1 Samuelova


Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31.

    1.kapitola (1 Samuelova)


    O narozenφ Samuele, 24. i jeho Pßnu ob∞tovßnφ.

  1. Byl mu₧ n∞jak² z Ramataim Zofim, s hory Efraim, jeho₧ jmΘno bylo Elkßna, syn Jerochama, syna Elihu, syna Tohu, syna Zuf EfratejskΘho.
  2. A ten m∞l dv∞ ₧eny, jmΘno jednΘ Anna, a jmΘno druhΘ Penenna. M∞la pak Penenna d∞ti, ale Anna nem∞la d∞tφ.
  3. I chodφval mu₧ ten z m∞sta svΘho ka₧dΘho roku, aby se klan∞l a ob∞toval Hospodinu zßstup∙, do Sφlo, kde₧ byli dva synovΘ Elφ, Ofni a Fφnes, kn∞₧φ Hospodinovi.
  4. Kdy₧ pak p°iÜel den, v n∞m₧ ob∞toval Elkßna, dal Penenn∞ man₧elce svΘ, a vÜechn∞m syn∙m i dcerßm jejφm dφly.
  5. Ann∞ pak dal dφl jeden v²born², nebo Annu miloval, ale Hospodin zav°el byl ₧ivot jejφ.
  6. P°esto kormoutila ji takΘ velmi protivnice jejφ, toliko aby ji popouzela, proto ₧e Hospodin zav°el byl ₧ivot jejφ.
  7. To kdy₧ Φinφval ka₧dΘho roku, [a] Anna tΘ₧ chodφvala do domu Hospodinova, tak ji kormoutφvala [protivnice; ona] pak plakßvala a nic nejφdala.
  8. Tedy °ekl jφ Elkßna mu₧ jejφ: Anna, proΦ plßΦeÜ? A proΦ nejφÜ? ProΦ tak truchlφ srdce tvΘ? Zdali₧ jß nejsem tob∞ lepÜφ ne₧li deset syn∙?
  9. Vstala tedy Anna, kdy₧ pojedli v Sφlo a napili se; a Elφ kn∞z sed∞l na stolici u ve°eje chrßmu Hospodinova.
  10. Ona pak [jsuci] v ho°kosti srdce, modlila se Hospodinu a plakala velmi.
  11. A uΦinila slib, °kuci: Hospodine zßstup∙, jestli₧e vzhlΘdneÜ na trßpenφ d∞vky svΘ a rozpomeneÜ se na mne, a nezapomeneÜ na d∞vku svou, ale dßÜ slu₧ebnici svΘ plod pohlavφ mu₧skΘho: tedy dßm jej tob∞, Hospodine, po vÜecky dny ₧ivota jeho, a b°itva nevejde na hlavu jeho.
  12. I stalo se, kdy₧ se dlouho modlila p°ed Hospodinem, ₧e Elφ pozor m∞l na ·sta jejφ.
  13. Ale Anna mluvila v srdci svΘm; toliko rtovΘ jejφ se h²bali, hlasu pak jejφho nebylo slyÜeti. I domnφval se Elφ, ₧e by opilß byla.
  14. Proto₧ °ekl jφ Elφ: Dlouho-li₧ budeÜ opilß? Vyst°φzv∞j z vφna svΘho.
  15. Odpov∞d∞la Anna, °kuci: Nikoli, pane m∙j, ₧ena jsem ducha truchlivΘho, ani vφna ani nßpoje opojnΘho jsem nepila, ale vylila jsem duÜi svou p°ed Hospodinem.
  16. Nep°irovnßvej₧ d∞vky svΘ k ₧en∞ bezbo₧nΘ, nebo z velikΘho myÜlenφ a ho°kosti svΘ mluvila jsem a₧ dosavad.
  17. Jφ₧ odpov∞d∞l Elφ, °ka: Jdi₧ u pokoji, a B∙h Izraelsk² dej₧ tob∞ k prosb∞ tvΘ, zaΦ jsi ho prosila.
  18. I °ekla: ╙ by nalezla d∞vka tvß milost p°ed oΦima tv²ma! Tedy odÜedÜi ₧ena cestou svou, pojedla, a tvß° jejφ nebyla vφce [smutnß.]
  19. I vstali velmi rßno, a poklonu uΦinivÜe p°ed Hospodinem, navrßtili se, a p°iÜli do domu svΘho do Ramata. Poznal pak Elkßna Annu man₧elku svou, a Hospodin rozpomenul se na ni.
  20. I stalo se po vypln∞nφ dn∙, jak₧ poΦala Anna, ₧e porodila syna, a nazvala jmΘno jeho Samuel; nebo [°ekla:] Vyprosila jsem ho na Hospodinu.
  21. èel pak mu₧ ten Elkßna se vÜφ Φeledφ svou, aby ob∞toval Hospodinu ob∞t v²roΦnφ a slib sv∙j.
  22. Ale Anna neÜla, nebo °ekla mu₧i svΘmu: A₧ odchovßm dφt∞, tehdy povedu je, aby ukß₧e se p°ed Hospodinem, z∙stalo tam na v∞ky.
  23. I °ekl jφ Elkßna mu₧ jejφ: UΦi≥, co₧¥ se dobrΘho vidφ, z∙sta≥, dokud₧ neodchovßÜ jeho. ╙ by toliko utvrdil Hospodin slovo svΘ! A tak z∙stala ₧ena, a krmila syna svΘho, a₧ jej i odchovala.
  24. Potom, kdy₧ ho odchovala, vedla jej s sebou, se t°mi volky a jednou efi mouky a nßdobou vφna, i uvedla jej do domu Hospodinova v Sφlo; dφt∞ pak jeÜt∞ bylo malΘ.
  25. Tedy zabili volka a p°ivedli dφt∞ k Elφ.
  26. Ona pak °ekla: PoslyÜ mne, pane m∙j. Jako jest ₧iva duÜe tvß, pane m∙j, jß jsem ₧ena ta, kterß₧ jsem stßla tuto s tebou, modleci se Hospodinu.
  27. Za toto dφt∞ jsem prosila, a dal mi Hospodin k prosb∞ mΘ to, Φeho₧ jsem prosila od n∞ho.
  28. Proto₧ jß takΘ oddßvßm jej Hospodinu; po vÜecky dny, v nich₧ [₧iv] bude, oddan²¥ jest Hospodinu. A uΦinil tu poklonu Hospodinu.

    2.kapitola (1 Samuelova)


    Pφse≥ Anny. 12. H°φchovΘ syn∙ Elφ, 27. a trestßnφ jeho pro n∞ od proroka.

  1. I modlila se Anna a °ekla: ZplΘsalo srdce mΘ v Hospodinu, a vyzdvi₧en jest roh m∙j v Hospodinu; rozÜφ°ila se ·sta mß proti nep°ßtel∙m m²m, nebo rozveselila jsem se v spasenφ tvΘm.
  2. Nenφ¥ ₧ßdn² [tak] svat² jako Hospodin; n²br₧ ₧ßdnΘho nenφ krom∞ tebe, nenφ¥ ₧ßdn² [tak] siln² jako B∙h nßÜ.
  3. Nemluvte₧ ji₧ vφce hrd∞, [a] nevychßzej z ·st vaÜich slovo pyÜnΘ; nebo B∙h siln² vÜev∞doucφ jest Hospodin, a usilovßnφ [jeho] jemu nepochybujφ.
  4. LuΦiÜt∞ [i] silnφ pot°φni jsou, a mdlφ opßsßni jsou silou.
  5. Sytφ z chleba jednajφ se k dφlu, a hladovitφ p°estali [laΦn∞ti, ] tak ₧e neplodnß porodila sedmero, a kterß₧ mnoho d∞tφ m∞la, zemdlena jest.
  6. Hospodin umrtvuje i ob₧ivuje, uvodφ do pekla i vyvodφ.
  7. Hospodin ochuzuje i zbohacuje, poni₧uje i povyÜuje.
  8. NuznΘho vyzdvihuje z prachu, a z hnoje vyvyÜuje chudΘho, aby [je] posadil s knφ₧aty, a stolici slßvy d∞diΦn∞ jim dal; nebo Hospodinovy jsou st∞₧eje zem∞, na nich₧ zalo₧il okrÜlek.
  9. [On¥] ost°φhß noh svat²ch sv²ch, ale bezbo₧nφ ve tm∞ umlknou; nebo ne v sφle zßle₧φ sφla Φlov∞ka.
  10. Kte°φ₧ se protivφ Hospodinu, set°φni budou, na takovΘ s nebe h°φmati bude. Hospodin souditi bude konΦiny zem∞, a dß sφlu krßli svΘmu, a vyv²Üφ roh pomazanΘho svΘho.
  11. I navrßtil se Elkßna do Ramaty, do domu svΘho, a pacholßtko p°isluhovalo Hospodinu p°i kn∞zi Elφ.
  12. SynovΘ pak Elφ byli bezbo₧nφ, a neznali Hospodina.
  13. Nebo t∞ch kn∞₧φ obyΦej p°i lidu byl: Kdokoli ob∞toval ob∞t, p°ichßzel kn∞₧sk² mlßdenec, kdy₧ se maso va°ilo, maje v ruce svΘ hßk t°φzub²,
  14. [A] vrazil [jej] do nßdoby neb do kotlφku, neb do pßnve, aneb do hrnce, a cokoli zachytil hßk, to sob∞ bral kn∞z. Tak Φinφvali vÜemu lidu IzraelskΘmu, kte°φ₧ tam p°ichßzeli do Sφlo.
  15. N²br₧, prvΘ ne₧ tuk zapalovali, p°ichßzel mlßdenec kn∞₧sk² a °φkal Φlov∞ku, kter²₧ ob∞toval: Dej masa, a¥ upeku kn∞zi, nebo nevezme od tebe masa va°enΘho, ale surovΘ.
  16. Jemu₧ odpov∞d∞l-li Φlov∞k ten: Nech¥ jest prvΘ zapßlen tuk, a potom vezmeÜ sob∞, Φeho₧ ₧ßdß duÜe tvß, on °φkal: Nikoli, ale dej hned; jestli₧e pak nedßÜ, mocφ vezmu.
  17. I byl to h°φch mlßdenc∙ t∞ch p°ed Hospodinem velmi velik²; nebo pohrdali lidΘ ob∞tmi Hospodinov²mi.
  18. Samuel pak p°isluhoval p°ed Hospodinem, mlßdenΦek, od∞n² jsa efodem ln∞n²m.
  19. A matka jeho d∞lßvala mu sukniΦku malou, a p°inßÜela jemu ka₧dΘho roku, kdy₧ p°ichßzela s mu₧em sv²m k ob∞tovßnφ ob∞ti v²roΦnφ.
  20. I po₧ehnal Elφ Elkßnovi a man₧elce jeho, °ka: Dej₧ tob∞ Hospodin sφm∞ z ₧eny tΘto za oddanΘho, kterΘho₧ jsi vy₧ßdal na Hospodinu. I odeÜli na mφsto svΘ.
  21. Tedy navÜtφvil Hospodin Annu, kterß₧ poΦala a porodila t°i syny a dv∞ dcery. Ale mlßdenΦek Samuel rostl p°ed Hospodinem.
  22. Elφ pak byl star² velmi a slyÜel vÜecky v∞ci, kterΘ₧ Φinili synovΘ jeho vÜemu Izraeli, a kterak ob²vali s ₧enami, kterΘ₧ p°isluhovaly u dve°φ stßnku ·mluvy.
  23. I °ekl jim: ProΦ Φinφte takovΘ v∞ci? Nebo jß slyÜφm zlΘ slovo o vßs ode vÜeho lidu tohoto.
  24. Nikoli, synovΘ moji, nebo¥ nenφ dobrß pov∞st, kterou₧ jß slyÜφm, ₧e odvracφte lid Hospodin∙v.
  25. Zh°eÜφ-li Φlov∞k proti Φlov∞ku, souditi ho bude soudce; pakli kdo zh°eÜφ proti Hospodinu, kdo se zasadφ o n∞ho? Ale neuposlechli hlasu otce svΘho, nebo je cht∞l zbφti Hospodin.
  26. Ale mlßdenΦek Samuel prospφval a rostl, a mil² byl, jako₧ p°ed Hospodinem, tak i p°ed lidmi.
  27. I p°iÜel mu₧ Bo₧φ k Elφ a °ekl jemu: Takto pravφ Hospodin: Zdali₧ jsem se patrn∞ nezjevil domu otce tvΘho, kdy₧ byli v Egypt∞, v dom∞ Faraonov∞?
  28. A vyvolil jsem ho sob∞ ze vÜech pokolenφ Izraelsk²ch za kn∞ze, aby ob∞toval na oltß°i mΘm, [a] aby kadil vonn²mi v∞cmi a nosil efod p°ede mnou; dal jsem takΘ domu otce tvΘho vÜecky ohnivΘ ob∞ti syn∙ Izraelsk²ch.
  29. ProΦ poÜlapßvßte ob∞t mou, i suchou ob∞t mou, kterou₧ jsem p°ikßzal v p°φbytku [tomto] ? A vφces ctil syny svΘ ne₧li mne, abyste tyli prvotinami vÜech ob∞tφ such²ch Izraele lidu mΘho.
  30. Proto₧ pravφ Hospodin B∙h Izraelsk²: ╪ekl¥ jsem byl zajistΘ, d∙m tv∙j a d∙m otce tvΘho p°isluhovati m∞l p°ede mnou a₧ na v∞ky, ale nynφ pravφ Hospodin: Odstup [to] ode mne; nebo [t∞ch, ] kte°φ₧ mne ctφ, poctφm, kte°φ₧ pak mnou pohrdajφ, v pohrdßnφ p°ijdou.
  31. Aj, dnovΘ p°ichßzejφ, ₧e odetnu rßm∞ tvΘ a rßm∞ domu otce tvΘho, aby nebylo starce v dom∞ tvΘm.
  32. A vid∞ti budeÜ protivnφka v p°φbytku [Pßn∞, ] ve vÜem, Φeho₧ [B∙h] Üt∞d°e udφleti bude Izraelovi, ani₧ bude starce v dom∞ tvΘm po vÜecky dny.
  33. A aΦkoli nevyhladφm [do konce] mu₧e od oltß°e svΘho, abych trßpil oΦi tvΘ a bolestφ ssu₧oval duÜi tvou, vÜecko vÜak mno₧stvφ domu tvΘho zemrou v v∞ku vysp∞lΘm.
  34. A to m∞j za znamenφ, co₧ p°ijde na dva syny tvΘ, Ofni a Fφnesa: oba jednoho dne umrou.
  35. Vzbudφm pak sob∞ kn∞ze v∞rnΘho, [kter²₧] vedlΘ srdce mΘho a vedlΘ duÜe mΘ [vÜe] konati bude, a vzd∞lßm jemu d∙m stßl², aby p°isluhoval p°ed pomazan²m m²m po vÜecky dny.
  36. A bude¥, ₧e kdo₧koli poz∙stane z domu tvΘho, p°ijde, aby se poklonil jemu, pro penφz st°φbrn² a pro skyvu chleba, a °ekne: P°ipus¥ mne, prosφm, k jednΘ t°φd∞ kn∞₧skΘ, abych jedl chlΘb.

    3.kapitola (1 Samuelova)


    Povolßnφ Samuele 19. a zr∙st jeho.

  1. MlßdenΦek pak Samuel p°isluhoval Hospodinu p°i Elφ, a °eΦ Hospodinova byla vzßcnß v t∞ch dnech, ani₧ b²valo vid∞nφ zjevnΘho.
  2. Stalo se pak jednoho dne, kdy₧ Elφ le₧el na mφst∞ svΘm, (a ji₧ byl poΦal schßzeti na oΦi, a nemohl vid∞ti),
  3. Samuel takΘ spal, a sv∞tlo Bo₧φ jeÜt∞ zhaÜeno nebylo v chrßm∞ Hospodinov∞, v n∞m₧ byla truhla Bo₧φ,
  4. Äe zavolal Hospodin Samuele. Kter²₧ °ekl: Te∩ jsem.
  5. I b∞₧el k Elφ a °ekl: Te∩ jsem, nebo jsi mne volal. I odpov∞d∞l: Nevolal jsem, jdi zase spßti. Kter²₧ odÜed, spal.
  6. Op∞t pak Hospodin zavolal Samuele. A vstav Samuel, Üel k Elφ a °ekl: Te∩ jsem, nebo jsi mne volal. I odpov∞d∞l: Nevolal¥ jsem, synu m∙j; jdi zase, spi.
  7. Samuel pak jeÜt∞ neznal Hospodina, a jeÜt∞ nebyla mu zjevena °eΦ Hospodinova.
  8. Tedy op∞t Hospodin zavolal Samuele po t°etφ. Kter²₧to vstav, Üel k Elφ a °ekl: Te∩ jsem, nebo jsi mne volal. Tedy srozum∞l Elφ, ₧e byl Hospodin volal mlßdence.
  9. I °ekl Elφ k Samuelovi: Jdi, spi, a bude-li t∞ volati, °ekneÜ: Mluv, Hospodine, nebo slyÜφ slu₧ebnφk tv∙j. OdÜel tedy Samuel, a spal na mφst∞ svΘm.
  10. I p°iÜel Hospodin, a stßl a zavolal, jako i prvΘ, a °ekl: Samueli, Samueli! Odpov∞d∞l Samuel: Mluv, nebo slyÜφ slu₧ebnφk tv∙j.
  11. I °ekl Hospodin Samuelovi: Aj, jß uΦinφm v∞c [takovou] v Izraeli, kterou₧ kdokoli uslyÜφ, znφti jemu bude v obou uÜφch jeho.
  12. V ten den uvedu na Elφ vÜecko to, co₧ jsem mluvil proti domu jeho; poΦnu¥ i dokonßm.
  13. A ukß₧i jemu, ₧e jß soudφm d∙m jeho a₧ na v∞ky pro nepravost, o nφ₧ v∞d∞l; nebo [znaje, ] ₧e na se zlo°eΦenstvφ uvodφ synovΘ jeho, a vÜak nezbrßnil jim.
  14. A proto₧ jsem zap°isßhl domu Elφ, ₧e nebude vyΦiÜt∞na nepravost domu Elφ ₧ßdnou ob∞tφ, ani ob∞tφ suchou a₧ na v∞ky.
  15. I spal Samuel a₧ do jitra, a otev°el dvΘ°e domu Hospodinova; ost²chal se pak Samuel oznßmiti Elφ toho vid∞nφ.
  16. Tedy povolal Elφ Samuele a °ekl: Samueli, synu m∙j. Kter²₧ odpov∞d∞l: Te∩ jsem.
  17. I °ekl: Jakß jest to °eΦ, kterou₧ mluvil tob∞? Netaj medle p°ede mnou. Toto uΦi≥ tob∞ B∙h a toto p°idej, jestli₧e co zatajφÜ p°ede mnou ze vÜech slov, kterß₧ mluvil tob∞.
  18. A tak oznßmil jemu Samuel vÜecka slova, a [niΦeho] nezatajil p°ed nφm. A [on] °ekl: Hospodin¥ jest, nech¥ uΦinφ, co₧ rßΦφ.
  19. Rostl pak Samuel, a Hospodin byl s nφm, tak ₧e nedopustil padnouti ₧ßdnΘmu slovu jeho na zem.
  20. Z Φeho₧ poznal vÜecken Izrael od Dan a₧ do BersabΘ, ₧e Samuel jest v∞rn² prorok Hospodin∙v.
  21. Nebo se [jemu] i potom ukazoval Hospodin v Sφlo, jako₧ se byl [prvΘ] zjevil Hospodin Samuelovi v Sφlo, skrze °eΦ Hospodinovu.

    4.kapitola (1 Samuelova)


    IzraelÜtφ pora₧eni od Filistinsk²ch, 11. archa vzata, a pomsta Bo₧φ na

    d∙m Elφ p°iÜla.

  1. I stalo se vedlΘ °eΦi Samuelovy vÜemu lidu IzraelskΘmu. Nebo kdy₧ vytßhl Izrael proti Filistinsk²m k boji, a polo₧ili se p°i Eben-Ezer, FilistinÜtφ pak polo₧ili se v Afeku;
  2. A kdy₧ se sÜikovali FilistinÜtφ proti Izraelovi, a ji₧ se pot²kali: pora₧en jest Izrael od Filistinsk²ch, tak ₧e jich zbito v tΘ bitv∞ na poli takm∞° Φty°i tisφce mu₧∙.
  3. I navrßtil se lid do stan∙, a °ekli starÜφ IzraelÜtφ: ProΦ nßs dnes Hospodin porazil p°ed Filistinsk²mi? Vezm∞me k sob∞ z Sφlo truhlu smlouvy Hospodinovy, a¥ p°ijde mezi nßs, a vysvobodφ nßs z rukou nep°ßtel naÜich.
  4. Poslal tedy lid do Sφlo, a vzali odtud truhlu smlouvy Hospodina zßstup∙, sedφcφho na cherubφnech. Byli takΘ tam dva synovΘ Elφ s truhlou smlouvy Bo₧φ, Ofni a Fφnes.
  5. Kdy₧ pak p°inesena byla truhla smlouvy Hospodinovy do vojska, zk°ikl vÜecken Izrael s velik²m plΘsßnφm, a₧ zem∞ vzn∞la.
  6. UslyÜevÜe pak FilistinÜtφ hluk plΘsßnφ, °ekli: Jak² jest to hlas v²skßnφ velikΘho tohoto v vojÜt∞ HebrejskΘm? I poznali, ₧e truhla Hospodinova p°iÜla do vojska.
  7. Proto₧ bßli se FilistinÜtφ, kdy₧ praveno bylo: P°iÜel B∙h do vojska jejich; a °ekli: B∞da nßm, nebo nebylo prvΘ nic k tomu podobnΘho.
  8. B∞da nßm! Kdo nßs vysvobodφ z ruky t∞ch boh∙ siln²ch? Ti¥ jsou bohovΘ, kte°φ₧ zbili Egypt vÜelikou ranou [i] na pouÜti.
  9. Posil≥te se a bu∩te mu₧i, ≤ FilistinÜtφ, abyste neslou₧ili t∞m Hebrejsk²m, jako [oni] slou₧ili vßm; bu∩te₧ tedy mu₧i a bojujte.
  10. Bojovali tedy FilistinÜtφ, a pora₧en jest Izrael, a utφkali jeden ka₧d² do stanu svΘho. I byla ta porß₧ka velikß velmi, nebo padlo z Izraele t°idceti tisφc p∞Üφch;
  11. TakΘ truhla Bo₧φ vzata, a dva synovΘ Elφ zabiti, Ofni a Fφnes.
  12. B∞₧e pak jeden Beniaminsk² z bitvy, p°iÜel do Sφlo tΘho₧ dne, maje roucho roztr₧enΘ a hlavu prstφ posypanou.
  13. P°iÜel tedy, a aj, Elφ sed∞l na stolici p°i cest∞, hled∞, nebo srdce jeho lekalo se za truhlu Bo₧φ; a kdy₧ vÜel mu₧ ten, a oznßmil v m∞st∞, kvφlilo vÜecko m∞sto.
  14. A uslyÜev Elφ hlas k°iku toho, °ekl: Jak² jest to hlas h°motu tohoto? Mu₧ pak ten pospφchaje, p°ib∞hl, aby oznßmil Elφ.
  15. (A byl Elφ v devadesßti a osmi letech; oΦi takΘ jeho byly ji₧ poÜly, a nemohl vid∞ti.)
  16. I °ekl mu₧ ten k Elφ: Jß jdu z bitvy, z bitvy zajistΘ utekl jsem dnes. I dφ jemu on: Co se [tam] stalo, m∙j synu?
  17. Odpov∞d∞l ten posel a °ekl: Utekl Izrael p°ed Filistinsk²mi, takΘ i porß₧ka velikß stala se v lidu, ano i oba synovΘ tvoji zabiti jsou, Ofni a Fφnes, a truhla Bo₧φ jest vzata.
  18. I stalo se, ₧e jak₧ jmenoval truhlu Bo₧φ, spadl [Elφ] s stolice nazp∞t p°i ·hlu brßny, a tak zlomiv Üφji, um°el; nebo byl mu₧ star² a t∞₧k². On soudil Izraele Φty°idceti let.
  19. Nev∞sta pak jeho, man₧elka Fφnesova, jsuc t∞hotnß a blφzkß porodu, uslyÜevÜi takΘ tu pov∞st, ₧e by truhla Bo₧φ vzata byla, a ₧e um°el tchßn jejφ i mu₧ jejφ, sklonila se a porodila; nebo se obo°ily na ni ·zkosti jejφ.
  20. A v ten Φas, kdy₧ ona umφrala, °ekly, kterΘ₧ stßly p°i nφ: Neboj se, vÜak jsi porodila syna. Kterß₧ nic neodpov∞d∞la, ani₧ [toho] p°ipustila k srdci svΘmu.
  21. I nazvala dφt∞ Ichabod, °kuci: P°est∞hovala se slßva z Izraele; proto ₧e vzata byla truhla Bo₧φ, a [um°el] tchßn i mu₧ jejφ.
  22. Proto₧ °ekla: P°est∞hovala se slßva z Izraele, nebo vzata jest truhla Bo₧φ.

    5.kapitola (1 Samuelova)


    Truhla Bo₧φ mezi Filistinsk²mi.

  1. FilistinÜtφ pak vzali truhlu Bo₧φ, a zanesli ji z Eben-Ezer do Azotu.
  2. Vzali tedy FilistinÜtφ truhlu Bo₧φ, a vnesli ji do domu [modly] Dßgon, a postavili ji vedlΘ Dßgona.
  3. A kdy₧ AzotÜtφ na zejt°φ rßno vstali, aj, Dßgon povalen² le₧el tvß°φ svou na zemi p°ed truhlou Hospodinovou. I vzali Dßgona a postavili jej na mφsto jeho.
  4. A kdy₧ [op∞t] rßno nazejt°φ vstali, aj, Dßgon, jak₧ upadl, le₧el tvß°φ svou na zemi p°ed truhlou Hospodinovou; hlava pak Dßgonova a ob∞ dlan∞ rukou jeho odra₧enΘ byly na prahu, jen ho Üpalek z∙stal.
  5. Proto₧ kn∞₧φ Dßgonovi a vÜickni, kte°φ₧ vchßzejφ do domu Dßgonova, neÜlapajφ na prah Dßgon∙v v Azotu a₧ do tohoto dne.
  6. Tedy ztφ₧ena jest ruka Hospodinova nad Azotsk²mi, a pohubila je, (nebo ranila je neduhy na zadku), Azot i konΦiny jeho.
  7. Vidouce pak mu₧i AzotÜtφ, co se d∞je, °ekli: Nech¥ nez∙stßvß truhla Boha IzraelskΘho u nßs, nebo te₧kß jest ruka jeho proti nßm, a proti Dßgonovi bohu naÜemu.
  8. I obeslali a shromß₧dili vÜecka knφ₧ata Filistinskß k sob∞, a °ekli: Co uΦinφme s truhlou Boha IzraelskΘho? Odpov∞d∞li: Nech¥ jest doprovozena do Gßt truhla Boha IzraelskΘho. I zprovodili [tam] truhlu Boha IzraelskΘho.
  9. Stalo se pak, kdy₧ ji vyprovßzeli, ₧e ruka Hospodinova p°ikroΦila k m∞stu trßpenφm velik²m velmi, a ranila mu₧e m∞sta od malΘho a₧ do velikΘho, a nametalo se jim v tajn²ch [mφstech plno] v°ed∙.
  10. Z tΘ p°φΦiny poslali truhlu Bo₧φ do Akaron. A kdy₧ p°iÜla truhla Bo₧φ do Akaron, zk°ikli AkaronÜtφ, °kouce: Zprovodili k nßm truhlu Boha IzraelskΘho, aby nßs pomo°ili i nßÜ lid.
  11. Proto₧ poslavÜe, shromß₧dili vÜecka knφ₧ata Filistinskß, a °ekli: OdeÜlete truhlu Boha IzraelskΘho, a¥ se navrßtφ na mφsto svΘ, a nezmo°φ nßs i lidu naÜeho. Nebo bylo trßpenφ smrtelnΘ po vÜem tom m∞st∞, [a] velmi te₧kß byla ruka Bo₧φ tam.
  12. Mu₧i pak, kte°φ₧ nezem°eli, ran∞ni byli neduhy na zadku, tak ₧e k°ik m∞sta vstupoval a₧ k nebi.

    6.kapitola (1 Samuelova)


    Navrßcenφ truhly Bo₧φ Izraelovi, 19. a ran∞nφ pro ni Betsemsk²ch.

  1. Byla pak truhla Hospodinova v krajin∞ FilistinskΘ za sedm m∞sφc∙.
  2. Tedy FilistinÜtφ povolavÜe kn∞₧φ a hadaΦ∙, °ekli: Co uΦinφme s truhlou Hospodinovou? Oznamte nßm, kterak bychom ji odeslali na mφsto jejφ?
  3. Kte°φ₧ odpov∞d∞li: Jestli₧e odeÜlete truhlu Boha IzraelskΘho, neodsφlejte jφ prßzdnΘ, ale vÜelijak dejte jφ ob∞t za provin∞nφ; tehdy uzdraveni budete, a poznßte, proΦ ruka jeho neodeÜla od vßs.
  4. I °ekli: Jakß₧ jest to ob∞t za h°φch, kterou₧ jφ dßti mßme? Odpov∞d∞li: VedlΘ poΦtu knφ₧at Filistinsk²ch p∞t zadk∙ zlat²ch a p∞t myÜφ zlat²ch; nebo rßna jednostejnß jest na vÜechn∞ch, i na knφ₧atech vaÜich.
  5. Ud∞lßte tedy podobenstvφ zadk∙ sv²ch a podobenstvφ myÜφ sv²ch, kterΘ₧ pokazily zemi, i dßte slßvu Bohu IzraelskΘmu; snad pozlehΦφ ruky svΘ nad vßmi, i nad bohy vaÜimi a nad zemφ vaÜφ.
  6. A proΦ obt∞₧ujete srdce svß, jako jsou obtφ₧ili EgyptÜtφ a Farao srdce svΘ? Zdali₧, kdy₧ divnΘ v∞ci prokßzal p°i nich, nepropustili jich, a [oni] odeÜli?
  7. A proto₧ ud∞lejte v∙z nov² jeden a vezm∞te dv∞ krßvy otelenΘ, na kterΘ₧ jha nebylo vzklßdßno, a zap°ßhn∞te ty krßvy do vozu, a zav°ete telata jejich doma, aby za nimi neÜla.
  8. A vezmouce truhlu Hospodinovu, vstavte ji na v∙z; nßdoby pak zlatΘ, kterΘ₧ jste dali jφ za provin∞nφ, polo₧te v Ük°i≥ce po boku jejφm, a propus¥te ji, a¥ odejde.
  9. A Üet°te: Jestli₧e¥ cestou k cφli svΘmu p∙jde do Betsemes, on¥ jest nßm zp∙sobil vÜecko toto zlΘ p°enßramnΘ; pakli nic, poznßme, ₧e ne ruka jeho dotkla se nßs, [ale] nßhodou nßm to p°iÜlo.
  10. UΦinili tedy ti mu₧i tak, a vzavÜe dv∞ krßvy otelenΘ, zap°ßhli je do toho vozu, a telata jejich zav°eli doma.
  11. A vstavili truhlu Hospodinovu na v∙z, i Ük°i≥ku i myÜi zlatΘ, a podobizny zadk∙ sv²ch.
  12. I Üly up°φmo krßvy cestou, kterß₧ vede do Betsemes, silnicφ jednou p°edce jdouce a °iΦφce, ani₧ se uch²lily na pravo aneb na levo. Knφ₧ata takΘ Filistinskß Üla za nimi a₧ ku pomezφ Betsemes.
  13. BetsemÜtφ pak ₧ali tehdß₧ pÜenici v ·dolφ, a pozdvihÜe oΦφ sv²ch, uz°eli truhlu; i veselili se, vidouce [ji.]
  14. A kdy₧ p°ijel v∙z na pole Jozue BetsemskΘho, tu se zastavil. I byl tu kßmen velik². Tedy zsekavÜe d°φvφ vozu toho i ty krßvy, ob∞tovali je [v] ob∞t zßpalnou Hospodinu.
  15. LevφtovΘ pak slo₧ili truhlu Hospodinovu i Ük°i≥ku, kterß₧ byla p°i nφ, v nφ₧ byly nßdoby zlatΘ, a postavili na ten kßmen velik². Mu₧i pak BetsemÜtφ dodßvali ob∞tφ zßpaln²ch, a ob∞tovali ob∞ti v ten den Hospodinu.
  16. Co₧ vid∞vÜe knφ₧ata Filistinskß, navrßtili se do Akaron tΘho₧ dne.
  17. Tito jsou pak zadkovΘ zlatφ, kterΘ₧ dali FilistinÜtφ za [svΘ] provin∞nφ Hospodinu, za Azotjeden, za Gßzu jeden, za AÜkalon jeden, za Gßt jeden, za Akaron jeden.
  18. MyÜi takΘ zlatΘ, vedlΘ poΦtu vÜech m∞st Filistinsk²ch, za patero knφ₧etstvφ, od m∞sta hrazenΘho a₧ do vsi nehrazenΘ, a a₧ k kameni tomu velikΘmu, na n∞m₧ postavili truhlu Hospodinovu, kter²₧ jest a₧ do tohoto dne na poli Jozue BetsemskΘho.
  19. Pobil pak [Hospodin] z mu₧∙ Betsemsk²ch, kte°φ₧ hled∞li do truhly Hospodinovy, pobil, [pravφm, ] z lidu padesßt tisφc∙ a sedmdesßte mu₧∙. I kvφlil lid, proto ₧e uΦinil Hospodin v lidu porß₧ku velikou.
  20. Proto₧ °ekli mu₧i BetsemÜtφ: Kdo₧ bude moci ostßti p°ed Hospodinem Bohem svat²m tφmto? A k komu odejde od nßs?
  21. I poslali posly k obyvatel∙m Kariatjeharim, °kouce: Vrßtili zase FilistinÜtφ truhlu Hospodinovu; p°i∩te, vezm∞te ji k sob∞.

    7.kapitola (1 Samuelova)


    P°inesenφ truhly do Kariatjeherim, 7. a vßlka Izraelsk²ch proti

    Filistinsk²m.

  1. Tedy p°iÜli mu₧i Kariatjeharim a vzali odtud truhlu Hospodinovu, a vnesli ji do domu Abinadabova na pahrbek, a Eleazara syna jeho posv∞tili, aby ost°φhal truhly Hospodinovy.
  2. Stalo se pak, ₧e od toho Φasu, jak₧ z∙stala truhla v Kariatjeharim, kdy₧ bylo p°eb∞hlo mnoho dnφ, a byl ji₧ rok dvadcßt², teprv se roztou₧il vÜecken d∙m Izraelsk² po Hospodinu.
  3. Nebo byl mluvil Samuel ke vÜemu domu IzraelskΘmu, °ka: Jestli₧e cel²m srdcem sv²m obracφte se k Hospodinu, odejm∞te bohy cizφ z prost°edku sebe i Astarota, a ustavte srdce svΘ p°i Hospodinu, a slu₧te jemu samΘmu, a vysvobodφ vßs z ruky Filistinsk²ch.
  4. A tak zavrhli synovΘ IzraelÜtφ Bßlim i Astarota, a slou₧ili Hospodinu samΘmu.
  5. Byl takΘ °ekl Samuel: Shroma₧∩te vÜecken lid Izraelsk² do Masfa, a modliti se budu za vßs Hospodinu.
  6. I shromß₧dili se do Masfa, a vß₧φce vodu, vylΘvali p°ed Hospodinem, a postφce se v ten den, °ekli tam: Zh°eÜili jsme proti Hospodinu. A soudil Samuel syny IzraelskΘ v Masfa.
  7. UslyÜavÜe pak FilistinÜtφ, ₧e synovΘ IzraelÜtφ shromß₧dili se do Masfa, vytßhla knφ₧ata Filistinskß proti Izraelovi. Co₧ kdy₧ uslyÜeli synovΘ IzraelÜtφ, bßli se p°φchodu Filistinsk²ch.
  8. ProΦe₧ °ekli synovΘ IzraelÜtφ Samuelovi: Nep°estßvej volati za nßs k Hospodinu Bohu naÜemu, aby nßs vysvobodil z ruky Filistinsk²ch.
  9. Vzav tedy Samuel berßnka jednoho, kter²₧ jeÜt∞ ssal, ob∞toval ho celΘho v ob∞t zßpalnou Hospodinu. I modlil se Samuel Hospodinu za Izraele, a uslyÜel jej Hospodin.
  10. I bylo, ₧e kdy₧ Samuel ob∞toval ob∞t zßpalnou, FilistinÜtφ p°iblφ₧ili se, aby bojovali proti Izraelovi, ale zah°m∞l Hospodin h°φmßnφm nßramn²m v ten den nad Filistinsk²mi, a pot°el je, i pora₧eni jsou p°ed tvß°φ Izraele.
  11. VytßhÜe pak mu₧i IzraelÜtφ z Masfa, stihali FilistinskΘ, a bili je a₧ pod Betchar.
  12. Tehdy vzav Samuel kßmen jeden, polo₧il jej mezi Masfa a mezi Sen, a nazval jmΘno jeho Eben-Ezer; nebo °ekl: A₧ potud pomßhal nßm Hospodin.
  13. A tak snφ₧eni jsou FilistinÜtφ, a netßhli vφce na pomezφ IzraelskΘ; a byla ruka Hospodinova proti Filistinsk²m po vÜecky dny Samuelovy.
  14. Navrßcena jsou takΘ m∞sta Izraelovi, kterß₧ byli FilistinÜtφ odtrhli od Izraele, [poΦna] od Akaron a₧ do Gßt; i pomezφ jejich vysvobodil Izrael z ruky Filistinsk²ch. A byl pokoj mezi Izraelem a Amorejsk²mi.
  15. I soudil Samuel Izraele po vÜecky dny ₧ivota svΘho.
  16. A chod∞ ka₧dΘho roku, obchßzel Bethel a Galgala i Masfa, a soudil Izraele na vÜech t∞ch mφstech.
  17. (Potom navracoval se do Ramata, nebo tam byl d∙m jeho, a tam soudil Izraele.) Tam takΘ vzd∞lal oltß° Hospodinu.

    8.kapitola (1 Samuelova)


    Lid prosil za krßle, 10. jim₧ obyΦej krßlovsk² p°edlo₧en.

  1. Kdy₧ se pak zstaral Samuel, ustanovil syny svΘ za soudce v Izraeli.
  2. A bylo jmΘno syna jeho prvorozenΘho Joel, a jmΘno druhΘho Abia; [ti byli] soudcovΘ v BersabΘ.
  3. Nechodili pak synovΘ jeho po cestßch jeho, ale uch²lili se po lakomstvφ, a berouce dary, p°evraceli soud.
  4. Shromß₧dili se tedy vÜickni starÜφ IzraelÜtφ, a p°iÜli k Samuelovi do Ramata.
  5. A °ekli jemu: Aj, tys se ji₧ zstaral, a synovΘ tvoji nechodφ po cestßch tv²ch; proto₧ nynφ ustanov nßm krßle, aby soudil nßs, jako₧ [jest u] vÜech nßrod∙.
  6. I nelφbila se ta °eΦ Samuelovi, ₧e °ekli: Dej nßm krßle, aby nßs soudil. Proto₧ modlil se Samuel Hospodinu.
  7. Tedy °ekl Hospodin Samuelovi: Uposlechni hlasu lidu ve vÜem, co₧ mluvφ tob∞; nebo ne tebou¥ jsou pohrdli, ale mnou pohrdli, abych nekraloval nad nimi.
  8. PodlΘ vÜech skutk∙ t∞ch, kterΘ₧ Φinili od [onoho] dne, v n∞m₧ jsem je vyvedl z Egypta a₧ do tohoto dne, kdy₧to opustili mne, a slou₧ili boh∙m cizφm, tak¥ oni Φinφ i tob∞.
  9. Proto₧ nynφ uposlechni hlasu jejich, a vÜak nejprv osv∞dΦ piln∞ p°ed nimi, a oznam jim obyΦej krßle, kter²₧ nad nimi kralovati bude.
  10. I mluvil Samuel vÜecky °eΦi Hospodinovy k lidu, kte°φ₧ krßle ₧ßdali od n∞ho.
  11. A °ekl: Tento bude obyΦej krßle, kter²₧ kralovati bude nad vßmi: Brßti bude syny vaÜe, a dß je k voz∙m sv²m, a zd∞lß sob∞ z nich jezdce, a b∞hati budou p°ed vozem jeho.
  12. TakΘ ustanovφ je sob∞ za hejtmany nad tisφci a za padesßtnφky, a aby jemu orali rolφ jeho, a ₧ali obilΘ jeho, tΘ₧ aby jemu d∞lali nßstroje vßleΦnΘ a p°φpravy k voz∙m jeho.
  13. Dcery takΘ vaÜe brßti bude, aby d∞laly masti, a byly kucha°ky a peka°ky.
  14. Nadto pole vaÜe a vinice vaÜe, i olivovφ vaÜe nejv²born∞jÜφ pobΘ°e a rozdß slu₧ebnφk∙m sv²m.
  15. TakΘ z toho, co₧ vsejete, a z vinic vaÜich desßtky brßti bude, a dß komornφk∙m a slu₧ebnφk∙m sv²m.
  16. TΘ₧ slu₧ebnφky vaÜe a d∞vky vaÜe, a mlßdence vaÜe nejzp∙sobn∞jÜφ, i osly vaÜe vezme, aby [jimi] d∞lal dφlo svΘ.
  17. Z stßd vaÜich desßtky brßti bude, a vy budete jemu za slu₧ebnφky.
  18. I budete volati v ten den p°φΦinou krßle vaÜeho, kterΘho₧ byste sob∞ vyvolili, a nevyslyÜφ vßs Hospodin dne toho.
  19. Necht∞l vÜak lid uposlechnouti °eΦi Samuelovy, a °ekli: Nikoli, ale krßl bude nad nßmi,
  20. Abychom i my takΘ byli, jako vÜickni [jinφ] nßrodovΘ, a souditi nßs bude krßl nßÜ, a vychßzeje p°ed nßmi, bojovati bude za nßs.
  21. VyslyÜev tedy Samuel vÜecka slova lidu, oznßmil je Hospodinu.
  22. I °ekl Hospodin Samuelovi: Uposlechni hlasu jejich, a ustanov jim krßle. Proto₧ °ekl Samuel mu₧∙m Izraelsk²m: Jd∞te₧ jeden ka₧d² do m∞sta svΘho.

    9.kapitola (1 Samuelova)


    Saul hledaje oslic, 6. k Samuelovi p°iÜel, 14. a od n∞ho vzßcn∞ p°ijat.

  1. Byl pak mu₧ z [pokolenφ] Beniamin, jmΘnem Cis, syn Abiele syna Seror, syna Bechorat, syna Afia, syna mu₧e Jemini, mu₧ udatn².
  2. Ten m∞l syna jmΘnem Saule, mlßdence krßsnΘho, tak ₧e ₧ßdnΘho z syn∙ Izraelsk²ch nebylo p∞kn∞jÜφho nad n∞j; od ramene svΘho vzh∙ru p°evyÜoval vÜecken lid.
  3. Byly se pak ztratily oslice Cis, otce Saulova. I °ekl Cis Saulovi synu svΘmu: Vezmi i hned s sebou jednoho z slu₧ebnφk∙, a vstana, jdi, hledej oslic.
  4. A tak Üel p°es horu Efraim, a proÜel [a₧] do zem∞ Salisa, a nic nenalezli; proÜli takΘ zemi Sßlim, a nic [nenalezli.] JeÜt∞ p°eÜli i zemi Jemini, a nenalezli.
  5. Kdy₧ pak p°iÜli do zem∞ Zuf, °ekl Saul slu₧ebnφku svΘmu, kter²₧ byl s nφm: Po∩, a navra¥me se, aby otec m∙j nechaje t∞ch oslic, nem∞l starosti o nßs.
  6. Kter²₧ °ekl jemu: Aj, nynφ mu₧ Bo₧φ jest v m∞st∞ tomto, a mu₧ ten jest znamenit²; co₧koli pravφ, vÜecko se tak stßvß. Medle, jd∞me tam, zdali by oznßmil nßm cestu naÜi, kterou₧ bychom jφti m∞li.
  7. Odpov∞d∞l Saul slu₧ebnφku svΘmu: Aj, p∙jdeme. Co pak p°ineseme mu₧i tomu? Nebo jsme chlΘb vytrßvili z pytlφk∙ naÜich, ani daru nemßme, kter²₧ bychom p°inesli mu₧i Bo₧φmu. Co₧ mßme?
  8. I dolo₧il slu₧ebnφk, odpovφdaje Saulovi, a °ekl: Hle, nalezl jsem u sebe Φtvrt lotu st°φbra; to dßm mu₧i Bo₧φmu, aby nßm oznßmil cestu naÜi.
  9. (Za starodßvna v Izraeli tak °φkßval ka₧d², kdo₧ jφti m∞l raditi se s Bohem: Po∩te, a p∙jdeme a₧ k vidoucφmu. Nebo ten, [kter²₧] nynφ [slove] prorok, za starodßvna sloul vidoucφ.)
  10. ╪ekl tedy Saul slu₧ebnφku svΘmu: Dobrß jest °eΦ tvß, nu, jd∞me₧. I Üli do m∞sta, v kterΘm₧ byl mu₧ Bo₧φ.
  11. A kdy₧ vchßzeli na horu m∞sta, potkali se s d∞veΦkami, vychßzejφcφmi vß₧it vody. I °ekli jim: Jest-li zde vidoucφ?
  12. KterΘ₧ odpov∞d∞ly jim a °ekly: Jest. Hle, [a on] p°ed tebou, posp∞Ü tedy; nebo dnes p°iÜel do m∞sta, proto ₧e ob∞tuje dnes lid na tΘ ho°e.
  13. Hned jak₧ vejdete do m∞sta, tedy naleznete ho, prvΘ ne₧ vstoupφ na horu k jφdlu. Lid zajistΘ nebude jφsti, dokud₧ on nep°ijde, nebo on po₧ehnß ob∞tφ, a potom pozvanφ jφsti budou. A proto₧ jd∞te, nebo v tuto chvφli naleznete ho.
  14. I Üli do m∞sta. A kdy₧ vchßzeli do prost°ed m∞sta, aj, Samuel vychßzel proti nim, aby vstoupil na tu horu.
  15. Hospodin pak zjevil Samuelovi o jeden den prvΘ, ne₧li p°iÜel Saul, °ka:
  16. V tuto chvφli zφtra poÜli k tob∞ mu₧e z zem∞ Beniamin, kterΘho₧ poma₧eÜ, aby byl v∙dce lidu mΘho IzraelskΘho, a vysvobodφ¥ lid m∙j z ruky Filistinsk²ch; vzhlΘdl¥ jsem zajistΘ na lid sv∙j, nebo p°iÜlo volßnφ jeho ke mn∞.
  17. A kdy₧ Samuel uz°el Saule, °ekl jemu Hospodin: Aj, te∩ ten mu₧, o kterΘm₧ pravil jsem tob∞: ten¥ spravovati bude lid m∙j.
  18. Tedy p°istoupil Saul k Samuelovi v brßn∞, a °ekl: Uka₧ mi, prosφm, kde jest tuto d∙m vidoucφho?
  19. I odpov∞d∞l Samuel Saulovi: Jß jsem vidoucφ. Vstupi₧ p°ede mnou na horu, a budete dnes jφsti se mnou; potom rßno propustφm t∞, a co₧koli jest v srdci tvΘm, oznßmφm tob∞.
  20. O oslice pak, kterΘ₧¥ se ztratily dnes t°etφ den, nic se nestarej, nebo nalezeny jsou. Ale na koho ₧ßdost vÜeho Izraele? Zdali ne na tebe a na vÜecken d∙m otce tvΘho?
  21. I odpov∞d∞l Saul a °ekl: Zdali₧ jß nejsem syn Jemini, z nejmenÜφho pokolenφ IzraelskΘho? Ano i Φeled mß jest nejchaternejÜφ ze vÜech Φeledφ pokolenφ Beniaminova. ProΦe₧ jsi tedy ke mn∞ mluvil takovß slova?
  22. A pojav Samuel Saule i slu₧ebnφka jeho, uvedl je do pokoje, a dal jim mφsto nejp°edn∞jÜφ mezi pozvan²mi, jich₧ bylo okolo t°idcφti mu₧∙.
  23. I °ekl Samuel kucha°i: Dej sem ten dφl, kter²₧ jsem dal tob∞, o kterΘm₧¥ jsem °ekl: Schovej jej obzvlßÜtn∞.
  24. Kdy₧ tedy p°inesl kucha° plece i s tφm, co₧ se ho p°φdr₧elo, polo₧il Samuel p°ed Saule, a °ekl: Te∩, co₧ poz∙stalo, vezmi sob∞, jez; a₧ k tΘto chvφli zajistΘ zachovßno jest to pro tebe, jak₧ jsem °ekl: Lidu jsem pozval. I jedl Saul s Samuelem v ten den.
  25. A kdy₧ seÜli s hory do m∞sta, mluvil s Saulem na vrchnφ podlaze.
  26. Potom vstali velmi rßno. I stalo se, kdy₧ zß°e vzchßzela, ₧e zavolal Samuel Saule na h∙ru, °ka: Vsta≥, a propustφm t∞. Vstal tedy Saul, a vyÜli oba ven, on i Samuel.
  27. A kdy₧ p°ichßzeli na konec m∞sta, °ekl Samuel Saulovi: Rci slu₧ebnφku, a¥ jde nap°ed, (i Üel); ty pak pozastav se mßlo, a₧¥ oznßmφm °eΦ Bo₧φ.

    10.kapitola (1 Samuelova)


    Pomazßnφ Saule na krßlovstvφ IzraelskΘ, 17. a vyhlßÜenφ jeho.

  1. Tedy vzal Samuel nßdobku oleje, a vylil na hlavu jeho, a polφbil ho, i °ekl: Aj, te∩ pomazal t∞ Hospodin nad d∞dictvφm sv²m za v∙dce.
  2. Kdy₧ p∙jdeÜ dnes ode mne, nalezneÜ dva mu₧e u hrobu Rßchel v konΦinßch Beniamin v Zelzachu. Kte°φ₧ °eknou tob∞: Nalezeny jsou oslice, jich₧ jsi chodil hledati. A aj, otec tv∙j nechav pΘΦe o oslice, starß se o vßs, prav∞: Kterak ud∞lßm o syna svΘho?
  3. A odejda odtud dßle, p°ijdeÜ a₧ k rovin∞ Tßbor. I potkajφ se s tebou tam t°i mu₧i vstupujφcφ k Bohu do Bethel, jeden nesa t°i kozelce, druh² nesa t°i pecnφky chleba, a t°etφ nesa lßhvici vφna.
  4. Kte°φ₧to kdy₧ t∞ pozdravφ, dadφ¥ dva chleby, kterΘ₧ p°ijmeÜ z rukou jejich.
  5. Potom p°ijdeÜ na pahrbek Bo₧φ, na kterΘm₧ jest strß₧ Filistinskß. A kdy₧ tam vejdeÜ do m∞sta, potkß se s tebou zßstup prorok∙ sstupujφcφch s hory, a p°ed nimi loutna, buben i pφÜ¥alka a harfa, a oni prorokovati budou.
  6. I sstoupφ na t∞ Duch Hospodin∙v, a prorokovati budeÜ s nimi, a prom∞n∞n budeÜ v mu₧e jinΘho.
  7. Kdy₧ tedy zb∞hnou se tato znamenφ p°i tob∞, uΦi≥, co₧koli najde ruka tvß, nebo B∙h s tebou jest.
  8. Potom sstoupφÜ p°ede mnou do Galgala, a aj, jß sstoupφm k tob∞, abych ob∞toval ob∞ti zßpalnΘ, tΘ₧ abych ob∞toval ob∞ti pokojnΘ. Za sedm dnφ Φekati budeÜ, a₧ p°ijdu k tob∞, a ukß₧i¥, co bys m∞l Φiniti.
  9. A bylo, kdy₧ se obrßtil, aby Üel od Samuele, ₧e B∙h prom∞nil srdce jeho [v] jinΘ, a zb∞hla se vÜecka ta znamenφ dne toho.
  10. I p°iÜli tam ku pahrbku, a aj, zßstup prorok∙ proti n∞mu, i sstoupil na n∞j Duch Bo₧φ, a prorokoval u prost°ed nich.
  11. Stalo se tedy, ₧e vÜickni, kdo₧ ho znali prvΘ, vid∞li, an prorokuje s proroky. ProΦe₧ mluvil ka₧d², jeden k druhΘmu: Co₧ se to stalo synu Cis? Zdali takΘ Saul mezi proroky?
  12. I odpov∞d∞l jeden odtud a °ekl: A kdo jest otec jejich? Proto₧ p°iÜlo to v p°φslovφ: Zdali takΘ Saul mezi proroky?
  13. A p°estav prorokovati, p°iÜel na horu.
  14. ╪ekl pak str²c Saul∙v jemu a k slu₧ebnφku jeho: Kam jste chodili? Odpov∞d∞l: Hledati oslic; kdy₧ jsme pak poznali, ₧e [jich] nenφ, p°iÜli jsme k Samuelovi.
  15. I °ekl str²c Saul∙v: Pov∞z mi medle, co vßm °ekl Samuel?
  16. Odpov∞d∞l Saul str²ci svΘmu: Oznßmil nßm mφstn∞, ₧e by nalezeny byly oslice. Ale s strany krßlovstvφ nic mu neoznßmil, co mluvil Samuel.
  17. Svolal pak Samuel lid k Hospodinu do Masfa,
  18. A °ekl syn∙m Izraelsk²m: Takto pravφ Hospodin B∙h Izraelsk²: Jß jsem vyvedl Izraele z Egypta, a vysvobodil jsem vßs z ruky Egyptsk²ch, n²br₧ z ruky vÜech krßlovstvφ ssu₧ujφcφch vßs.
  19. Ale vy dnes zavrhli jste Boha svΘho, kter²₧ sßm vyproÜ¥uje vßs ze vÜech zl²ch v∞cφ vaÜich a z ·zkostφ vaÜich, a °ekli jste jemu: Krßle ustanov nad nßmi. Proto₧ nynφ postavte₧ se p°ed Hospodinem po pokolenφch sv²ch a po tisφcφch sv²ch.
  20. A kdy₧ Samuel kßzal p°istupovati vÜechn∞m pokolenφm Izraelsk²m, p°iÜlo na pokolenφ Beniamin.
  21. Potom kßzal p°istupovati pokolenφ Beniamin po Φeledech jich, i p°iÜlo na Φeled Matri, a p°iÜlo na Saule, syna Cis. I hledali ho, a nenφ nalezen.
  22. Proto₧ ptali se op∞t Hospodina: P°ijde-li jeÜt∞ sem ten mu₧? I odpov∞d∞l Hospodin: Aj, skryl se mezi nßdobφm.
  23. Tedy b∞₧eli a vzali ho odtud. I postavil se u prost°ed lidu, a p°evyÜoval vÜecken lid od ramene svΘho vzh∙ru.
  24. I °ekl Samuel vÜemu lidu: Vidφte-li, koho vyvolil Hospodin, ₧e¥ mu nenφ podobnΘho ve vÜem lidu? Proto₧ zk°ikl vÜecken lid, a °ekli: Äiv bu∩ krßl!
  25. I oznamoval Samuel lidu o sprßv∞ krßlovstvφ, a vepsal [to] do knihy, kterou₧ polo₧il p°ed Hospodinem. Potom propustil Samuel vÜecken lid, jednoho ka₧dΘho do domu jeho.
  26. TakΘ i Saul odÜel do domu svΘho do Gabaa; a odeÜla s nφm vojska, jich₧to srdcφ B∙h se dotekl.
  27. Ale lidΘ neÜlechetnφ °ekli: Tento-li₧ nßs vysvobodφ? I pohrdali jφm, ani mu pocty nep°inesli. On pak Φinil se neslyÜe.

    11.kapitola (1 Samuelova)


    Vßlka Saulova proti Ammonitsk²m, 11. i vφt∞zstvφ jeho nad nimi.

  1. Tedy p°itßhl Nßhas Ammonitsk², a polo₧il se proti Jßbes v Gßlad. I °ekli vÜickni mu₧i Jßbes k Nßhasovi: UΦi≥ s nßmi smlouvu, a budeme¥ slou₧iti.
  2. Jim₧ odpov∞d∞l Nßhas Ammonitsk²: Na ten zp∙sob uΦinφm s vßmi [smlouvu, ] jestli₧e ka₧dΘmu z vßs vyloupφm oko pravΘ, a uvedu to pohan∞nφ na vÜecken Izrael.
  3. I °ekli jemu starÜφ Jßbes: Prop∙jΦ nßm sedm dnφ, a¥ rozeÜleme posly po vÜech konΦinßch Izraelsk²ch, a nebude-li ₧ßdnΘho, kdo by nßs vysvobodil, tedy vyjdeme k tob∞.
  4. Kdy₧ pak p°iÜli ti poslovΘ do Gabaa Saulova, a mluvili ta slova v uÜi lidu, pozdvihli vÜickni hlasu svΘho a plakali.
  5. A aj, Saul Üel za voly s pole. I °ekl Saul: Co je lidu, ₧e plßΦe? I vypravovali jemu slova mu₧∙ Jßbes.
  6. Tedy sstoupil Duch Bo₧φ na Saule, kdy₧ uslyÜel slova ta, a rozhn∞vala se prchlivost jeho nßramn∞.
  7. A vzav pßr vol∙, rozsekal je na kusy, a rozeslal po vÜech krajinßch Izraelsk²ch po t²ch₧ poslφch, °ka: Kdo by koli neÜel za Saulem a za Samuelem, tak se stane s voly jeho. I p°ipadl strach Hospodin∙v na lid, a vyÜli jako mu₧ jeden.
  8. I seΦtl je v Bezeku; a bylo syn∙ Izraelsk²ch t°ikrßt sto tisφc, a mu₧∙ Juda t°idceti tisφc∙.
  9. I °ekli t∞m posl∙m, kte°φ₧ byli p°iÜli: Takto povφte mu₧∙m Jßbes v Galßd: Zφtra budete vysvobozeni, kdy₧ slunce obejde. I p°iÜli poslovΘ, a oznßmili mu₧∙m Jßbes, kte°φ₧to zradovali se.
  10. Tedy °ekli mu₧i Jßbes [Ammonitsk²m:] Rßno vyjdeme k vßm, abyste nßm uΦinili, co₧koli se vßm za dobrΘ vid∞ti bude.
  11. Nazejt°φ pak rozd∞lil Saul lid na t°i houfy; i vskoΦili do prost°ed vojska v [Φas] jit°nφho bd∞nφ, a bili AmmonitskΘ, a₧ slunce dob°e vzeÜlo; kte°φ₧ pak byli poz∙stali, rozprchli se, tak ₧e nez∙stalo z nich ani dvou pospolu.
  12. I °ekl lid Samuelovi: Kdo jest ten, jen₧ pravil: [Zdali] Saul kralovati bude nad nßmi? Vydejte ty mu₧e, a¥ je zbijeme.
  13. Ale Saul °ekl: Nebude¥ dnes ₧ßdn² zabit, pon∞vad₧ dnes uΦinil Hospodin vysvobozenφ v Izraeli.
  14. I °ekl Samuel lidu: P°i∩te, a po∩me do Galgala, obnovφme tam krßlovstvφ.
  15. èel tedy vÜecken lid do Galgala, a ustanovili tam Saule za krßle p°ed Hospodinem v Galgala, a ob∞tovali takΘ tam ob∞ti pokojnΘ p°ed Hospodinem. I veselil se tam Saul a vÜickni mu₧i IzraelÜtφ velmi velice.

    12.kapitola (1 Samuelova)


    Obvin∞nφ lidu IzraelskΘho pro nevd∞Φnost jejich, 19. a pot∞Üenφ jich.

  1. Mluvil pak Samuel ke vÜemu Izraelovi: Aj, uposlechl jsem hlasu vaÜeho ve vÜem, co₧ jste mluvili ke mn∞, a ustanovil jsem nad vßmi krßle.
  2. A nynφ aj, krßl jde p°ed vßmi, jß pak zstaral jsem se a oÜediv∞l, a synovΘ moji, aj, mezi vßmi jsou. Jß takΘ chodil jsem p°ed vßmi od svΘ mladosti a₧ do dneÜnφho dne.
  3. [A vÜak] aj, te∩ jsem. Vydejte sv∞dectvφ proti mn∞ p°ed Hospodinem a p°ed pomazan²m jeho, vzal-li jsem Φφho vola, aneb vzal-li jsem Φφho osla, utiskl-li jsem koho, ublφ₧il-li jsem komu, aneb vzal-li jsem od koho ·platek, abych na n∞m p°ehlΘdl n∞co, a navrßtφm vßm.
  4. Odpov∞d∞li: Neutiskl jsi nßs, ani₧ jsi ublφ₧il nßm, ani₧ jsi co vzal z ruky kterΘho Φlov∞ka.
  5. ╪ekl jeÜt∞ jim: Sv∞dek jest Hospodin proti vßm, sv∞dek [jest] i pomazan² jeho v tento den, ₧e jste nenalezli p°i mn∞ niΦeho₧. I °ekl [lid:] Sv∞dek [jest.]
  6. Tedy °ekl Samuel lidu: Hospodin [jest sv∞dek, ] kter²₧ uΦinil Moj₧φÜe a Arona, a kter²₧ vyvedl otce vaÜe z zem∞ EgyptskΘ.
  7. Proto₧ nynφ postavte se, a¥ s vßmi v soud vejdu p°ed Hospodinem o vÜecky spravedlivΘ skutky Hospodinovy, kterΘ₧ uΦinil s vßmi i s otci vaÜimi.
  8. Kdy₧ byl vÜel Jßkob do Egypta, volali otcovΘ vaÜi k Hospodinu; i poslal Hospodin Moj₧φÜe a Arona, kte°φ₧ vyvedli otce vaÜe z Egypta, a osadili je na tomto mφst∞.
  9. A kdy₧ se zapomenuli na Hospodina Boha svΘho, vydal je v ruku Zizary, knφ₧ete vojska Azor, a v ruku Filistinsk²ch, tΘ₧ v ruku krßle MoßbskΘho, kte°φ₧ bojovali proti nim.
  10. Ale kdy₧ volali k Hospodinu a °ekli: Zh°eÜili jsme, nebo jsme opustili Hospodina, a slou₧ili jsme Bßlim a Astarot, proto₧ nynφ vysvobo∩ nßs z ruky nep°ßtel naÜich, a slou₧iti budeme tob∞:
  11. I poslal Hospodin Jerobßle a Bedana a Jefte a Samuele, a vytrhl vßs z ruky nep°ßtel vaÜich okolnφch, a bydlili jste bezpeΦn∞.
  12. Potom vidouce, ₧e Nßhas krßl syn∙ Ammon p°itßhl proti vßm, °ekli jste mi: Nikoli, ale krßl bude kralovati nad nßmi; jeÜto Hospodin B∙h vßÜ jest krßlem vaÜφm.
  13. Nynφ tedy, aj, krßl, kterΘho₧ jste zvolili, za n∞ho₧ jste ₧ßdali, a aj, Hospodin ustanovil ho nad vßmi krßlem.
  14. Budete-li se bßti Hospodina, a jemu slou₧iti a poslouchati hlasu jeho, a nebudete-li se zp∞Φovati °eΦi Hospodinov∞, tak i vy i krßl, kter²₧ kraluje nad vßmi, ostojφte, [jdouce] za Hospodinem Bohem vaÜφm.
  15. Pakli nebudete poslouchati hlasu Hospodinova, ale odporni budete °eΦi jeho, bude ruka Hospodinova proti vßm, [jako] i proti otc∙m vaÜim.
  16. JeÜt∞ se te∩ pozastavte, a vizte v∞c tuto velikou, kterou₧ uΦinφ Hospodin p°ed oΦima vaÜima.
  17. Zdali₧ nenφ dnes ₧e≥ pÜeniΦnß? Volati budu k Hospodinu, i vydß h°φmßnφ a dΘÜ¥, tak ₧e poznati a vid∞ti musφte, jak jest to velmi zlß v∞c, kterΘ₧ jste se dopustili p°ed oΦima Hospodinov²ma, ₧ßdavÜe sob∞ krßle.
  18. Proto₧ volal Samuel k Hospodinu, a vydal Hospodin h°φmßnφ a dΘÜ¥ v ten den. I bßl se vÜecken lid Hospodina velmi i Samuele.
  19. A °ekl vÜecken lid Samuelovi: Modl se za slu₧ebnφky svΘ Hospodinu Bohu svΘmu, abychom nezem°eli; nebo jsme p°idali ke vÜem h°φch∙m naÜim [i toto] zlΘ, ₧e jsme sob∞ ₧ßdali krßle.
  20. I °ekl Samuel lidu: Nebojte se. UΦinili¥ jste sic vÜecko to zlΘ, vÜak proto neodstupujte zp∞t od Hospodina, ale slu₧te Hospodinu cel²m srdcem sv²m.
  21. Neodstupujte, pravφm, nßsledujφce marnosti, [toti₧ cizφch boh∙, ] kte°φ₧ nic neprospφvajφ, ani₧ vysvobozujφ, nebo jsou marnost.
  22. Neopustφ¥ zajistΘ Hospodin lidu svΘho pro jmΘno svΘ velikΘ; nebo zalφbilo se Hospodinu, aby vßs sob∞ vzd∞lal v lid.
  23. Ode mne takΘ odstup to, abych m∞l h°eÜiti proti Hospodinu, a p°estßvati modliti se za vßs, n²br₧ navoditi vßs budu na cestu dobrou a p°φmou.
  24. A vÜak bojte se Hospodina a slu₧te jemu v pravd∞ cel²m srdcem sv²m; nebo vidφte, jak velikΘ v∞ci uΦinil s vßmi.
  25. Jestli₧e pak p°edce zle Φiniti budete, i vy i krßl vßÜ zahynete.

    13.kapitola (1 Samuelova)


    Strß₧ Filistinskß pobita, 9. Saul vÜeteΦn∞ ob∞toval, 16. a IzraelÜtφ

    ssou₧eni.

  1. Saul [tedy] prvnφho lΘta kralovßnφ svΘho, (kraloval pak dv∞ lΘt∞ nad Izraelem),
  2. Vybral sob∞ t°i tisφce z Izraele. I bylo jich s Saulem dva tisφce v Michmas a na ho°e Bethel, a tisφc bylo s Jonatou v Gabaa Beniaminov∞; ostatek pak lidu rozpustil jednoho ka₧dΘho do p°φbytku jeho.
  3. I pobil Jonata strß₧ Filistinsk²ch, kterou₧ [m∞li] na pahrbku, a uslyÜeli [to] FilistinÜtφ. Tedy Saul troubil v troubu po vÜφ zemi, °ka: A¥ [to] slyÜφ HebrejÜtφ.
  4. A tak slyÜel vÜecken Izrael, ₧e bylo praveno: Pobil Saul strß₧ Filistinsk²ch, proΦe₧ takΘ zoÜkliven byl Izrael mezi Filistinsk²mi. I svolßn jest lid za Saulem do Galgala.
  5. FilistinÜtφ pak sebrali se k boji proti Izraelovi, t°idceti tisφc voz∙, a Üest tisφc jezdc∙, a lidu ve mno₧stvφ, jako jest pφsku na b°ehu mo°skΘm. I vytßhli a polo₧ili se v Michmas na v²chod Betaven.
  6. A proto₧ mu₧i IzraelÜtφ vidouce, ₧e jim ·zko, (nebo byl ssou₧en lid), skryl se lid v jeskynφch a v ohradßch, a v skalßch a v horßch, i v jamßch.
  7. HebrejÜtφ takΘ p°epravili se p°es Jordßn do zem∞ Gßd a Galßd. Saul pak jeÜt∞ byl v Galgala, a vÜecken lid zastraÜil se, jda za nφm.
  8. I oΦekßval [tu] za sedm dnφ vedlΘ Φasu ulo₧enΘho od Samuele; a kdy₧ nep°ichßzel Samuel do Galgala, rozeÜel se lid od n∞ho.
  9. Tedy °ekl Saul: P°ineste ke mn∞ ob∞t zßpalnou a ob∞ti pokojnΘ. I ob∞toval ob∞ti zßpalnΘ.
  10. Kdy₧ pak ji₧ dokonal ob∞tovßnφ ob∞ti zßpalnΘ, aj, Samuel p°ichßzel, a Saul vyÜel proti n∞mu, aby ho p°ivφtal.
  11. I °ekl Samuel: Co jsi uΦinil? Odpov∞d∞l Saul: Kdy₧ jsem vid∞l, ₧e se lid rozchßzφ ode mne, a ty nep°ichßzφÜ k ulo₧enΘmu dni, a FilistinÜtφ byli shromß₧d∞ni v Michmas:
  12. I °ekl jsem: Nynφ p°ipadnou FilistinÜtφ na mne v Galgala, a tvß°i Hospodinov∞ nemodlil jsem se. Tak₧ jsem se opovß₧il a ob∞toval jsem ob∞ti zßpalnΘ.
  13. Tedy °ekl Samuel Saulovi: Blßzniv∞ jsi uΦinil, nezachovals p°ikßzanφ Hospodina Boha svΘho, kterΘ₧ p°ikßzal tob∞; nebo nynφ byl by utvrdil Hospodin krßlovstvφ tvΘ nad Izraelem a₧ na v∞ky.
  14. Ale ji₧ nynφ krßlovstvφ tvΘ neostojφ. Vyhledal¥ jest Hospodin sob∞ mu₧e vedlΘ srdce svΘho, jemu₧ rozkßzal Hospodin, aby byl v∙dce nad lidem jeho; nebo jsi nezachoval, co₧¥ p°ikßzal Hospodin.
  15. Vstav pak Samuel, vstoupil z Galgala do Gabaa Beniaminova. A Saul naΦetl lidu, kter²₧ z∙stßval p°i n∞m, okolo Üesti set mu₧∙.
  16. Saul tedy a Jonata syn jeho, i lid, kter²₧ z∙stßval s nimi, byli v Gabaa Beniaminov∞, FilistinÜtφ pak le₧eli v Michmas.
  17. I vyÜli zhoubcovΘ z vojska FilistinskΘho na trΘ rozd∞lenφ. Houf jeden obrßtil se k cest∞ Ofra, k zemi Sual;
  18. A houf druh² obrßtil se na cestu Betoron; houf pak t°etφ pustil se cestou krajiny, kterß₧ pat°φ k ·dolφ Seboim na pouÜ¥.
  19. Kovß°e pak ₧ßdnΘho nanelΘzalo se ve vÜφ zemi IzraelskΘ; nebo byli °ekli FilistinÜtφ: Aby [sob∞] HebrejÜtφ nenad∞lali meΦ∙ a kopφ.
  20. Proto₧ chodφvali vÜickni IzraelÜtφ k Filistinsk²m, aby ost°il sob∞ jeden ka₧d² radlici svou, a motyku svou, sekeru svou i vidly svΘ,
  21. Sic jinak byly Üt∞rbiny [na] radlicφch, motykßch, vidlßch t°φroh²ch a sekerßch; takΘ i o zaost°enφ ostnu [b²valo t∞₧ko.]
  22. I bylo, ₧e v Φas boje nenalΘzalo se meΦe ani kopφ u ₧ßdnΘho z lidu toho, kter²₧ byl s Saulem a s Jonatou, toliko u Saule a u Jonaty syna jeho.
  23. VyÜla pak strß₧ Filistinsk²ch k cestßm Michmas.

    14.kapitola (1 Samuelova)


    Jonata strß₧ Filistinsk²ch pobil, 24. a p∙st od Saule ulo₧en² zruÜil.

  1. Stalo se pak jednoho dne, ₧e °ekl Jonata syn Saul∙v slu₧ebnφku, kter²₧ nosil zbroj jeho: Po∩, p∙jdeme k strß₧i Filistinsk²ch, kterß₧ jest na onΘ stran∞. Ale otci svΘmu [toho] nepov∞d∞l.
  2. Saul vÜak z∙stßval na kraji pahrbku pod jablonφ zrnatou, kterß₧ byla v Migron; a lidu, kter²₧ byl s nφm, bylo okolo Üesti set mu₧∙,
  3. TolikΘ₧ AchißÜ syn Achitob∙v, bratra Ichabodova, syna Fφnesova, syna Elφ, kn∞ze Hospodinova v Sφlo, kter²₧ nosil efod. Ale lid nev∞d∞l, ₧e by odÜel Jonata.
  4. Mezi t∞mi pak pr∙chody, jimi₧ pokouÜel se Jonata p°ejφti k strß₧i Filistinsk²ch, [byla] skßla p°φkrß k p°echßzenφ s tΘto strany, tΘ₧ skßla p°φkrß k p°echßzenφ s onΘ strany; jmΘno jednΘ B≤ses, a jmΘno druhΘ Seneh.
  5. Jedna skßla byla na p∙lnoci proti Michmas, a druhß na poledne proti Gabaa.
  6. I °ekl Jonata slu₧ebnφku, kter²₧ nosil zbroj jeho: Po∩, p°ejd∞me k strß₧i t∞ch neob°ezan²ch, snad bude Hospodin s nßmi; nebo¥ nenφ nesnadnΘ Hospodinu zachovati ve mnoze aneb v mßle.
  7. Odpov∞d∞l od∞nec jeho: UΦi≥, co₧koli jest v srdci tvΘm, obra¥ se, [kam chceÜ;] aj, budu s tebou podlΘ v∙le tvΘ.
  8. I °ekl Jonata: Aj, my jdeme k mu₧∙m t∞m, a ukß₧eme se jim.
  9. Jestli₧e °eknou nßm takto: PoΦkejte, a₧ p°ijdeme k vßm, st∙jme na mφst∞ svΘm, a necho∩me k nim.
  10. Pakli by °ekli takto: Vstupte k nßm, jd∞me, nebo vydal je Hospodin v ruku naÜi. To zajistΘ nßm bude za znamenφ.
  11. Ukßzali se tedy oba dva strß₧i Filistinsk²ch. I °ekli FilistinÜtφ: Hle, HebrejÜtφ lezou z d∞r, v nich₧ se byli skryli.
  12. I mluvili n∞kte°φ z strß₧e tΘ k Jonatovi a k od∞nci jeho, a °ekli: Vstupte k nßm, a povφme vßm n∞co. ProΦe₧ °ekl Jonata k od∞nci svΘmu: Podi₧ za mnou, nebo je vydal Hospodin v ruku Izraele.
  13. A tak lezl Φtvermo Jonata a od∞nec jeho za nφm. I padali p°ed Jonatou, a od∞nec jeho mordoval [je, ] jda za nφm.
  14. A to byla porß₧ka prvnφ, v nφ₧ zbil Jonata a od∞nec jeho okolo dvadcφti mu₧∙, jako v p∙l honech rolφ dv∞ma [vol∙m s zßp°e₧.]
  15. Proto₧ byl strach v tom le₧enφ a na tom poli, i na vÜem tom lidu; strß₧nφ i oni loupe₧nφci d∞sili se tΘ₧, a₧ se zem∞ t°ßsla, nebo byla v strachu Bo₧φm.
  16. A vidouce strß₧nφ Saulovi v Gabaa Beniaminov∞, [oznßmili, ] jak mno₧stvφ to nar∙zno prchß, a v₧dy vφce se potφrß.
  17. Saul pak °ekl lidu, kter²₧ s nφm byl: Vyhledejte i hned a zv∞zte, kdo jest z naÜich odÜel. A kdy₧ vyhledßvali, hle, Jonaty nebylo a od∞nce jeho.
  18. I °ekl Saul AchißÜovi: Postav sem truhlu Bo₧φ. (Truhla pak Bo₧φ toho Φasu byla s syny Izraelsk²mi.)
  19. I stalo se, kdy₧ jeÜt∞ mluvil Saul k kn∞zi, ₧e h°mot, kter²₧ byl v vojÜt∞ Filistinsk²ch, vφce se rozchßzel a rozmßhal. Proto₧ °ekl Saul kn∞zi: Spus¥ ruku svou.
  20. Shromß₧dili se tedy Saul i vÜecken lid, kter²₧ s nφm byl, a p°iÜli a₧ k tΘ bitv∞; a aj, byl meΦ jednoho proti druhΘmu s h°motem velmi velik²m.
  21. HebrejÜtφ pak n∞kte°φ byli s Filistinsk²mi prvΘ, kte°φ₧ tßhli s nimi polem sem i tam; i ti takΘ [obrßtili se] a stßli p°i lidu IzraelskΘm, kter²₧ byl s Saulem a s Jonatou.
  22. VÜickni takΘ mu₧i IzraelÜtφ, kte°φ₧ se skryli na ho°e Efraim, kdy₧ uslyÜeli, ₧e by utφkali FilistinÜtφ, honili je i oni v tΘ bitv∞.
  23. I vysvobodil Hospodin toho dne Izraele. Boj pak protßhl se a₧ do Betaven.
  24. A aΦkoli mu₧i IzraelÜtφ utrßpili se toho dne, vÜak Saul zavßzal lid s p°φsahou, °ka: Zlo°eΦen² mu₧, kter²₧ by jedl chlΘb prvΘ, ne₧ bude veΦer, a ne₧ se pomstφm nad nep°ßtely sv²mi. A tak neokusil vÜecken lid chleba.
  25. VÜecken pak [lid tΘ] krajiny Üli do lesa, kde₧ bylo [hojnost] medu po zemi.
  26. A kdy₧ vÜel lid do lesa, vid∞l tekoucφ med; ₧ßdn² vÜak nep°iΦinil k ·st∙m sv²m ruky svΘ, nebo se bßl lid tΘ p°φsahy.
  27. Ale Jonata neslyÜev, ₧e otec jeho zavazoval lid p°φsahou, vztßhl h∙l, kterou₧ m∞l v ruce svΘ, a omoΦil konec jejφ v plßstu medu, a obrßtil ruku svou k ·st∙m sv²m; i osvφtily se oΦi jeho.
  28. Odpovφdaje pak jeden z lidu, °ekl: Velikou p°φsahou zavßzal otec tv∙j lid, °ka: Zlo°eΦen² mu₧, kter²₧ by jedl chlΘb dnes, aΦkoli zemdlel lid.
  29. Tedy °ekl Jonata: Zkormoutil otec m∙j [lid] zem∞. Pohle∩te, prosφm, jak se osvφtily oΦi mΘ, hned jak₧ jsem okusil maliΦko medu toho.
  30. ╚φm vφce kdyby se byl sm∞le najedl dnes lid z loupe₧φ nep°ßtel sv²ch, kter²ch₧ dosßhl? Nebyla-li₧ by se nynφ stala v∞tÜφ porß₧ka Filistinsk²ch?
  31. A tak bili toho dne FilistinskΘ od Michmas a₧ do Aialon; i ustal lid nßramn∞.
  32. Proto₧ obrßtil se lid k loupe₧i, a nabravÜe ovcφ a vol∙ i telat, zbili je na zemi; i jedl lid se krvφ.
  33. I pov∞d∞li Saulovi, °kouce: Aj, lid h°eÜφ proti Hospodinu, jeda se krvφ. Kter²₧ °ekl: P°estoupili jste [p°ikßzanφ.] P°ivalte₧ i hned ke mn∞ kßmen velik².
  34. Op∞t °ekl Saul: Rozejd∞te se mezi lid a rcete jim: P°ive∩te ke mn∞ jeden ka₧d² vola svΘho a jeden ka₧d² dobytΦe svΘ, a bφte tuto a jezte, i nebudete h°eÜiti proti Hospodinu, jedouce se krvφ. P°ivedli tedy vÜecken lid jeden ka₧d² vola svΘho rukou svou tΘ noci a zabφjeli tu.
  35. Vzd∞lal takΘ Saul oltß° Hospodinu; to nejprvn∞jÜφ oltß° ud∞lal Hospodinu.
  36. Potom °ekl Saul: Pus¥me se po Filistinsk²ch v noci, a budeme je loupiti a₧ do jitra, ani₧ z∙stavujme z nich koho. Kte°φ₧ °ekli: Co₧¥ se koli vidφ za dobrΘ, uΦi≥. Ale kn∞z °ekl: P°istupme sem k Bohu.
  37. I tßzal se Saul Boha: Pustφm-li se za Filistinsk²mi? DßÜ-li je v ruku Izraelovu? I neodpov∞d∞l mu v ten den.
  38. Proto₧ °ekl Saul: P°istupujte sem vÜecka knφ₧ata lidu, a vyzv∞zte a vyhledejte, kdo se jest dopustil dnes h°φchu n∞jakΘho?
  39. Nebo ₧iv¥ jest Hospodin, kter²₧ vysvobozuje Izraele, ₧e by¥ pak i na Jonatovi synu mΘm to bylo, smrtφ um°e. I neodpov∞d∞l jemu ₧ßdn² ze vÜeho lidu.
  40. ╪ekl takΘ vÜemu Izraelovi: Bu∩te vy na jednΘ stran∞, jß pak a Jonata syn m∙j budeme na druhΘ stran∞. Odpov∞d∞l lid Saulovi: UΦi≥, co₧¥ se za dobrΘ vidφ.
  41. Proto₧ °ekl Saul Hospodinu Bohu IzraelskΘmu: Uka₧ spravedliv∞. I p°iÜlo na Jonatu a Saule, lid pak [z toho] vyÜel.
  42. I °ekl Saul: Vrzte los mezi mnou a mezi Jonatou synem m²m. A posti₧en jest Jonata.
  43. ╪ekl tedy Saul Jonatovi: Pov∞z mi, co jsi uΦinil? I pov∞d∞l mu Jonata a °ekl: Toliko jsem okusil maliΦko medu koncem holi, kterou₧ jsem m∞l v ruce svΘ, a aj, [proto-li₧] mßm um°φti?
  44. Odpov∞d∞l Saul: Toto uΦi≥ [mi] B∙h a toto p°idej, ₧e smrtφ um°eÜ, Jonato.
  45. I °ekl lid Saulovi: Co₧ tedy um°φti mß Jonata, kter²₧ uΦinil vysvobozenφ toto velikΘ v Izraeli? Odstup to, ₧iv¥ jest Hospodin, ₧e nespadne vlas s hlavy jeho na zemi, pon∞vad₧ s pomocφ Bo₧φ uΦinil to dnes. I vyprostil lid Jonatu, tak aby nebyl usmrcen.
  46. Tedy odtßhl Saul od Filistinsk²ch; FilistinÜtφ takΘ navrßtili se k mφstu svΘmu.
  47. Saul pak uvßzav se v krßlovstvφ nad Izraelem, bojoval v∙kol se vÜemi nep°ßtely sv²mi, s Moßbsk²mi a s syny Ammon, a s Edomem, i s krßli Soba, a s Filistinsk²mi; a kam₧ se koli obracel, ukrutnost provodil.
  48. Sebrav takΘ vojska, porazil Amalecha, a vysvobodil Izraele z ruky zhoubc∙ jeho.
  49. Byli pak synovΘ Saulovi: Jonata a Jesui a Melchisua; a jmΘna dvou dcer jeho, jmΘno prvorozenΘ Merob, jmΘno pak mladÜφ Mφkol.
  50. A jmΘno man₧elky Saulovy Achinoam, dcera Achimaasova; jmΘno pak hejtmana vojska jeho Abner, syn Ner, str²ce Saulova.
  51. Nebo Cis byl otec Saul∙v, a Ner otec Abner∙v, syn Abiel∙v.
  52. Byla pak vßlka velikß s Filistinsk²mi po vÜecky dny Saulovy, proto₧ koho₧koli Saul vid∞l mu₧e silnΘho, a kohokoli udatnΘho, bral ho k sob∞.

    15.kapitola (1 Samuelova)


    Vßlka Saulova proti Amalechitsk²m, 9. a neposluÜenstvφ jeho.

  1. ╪ekl pak Samuel Saulovi: Hospodin poslal mne, abych t∞ pomazal za krßle nad lidem jeho, nad Izraelem, pozoruj₧ tedy nynφ hlasu slov Hospodinov²ch.
  2. Takto pravφ Hospodin zßstup∙: Rozpomenul jsem se na to, co jest Φinil Amalech Izraelovi, ₧e se polo₧il proti n∞mu na cest∞, kdy₧ se bral z Egypta.
  3. Proto₧ i hned tßhni a zkaz Amalecha, a zahla∩te jako proklatΘ vÜecko, co₧ mß. Neslitovßvej₧ se nad nφm, ale zahub od mu₧e a₧ do ₧eny, od malΘho a₧ do toho, kter²₧ prsφ po₧φvß, od vola takΘ a₧ do ovce, a od velblouda a₧ do osla.
  4. Sebral tedy Saul lid, a seΦtl je v Telaim, dvakrßt sto tisφc p∞Üφch, a deset tisφc mu₧∙ Judsk²ch.
  5. A p°itßhl Saul a₧ k m∞stu Amalechovu, aby bojoval v ·dolφ jeho.
  6. I °ekl Saul Cinejsk²m: Jd∞te, odd∞lte se, vyjd∞te z prost°edku Amalechitsk²ch, abych vßs s nimi nezahladil; nebo vy jste uΦinili milosrdenstvφ se vÜemi syny Izraelsk²mi, kdy₧ Üli z Egypta. A tak odÜel Cinejsk² z prost°edku Amalecha.
  7. I porazil Saul Amalecha od Hevilah, kudy se chodφ do Sur, kterΘ₧ jest naproti Egyptu.
  8. Jal takΘ Agaga krßle AmalechitskΘho ₧ivΘho, lid pak vÜecken vyhladil ostrostφ meΦe.
  9. I zachoval Saul a lid jeho Agaga, a nejlepÜφ bravy a skoty a krmn² dobytek, a berany i vÜecko, co₧ lepÜφho bylo, a necht∞li vyhubiti jich; co₧ pak bylo niΦemnΘho a churavΘho, to zahubili.
  10. A proto₧ stalo se slovo Hospodinovo k Samuelovi, °koucφ:
  11. Äel mi, ₧e jsem Saule ustanovil za krßle, nebo odvrßtil se ode mne, a slov m²ch nevyplnil. I rozhorlil se Samuel nßramn∞ a volal k Hospodinu celou noc.
  12. Vstav pak Samuel, [Üel] vst°φc Saulovi rßno. I oznßmili Samuelovi, °kouce: Saul p°iÜel na Karmel, a aj, p°ipravil sob∞ mφsto, a odtud hnuv se, tßhl a sstoupil do Galgala.
  13. A kdy₧ p°iÜel Samuel k Saulovi, °ekl jemu Saul: Po₧ehnan² ty od Hospodina, vyplnil jsem slovo Hospodinovo.
  14. Samuel pak °ekl: JakΘ pak jest to beΦenφ ovcφ t∞ch v uÜφch m²ch, a °vßnφ vol∙, kterΘ₧ jß slyÜφm?
  15. Odpov∞d∞l Saul: Od Amalechitsk²ch p°ihnali je; nebo zachoval lid, co₧ nejlepÜφho bylo z brav∙ a skot∙, aby to ob∞toval Hospodinu Bohu tvΘmu, ostatek pak jsme zahladili jako proklatΘ.
  16. I °ekl Samuel Saulovi: Dopus¥, a¥ oznßmφm tob∞, co jest mi mluvil Hospodin noci tΘto. Dφ jemu: Oznam.
  17. Tedy °ekl Samuel: Zdali jsi nebyl maliΦk² sßm u sebe? [A p°edce] uΦin∞n jsi hlavou pokolenφ Izraelsk²ch, a pomazal t∞ Hospodin za krßle nad Izraelem.
  18. A poslal t∞ Hospodin na cestu a °ekl tob∞: Jdi, zahub jako proklatΘ h°φÜnφky ty AmalechitskΘ, a bojuj proti nim, dokud₧ byste nevyhladili jich.
  19. ProΦe₧ jsi tedy neuposlechl hlasu Hospodinova, ale obrßtil jsi se k loupe₧i, a uΦinils zlou v∞c p°ed oΦima Hospodinov²ma?
  20. Odpov∞d∞l Saul Samuelovi: VÜak jsem uposlechl hlasu Hospodinova, a Üel jsem cestou, kterou₧ poslal mne Hospodin, a p°ivedl jsem Agaga krßle AmalechitskΘho, i AmalechitskΘ jako proklatΘ vyhubil jsem.
  21. Ale lid vzal z loupe₧φ bravy a skoty p°ednφ z [v∞cφ] proklat²ch, k ob∞tovßnφ Hospodinu Bohu tvΘmu v Galgala.
  22. I °ekl Samuel: Zdali₧ lφbost [takovou] mß Hospodin v zßpalφch a v ob∞tech, jako kdy₧ se posluÜenstvφ konß hlasu Hospodinova? Aj, poslouchati lΘpe jest, ne₧li ob∞tovati, a ku posluÜenstvφ stßti, ne₧li tuk skopc∙ [p°inßÜeti.]
  23. Nebo zpoura [jest takov²] h°φch [jako] Φarod∞jnictvφ, a p°estoupiti [p°ikßzanφ jako] modlß°stvφ a obrazovΘ. Pon∞vad₧ jsi pak zavrhl °eΦ Hospodinovu, [i on takΘ] zavrhl t∞, abys nebyl krßlem.
  24. Tedy °ekl Saul Samuelovi: Zh°eÜil jsem, ₧e jsem p°estoupil rozkaz Hospodin∙v a slova tvß, nebo jsem se bßl lidu, a povolil jsem hlasu jejich.
  25. Proto₧ nynφ odpus¥, prosφm, h°φch m∙j, a navra¥ se se mnou, a¥ se pomodlφm Hospodinu.
  26. I °ekl Samuel Saulovi: Nenavrßtφm se s tebou; nebo jsi zavrhl °eΦ Hospodinovu, tebe takΘ zavrhl Hospodin, abys nebyl krßlem nad Izraelem.
  27. A kdy₧ se obrßtil Samuel, aby odÜel, [Saul] uchytil k°φdlo plßÜt∞ jeho, i odtrhlo se.
  28. Tedy °ekl jemu Samuel: Odtrhl¥ jest Hospodin krßlovstvφ IzraelskΘ dnes od tebe, a dal je bli₧nφmu tvΘmu, lepÜφmu, ne₧ jsi ty.
  29. VÜak proto vφt∞z Izraelsk² klamati nebude, ani ₧eleti; nebo nenφ Φlov∞kem, aby m∞l [Φeho] ₧eleti.
  30. On pak °ekl: Zh°eÜil¥ jsem, ale v₧dy mne cti, prosφm, p°ed starÜφmi lidu mΘho a p°ed Izraelem, a navra¥ se se mnou, abych se pomodlil Hospodinu Bohu tvΘmu.
  31. I navrßtiv se Samuel, Üel za Saulem, a pomodlil se Saul Hospodinu.
  32. ╪ekl pak Samuel: P°ive∩te ke mn∞ Agaga, krßle AmalechitskΘho. I Üel k n∞mu Agag nßdhern∞; nebo °ekl Agag: Jist∞ odeÜla ho°kost smrti.
  33. Ale Samuel °ekl: Jako₧ uvedl sirobu na ₧eny meΦ tv∙j, tak¥ osi°φ matka tvß nad [jinΘ] ₧eny. I rozsekal Samuel Agaga na kusy p°ed Hospodinem v Galgala.
  34. Potom odÜel Samuel do Rßma, Saul pak vstoupil do domu svΘho, do Gabaa Saulova.
  35. A ji₧ potom vφce Samuel nevid∞l Saule a₧ do dne smrti svΘ; vÜak plakal Samuel Saule. Hospodin pak ₧elel toho, ₧e uΦinil Saule krßlem nad Izraelem.

    16.kapitola (1 Samuelova)


    David na krßlovstvφ pomazßn, 14. a duch zl² Saulem lomcoval.

  1. ╪ekl pak Hospodin Samuelovi: I dokud₧ ty budeÜ plakati Saule, pon∞vad₧ jsem jß ho zavrhl, aby nekraloval nad Izraelem? Napl≥ roh sv∙j olejem a po∩, poÜli t∞ k Izai BetlΘmskΘmu; nebo jsem vybral sob∞ z syn∙ jeho krßle.
  2. I °ekl jemu Samuel: Kterak mßm jφti? Nebo Saul uslyÜe, zabije mne. Odpov∞d∞l Hospodin: Jalovici z stßda vezmeÜ s sebou, a dφÜ: P°iÜel jsem, abych ob∞toval Hospodinu.
  3. A pozveÜ Izai k ob∞ti, jߥ pak ukß₧i, co bys m∞l Φiniti; i poma₧eÜ mi toho, o kterΘm₧ jß tob∞ povφm.
  4. A tak uΦinil Samuel, jak₧ mu byl mluvil Hospodin, a p°iÜel do BetlΘma. A ulekÜe se starÜφ m∞sta, vyÜli proti n∞mu a °ekli:Pokojn²-li jest p°φchod tv∙j?
  5. Odpov∞d∞l:Pokojn². Abych ob∞toval Hospodinu, p°iÜel jsem. Posv∞¥te se, a po∩te k ob∞ti se mnou. Posv∞til takΘ Izai a syn∙ jeho, a pozval jich k ob∞ti.
  6. Kdy₧ pak p°iÜli, vida Elißba, °ekl:Jist∞ p°ed Hospodinem jest pomazan² jeho.
  7. Ale Hospodin °ekl Samuelovi:Nehle∩ na tvßrnost jeho a na zr∙st postavy jeho, nebo jsem ho zavrhl; nebo¥ ne [pat°φm, ] naΦ pat°φ Φlov∞k. ╚lov∞k zajistΘ hledφ [na to, co₧ jest] p°ed oΦima, ale Hospodin hledφ k srdci.
  8. I povolal Izai Abinadaba, a kßzal mu jφti p°ed Samuele. Kter²₧ °ekl:TakΘ ani toho nevyvolil Hospodin.
  9. Rozkßzal tΘ₧ Izai jφti Sammovi. I °ekl:Ani toho nevyvolil Hospodin.
  10. Tak₧ rozkßzal Izai jφti sedmi syn∙m sv²m p°ed Samuele. Ale Samuel °ekl Izai:Ani t∞ch nevyvolil Hospodin.
  11. Potom °ekl Samuel Izai:Jsou-li to ji₧ vÜickni synovΘ? Odpov∞d∞l: JeÜt∞¥ z∙stßvß nejmladÜφ, a aj, pase ovce. Tedy °ekl Samuel Izai:PoÜli a vezmi jej; nebo ani₧ sedneme za st∙l, dokud₧ on sem nep°ijde.
  12. I poslal a p°ivedl ho. (Byl pak on ryÜav², krßsn²ch oΦφ a libΘho vzez°enφ.) I °ekl Hospodin:Vstana, poma₧ ho, nebo to jest ten.
  13. Proto₧ vzal Samuel roh s olejem, a pomazal ho u prost°ed brat°φ jeho. I odpoΦinul Duch Hospodin∙v na Davidovi od toho dne i potom. A Samuel vstav, odÜel do Rßma.
  14. Tak₧ Duch Hospodin∙v odÜel od Saule, a nepokojil ho duch zl² od Hospodina.
  15. Slu₧ebnφci pak Saulovi °ekli jemu:Aj, te∩ duch Bo₧φ zl² nepokojφ t∞.
  16. Nech¥, medle, rozkß₧e pßn nßÜ slu₧ebnφk∙m sv²m, kte°φ₧ stojφ p°ed tebou, a¥ hledajφ mu₧e, kter²₧ by um∞l hrßti na harfu, aby, kdy₧ by p°iÜel na t∞ duch Bo₧φ zl², hral rukou svou, a tob∞ aby lehΦeji bylo.
  17. Tedy °ekl Saul slu₧ebnφk∙m sv²m:Medle, vyhledejte mi mu₧e, kter²₧ by um∞l dob°e hrßti, a p°ive∩te ke mn∞.
  18. I odpov∞d∞l jeden z slu₧ebnφk∙ a °ekl:Aj, vid∞l jsem syna Izai BetlΘmskΘho, kter²₧ umφ hrßti, mu₧e udatnΘho a bojovnΘho, tΘ₧ sprßvnΘho a krßsnΘho, a jest s nφm Hospodin.
  19. Proto₧ poslal Saul posly k Izai, °ka:PoÜli mi Davida syna svΘho, kter²₧ jest p°i stßdu.
  20. Tedy Izai vzal osla, chlΘb a nßdobu vφna a kozelce jednoho, a poslal po Davidovi synu svΘm Saulovi.
  21. Kdy₧ pak p°iÜel David k Saulovi, stßl p°ed nφm; i zamiloval ho velmi, a uΦin∞n jest jeho od∞ncem.
  22. Potom poslal [op∞t] Saul k Izai, °ka:Medle, nech¥ David stojφ p°ede mnou, nebo¥ jest naÜel milost p°ed oΦima m²ma.
  23. I b²valo, ₧e kdy₧koli napadal duch Bo₧φ Saule, David, bera harfu, hrßval rukou svou; i mφval Saul polehΦenφ, a lΘpe mu b²valo, nebo ten duch zl² odstupoval od n∞ho.

    17.kapitola (1 Samuelova)


    Boj Filistinsk²ch s Izraelsk²mi, 17. a pora₧enφ pyÜnΘho GolißÜe.

  1. I sebrali FilistinÜtφ vojska svß k boji, a shromß₧dili se u Socho, kterΘ₧ jest Judovo, a polo₧ili se mezi Socho a Azeka na pomezφ Dammim.
  2. Ale Saul a mu₧i IzraelÜtφ sebravÜe se, polo₧ili se v ·dolφ Elah, a sÜikovali se k bitv∞ proti Filistinsk²m.
  3. I stßli FilistinÜtφ na ho°e s strany jednΘ, a IzraelÜtφ stßli na ho°e s strany druhΘ, a ·dolφ bylo mezi nimi.
  4. I vyÜel mu₧ bojovnφk z vojska FilistinskΘho, GolißÜ jmΘnem, z Gßt, zv²Üφ Üesti loket a dlani.
  5. Lebka pak ocelivß na hlav∞ jeho, a v pancφ° brn∞n² byl obleΦen, kter²₧to pancφ° vß₧il p∞t tisφc lot∙ oceli.
  6. TΘ₧ plechovice ocelivΘ byly na nohßch jeho, a pavΘza ocelivß mezi rameny jeho.
  7. A d°evo u kopφ jeho jako vratidlo tkadlcovskΘ, ₧elezo pak ostrΘ kopφ jeho [vß₧ilo] Üest set lot∙ ₧eleza; a ten, kter²₧ nosil bra≥ [jeho, ] Üel p°ed nφm.
  8. I postavil se, a volal na vojska Izraelskß, °ka k nim: NaΦ jste [to] vyÜli, vojensky se sÜikovavÜe? Zdali₧ jß nejsem Filistinsk², a vy slu₧ebnφci Saulovi? Vybe°te z sebe mu₧e, kter²₧ by sstoupil ke mn∞.
  9. Jestli₧e¥ mi bude moci odolati a zabije mne, tedy budeme slu₧ebnφci vaÜi; pakli¥ jß p°emohu jej a zabiji ho, budete vy slu₧ebnφci naÜi, a slou₧iti budete nßm.
  10. Pravil takΘ ten Filistinsk²: Jß jsem dnes zhan∞l vojska Izraelskß. Vydejte₧ mi mu₧e, abychom se bili spolu.
  11. A kdy₧ uslyÜel Saul i vÜecken Izrael slova FilistinskΘho takovß, ulekli se a bßli se velmi.
  12. David pak ten syn mu₧e EfratejskΘho z BetlΘma Judova, (jeho₧ jmΘno Izai, kter²₧ m∞l osm syn∙, a ji₧ se byl sstaral za dn∙ Saule, p°iblφ₧iv se k lidem [seÜl²m.]
  13. T°i takΘ synovΘ Izai starÜφ ÜedÜe, tßhli na vojnu s Saulem. JmΘna t∞ch t°φ syn∙ jeho, kte°φ₧ byli Üli k boji: Elißb prvorozen², a druh² po n∞m Abinadab, t°etφ pak Samma.
  14. Ale David byl nejmladÜφ. A tak ti t°i synovΘ starÜφ odeÜli s Saulem).
  15. David tedy odÜel od Saule a navrßtil se, aby pßsl stßdo otce svΘho v BetlΘm∞.
  16. I p°ichßzel ten Filistinsk² rßno a veΦer, a stav∞l se po Φty°idceti dnφ.
  17. Tedy °ekl Izai Davidovi synu svΘmu: Vezmi i hned [pro] brat°φ svΘ efi pra₧my tΘto a deset chleb∙ t∞chto, a b∞₧ do vojska k brat°φm sv²m.
  18. A deset sy°eΦk∙ mlad²ch t∞chto doneseÜ hejtmanu, a navÜtφv∞ brat°φ svΘ, pozdravφÜ jich, a zßklad jejich vyzdvihneÜ.
  19. Saul pak i oni, i vÜickni mu₧i IzraelÜtφ byli v ·dolφ Elah, bojujφce proti Filistinsk²m.
  20. A tak vstav David tφm ran∞ji a zanechav stßda p°i strß₧nΘm, vzal [to] a Üel, jak₧ mu byl p°ikßzal Izai. I p°iÜel a₧ k Üanc∙m, a aj, vojsko vychßzelo do Üiku a k°iΦelo k bitv∞.
  21. I sÜikovali se IzraelÜtφ, ano i FilistinÜtφ, vojsko proti vojsku.
  22. Proto₧ David zanechav b°emene, kterΘ₧ s sebe slo₧il u strß₧nΘho p°i b°emenφch, b∞₧el do vojska; a kdy₧ p°iÜel, tßzal se brat°φ sv²ch, jak se majφ.
  23. A kdy₧ on s nimi mluvil, aj, mu₧ bojovnφk jmΘnem GolißÜ, Filistinsk² z Gßt, vychßzel z vojska Filistinsk²ch a mluvil jako i prvΘ; co₧ slyÜel [i] David.
  24. VÜickni pak mu₧i IzraelÜtφ, jak₧ uz°eli toho mu₧e, utφkali p°ed tvß°φ jeho, a bßli se nßramn∞.
  25. I mluvili IzraelÜtφ mezi sebou: Vid∞li-li jste toho mu₧e, kter²₧ vyÜel? Nebo aby pohan∞nφ uvedl na Izraele, vyÜel. Kdo₧ by ho zabil, zbohatφ ho krßl bohatstvφm velik²m, a dceru svou dß jemu, i d∙m otce jeho osvobodφ v Izraeli.
  26. I mluvil David mu₧∙m, kte°φ₧ stßli u n∞ho, a °ekl: Co bude dßno mu₧i tomu, kter²₧ by zabil toho FilistinskΘho a odjal pohan∞nφ od Izraele? Nebo kdo jest Filistinsk² neob°ezan² ten, ₧e pohan∞nφ uvodφ na vojsko Boha ₧ivΘho?
  27. Odpov∞d∞l jemu lid v tß₧ slova, °ka: To bude dßno mu₧i, kter²₧ by ho zabil.
  28. A uslyÜev Elißb, bratr jeho nejstarÜφ, ₧e mluvφ s t∞mi mu₧i, rozhn∞val se Elißb velmi na Davida, a °ekl: ProΦ jsi sem p°iÜel? A komus nechal kolikasi t∞ch ovec na pouÜti? Znßm¥ jß p²chu tvou a zlost srdce tvΘho, ₧es p°iÜel dφvati se bitv∞.
  29. I °ekl David: Co₧ jsem pak uΦinil? Zda₧ mi nebylo poruΦeno?
  30. Tedy Üel od n∞ho k jinΘmu, jeho₧ se tßzal jako i prvΘ. I odpov∞d∞l jemu lid tak jako i prvΘ.
  31. A tak roznesla se slova, kterß₧ mluvil David, a oznßmili je Saulovi. Kter²₧to povolal ho.
  32. I °ekl David Saulovi: Nech¥ se nelekß srdce Φlov∞ka pro n∞ho; slu₧ebnφk tv∙j p∙jde a bude se bφti s Filistinsk²m tφmto.
  33. Ale Saul °ekl Davidovi: NebudeÜ moci jφti proti FilistinskΘmu tomu, abys se pot²kal s nφm; nebo mlßdenΦek jsi, on pak jest mu₧ bojovn² od mladosti svΘ.
  34. Odpov∞d∞l David Saulovi: Slu₧ebnφk tv∙j past²°em byl stßda otce svΘho, a kdy₧ p°ichßzel lev aneb nedv∞d, a bral dobytΦe z stßda,
  35. Jß dostihal jsem ho a bil jsem jej, a vydφral jsem [je] z hrdla jeho. Pakli se na mne obo°il, tedy ujma ho za Φelist, bil jsem jej, a₧ jsem ho i zabil.
  36. I lva i nedv∞da zabil slu₧ebnφk tv∙j; bude¥ tedy Filistinsk² neob°ezanec ten jako kter² z nich, nebo zhan∞l vojska Boha ₧ivΘho.
  37. ╪ekl takΘ David: Hospodin, kter²₧ vytrhl mne z moci lva a z moci nedv∞da, on¥ mne vytrhne z ruky FilistinskΘho tohoto. Tedy °ekl Saul Davidovi: Jdi, a Hospodin budi₧ s tebou.
  38. I dal Saul oblΘci Davida v Üaty svΘ, a vstavil lebku ocelivou na hlavu jeho, a oblΘkl ho v pancφ°.
  39. P°ipßsal takΘ David meΦ jeho na ty Üaty jeho, a cht∞l jφti, ale ₧e [tomu] nezvykl, proto₧ °ekl David Saulovi: Nemohu¥ v tom jφti, nebo jsem nep°ivykl. I slo₧il to David s sebe.
  40. A vzav h∙l svou do ruky svΘ, vybral sob∞ p∞t kamen∙ hladk²ch z potoku, a vlo₧il je do moÜniΦky past²°skΘ, kterou₧ m∞l, toti₧ do pytlφku, a prak sv∙j v ruce nesl, a p°iblφ₧il se k FilistinskΘmu.
  41. Bral se takΘ i Filistinsk², jda a p°ibli₧uje se k Davidovi, a mu₧ ten, kter²₧ nesl bra≥ [jeho, Üel] p°ed nφm.
  42. A kdy₧ pohled∞l Filistinsk² a uz°el Davida, pohrdal jφm, proto ₧e byl mlßdenΦek, a ryÜav², a krßsnΘho vzez°enφ.
  43. I °ekl Filistinsk² Davidovi: Co₧ jsem pes, ₧e jdeÜ proti mn∞ s holφ? A zlo°eΦil Filistinsk² Davidovi skrze bohy svΘ.
  44. ╪ekl takΘ Filistinsk² Davidovi: Po∩ ke mn∞, a dßm¥ t∞lo tvΘ ptßk∙m nebesk²m a Üelmßm zemsk²m.
  45. Odpov∞d∞l David FilistinskΘmu: Ty jdeÜ ke mn∞ s meΦem a s kopφm a s pavΘzou, ale jß k tob∞ jdu ve jmΘnu Hospodina zßstup∙, Boha vojsk Izraelsk²ch, kterΘmu₧ jsi ty utrhal.
  46. DneÜnφho dne zav°e t∞ Hospodin v ruku mou, a zabiji t∞, a setnu hlavu tvou s tebe, a vydßm t∞la vojska FilistinskΘho dnes ptßk∙m nebesk²m a Üelmßm zemsk²m, a poznß vÜecka zem∞, ₧e¥ jest B∙h v Izraeli.
  47. A zvφ¥ vÜecko shromß₧d∞nφ toto, ₧e ne meΦem ani kopφm vysvobozuje Hospodin; (nebo Hospodin∙v jest boj), proto₧ vydߥ vßs v ruce naÜe.
  48. Stalo se pak, ₧e kdy₧ vstal ten Filistinsk², a Üel, p°ibli₧uje se proti Davidovi, pospφÜil i David a b∞₧el proti FilistinskΘmu, aby se s nφm pot²kal.
  49. V tom David vztßh ruku svou k moÜniΦce, vy≥al z nφ kßmen, kter²m₧ hodil z praku, a ude°il FilistinskΘho v Φelo jeho tak, ₧e kßmen uvßzl v Φele jeho. I padl tvß°φ svou na zem.
  50. A tak p°emohl David FilistinskΘho prakem a kamenem, a ude°iv FilistinskΘho, zabil jej, aΦkoli David ₧ßdnΘho meΦe v ruce nem∞l.
  51. A p°ib∞h David, stßl nad Filistinsk²m. Potom pochytiv meΦ jeho, dobyl ho z poÜvy a zabil jej, a s¥al jφm hlavu jeho. To vidouce FilistinÜtφ, ₧e um°el nejsiln∞jÜφ jejich, utφkali.
  52. A proto₧ vstavÜe mu₧i IzraelÜtφ a JudÜtφ, zk°ikli a honili FilistinskΘ, a₧ kde se vchßzφ do ·dolφ, a a₧ k branßm Akaron. I padali, ran∞ni jsouce, FilistinÜtφ po cest∞ [k] Saraim, a₧ do Gßt a a₧ do Akaron.
  53. A navrßtivÜe se synovΘ IzraelÜtφ od hon∞nφ Filistinsk²ch, vzebrali tßbor jejich.
  54. Potom David vzav hlavu toho FilistinskΘho, p°inesl ji do JeruzalΘma, a od∞nφ jeho slo₧il v stanu svΘm.
  55. [Tehdß₧] pak, kdy₧ vid∞l Saul Davida jdoucφho proti tomu FilistinskΘmu, °ekl Abnerovi hejtmanu vojska: Abner, Φφ jest syn ten mlßdenΦek? Odpov∞d∞l Abner: [Jako] jest ₧iva duÜe tvß, krßli, ₧e nevφm.
  56. Ale krßl °ekl: Zeptej ty se, Φφ jest syn mlßdenec ten.
  57. Kdy₧ se pak vracoval David od zabitφ FilistinskΘho toho, pojav ho Abner, p°ivedl jej p°ed Saule, an dr₧φ hlavu FilistinskΘho v ruce svΘ.
  58. I °ekl jemu Saul: ╚φ jsi syn, mlßdenΦe? Odpov∞d∞l David: Syn slu₧ebnφka tvΘho Izai BetlΘmskΘho.

    18.kapitola (1 Samuelova)


    Jonata se sp°φznil s Davidem; 6. Saul pak, aΦ nep°φtel jeho uΦin∞n,

    17. vÜak mu dceru svou dal za man₧elku.

  1. I stalo se, ₧e kdy₧ p°estal mluviti k Saulovi, duÜe Jonatova spojila se s duÜφ Davidovou, tak ₧e ho zamiloval Jonata jako sebe samΘho.
  2. A tak Saul vzal jej [k sob∞] toho dne, a nedopustil mu navrßtiti se do domu otce jeho.
  3. I uΦinil Jonata s Davidem smlouvu, proto ₧e ho miloval jako duÜi svou.
  4. A slo₧iv Jonata s sebe plßÜ¥, kter²m₧ byl odφn, dal jej Davidovi, i roucho svΘ, a₧ do meΦe svΘho, a a₧ do luΦiÜt∞ svΘho, i do pasu svΘho.
  5. Vychßzel pak David, k Φemu₧ ho koli posφlal Saul, opatrn∞ sob∞ poΦφnaje. I ustanovil ho Saul nad vojßky, a lφbil se vÜemu lidu, tΘ₧ i slu₧ebnφk∙m Saulov²m.
  6. Stalo se pak, kdy₧ se oni [dom∙] brali, a David [tΘ₧] se navracoval od zabitφ FilistinskΘho, ₧e vyÜly ₧eny z ka₧dΘho m∞sta IzraelskΘho, zpφvajφce a plΘsajφce, vst°φc Saulovi krßli s bubny, s veselφm a s husliΦkami.
  7. A prozp∞vovaly jedny po druh²ch ₧eny ty, hrajφce, a °ekly: Porazil¥ jest Saul sv∙j tisφc, ale David sv²ch deset tisφc∙.
  8. I rozhn∞val se Saul nßramn∞, nebo nelφbila se mu ta °eΦ. ProΦe₧ °ekl: Dali Davidovi deset tisφc, a mn∞ dali [toliko] tisφc. [Co] mu jeÜt∞ p°es to [p°ivlastnφ, ] leΦ krßlovstvφ?
  9. Proto₧ Saul [zlobiv∞] hled∞l na Davida od toho dne i v₧dycky.
  10. Stalo se pak druhΘho dne, ₧e duch Bo₧φ zl² napadl Saule, a prorokoval u prost°ed domu [svΘho, ] a David hral rukou svou jako i jindy v₧dycky. Saul pak m∞l kopφ v ruce svΘ.
  11. I vyhodil Saul kopφ, °ka: Prohodφm Davida a₧ do st∞ny. Ale David uhnul se jemu po dvakrßt.
  12. A bßl se Saul Davida, proto ₧e Hospodin byl s nφm, a od Saule odstoupil.
  13. Proto₧ vybyl ho Saul od sebe, a uΦinil jej sob∞ hejtmanem nad tisφci; kter²₧to vychßzel i vchßzel p°ed lidem.
  14. David pak ve vÜech cestßch sv²ch opatrn∞ sob∞ poΦφnal, nebo Hospodin byl s nφm.
  15. A kdy₧ to vid∞l Saul, ₧e sob∞ velmi opatrn∞ poΦφnß, bßl se ho.
  16. Ale vÜecken Izrael i Juda miloval Davida, nebo vychßzel i vchßzel p°ed nimi.
  17. Tedy °ekl Saul Davidovi: Aj, dceru svou starÜφ Merob dßm¥ za man₧elku, toliko mi bu∩ mu₧ siln², a ve∩ boje Hospodinovy. (Saul pak myslil: Nech¥ neschßzφ od mΘ ruky, ale od ruky Filistinsk²ch.)
  18. I °ekl David Saulovi: Kdo jsem jß, a jak²₧ jest rod m∙j [a] Φeled otce mΘho v Izraeli, abych byl zet∞m krßlov²m?
  19. I stalo se, ₧e kdy₧ ji₧ Merob dcera Saulova m∞la dßna b²ti Davidovi, dßna jest Adrielovi MolatitskΘmu za man₧elku.
  20. Milovala pak Mφkol dcera Saulova Davida; co₧ kdy₧ oznßmili Saulovi, lφbilo se to jemu.
  21. (Nebo °ekl Saul: Dßm¥ mu ji, aby mu byla osφdlem, a aby proti n∞mu byla ruka Filistinsk²ch.) A tak °ekl Saul Davidovi: Po [tΘto] druhΘ budeÜ mi ji₧ zet∞m.
  22. I rozkßzal Saul slu₧ebnφk∙m sv²m: Mluvte k Davidovi tajn∞, °kouce: Aj, libuje t∞ [sob∞] krßl, a vÜickni slu₧ebnφci jeho laskavi jsou na tebe; nynφ tedy budi₧ zet∞m krßlov²m.
  23. A kdy₧ mluvili slu₧ebnφci Saulovi v uÜi Davidovy slova ta, odpov∞d∞l David: Zdali₧ se vßm malß v∞c zdß, b²ti zet∞m krßlov²m? A jß jsem Φlov∞k chud² a opovr₧en².
  24. Tedy slu₧ebnφci Saulovi oznßmili jemu, °kouce: Takovß slova mluvil David.
  25. I °ekl Saul: Takto rcete Davidovi: Nenφ ₧ßdostiv krßl v∞na, toliko sto ob°φzek Filistinsk²ch, aby byla pomsta nad nep°ßtely krßlovsk²mi. (Saul pak to obm²Ülel, aby David upadl v ruku Filistinsk²ch.)
  26. Proto₧ oznßmili slu₧ebnφci jeho Davidovi slova ta, a lφbilo se to Davidovi, aby byl zet∞m krßlov²m. JeÜt∞ se pak nebyli vyplnili dnovΘ ti,
  27. Kdy₧ vstav David, odÜel, on i mu₧i jeho, a zbil z Filistinsk²ch dv∞ st∞ mu₧∙, jejich₧ ob°φzky p°inesl David, a z ·plna je dali krßli, aby byl zet∞m krßlov²m. I dal jemu Saul Mφkol dceru svou za man₧elku.
  28. A vida Saul, n²br₧ zkuÜenΘ maje, ₧e jest Hospodin s Davidem, [a ₧e] Mφkol dcera jeho miluje ho,
  29. JeÜt∞ tφm vφce Saul obßval se Davida. I byl Saul nep°φtelem Davidov²m po vÜecky dny.
  30. Vtrhovali pak [do zem∞] knφ₧ata Filistinskß; i b²valo, ₧e kdy₧koli vychßzeli, opatrn∞ji sob∞ poΦφnal David [proti nim] nade vÜecky slu₧ebnφky Saulovy, proΦe₧ i jmΘno jeho bylo velmi slavnΘ.

    19.kapitola (1 Samuelova)


    Saul i jin²m porouΦel, i sßm cht∞l nejednou zabiti Davida, ale zm²len jest.

  1. Mluvil pak Saul k Jonatovi synu svΘmu a ke vÜechn∞m slu₧ebnφk∙m sv²m, aby zamordovali Davida, ale Jonata syn Saul∙v liboval sob∞ Davida velmi.
  2. I oznßmil [to] Jonata Davidovi, °ka: Usiluje Saul otec m∙j, aby t∞ zabil; proto₧ nynφ Üet° se, prosφm, a₧ do jitra, a usad∞ se v skryt∞, schovej se.
  3. Ale jߥ vyjdu a stßti budu p°i boku otci svΘmu na poli, kde₧ ty budeÜ, a budu mluviti o tob∞ s otcem sv²m, a Φemu₧ vyrozumφm, oznßmφm tob∞.
  4. I mluvil Jonata o Davidovi dob°e Saulovi otci svΘmu, a °ekl: Nech¥ neh°eÜφ krßl proti slu₧ebnφku svΘmu Davidovi, neb¥ jest nic tob∞ neprovinil, n²br₧ sprßva jeho jest tob∞ velmi u₧iteΦnß.
  5. Nebo se opovß₧il ₧ivota svΘho a zabil FilistinskΘho, a uΦinil Hospodin vysvobozenφ velikΘ vÜemu Izraeli. Vid∞ls [to] a radoval jsi se. ProΦe₧ bys tedy h°eÜil proti krvi nevinnΘ, cht∞je zabiti Davida bez p°φΦiny?
  6. I uposlechl Saul °eΦi Jonatovy a p°isßhl Saul, [°ka:] Äiv¥ jest Hospodin, ₧e¥ nebude zabit.
  7. Tedy Jonata povolal Davida, a oznßmil jemu Jonata vÜecka slova tato. A p°ivedl Jonata Davida k Saulovi, i byl p°ed nφm jako i prvΘ.
  8. Vznikla pak op∞t vßlka; a vytßh David, bojoval proti Filistinsk²m, a porazil je porß₧kou velikou, a utekli p°ed nφm.
  9. V tom duch Hospodin∙v zl² napadl Saule, kter²₧ v dom∞ svΘm sed∞l, maje kopφ svΘ v ruce svΘ, a David hrßl rukou [p°ed nφm.]
  10. Ale Saul cht∞l prohoditi Davida kopφm [a₧] do st∞ny; kter²₧ uhnul se mu, a ude°ilo kopφ v st∞nu. A tak David utekl a vynikl z nebezpeΦenstvφ tΘ noci.
  11. Potom poslal Saul posly k domu Davidovu, aby ho st°ßhli a zabili jej rßno. I oznßmila to Davidovi Mφkol man₧elka jeho, °kuci: Jestli₧e se neopat°φÜ noci tΘto, zφtra zabit budeÜ.
  12. A proto₧ spustila Mφkol Davida oknem, kter²₧ odÜed, utekl a vynikl z nebezpeΦenstvφ.
  13. Vzala pak Mφkol obraz a vlo₧ila na l∙₧e, a polÜtß° kozφ polo₧ila v hlavßch jeho a p°ikryla Üaty.
  14. Tedy Saul poslal posly, aby vzali Davida. I °ekla: Jest nemocen.
  15. Op∞t poslal Saul posly, aby pohled∞li na Davida, °ka: P°ineste ho na l∙₧i ke mn∞, a¥ ho zabiji.
  16. A kdy₧ p°iÜli poslovΘ, a aj, obraz [le₧el] na l∙₧i a polÜtß° kozφ v hlavßch jeho.
  17. I °ekl Saul k Mφkol: ProΦ jsi mne tak podvedla a pustilas nep°φtele mΘho, aby uÜel? Odpov∞d∞la Mφkol Saulovi: On mi °ekl: Propus¥ mne, sic jinak zabiji t∞.
  18. David tedy utφkaje, vynikl z nebezpeΦenstvφ, a p°iÜed k Samuelovi do Rßma, oznßmil jemu vÜecko, co mu Saul uΦinil. I odÜel on i Samuel, a bydlili v Nßiot.
  19. Oznßmeno pak bylo Saulovi, °ka: Aj, David jest v Nßiot v Rßma.
  20. I poslal Saul posly, aby jali Davida. Kte°φ₧ kdy₧ vid∞li zßstup prorok∙ prorokujφcφch, a Samuele jim p°edstavenΘho, an stojφ, sstoupil takΘ na posly Saulovy Duch Bo₧φ, a prorokovali i oni.
  21. To kdy₧ oznßmili Saulovi, poslal jinΘ posly, a prorokovali takΘ i oni; a op∞t poslal Saul t°etφ posly, a i ti prorokovali.
  22. èel tedy ji₧ sßm do Rßma a p°iÜel a₧ k Φisterni velikΘ, kterß₧ jest v Socho, a zeptal se, °ka: Kde [jest] Samuel a David? I °ekl [n∞kdo:] Aj, jsou v Nßiot v Rßma.
  23. I Üel tam do Nßiot v Rßma; a sstoupil i na n∞j Duch Bo₧φ, a jda dßle, prorokoval, a₧ i p°iÜel do Nßiot v Rßma.
  24. Kde₧to svlΘkl takΘ sßm roucho svΘ a prorokoval i on p°ed Samuelem, a padna, le₧el svleΦen² cel² ten den a noc. Odkud₧ se °φkß: Zdali takΘ Saul mezi proroky?

    20.kapitola (1 Samuelova)


    Jednßnφ Jonatovo s Davidem 25. i s Saulem 35. a jejich se rozjitφ.

  1. V tom utφkaje David z Nßiot, [kterΘ₧ jest] v Rßma, p°iÜel a mluvil p°ed Jonatou: Co₧ jsem uΦinil? Jakß jest nepravost mß? A jak² jest h°φch m∙j p°ed otcem tv²m, ₧e hledß bez₧ivotφ mΘho?
  2. Kter²₧ °ekl jemu: Odstup to, neum°eÜ. Aj, neΦinφ¥ otec m∙j niΦeho ani velikΘho ani malΘho, Φeho₧ by se mi nesv∞°il. Jak by tedy otec m∙j tajil to p°ede mnou! Nenφ¥ toho.
  3. Nadto p°isßhl takΘ David, (to promluviv: Dob°e¥ vφ otec tv∙j, ₧e jsi laskav na mne, proto₧ myslφ: Nech¥ nevφ o tom Jonata, aby nem∞l zßmutku). N²br₧ jist∞, ₧iv¥ jest Hospodin, a ₧iva¥ jest duÜe tvß, ₧e sotva [jest] kroΦej mezi mnou a mezi smrtφ.
  4. Odpov∞d∞l Jonata Davidovi: Pov∞z, Φehokoli ₧ßdßÜ, a uΦinφm tob∞.
  5. I °ekl David Jonatovi: Aj, zφtra bude novm∞sφce, kdy₧to jß mßm obyΦej sedati s krßlem k jφdlu; proto₧ propus¥ mne, a skryji se na poli a₧ do t°etφho veΦera.
  6. Jestli₧e by se zvlßÜtn∞ na mne ptal otec tv∙j, °ekneÜ: Prosil mne velice David, aby sb∞hl do BetlΘma m∞sta svΘho; nebo ob∞t v²roΦnφ tam mφti mß vÜecka jeho rodina.
  7. ╪ekne-li¥: Dob°e, pokoj slu₧ebnφku tvΘmu; pakli¥ se rozzlobφ, v∞z, ₧e¥ se doplnila zlost jeho.
  8. A tak uΦinφÜ milosrdenstvφ s slu₧ebnφkem sv²m, pon∞vad₧ jsi v smlouvu Hospodinovu uvedl slu₧ebnφka svΘho s sebou. Pakli¥ jest na mn∞ nepravost, zabφ mne sßm; nebo k otci svΘmu proΦ bys mne vodil?
  9. I °ekl Jonata: Odstup [to] od tebe; nebo zvφm-li¥ to jistotn∞, ₧e by se doplnila zlost otce mΘho, aby p°iÜla na t∞, zdali₧ neoznßmφm tob∞ toho?
  10. ╪ekl takΘ David Jonatovi: Kdo₧ mi oznßmφ, jestli₧e odpovφ tob∞ otec tv∙j n∞co tvrd∞?
  11. Odpov∞d∞l Jonata Davidovi: Po∩, vyjd∞me na pole. I vyÜli oba na pole.
  12. Op∞t °ekl Jonata Davidovi: Hospodin B∙h Izraelsk², (hned jak₧ porozumφm na otci svΘm, okolo tohoto Φasu zφtra [neb] pozejt°φ, an bude dob°e s Davidem, jestli₧e nepoÜli tehdß₧ k tob∞, a neoznßmφm-li¥),
  13. Toto uΦi≥ Hospodin Jonatovi a toto p°idej. Pakli¥ se bude lφbiti otci mΘmu [uvΘsti] zlΘ na tebe, takΘ¥ [i to] zjevφm tob∞ a propustφm t∞; i p∙jdeÜ v pokoji, a Hospodin budi₧ s tebou, jako₧ byl s otcem m²m.
  14. A zdali₧ i ty, dokud jsem ₧iv, neuΦinφÜ se mnou milosrdenstvφ Hospodinova, ano bych¥ i um°el,
  15. Tak ₧e neodvrßtφÜ milosrdenstvφ svΘho od domu mΘho a₧ na v∞ky, zvlßÜt∞ tehdß₧, kdy₧ Hospodin vyplΘnφ nep°ßtely Davidovy, jednoho ka₧dΘho se svrchku zem∞.
  16. A tak uΦinil Jonata smlouvu s domem Davidov²m, °ka: Vyhledßvej₧ Hospodin [toho] z ruky nep°ßtel Davidov²ch.
  17. JeÜt∞ i p°φsahou zavßzal Jonata v lßsce odm∞nnΘ k sob∞ Davida; nebo [jako₧] miloval duÜi svou, [tak] jej miloval.
  18. I °ekl mu Jonata: Zφtra bude novm∞sφce, a bude se ptßti na tebe, kdy₧ prßzdnΘ bude mφsto tvΘ.
  19. Do t°etφho tedy dne skr²vaje se, sstoupφÜ rychle a p°ijdeÜ k tomu mφstu, na kterΘm₧s se byl skryl, kdy₧ se to jednalo, a pobudeÜ u kamene pocestn²ch.
  20. A jß t°i st°ely vyst°elφm po stran∞ k n∞mu, sm∞°uje sob∞ k cφli.
  21. Potom hned poÜli pachole [a dφm:] Jdi, shledej st°ely. Jestli₧e prost∞ °eknu slu₧ebnφku: Hle, st°ely za tebou blφ₧e sem, p°ines je, tedy p°i∩, nebo jest pokoj tob∞, a nenφ¥ ₧ßdnΘho [nebezpeΦenstvφ, ] ₧iv¥ jest Hospodin.
  22. Pakli takto °eknu pacholeti: Hle, st°ely jsou p°ed tebou dßle, [tedy] odejdi, nebo propustil t∞ Hospodin.
  23. ╪eΦi pak tΘto, kterou₧ jsme mluvili jß a ty, aj, Hospodin [sv∞dek bude] mezi mnou a mezi tebou a₧ na v∞ky.
  24. A tak skryl se David na poli. Byl pak novm∞sφce, i sedl krßl za st∙l k jφdlu.
  25. A sed∞l krßl na stolici svΘ, jak₧ obyΦej m∞l, na stolici u st∞ny, ale Jonata povstal. Sedl takΘ Abner podlΘ Saule, a mφsto Davidovo z∙stalo prßzdnΘ.
  26. A vÜak toho dne Saul nic ne°φkal, nebo myslil: N∞co se mu p°ihodilo, bu∩ ₧e Φist² jest neb neΦist².
  27. Stalo se pak nazejt°φ, druhΘho [dne] novm∞sφce, ₧e op∞t prßzdnΘ bylo mφsto Davidovo. I °ekl Saul Jonatovi synu svΘmu: ProΦ nep°iÜel syn Izai ani vΦera ani dnes k jφdlu?
  28. Odpov∞d∞l Jonata Saulovi: Velice mne prosil David, [aby Üel] do BetlΘma.
  29. A °ekl: Odpus¥ mne, prosφm, nebo ob∞t mß mφti rodina naÜe v m∞st∞, a bratr m∙j sßm rozkßzal mi [p°ijφti;] nynφ tedy, nalezl-li jsem milost p°ed oΦima tv²ma, nech¥ se odtrhnu, prosφm, abych navÜtφvil brat°φ svΘ. Tou p°φΦinou nep°iÜel k stolu krßlovskΘmu.
  30. I rozhn∞val se Saul nßramn∞ na Jonatu, a °ekl jemu: Synu p°evrßcen² [a] urputn², zdali₧ nevφm, ₧e jsi zvolil sob∞ syna Izai k hanb∞ svΘ, i k hanb∞ a lehkosti matky svΘ?
  31. Nebo po vÜecky dny, v nich₧ bude ₧iv syn Izai na zemi, nebudeÜ upevn∞n ty, ani krßlovstvφ tvΘ. Proto₧ hned poÜli a p°ive∩ jej ke mn∞, neb¥ jest hoden smrti.
  32. Odpov∞d∞l Jonata Saulovi otci svΘmu, a °ekl jemu: ProΦ mß um°φti? Co₧ jest uΦinil?
  33. I hodil Saul kopφm na n∞j, aby ho zabil. Tedy seznav Jonata, ₧e ulo₧il otec jeho zabiti Davida,
  34. Vstal od stolu Jonata, rozpßlen jsa hn∞vem, a nejedl toho druhΘho [dne] novum∞sφce pokrmu, nebo bolestil pro Davida, [a] ₧e ho tak zlehΦil otec jeho.
  35. Proto₧ stalo se rßno, ₧e vyÜel Jonata na pole k Φasu ulo₧enΘmu Davidovi, a pachole malΘ s nφm.
  36. Tedy °ekl pacholeti svΘmu: B∞₧ a shledej st°ely, kterΘ₧ jß vyst°elφm. I b∞₧elo pachole, a on st°φlel daleko p°ed n∞j.
  37. Kdy₧ pak p°iÜlo pachole a₧ k cφli, k n∞mu₧ st°φlel Jonata, volal Jonata za pacholetem a °ekl: Zdali₧ nenφ st°ely p°ed tebou [tam] dßle?
  38. Op∞t volal Jonata za pacholetem: Rychle posp∞Ü, nest∙j. A tak sebravÜi pachole Jonatovo st°ely, vrßtilo se k svΘmu pßnu.
  39. (Pachole pak nic nev∞d∞lo, toliko Jonata a David v∞d∞li, co se jednß.)
  40. I dal Jonata bra≥ svou pacholeti, kterΘ₧ s nφm bylo, a °ekl jemu: Jdi, dones do m∞sta.
  41. A kdy₧ odeÜlo pachole, vstal David s strany polednφ, a padna na tvß° svou k zemi, poklonil se t°ikrßt; a polφbivÜe jeden druhΘho plakali oba, a₧ [Jonata] Davida pozdvihl.
  42. I °ekl Jonata Davidovi: Jdi₧ u pokoji, [a] co₧ jsme sob∞ oba p°isßhli ve jmΘnu Hospodinovu, °kouce: Hospodin budi₧ [sv∞dkem] mezi mnou a tebou, i mezi semenem m²m a mezi semenem tv²m, [nech¥ trvß] a₧ na v∞ky. A tak vstav [David, ] odÜel, Jonata pak navrßtil se do m∞sta.

    21.kapitola (1 Samuelova)


    David utφkaje, p°iÜel do Nobe 10. a odtud k Achisovi krßli Gßt.

  1. Tedy p°iÜel David do Nobe k Achimelechovi kn∞zi. I ulek se Achimelech, vyÜel vst°φc Davidovi a °ekl jemu: Co₧e to, ₧e jsi sßm, a nenφ ₧ßdnΘho s tebou?
  2. Odpov∞d∞l David Achimelechovi kn∞zi: Krßl mi poruΦil n∞jakou v∞c, a °ekl mi: A¥ ₧ßdn² nezvφdß toho, proΦ t∞ posφlßm, a co¥ jsem poruΦil. Slu₧ebnφk∙m pak ulo₧il jsem jistΘ mφsto.
  3. Proto₧ nynφ, co mßÜ tu p°ed rukama, dej v ruku mou, [asi] p∞t chleb∙, aneb co₧ na hotov∞ mßÜ.
  4. Odpov∞d∞l kn∞z Davidovi a °ekl: Nemßm¥ chleba obecnΘho p°ed rukama, ne₧ toliko chlΘb svat², vÜak jestli₧e se toliko od ₧en zdr₧eli slu₧ebnφci.
  5. Odpov∞d∞l David kn∞zi a °ekl: Jist∞ ₧eny vzdßleny byly od nßs, jako₧ vΦera [tak] [i] p°ed vΦerejÜkem, kdy₧ jsem vyÜel; proto₧ t∞la slu₧ebnφk∙ svatß jsou. AΦ pak toto p°edsevzetφ jest proti sluÜnosti, vÜak i to dnes posv∞ceno bude pro t∞lo.
  6. A tak dal jemu kn∞z [chleby] svatΘ; nebo nebylo tam chleba, jedinΘ chlebovΘ p°edlo₧enφ, kte°φ₧ odlo₧eni byli od tvß°i Hospodinovy, aby polo₧eni byli chlebovΘ teplφ toho dne, kdy₧ ti vzati byli.
  7. (Byl pak tu jeden z slu₧ebnφk∙ Saulov²ch v t²₧ den, kter²₧ se [tam] pozadr₧el p°ed Hospodinem, jeho₧ jmΘno bylo Doeg Idumejsk², nejp°edn∞jÜφ mezi past²°i Saulov²mi.)
  8. I °ekl David Achimelechovi: NemßÜ-li₧ zde kopφ aneb meΦe? Nebo ani meΦe svΘho ani bran∞ svΘ nevzal jsem v ruku svou, proto ₧e rozkaz krßlovsk² dotφral.
  9. Jemu₧ °ekl kn∞z: MeΦ GolißÜe FilistinskΘho, kterΘho₧ jsi zabil v ·dolφ Elah, aj, ten jest zde obvinut² v roucho za efodem. Jestli₧e jej chceÜ sob∞ vzφti, vezmi, nebo zde jinΘho nenφ krom∞ toho. I °ekl David: Nenφ¥ p°es ten, dej₧ mi jej.
  10. Tedy vstal David, a utekl toho dne p°ed Saulem, a p°iÜel k Achisovi krßli Gßt.
  11. Slu₧ebnφci pak Achisovi °ekli jemu: Zdali₧ tento nenφ David, krßl zem∞? Zdali₧ neprozp∞vovali tomuto po houfφch, °kouce: Porazil Saul sv∙j tisφc, David pak sv²ch deset tisφc∙.
  12. I slo₧il David ta slova v srdci svΘm, a bßl se velmi Achisa krßle Gßt.
  13. Proto₧ zm∞nil zp∙sob sv∙j p°ed oΦima jejich, a blßznem se d∞lal, [jsa] v rukou jejich; psal takΘ po vratech u brßny, a pouÜt∞l sliny po brad∞ svΘ.
  14. Tedy °ekl Achis slu₧ebnφk∙m sv²m: Hle, vid∞vÜe Φlov∞ka blßzna, proΦe₧ jste ho ke mn∞ p°ivedli?
  15. Nedostßvß-li₧ se mi blßzn∙, ₧e jste uvedli tohoto, aby blßznil p°ede mnou? Ten-li₧ mß vjφti do mΘho domu?

    22.kapitola (1 Samuelova)


    David skr²vß se p°ed Saulem. 9. Kn∞₧φ od Doega osoΦeni 18. i zmordovßnφ.

  1. A tak odÜel odtud David, skryl se v jeskyni Adulam. To kdy₧ uslyÜeli brat°φ jeho i vÜecken d∙m otce jeho, seÜli se tam k n∞mu.
  2. A shromß₧dili se k n∞mu, kte°φ₧koli byli v ssou₧enφ, a kte°φ₧koli byli zadlu₧ilφ, a kte°φ₧koli byli v ho°kosti ducha, a byl nad nimi knφ₧etem, tak ₧e jich bylo s nφm okolo Φty° set mu₧∙.
  3. Potom odÜel odtud David do Masfa MoßbskΘho a °ekl krßli MoßbskΘmu: Prosφm, nech¥ [vchßzejφ] k vßm i vychßzejφ otec m∙j a matka mß, dokud₧ nezvφm, co se mnou uΦinφ B∙h.
  4. I p°ivedl je p°ed krßle MoßbskΘho, a bydlili s nφm po vÜecky dny, v nich₧ z∙stßval David na tom hrad∞.
  5. Ale prorok Gßd °ekl Davidovi: Neb²vej₧ dΘle na tom hrad∞, jdi, navra¥ se do zem∞ JudskΘ. I odÜel David, a p°iÜel do lesa Haret.
  6. V tom uslyÜel Saul, ₧e by se zjevil David i mu₧i, kte°φ₧ byli s nφm. Saul pak bydlil v Gabaa pod hßjem v Rßma, maje kopφ svΘ v rukou sv²ch, a vÜickni slu₧ebnφci jeho stßli p°ed nφm.
  7. I °ekl Saul slu₧ebnφk∙m sv²m, kte°φ₧ stßli p°ed nφm: SlyÜte medle, synovΘ Jemini: VÜechn∞m-li vßm dß syn Izai pole a vinice? VÜecky-li vßs postavφ za sprßvce nad tisφci a sty,
  8. Äe jste se vÜickni spikli proti mn∞, ani₧ jest, kdo by mi oznßmil? Ji₧ i syn m∙j uΦinil smlouvu s synem Izai, a vÜak ₧ßdn² z vßs nelituje mne, ani₧ mi kdo oznßmφ, ₧e pozdvihl syn m∙j slu₧ebnφka mΘho proti mn∞, aby [mi] zßlohy strojil, jako₧ se to ji₧ [d∞je.]
  9. Odpov∞d∞l pak Doeg Idumejsk², kter²₧ tΘ₧ stßl s slu₧ebnφky Saulov²mi, a °ekl: Vid∞l jsem syna Izai, an p°iÜel do Nobe k Achimelechovi synu Achitobovu.
  10. Kter²₧ radil se o n∞ho s Hospodinem a dal jemu potravy, takΘ i meΦ GolißÜe FilistinskΘho dal jemu.
  11. I poslal krßl, aby zavolali Achimelecha syna Achitobova, kn∞ze, i vÜφ Φeledi otce jeho, [toti₧] kn∞₧φ, kte°φ₧ byli v Nobe. I p°iÜli vÜickni p°ed krßle.
  12. Tedy °ekl Saul: SlyÜ nynφ, synu Achitob∙v. Kter²₧ odpov∞d∞l: Ej, pane m∙j.
  13. I dφ k n∞mu Saul: ProΦ jste se spikli proti mn∞, ty a syn Izai, kdy₧ jsi jemu dal chlΘb a meΦ, a radils se s Bohem o n∞j, aby povstal proti mn∞ k strojenφ [mi] zßloh, jako₧ se to ji₧ [d∞je?]
  14. Odpovφdaje Achimelech krßli, °ekl: A kdo jest tak v∞rn² ze vÜech slu₧ebnφk∙ tv²ch jako David, [kter²₧] i zet∞m krßlov²m [jest, ] kter²₧ krßΦφ v posluÜenstvφ tvΘm, a vzßcn² jest v dom∞ tvΘm?
  15. Zdali₧ jsem se nynφ poΦal tßzati Boha o n∞j? Odstup [to] ode mne. NesΦφtej₧ krßl takovΘ v∞ci na slu₧ebnφka svΘho, ani na kohoz Φeledi otce mΘho, nebo¥ nevφ slu₧ebnφktv∙j o niΦem₧ o tom ani nejmenÜφ v∞ci.
  16. Ale krßl °ekl: Smrtφ um°eÜ Achimelechu, ty i vÜecken d∙m otce tvΘho.
  17. I °ekl krßl drabant∙m, kte°φ₧ stßli p°ed nφm: Obra¥te se a zbφte kn∞₧φ Hospodinovy, nebo i jejich ruka jest s Davidem; p°es to v∞douce, ₧e utφkß, nedali mi znßti. Slu₧ebnφci vÜak krßlovÜtφ necht∞li vztßhnouti rukou sv²ch, ani se obo°iti na kn∞₧φ Hospodinovy.
  18. A proto₧ °ekl krßl Doegovi: Obra¥ ty se, a pobφ [ty] kn∞₧φ. Tak₧ Doeg Idumejsk² obrßtiv se, obo°il se na kn∞₧φ, a zbil toho dne osmdesßte a p∞t mu₧∙, kte°φ₧ nosili efod ln∞n².
  19. Nobe takΘ m∞sto kn∞₧skΘ vyhubil ostrostφ meΦe, od mu₧e a₧ do ₧eny, od malΘho a₧ do po₧φvajφcφho prsφ, voly i osly, i dobytky [pobil] ostrostφ meΦe.
  20. Jedin² toliko syn Achimelech∙v, syna Achitobova, jeho₧ jmΘno bylo Abiatar, uÜel a utekl k Davidovi.
  21. Tedy oznßmil Abiatar Davidovi, ₧e Saul zmordoval kn∞₧φ Hospodinovy.
  22. I °ekl David Abiatarovi: V∞d∞l¥ jsem toho dne, kdy₧ tam byl Doeg Idumejsk², ₧e jistotn∞ oznßmφ Saulovi; jߥ jsem p°iΦinu dal [k zhubenφ] vÜech duÜφ domu otce tvΘho.
  23. Z∙sta≥ u mne, neboj se; nebo kdo₧ hledati bude bez₧ivotφ mΘho, hledati bude bez₧ivotφ tvΘho, ale ochrßn∞n budeÜ u mne.

    23.kapitola (1 Samuelova)


    David vysvobodiv m∞sto Cejlu od Filistinsk²ch, 6. utekl na pouÜ¥.

  1. Tedy oznßmili Davidovi, °kouce: Aj, FilistinÜtφ dob²vajφ Cejly a loupφ dvory.
  2. Proto₧ tßzal se David Hospodina, °ka: Mßm-li jφti a ude°iti na ty FilistinskΘ? I odpov∞d∞l Hospodin Davidovi: Jdi a porazφÜ FilistinskΘ, i Cejlu vysvobodφÜ.
  3. Mu₧i pak Davidovi °ekli jemu: Aj, my zde v Judstvu bojφme se, Φφm vφce, kdy₧ p∙jdeme k Cejle proti vojsk∙m Filistinsk²ch.
  4. A tak op∞t David tßzal se Hospodina. Jemu₧ odpov∞d∞l Hospodin a °ekl: Vstana, vytßhni k Cejle, nebo¥ dßm FilistinskΘ v ruce tvΘ.
  5. I tßhl David a mu₧i jeho k Cejle, a bojoval s Filistinsk²mi, a zajal dobytky jejich. I porazil je ranou velikou, a tak vysvobodil David obyvatele Cejly.
  6. Stalo se pak, ₧e kdy₧ utφkal Abiatar syn Achimelech∙v k Davidovi do Cejly, dostal se efod v ruce jeho.
  7. Potom oznßmeno bylo Saulovi, ₧e p°itßhl David do Cejly. I °ekl Saul: Dal¥ ho B∙h v ruku mou, nebo zav°el se, vÜed do m∞sta hrazenΘho a zav°itΘho.
  8. I svolal Saul vÜecken lid k boji, aby tßhl k Cejle, a oblehl Davida i mu₧e jeho.
  9. A zv∞d∞v David, ₧e Saul tajn∞ uklßdß o n∞m zle, °ekl Abiatarovi kn∞zi: Vezmi na se efod.
  10. I °ekl David: Hospodine, Bo₧e Izraelsk², za jistou v∞c slyÜel slu₧ebnφk tv∙j, ₧e strojφ Saul p°itßhnouti k Cejle, aby zkazil m∞sto pro mne.
  11. Vydali-li by mne mu₧i Cejly v ruce jeho? A p°itßhl-li by Saul, jak₧ slyÜel slu₧ebnφk tv∙j? Hospodine, Bo₧e Izraelsk², oznam, prosφm, slu₧ebnφku svΘmu. Odpov∞d∞l Hospodin: P°itßhl by.
  12. ╪ekl jeÜt∞ David: Vydali-li by mne obyvatelΘ Cejly i mu₧e mΘ v ruce Saulovy? Odpov∞d∞l Hospodin: Vydali by.
  13. Vstav tedy David a mu₧i jeho, tΘm∞° Üest set mu₧∙, vytßhli z Cejly a Üli ustaviΦn∞, kam₧ jφti mohli. Saulovi pak pov∞dφno, ₧e uÜel David z Cejly; i nechal ta₧enφ.
  14. Byl pak David na pouÜti v mφstech bezpeΦn²ch, a bydlil na ho°e, na pouÜti Zif. A aΦkoli hledal ho Saul po vÜecky ty dny, vÜak nevydal ho B∙h v ruku jeho.
  15. Vida tedy David, ₧e Saul vytßhl hledati bez₧ivotφ jeho, [byl] na pouÜti Zif v lese.
  16. Vstav pak Jonata syn Saul∙v, p°iÜel k Davidovi do lesa, a posilnil ruky jeho v Bohu.
  17. A °ekl jemu: Neboj se, nebo¥ nenalezne tebe ruka Saule otce mΘho, ale ty kralovati budeÜ nad Izraelem, a jß budu druh² po tob∞. VÜak i Saul otec m∙j znß to.
  18. I uΦinili smouvu oba p°ed Hospodinem; a David z∙stal v lese, Jonata pak navrßtil se do domu svΘho.
  19. Tedy p°iÜli ZifejÜtφ k Saulovi do Gabaa, °kouce: Zdali₧ David nepokr²vß se u nßs v horßch, v lese, na pahrbku Hachile, kter²₧ jest na pravΘ stran∞ pouÜt∞.
  20. Proto₧ nynφ podlΘ vÜφ ₧ßdosti duÜe svΘ, ≤ krßli, p°itßhni st∞₧φ, my se pak p°iΦinφme, abychom jej vydali v ruce krßlovy.
  21. I °ekl Saul: Po₧ehnanφ vy od Hospodina, ₧e mne litujete.
  22. Jd∞te₧ medle, ujis¥te se tφm jeÜt∞ lΘpe, p°ezv∞zte a shlΘdn∞te mφsto jeho, kam se obrßtφ, kdo ho tam vid∞l; nebo mi praveno, ₧e divn²ch chytrostφ u₧φvß.
  23. VyÜpehujte₧ tedy a vyzv∞zte vÜecky skrejÜe, v nich₧ se kryje, a navra¥te se ke mn∞ s v∞cφ jistou, i potßhnu s vßmi, a jestli₧e v zemi jest, hledati ho budu ve vÜech tisφcφch Judsk²ch.
  24. Kte°φ₧to vstavÜe, navrßtili se do Zif p°ed Saulem; David pak a mu₧i jeho byli na pouÜti Maon, na rovinßch po pravΘ stran∞ pouÜt∞.
  25. Nebo jak₧ vytßhl Saul s lidem sv²m hledati [ho, ] oznßmeno bylo to Davidovi, kter²₧ sstoupil s skßly a bydlil na pouÜti Maon. O Φem₧ Saul uslyÜav, honil Davida po pouÜti Maon.
  26. A tak Saul tßhl s jednΘ strany hory, David pak a mu₧i jeho po druhΘ stran∞ hory. A pospφÜil David, aby mohl utΘci od tvß°i Saulovy; nebo Saul s lidem sv²m obkliΦovali Davida i mu₧e jeho, aby je zjφmali.
  27. V tom p°iÜel posel k Saulovi, °ka: Posp∞Ü a p°i∩, nebo FilistinÜtφ vtrhli do zem∞.
  28. A proto₧ navrßtil se Saul od hon∞nφ Davida, tßhl proti Filistinsk²m. ProΦe₧ nazvali to mφsto: Skßla rozd∞lujφcφ.
  29. OdÜed pak David odtud, bydlil v mφstech bezpeΦn²ch Engadi.

    24.kapitola (1 Samuelova)


    David utekl do Engadi, 4. Saul mu tam v ruce p°iÜel.

  1. I stalo se, ₧e kdy₧ se navrßtil Saul od hon∞nφ Filistinsk²ch, oznßmili jemu, °kouce: Hle, David jest na pouÜti Engadi.
  2. Tedy vzav Saul t°i tisφce mu₧∙ vybran²ch ze vÜeho Izraele, odÜel hledati Davida a mu₧∙ jeho na skalßch kamsφk∙.
  3. I p°iÜel k stßjφm ovcφ blφzko cesty, kde₧ byla jeskyn∞, do nφ₧ vÜel Saul na pot°ebu; David pak a mu₧i jeho sed∞li po stranßch v tΘ jeskyni.
  4. Proto₧ °ekli mu₧i Davidovi jemu: Aj, tento [jest] den, o n∞m₧ tob∞ mluvil Hospodin, [°ka:] Aj, jß dßm nep°φtele tvΘho v ruku tvou, abys mu uΦinil, jak¥ se koli lφbiti bude. Tedy vstav David, u°ezal tiÜe kus plßÜt∞ Saulova.
  5. Potom pak padlo to t∞₧ce na srdce Davidovi, ₧e u°ezal k°φdlo [plßÜt∞] Saulova.
  6. ProΦe₧ °ekl mu₧∙m sv²m: Uchovej₧ mne Hospodin, abych to uΦiniti m∞l pßnu mΘmu, pomazanΘmu Hospodinovu, abych vztßhnouti m∞l ruku svou na n∞j, pon∞vad₧ jest pomazan² Hospodin∙v.
  7. A tak zabrßnil David mu₧∙m sv²m t∞mi slovy, a nedal jim povstati proti Saulovi. Saul takΘ vyÜed z tΘ jeskyn∞, bral se cestou svou.
  8. Potom vstal i David, a vyÜed z jeskyn∞, volal za Saulem, °ka: Pane m∙j krßli! I ohlΘdl se Saul zp∞t, David pak sehnuv se tvß°φ k zemi, poklonil se [jemu.]
  9. A °ekl David Saulovi: I proΦ poslouchßÜ °eΦφ lidsk²ch, kte°φ₧ pravφ: Hle, David hledß tvΘho zlΘho.
  10. Aj, dneÜnφho dne vid∞ti mohly oΦi tvΘ, ₧e t∞ byl vydal Hospodin dnes v ruku mou v jeskyni. A bylo¥ [mi] °eΦeno, abych t∞ zabil, ale Üanoval jsem t∞; nebo °ekl jsem: Nevztßhnu¥ ruky svΘ na pßna svΘho, pon∞vad₧ jest pomazan² Hospodin∙v.
  11. N²br₧, otΦe m∙j, pohle∩ a viz kus plßÜt∞ svΘho v ruce mΘ, a ₧e¥ jsem necht∞l, od°ezuje k°φdlo plßÜt∞ tvΘho, zabiti tebe. Poznej₧ tedy [a] viz, ₧e¥ nenφ v ·mysle mΘm nic zlΘho, ani [jakΘ] p°evrßcenosti, a ₧e¥ jsem nezh°eÜil proti tob∞; ty pak ΦφhßÜ na duÜi mou, abys [mi] ji odjal.
  12. Sudi₧ Hospodin mezi mnou a mezi tebou, a pomsti₧ mne Hospodin nad tebou, ale ruka mß nebude proti tob∞.
  13. Jako₧ vznφ ono p°φslovφ star²ch: Od bezbo₧n²ch vychßzφ bezbo₧nost; proto₧ nebude¥ ruka mß proti tob∞.
  14. Na koho to jen vytßhl krßl Izraelsk²? Koho to honφÜ? Psa mrtvΘho, blechu jednu.
  15. Ale bude¥ Hospodin soudce; on nech¥ rozsoudφ mezi mnou a tebou, a nech¥ pohledφ a vyvede p°i mou, a vysvobodφ mne z ruky tvΘ.
  16. Kdy₧ pak p°estal David mluviti slov t∞ch Saulovi, odpov∞d∞l Saul: Nenφ-li₧ to hlas tv∙j, synu m∙j Davide? A pozdvih Saul hlasu svΘho, plakal.
  17. A °ekl Davidovi: Spravedliv∞jÜφ jsi ne₧li jß; nebo ty jsi mi odplatil se dobr²m, jß pak zl²m tob∞ jsem se odplatil.
  18. Ty zajistΘ ukßzal jsi dnes, ₧e mi ΦinφÜ dob°e; [nebo] aΦkoli mne byl Hospodin zav°el v ruce tvΘ, vÜak jsi mne nezabil.
  19. Zdali kdo nalezna nep°φtele svΘho, propustφ ho po cest∞ dobrΘ? Ale Hospodin odplati₧ tob∞ dobr²m za to, co jsi mi dneÜnφho dne uΦinil.
  20. Proto₧ nynφ, (vφm, ₧e jistotn∞ kralovati budeÜ, a ₧e stßlΘ bude v ruce tvΘ krßlovstvφ IzraelskΘ),
  21. Nynφ, pravφm, p°isßhni mi skrze Hospodina, ₧e nevyplΘnφÜ semene mΘho po mn∞, a nevyhladφÜ jmΘna mΘho z domu otce mΘho.
  22. A tak p°isßhl David Saulovi. I odÜel Saul do domu svΘho, David pak a mu₧i jeho vstoupili na bezpeΦnΘ mφsto.

    25.kapitola (1 Samuelova)


    O smrti Samuelov∞, 2. a o Nßbalovi, 14. i Abigail ₧en∞ jeho.

  1. Mezi tφm um°el Samuel. A shromß₧dil se vÜecken Izrael, i plakali ho, a pochovali jej v dom∞ jeho v Rßma. Ale David vstav, Üel na pouÜ¥ Fßran.
  2. ╚lov∞k pak [n∞jak² byl] v Maon, kter²₧ statek sv∙j m∞l na Karmeli. A byl Φlov∞k ten mo₧n² velmi, nebo m∞l t°i tisφce ovec a tisφc koz, a tehdß₧ rovn∞ st°ihl ovce svΘ na Karmeli.
  3. Mu₧e pak toho jmΘno Nßbal, a jmΘno ₧eny jeho Abigail. A byla ₧ena ta opatrnß a krßsnΘ tvß°i, ale mu₧ jejφ byl tvrd² a zl²ch povah, a byl z [rodu] Kßlefova.
  4. Proto₧ uslyÜav David na pouÜti, ₧e by Nßbal st°ihl ovce svΘ,
  5. Poslal deset slu₧ebnφk∙, a °ekl David t∞m slu₧ebnφk∙m: Vstupte na Karmel, a jd∞te k Nßbalovi, a pozdravte ho slovem m²m p°ßtelsky.
  6. A rcete jemu takto: Zdrßv bu∩, a pokoj tob∞, pokoj domu tvΘmu, i vÜemu, co₧ mßÜ, pokoj.
  7. SlyÜel jsem, ₧e mßÜ st°i₧ce, a past²°i tvoji b²vali s nßmi; neuΦinili jsme jim ₧ßdnΘ k°ivdy, ani₧ jim co zhynulo po vÜecky dny, v nich₧ byli na Karmeli.
  8. Ptej se slu₧ebnφk∙ sv²ch, a pov∞dφ tob∞. Nynφ tedy nech¥ naleznou mlßdenci milost p°ed oΦima tv²ma, nebo v den vesel² p°iÜli jsme; dej, prosφm, co₧ mßÜ p°ed rukama, slu₧ebnφk∙m sv²m a synu svΘmu Davidovi.
  9. P°iÜedÜe tedy mlßdenci ti Davidovi, mluvili Nßbalovi podlΘ vÜech slov t∞chto jmΘnem Davidov²m, a umlkli.
  10. Odpov∞d∞l pak Nßbal slu₧ebnφk∙m Davidov²m a °ekl: Kdo jest David? A kdo syn Izai? Mnohot∞ nynφ slu₧ebnφk∙, kte°φ₧ se odtrhujφ jeden ka₧d² od pßna svΘho.
  11. Ano, vezmu jß chlΘb sv∙j, a vodu svou a pokrmy svΘ, kterΘ₧ jsem p°ipravil st°i₧c∙m sv²m, a dßm je t∞m lidem, kter²ch₧ neznßm, ani [vφm, ] odkud jsou?
  12. A obrßtivÜe se slu₧ebnφci Davidovi na cestu svou, navrßtili se, a p°iÜedÜe, oznßmili jemu vÜecka slova ta.
  13. I °ekl David mu₧∙m sv²m: P°ipaÜ ka₧d² meΦ sv∙j. Kte°φ₧ kdy₧ p°ipßsali jeden ka₧d² meΦ sv∙j, p°ipßsal takΘ David meΦ sv∙j, a Ülo za Davidem okolo Φty° set mu₧∙, dv∞ st∞ pak poz∙stalo u b°emen.
  14. A v tom Abigail, ₧en∞ Nßbalov∞, oznßmil mlßdenec jeden z slu₧ebnφk∙, °ka: Aj, poslal David posly s pouÜt∞, aby pozdravili pßna naÜeho, ale on je uk°ikal;
  15. JeÜto mu₧i ti prosp∞Ünφ nßm byli velice, ani nßm neuΦinili k°ivdy, ani₧ nßm co zhynulo, kdy₧ jsme b²vali s nimi na poli.
  16. Mφsto zdi byli nßm v noci i ve dne po vÜecky dny, dokud₧ jsme s nimi byli, pasouce stßda.
  17. Proto₧ nynφ pomysl a viz, co bys m∞la Φiniti, nebo¥ ji₧ zlΘ v∞ci hotovΘ jsou na pßna naÜeho i na vÜecken d∙m jeho; on pak jest tak zlobiv², ₧e s nφm nelze ani mluviti.
  18. Tedy pospφÜila Abigail, a vzala dv∞ st∞ chleb∙, a dv∞ ko₧enΘ lßhvice vφna, a p∞t ovcφ p°ipraven²ch, a p∞t m∞r pra₧my, a sto suÜen²ch hrozn∙, a dv∞ st∞ hrud fφk∙ suÜen²ch, a vlo₧ila to na osly.
  19. I °ekla slu₧ebnφk∙m sv²m: Jd∞te₧ nap°ed, a jß za vßmi p∙jdu. Ale mu₧i svΘmu Nßbalovi neoznßmila.
  20. I stalo se, ₧e vsedÜi na osla, sjφ₧d∞la po strßni s hory, a aj, David a mu₧i jeho sstupovali proti nφ, a potkala se s nimi.
  21. (David pak byl °ekl: Jist∞ nadarmo jsem ost°φhal vÜeho, co₧ on [m∞l] na pouÜti, tak ₧e nic nezahynulo ze vÜeho, co₧ mß; nebo mi se odplatil zl²m za dobrΘ.
  22. Toto uΦi≥ B∙h nep°ßtel∙m Davidov²m a toto p°idej, jestli₧e zanechßm do jitra ze vÜeho, co₧ mß, [a₧ do] toho, kter²₧ moΦφ na st∞nu.)
  23. Tedy uz°evÜi Abigail Davida, rychle ssedla s osla, a padla p°ed Davidem na tvß° svou, a poklonila se a₧ k zemi.
  24. A padÜi k nohßm jeho, °ekla: Na mn∞, pane m∙j, ta nepravost. Proto₧ nech¥ mluvφ, prosφm, slu₧ebnice tvß v uÜi tvΘ, a vyslyÜ slova d∞vky svΘ.
  25. Nech¥ se neobracφ, prosφm, pßn m∙j myslφ svou za mu₧em tφm bezbo₧n²m Nßbalem; nebo jakΘ₧ jest jmΘno jeho, takov²₧ jest. Nßbal jmΘno jeho jest, a blßznovstvφ jest p°i n∞m. Jß pak slu₧ebnice tvß nevid∞la jsem slu₧ebnφk∙ pßna mΘho, kterΘ₧ jsi byl poslal.
  26. Proto₧ nynφ, pane m∙j, ₧iv¥ jest Hospodin, a ₧iva¥ jest duÜe tvß, ₧e t∞ tob∞ zbrßnil Hospodin vylφti krve, a [abys] nemstil sßm sebe. A proto₧ nynφ bu∩te₧ jako Nßbal nep°ßtelΘ tvoji, a ti, kte°φ₧ hledajφ zlΘho pßnu mΘmu.
  27. Te∩ pak dar tento, kter²₧ p°inesla d∞vka tvß pßnu svΘmu, nech¥ jest dßn slu₧ebnφk∙m, kte°φ₧ chodφ za pßnem m²m.
  28. Odpus¥, prosφm, provin∞nφ d∞vce svΘ, nebo¥ jist∞ vzd∞lß Hospodin pßnu mΘmu d∙m stßl², pon∞vad₧ boje Hospodinovy pßn m∙j vede, a [nic] zlΘho se nenalΘzß p°i tob∞ a₧ posavad.
  29. A by¥ i povstal Φlov∞k, aby t∞ stihal a hledal bezhrdlφ tvΘho, bude¥ vÜak duÜe pßna mΘho svßzßna v svazku ₧iv²ch u Hospodina Boha tvΘho, duÜi pak nep°ßtel tv²ch jako z praku pryΦ zahodφ.
  30. A kdy₧ uΦinφ Hospodin pßnu mΘmu dob°e podlΘ toho vÜeho, jak₧ zaslφbil tob∞, a p°ikß₧e¥, abys byl v∙dcφm nad Izraelem:
  31. Tedy nebude to k zviklßnφ ani k urß₧ce srdce pßnu mΘmu, jako kdy₧ by vylil krev bez p°φΦiny, aneb kdy₧ by se mstil pßn m∙j. Kdy₧ tedy uΦinφ dob°e Hospodin pßnu mΘmu, rozpom∞≥ se na d∞vku svou.
  32. I °ekl David k Abigail: Po₧ehnan² Hospodin B∙h Izraelsk², ₧e t∞ poslal dne tohoto mn∞ v cestu;
  33. A po₧ehnanß °eΦ tvß, i ty po₧ehnanß, ₧e jsi zdr₧ela mne dnes, abych nevylil krve a nemstil sßm sebe.
  34. A jist∞, jako ₧iv jest Hospodin B∙h Izraelsk², kter²₧ mi zbrßnil, a¥ bych zle neΦinil, ₧e kdybys nebyla pospφÜila a nevyÜla mi v cestu, nebyl by z∙stal Nßbalovi do jitra [ani] moΦφcφ na st∞nu.
  35. I p°ijal David z ruky jejφ, co₧ byla p°inesla jemu, a °ekl jφ: Jdi₧ v pokoji do domu svΘho. Pohle∩, uslyÜel jsem prosbu tvou, a vß₧il jsem sob∞ osoby tvΘ.
  36. A tak navrßtila se Abigail k Nßbalovi, an m∞l hody v dom∞ svΘm jako hody krßlovskΘ; a srdce Nßbalovo rozveselilo se bylo v n∞m, a byl opil² velmi. ProΦe₧ ona neoznßmila jemu nejmenÜφho slova a₧ do jitra.
  37. Nazejt°φ pak, kdy₧ z vφna vyst°φzliv∞l Nßbal, tedy oznßmila jemu ₧ena jeho ty v∞ci. I zmrtv∞lo v n∞m srdce jeho, a uΦin∞n jest [jako] kßmen.
  38. A kdy₧ pominulo takm∞° deset dnφ, porazil Hospodin Nßbale, i um°el.
  39. UslyÜev pak David, ₧e by Nßbal um°el, °ekl: Po₧ehnan² Hospodin, kter²₧ hodn∞ pomstil pohan∞nφ mΘho nad Nßbalem, a slu₧ebnφka svΘho zdr₧el ode zlΘho, zlost pak Nßbalovu shrnul Hospodin na hlavu jeho. Tedy poslal David a mluvil k Abigail, aby ji sob∞ vzal za man₧elku.
  40. I p°iÜli slu₧ebnφci Davidovi k Abigail na Karmel, a mluvili s nφ, °kouce: David poslal nßs k tob∞, aby t∞ vzal sob∞ za man₧elku.
  41. Kterß₧to vstavÜi, poklonila se na tvß° a₧ k zemi, °kuci: Aj, slu₧ebnice tvß za d∞vku [bude, ] aby um²vala nohy slu₧ebnφk∙m pßna svΘho.
  42. Proto₧ rychle vstavÜi Abigail a vsedÜi na osla svΘho, (p∞t pak d∞veΦek jejφch Ülo za nφ), jela za posly Davidov²mi, a byla man₧elkou jeho.
  43. TΘ₧ i Achinoam pojal David z Jezreel, a byly i tyto dv∞ man₧elky jeho.
  44. Nebo Saul Mφkol dceru svou, man₧elku Davidovu, dal byl Faltiovi, synu Lais, kter²₧ byl z Gallim.

    26.kapitola (1 Samuelova)


    David od Zifejsk²ch vyzrazen², 5. moha, necht∞l Saule zabiti.

  1. Op∞t p°iÜli ZifejÜtφ k Saulovi do Gabaa, °kouce: NevφÜ-li₧, ₧e se David kryje na pahrbku Hachila proti pouÜti?
  2. Proto₧ povstal Saul a tßhl na pouÜ¥ Zif, a s nφm t°i tisφce mu₧∙ vybran²ch z Izraele, aby hledal Davida na pouÜti Zif.
  3. I polo₧il se Saul na pahrbku Hachila, kter²₧ jest proti Jesimon p°i cest∞. David pak trvaje na pouÜti, srozum∞l, ₧e Saul za nφm p°itßhl na pouÜ¥.
  4. Nebo poslav David ÜpehΘ°e, vyzv∞d∞l jistotn∞, ₧e Saul p°itßhl.
  5. Tedy vstav David, Üel k mφstu, na n∞m₧ se polo₧il Saul s vojskem. I spat°il David mφsto, na kterΘm₧ le₧el Saul a Abner syn Ner∙v, hejtman vojska jeho. Saul pak spal, jsa vozy otoΦen, lid takΘ le₧enφ [svß] m∞l v∙kol n∞ho.
  6. I mluvil David a °ekl Achimelechovi HetejskΘmu a Abizai synu Sarvie, bratru Joßbovu, °ka: Kdo sstoupφ se mnou k Saulovi do le₧enφ? Odpov∞d∞l Abizai: Jß sstoupφms tebou.
  7. A tak p°iÜel David a Abizai k lidu v noci, a aj, Saul le₧e, spal, jsa vozy otoΦen, a kopφ jeho vetknutΘ bylo v zemi u hlavy jeho, Abner pak i lid spali v∙kol n∞ho.
  8. Tedy °ekl Abizai Davidovi: Dal¥ B∙h dnes nep°φtele tvΘho v ruku tvou. Proto₧ nynφ, medle nech¥ jej probodnu pojednou kopφm a₧ do zem∞, tak ₧e nebude pot°ebφ podruhΘ.
  9. Ale David °ekl k Abizai: Nezabφjej ho; nebo kdo vztßhna ruku svou na pomazanΘho Hospodinova, byl by bez viny?
  10. ╪ekl takΘ David: Äiv¥ jest Hospodin, leΦ Hospodin ranφ jej, aneb den jeho p°ijde, aby um°el, aneb na vojnu vytßhna, zahyne:
  11. Mn∞ nedej Hospodin, abych vztßhnouti m∞l ruku svou na pomazanΘho Hospodinova. Ale nynφ vezmi medle to kopφ, kterΘ₧ jest u hlavy jeho, a tu ΦφÜi vodnou, a odejd∞me.
  12. I vzal David kopφ a ΦφÜi vodnou u hlavy Saulovy, a odeÜli, tak ₧e ₧ßdn² nevid∞l, ani nezv∞d∞l, ani neprocφtil, ale vÜickni spali; nebo sen tvrd² Hospodin∙v p°ipadl byl na n∞.
  13. A p°eÜed David na druhou stranu, postavil se na vrchu hory zdaleka; [nebo] bylo mezi nimi nemalΘ mφsto.
  14. I zavolal David na lid a na Abnera syna Ner, °ka: Co₧ se neozveÜ, Abner? Odpovφdaje pak Abner, °ekl: Kdo jsi ty, kter²₧ volßÜ na krßle?
  15. I °ekl David Abnerovi: Zdali₧ ty nejsi mu₧? A kdo jest tob∞ rovn² v Izraeli? ProΦ jsi tedy neost°φhal krßle, pßna svΘho? Nebo p°iÜel jeden z lidu, aby zabil krßle, pßna tvΘho.
  16. Nenφ¥ to dob°e, co jsi uΦinil. Äiv¥ jest Hospodin, ₧e jste hodni smrti, proto ₧e neost°φhßte pßna svΘho, pomazanΘho Hospodinova. Ale nynφ pohle∩, kde jest kopφ krßlovo a ΦφÜe vodnß, kterß₧ byla u hlavy jeho.
  17. Tedy poznal Saul hlas David∙v a °ekl: Nenφ-li₧ to hlas tv∙j, synu m∙j Davide? Odpov∞d∞l David: Jest m∙j hlas, pane m∙j krßli.
  18. ╪ekl takΘ: ProΦ je to, ₧e pßn m∙j honφ slu₧ebnφka svΘho? Nebo co jsem uΦinil? A co jest zlΘho v ruce mΘ?
  19. Proto₧ nynφ poslyÜ, prosφm, pane m∙j krßli, slov slu₧ebnφka svΘho: Jestli₧e t∞ Hospodin vzbudil proti mn∞, nech¥ zachutnß ob∞t, pakli lidΘ, zlo°eΦenφ jsou p°ed Hospodinem; nebo mne vyhnali dnes, abych nemohl obcovati d∞dictvφ Hospodinovu, [jako by] °ekli: Jdi, slu₧ boh∙m cizφm.
  20. Ale ji₧ aspo≥ nech¥ nenφ vylita krev mß na zemi bez rozsouzenφ Hospodinova; nebo vytßhl krßl Izraelsk² hledati blechy jednΘ, rovn∞ jako by honil koroptvu na horßch.
  21. I °ekl Saul: Zh°eÜil¥ jsem, navrati₧ se, synu m∙j Davide. Nebo¥ nebudu vφce zle Φiniti tob∞, proto ₧e jsi draze sob∞ vß₧il ₧ivota mΘho dneÜnφ den. Aj, blßzniv∞ jsem d∞lal a bloudil p°enßramn∞.
  22. A odpovφdaje David, °ekl: Te∩ hle kopφ krßlovo. Nech¥ p°ijde n∞kdo z slu₧ebnφk∙, a vezme je.
  23. Hospodin pak navrati₧ jednomu ka₧dΘmu [za] spravedlnost jeho a v∞rnost jeho. Dalt∞ byl zajistΘ Hospodin tebe dnes v ruku [mou, ] ale necht∞l¥ jsem vztßhnouti ruky svΘ na pomazanΘho Hospodinova.
  24. A proto₧ jako₧ jsem jß dnes sob∞ draze vß₧il ₧ivota tvΘho, tak budi₧ draze vß₧en ₧ivot m∙j p°ed Hospodinem, aby mne vysvobodil ze vÜφ ·zkosti.
  25. Tedy °ekl Saul Davidovi: Po₧ehnan² jsi, synu m∙j Davide. Tak Φin∞, dokß₧eÜ ctnosti, a v tom se zmoc≥uje, zkvetneÜ. V tom odÜel David cestou svou, Saul takΘ navrßtil se k mφstu svΘmu.

    27.kapitola (1 Samuelova)


    David utekl na byt k Achisovi.

  1. ╪ekl pak David v srdci svΘm: Kdy₧ tedy₧ sejdu od ruky Saulovy, nic mi lepÜφho nenφ, ne₧ abych naprosto utekl do zem∞ FilistinskΘ. I pustφ o mn∞ Saul, a nebude mne vφce hledati v ₧ßdn²ch konΦinßch Izraelsk²ch, a tak ujdu ruky jeho.
  2. Tedy vstav David, odebral se sßm i t∞ch Üest set mu₧∙, kte°φ₧ byli s nφm, k Achisovi synu Maoch, krßli Gßt.
  3. I bydlil David s Achisem v Gßt, on i mu₧i jeho, jeden ka₧d² s Φeledφ svou, David i dv∞ ₧eny jeho, Achinoam Jezreelskß, a Abigail Karmelskß [n∞kdy] ₧ena Nßbalova.
  4. A kdy₧ bylo oznßmeno Saulovi, ₧e utekl David do Gßt, p°estal ho hledati vφce.
  5. ╪ekl pak David Achisovi: Prosφm, jestli₧e jsem nalezl milost p°ed oΦima tv²ma, a¥ mi dajφ mφsto v n∞kterΘm m∞st∞ krajiny tΘto, abych tam bydlil; nebo proΦ mß bydliti slu₧ebnφk tv∙j s tebou v m∞st∞ krßlovskΘm?
  6. I dal mu Achis v ten den Sicelech, odkud₧ Sicelech bylo krßl∙ Judsk²ch a₧ do dne tohoto.
  7. Byl pak poΦet dn∙, v nich₧ bydlil David v krajin∞ FilistinskΘ, den a Φty°i m∞sφce.
  8. I vychßzel David s mu₧i sv²mi, vpßdy Φinφce na GessurskΘ a GerzitskΘ a AmalechitskΘ, (nebo ti bydlili v zemi tΘ od starodßvna), kudy se chodφ p°es Sur a₧ do zem∞ EgyptskΘ.
  9. A hubil David krajinu tu, nenechßvaje ₧ivΘho mu₧e ani ₧eny; bral takΘ ovce i voly, i osly i velbloudy, i Üaty, a navracoval se a p°ichßzel k Achisovi.
  10. A kdy₧ se ptal Achis: Kam jste dnes vpadli? odpov∞d∞l David: K stran∞ polednφ Judov∞, a k stran∞ polednφ Jerachmeelov∞, a k stran∞ polednφ CinejskΘho.
  11. Ne₧ivil pak David ani mu₧e ani ₧eny, aby koho p°ivoditi m∞l do Gßt; nebo myslil: Aby na nßs ne₧alovali, °kouce: Tak uΦinil David. A ten obyΦej jeho byl po vÜecky dny, dokud₧ z∙stßval v krajin∞ FilistinskΘ.
  12. I v∞°il Achis Davidovi, °ka: Ji₧t∞ se velice zoÜklivil lidu svΘmu IzraelskΘmu, proto₧ bude¥ mi za slu₧ebnφka na v∞ky.

    28.kapitola (1 Samuelova)


    FilistinÜtφ proti Izraelsk²m vytßhli. 7. Saul se obrßtil k Φarod∞jnici.

  1. I stalo se za dn∙ t∞ch, ₧e FilistinÜtφ sebrali vojska svß k boji, aby bojovali s Izraelem. I °ekl Achis Davidovi: V∞z nepochybn∞, ₧e potßhneÜ se mnou na vojnu, ty i mu₧i tvoji.
  2. Odpov∞d∞l David Achisovi: Teprv ty poznßÜ, co uΦinφ slu₧ebnφk tv∙j. I °ekl Achis Davidovi: Tou¥ p°φΦinou strß₧n²m ₧ivota svΘho t∞ ustanovφm po vÜecky dny.
  3. (Samuel pak ji₧ byl um°el; proΦe₧ plakal ho vÜecken Izrael, a pochovali jej v Rßma, toti₧ v m∞st∞ jeho. A Saul byl vyplΘnil v∞Ü¥ce a hadaΦe z zem∞.)
  4. Tedy shromß₧divÜe se FilistinÜtφ, p°itßhli a polo₧ili se u Sunem. Shromß₧dil i Saul vÜeho Izraele, a polo₧ili se v Gelboe.
  5. Vida pak Saul vojsko FilistinskΘ, bßl se, a uleklo se srdce jeho velmi.
  6. I dotazoval se Saul Hospodina, ale Hospodin neodpovφdal jemu ani skrze sny, ani skrze urim, ani skrze proroky.
  7. Proto₧ °ekl Saul slu₧ebnφk∙m sv²m: Pohledejte mi ₧eny majφcφ ducha v∞Ütφho, i p∙jdu k nφ a poradφm se skrze ni. Jemu₧ odpov∞d∞li slu₧ebnφci jeho: Aj, ₧ena majφcφ ducha v∞Ütφho v Endor.
  8. Tedy zm∞niv Saul od∞v, oblΘkl se v roucho jinΘ, a Üel sßm a dva mu₧i s nφm, a p°iÜli k ₧en∞ tΘ v noci. I °ekl: Medle hßdej mi skrze ducha v∞Ütφho, a zp∙sob to, a¥ ke mn∞ vyjde ten, koho₧ bych jmenoval tob∞.
  9. Ale ₧ena °ekla jemu: Aj, ty vφÜ, co uΦinil Saul, kterak vyhladil v∞Ü¥ce a hadaΦez zem∞. ProΦe₧ tedy ty poklßdßÜ osφdlo duÜi mΘ, abys mne o hrdlo p°ipravil?
  10. I p°isßhl jφ Saul skrze Hospodina, °ka: Äiv¥ jest Hospodin, ₧e nep°ijde na t∞ trestßnφ pro tu v∞c.
  11. Tedy °ekla ₧ena: Koho₧¥ mßm vyvΘsti? Kter²₧ °ekl: Samuele mi vyve∩.
  12. A kdy₧ uz°ela ₧ena Samuele, zk°ikla hlasem velik²m, a °ekla ₧ena Saulovi takto: ProΦe₧ jsi mne oklamal! Nebo ty jsi Saul.
  13. I °ekl jφ krßl: Neboj se. Co₧ jsi pak vid∞la? Odpov∞d∞la ₧ena Saulovi: Bohy jsem vid∞la vystupujφcφ z zem∞.
  14. ╪ekl jφ op∞t: Jak² jest zp∙sob jeho? Odpov∞d∞la jemu: Mu₧ star² vystupuje a jest od∞n² plßÜt∞m. Tedy srozum∞l Saul, ₧e by Samuel byl, a sehnuv se tvß°φ k zemi, poklonil se [jemu.]
  15. I °ekl Samuel Saulovi: ProΦ mne nepokojφÜ, ₧e jsi mne zavolati rozkßzal? Odpov∞d∞l Saul: ┌zkostmi sev°φn jsem velice; nebo FilistinÜtφ bojujφ proti mn∞, a B∙h odstoupil ode mne, a neodpovφdß mi vφce, ani skrze proroky, ani skrze sny. Proto₧ povolal jsem t∞, abys mi oznßmil, co bych m∞l Φiniti.
  16. I °ekl Samuel: ProΦ tedy se mne dotazujeÜ, pon∞vad₧ Hospodin odstoupil od tebe, a jest s nep°φtelem tv²m?
  17. UΦinilt∞ zajistΘ jemu Hospodin, jako₧ mluvil skrze mne, a odtrhl Hospodin krßlovstvφ od ruky tvΘ, a dal je bli₧nφmu tvΘmu, Davidovi.
  18. Nebo ₧e jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, a nevykonals hn∞vu prchlivosti jeho nad Amalechem, proto₧ uΦinil tob∞ to dnes Hospodin.
  19. Nadto vydß Hospodin i Izraele s tebou v ruku Filistinsk²ch, a zφtra budeÜ ty i synovΘ tvoji se mnou. I vojska Izraelskß vydß Hospodin v ruku Filistinsk²ch.
  20. I padl Saul nßhle tak, jak dlouh² byl, na zem, nebo se byl ulekl nßramn∞ slov Samuelov²ch. K tomu ani sφly v n∞m nebylo, nebo nic nejedl cel² ten den a celou tu noc.
  21. P°istoupivÜi pak ta ₧ena k Saulovi a uz°evÜi, ₧e jest p°ed∞Üen nßramn∞, °ekla jemu: Aj, uposlechla d∞vka tvß hlasu tvΘho, a opovß₧ila jsem se ₧ivota svΘho, ₧e jsem uposlechla slov tv²ch, kterß₧ jsi mluvil ke mn∞.
  22. Nynφ tedy uposlechni i ty, prosφm, hlasu d∞vky svΘ, a polo₧φm p°ed tebe kousek chleba, abys jedl a posilil se, a tak jφti mohl cestou svou.
  23. Kter²₧ odep°el a °ekl: Nebudu¥ jφsti. I p°inutili ho slu₧ebnφci jeho, ano i ta ₧ena, tak ₧e uposlechl hlasu jejich, a vstav s zem∞, sedl na l∙₧ko.
  24. M∞la pak ta ₧ena tele tuΦnΘ v dom∞, kterΘ₧ sp∞Ün∞ zabila, a vzavÜi mouky, zad∞lala, a napekla z nφ chleb∙ p°esn²ch.
  25. Potom p°inesla p°ed Saule a slu₧ebnφky jeho, kte°φ₧ jedli, a vstavÜe v tou₧ noc, odeÜli.

    29.kapitola (1 Samuelova)


    FilistinÜtφ z vojska svΘho Davida odbyli, 4. pro nedov∞°ovßnφ jemu.

  1. A tak shromß₧dili FilistinÜtφ vÜecka vojska svß u Afeku, Izrael pak polo₧il se u studnice, kterß₧ byla v Jezreel.
  2. I tßhla knφ₧ata Filistinskß po stu a po tisφcφch, David pak a mu₧i jeho tßhli nazad s Achisem.
  3. Tedy °ekla knφ₧ata Filistinskß: K Φemu [jsou] ÄidΘ tito? Odpov∞d∞l Achis knφ₧at∙m Filistinsk²m: Zdali₧ toto nenφ David slu₧ebnφk Saule, krßle IzraelskΘho, kter²₧ byl p°i mn∞ dn∙ t∞chto, n²br₧ t∞chto let, a neshledal jsem na n∞m niΦeho ode dne, jak₧ odpadl [od Saule, ] a₧ do tohoto dne?
  4. I rozhn∞vala se na n∞j knφ₧ata Filistinskß, a °ekli jemu ta knφ₧ata Filistinskß: OdeÜli zase mu₧e toho, a¥ se navrßtφ k mφstu svΘmu, kterΘ₧ jsi mu ukßzal, a nech¥ netßhne s nßmi k boji, aby se nßm nepostavil za nep°φtele v bitv∞. Nebo Φφm se zalφbiti m∙₧e pßnu svΘmu tento? Zdali ne hlavami mu₧∙ t∞chto?
  5. Zdali₧ tento nenφ ten David, o kterΘm₧ zpφvali v houfφch plΘsajφcφch, °φkajφce: Porazil Saul sv∙j tisφc, ale David sv²ch deset tisφc∙?
  6. I povolal Achis Davida, a °ekl jemu: Äiv¥ jest Hospodin, ₧e jsi up°φm², a lφbφ mi se vychßzenφ tvΘ i vchßzenφ tvΘ se mnou do vojska. Nebo neshledal jsem na tob∞ [nic] zlΘho ode dne, v kter²₧ jsi p°iÜel ke mn∞, a₧ do dne tohoto, ale p°ed oΦima knφ₧at nejsi vzßcn².
  7. Proto₧ nynφ navra¥ se a jdi v pokoji, a nebudeÜ t∞₧k² v oΦφch knφ₧at Filistinsk²ch.
  8. I °ekl David Achisovi: Co jsem pak uΦinil, a co jsi shledal na slu₧ebnφku svΘm ode dne, v kter²₧ jsem [poΦal] b²ti u tebe, a₧ do tohoto dne, abych neÜel a nebojoval proti nep°ßtel∙m pßna svΘho krßle?
  9. A odpovφdaje Achis, °ekl Davidovi: Vφm¥, ₧e jsi vzßcn² p°ed oΦima m²ma jako and∞l Bo₧φ, ale knφ₧ata Filistinskß °ekla: Nech¥ netßhne s nßmi k boji.
  10. Nynφ tedy vsta≥ tφm ran∞ji a slu₧ebnφci pßna tvΘho, kte°φ₧ p°iÜli s tebou, a vstanouce tφm spφÜe rßno, hned jak₧ by zasvitßvalo, odejd∞te.
  11. I vstal David, on i mu₧i jeho, aby odÜel tφm ran∞ji, a navrßtil se do zem∞ FilistinskΘ. FilistinÜtφ pak tßhli do Jezreel.

    30.kapitola (1 Samuelova)


    David pobil AmalechitskΘ, 20. ko°isti z nich vzal 21. a je rozbitoval.

  1. Byl pak, kdy₧ se navrßtil David a mu₧i jeho do Sicelechu, den t°etφ, jak₧ AmalechitÜtφ byli vpßd uΦinili k stran∞ polednφ i k Sicelechu, a vyhubili Sicelech, a vypßlili jej.
  2. A zajali ₧eny, kterΘ₧ byly v n∞m. Nezabili ₧adnΘho, ani malΘho ani velikΘho, ale szajφmali a odeÜli cestou svou.
  3. A kdy₧ p°iÜel David a mu₧i jeho k m∞stu, aj, vypßleno bylo ohn∞m, a ₧eny jejich, tΘ₧ synovΘ a dcery jejich zajati byli.
  4. Tedy David i lid jeho, kter²₧ s nφm byl, pozdvihÜe hlasu svΘho, plakali, a₧ ji₧ vφce plakati nemohli.
  5. Ob∞ takΘ man₧elky Davidovy zajaty jsou, Achinoam Jezreelitskß, a Abigail ₧ena [n∞kdy] Nßbale KarmelskΘho.
  6. I ssou₧en jest David nßramn∞, nebo se smlouval lid, aby ho ukamenovali, (ho°kostφ zajistΘ napln∞na byla duÜe vÜeho lidu, jednoho ka₧dΘho pro syny jeho a pro dcery jeho). VÜak posilnil se David v Hospodinu Bohu svΘm.
  7. I °ekl David Abiatarovi kn∞zi, synu Achimelechovu: Medle, vezmi na sebe efod. I vzal Abiatar efod pro Davida.
  8. Tßzal se pak David Hospodina, °ka: Mßm-li honiti lot°φky ty? A dohonφm-li se jich? I °ekl jemu: Ho≥, nebo se jich jist∞ dohonφÜ, a [svΘ] mocn∞ vysvobodφÜ.
  9. A tak odÜed David sßm i t∞ch Üest set mu₧∙, kte°φ₧ byli s nφm, p°iÜli a₧ ku potoku Bezor; n∞kte°φ pak tu poz∙stali.
  10. I honil [je] David se Φty°mi sty mu₧∙; nebo bylo poz∙stalo dv∞ st∞ mu₧∙, kte°φ₧ ustavÜe, nemohli p°ejφti potoka Bezor.
  11. A nalezÜe mu₧e EgyptskΘho v poli, p°ivedli jej k Davidovi. I dali jemu chleba, aby pojedl; dali jemu takΘ i vody pφti.
  12. Dali jemu tΘ₧ kus hrudy fφk∙ a dva hrozny suchΘ. A tak pojedl a ok°ßl zase, (nebo byl nic nejedl ani nepil t°i dni a t°i noci).
  13. Zatφm °ekl jemu David: ╚φ jsi ty? A odkud jsi? Kter²₧ odpov∞d∞l: Rodem jsem z Egypta, slu₧ebnφk mu₧e AmalechitskΘho, a opustil mne pßn m∙j, proto ₧e jsem stonal, dnes t°etφ den.
  14. Byli jsme zajistΘ vpßd uΦinili k stran∞ polednφ CeretejskΘho, a v tu [stranu, ] kterß₧ jest Judova, a ku poledni, [kterß₧ jest] Kßlefova, a Sicelech jsme vypßlili ohn∞m.
  15. Tedy °ekl jemu David: Mohl-li bys dovΘsti mne k t∞m lot°φk∙m? Kter²₧ °ekl: P°isßhni mi skrze Boha, ₧e mne nezabijeÜ, a ₧e mne nevydßÜ v ruku pßna mΘho, a p°ivedu t∞ na ty lot°φky.
  16. I p°ivedl ho. (A aj, byli se rozprost°eli po vÜφ tΘ zemi, jedouce a pijφce a provyskujφce nade vÜemi ko°istmi tak velik²mi, kterΘ₧ pobrali z zem∞ FilistinskΘ a z zem∞ Judovy.)
  17. Proto₧ bil je David od veΦera a₧ do veΦera druhΘho dne, ani₧ kdo z nich uÜel, krom∞ Φty° set mlßdenc∙, kte°φ₧ vsedÜe na velbloudy, utekli.
  18. A tak odjal David vÜecko, co₧ byli pobrali AmalechitÜtφ; takΘ ob∞ ₧eny svΘ vysvobodil David.
  19. A nezhynulo jim nic, ani malΘho ani velikΘho, i z syn∙ i ze dcer, i z loupe₧e a ze vÜeho, co₧ jim vzato bylo; vÜecko zase David p°ivedl.
  20. Nadto szajφmal David vÜecka stßda brav∙ i skot∙, [kterß₧] hnali p°ed dobytkem sv²m, a pravili: Toto¥ jsou ko°isti Davidovy.
  21. P°iÜel pak David k t∞m dv∞ma st∙m mu₧∙, kte°φ₧ byli ustali, tak ₧e nemohli jφti za Davidem, jim₧ byli kßzali z∙stati p°i potoku Bezor; tedy vyÜli vst°φc Davidovi a lidu, kter²₧ byl s nφm. A p°istoupiv David k tomu lidu, pozdravil jich p°ßtelsky.
  22. Ale vÜickni, co₧ jich koli bylo zl²ch a bezbo₧n²ch mezi t∞mi mu₧i, kte°φ₧ chodili s Davidem, mluvili, °kouce: Pon∞vad₧ neÜli s nßmi, nedßme jim z ko°istφ, kterΘ₧ jsme odjali, toliko ka₧dΘmu man₧elku jeho a syny jeho, aby vezmouce [je, ] odeÜli.
  23. David pak °ekl: NeΦi≥te tak, brat°φ moji, s tφm, co₧ nßm dal Hospodin, kter²₧ nßs ost°φhal a dal vojsko, jen₧ vytßhlo proti nßm, v ruku naÜi.
  24. A kdo₧ vßs uposlechne v tΘ v∞ci? Nebo jak²₧ bude dφl toho, kter²₧ vyÜel k bitv∞, takov²₧ bude dφl i toho, kter²₧ hlφdal b°emen; rovn∞ se d∞liti budou.
  25. A tak b²valo od toho dne i potom, nebo to za prßvo a obyΦej ulo₧il v Izraeli a₧ do tohoto dne.
  26. A kdy₧ p°iÜel David do Sicelechu, poslal z t∞ch ko°istφ starÜφm Juda, p°ßtel∙m sv²m, °ka: Te∩ mßte dar z loupe₧φ nep°ßtel Hospodinov²ch.
  27. T∞m, kte°φ₧ byli v Bethel, a kte°φ₧ v Rßmat ku poledni, a kte°φ₧ byli v Jeter;
  28. TΘ₧ kte°φ₧ v Aroer, a kte°φ₧ v Sefama, a kte°φ₧ v Estemo;
  29. A kte°φ₧ v Rachal, a kte°φ₧ v m∞stech Jerachmeelov²ch, a kte°φ₧ v m∞stech CinejskΘho;
  30. I t∞m, kte°φ₧ v Horma, a kte°φ₧ v Korasan, a kte°φ₧ v Atach;
  31. A kte°φ₧ [byli] v Hebronu, i po vÜech mφstech, na nich₧ b²val David s lidem sv²m.

    31.kapitola (1 Samuelova)


    Porß₧ka IzraelskΘho lidu od Filistinsk²ch, 4. kde₧ i Saul zahynul

    s syny sv²mi.

  1. A tak pot²kali se FilistinÜtφ s Izraelem. Mu₧i pak IzraelÜtφ utφkali p°ed Filistinsk²mi a padli, zbiti jsouce na ho°e Gelboe.
  2. I stihali FilistinÜtφ Saule a syny jeho, a zabili FilistinÜtφ Jonatu a Abinadaba a Melchisua, syny Saulovy.
  3. Kdy₧ se pak zsilila bitva proti Saulovi, trefili na n∞j st°elci, mu₧i s luky; i post°elen jest velmi od t∞ch st°elc∙.
  4. I °ekl Saul od∞nci svΘmu: Vytrhni meΦ sv∙j a probodni mne jφm, aby p°ijdouce ti neob°ezanci, neprobodli mne, a neuΦinili sob∞ ze mne posm∞chu. Ale necht∞l od∞nec jeho, nebo se bßl velmi. A pochytiv Saul meΦ, nalehl na n∞j.
  5. Tedy vida od∞nec jeho, ₧e um°el Saul, nalehl i on na meΦ sv∙j a um°el s nφm.
  6. A tak um°el Saul a t°i synovΘ jeho, a od∞nec jeho, ano i vÜickni mu₧i jeho v ten den spolu.
  7. Kdy₧ pak uz°eli synovΘ IzraelÜtφ, kte°φ₧ [bydlili] za tφm ·dolφm, a kte°φ₧ [bydlili] za Jordßnem, ₧e zutφkali mu₧i IzraelÜtφ, nadto ₧e Saul i synovΘ jeho zahynuli, opustivÜe m∞sta, takΘ utφkali. I p°iÜli FilistinÜtφ a bydlili v nich.
  8. A kdy₧ bylo nazejt°φ, p°iÜli FilistinÜtφ, aby zloupili pobitΘ; i nalezli Saule a t°i syny jeho le₧φcφ na ho°e Gelboe.
  9. I s¥ali hlavu jeho a svlΘkli od∞nφ jeho, a poslali po zemi FilistinskΘ v∙kol, aby [to] ohlßÜeno bylo v chrßm∞ modl jejich i lidu.
  10. I slo₧ili od∞nφ jeho v chrßm∞ Astarot, t∞lo pak jeho p°ibili na zdi Betsan.
  11. Tedy uslyÜavÜe o tom obyvatelΘ Jßbes Galßd, co uΦinili FilistinÜtφ Saulovi,
  12. Zdvihli se vÜickni mu₧i silnφ, a jdouce celou noc, s≥ali t∞lo Saulovo i t∞la syn∙ jeho se zdi BetsanskΘ; a kdy₧ se navrßtili do Jßbes, spßlili je tam.
  13. A vzavÜe kosti jejich, pochovali [je] pod stromem v Jßbes, a postili se sedm dnφ.
Zp∞t na obsah...