Prvnφ EpiÜtola S. Pavla k Tesalonick²m
Kapitoly:
1, 2, 3,
4, 5.
#PRVN═ EPIèTOLA#
#K TESSALONICENSK▌M#
#(SVAT╔HO) PAVLA APOèTOLA.#
V epiÜtole tΘto apoÜtol Tessalonicensk²m slou₧φ:
I. K stßlosti u vφ°e a zvlßÜt∞ sv∞dectvφ jim, evangelium
svatΘmu i sob∞ slavnΘho dßvßnφm; Timotea slu₧ebnφka v∞rnΘho
k nim vyslßnφm, kap. 1.2.3.
II. K ÜlechetnΘmu ₧ivotu, zßle₧ejφcφmu
A. v utφkßnφ v∞cφ Ükodliv²ch, mezi Tessalonicensk²mi se jeÜt∞
nalΘzajφcφch, jako jest: smilstvo, lakomstvφ, rozbroj∙ Φin∞nφ,
vÜeteΦnost, zahßlka, nemφrnΘ nad mrtv²mi se kormoucenφ. P°i
Φem₧ se o budoucφm vzk°φÜenφ a Kristovu p°φchodu k soudu nemßlo
vypisuje;
B. v v∞cech dobr²ch se ost°φhßnφ, jako jest: svornost,
bedlivost, st°φzlivost, vφra, lßska, nad∞je, k slu₧ebnφk∙m
v∞rn²m vß₧nost, mdl²m u vφ°e pomoci Φin∞nφ, trp∞livost, p°i
modlitbßch horlivost, dφk∙ Φin∞nφ, pilnΘ slova Bo₧φho
poslouchßnφ, kap. 4.5.
Mß kapitol 5.
1.kapitola (Prvnφ EpiÜtola S. Pavla k Tesalonick²m)
Ducha prßv∞ otcovskΘho prokßzal apoÜtol, p°edklßdaje t∞m
brat°φm, 2. ₧e Bohu z nich d∞kuje, i za n∞ se modlφ, 5. a svou
jim slu₧bu, i jejich tΘ slu₧by dov∞rnΘ p°ijφmßnφ, 6. takΘ
i s trp∞livostφ, ku p°φkladu jin²m p°ipomφnß.
- Pavel a Silvßn a Timoteus cφrkvi Tessalonicensk²ch v Bohu Otci a v Pßnu Je₧φÜi Kristu: Milost vßm a pokoj od Boha Otce naÜeho a Pßna Jezukrista.
- Dφky Φinφme Bohu v₧dycky ze vÜech vßs, zmφnku Φinφce o vßs na modlitbßch naÜich,
- Bez p°estßnφ pamatujφce na skutek vφry vaÜφ, a na prßci [svatΘ] lßsky, a na trp∞livost nad∞je Pßna naÜeho Jezukrista, p°ed Bohem a Otcem naÜφm,
- V∞douce, brat°φ Bohu milφ, o vyvolenφ vaÜem.
- Nebo evangelium naÜe k vßm nezßle₧elo toliko v slovu, ale i v moci, i v Duchu svatΘm, a v jistot∞ mnohΘ, jako₧ vφte, jacφ jsme byli mezi vßmi [a to] pro vßs.
- A vy nßsledovnφci naÜi i Pßn∞ uΦin∞ni jste, p°ijavÜe slovo [jeho] ve mnohΘ ·zkosti, s radostφ Ducha svatΘho,
- Tak₧e jste uΦin∞ni p°φklad [dobr²] vÜem v∞°φcφm v Macedonii a v Achaii.
- Nebo od vßs rozhlßsilo se slovo Pßn∞ netoliko v Macedonii a v Achaii, ale i na vÜelikΘm mφst∞ vφra vaÜe, kterß₧ jest v Boha, roznesla se, tak₧e ji₧ nepot°ebφ nßm [o tom] nic mluviti.
- Oni¥ zajistΘ sami o nßs vyznßvajφ, jak² byl p°φchod nßÜ k vßm a kterak jste se obrßtili k Bohu od modloslu₧by, abyste slou₧ili Bohu ₧ivΘmu a pravΘmu,
- A oΦekßvali Syna jeho s nebe, kterΘho₧ jest vzk°φsil z mrtv²ch, [toti₧] Je₧φÜe, kter²₧ vysvobodil nßs od hn∞vu budoucφho.
2.kapitola (Prvnφ EpiÜtola S. Pavla k Tesalonick²m)
Svou v kßzßnφ svatΘho evangelium v∞rnost, 4. up°φmost,
7. i ponφ₧enost p°ed Bohem i lidmi p°edklßdß, 13. jejich
posluÜenstvφ, opravdovost a stßlost jim pot∞Üen∞ p°ipomφnaje.
- Nebo [i] vy sami vφte, brat°φ, p°φchod nßÜ k vßm ₧e jest nebyl daremn².
- Ale i prve trp∞vÜe, a pohan∞nφ snßÜevÜe, (jako₧ vφte) v [m∞st∞] Filippis, osvobodili jsme se v Bohu naÜem mluviti vßm sm∞le evangelium Bo₧φ, s mnoh²mi odpory.
- Napomφnßnφ zajistΘ naÜe nebylo z podvodu, ani z neΦistoty, ani ve lsti.
- Ale jako₧ B∙h nßs hodnΘ uΦinil [toho], aby nßm sv∞°eno bylo evangelium, tak¥ mluvφme, ne jako lidem se lφbφce, ale Bohu, kter²₧ zkuÜuje srdcφ naÜich.
- Ani₧¥ jsme zajistΘ kdy u₧φvali °eΦi pochlebnΘ, jako₧ vφte, ani za p°φΦinou n∞Φeho lakomstvφ provodili. B∙h¥ jest sv∞dek.
- Ani jsme hledali od lidφ chvßly, ani od vßs, ani od jin²ch, aΦ jsme mohli [vßs] obt∞₧ovati, jako Kristovi apoÜtolΘ.
- Ale byli jsme tiÜφ mezi vßmi, jako kdy₧ matka chovß dφtky svΘ.
- Tak naklon∞ni k vßm byvÜe, hotovi jsme byli s velikou chutφ, vydati vßm netoliko evangelium Bo₧φ, ale takΘ i duÜe naÜe, proto₧e jste nßm byli [velmi] milφ.
- Nebo pamatujete, brat°φ, na prßci naÜi a ustßvßnφ. Ve dne i v noci zajistΘ pracovavÜe, proto abychom ₧ßdnΘho z vßs neobt∞₧ovali, kßzali jsme u vßs evangelium Bo₧φ.
- Vy [jste] sv∞dkovΘ [toho] i B∙h, kterak jsme svat∞, a spravedliv∞, a bez ·hony obcovali mezi vßmi, kte°φ₧ jste uv∞°ili,
- Jako₧ vφte, kterak jednoho ka₧dΘho z vßs, jako otec dφtek sv²ch, napomφnali jsme vßs a pot∞Üovali,
- I s osv∞dΦovßnφm, abyste chodili hodn∞ Bohu, kter²₧ povolal vßs do krßlovstvφ svΘho a v slßvu.
- Proto₧ i my dφky Φinφme Bohu bez p°estßnφ, ₧e p°ijavÜe slovo Bo₧φ, kterΘ₧ jste slyÜeli od nßs, p°ijali jste ne jako slovo lidskΘ, ale jako₧ v pravd∞ jest, [jako] slovo Bo₧φ, kter²₧to i dφlo svΘ p∙sobφ v vßs v∞°φcφch.
- Vy zajistΘ, brat°φ, nßsledovnφci uΦin∞ni jste cφrkvφ Bo₧φch, kterΘ₧ jsou v Äidovstvu, v Kristu Je₧φÜi; neb jste takovΘ₧ v∞ci i vy trp∞li od vaÜeho pokolenφ, jako i oni od Äid∙.
- Kte°φ₧ jsou i Pßna Je₧φÜe zabili, i svΘ vlastnφ proroky, a nßs vyhnali, a Bohu se nelφbφ, a vÜem lidem jsou odpornφ,
- NedopouÜt∞jφce nßm mluviti pohan∙m, [k tomu] aby spaseni byli, aby tak v₧dy dopl≥ovali h°φchy svΘ. Nebo vylit jest na n∞ hn∞v [Bo₧φ] koneΦn².
- My pak, brat°φ, zbaveni byvÜe vßs na chvφli t∞lem, ne srdcem, opravdov∞ji usilovali jsme vid∞ti tvß° vaÜi s mnohou ₧ßdostφ.
- Proto₧ cht∞li jsme p°ijφti k vßm, (zvlßÜt∞ jß Pavel,) jednou i po druhΘ, ale p°ekazil nßm satan.
- Nebo kterß jest naÜe nad∞je neb radost aneb koruna chlouby? Zdali ne i vy p°ed obliΦejem Pßna naÜeho Jezukrista v [Φas] p°φchodu jeho?
- Vy jist∞ jste slßva naÜe i radost.
3.kapitola (Prvnφ EpiÜtola S. Pavla k Tesalonick²m)
V pokuÜenφch na n∞ p°iÜl²ch p°φhodn² jim retu≥k apoÜtol skrze
navÜtφvenφ jich Timoteovo obmyslil, 6. a tudy zv∞d∞v o jejich
v pravd∞ p°ijatΘ stßlosti, t∞Üφ se, 10. prosp∞chu hojn∞jÜφho
jim, a sob∞ brzkΘho jich vid∞nφ ₧ßdaje.
- Proto₧ nemohÜe se dΘle zdr₧eti, za nejlepÜφ se nßm vid∞lo, abychom v AtΘnßch poz∙stali my sami,
- A poslali jsme Timotea, bratra naÜeho a slu₧ebnφka Bo₧φho a pomocnφka naÜeho v evangelium Kristovu, aby potvrdil vßs a napomenul k tomu, co₧ nßle₧φ vφ°e vaÜφ,
- Aby se ₧ßdn² nepohnul [od nφ] v takov²ch t∞chto sou₧enφch. Neb i sami vφte, ₧e jsme k tomu postaveni.
- JeÜt∞ zajistΘ, kdy₧ jsme u vßs byli, p°edpovφdali jsme vßm, ₧e budeme sou₧eni; jako₧ se i stalo, jak₧ vφte.
- Proto₧ i jß, nemoha se dΘle zdr₧eti, poslal jsem [ho k vßm], abych zv∞d∞l o vφ°e vaÜφ, a¥ by snad n∞jak nepokouÜel vßs ten pokuÜitel, a [tak aby] nebyla daremnß prßce naÜe.
- Nynφ pak kdy₧ k nßm p°iÜel Timoteus od vßs a zv∞stoval nßm novinu veselou [o] vφ°e a lßsce vaÜφ, a ₧e nßs p°ipomφnßte dob°e, ₧ßdajφce v₧dycky nßs vid∞ti, jako takΘ i my vßs,
- Proto₧ pot∞Üeni jsme z vßs, brat°φ, ve vÜelikΘm sou₧enφ a nesnadnosti naÜφ, skrze vφru vaÜi.
- Nebo aj, ₧ivi jsme, jestli₧e vy [pevn∞] stojφte v Pßnu.
- A jak²m d∞kovßnφm z vßs m∙₧eme se odm∞niti Bohu za vÜecku tu radost, kterou₧ radujeme se pro vßs p°ed [obliΦejem] Boha naÜeho,
- Dnem i nocφ p°ehorliv∞ modlΘce se, abychom uz°eli tvß° vaÜi a doplnili to, Φeho₧ by se nedostßvalo vφ°e vaÜφ?
- Sßm pak B∙h a Otec nßÜ, a Pßn nßÜ Je₧φÜ Kristus spravi₧ cestu naÜi k vßm.
- A vßs [tent²₧] Pßn raΦi₧ rozmno₧iti a rozhojniti v lßsce, [kterou₧ mßte] k sob∞ vespolek, i ke vÜechn∞m, jako i nßs k vßm,
- Aby tak utvrzena byla srdce vaÜe neposkvrn∞nß v svatosti, p°ed Bohem a Otcem naÜφm, ku p°φÜtφ Pßna naÜeho Jezukrista, se vÜemi svat²mi jeho.
4.kapitola (Prvnφ EpiÜtola S. Pavla k Tesalonick²m)
Napomφnß, aby se tak, jak₧ jim p°ikßzßnφ vydal, chovali,
v Φistot∞, 9. lßsce svatΘ, 10. a pokojnosti i pracovitosti
z∙stßvajφce, 13. pon∞vad₧ tΘ prßce, kdy₧ ten hrozn²
spravedlivΘho soudu p°iÜel by den, litovati (nev²mluvnou za ni
berouce odplatu) nebudou.
- Dßle pak, brat°φ, prosφme vßs, a napomφnßme v Pßnu Je₧φÜi, jako₧ jste p°ijali od nßs, kterak byste m∞li choditi a lφbiti se Bohu, [v tom] abyste se rozhojnili vφce.
- Vφte zajistΘ, jakß p°ikßzßnφ vydali jsme vßm skrze Pßna Je₧φÜe.
- Ta¥ jest zajistΘ v∙le Bo₧φ, [toti₧] posv∞cenφ vaÜe, abyste se zdr₧ovali od smilstva,
- [A] aby um∞l jeden ka₧d² z vßs sv²m osudφm vlßdnouti v svatosti a v uctivosti,
- Ne v libosti [t∞lesn²ch] ₧ßdostφ jako i pohanΘ, kte°φ₧ Boha neznajφ;
- [A] aby [₧ßdn²] neutiskal ani oklamßval v [jakΘmkoli] jednßnφ bratra svΘho, proto₧e mstitel jest Pßn vÜeho toho, jako₧ i p°edpov∞d∞li jsme vßm a osv∞dΦili.
- Nebo nepovolal nßs B∙h k neΦistot∞, ale ku posv∞cenφ.
- A proto₧ kdo by pohrdal [tφmto], ne Φlov∞kem pohrdß, ale Bohem, kter²₧ i dal Ducha svΘho svatΘho nßm.
- O lßsce pak bratrskΘ nenφ¥ pot°ebφ psßti vßm; nebo jste vy ji₧ tomu od Boha nauΦeni, abyste milovali jedni druhΘ.
- A jist∞ Φinφte to ke vÜechn∞m brat°φm ve vÜφ Macedonii. Napomφnßme¥ pak vßs, brat°φ, abyste se [v tom jeÜt∞] vφce rozhojnili,
- A sna₧ili se pokojni b²ti a hled∞ti toho, co₧ komu nßle₧φ, a pracovati rukama sv²ma vlastnφma, jako₧ jsme p°ikßzali vßm,
- [Tak] abyste sluÜn∞ chodili p°ed t∞mi, kte°φ₧ jsou vn∞, a v niΦem₧ abyste nem∞li nedostatku.
- Nechci¥ pak, abyste nev∞d∞li, brat°φ, o t∞ch, kte°φ₧ zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jinφ, kte°φ₧ nad∞je nemajφ.
- Nebo jako₧ v∞°φme, ₧e Je₧φÜ um°el a z mrtv²ch vstal, tak¥ B∙h i ty, kte°φ₧ by zesnuli v Je₧φÜovi, p°ivede s nφm.
- Toto zajistΘ vßm pravφme slovem Pßn∞, ₧e my, kte°φ₧ ₧ivi poz∙staneme do p°φchodu Pßn∞, nep°edejdeme t∞ch, kte°φ₧ zesnuli.
- Nebo Pßn [nßÜ] s zvukem ponoukajφcφm, s hlasem archand∞la a s troubou Bo₧φ sstoupφ s nebe, a mrtvφ, [kte°φ₧ jsou] v Kristu, vstanou nejprve.
- Potom my ₧ivφ poz∙stavenφ spolu s nimi zachvßceni budeme do oblak∙, vst°φc Pßnu v pov∞t°φ, a tak v₧dycky se Pßnem budeme.
- A proto₧ pot∞Üujte₧ jedni druh²ch t∞mito slovy.
5.kapitola (Prvnφ EpiÜtola S. Pavla k Tesalonick²m)
Kterak nenadßle straÜliv² Pßn∞ den (4. ale syn∙m sv∞tla
p°e₧ßdostiv²) h°φÜnφky p°ikvaΦφ, z Φeho₧ se v∞rnφ i t∞Üiti,
6. i k bedlivosti jedni druh²ch ponoukati majφ, 12. slu₧ebnφk∙
Kristov²ch, k tomu od n∞ho dan²ch, draze sob∞ vß₧φce, i posluÜn∞
nßsledujφce.
- O Φasφch pak a chvφlech, brat°φ, nepot°ebujete, aby vßm psßno bylo.
- Nebo vy sami v²born∞ vφte, ₧e ten den Pßn∞ jako zlod∞j v noci, tak p°ijde.
- Neb kdy₧ d∞jφ: Pokoj a bezpeΦnost, tedy rychle p°ijde na n∞ zahynutφ, jako bolest ₧en∞ t∞hotnΘ, a neujdou¥ [toho].
- Ale vy, brat°φ, nejste ve tm∞, aby vßs ten den jako zlod∞j zachvßtil.
- VÜickni vy synovΘ sv∞tla jste a synovΘ dne; nejsme¥ [synovΘ] noci, ani tmy.
- Nesp∞me₧ tedy, jako i jinφ, ale bd∞me a st°φzlivφ bu∩me.
- Nebo kte°φ₧ spφ, v noci spφ, a kte°φ₧ se opφjejφ, v noci opilφ jsou.
- Ale my, [synovΘ] dne jsouce, st°φzlivφ bu∩me, obleΦeni jsouce v pancφ° vφry a lßsky, a v lebku, [jen₧ jest] nad∞je spasenφ.
- Nebo nepostavil nßs B∙h k hn∞vu, ale k nabytφ spasenφ, skrze Pßna naÜeho Jezukrista,
- Kter²₧ um°el za nßs, abychom, bu∩to ₧e bdφme, bu∩to ₧e spφme, spolu s nφm ₧ivi byli.
- Proto₧ napomφnejte se vespolek, a vzd∞lßvejte jeden druhΘho, jako₧ i Φinφte.
- A prosφme¥ vßs, brat°φ, znejte₧ ty, kte°φ₧ pracujφ mezi vßmi, a p°edlo₧eni jsou vßm v Pßnu, a napomφnajφ vßs,
- A velice je milujte pro prßci jejich. A m∞jte se k sob∞ vespolek pokojn∞.
- A prosφme¥ vßs, brat°φ, napomφnejte z °ßdu vystupujφcφch, pot∞Üujte choulostiv²ch, snßÜejte mdlΘ, trp∞liv∞ se m∞jte ke vÜechn∞m.
- Vizte, aby n∞kdo zlΘho za zlΘ neodplacoval, ale v₧dycky ·Φinnosti dokazujte, i k sob∞ vespolek i ke vÜechn∞m.
- V₧dycky se radujte,
- Bez p°estßnφ se modlte,
- Ze vÜeho dφky Φi≥te; nebo ta jest v∙le Bo₧φ v Kristu Je₧φÜi, [aby se tak dßlo] od vßs.
- Ducha neuhaÜujte,
- Proroctvφm nepohrdejte,
- VÜeho zkuste; co₧ dobrΘho jest, toho se dr₧te.
- Od vÜelikΘ zlΘ tvßrnosti se varujte.
- On pak B∙h pokoje posv∞ti₧ vßs ve vÜem, a cel² vßÜ duch i duÜe i t∞lo bez ·hony ku p°φÜtφ Pßna naÜeho Jezukrista zachovßno budi₧.
- V∞rn²¥ jest ten, jen₧ povolal vßs, kter²₧ takΘ i uΦinφ [to].
- Brat°φ, modlte se za nßs.
- Pozdravte vÜech brat°φ v polφbenφm svatΘm.
- Zavazuji¥ vßs skrze Pßna, aby Φten byl list tento vÜechn∞m brat°φm svat²m.
- Milost Pßna naÜeho Jezukrista [budi₧] s vßmi. Amen. [List] prvnφ k Tessalonicensk²m psßn jest v AtΘnßch.
Zp∞t na obsah...