boji, aby [oni] nap°ed Üli a °φkali: Oslavujte Hospodina, nebo na v∞ky milosrdenstvφ jeho.
22. Tu chvφli pak, kdy₧ oni zaΦali zp∞v a chvßlenφ, obrßtil Hospodin ty, kte°φ₧ byli v zßlohßch, na syny Ammon, Moßb a [obyvatele] hory Seir, jeÜto vÜak byli p°itßhli proti Judovi, a tak [sami] se bili.
23. Nebo povstali synovΘ Ammon a MoßbÜtφ proti obyvatel∙m hory Seir, aby zmordovali a shladili je. A kdy₧ dokonali [boj] proti obyvatel∙m hory Seir, pomßhali sob∞ a hubili jedni druhΘ.
24. Mezi tφm lid Judsk² p°itßhl k strß₧i, kterß₧ [jest] na pouÜti, a uz°eli to mno₧stvφ, a aj, mrtvφ le₧φ na zemi, ani₧ kdo uÜel.
25. ProΦe₧ p°istoupil Jozafat s lidem sv²m, aby rozebrali loupe₧e jejich, a nalezli u nich hojnost zbo₧φ i klΘnot∙ na t∞lφch zbit²ch. I rozbitovali [toho] mezi sebou, tak ₧e unesti nemohli; za t°i dni d∞lili ty loupe₧e, proto ₧e jich mnoho bylo.
26. V den pak Φtvrt² shromß₧dili se do ·dolφ Beracha, a ₧e tu dobro°eΦili Hospodinu, proto₧ nazvali jmΘno mφsta toho ·dolφ Beracha a₧ do dneÜnφho dne.
27. Zatφm obrßtili se vÜickni mu₧i JudÜtφ a JeruzalΘmÜtφ, a Jozafat p°ed nimi, aby se navrßtili do JeruzalΘma s veselφm; nebo byl obveselil je Hospodin nad nep°ßtely jejich.
28. I veÜli do JeruzalΘma s loutnami a harfami a s trubami do domu Hospodinova.
29. Tedy p°ipadl strach Bo₧φ na vÜecka krßlovstvφ zemskß, kdy₧ uslyÜeli, ₧e Hospodin bojoval proti nep°ßtel∙m lidu IzraelskΘho.
30. A tak v pokoji bylo krßlovstvφ Jozafatovo; nebo odpoΦinutφ dal jemu B∙h jeho odevÜad.
31. Kraloval pak Jozafat nad Judou. Ve t°idcφti p∞ti letech byl, kdy₧ kralovati zaΦal, a p∞tmecφtma let kraloval v JeruzalΘm∞. JmΘno matky jeho Azuba, dcera Silchi.
32. A chodil po cest∞ Azy otce svΘho, ani₧ se uch²lil od nφ, Φin∞ to, co₧ pravΘho jest p°ed oΦima Hospodinov²ma.
33. A vÜak v²sosti nebyly zka₧eny, nebo jeÜt∞ lid byl nenastrojil srdce svΘho k Bohu otc∙ sv²ch.
34. O jin²ch pak v∞cech Jozafatov²ch, prvnφch i poslednφch, sepsßno jest v knihßch JΘhu syna Chanani, kterΘmu₧ bylo poruΦeno, aby [to] vlo₧il do knihy o krßlφch Izraelsk²ch.
35. Potom stovaryÜil se Jozafat krßl Judsk² s OchozißÜem krßlem Izraelsk²m, kter²₧ sob∞ bezbo₧n∞ poΦφnal.
36. StovaryÜil se pak s nφm proto, aby nad∞lal lodφ, kterΘ₧ by p°echßzely p°es mo°e. I nad∞lali lodφ v Aziongaber.
37. Proto₧ prorokoval Eliezer syn Dodavah∙v z Maresa proti Jozafatovi, °ka: Jak₧ jsi se stovaryÜil s OchozißÜem, roztrhl Hospodin skutky tvΘ. I stroskotßny jsou lodφ, a tak nemohly se doplaviti p°es mo°e.

21.kapitola (2 Paralipomenon)


Ukrutenstvφ i jinφ h°φchovΘ Jehoramovi. 8. Vßlka s Idumejsk²mi.

18. Nemoc i smrt jeho.

1. Potom usnul Jozafat s otci sv²mi, a pochovßn jest s nimi v m∞st∞ Davidov∞. I kraloval Jehoram syn jeho mφsto n∞ho.
2. M∞l pak brat°φ, syny Jozafatovy, AzarißÜe, Jechiele, ZacharißÜe, AzarißÜe, Michaele a SefatißÜe. VÜickni ti byli synovΘ Jozafata krßle IzraelskΘho.
3. Kter²m₧ byl dal otec jejich dar∙ mnoho, st°φbra a zlata, a v∞cφ drah²ch, s m∞sty hrazen²mi v Judstvu, krßlovstvφ pak dal Jehoramovi, proto ₧e on byl prvorozen².
4. I uvßzal se Jehoram v krßlovstvφ otce svΘho, a zmocniv se, zmordoval vÜecky brat°φ svΘ meΦem, ano i [n∞kterΘ] z knφ₧at Izraelsk²ch.
5. Ve dvou a t°idcφti letech byl Jehoram, kdy₧ poΦal kralovati, a osm let kraloval v JeruzalΘm∞.
6. A chodil po cest∞ krßl∙ Izraelsk²ch, tak jako Φinil d∙m Achab∙v; nebo dceru Achabovu m∞l za man₧elku, a Φinil zlΘ v∞ci p°ed oΦima Hospodinov²ma.
7. Hospodin vÜak necht∞l zahladiti domu Davidova, pro smlouvu, kterou₧ byl uΦinil s Davidem, a pon∞vad₧ byl °ekl, ₧e dß jemu svφci i syn∙m jeho po vÜecky dny.
8. Ve dnech jeho odstoupili IdumejÜtφ, aby nebyli poddßni Judovi, a ustanovili nad sebou krßle.
9. ProΦe₧ p°itßhl Jehoram s knφ₧aty sv²mi, i se vÜemi vozy sv²mi, a vstav v noci porazil IdumejskΘ, kte°φ₧ jej byli obklφΦili, i hejtmany voz∙ jeho.
10. VÜak p°edce vytßhli se IdumejÜtφ z manstvφ Judova a₧ do tohoto dne. TΘho₧ Φasu zprotivilo se i Lebno, aby nebylo pod jeho mocφ, proto ₧e opustil Hospodina Boha otc∙ sv²ch.
11. P°esto nad∞lal v²sostφ po horßch Judsk²ch, a uvedl v smilstvφ obyvatele JeruzalΘmskΘ, n²br₧ dostrΦil, jako i JudskΘ.
12. I p°iÜlo k n∞mu psßnφ od ElißÜe proroka, °koucφho: Toto pravφ Hospodin B∙h Davida otce tvΘho: Proto ₧e jsi nechodil po cestßch Jozafata otce svΘho, a po cestßch Azy krßle JudskΘho,
13. Ale chodil jsi po cest∞ krßl∙ Izraelsk²ch, a uvedl jsi v smilstvφ Judu i obyvatele JeruzalΘmskΘ, tak jako jest v smilstvφ uvedl d∙m Achab∙v [Izraele, ] nadto i brat°φ svΘ, rodinu otce svΘho, lepÜφ ne₧ jsi sßm, zmordoval jsi:
14. Aj, Hospodin uvede rßnu velikou na lid tv∙j a na syny tvΘ, na ₧eny tvΘ a na vÜecko jm∞nφ tvΘ,
15. Ty pak nemocen [budeÜ] t∞₧ce nemocφ st°ev sv²ch, a₧ z tebe vyjdou st°eva tvß pro nemoc [rozmßhajφcφ se] den ode dne.
16. A tak vzbudil Hospodin proti Jehoramovi ducha Filistinsk²ch a Arabsk²ch, kte°φ₧ jsou p°i konΦinßch Chussimsk²ch.
17. Kte°φ₧ vytßhÜe proti zemi JudskΘ, vtrhli do nφ, a rozchvßtali vÜecko jm∞nφ, kterΘ₧ se nalezlo v dom∞ krßlovskΘm, ano i syny jeho a ₧eny jeho, tak ₧e mu nez∙stalo ₧ßdnΘho syna krom∞ Joachaza, nejmladÜφho z syn∙ jeho.
18. Potom pak po vÜem ranil jej Hospodin na st°evßch jeho nemocφ nezhojitelnou.
19. A kdy₧ se [to] den po dni rozmßhalo, a ji₧ Φas vychßzel p°eb∞hnutφ dvou let, vyÜla st°eva jeho pro nemoc jeho, i um°el na hroznΘ bolesti. A nepßlil mu lid jeho [vonn²ch v∞cφ, ] jako pßlφvali otc∙m jeho.
20. Ve t°idcφti a ve dvou letech byl, kdy₧ kralovati poΦal, a osm let kraloval v JeruzalΘm∞, a seÜel tak, ₧e po n∞m netou₧ili. A vÜak jej pochovali v m∞st∞ Davidov∞, ale ne v hrobφch krßlovsk²ch.

22.kapitola (2 Paralipomenon)


Kralovßnφ OchozißÜovo, 8. pomsta Bo₧φ nad nφm i domem Achabov²m.

10. Ukrutnost Atalie.

1. Tedy ustanovili krßle obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ OchozißÜe, syna jeho nejmladÜφho, mφsto n∞ho; nebo vÜecky starÜφ byl pobil houf lot°φk∙, kte°φ₧ p°itßhli s Arabsk²mi do le₧enφ. A tak kraloval OchozißÜ syn Jehorama krßle JudskΘho.
2. Ve Φty°idcφti a dvou letech byl OchozißÜ, kdy₧ kralovati poΦal, a jedin² rok kraloval v JeruzalΘm∞. JmΘno pak matky jeho Atalia dcera Amri.
3. I on takΘ chodil po cestßch domu Achabova, nebo matka jeho nabßdala jej k nepobo₧nosti.
4. Proto₧ Φinil zlΘ v∞ci p°ed oΦima Hospodinov²ma, jako d∙m Achab∙v; ty on m∞l zajistΘ rßdce po smrti otce svΘho, k zahynutφ svΘmu.
5. Nebo radou jejich se spravoval, a tßhl s Joramem synem Achabov²m, krßlem Izraelsk²m, na vojnu proti Hazaelovi krßli SyrskΘmu do Rßmot Galßd, kde₧to ranili SyrÜtφ Jorama.
6. Kter²₧ navrßtil se, aby se hojil v Jezreel; nebo [m∞l] rßny, kterΘ₧ mu uΦinili v Rßma, kdy₧ bojoval s Hazaelem krßlem Syrsk²m. V tom AzarißÜ syn Jehorama krßle JudskΘho sstoupil, aby navÜtφvil Jorama syna Achabova v Jezreel, kter²₧ [tam] nemocen byl.
7. Bylo pak to ku pßdu od Boha OchozißÜovi, ₧e p°iÜel k Joramovi. Nebo jak₧ p°iÜel, vyjel s Joramem proti JΘhu synu Namsi, kterΘho₧ byl pomazal Hospodin, aby vyplΘnil d∙m Achab∙v.
8. Tedy stalo se, kdy₧ mstil JΘhu nad domem Achabov²m, ₧e naÜel knφ₧ata Judskß, a syny brat°φ OchozißÜov²ch, kte°φ₧ slou₧ili OchozißÜovi, i zmordoval je.
9. Potom hledajφce i OchozißÜe, jali jej, an se pokr²val v Sama°φ, a p°ivedÜe ho k JΘhu, zabili jej a pochovali; nebo °ekli: Syn¥ jest Jozafat∙v, kter²₧ hledal Hospodina cel²m srdcem sv²m. A tak nebylo ₧ßdnΘho vφce z domu OchozißÜova, kter²₧ by m∞l moc k obdr₧enφ krßlovstvφ.
10. ProΦe₧ Atalia matka OchozißÜova viduci, ₧e um°el syn jejφ, vstavÜi, pomordovala vÜecko sφm∞ krßlovskΘ domu JudskΘho.
11. Ale Jozabat dcera krßlova vzala Joasa syna OchozißÜova, a tajn∞ ho uchvßtivÜi z prost°edku syn∙ krßlovsk²ch, kte°φ₧ mordovßni byli, schovala jej s ch∙vou jeho v pokoji, kde₧ l∙₧e byla. I skryla ho Jozabat dcera krßle Jorama, man₧elka Joiady kn∞ze, (nebo ona byla sestra OchozißÜova), p°ed Ataliφ, aby ho nezamordovala.
12. I byl s nimi v dom∞ Bo₧φm, skryt jsa za Üest let, v nich₧ Atalia kralovala v tΘ zemi.

23.kapitola (2 Paralipomenon)


Krßlovstvφ Joasovo, 12. a smrt Atalie.

1. LΘta pak sedmΘho posilnil se Joiada, a pojal s sebou v smlouvu setnφky, AzarißÜe syna Jerochamova, a Izmaele syna Jochananova, a AzarißÜe syna ObΘdova, a MaaseißÜe syna AdaißÜova, a Elizafata syna Zichri,
2. Kte°φ₧ obchßzejφce zemi Judskou, shromß₧dili Levφty ze vÜech m∞st Judsk²ch, a p°ednφ z otcovsk²ch Φeledφ Izraelsk²ch, a p°iÜli do JeruzalΘma.
3. I uΦinilo vÜecko to shromß₧d∞nφ smlouvu v dom∞ Bo₧φm s krßlem. Byl pak jim °ekl [Joiada:] Aj, syn krßl∙v kralovati bude, jako₧ mluvil Hospodin o synech Davidov²ch.
4. Tato¥ jest v∞c, kterou₧ uΦinφte: T°etφ dφl vßs, kte°φ₧ p°ichßzφte v sobotu z kn∞₧φ a z Levφt∙, [budou] vrßtn²mi.
5. T°etφ pak dφl bude p°i dom∞ krßlovu, a t°etφ dφl u brßny p°ednφ, ale vÜecken lid [bude] v sφnφch domu Hospodinova.
6. Ani₧ [kdo] vchßzej do domu Hospodinova krom∞ kn∞₧φ a t∞ch Levφt∙, kte°φ₧ konajφ slu₧by. Ti a¥ vchßzejφ, nebo svatφ jsou, vÜecken pak lid a¥ dr₧φ strß₧ Hospodinovu.
7. I obstoupφ LevφtovΘ krßle v∙kol, jeden ka₧d² [maje] bra≥ svou v rukou sv²ch, a kdo₧ by koli vÜel do domu, a¥ um°e. A bu∩te p°i krßli, kdy₧ bude vchßzeti, i kdy₧ bude vychßzeti.
8. Tedy uΦinili LevφtovΘ a vÜecken Juda vÜecko, co₧koli p°ikßzal Joiada kn∞z, a vzali jeden ka₧d² mu₧e svΘ, kte°φ₧ p°ichßzeli v sobotu, a kte°φ₧ odchßzeli v sobotu; nebo byl nepropustil Joiada kn∞z ₧ßdnΘ st°φdy.
9. I dal Joiada kn∞z setnφk∙m kopφ a pavΘzy i Ütφty, kte°φ₧ byli krßle Davida, jen₧ byli v dom∞ Bo₧φm.
10. A postavil vÜecken lid, (a jeden ka₧d² [m∞l] bra≥ v ruce svΘ), od pravΘ strany domu a₧ do levΘ strany domu, proti oltß°i a proti domu, p°i krßli vÜudy v∙kol.
11. A tak vyvedli syna krßlova, a vstavili na n∞j korunu krßlovskou a ozdobu. I ustanovili jej krßlem, a pomazali ho Joiada a synovΘ jeho, a °φkali: Äiv bu∩ krßl!
12. V tom uslyÜevÜi Atalia h°mot sbφhajφcφho se lidu, a chvßlφcφho krßle, veÜla k lidu do domu Hospodinova.
13. A kdy₧ pohled∞la, a aj, krßl stßl na mφst∞ vyÜÜφm, kudy₧ se vchßzφ, a knφ₧ata i trubaΦi podlΘ krßle, a vÜecken lid zem∞ veselφcφ se, a zvuΦφcφ na trouby, a zp∞vßci s nßstroji hudebn²mi, a ti, kte°φ₧ p°edΦili v zpφvßnφ. Tedy roztrhla Atalia roucho svΘ, a °ekla: Spiknutφ, spiknutφ!
14. Ale Joiada kn∞z rozkßzal vyjφti setnφk∙m, hejtman∙m vojska, °ka jim: Vyve∩te ji prost°edkem °ad∙, a kdo₧ by za nφ Üel, a¥ jest zabit meΦem. Nebo byl °ekl kn∞z: Nezabijejte jφ v dom∞ Hospodinov∞.
15. A kdy₧ se jφ rozstoupili s obou stran, Üla, kudy se chodφ k brßn∞ ko≥skΘ k domu krßlovskΘmu, a tu ji zabili.
16. Tedy Joiada uΦinil smlouvu mezi Hospodinem a mezi vÜφm lidem, i mezi krßlem, aby byli lid Hospodin∙v.
17. Potom Üel vÜecken lid do domu Bßlova a zbo°ili jej i oltß°e jeho, a obrazy stroskotali. Matana pak kn∞ze Bßlova zabili p°ed oltß°i.
18. I uvedl zase Joiada ·°ednφky domu Hospodinova pod moc kn∞₧φ a Levφt∙, kterΘ₧ byl rozd∞lil David v dom∞ Hospodinov∞, aby ob∞tovali zßpaly Hospodinu, (jako₧ psßno jest v zßkon∞ Moj₧φÜov∞), s veselφm a zpφvßnφm podlΘ na°φzenφ Davidova.
19. Postavil takΘ vrßtnΘ u vrat domu Hospodinova, aby tam nevchßzel poÜkvrn∞n² jakou₧koli v∞cφ.
20. A pojav setnφky a znamenit∞jÜφ, a ty, kte°φ₧ sprßvu dr₧eli nad lidem, i vÜecken lid zem∞, provßzel krßle z domu Hospodinova. I Üli branou ho°ejÜφ do domu krßlovskΘho, a posadili krßle na stolici krßlovskΘ.
21. I veselil se vÜecken lid zem∞, a m∞sto se upokojilo, jak₧ Atalii zabili meΦem.

24.kapitola (2 Paralipomenon)


Opravenφ chrßmu od Joasa. 15. Smrt Joiadova. 17. Modlß°stvφ

21. a ukrutnost Joasova, 23. vßlka proti n∞mu, 25. i smrt jeho.

1. V sedmi letech byl Joas, kdy₧ poΦal kralovati, a Φty°idceti let kraloval v JeruzalΘm∞. JmΘno pak matky jeho Sebia z BersabΘ.
2. A Φinil Joas to, co₧ pravΘho bylo p°ed oΦima Hospodinov²ma po vÜecky dny kn∞ze Joiady.
3. Mezi tφm vzal mu Joiada dv∞ ₧en∞, i plodil syny i dcery.
4. Potom pak ulo₧il v srdci Joas, aby opravil d∙m Hospodin∙v.
5. I shromß₧dil kn∞₧φ a Levφty, a °ekl jim: Vyjd∞te do m∞st Judsk²ch, a vybφrejte ode vÜeho Izraele penφze, na opravu domu Boha vaÜeho na ka₧d² rok, vy pak posp∞Üte s tou v∞cφ. Ale nepospφchali LevφtovΘ.
6. Proto₧ povolav krßl Joiady, p°ednφho [kn∞ze, ] °ekl jemu: ProΦ nep°φdr₧φÜ Levφt∙, aby snesli z Judstva a z JeruzalΘma sbφrku Moj₧φÜe slu₧ebnφka Hospodinova a shromß₧d∞nφ [vÜeho] Izraele k stßnku sv∞dectvφ?
7. Nebo Atalia bezbo₧nß [a] synovΘ jejφ vlßmali se do domu Bo₧φho, a vÜecky v∞ci posv∞cenΘ domu Hospodinova obrßtili na modly.
8. A tak poruΦil krßl, aby ud∞lali jednu truhlu, a postavili ji u brßny domu Hospodinova vn∞.
9. I dali provolati v Judstvu a v JeruzalΘm∞, aby snesli Hospodinu sbφrku Moj₧φÜe slu₧ebnφka Bo₧φho, [ulo₧enou] na Izraele na pouÜti.
10. Tedy veselila se vÜecka knφ₧ata i vÜecken lid, a p°inßÜejφce, metali do truhly, a₧ se zpo°ßdali.
11. B²valo pak to, ₧e kdy₧ p°inßÜeli truhlu k ·°ednφk∙m krßlovsk²m skrze ruce Levφt∙, (nebo kdy₧ vid∞li, ₧e mnoho jest pen∞z, tedy p°ichßzel kanclφ° krßlovsk² a ·°ednφk nejvyÜÜφho kn∞ze), aby vyprßzdnili truhlu, potom ji zase donßÜeli a postavovali na mφsto jejφ. A tak Φinφvali den po dni, a sebrali pen∞z velmi mnoho.
12. KterΘ₧ vydßval krßl a Joiada sprßvc∙m nad dφlem domu Hospodinova, a oni najφmali kamenφky a °emeslnφky k opravovßnφ domu Hospodinova, ano i kovß°e a kotlß°e k utvrzenφ domu Hospodinova.
13. Tak₧ d∞lali d∞lnφci, a spraveno jest dφlo to skrze ruce jejich, tak ₧e p°ivedli zase d∙m Bo₧φ k zp∙sobu jeho, a upevnili jej.
14. A kdy₧ dokonali, p°inesli p°ed krßle a Joiadu ostatek pen∞z. I dal nad∞lati z nich nßdob [do] domu Hospodinova, nßdob [k] slu₧b∞ a ob∞tovßnφ, a kadidlnic, i [jin²ch] nßdob zlat²ch a st°φbrn²ch. A tak ob∞tovßvali ob∞ti zßpalnΘ v dom∞ Hospodinov∞ ustaviΦn∞, po vÜecky dny Joiadovy.
15. Potom sstaral se Joiada, pln jsa dn∙, a um°el. Ve stu a ve t°idcφti letech byl, kdy₧ um°el.
16. I pochovali ho v m∞st∞ Davidov∞ s krßli, proto ₧e Φinil, co₧ dobrΘho jest Izraelovi, Bohu i domu jeho.
17. Po smrti pak Joiadov∞ p°iÜla knφ₧ata Judskß, a padÜe, klan∞li se krßli. Tedy uposlechl jich krßl.
18. ProΦe₧ opustivÜe d∙m Hospodina Boha otc∙ sv²ch, slou₧ili hßj∙m a modlßm. I rozhn∞val se [B∙h] na lid Judsk² a na JeruzalΘm pro ten h°φch jejich.
19. I posφlal k nim proroky, aby je zase obrßtili k Hospodinu. Kte°φ₧to sv∞dΦili jim, oni vÜak neuposlechli.
20. N²br₧, kdy₧ Duch Bo₧φ vzbudil ZacharißÜe syna Joiady kn∞ze, (kter²₧ vystoupiv [p°ed] lid, mluvil jim: Takto pravφ B∙h: ProΦ p°estupujete p°ikßzanφ Hospodinova? Nepovede¥ se vßm Ü¥astn∞. Proto ₧e jste opustili Hospodina, [i on] takΘ opustφ vßs);
21. Oni spikÜe se proti n∞mu, ukamenovali jej z rozkazu krßlova v sφni domu Hospodinova.
22. (Ani₧ se rozpomenul Joas krßl na milosrdenstvφ, kterΘ₧ byl uΦinil jemu Joiada otec jeho, ale zamordoval syna jeho.) Kter²₧ kdy₧ umφral, °ekl: Nech¥ popat°φ Hospodin, a vyhledß [to.]
23. I stalo se po roce, vytßhlo proti n∞mu vojsko SyrskΘ a p°itßhlo proti Judovi a JeruzalΘmu, a vyhladili z lidu vÜecka knφ₧ata jejich, a vÜecky loupe₧e jich poslali krßli DamaÜskΘmu.
24. Nebo aΦ v malΘm poΦtu lidu bylo p°itßhlo vojsko SyrskΘ, vÜak Hospodin dal v ruku jejich vojsko velmi velikΘ, proto ₧e opustili Hospodina Boha otc∙ sv²ch. Ano i samΘho Joasa trßpili.
25. A jak₧ ti odeÜli od n∞ho, (opustivÜe jej v t∞₧k²ch nemocech), spikli se proti n∞mu slu₧ebnφci jeho pro krev syn∙ Joiady kn∞ze, a zamordovali jej na lo₧i jeho. I um°el. Tedy pochovali jej v m∞st∞ Davidov∞, ale nepochovali ho v hrobφch krßlovsk²ch.
26. A tito jsou, kte°φ₧ se spikli proti n∞mu: Zabad syn Simaty AmmonitskΘho, a Jozabad syn Simrity MoßbskΘho.
27. O synech pak jeho, a o velikΘ dani od n∞ho ulo₧enΘ, i o stavenφ domu Bo₧φho, to vÜe sepsßno jest v knize krßlovskΘ. Kraloval pak AmazißÜ syn jeho mφsto n∞ho.

25.kapitola (2 Paralipomenon)


Kralovßnφ AmazißÜovo, 11. vφt∞zstvφ nad Idumejsk²mi, 14. modlß°stvφ,

17. vßlka s Izraelem, 22. p°emo₧enφ 27. i smrt jeho.

1. V p∞tmecφtma letech kralovati poΦal AmazißÜ, a kraloval dvadceti dev∞t let v JeruzalΘm∞. JmΘno matky jeho Joadan z JeruzalΘma.
2. A Φinil to, co₧ pravΘho bylo p°ed oΦima Hospodinov²ma, ale vÜak ne srdcem up°φm²m.
3. I stalo se, kdy₧ bylo upevn∞no krßlovstvφ jeho, ₧e zmordoval slu₧ebnφky svΘ, kte°φ₧ zabili krßle otce jeho.
4. A vÜak syn∙ jejich nekßzal mordovati, ale [uΦinil] tak, jak₧ psßno jest v zßkon∞, v knize Moj₧φÜov∞, kde₧ p°ikßzal Hospodin, °ka: Nebudou na hrdle trestßni otcovΘ za syny, ani₧ synovΘ trestßni budou na hrdle za otce, ale jeden ka₧d² za sv∙j h°φch um°e.
5. Zatφm shromß₧dil AmazißÜ lid Judsk², a ustanovil po domφch otcovsk²ch Φeledφ jejich hejtmany a setnφky, po vÜem Judstvu a pokolenφ Beniaminovu, a seΦtl je od dvadcφtilet²ch a v²Üe, a naÜel jich t°ikrßt sto tisφc vybran²ch mu₧∙ bojovn²ch, kopidlnφk∙ a pavΘznφk∙.
6. Najal takΘ ze mzdy z Izraele sto tisφc mu₧∙ udatn²ch ze sta h°iven st°φbra.
7. Mu₧ pak Bo₧φ p°iÜel k n∞mu, °ka: ╙ krßli, nech¥ netßhne s tebou vojsko IzraelskΘ; nebo Hospodin nenφ s Izraelem, [a] vÜechn∞mi syny Efraimov²mi.
8. Ale tßhni ty. UΦini₧ [tak, ] [a] posil≥ se k boji; [jinak] porazφ t∞ B∙h p°ed nep°ßtely, nebo¥ m∙₧e B∙h i pomoci i poraziti.
9. Tedy °ekl AmazißÜ mu₧i Bo₧φmu: Jak₧ pak ud∞lßm s stem h°iven st°φbra, kterΘ₧ jsem dal vojsku IzraelskΘmu? Odpov∞d∞l mu₧ Bo₧φ: Mߥ Hospodin mnohem vφce nad to, co₧ by dal tob∞.
10. A tak odd∞lil AmazißÜ vojsko to, kterΘ₧ bylo p°itßhlo k n∞mu z Efraim, aby odeÜli na mφsto svΘ. ProΦe₧ rozhn∞vali se nßramn∞ na JudskΘ a navrßtili se k mφstu svΘmu s velik²m hn∞vem.
11. Mezi tφm AmazißÜ posiliv se, vedl lid sv∙j, a tßhl do ·dolφ solnatΘho, a porazil syn∙ Seir deset tisφc∙.
12. Deset takΘ tisφc∙ ₧iv²ch jali synovΘ JudÜtφ, a vedli na vrch skßly, a shßzeli je s vrchu tΘ skßly, tak ₧e se vÜickni zrozrß₧eli.
13. Vojsko pak to, kterΘ₧ zase odeslal AmazißÜ, aby netßhlo s nφm na vojnu, vtrhlo do m∞st Judsk²ch od Sama°φ a₧ do Betoron, a pobivÜe z nich t°i tisφce, nabrali loupe₧φ mnoho.
14. I stalo se, kdy₧ se vracel AmazißÜ od porß₧ky Idumejsk²ch, ₧e p°ivezl s sebou bohy syn∙ Seir, a vyzdvihl je sob∞ za bohy, a sklßn∞l se p°ed nimi, a kadil jim.
15. A proto₧ rozhn∞val se nßramn∞ Hospodin na AmazißÜe, a poslal k n∞mu proroka, kter²₧ jemu °ekl: ProΦ hledßÜ boh∙ lidu toho, kte°φ₧ nevytrhli lidu svΘho z ruky tvΘ?
16. Stalo se pak, kdy₧ on k n∞mu mluvil, °ekl mu [krßl:] Co t∞ postavili, abys byl rßdcφm krßlovsk²m? P°estani₧, nechceÜ-li bit b²ti. A tak p°estal prorok, vÜak °ekl: Seznßvßm, ₧e t∞ usoudil B∙h zahladiti, pon∞vad₧ uΦiniv to, neuposlechl jsi rady mΘ.
17. Tedy poradiv se AmazißÜ krßl Judsk², poslal k Joasovi synu Joachaza syna JΘhu, krßli IzraelskΘmu, °ka: Nu₧e, pohle∩me sob∞ v oΦi.
18. I poslal Joas krßl Izraelsk² k AmazißÜovi krßli JudskΘmu, a °ekl: Bodlßk, kter²₧ [byl] na Libßnu, poslal k cedru LibßnskΘmu, °ka: Dej dceru svou synu mΘmu za man₧elku. V tom Ülo tudy zvφ°e polnφ, kterΘ₧ [bylo] na Libßnu, a poÜlapalo ten bodlßk.
19. Myslil jsi: Aj, porazil jsem IdumejskΘ, proto₧ pozdvihlo t∞ srdce tvΘ, tak ₧e se tφm honosφÜ. Medle, z∙sta≥ v dom∞ svΘm. ProΦ se mßÜ zapletati v takovΘ zlΘ, a₧ bys padl i ty i Juda s tebou?
20. Ale neuposlechl AmazißÜ; nebo od Boha to bylo, aby je vydal v ruku [on∞chno, ] proto ₧e hledali boh∙ Idumejsk²ch.
21. Tak₧ vytßhl Joas krßl Izraelsk², a pohled∞li sob∞ v oΦi s AmazißÜem krßlem Judsk²m v Betsemes, kterΘ₧ jest Judovo.
22. I pora₧en jest Juda p°ed Izraelem, a utφkali jeden ka₧d² do p°φbytk∙ sv²ch.
23. AmazißÜe pak krßle JudskΘho, syna Joasova, jen₧ byl syn Joachaz∙v, jal Joas krßl Izraelsk² u Betsemes, a p°ivedl jej do JeruzalΘma, a zbo°il zdi JeruzalΘmskΘ odbrßny Efraim a₧ k brßn∞ ·hlu na Φty°i sta lokt∙.
24. A [pobrav] vÜecko zlato a st°φbro i vÜecko nßdobφ, kterΘ₧ se nalezlo v dom∞ Bo₧φm u Obededoma, a v pokladφch domu krßlovskΘho, takΘ i ty, kte°φ₧ byli v zßstav∞, navrßtil se do Sama°φ.
25. Byl pak ₧iv AmazißÜ syn Joas∙v, krßl Judsk², po smrti Joasa syna Joachaza, krßle IzraelskΘho, patnßcte let.
26. Ale o jin²ch Φinech AmazißÜov²ch, prvnφch i poslednφch, vypsßno jest v knize o krßlφch Judsk²ch a Izraelsk²ch.
27. Od toho zajistΘ Φasu, jak₧ se spustil AmazißÜ Hospodina, spikli se jedovat∞ proti n∞mu v JeruzalΘm∞. A kdy₧ utekl do Lachis, poslali za nφm do Lachis, a zabili jej tam.
28. A p°inesÜe ho na konφch, pochovali jej s otci jeho v m∞st∞ Judov∞.

26.kapitola (2 Paralipomenon)


UzißÜovo krßlovstvφ, 5. vφt∞zstvφ, 9. hospodß°stvφ, 11. vojsko,

16. vÜeteΦnost, 19. malomocenstvφ, 23. i smrt.

1. Tedy vÜecken lid Judsk² vzali UzißÜe, kter²₧ byl v Üestnßcti letech, a ustanovili jej za krßle na mφst∞ otce jeho AmazißÜe.
2. On¥ jest vzd∞lal Elot, a dobyl ho zase Judovi, kdy₧ ji₧ um°el krßl s otci sv²mi.
3. V Üestnßcti letech byl UzißÜ, kdy₧ kralovati poΦal, a kraloval padesßte a dv∞ lΘt∞v JeruzalΘm∞. JmΘno pak matky jeho Jecholia z JeruzalΘma.
4. Ten Φinil to, co₧ pravΘho bylo p°ed oΦima Hospodinov²ma, podlΘ vÜeho, co₧ byl Φinil AmazißÜ otec jeho.
5. A hledal s pilnostφ Boha ve dnech ZacharißÜe, rozum∞jφcφho vid∞nφ Bo₧φmu, a po ty dny, v nich₧ hledal Hospodina, Ü¥astn² prosp∞ch dal jemu B∙h.
6. Nebo vytßh, bojoval proti Filistinsk²m, a probo°il zed [m∞sta] Gßt, a zed m∞sta Jabne, i zed m∞sta Azotu, a vystav∞l m∞sta okolo Azotu, i v zemi FilistinskΘ.
7. B∙h zajistΘ pomßhal jemu proti Filistinsk²m a proti Arabsk²m, kte°φ₧ bydlili v Gurbal, i [proti] Maonitsk²m.
8. I dßvali AmmonitÜtφ dary UzißÜovi, a rozneslo se jmΘno jeho a₧ do Egypta; nebo zsilil se na nejvyÜÜφ.
9. A vzd∞lal UzißÜ v∞₧e v JeruzalΘm∞ u brßny ·hlovΘ, a u brßny ·dolφ, a u Mikzoa, i upevnil je.
10. Vystav∞l takΘ v∞₧e na pouÜti, a vykopal studnic mnoho, proto ₧e m∞l stßd mnoho, jako₧ p°i ·dolφ tak i na rovinßch, orßΦe tolikΘ₧ a vina°e po horßch i na mφstech ·rodn²ch; nebo laskav byl na rolφ.
11. M∞l takΘ UzißÜ vojsko bojovnφk∙, vychßzejφcφch k boji po houfφch v jistΘm poΦtu, jak₧ vyΦteni byli od Jehiele kanclφ°e, a MaaseißÜe ·°ednφka, uvedenΘ pod sprßvu ChananißÜovi knφ₧eti krßlovskΘmu.
12. VÜecken poΦet knφ₧at [Φeledφ] otcovsk²ch, mu₧∙ udatn²ch, dva tisφce a Üest set.
13. A pod spravou jejich lidu vßleΦnΘho t°ikrßt sto tisφc, sedm tisφc a p∞t set bojovnφk∙ udatn²ch, aby pomßhali krßli proti nep°φteli.
14. P°ipravil pak UzißÜ vÜemu tomu vojsku pavΘzy, kopφ, lebky, pancφ°e, luΦiÜt∞ i kamenφ prakovΘ.
15. Nad∞lal takΘ v JeruzalΘm∞ vtipn∞ vymyÜlen²ch nßstroj∙ vßleΦn²ch, aby byli na v∞₧ech a na ·hlech k st°φlenφ st°elami a kamenφm velik²m. I rozneslo se jmΘno jeho daleko, proto ₧e divnΘ pomoci m∞l, a₧ se i zmocnil.
16. Ale kdy₧ se zmocnil, pozdvihlo se srdce jeho k zahynutφ jeho, a zh°eÜil proti Hospodinu Bohu svΘmu; nebo vÜel do chrßmu Hospodinova, aby kadil na oltß°i, na n∞m₧ se kadφvalo.
17. I vÜel za nφm AzarißÜ kn∞z, a s nφm [jin²ch] kn∞₧φ Hospodinov²ch osmdesßte, mu₧∙ udatn²ch.
18. Kte°φ₧ postavili se proti UzißÜovi krßli, a mluvili jemu: Ne tob∞, UzißÜi, [nßle₧φ] kaditi Hospodinu, ale kn∞₧φm, syn∙m Aronov²m, kte°φ₧ posv∞ceni jsou, aby kadili. Vyjdi₧ z svatyn∞, nebo jsi zh°eÜil, ani₧ to bude tob∞ ke cti p°ed Hospodinem Bohem.
19. ProΦe₧ rozhn∞val se UzißÜ, (v ruce pak svΘ m∞l kadidlnici, aby kadil). A kdy₧ se spouzel na kn∞₧φ, ukßzalo se malomocenstvφ na Φele jeho p°ed kn∞₧φmi v dom∞ Hospodinov∞ u oltß°e, na n∞m₧ se kadilo.
20. A pohled∞v na n∞j AzarißÜ, nejvyÜÜφ kn∞z, a vÜickni kn∞₧φ, a aj, byl malomocn² na Φele svΘm. Proto₧ rychle jej vyvedli ven, n²br₧ i sßm se nutil vyjφti, proto ₧e ho ranil Hospodin.
21. A tak byl UzißÜ krßl malomocn² a₧ do dne smrti svΘ, a bydlil v dom∞ obzvlßÜtnφm, jsa malomocn²; nebo byl vyobcovßn z domu Hospodinova. Mezi tφm Jotam syn jeho byl nad domem krßlovsk²m, soud∞ lid zem∞.
22. O jin²ch pak v∞cech UzißÜov²ch, prvnφch i poslednφch, psal IzaißÜ prorok, syn Amos∙v.
23. I usnul UzißÜ s otci sv²mi, a pochovali jej s otci jeho na poli hrob∙ krßlovsk²ch; nebo °ekli: Malomocn² jest. I kraloval Jotam syn jeho mφsto n∞ho.

27.kapitola (2 Paralipomenon)


Kralovßnφ Jotamovo, 5. vφt∞zstvφ nad Ammonitsk²mi 9. a smrt jeho.

1. V p∞tmecφtma letech byl Jotam, kdy₧ poΦal kralovati, a Üestnßct let kraloval v JeruzalΘm∞. JmΘno matky jeho Jerusa dcera Sßdochova.
2. Kter²₧ Φinil to, co₧ pravΘho bylo p°ed oΦima Hospodinov²ma, podlΘ vÜeho, co₧ Φinil UzißÜ otec jeho, krom∞ ₧e nevÜel do chrßmu Hospodinova, a lid jeÜt∞ poruÜen² [byl.]
3. On ustav∞l brßnu domu Hospodinova ho°ejÜφ, a na zdi Ofel mnoho stav∞l.
4. Nadto vystav∞l i m∞sta na horßch Judsk²ch, a v lesφch zd∞lal zßmky a v∞₧e.
5. On takΘ bojoval s krßlem syn∙ Ammon, a zmocnil se jich. I dali mu synovΘ Ammon toho roku sto centnΘ°∙ st°φbra, a deset tisφc m∞r pÜenice, a jeΦmene deset tisφc∙. TolikΘ₧ dali mu synovΘ Ammon i lΘta druhΘho i t°etφho.
6. A tak zsilil se Jotam; nebo nastrojil cesty svΘ p°ed Hospodinem Bohem sv²m.
7. O jin²ch pak v∞cech Jotamov²ch, a o vÜech vßlkßch i cestßch jeho, zapsßno jest v knize o krßlφch Izraelsk²ch a Judsk²ch.
8. V p∞tmecφtma letech byl, kdy₧ kralovati zaΦal, a Üestnßct let kraloval v JeruzalΘm∞.
9. I usnul Jotam s otci sv²mi, a pochovali jej v m∞st∞ Davidov∞, a kraloval Achas syn jeho mφsto n∞ho.

28.kapitola (2 Paralipomenon)


Bezbo₧n² Achas 5. pora₧en a ssou₧en jsa od nep°ßtel, 27. potom um°el.

1. Ve dvadcφti letech byl Achas, kdy₧ poΦal kralovati, a Üestnßcte let kraloval v JeruzalΘm∞, a neΦinil toho, co₧ pravΘho bylo p°ed oΦima Hospodinov²ma, jako David otec jeho.
2. Ale chodil po cestßch krßl∙ Izraelsk²ch, n²br₧ nad∞lal takΘ slitin modlß°sk²ch.
3. P°esto i sßm kadφval v ·dolφ Benhinnom, a pßlil syny svΘ ohn∞m podlΘ ohavnostφ pohan∙, kterΘ₧ vyhnal Hospodin p°ed syny Izraelsk²mi.
4. A ob∞toval i kadφval na v²sostech a na pahrbcφch, i pod ka₧d²m stromem zelen²m.
5. Proto₧ dal jej Hospodin B∙h jeho v ruku krßle SyrskΘho. Kte°φ₧ porazivÜe jej, zajali odtud mno₧stvφ velikΘ, a p°ivedli je do DamaÜku. Nad to i v ruku krßle IzraelskΘho dßn jest, kter²₧ porazil jej porß₧kou velikou.
6. Nebo pomordoval Pekach syn RomelißÜ∙v v Judstvu sto a dvadcet tisφc∙ dne jednoho, vÜe mu₧∙ udatn²ch, proto ₧e opustili Hospodina Boha otc∙ sv²ch.
7. Zabil takΘ Zichri, rytφ° Efraimsk² MaaseißÜe syna krßlova, a Azrikama, sprßvce domu jeho, a Elkßna, druhΘho po krßli.
8. Nadto zajali tΘ₧ synovΘ IzraelÜtφ z brat°φ sv²ch dvakrßt sto tisφc ₧en, syn∙ a dcer, ano i ko°istφ mnoho nabrali od nich, a vezli loupe₧ do Sama°φ.
9. Byl pak tu prorok Hospodin∙v, jmΘnem Oded, kter²₧ vyÜed proti vojsku p°ichßzejφcφmu do Sama°φ, °ekl jim: Hle, rozhn∞vav se Hospodin B∙h otc∙ vaÜich na JudskΘ, vydal je v ruku vaÜi, a vy jste je pomordovali v prchlivosti, [kterß₧] a₧ k nebi dosßhla.
10. A jeÜt∞ JudskΘ a JeruzalΘmskΘ myslφte sob∞ podrobiti za pacholky a d∞vky. Zdali₧ i vy, i vy, [jste] bez h°φch∙ proti Hospodinu Bohu vaÜemu?
11. A proto₧ nynφ poslechn∞te mne, a dove∩te zase zajatΘ, kterΘ₧ jste zajali z brat°φ sv²ch; nebo jinak hn∞v prchlivosti Hospodinovy [bude] proti vßm.
12. Tedy povstali n∞kte°φ z p°ednφch syn∙ Efraimov²ch: AzarißÜ syn Jochanan∙v, BerechißÜ syn Mesillemot∙v, EzechißÜ syn Sallum∙v, a Amaza syn Chadlai∙v proti t∞m, kte°φ₧ se vracovali z tΘ vojny.
13. A °ekli jim: Nep°ivedete sem t∞ch zajat²ch; nebo vinu [proti] Hospodinu myslφte na nßs [uvesti, ] p°iv∞tÜujφce h°φch∙ naÜich a provin∞nφ naÜich. Velik² t∞ zajistΘ h°φch nßÜ a prchlivost hn∞vu proti Izraelovi.
14. Tak₧ nechali vojßci t∞ch zajat²ch i ko°istφ sv²ch p°ed knφ₧aty a vÜφm shromß₧d∞nφm.
15. A p°iΦinivÜe se mu₧i n∞kte°φ ze jmΘna znamenanφ, vzali ty zajatΘ, a vÜecky, kte°φ₧koli z nich nebyli od∞nφ, p°iodφli je z t∞ch ko°istφ. A kdy₧ je zoblßΦeli a zobouvali, nakrmili i napojili, ano i pomazali, a zprovodili na oslφch, ka₧dΘho nemocnΘho z nich, a dovedli ho do Jericha m∞sta palmovΘho k brat°φm jejich, potom navrßtili se do Sama°φ.
16. Toho Φasu poslal krßl Achas k krßl∙m Assyrsk²m, aby mu pomoc dali.
17. Nebo jeÜt∞ p°itßhli i IdumejÜtφ, a zbili [n∞kterΘ] z Judsk²ch, a [jinΘ] zajali.
18. Nadto i FilistinÜtφ uΦinili vpßd do m∞st, na rovinßch k stran∞ polednφ Judstva, a vzali Betsemes a Aialon, a Gederot a Socho i vsi jeho, a Tamna i vsi jeho, a Gimzo i vsi jeho, a bydlili v nich.
19. Tak zajistΘ poni₧oval Hospodin Judy pro Achasa krßle IzraelskΘho, proto ₧e odvrßtil Judu, aby naprosto p°evrßcen∞ Φinil proti Hospodinu.
20. A tak p°itßhl k n∞mu Tiglatfalazar krßl Assyrsk², a [vφce] ho ssu₧oval, ne₧li mu pomßhal.
21. A aΦkoli Achas vzal z domu Hospodinova a domu krßlovskΘho, i od knφ₧at, a dal krßli AssyrskΘmu, vÜak nedal jemu pomoci.
22. V kter² pak koli Φas byl ssu₧ovßn, tφm v∞tÜφ p°evrßcenost pßchal proti Hospodinu. Takov² byl krßl Achas.
23. Nebo ob∞toval boh∙m DamaÜsk²m, kte°φ₧ ho porazili, a °ekl: Pon∞vad₧ bohovΘ krßl∙ Syrsk²ch pomßhajφ jim, t∞m ob∞tovati budu, aby mn∞ pomßhali. Ale oni byli ku pßdu jemu, ano i vÜemu Izraeli.
24. ProΦe₧ shromß₧div Achas nßdoby domu Bo₧φho, osekal je, a zamkl dvΘ°e domu Hospodinova, a nad∞lal sob∞ oltß°∙ p°i ka₧dΘm ·hlu v JeruzalΘm∞.
25. Ano i v ka₧dΘm m∞st∞ JudskΘm zd∞lal v²sosti, aby kadil boh∙m cizφm, a tak popouzel k hn∞vu Hospodina Boha otc∙ sv²ch.
26. O jin²ch pak v∞cech jeho, a o vÜech cestßch jeho, prvnφch i poslednφch zapsßno jest v knize krßl∙ Judsk²ch a Izraelsk²ch.
27. I usnul Achas s otci sv²mi, a pochovali jej v m∞st∞ JeruzalΘm∞; nebo nevlo₧ili ho do hrob∙ krßl∙ Izraelsk²ch. I kraloval EzechißÜ syn jeho mφsto n∞ho.

29.kapitola (2 Paralipomenon)


Chrßm i nßbo₧enstvφ obnovil EzechißÜ. 4. Napomenul Levφt∙.

12. PosluÜenstvφ, 21. ob∞ti i jinΘ slu₧by jejich.

1. EzechißÜ kralovati poΦal, kdy₧ byl v p∞tmecφtma letech, a dvadceti dev∞t let kraloval v JeruzalΘm∞. JmΘno matky jeho [bylo] Abia dcera ZacharißÜova.
2. A Φinil to, co₧ pravΘho bylo p°ed oΦima Hospodinov²ma, podlΘ vÜech v∞cφ, kterΘ₧ Φinil David otec jeho.
3. On prvnφho lΘta kralovßnφ svΘho m∞sφce prvnφho otev°el dvΘ°e domu Hospodinova, a opravil je.
4. Uvedl takΘ kn∞₧φ a Levφty, shromß₧div je do ulice v²chodnφ,
5. A °ekl jim: SlyÜte mne, LevφtovΘ. Nynφ posv∞¥te se, posv∞¥te takΘ i domu Hospodina Boha otc∙ vaÜich, a vyneste neΦistotu z svatyn∞.
6. Nebo¥ zh°eÜili otcovΘ naÜi, a Φinili zlΘ v∞ci p°ed oΦima Hospodina Boha naÜeho, opouÜt∞jφce jej, a odvracujφce tvß° svou od stßnku Hospodinova, obracejφce se h°betem k n∞mu.
7. Zav°eli takΘ dvΘ°e sφn∞, a zhasili lampy, a kadidlem nekadili, ani₧ zßpalu ob∞tovali v svatyni Bohu IzraelskΘmu.
8. Proto₧ rozhn∞val se Hospodin na Judu a na JeruzalΘm, a vydal je v posm²kßnφ, zpuÜt∞nφ a ku podivenφ, jako₧ sami oΦima sv²ma vidφte.
9. A aj, padli otcovΘ naÜi od meΦe, a synovΘ naÜi i dcery naÜe a man₧elky naÜe zajaty jsou pro tu p°φΦinu.
10. Nynφ tedy umφnil jsem uΦiniti smlouvu s Hospodinem Bohem Izraelsk²m, aby odvrßtil od nßs hn∞v prchlivosti svΘ.
11. SynovΘ moji, neblu∩te₧ ji₧. Vßs¥ jest zajistΘ vyvolil Hospodin, abyste stojφce p°ed nφm, slou₧ili jemu, a byli slu₧ebnφci jeho, a kadili.
12. Tedy povstali LevφtovΘ tito: Machat syn Amazai, a Joel syn AzarißÜ∙v z syn∙ Kahat; z syn∙ pak Merari: Cis syn Abdi, a AzarißÜ syn Jehalleel∙v; a z Gersonitsk²ch: Joach syn Zimma, a Eden syn Joach∙v;
13. TΘ₧ z syn∙ Elizafanov²ch: Simri a Jehiel; z syn∙ pak Azafov²ch: ZacharißÜ a MatanißÜ;
14. A z syn∙ HΘmanov²ch: Jechiel a Simei; z syn∙ pak Jedutunov²ch: SemaißÜ a Uziel.
15. I shromß₧dili brat°φ svΘ, kte°φ₧ posv∞tivÜe se, p°iÜli podlΘ rozkßzanφ krßlova [a] slov Hospodinov²ch, aby vyΦistili d∙m Hospodin∙v.
16. A vÜedÜe kn∞₧φ do domu Hospodinova, aby jej vyΦistili, vynesli vÜelikou neΦistotu, kterou₧ naÜli v chrßm∞ Hospodinov∞, do sφn∞ domu Hospodinova. LevφtovΘ pak probravÜe to, vynesli ven ku potoku Cedron.
17. ZaΦali pak prvnφho dne m∞sφce prvnφho posv∞covati, a dne osmΘho [tΘho₧] m∞sφce veÜli do sφn∞ Hospodinovy, a posv∞covali domu Hospodinova za osm dnφ, a dne ÜestnßctΘho m∞sφce prvnφho dokonali.
18. Tedy veÜli k EzechißÜovi krßli, a °ekli: VyΦistili jsme vÜecken d∙m Hospodin∙v, i oltß° zßpalu, i vÜecky nßdoby jeho, i st∙l p°edlo₧enφ a vÜecky nßdoby jeho.
19. VÜecky takΘ nßdoby, kterΘ₧ byl zavrhl krßl Achas za kralovßnφ svΘho, kdy₧ p°evrßcen∞ Φinil, p°ipravili jsme a posv∞tili, a aj, jsou p°ed oltß°em Hospodinov²m.
20. Potom vstav rßno EzechißÜ krßl, shromß₧dil ·°ednφky m∞sta, a vstoupil do domu Hospodinova.
21. A p°ivedli volk∙ sedm, a skopc∙ sedm, a berßnk∙ sedm, a kozl∙ sedm za h°φch, za krßlovstvφ, a za svatyni, a za Judu; a rozkßzal syn∙m Aronov²m kn∞₧φm, aby ob∞tovali na oltß°i Hospodinovu.
22. Tak₧ zbili voly ty, a kn∞₧φ berouce krev jejich, kropili na oltß°. Zbili tΘ₧ i skopce a pokropovali krvφ jejich oltß°e; zbili takΘ i berßnky, a krvφ jejich kropili na oltß°.
23. P°ivedli i kozly [k ob∞ti] za h°φch p°ed krßle i shromß₧d∞nφ, kte°φ₧to vlo₧ili ruce svΘ na n∞.
24. I zbili je kn∞₧φ a vyΦistili krvφ jejich oltß° k oΦiÜt∞nφ vÜeho Izraele; nebo za vÜecken lid Izraelsk² rozkßzal krßl [ob∞tovati] zßpal a ob∞ti za h°φch.
25. Postavil zase i Levφty v dom∞ Hospodinov∞ s cymbßly, loutnami a harfami podlΘ rozkßzanφ Davidova, a Gßda proroka krßlovskΘho, a Nßtana proroka; nebo od Hospodina [bylo to] p°ikßzßno skrze proroky jeho.
26. A tak stßli LevφtovΘ s nßstroji Davidov²mi a kn∞₧φ s trubami.
27. I rozkßzal EzechißÜ, aby ob∞tovali zßpal na oltß°i. A kdy₧ se zaΦala ob∞t zßpalnß, zaΦal se zp∞v Hospodin∙v a troubenφ i [zp∞vovΘ] na nßstroje Davida, krßle IzraelskΘho.
28. VÜecko pak shromß₧d∞nφ klan∞lo se, kdy₧ zp∞vßci zpφvali, a trubaΦi troubili, a to vÜe, a₧ se dokonal zßpal.
29. A kdy₧ dokonali ob∞tovßnφ zßpalu, sklonili se krßl a vÜickni, kte°φ₧ byli s nφm, a poklonu uΦinili.
30. Tedy p°ikßzal EzechißÜ krßl i knφ₧ata Levφt∙m, aby chvßlili Hospodina slovy Davidov²mi a Azafa proroka. I chvßlili s velik²m veselφm, a sklßn∞jφce se, poklonu Φinili.
31. Potom mluvil EzechißÜ, °ka: Nynφ jste posv∞tili rukou sv²ch Hospodinu. P°istupte, a p°ive∩te ob∞ti vφt∞znΘ a ob∞ti chvßly do domu Hospodinova. Proto₧ p°ivodilo shromß₧d∞nφ to ob∞ti vφt∞znΘ a ob∞ti chvßly, ano i ka₧d² z srdce ochotnΘho k zßpaln²m ob∞tem,
32. Tak ₧e poΦet ob∞tφ zßpaln²ch, kterΘ₧ p°ivedlo shromß₧d∞nφ to, byl vol∙ sedmdesßte, skopc∙ sto, berßnk∙ dv∞ st∞, vÜecko to na ob∞t zßpalnou Hospodinu.
33. Jin²ch pak v∞cφ posv∞cen²ch [bylo] vol∙ Üest set, a ovec t°i tisφce.
34. Kn∞₧φ vÜak bylo mßlo, tak ₧e nemohli postaΦiti vytahovati z ko₧φ vÜech ob∞tφ zßpaln²ch. ProΦe₧ pomßhali jim brat°φ jejich LevφtovΘ, a₧ i dokonali dφlo to, a dokud₧ se neposv∞tili jinφ kn∞₧φ; nebo LevφtovΘ byli hotov∞jÜφ ku posv∞cenφ se, ne₧li kn∞₧φ.
35. K tomu k zßpal∙m bylo mno₧stvφ velikΘ tuk∙ z ob∞tφ pokojn²ch a ob∞tφ mokr²ch, krom∞ [jin²ch] zßpal∙. A tak vykonßna byla slu₧ba domu Hospodinova.
36. A veselil se EzechißÜ i vÜecken lid, ₧e B∙h byl nastrojil lid, tak aby se ta v∞c rychle spravila.

30.kapitola (2 Paralipomenon)


Slavenφ Fßze od EzechißÜe, a lidu IzraelskΘho i JudskΘho.

1. Potom poslal EzechißÜ ke vÜemu lidu IzraelskΘmu a JudskΘmu, psal takΘ listy k Efraimovi a Manassesovi, aby p°iÜli do domu Hospodinova do JeruzalΘma, a slavili velikunoc Hospodinu Bohu IzraelskΘmu.
2. Snesli se pak byli na tom krßl i knφ₧ata jeho, i vÜecko shromß₧d∞nφ v JeruzalΘm∞, aby slavili velikunoc m∞sφce druhΘho.
3. Nebo nemohli slaviti toho Φasu, proto ₧e kn∞₧φ posv∞cen²ch se nedostßvalo, ani₧ se lid byl shromß₧dil do JeruzalΘma.
4. I vid∞lo se to za dobrΘ krßli i vÜemu mno₧stvφ,
5. A usoudili, aby provolati dali po vÜem Izraeli, od BersabΘ a₧ do Dan, aby p°iÜlik slavenφ velikonoci Hospodinu Bohu IzraelskΘmu do JeruzalΘma; nebo ji₧ byli dßvno neslavili tak, jak₧ psßno jest.
6. Proto₧ Üli poslovΘ s listy od krßle a od knφ₧at jeho po vÜφ zemi IzraelskΘ a JudskΘ s rozkazem krßlovsk²m tφmto: SynovΘ IzraelÜtφ, obra¥te se k Hospodinu Bohu Abrahamovu, Izßkovu a Izraelovu, i obrßtφ se k ostatk∙m, kte°φ₧ jste koli znikli ruky krßl∙ Assyrsk²ch.
7. A neb²vejte jako otcovΘ vaÜi a brat°φ vaÜi, kte°φ₧ p°evrßcen∞ Φinili proti Hospodinu Bohu otc∙ sv²ch, proΦe₧ dal je v zpuÜt∞nφ, jak₧ sami vidφte.
8. Nynφ tedy nezatvrzujte Üijφ sv²ch tak, jako otcovΘ vaÜi. Podejte ruky Hospodinu, a po∩te do svatyn∞ jeho, kterΘ₧ posv∞til na v∞ky, a slu₧te Hospodinu Bohu svΘmu, a odvrßtφ se od vßs hn∞v prchlivosti jeho.
9. Nebo obrßtφte-li se k Hospodinu, brat°φ vaÜi i synovΘ vaÜi milosrdenstvφ obdr₧φ u t∞ch, kte°φ₧ je zjφmali, tak ₧e se navrßtφ do zem∞ tΘto. Milosrdn² zajistΘ a dobrotiv² jest Hospodin B∙h vßÜ, ani₧ odvrßtφ tvß°i od vßs, jestli₧e se obrßtφte k n∞mu.
10. Kdy₧ pak ti poslovΘ chodili z m∞sta do m∞sta po kraji Efraim a Manasse a₧ do Zabulon, posmφvali se a utrhali jim.
11. Ale vÜak n∞kte°φ z Asser, Manasses a Zabulon, ponφ₧ivÜe se, p°iÜli do JeruzalΘma.
12. V Judstvu tolikΘ₧ byla ruka Bo₧φ, tak ₧e jim dal srdce jedno k vykonßnφ rozkazu krßlova a knφ₧at, podlΘ slova Hospodinova.
13. I seÜlo se do JeruzalΘma lidu mnoho, aby dr₧eli slavnost p°esnic m∞sφce druhΘho, shromß₧d∞nφ velmi velikΘ.
14. Tedy povstavÜe, pobo°ili oltß°e, kte°φ₧ [byli] v JeruzalΘm∞; tΘ₧ i vÜecky oltß°e, na kter²ch₧ se kadφvalo, rozbo°ili a vmetali do potoka Cedron.
15. Potom pak ob∞tovali berßnka velikonoΦnφho, ΦtrnßctΘho [dne] m∞sφce druhΘho. Kn∞₧φ pak a LevφtovΘ zastyd∞vÜe se, posv∞tili se, a p°ivedli ob∞ti do domu Hospodinova.
16. A stßli v °adu svΘm vedlΘ povinnosti svΘ podlΘ zßkona Moj₧φÜe mu₧e Bo₧φho, [a] kn∞₧φ kropili krvφ, [berouce ji] z rukou Levφt∙.
17. Nebo mnozφ byli v shromß₧d∞nφ, kte°φ₧ se neposv∞tili. Proto₧ LevφtovΘ zabijeli berßnky velikonoΦnφ za ka₧dΘho neΦistΘho, k tomu, aby [jich] posv∞tili Hospodinu.
18. Velik² zajistΘ dφl toho lidu, mno₧stvφ z Efraima, Manassesa, Izachara a Zabulona, neoΦistili se, a vÜak jedli berßnka velikonoΦnφho jinak ne₧ psßno jest. Ale modlil se EzechißÜ za n∞, °ka: Dobrotiv² Hospodin oΦisti₧ [toho, ]
19. Kdo₧koli cel²m srdcem sv²m se ustavil, aby hledal Boha, Hospodina Boha otc∙ sv²ch, by¥ pak [i oΦiÜt∞n nebyl] vedlΘ oΦiÜ¥ovßnφ svatΘho.
20. I vyslyÜel Hospodin EzechißÜe, a uzdravil lid.
21. A tak dr₧eli synovΘ IzraelÜtφ, kte°φ₧ byli v JeruzalΘm∞, slavnost p°esnic za sedm dnφ s veselφm velik²m, a chvßlili Hospodina ka₧dΘho dne LevφtovΘ a kn∞₧φ na nßstrojφch sφlu Hospodinovu.
22. Mluvil pak byl EzechißÜ p°φv∞tiv∞ ke vÜechn∞m Levφt∙m vyuΦujφcφm znßmosti pravΘ Hospodina. I jedli [ob∞ti] slavnosti tΘ za sedm dnφ, ob∞tujφce ob∞ti pokojnΘ, a oslavujφce Hospodina Boha otc∙ sv²ch.
23. Tedy sneslo se na tom vÜecko shromß₧d∞nφ, aby uΦinili [tolikΘ₧] za druh²ch sedm dnφ. Tak₧ slavili [jin²ch] sedm dnφ s radostφ.
24. Nebo EzechißÜ krßl Judsk² dal shromß₧d∞nφ tomu tisφc volk∙, a sedm tisφc ovec. Knφ₧ata takΘ dala shromß₧d∞nφ volk∙ tisφc, a ovec deset tisφc∙. A posv∞tilo se kn∞₧φ velmi mnoho.
25. A tak veselilo se vÜecko shromß₧d∞nφ JudskΘ, i kn∞₧φ a LevφtovΘ a vÜecko shromß₧d∞nφ, kterΘ₧ p°iÜlo z Izraele, i p°φchozφ, kte°φ₧ byli p°iÜli z zem∞ IzraelskΘ, i obyvatelΘ JudÜtφ.
26. A bylo veselφ velikΘ v JeruzalΘm∞; nebo ode dn∙ èalomouna syna Davida, krßle IzraelskΘho, nic takovΘho nebylo v JeruzalΘm∞.
27. Potom pak vstali kn∞₧φ [i] LevφtovΘ, a dali po₧ehnßnφ lidu. I vyslyÜßn jest hlas jejich, a p°iÜla modlitba jejich k p°φbytku svatosti Hospodinovy v nebe.

31.kapitola (2 Paralipomenon)


Ka₧enφ modlß°stvφ. 2. Po°ßdßnφ kn∞₧φ a Levφt∙. 4. Opat°enφ jich od lidu.

1. A kdy₧ se to vÜecko dokonalo, vyÜed vÜecken lid Izraelsk², co₧ ho koli bylo v m∞stech Judsk²ch, stroskotali modly a posekali hßje, a pobo°ili v²sosti a oltß°e po vÜφ zemi JudskΘ a Beniamin, i v Efraim a Manasses, a₧ [vÜe] dokonali. Potom navrßtili se vÜickni synovΘ IzraelÜtφ, jeden ka₧d² k vlßda°stvφ svΘmu do m∞sta svΘho.
2. EzechißÜ pak zase z°φdil t°φdy kn∞₧φ a Levφt∙ podlΘ t°φd jejich, jednoho ka₧dΘho podlΘ povinnosti p°isluhovßnφ jeho, kn∞₧φ a Levφty k ob∞tem zßpaln²m a pokojn²m, aby p°isluhovali, a oslavovali i chvßlili Hospodina v branßch vojska [jeho.]
3. TΘ₧ i Φßstka z statku krßlovskΘho [dßvßna] k ob∞tovßnφ zßpal∙, k zßpal∙m jit°nφm i veΦernφm, tΘ₧ k zßpal∙m sobotnφm, a na novm∞sφce i na slavnosti v²roΦnφ, jako₧ psßno jest v zßkon∞ Hospodinov∞.
4. P°ikßzal takΘ lidu p°eb²vajφcφmu v JeruzalΘm∞, dßvati dφl kn∞₧φm a Levφt∙m, aby tφm ochotn∞jÜφ byli v zßkon∞ Hospodinov∞.
5. A jak₧ vyÜel tento rozkaz, snesli synovΘ IzraelÜtφ mnoho prvotin obilΘ, mstu, oleje, ovoce palmovΘho i vÜech ·rod polnφch, a desßtek ze vÜech v∞cφ hojn² p°inesli.
6. SynovΘ takΘ IzraelÜtφ a JudÜtφ, kte°φ₧ bydlili v m∞stech Judsk²ch, i oni desßtky z skot∙ a brav∙, a desßtky svatΘ, posv∞cenΘ Hospodinu Bohu svΘmu, snßÜeli a sklßdali po hromadßch.
7. T°etφho m∞sφce poΦali zaklßdati t∞ch hromad, a m∞sφce sedmΘho dokonali.
8. P°iÜed pak EzechißÜ s knφ₧aty, a vidouce hromady ty, dobro°eΦili Hospodinu a lidu jeho IzraelskΘmu.
9. I tßzal se EzechißÜ kn∞₧φ a Levφt∙ o t∞ch hromadßch.
10. Jemu₧ odpov∞d∞l AzarißÜ kn∞z nejvyÜÜφ z domu Sßdochova, °ka: Jak₧ poΦali t∞ch ob∞tφ p°inßÜeti do domu Hospodinova, jedli jsme a nasyceni jsme, a jeÜt∞ z∙stßvß hojn∞; nebo Hospodin po₧ehnal lidu svΘmu, ₧e toho tak mnoho poz∙stalo.
11. Tedy rozkßzal EzechißÜ nad∞lati Üpi₧φrnφ p°i domu Hospodinovu. I nad∞lali,
12. A snßÜeli tam v∞rn∞ ob∞ti a desßtky, i v∞ci posv∞cenΘ, a nad tφm [byl za] sprßvce KonanißÜ Levφta, a Simei bratr jeho, druh².
13. Jechiel pak a AzazißÜ , Nachat a Azael, a Jerimot a Jozabad, Eliel, IzmachißÜ, Machat a BenaißÜ, [p°ivzati] za ·°ednφky od KonanißÜe a Simei bratra jeho, podlΘ poruΦenφ EzechißÜe krßle, a AzarißÜe knφ₧ete domu Bo₧φho.
14. Ch≤re pak syn Imny, Levφta, vrßtn² brßny v²chodnφ, byl nad tφm, co₧ dobrovoln∞ ob∞tovali Bohu, aby rozd∞loval ob∞ti Hospodinovy a v∞ci svatosvatΘ.
15. Jemu₧ ku pomoci byli Eden, Miniamin, Jesua, SemaißÜ, AmarißÜ a SechanißÜ po m∞stech kn∞₧sk²ch, [mu₧i] hodnov∞rnφ, aby rozd∞lovali brat°φm sv²m dφly, jak₧ velikΘmu, tak malΘmu,
16. (Mimo ty, kte°φ₧ z pokolenφ jejich byli pohlavφ mu₧skΘho, od t°φlet²ch a v²Üe), ka₧dΘmu vchßzejφcφmu do domu Hospodinova ku povinnostem dennφm, podlΘ ·°ad∙ jejich, a podlΘ slu₧by jich i podlΘ t°φdy jejich,
17. A t∞m, kte°φ₧ poΦteni byli v rodin∞ kn∞₧skΘ po Φeledech otc∙ jejich, i Levφt∙m, ode dvadcφtiletΘho a v²Üe, podlΘ slu₧by jich v t°φdßch jejich,
18. TΘ₧ i rodin∞ jejich, na vÜecky maliΦkΘ jich, ₧eny jejich, syny jejich i dcery jejich, a vÜemu mno₧stvφ; nebo dov∞rn∞ posv∞tili se v svatosti.
19. Syn∙m takΘ Aronov²m kn∞₧φm v p°edm∞stφch m∞st jejich po vÜech m∞stech ti mu₧i, kte°φ₧ zejmΘna zaznamenßni jsou, dßvali dφly ka₧dΘmu pohlavφ mu₧skΘho z kn∞₧φ i ka₧dΘmu z rodiny Levφt∙.
20. A tak uΦinil EzechißÜ ve vÜem Judstvu, a Φinil, co₧ dobrΘho, p°φmΘho a pravΘho jest p°ed Hospodinem Bohem sv²m.
21. A ve vÜelikΘm dφle, kterΘ₧koli zaΦal p°i slu₧b∞ domu Bo₧φho, a v zßkon∞ i v p°ikßzanφ, hledaje Boha svΘho, cel²m srdcem sv²m [to] Φinil, a Ü¥astn∞ se mu vedlo.

32.kapitola (2 Paralipomenon)


Senacherib pyÜn² p°φtßhl do Judstva, 9. rouhal se Bohu, 21. zahynul,

33. a EzechißÜ um°el.

1. Po t∞ch v∞cech a stßlΘm na°φzenφ jejich, p°itßh Senacherib krßl Assyrsk², vtrhl do Judstva, a polo₧il se proti m∞st∙m hrazen²m, a ulo₧il jich zdob²vati sob∞.
2. Vida pak EzechißÜ, ₧e p°itßhl Senacherib, a ₧e tvß° jeho [obrßcena jest] k boji proti JeruzalΘmu,
3. Uradil se s knφ₧aty a rytφ°i sv²mi, aby zasypali vody studnic, kterΘ₧ byly vn∞ za m∞stem. I pomßhali jemu.
4. Nebo shromß₧dilo se lidu mno₧stvφ, a zasypali vÜecky studnice i potok rozvod≥ujφcφ se u prost°ed zem∞, °kouce: ProΦ p°ijdouce krßlovΘ AssyrÜtφ, majφ najφti vody tak mnoho?
5. A posiliv se, vystav∞l vÜecku zed zbo°enou, a zopravoval v∞₧e, a vn∞ zed druhou. Upevnil i Mello m∞sta Davidova, k tomu takΘ nad∞lal bran∞ velmi mnoho i pavΘz.
6. Z°φdil tΘ₧ hejtmany vßleΦnΘ nad lidem, a shromß₧dil je k sob∞ do ulice [u] brßny m∞stskΘ, a mluvil jim p°φv∞tiv∞, °ka:
7. Posil≥te se a zmu₧ile sob∞ poΦφnejte, nebojte se, ani strachujte tvß°i krßle AssyrskΘho, ani vÜeho mno₧stvφ, kterΘ₧ jest s nφm; nebo v∞tÜφ jest s nßmi, ne₧ s nφm.
8. S nφm¥ jest rßm∞ Φlov∞ka, s nßmi pak jest Hospodin B∙h nßÜ, ku pomoci naÜφ a k bojovßnφ za nßs. I zpolehl lid na slova EzechißÜe krßle JudskΘho.
9. Potom poslal Senacherib krßl Assyrsk² slu₧ebnφky svΘ do JeruzalΘma, (sßm pak le₧el u Lachis, a vÜecko krßlovstvφ jeho bylo s nφm), k EzechißÜovi krßli JudskΘmu, i ke vÜemu lidu JudskΘmu, kter²₧ byl v JeruzalΘm∞, °ka:
10. Takto pravφ Senacherib krßl Assyrsk²: V Φem vy doufßte, ₧e z∙stßvßte v ohrad∞ v JeruzalΘm∞?
11. Zdali₧ EzechißÜ nenavodφ vßs, aby vßs zmo°il hladem a ₧φznφ, prav∞: Hospodin B∙h nßÜ vytrhne nßs z ruky krßle AssyrskΘho?
12. Zdali₧ jest sßm EzechißÜ nepobo°il v²sostφ jeho a oltß°∙ jeho, a p°ikßzal Judovi a obyvatel∙m JeruzalΘmsk²m, °ka: P°ed jednφm oltß°em klan∞ti se budete, a na n∞m kaditi.
13. Nevφte-li₧, co jsem uΦinil jß i otcovΘ moji vÜechn∞m nßrod∙m zemφ? Zdali₧ jak mohli bohovΘ nßrod∙ [a] zemφ vytrhnouti zem∞ svΘ z ruky mΘ?
14. Kdo [byl] mezi vÜemi bohy nßrod∙ t∞ch, kterΘ₧ jsou vyplΘnili otcovΘ moji, kter²₧ by mohl vytrhnouti lid sv∙j z ruky mΘ? Aby pak mohl B∙h vßÜ vytrhnouti vßs z ruky mΘ?
15. Proto₧ tedy nech¥ vßs nesvodφ EzechißÜ, ani vßs namlouvß, ani₧ mu v∞°te. Kdy₧t∞ nemohl ₧ßdn² b∙h vÜech nßrod∙ a krßlovstvφ vytrhnouti lidu svΘho z ruky mΘ, jako i z ruky otc∙ m²ch, nadto¥ ovÜem bohovΘ vaÜi nevytrhnou vßs z ruky mΘ.
16. P°es to jeÜt∞ mluvili slu₧ebnφci jeho i proti Hospodinu Bohu, i proti EzechißÜovi slu₧ebnφku jeho.
17. Psal takΘ listy, rouhaje se Hospodinu Bohu IzraelskΘmu, a mluv∞ proti n∞mu, °ka: Jako₧ bohovΘ nßrod∙ zemsk²ch nevytrhli lidu svΘho z ruky mΘ, tak nevytrhne B∙h EzechißÜ∙v lidu svΘho z ruky mΘ.
18. K°iΦeli pak hlasem velik²m Äidovsky proti lidu JeruzalΘmskΘmu, kter²₧ byl na zdi, aby strach na n∞ pustili a p°ed∞sili je, aby [tak] vzali m∞sto.
19. A tak mluvili o Bohu JeruzalΘmskΘm, jako o jin²ch bozφch nßrod∙ zem∞, dφlu rukou lidsk²ch.
20. Tedy modlil se EzechißÜ krßl, a IzaißÜ prorok syn Amos∙v z p°φΦiny tΘ, a volali k nebi.
21. I poslal Hospodin and∞la, kter²₧ vyhladil ka₧dΘho udatnΘho i v²vodu i knφ₧e v vojÜt∞ krßle AssyrskΘho, tak ₧e se s hanbou velikou navrßtil do zem∞ svΘ. A kdy₧ vÜel do chrßmu boha svΘho, ti, kte°φ₧ vyÜli z ₧ivota jeho, zamordovali ho tam meΦem.
22. A tak vysvobodil Hospodin EzechißÜe a obyvatele JeruzalΘmskΘ z ruky Senacheriba krßle AssyrskΘho, a z ruky vÜech, a provßzel je vÜudy v∙kol.
23. Tedy mnozφ p°inßÜeli ob∞ti Hospodinu do JeruzalΘma, ano i dary drahΘ EzechißÜovi krßli JudskΘmu, tak ₧e potom vzneÜen jest u vÜech nßrod∙.
24. V t∞ch dnech roznemohl se EzechißÜ a₧ k smrti, i modlil se Hospodinu. Kter²₧ promluvil k n∞mu, a ukßzal mu zßzrak.
25. Ale EzechißÜ nebyl vd∞Φen dobrodinφ sob∞ uΦin∞nΘho, nebo pozdvihlo se srdce jeho. ProΦe₧ povstala proti n∞mu prchlivost, i proti Judovi a JeruzalΘmu.
26. Ale kdy₧ se poko°il EzechißÜ pro [to] pozdvi₧enφ srdce svΘho i s obyvateli JeruzalΘmsk²mi, nep°iÜla na n∞ prchlivost Hospodinova za dn∙ EzechißÜov²ch.
27. M∞l pak EzechißÜ bohatstvφ a slßvu velmi velikou; nebo nashromß₧dil sob∞ poklad∙ st°φbra a zlata i kamenφ drahΘho a vonn²ch v∞cφ, i pavΘz i vÜelijak²ch klΘnot∙.
28. A [m∞l] Üpi₧φrny pro ·rody obilφ, mstu, oleje, i stßje pro vÜelikß hovada a chlΘvy pro dobytek.
29. M∞sta takΘ zd∞lal sob∞, a [m∞l] brav∙ a skot∙ mno₧stvφ; nebo B∙h dal jemu zbo₧φ nßramn∞ velikΘ.
30. Tent²₧ EzechißÜ zasypal tok vody Gihonu ho°ejÜφ, a p°φmo vedl jej dol∙ k zßpadnφ stran∞ m∞sta Davidova, a Ü¥astn∞ se vedlo EzechißÜovi ve vÜech skutcφch jeho.
31. Toliko p°i poselstvφ knφ₧at Babylonsk²ch poslan²ch k n∞mu, aby se vyptali na zßzrak, kter²₧ se byl stal v zemi, opustil ho B∙h, aby ho zkusil, aby znßmΘ bylo vÜecko, [co bylo] v srdci jeho.
32. JinΘ pak v∞ci EzechißÜovy i pobo₧nost jeho zapsßny jsou v proroctvφ IzaißÜe proroka syna Amosova, a v knize o krßlφch Judsk²ch a Izraelsk²ch.
33. I usnul EzechißÜ s otci sv²mi, a pochovali jej v²Üe nad hroby potomk∙ Davidov²ch, a uΦinili jemu poctivost p°i smrti jeho vÜecken Juda i obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ. A kraloval Manasses syn jeho mφsto n∞ho.

33.kapitola (2 Paralipomenon)


Modlß°stvφ, 10. zajetφ, 13. pokßnφ 20. i smrt Manassesova. 21. Kralovßnφ

24. i zahynutφ Amona syna jeho.

1. Ve dvanßcti letech byl Manasses, kdy₧ poΦal kralovati, a padesßte p∞t let kraloval v JeruzalΘm∞.
2. ╚inil pak to, co₧ jest zlΘho p°ed oΦima Hospodinov²ma, vedlΘ ohavnostφ t∞ch nßrod∙, kterΘ₧ Hospodin vyhnal p°ed syny Izraelsk²mi.
3. Nebo vzd∞lal zase v²sosti, kterΘ₧ byl rozbo°il EzechißÜ otec jeho, a vystav∞l oltß°e Bßl∙m, a vysadil hßje, a klan∞je se vÜemu vojsku nebeskΘmu, slou₧il jim.
4. Vzd∞lal takΘ oltß°e v dom∞ Hospodinov∞, o n∞m₧ byl °ekl Hospodin: V JeruzalΘm∞ bude jmΘno mΘ na v∞ky.
5. Vzd∞lal, pravφm, oltß°e vÜemu vojsku nebeskΘmu ve dvou sφnφch domu Hospodinova.
6. P°esto dal provoditi syny svΘ skrze ohe≥ v ·dolφ Benhinnom, a Üet°il Φasu, s hadaΦstvφm a s kouzly se obφral, a na°φdil zaklinaΦe a Φarod∞jnφky, [a] mnoho zlΘho pßchal p°ed oΦima Hospodinov²ma, popouzeje ho.
7. Postavil takΘ obraz ryt², kter²₧ byl ud∞lal, v dom∞ Bo₧φm, o kterΘm₧ byl °ekl B∙h Davidovi a èalomounovi synu jeho: V dom∞ tomto a v JeruzalΘm∞, kter²₧ jsem vyvolil ze vÜech pokolenφ Izraelsk²ch, oslavφm jmΘno svΘ na v∞ky.
8. Ani₧ vφce pohnu nohou lidu IzraelskΘho z zem∞, kterou₧ jsem odd∞lil otc∙m vaÜim, jen toliko budou-li Üet°iti, aby plnili vÜecko to, co₧ jsem jim p°ikßzal, vÜecken zßkon, ustanovenφ a soudy skrze Moj₧φÜe [vydanΘ.]
9. Ale Manasses uvedl v blud JudskΘ i obyvatele JeruzalΘmskΘ, tak ₧e Φinili horÜφ v∞ci ne₧li ti nßrodovΘ, kterΘ₧ vyplΘnil Hospodin p°ed tvß°φ syn∙ Izraelsk²ch.
10. A aΦkoli mluvil Hospodin k Manassesovi a k lidu jeho, oni vÜak nepozorovali.
11. ProΦe₧ p°ivedl na n∞ Hospodin hejtmany vojska krßle AssyrskΘho, kte°φ₧ jali Manassesa v trnφ, a svßzavÜe ho dv∞ma °et∞zy oceliv²mi, dovedli jej do Babylona.
12. Tam pak jsa sev°φn, modlil se Hospodinu Bohu svΘmu, a poni₧oval se velmi p°ed oblφΦejem Boha otc∙ sv²ch,
13. A modlil se jemu. I naklonil se k n∞mu, a vyslyÜel modlitbu jeho, a uvedl jej zase do JeruzalΘma do krßlovstvφ jeho. Tehdy poznal Manasses, ₧e sßm Hospodin jest Bohem.
14. A potom vystav∞l zed zevnit°nφ m∞sta Davidova k zßpadnφ stran∞ Gihonu potoku, a₧ kudy se chodφ k brßn∞ rybnΘ, a obehnal Ofel, a vyhnal ji velmi vysoko. Rozsadil takΘ hejtmany vojska po vÜech m∞stech hrazen²ch v Judstvu.
15. Vymetal takΘ bohy cizφ a rytinu z domu Hospodinova, a vÜecky oltß°e, kter²ch₧ byl nad∞lal na ho°e domu Hospodinova i v JeruzalΘm∞, a vyhßzel za m∞sto.
16. Opravil zase i oltß° Hospodin∙v, a ob∞toval na n∞m ob∞ti pokojnΘ a dφkΦin∞nφ, a p°ikßzal Judsk²m, aby slou₧ili Hospodinu Bohu IzraelskΘmu.
17. A vÜak v₧dy jeÜt∞ lid ob∞toval na v²sostech, ale toliko Hospodinu Bohu svΘmu.
18. JinΘ pak v∞ci Manassesovy, i modlitba jeho k Bohu jeho, a slova prorok∙, kte°φ₧ mluvφvali k n∞mu ve jmΘnu Hospodina Boha IzraelskΘho, to vÜe [zapsßno] v knize o krßlφch Izraelsk²ch.
19. Modlitba pak jeho i to, ₧e vyslyÜßn jest, a ka₧d² h°φch jeho, i p°estoupenφ jeho, i mφsta, na kter²ch₧ byl postavil v²sosti, a zd∞lal hßje a rytiny, jeÜt∞ prvΘ ne₧ se poko°il, to vÜe zapsßno jest v knihßch Chozai.
20. I usnul Manasses s otci sv²mi, a pochovali jej v dom∞ jeho, a kraloval Amon syn jeho mφsto n∞ho.
21. Ve dvamecφtma letech byl Amon, kdy₧ poΦal kralovati, a dv∞ lΘt∞ kraloval v JeruzalΘm∞.
22. I Φinil to, co₧ jest zlΘho p°ed oΦima Hospodinov²ma, tak jako byl Φinil Manasses otec jeho; nebo vÜechn∞m rytinßm, kter²ch₧ byl nad∞lal Manasses otec jeho, ob∞toval Amon a slou₧il jim.
23. Ani₧ se ponφ₧il p°ed Hospodinem, jako se ponφ₧il Manasses otec jeho, n²br₧ on Amon mnohem vφce h°eÜil.
24. Spuntovali se pak proti n∞mu slu₧ebnφci jeho, a zamordovali jej v dom∞ jeho.
25. Tedy pobil lid zem∞ vÜecky ty, kte°φ₧ se byli spuntovali proti krßli Amonovi, a ustanovil lid zem∞ krßle JozißÜe syna jeho mφsto n∞ho.

34.kapitola (2 Paralipomenon)


Nßbo₧enstvφ obnoveno 8. i chrßm. 14. Zßkon Bo₧φ nalezen i Φten.

29. Smlouva krßle i lidu s Bohem uΦin∞na.

1. V osmi letech byl JozißÜ, kdy₧ kralovati poΦal, a kraloval jedno a t°idceti let v JeruzalΘm∞.
2. Ten Φinil to, co₧ jest pravΘho p°ed oΦima Hospodinov²ma, chod∞ po cestßch Davida otce svΘho, a neuch²lil se na pravo ani na levo.
3. LΘta zajistΘ osmΘho kralovßnφ svΘho, kdy₧ jeÜt∞ mlßdenΦek byl, poΦal hledati Boha Davida otce svΘho, dvanßctΘho pak lΘta poΦal vyΦiÜ¥ovati Judy a JeruzalΘma od v²sostφ, hßj∙, rytin a slitin.
4. Nebo u p°φtomnosti jeho rozbo°ili oltß°e Bßl∙, i obrazy sluneΦnΘ, kte°φ₧ byli na nich, zpodtφnal. TΘ₧ i hßje a rytiny, i slitiny zdrobil a set°el, a rozsypal po hrobφch t∞ch, kte°φ₧ jim ob∞tovßvali.
5. Kosti pak kn∞₧φ popßlil na oltß°φch jejich, a vyΦistil Judu a JeruzalΘm,
6. TΘ₧ i m∞sta [v pokolenφ] Manasses, Efraim a Simeon, a₧ i Neftalφm [i] pustiny jejich v∙kol.
7. A tak zkazil oltß°e a hßje, a rytiny stroskotal na kusy, a vÜecky obrazy sluneΦnΘ vysekal po vÜφ zemi IzraelskΘ. Potom navrßtil se do JeruzalΘma.
8. LΘta pak osmnßctΘho kralovßnφ svΘho, kdy₧ vyΦistil zemi a d∙m [Bo₧φ, ] poslal Safana syna AzalißÜova, a MaaseißÜe ·°ednφka m∞sta, aJoacha syna Joachazova kanclφ°e, aby opraven byl d∙m Hospodina Boha jeho.
9. Kte°φ₧ p°iÜedÜe k HelkißÜovi kn∞zi nejvyÜÜφmu, dali penφze snesenΘ do domu Bo₧φho, kterΘ₧ byli LevφtovΘ vrßtnφ vybrali od Manassesa a Efraima, i ode vÜech ostatk∙ Izraelsk²ch, i od vÜeho Judy a Beniamina, a navrßtili se do JeruzalΘma.
10. Dali [je] pak v ruce sprßvc∙ toho dφla, kte°φ₧ p°edstaveni byli nad domem Hospodinov²m, a ti vydßvali je d∞lnφk∙m, jen₧ d∞lali v dom∞ Hospodinov∞, opravujφce a utvrzujφce jej.
11. I dali tesa°∙m a stavitel∙m, aby najednali kamenφ tesanΘho, a d°φvφ k vazbßm i k trßm∙m dom∙, kterΘ₧ byli zbo°ili krßlovΘ JudÜtφ.
12. Mu₧i pak ti v∞rn∞ se m∞li p°i tΘ prßci, nad nimi₧ ustanoveni Jachat a AbdißÜ LevφtovΘ z syn∙ Merari, ZacharißÜ a Mesullam z syn∙ Kahat, aby s pilnostφ p°φdr₧eli [k prßci.] A z t∞ch Levφt∙ ka₧d² um∞l hrßti na nßstroje muzickΘ.
13. Ale nad nosiΦi, i kte°φ₧ p°φdr₧eli d∞lnφky ke vÜelikΘ prßci, byli z Levφt∙ pφsa°i, ·°ednφci a vrßtnφ.
14. A kdy₧ vynßÜeli penφze, kterΘ₧ byli sneseny do domu Hospodinova, naÜel HelkißÜ kn∞z knihu zßkona Hospodinova [vydanΘho] skrze Moj₧φÜe.
15. I °ekl HelkißÜ k Safanovi pφsa°i: Knihu zßkona nalezl jsem v dom∞ Hospodinov∞. I dal HelkißÜ tu knihu Safanovi.
16. Safan pak p°inesl tu knihu krßli, a p°i tom jemu oznßmil, °ka: VÜecko, co₧koli bylo poruΦeno slu₧ebnφk∙m tv²m, d∞lajφ.
17. Nebo sebravÜe penφze, co₧ se jich koli nalezlo v dom∞ Hospodinov∞, vydali je v ruce ·°ednφk∙m a d∞lnφk∙m.
18. Oznßmil takΘ Safan pφsa° krßli, °ka: Knihu mi dal HelkißÜ kn∞z. I Φetl v nφ Safan p°ed krßlem.
19. ProΦe₧ kdy₧ slyÜel krßl slova zßkona, roztrhl roucho svΘ.
20. A rozkßzal krßl HelkißÜovi, tΘ₧ Achikamovi synu Safanovu, a Abdonovi synu Mφchovu, a Safanovi pφsa°i, a AsaißÜovi slu₧ebnφku krßlovskΘmu, °ka:
21. Jd∞te, pora∩te se s Hospodinem o mne i o poz∙stal² [lid] Izraelsk² a Judsk², z strany slov knihy tΘto, kterß₧ jest nalezena; nebo velik² jest hn∞v Hospodin∙v, kter²₧ jest vylit na nßs, proto ₧e neost°φhali otcovΘ naÜi slova Hospodinova, aby Φinili vÜecko, co₧ psßno jest v knize tΘto.
22. Tedy Üli, HelkißÜ a kte°φ₧ byli p°i krßli, k Chuld∞ prorokyni, man₧elce Salluma syna Tekue, syna Chasrova, strß₧nΘho nad rouchem, nebo bydlila v JeruzalΘm∞ na druhΘ stran∞, a mluvili k nφ ty v∞ci.
23. Kterß₧ °ekla jim: Toto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk²: Pov∞zte mu₧i tomu, kter²₧ poslal vßs ke mn∞,
24. Takto pravφ Hospodin: Aj, jß uvedu zlΘ v∞ci na toto mφsto a na obyvatele jeho, vÜecka zlo°eΦenφ napsanß v knize tΘ, kterou₧ Φtli p°ed krßlem Judsk²m,
25. Proto ₧e opustili mne a kadili boh∙m cizφm, aby mne popouzeli vÜemi skutky rukou sv²ch. Z tΘ p°φΦiny vylita bude prchlivost mß na toto mφsto, ani₧ bude uhaÜena.
26. Krßli pak JudskΘmu, kter²₧ poslal vßs, abyste se tßzali Hospodina, takto povφte: Toto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk² [o] slovφch t∞ch, kterß₧ jsi slyÜel:
27. Pon∞vad₧ obm∞kΦeno jest srdce tvΘ, a ponφ₧il jsi se p°ed tvß°φ Bo₧φ, kdy₧s slyÜel slova jeho proti mφstu tomuto a proti obyvatel∙m jeho, a poni₧uje se p°ede mnou, roztrhl jsi roucho svΘ, a plakals p°ede mnou, i jß vyslyÜel jsem [t∞, ] pravφ Hospodin.
28. Aj, jß p°ipojφm t∞ k otc∙m tv²m, a pochovßn budeÜ v hrobφch sv²ch v pokoji, aby nevid∞ly oΦi tvΘ niΦeho z toho zlΘho, kterΘ₧ jß uvedu na mφsto toto a na obyvatele jeho. I oznßmili krßli tu °eΦ.
29. Tedy poslav krßl, shromß₧dil vÜecky starÜφ JudskΘ a JeruzalΘmskΘ.
30. A vstoupil krßl do domu Hospodinova, a vÜickni mu₧i JudÜtφ i obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ, kn∞₧φ, LevφtovΘ a vÜecken lid od velikΘho a₧ do malΘho, i Φetl, aby vÜickni slyÜeli vÜecka slova knihy smlouvy, kterß₧ byla nalezena v dom∞ Hospodinov∞.
31. Potom stoje krßl na mφst∞ svΘm, uΦinil smlouvu p°ed Hospodinem, ₧e bude nßsledovati Hospodina, a ost°φhati p°ikßzanφ jeho i sv∞dectvφ jeho a ustanovenφ jeho z celΘho srdce svΘho a ze vÜφ duÜe svΘ, a plniti slova smlouvy tΘ, kterß₧ jsou v tΘ knize zapsßna.
32. I rozkßzal, aby [k tΘmu₧] ka₧d² stßl, kdo₧ by koli nalezen byl v JeruzalΘm∞ a v Beniaminovi. I Φinili obyvatelΘ JeruzalΘmÜtφ podlΘ smlouvy Bo₧φ, Boha otc∙ sv²ch.
33. Tehdß₧ takΘ vyprßzdnil JozißÜ vÜecky ohavnosti ze vÜech zemφ syn∙ Izraelsk²ch, a p°φdr₧el vÜecky, kte°φ₧koli byli v Izraeli, k tomu, aby slou₧ili Hospodinu Bohu svΘmu. Po vÜecky dny jeho neodstoupili od nßsledovßnφ Hospodina Boha otc∙ sv²ch.

35.kapitola (2 Paralipomenon)


JozißÜ velikunoc slavil, 20. potom v vßlce proti krßli EgyptskΘmu zhynul.

1. Slavil takΘ JozißÜ v JeruzalΘm∞ velikunoc Hospodinu, a zabili berßnka velikonoΦnφho ΦtrnßctΘho [dne] m∞sφce prvnφho.
2. A postaviv kn∞₧φ v strß₧ech jejich, utvrdil je v p°isluhovßnφ domu Hospodinova.
3. I °ekl Levφt∙m, kte°φ₧ p°ipravovali za vÜecken lid Izraelsk² v∞ci svatΘ Hospodinu: Vneste truhlu svatosti do domu, kter²₧ ustav∞l èalomoun syn David∙v, krßl Izraelsk². Nebude¥ vßm b°emenem na ramenou. A tak nynφ slu₧te Hospodinu Bohu svΘmu a lidu jeho IzraelskΘmu.
4. A p°ipravte se po Φeledech otc∙ sv²ch, po t°φdßch sv²ch, tak jak₧ na°φdil David krßl Izraelsk², a podlΘ na°φzenφ èalomouna syna jeho.
5. A st∙jte v svatyni podlΘ rozdφlu Φeledφ otcovsk²ch, brat°φ nßrodu svΘho, a podlΘ rozd∞lenφ ka₧dΘ Φeledi otcovskΘ Levφt∙.
6. A tak zabφte berßnka, a posv∞¥te se, a p°ipravte brat°φm sv²m, chovajφce se vedlΘ slova Hospodinova [vydanΘho] skrze Moj₧φÜe.
7. Daroval pak JozißÜ vÜemu mno₧stvφ z stßda berßnk∙ a kozelc∙, vÜe k ob∞tem velikonoΦnφm, podlΘ toho vÜeho, jak₧ postaΦovalo, v poΦtu t°idcet tisφc∙, a skot∙ t°i tisφce, to vÜe z statku krßlovskΘho.
8. Knφ₧ata jeho takΘ k lidu, kn∞₧φm i Levφt∙m Üt∞d°e se ukßzali: HelkißÜ, ZacharißÜ a Jechiel, p°ednφ v dom∞ Bo₧φm, dali kn∞₧φm k ob∞tem velikonoΦnφm dva tisφce a Üest set [brav∙] a skot∙ t°i sta.
9. KonanißÜ pak s SemaißÜem a Natanaelem brat°φmi sv²mi, tΘ₧ ChasabißÜ, Jehiel, Jozabad, p°ednφ z Levφt∙, darovali [jin²m] Levφt∙m k ob∞tem velikonoΦnφm p∞t tisφc [brav∙] a skot∙ p∞t set.
10. A kdy₧ p°ipraveno bylo [vÜecko k] slu₧b∞, stßli kn∞₧φ na mφst∞ svΘm, a LevφtovΘ v t°φdßch sv²ch, podlΘ rozkazu krßlovskΘho.
11. I zabijeli berßnky velikonoΦnφ, kn∞₧φ pak kropili [krvφ, berouce] z rukou jejich, a LevφtovΘ vytahovali [z ko₧φ.]
12. Tedy odd∞lili zßpal, aby dali lidu podlΘ rozd∞lenφ dom∙ Φeledφ otcovsk²ch, tak aby ob∞tovßno bylo Hospodinu, jak₧ psßno jest v knize Moj₧φÜov∞. TolikΘ₧ i s voly [uΦinili.]
13. I pekli berßnky velikonoΦnφ ohn∞m podlΘ obyΦeje, ale jinΘ v∞ci posv∞cenΘ va°ili v hrncφch, v kotlφcφch a v pßnvicφch, a rozdßvali rychle vÜemu lidu.
14. Potom pak p°ipravili sob∞ a kn∞₧φm. Nebo kn∞₧φ, synovΘ Aronovi, zßpaly a tuky a₧ do noci ob∞tovali, proto₧ LevφtovΘ p°ipravili sob∞ i kn∞₧φm, syn∙m Aronov²m.
15. TΘ₧ i zp∞vßci, synovΘ Azafovi, stßli na mφst∞ svΘm podlΘ rozkßzanφ Davidova Azafovi, HΘmanovi i Jedutunovi, proroku krßlovskΘmu, [vydanΘho.] Vrßtnφ takΘ p°i jednΘ ka₧dΘ brßn∞ nem∞li odchßzeti od svΘ povinnosti, proΦe₧ brat°φ jejich LevφtovΘ jinφ strojili jim.
16. A tak nastrojena byla vÜecka slu₧ba Hospodinova v ten den, v slavenφ hodu berßnka a ob∞tovßnφ ob∞ti zßpalnΘ na oltß°i Hospodinovu, podlΘ rozkßzanφ krßle JozißÜe.
17. I slavili synovΘ IzraelÜtφ, co₧ se jich naÜlo, hod berßnka v ten Φas a slavnost p°esnic za sedm dnφ.
18. Nebyla pak slavena velikanoc tΘ podobnß v Izraeli ode dn∙ Samuele proroka, ani₧ kter² z krßl∙ Izraelsk²ch slavil hodu berßnka podobnΘho [tomu, ] kter²₧ slavil JozißÜ s kn∞₧φmi a Levφty, i se vÜφm lidem Judsk²m a Izraelsk²m, co₧ se ho naÜlo, i s obyvateli JeruzalΘmsk²mi.
19. OsmnßctΘho lΘta kralovßnφ JozißÜova slaven byl ten hod berßnka.
20. Potom po vÜem, kdy₧ ji₧ spravil JozißÜ d∙m [Bo₧φ, ] p°itßhl NΘcho krßl Egyptsk², aby bojoval proti Charkemis podlΘ Eufraten, JozißÜ pak vytßhl proti n∞mu.
21. Kter²₧ aΦ poslal k n∞mu posly, °ka: Jß nic nemßm s tebou Φiniti, krßli Judsk². Ne proti tob∞, [slyÜ] ty, dnes [tßhnu, ] ale proti domu, kter²₧ se mnou bojuje, kam₧ mi rozkßzal B∙h, abych pospφÜil. Nebojuj s Bohem, kter²₧ se mnou jest, a¥ t∞ neshladφ:
22. JozißÜ vÜak neodvrßtil tvß°i svΘ od n∞ho, ale aby bojoval s nφm, zm∞nil od∞v sv∙j, ani₧ uposlechl slov NΘchov²ch, [poÜl²ch] z ·st Bo₧φch. A tak p°itßhl, aby se [s nφm] pot²kal na poli Mageddo.
23. I post°elili st°elci krßle JozißÜe. Tedy °ekl krßl slu₧ebnφk∙m sv²m: Odvezte mne, nebo¥ jsem velmi nemocen.
24. Tak₧ p°enesli jej slu₧ebnφci jeho z toho vozu, a vlo₧ili ho na druh² v∙z, kter²₧ m∞l, a dovezli jej do JeruzalΘma. I um°el a pochovßn jest v hrobφch otc∙ sv²ch. I plakal vÜecken Juda a JeruzalΘm nad JozißÜem.
25. Na°φkal takΘ i JeremißÜ nad JozißÜem, a zpφvßvali vÜickni zp∞vßci a zp∞vakyn∞ v na°φkßnφch sv²ch o JozißÜovi a₧ do dneÜnφho dne, kterß₧ uvedli v obyΦej Izraeli. A ta jsou zapsßna v plßΦi [JeremißÜovu.]
26. JinΘ pak v∞ci JozißÜovy, i pobo₧nost jeho, jak₧ napsßno jest v zßkon∞ Hospodinov∞,
27. I skutkovΘ jeho prvnφ i poslednφ, to vÜe zapsßno jest v knize o krßlφch Izraelsk²ch a Judsk²ch.

36.kapitola (2 Paralipomenon)


╚ty° krßl∙ Judsk²ch bφdnΘ zavedenφ, 22. a lidu Bo₧φho zase propuÜtenφ.

1. Tedy vzal lid zem∞ Joachaza syna JozißÜova, a ustanovili ho krßlem na mφst∞ otce jeho v JeruzalΘm∞.
2. Ve t°imecφtma letech byl Joachaz, kdy₧ poΦal kralovati, a t°i m∞sφce kraloval v JeruzalΘm∞.
3. Nebo vzal jej krßl Egyptsk² z JeruzalΘma, a ulo₧il na zemi pokutu sto centnΘ°∙ st°φbra a centnΘ° zlata.
4. A ustanovil krßl Egyptsk² Eliakima bratra jeho nad Judou a JeruzalΘmem za krßle, a prom∞nil mu jmΘno jeho, [aby sloul] Joakim. Joachaza pak bratra jeho vzal NΘcho, a zavedl ho do Egypta.
5. V p∞tmecφtma letech byl Joakim, kdy₧ poΦal kralovati, a jedenßct let kraloval v JeruzalΘm∞. A kdy₧ Φinil to, co₧ jest zlΘho p°ed oΦima Hospodina Boha svΘho,
6. P°itßhl proti n∞mu Nabuchodonozor krßl Babylonsk², a svßzal jej °et∞zy oceliv²mi, aby jej zavedl do Babylona.
7. Nßdoby takΘ domu Hospodinova zavezl Nabuchodonozor do Babylona, a dal je do chrßmu svΘho v Babylon∞.
8. JinΘ pak v∞ci Joakimovy i ohavnosti jeho, kterΘ₧ pßchal, i co₧ se nalΘzalo p°i n∞m, to vÜe zapsßno jest v knize o krßlφch Izraelsk²ch a Judsk²ch. I kraloval Joachin syn jeho mφsto n∞ho.
9. V osmi letech [byl] Joachin, kdy₧ kralovati poΦal, a kraloval t°i m∞sφce a deset dnφ v JeruzalΘm∞, a Φinil to, co₧ bylo zlΘho p°ed oΦima Hospodinov²ma.
10. Potom pak po roce poslal krßl Nabuchodonozor, a dal ho zavΘsti do Babylona s klΘnoty domu Hospodinova, a ustanovil krßlem SedechißÜe, p°φbuznΘho jeho, nad Judou a JeruzalΘmem.
11. V jedenmecφtma letech byl SedechißÜ, kdy₧ poΦal kralovati, a jedenßct let kraloval v JeruzalΘm∞.
12. I Φinil to, co₧ jest zlΘho p°ed oΦima Hospodina Boha svΘho, ani₧ se poko°il p°ed JeremißÜem prorokem [mluvφcφm] °eΦ Hospodinovu.
13. N²br₧ i Nabuchodonozorovi krßli se zprotivil, jen₧ ho byl p°φsahou zavßzal skrze Boha, a zatvrdiv Üφji svou, urputn∞ ulo₧il v srdci svΘm, aby se nenavracoval k Hospodinu Bohu IzraelskΘmu.
14. Ano i vÜecka knφ₧ata, kn∞₧φ i lid v mnohß p°estoupenφ se vydali, podlΘ vÜech ohavnostφ pohansk²ch, a poÜkvrnili domu Hospodinova, jeho₧ byl posv∞til v JeruzalΘm∞.
15. A kdy₧ posφlal Hospodin B∙h otc∙ jejich k nim posly svΘ, rßno vstßvaje a posφlaje, proto ₧e se p°φv∞tiv∞ m∞l k lidu svΘmu a k p°φbytku svΘmu:
16. Posmφvali se posl∙m Bo₧φm, a pohrdali slovy jeho, a za sv∙dce m∞li proroky jeho, a₧ se rozpßlila prchlivost Hospodinova na lid jeho, tak aby nebylo ₧ßdnΘho ulΘΦenφ.
17. I p°ivedl na n∞ krßle KaldejskΘho, kter²₧ zmordoval mlßdence jejich meΦem v dom∞ svatyn∞ jejich, a neodpustil mlßdenci ani pann∞, starci ani kmeti. VÜecky dal v ruku jeho.
18. K tomu i vÜecky nßdoby domu Bo₧φho, velikΘ i malΘ, i poklady domu Hospodinova, i poklady krßlovskΘ i knφ₧at jeho, vÜecko zavezl do Babylona.
19. A vypßlili d∙m Bo₧φ, a zbo°ili zed JeruzalΘmskou, tΘ₧ i vÜecky palßce v n∞m popßlili, ano i vÜelijakΘ klΘnoty drahΘ v n∞m zkazili.
20. A co₧ jich poz∙stalo po meΦi, to p°evedl do Babylona, a byli slu₧ebnφci jeho i syn∙ jeho, dokud₧ nekraloval krßl Persk²,
21. Aby se naplnila °eΦ Hospodinova skrze ·sta JeremißÜova, dokud₧ zem∞ nevykonala sobot sv²ch; po vÜecky dny, pokud₧ byla pustß, odpoΦφvala, a₧ se vyplnilo sedmdesßte let.
22. Potom lΘta prvnφho C²ra krßle PerskΘho, aby se naplnila °eΦ Hospodinova skrze ·sta JeremißÜova, vzbudil Hospodin ducha C²rova krßle PerskΘho. Kter²₧ dal provolati po vÜem krßlovstvφ svΘm, ano takΘ i rozepsal, °ka:
23. Toto pravφ C²rus krßl Persk²: VÜecka krßlovstvφ zem∞ dal mi Hospodin B∙h nebesk², a ten mi poruΦil, abych mu vystav∞l d∙m v JeruzalΘm∞, kter²₧ jest v Judstvu. Kdo jest mezi vßmi ze vÜeho lidu jeho, Hospodin B∙h jeho [budi₧] s nφm, [a] a¥ jde.