Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5.

#PRVNÍ EPIŠTOLA OBECNÁ#

#(SVATÉHO) PETRA APOŠTOLA.#

Epištola tato k utvrzení v dověrnosti bratří těchto, že učení

čisté přijali, od svatého Petra psaná (k. 5,12), zdržuje v sobě:

A. Dobrodiní Boží spasitelná, kteráž on svým vyvoleným:

1. již učiniti ráčil, když je věrou, láskou a nadějí obdařil;

2. kteréž v onom budoucím životě jim z milosti učiní; 1,313.

Napomenutí potřebné všechněm, těch dobrodiní Božích účastným,

ku povinnostem dvojím učiněné:

1. k obecným, kteréž všickni veřejně konati jsou povinni:

a) k Bohu,

b) k svému svědomí,

c) k bližním; 1,132,13;

2. k obzvláštním, kteréž konati mají:

a) poddaní k svým vrchnostem,

b) čeládky k svým hospodářům,

c) manželé k sobě vespolek; 2,13.3,8., odkudž se k vypisování

povinností obecných navrací,

d) služebníci svaté církve k svým sborům,

e) mládež k starším; kap. 5 od v. 8., odkudž opět k předkládání

povinností obecných se navrátiv, díků činěním a modlitbou

epištolu zavřel.

Má kapitol 5.

1.kapitola (První Epištola S. Petra)


Rozptýlených bratří milostně pozdraviv Petr svatý,

3. k rozvlažení i zažžení srdce jejich, o nejdůstojnějším

dědictví svatých slavně vypravuje, 13. aby tak v svatosti života

snažně se rozhojňovali.

1. Petr, apoštol Ježíše Krista, příchozím rozptýleným v Pontu, Galacii, Kappadocii, v Azii a v Bitynii,
2. Vyvoleným podle předzvědění Boha Otce, v posvěcení Ducha [svatého], ku poslušenství a skropení krví Ježíše Krista: Milost vám a pokoj rozmnožen buď.
3. Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, kterýžto podle mnohého milosrdenství svého znovu zplodil nás v naději živou skrze vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých,
4. K dědictví neporušitelnému a neposkvrněnému a neuvadlému, kteréž se chová v nebesích, nám,
5. Kteřížto mocí Boží ostříháni býváme skrze víru k spasení, kteréž hotovo jest, aby zjeveno bylo v času posledním.
6. V čemžto veselíte se, maličko nyní, (jestliže kdy potřebí jest,) zkormouceni jsouce v rozličných pokušeních,
7. Aby zkušení víry vaší, [kteráž jest] mnohem dražší nežli zlato, jenž hyne, avšak se v ohni zkušuje, nalezeno bylo [vám] k chvále, a ke cti i k slávě při zjevení Ježíše Krista.
8. Kteréhožto neviděvše, milujete; kteréhožto nyní nevidouce, avšak v něho věříce, veselíte se radostí nevýmluvnou a oslavenou,
9. Docházejíce konce víry vaší, spasení duší [vašich],
10. O kterémžto spasení bedlivě přemyšlovali a [je] vystihati usilovali proroci, kteříž o té milosti, jenž se vám [státi měla], prorokovali,
11. Snažujíce se tomu vyrozuměti, na který aneb jaký čas mínil by ten, kterýž v nich [byl], Duch Kristův, předpovídající o utrpeních Kristových a o veliké slávě za tím [jdoucí].
12. Kterýmž zjeveno jest, že ne sobě, ale nám tím přisluhovali, což jest vám nyní zvěstováno skrze ty, kteříž vám kázali evangelium, v Duchu svatém seslaném s nebe, na kteréžto věci žádostivi jsou andělé patřiti.
13. Protož přepášíce bedra mysli vaší, a střízlivi jsouce, dokonale doufejte v té milosti, kteráž vám dána bude při zjevení Ježíše Krista,
14. Jakožto synové poslušní, nepřirovnávajíce se prvním neznámosti vaší žádostem.
15. Ale jakž ten, kterýž vás povolal, Svatý jest, i vy svatí ve všem obcování [vašem,] buďte;
16. Jakož napsáno jest: Svatí buďte, nebo já Svatý jsem.
17. A poněvadž Otcem nazýváte toho, kterýž bez přijímání osob soudí vedle skutků jednoho každého, [viztež,] abyste v bázni [Páně] čas vašeho zde putování konali,
18. Vědouce, že ne [těmi] porušitelnými [věcmi], stříbrem nebo zlatem, vykoupeni jste z marného vašeho obcování podle ustanovení otců,
19. Ale drahou krví jakožto Beránka nevinného a neposkvrněného, Krista,
20. Předzvěděného zajisté před ustanovením světa, zjeveného pak v časích posledních pro vás,
21. Kteříž skrze něho věříte v Boha, jenž jej vzkřísil z mrtvých, a dal jemu slávu, tak aby víra vaše a naděje byla v Bohu.
22. Poněvadž duše své očistili jste poslušenstvím pravdy skrze Ducha [svatého], k milování neošemetnému bratrstva, z čistého [tedy] srdce jedni druhé milujte snažně,
23. Znovu zrozeni jsouce ne z porušitelného semene, ale z neporušitelného, [totiž] skrze živé slovo Boží a zůstávající na věky.
24. Nebo všeliké tělo [jest] jako tráva, a všeliká sláva člověka jako květ trávy. Usvadla tráva, a květ její spadl,
25. Ale slovo Páně zůstává na věky. Totoť pak jest to slovo, kteréž zvěstováno jest vám.

2.kapitola (První Epištola S. Petra)


K opravdovému se vzdělávání na výborném úhelném kamenu Kristu,

11. k zdržování se od žádostí tělesných, ku poddanosti

vrchnostem, 19. i k svaté trpělivosti, 22. a tak k následování

Krista Pána pilně napomíná svatý Petr.

1. Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,
2. Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, [to jest Božího] slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,
3. Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.
4. K kterémužto přistupujíce, [jakožto] k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému [a] drahému,
5. I vy, jakožto kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.
6. A protož praví Písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný a drahý, a v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.
7. Vám tedy věřícím [jest] drahý, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli ti, jenž stavěli, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,
8. [Totiž] těm, jenž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.
9. Ale vy [jste] rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.
10. Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak [jste] lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, již nyní jste došli milosrdenství.
11. Nejmilejší, prosímť [vás], abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,
12. Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.
13. Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,
14. Buďto vladařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících a k chvále dobře činících.
15. Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých lidí [z] neznámosti [vám utrhajících].
16. [Buďtež] jako svobodní, však ne jako zastření majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.
17. Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v uctivosti mějte.
18. Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.
19. Neb toť [jest] milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.
20. Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, [a bez viny] trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.
21. Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abychom následovali šlépějí jeho.
22. Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.
23. Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel [křivdy] tomu, jenž spravedlivě soudí.
24. Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.
25. Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale již nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší vašich.

3.kapitola (První Epištola S. Petra)


Vyučuje Petr svatý, kterak by se manželky zbožně, šlechetně

a poslušně k manželům svým míti měly, 3. i čím se ozdobovati,

7. též i muži uměním Božím, a tak ctnostmi svatými, 8. nýbrž

všickni vyvolení jednomyslností, láskou, milostivostí,

14. udatností i trpělivostí aby se stkvěli, jakž sluší na pravé

věčného života dědice.

1. Též podobně i ženy buďte poddané mužům svým, aby, byť pak kteří i nevěřili slovu, skrze [zbožné] obcování žen bez slova získáni byli,
2. Spatřujíce v bázni svaté vaše obcování.
3. Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zevnitřní, v spletání vlasů, a províjení jich zlatem, anebo v odívání plášťů,
4. Ale ten skrytý srdce člověk, [záležející] v neporušitelnosti krotkého a pokojného ducha, kterýžto před obličejem Božím velmi drahý jest.
5. Tak jsou zajisté někdy i ony svaté ženy, kteréž naději měly v Bohu, ozdobovaly se, poddány byvše manželům svým,
6. Jako Sára poslušna byla Abrahama, pánem jej nazývajici; jejížto vy jste dcerky, dobře činíce a nebojíce se žádného přestrašení.
7. Též podobně i muži spolu [s nimi] bydlíce podle umění, jakožto mdlejšímu osudí ženskému udělujíce cti, jakožto i spoludědičkám života milosti, aby modlitby vaše neměly překážky.
8. A tak sumou, všickni buďte jednomyslní, jedni druhých bíd čitelní, bratrstva milovníci, milosrdní, dobrotiví,
9. Neodplacujíce zlého za zlé, ani zlořečenství za zlořečenství, ale raději dobrořečíce, vědouce, že jste k tomu povoláni, abyste požehnání dědičně obdrželi.
10. Nebo kdož chce milovati život, a viděti dny dobré, zkrocujž jazyk svůj od zlého, a ústa jeho ať nemluví lsti.
11. Uchyl se od zlého, a čiň dobré; hledej pokoje, a stihej jej.
12. Nebo oči Páně [obrácené jsou] na spravedlivé a uši jeho k prosbám jejich, ale [zuřivý] obličej Páně na ty, kteříž činí zlé věci.
13. A kdo [jest], ješto by vám zle učinil, jestliže budete následovníci dobrého?
14. Ale kdybyste pak i trpěli pro spravedlnost, blahoslavení [jste]. Strachu pak jejich nebojte se, ani se kormuťte,
15. Ale Pána Boha posvěcujte v srdcích vašich. Hotovi pak [buďte] vždycky k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás, [a to] s tichostí a s bázní,
16. Majíce dobré svědomí, aby za to, že utrhají vám jako zločincům, zahanbeni byli ti, kteříž hanějí vaše ctné v Kristu obcování.
17. Lépeť jest zajisté, abyste dobře činíce, líbiloli by se tak vůli Boží, trpěli, nežli zle činíce.
18. Nebo i Kristus jedinou za hříchy trpěl, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu, umrtven jsa z strany těla, ale obživen z strany Ducha.
19. Skrze něhož i těm, kteříž [jsou již] v žaláři, duchům přicházeje kázával,
20. Někdy nepovolným, když [ono] jednou očekávala Boží snášelivost za dnů Noé, když dělán byl koráb, v kterémžto málo, to jest osm duší, zachováno jest u vodě.
21. K čemužto připodobněn jsa nyní křest, i nás spaseny činí, ne [to] tělesné špíny smytí, ale dobrého svědomí u Boha dotázání, skrze vzkříšení Ježíše Krista.
22. Kterýž všed v nebe, jest na pravici Boží, podmaniv sobě anděly, i mocnosti, i moci.

4.kapitola (První Epištola S. Petra)


Vystříhá apoštol od hříchů i s pohrůžkou. 7. Napomíná pak

k opatrnosti, bedlivým modlitbám, k lásce, k věrnosti

a opravdovosti při vykonávání Božích služeb, 12. a k ochotnému

protivenství pro Pána snášení.

1. Poněvadž tedy Kristus trpěl za nás na těle, i vy také týmž myšlením odíni buďte, [totiž] že ten, kdož na těle trpěl, přestal od hříchu,
2. K tomu, aby již nebyl více tělesným žádostem, ale vůli Boží v těle živ, po [všecken] čas, což ho ještě zůstává.
3. Dostiť jest zajisté nám na tom přeběhlém času života [našeho], v němž jsme vůli [těla podle obyčeje] pohanů páchali, chodivše v nestydatých chlipnostech, v žádostech, v zbytečném pití vína, v hodování, v opilství a v ohyzdném modlosloužení.
4. A protož když se k nim nepřipojujete v takovém jejich vydávání se v rozpustilosti, zdá se jim to cosi nového býti, [a] rouhají se tomu.
5. Tiť vydadí počet tomu, kterýž hotov jest souditi živé i mrtvé.
6. Proto jest zajisté i mrtvým kázáno evangelium, aby souzeni byli podle lidí, [to jest] z strany těla, ale živi byli podle Boha duchem.
7. Všemuť se pak přibližuje konec.
8. A protož buďte středmí a bedliví k modlitbám. Přede vším pak lásku jedni k druhým opravdovou mějte; nebo láska přikryje množství hříchů.
9. [Buďte] vespolek přívětiví k hostem, bez reptání.
10. Jeden každý jakž vzal [od Boha] dar, [tak] vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží.
11. Mluvíli kdo, [mluviž] jako řeči Boží; jestliže kdo přisluhuje, [činiž to] jakožto z moci, kteréž jemu uděluje Bůh, aby ve všem slaven byl Bůh skrze Jezukrista, kterémuž jest sláva a císařství na věky věků. Amen.
12. Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo.
13. Ale z toho, že jste účastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i při zjevení slávy jeho radovali se s veselím.
14. Trpíteli pohanění pro jméno Kristovo, blahoslavení [jste]. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpočívá, [kterémužto] z strany jich zajisté rouhání se děje, ale z strany vaší oslavován bývá.
15. Žádný pak z vás netrp jako vražedlník, aneb zloděj, neb zločinec, anebo všetečný.
16. Jestliže pak [kdo trpí] jako křesťan, nestyď se [za to], ale oslavujž Boha v té částce.
17. Neboť [jest] čas, aby se začal soud od domu Božího. A poněvadž nejprv [začíná se] od nás, jakýž bude konec těch, kteříž nejsou povolni evangelium Božímu?
18. A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže?
19. A protož i ti, kteříž trpí podle vůle Boží, jakožto věrnému Stvořiteli ať poroučejí duše své, dobře činíce.

5.kapitola (První Epištola S. Petra)


Starších, (to jest správců lidu Božího,) k věrnému pasení stáda

Páně, 5. mládenců ku poslušenství, a všechněch ku pokoře,

7. zřízenému na Pána spoléhání, 8. k středmosti, a k statečnému

proti ďáblu bojování živě napomíná.

1. Starších, kteříž mezi vámi jsou, prosím já spolustarší, a svědek Kristových utrpení, a budoucí, kteráž zjevena bude, slávy účastník:
2. Paste stádo Boží, kteréž při vás jest, opatrujíce je, ne bezděky, ale dobrovolně, ne pro mrzký zisk, ale ochotně,
3. Ani jako panujíce nad dědictvím [Páně], ale jako příkladem jsouce stádu.
4. A když se ukáže kníže pastýřů, vezmete tu neuvadlou korunu slávy.
5. Podobně i mládenci, buďte poddáni starším. A všickni poddanost jedni druhým ukazujte, pokorou vnitř se ozdobte. Bůh zajisté pyšným se protiví, ale pokorným dává milost.
6. Pokořtež se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil časem svým,
7. Všelikou péči vaši uvrhouce na něj. Nebo onť má péči o vás.
8. Střízliví buďte, bděte; nebo protivník váš ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral.
9. Jemužto odpírejte, silní [jsouce] u víře, vědouce, že tatáž utrpení bratrstvo vaše, kteréž na světě jest, obkličují.
10. Bůh pak všeliké milosti, kterýž povolal nás k věčné slávě své v Kristu Ježíši, když maličko potrpíte, on dokonalé vás učiň, utvrď, zmocni i upevni.
11. Jemuž sláva [a] císařství na věky věků. Amen.
12. Po Silvánovi, vám věrném bratru, tak za to mám, že jsem psal [vám] krátce, napomínaje a osvědčuje, že tato jest pravá milost Boží, v kteréž stojíte.
13. Pozdravuje vás ta [církev], kteráž jest v Babyloně, účastnice vyvolení vašeho, a Marek syn můj.
14. Pozdravtež jedni druhých v políbení laskavém. Pokoj vám všechněm, kteříž jste v Kristu Ježíši. Amen.