Prvnφ EpiÜtola S. Petra


Kapitoly: 1, 2, 3, 4, 5.


#PRVN═ EPIèTOLA OBECN┴#

#(SVAT╔HO) PETRA APOèTOLA.#

EpiÜtola tato k utvrzenφ v dov∞rnosti brat°φ t∞chto, ₧e uΦenφ

ΦistΘ p°ijali, od svatΘho Petra psanß (k. 5,12), zdr₧uje v sob∞:

A. Dobrodinφ Bo₧φ spasitelnß, kterß₧ on sv²m vyvolen²m:

1. ji₧ uΦiniti rßΦil, kdy₧ je v∞rou, lßskou a nad∞jφ obda°il;

2. kterΘ₧ v onom budoucφm ₧ivot∞ jim z milosti uΦinφ; 1,313.

Napomenutφ pot°ebnΘ vÜechn∞m, t∞ch dobrodinφ Bo₧φch ·Φastn²m,

ku povinnostem dvojφm uΦin∞nΘ:

1. k obecn²m, kterΘ₧ vÜickni ve°ejn∞ konati jsou povinni:

a) k Bohu,

b) k svΘmu sv∞domφ,

c) k bli₧nφm; 1,132,13;

2. k obzvlßÜtnφm, kterΘ₧ konati majφ:

a) poddanφ k sv²m vrchnostem,

b) Φelßdky k sv²m hospodß°∙m,

c) man₧elΘ k sob∞ vespolek; 2,13.3,8., odkud₧ se k vypisovßnφ

povinnostφ obecn²ch navracφ,

d) slu₧ebnφci svatΘ cφrkve k sv²m sbor∙m,

e) mlßde₧ k starÜφm; kap. 5 od v. 8., odkud₧ op∞t k p°edklßdßnφ

povinnostφ obecn²ch se navrßtiv, dφk∙ Φin∞nφm a modlitbou

epiÜtolu zav°el.

Mß kapitol 5.

    1.kapitola (Prvnφ EpiÜtola S. Petra)


    Rozpt²len²ch brat°φ milostn∞ pozdraviv Petr svat²,

    3. k rozvla₧enφ i za₧₧enφ srdce jejich, o nejd∙stojn∞jÜφm

    d∞dictvφ svat²ch slavn∞ vypravuje, 13. aby tak v svatosti ₧ivota

    sna₧n∞ se rozhoj≥ovali.

  1. Petr, apoÜtol Je₧φÜe Krista, p°φchozφm rozpt²len²m v Pontu, Galacii, Kappadocii, v Azii a v Bitynii,
  2. Vyvolen²m podle p°edzv∞d∞nφ Boha Otce, v posv∞cenφ Ducha [svatΘho], ku posluÜenstvφ a skropenφ krvφ Je₧φÜe Krista: Milost vßm a pokoj rozmno₧en bu∩.
  3. Po₧ehnan² B∙h a Otec Pßna naÜeho Je₧φÜe Krista, kter²₧to podle mnohΘho milosrdenstvφ svΘho znovu zplodil nßs v nad∞ji ₧ivou skrze vzk°φÜenφ Je₧φÜe Krista z mrtv²ch,
  4. K d∞dictvφ neporuÜitelnΘmu a neposkvrn∞nΘmu a neuvadlΘmu, kterΘ₧ se chovß v nebesφch, nßm,
  5. Kte°φ₧to mocφ Bo₧φ ost°φhßni b²vßme skrze vφru k spasenφ, kterΘ₧ hotovo jest, aby zjeveno bylo v Φasu poslednφm.
  6. V Φem₧to veselφte se, maliΦko nynφ, (jestli₧e kdy pot°ebφ jest,) zkormouceni jsouce v rozliΦn²ch pokuÜenφch,
  7. Aby zkuÜenφ vφry vaÜφ, [kterß₧ jest] mnohem dra₧Üφ ne₧li zlato, jen₧ hyne, avÜak se v ohni zkuÜuje, nalezeno bylo [vßm] k chvßle, a ke cti i k slßv∞ p°i zjevenφ Je₧φÜe Krista.
  8. KterΘho₧to nevid∞vÜe, milujete; kterΘho₧to nynφ nevidouce, avÜak v n∞ho v∞°φce, veselφte se radostφ nev²mluvnou a oslavenou,
  9. Dochßzejφce konce vφry vaÜφ, spasenφ duÜφ [vaÜich],
  10. O kterΘm₧to spasenφ bedliv∞ p°emyÜlovali a [je] vystihati usilovali proroci, kte°φ₧ o tΘ milosti, jen₧ se vßm [stßti m∞la], prorokovali,
  11. Sna₧ujφce se tomu vyrozum∞ti, na kter² aneb jak² Φas mφnil by ten, kter²₧ v nich [byl], Duch Krist∙v, p°edpovφdajφcφ o utrpenφch Kristov²ch a o velikΘ slßv∞ za tφm [jdoucφ].
  12. Kter²m₧ zjeveno jest, ₧e ne sob∞, ale nßm tφm p°isluhovali, co₧ jest vßm nynφ zv∞stovßno skrze ty, kte°φ₧ vßm kßzali evangelium, v Duchu svatΘm seslanΘm s nebe, na kterΘ₧to v∞ci ₧ßdostivi jsou and∞lΘ pat°iti.
  13. Proto₧ p°epßÜφce bedra mysli vaÜφ, a st°φzlivi jsouce, dokonale doufejte v tΘ milosti, kterß₧ vßm dßna bude p°i zjevenφ Je₧φÜe Krista,
  14. Jako₧to synovΘ posluÜnφ, nep°irovnßvajφce se prvnφm neznßmosti vaÜφ ₧ßdostem.
  15. Ale jak₧ ten, kter²₧ vßs povolal, Svat² jest, i vy svatφ ve vÜem obcovßnφ [vaÜem,] bu∩te;
  16. Jako₧ napsßno jest: Svatφ bu∩te, nebo jß Svat² jsem.
  17. A pon∞vad₧ Otcem naz²vßte toho, kter²₧ bez p°ijφmßnφ osob soudφ vedle skutk∙ jednoho ka₧dΘho, [vizte₧,] abyste v bßzni [Pßn∞] Φas vaÜeho zde putovßnφ konali,
  18. V∞douce, ₧e ne [t∞mi] poruÜiteln²mi [v∞cmi], st°φbrem nebo zlatem, vykoupeni jste z marnΘho vaÜeho obcovßnφ podle ustanovenφ otc∙,
  19. Ale drahou krvφ jako₧to Berßnka nevinnΘho a neposkvrn∞nΘho, Krista,
  20. P°edzv∞d∞nΘho zajistΘ p°ed ustanovenφm sv∞ta, zjevenΘho pak v Φasφch poslednφch pro vßs,
  21. Kte°φ₧ skrze n∞ho v∞°φte v Boha, jen₧ jej vzk°φsil z mrtv²ch, a dal jemu slßvu, tak aby vφra vaÜe a nad∞je byla v Bohu.
  22. Pon∞vad₧ duÜe svΘ oΦistili jste posluÜenstvφm pravdy skrze Ducha [svatΘho], k milovßnφ neoÜemetnΘmu bratrstva, z ΦistΘho [tedy] srdce jedni druhΘ milujte sna₧n∞,
  23. Znovu zrozeni jsouce ne z poruÜitelnΘho semene, ale z neporuÜitelnΘho, [toti₧] skrze ₧ivΘ slovo Bo₧φ a z∙stßvajφcφ na v∞ky.
  24. Nebo vÜelikΘ t∞lo [jest] jako trßva, a vÜelikß slßva Φlov∞ka jako kv∞t trßvy. Usvadla trßva, a kv∞t jejφ spadl,
  25. Ale slovo Pßn∞ z∙stßvß na v∞ky. Toto¥ pak jest to slovo, kterΘ₧ zv∞stovßno jest vßm.

    2.kapitola (Prvnφ EpiÜtola S. Petra)


    K opravdovΘmu se vzd∞lßvßnφ na v²bornΘm ·helnΘm kamenu Kristu,

    11. k zdr₧ovßnφ se od ₧ßdostφ t∞lesn²ch, ku poddanosti

    vrchnostem, 19. i k svatΘ trp∞livosti, 22. a tak k nßsledovßnφ

    Krista Pßna piln∞ napomφnß svat² Petr.

  1. Proto₧ slo₧φce zlost, a vÜelikou lest, a pokrytstvφ, a zßvist, i vÜecka utrhßnφ,
  2. Jako₧to nynφ zrozenß nemluv≥ßtka, mlΘka beze lsti, [to jest Bo₧φho] slova ₧ßdostivi bu∩te, abyste jφm rostli,
  3. Jestli₧e vÜak okusili jste, kterak dobrotiv² jest Pßn.
  4. K kterΘmu₧to p°istupujφce, [jako₧to] k kameni ₧ivΘmu, od lidφ zajistΘ zavr₧enΘmu, ale od Boha vyvolenΘmu [a] drahΘmu,
  5. I vy, jako₧to kamenφ ₧ivΘ, vzd∞lßvejte se v d∙m duchovnφ, kn∞₧stvo svatΘ, k ob∞tovßnφ duchovnφch ob∞tφ, vzßcn²ch Bohu skrze Jezukrista.
  6. A proto₧ pravφ Pφsmo: Aj, zaklßdßm¥ na Sionu kßmen ·heln², vybran² a drah², a v kter²₧ kdokoli v∞°φ, nikoli nebude zahanben.
  7. Vßm tedy v∞°φcφm [jest] drah², ale nepovoln²m kßmen, kter²₧ zavrhli ti, jen₧ stav∞li, ten¥ jest uΦin∞n v hlavu ·helnφ, a kßmen ·razu, a skßla pohorÜenφ,
  8. [Toti₧] t∞m, jen₧ se urß₧ejφ na slovu, nepovolnφ jsouce, k Φemu₧ i odlo₧eni jsou.
  9. Ale vy [jste] rod vyvolen², krßlovskΘ kn∞₧stvo, nßrod svat², lid dobyt², abyste zv∞stovali ctnosti toho, kter²₧ vßs povolal ze tmy v p°edivnΘ sv∞tlo svΘ.
  10. Kte°φ₧ jste n∞kdy ani lidem nebyli, nynφ pak [jste] lid Bo₧φ; kte°φ₧ jste n∞kdy byli nedoÜli milosrdenstvφ, ji₧ nynφ jste doÜli milosrdenstvφ.
  11. NejmilejÜφ, prosφm¥ [vßs], abyste jako₧to p°φchozφ a pohostinnφ zdr₧ovali se od t∞lesn²ch ₧ßdostφ, kterΘ₧ ryt∞°ujφ proti duÜi,
  12. Obcovßnφ vaÜe mezi pohany majφce dobrΘ, aby mφsto toho, kde₧ utrhajφ vßm jako zloΦinc∙m, dobrΘ skutky vaÜe spat°ujφce, velebili Boha v den navÜtφvenφ.
  13. Poddßni tedy bu∩te vÜelikΘmu lidskΘmu z°φzenφ pro Pßna, bu∩to krßli, jako nejvyÜÜφmu,
  14. Bu∩to vlada°∙m, jako od n∞ho poslan²m, ku pomst∞ zle Φinφcφch a k chvßle dob°e Φinφcφch.
  15. Nebo tak jest v∙le Bo₧φ, abyste dob°e Φinφce, zacpali ·sta nemoudr²ch lidφ [z] neznßmosti [vßm utrhajφcφch].
  16. [Bu∩te₧] jako svobodnφ, vÜak ne jako zast°enφ majφce svΘ zlosti svobodu, ale jako₧to slu₧ebnφci Bo₧φ.
  17. VÜecky ct∞te, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krßle v uctivosti m∞jte.
  18. Slu₧ebnφci poddßni bu∩te ve vÜφ bßzni pßn∙m, netoliko dobr²m a mφrn²m, ale i zl²m.
  19. Neb to¥ [jest] milΘ, jestli₧e kdo pro sv∞domφ Bo₧φ snßÜφ zßmutky, trp∞ bez viny.
  20. Nebo jakß jest chvßla, byste pak i snßÜeli pohlavkovßnφ, h°eÜφce? Ale jestli₧e dob°e Φinφce, [a bez viny] trpφce, snßÜφte, to¥ jest milΘ p°ed Bohem.
  21. Nebo i k tomu povolßni jste, jako i Kristus trp∞l za nßs, nßm poz∙staviv p°φklad, abychom nßsledovali ÜlΘp∞jφ jeho.
  22. Kter²₧ h°φchu neuΦinil, ani₧ jest lest nalezena v ·stech jeho.
  23. Kter²₧to, kdy₧ mu zlo°eΦili, nezlo°eΦil zase; trp∞v, nehrozil, ale porouΦel [k°ivdy] tomu, jen₧ spravedliv∞ soudφ.
  24. Kter²₧to h°φchy naÜe na svΘm t∞le sßm vnesl na d°evo, abychom h°φch∙m zemrouce, spravedlnosti ₧ivi byli, jeho₧ zsinalostφ uzdraveni jste.
  25. Nebo jste byli jako ovce bloudφcφ, ale ji₧ nynφ obrßceni jste ku past²°i a biskupu duÜφ vaÜich.

    3.kapitola (Prvnφ EpiÜtola S. Petra)


    VyuΦuje Petr svat², kterak by se man₧elky zbo₧n∞, Ülechetn∞

    a posluÜn∞ k man₧el∙m sv²m mφti m∞ly, 3. i Φφm se ozdobovati,

    7. tΘ₧ i mu₧i um∞nφm Bo₧φm, a tak ctnostmi svat²mi, 8. n²br₧

    vÜickni vyvolenφ jednomyslnostφ, lßskou, milostivostφ,

    14. udatnostφ i trp∞livostφ aby se stkv∞li, jak₧ sluÜφ na pravΘ

    v∞ΦnΘho ₧ivota d∞dice.

  1. TΘ₧ podobn∞ i ₧eny bu∩te poddanΘ mu₧∙m sv²m, aby, by¥ pak kte°φ i nev∞°ili slovu, skrze [zbo₧nΘ] obcovßnφ ₧en bez slova zφskßni byli,
  2. Spat°ujφce v bßzni svatΘ vaÜe obcovßnφ.
  3. Kter²ch₧to ozdoba budi₧ ne ta zevnit°nφ, v spletßnφ vlas∙, a provφjenφ jich zlatem, anebo v odφvßnφ plßÜ¥∙,
  4. Ale ten skryt² srdce Φlov∞k, [zßle₧ejφcφ] v neporuÜitelnosti krotkΘho a pokojnΘho ducha, kter²₧to p°ed obliΦejem Bo₧φm velmi drah² jest.
  5. Tak jsou zajistΘ n∞kdy i ony svatΘ ₧eny, kterΘ₧ nad∞ji m∞ly v Bohu, ozdobovaly se, poddßny byvÜe man₧el∙m sv²m,
  6. Jako Sßra posluÜna byla Abrahama, pßnem jej naz²vajici; jejφ₧to vy jste dcerky, dob°e Φinφce a nebojφce se ₧ßdnΘho p°estraÜenφ.
  7. TΘ₧ podobn∞ i mu₧i spolu [s nimi] bydlφce podle um∞nφ, jako₧to mdlejÜφmu osudφ ₧enskΘmu ud∞lujφce cti, jako₧to i spolud∞diΦkßm ₧ivota milosti, aby modlitby vaÜe nem∞ly p°ekß₧ky.
  8. A tak sumou, vÜickni bu∩te jednomyslnφ, jedni druh²ch bφd Φitelnφ, bratrstva milovnφci, milosrdnφ, dobrotivφ,
  9. Neodplacujφce zlΘho za zlΘ, ani zlo°eΦenstvφ za zlo°eΦenstvφ, ale rad∞ji dobro°eΦφce, v∞douce, ₧e jste k tomu povolßni, abyste po₧ehnßnφ d∞diΦn∞ obdr₧eli.
  10. Nebo kdo₧ chce milovati ₧ivot, a vid∞ti dny dobrΘ, zkrocuj₧ jazyk sv∙j od zlΘho, a ·sta jeho a¥ nemluvφ lsti.
  11. Uchyl se od zlΘho, a Φi≥ dobrΘ; hledej pokoje, a stihej jej.
  12. Nebo oΦi Pßn∞ [obrßcenΘ jsou] na spravedlivΘ a uÜi jeho k prosbßm jejich, ale [zu°iv²] obliΦej Pßn∞ na ty, kte°φ₧ Φinφ zlΘ v∞ci.
  13. A kdo [jest], jeÜto by vßm zle uΦinil, jestli₧e budete nßsledovnφci dobrΘho?
  14. Ale kdybyste pak i trp∞li pro spravedlnost, blahoslavenφ [jste]. Strachu pak jejich nebojte se, ani se kormu¥te,
  15. Ale Pßna Boha posv∞cujte v srdcφch vaÜich. Hotovi pak [bu∩te] v₧dycky k vydßnφ poΦtu vÜelikΘmu, kdo₧ by od vßs po₧ßdal zprßvy z nad∞je tΘ, kterß₧ jest v vßs, [a to] s tichostφ a s bßznφ,
  16. Majφce dobrΘ sv∞domφ, aby za to, ₧e utrhajφ vßm jako zloΦinc∙m, zahanbeni byli ti, kte°φ₧ han∞jφ vaÜe ctnΘ v Kristu obcovßnφ.
  17. LΘpe¥ jest zajistΘ, abyste dob°e Φinφce, lφbiloli by se tak v∙li Bo₧φ, trp∞li, ne₧li zle Φinφce.
  18. Nebo i Kristus jedinou za h°φchy trp∞l, spravedliv² za nespravedlivΘ, aby nßs p°ivedl k Bohu, umrtven jsa z strany t∞la, ale ob₧iven z strany Ducha.
  19. Skrze n∞ho₧ i t∞m, kte°φ₧ [jsou ji₧] v ₧alß°i, duch∙m p°ichßzeje kßzßval,
  20. N∞kdy nepovoln²m, kdy₧ [ono] jednou oΦekßvala Bo₧φ snßÜelivost za dn∙ NoΘ, kdy₧ d∞lßn byl korßb, v kterΘm₧to mßlo, to jest osm duÜφ, zachovßno jest u vod∞.
  21. K Φemu₧to p°ipodobn∞n jsa nynφ k°est, i nßs spaseny Φinφ, ne [to] t∞lesnΘ Üpφny smytφ, ale dobrΘho sv∞domφ u Boha dotßzßnφ, skrze vzk°φÜenφ Je₧φÜe Krista.
  22. Kter²₧ vÜed v nebe, jest na pravici Bo₧φ, podmaniv sob∞ and∞ly, i mocnosti, i moci.

    4.kapitola (Prvnφ EpiÜtola S. Petra)


    Vyst°φhß apoÜtol od h°φch∙ i s pohr∙₧kou. 7. Napomφnß pak

    k opatrnosti, bedliv²m modlitbßm, k lßsce, k v∞rnosti

    a opravdovosti p°i vykonßvßnφ Bo₧φch slu₧eb, 12. a k ochotnΘmu

    protivenstvφ pro Pßna snßÜenφ.

  1. Pon∞vad₧ tedy Kristus trp∞l za nßs na t∞le, i vy takΘ t²m₧ myÜlenφm odφni bu∩te, [toti₧] ₧e ten, kdo₧ na t∞le trp∞l, p°estal od h°φchu,
  2. K tomu, aby ji₧ nebyl vφce t∞lesn²m ₧ßdostem, ale v∙li Bo₧φ v t∞le ₧iv, po [vÜecken] Φas, co₧ ho jeÜt∞ z∙stßvß.
  3. Dosti¥ jest zajistΘ nßm na tom p°eb∞hlΘm Φasu ₧ivota [naÜeho], v n∞m₧ jsme v∙li [t∞la podle obyΦeje] pohan∙ pßchali, chodivÜe v nestydat²ch chlipnostech, v ₧ßdostech, v zbyteΦnΘm pitφ vφna, v hodovßnφ, v opilstvφ a v ohyzdnΘm modloslou₧enφ.
  4. A proto₧ kdy₧ se k nim nep°ipojujete v takovΘm jejich vydßvßnφ se v rozpustilosti, zdß se jim to cosi novΘho b²ti, [a] rouhajφ se tomu.
  5. Ti¥ vydadφ poΦet tomu, kter²₧ hotov jest souditi ₧ivΘ i mrtvΘ.
  6. Proto jest zajistΘ i mrtv²m kßzßno evangelium, aby souzeni byli podle lidφ, [to jest] z strany t∞la, ale ₧ivi byli podle Boha duchem.
  7. VÜemu¥ se pak p°ibli₧uje konec.
  8. A proto₧ bu∩te st°edmφ a bedlivφ k modlitbßm. P°ede vÜφm pak lßsku jedni k druh²m opravdovou m∞jte; nebo lßska p°ikryje mno₧stvφ h°φch∙.
  9. [Bu∩te] vespolek p°φv∞tivφ k hostem, bez reptßnφ.
  10. Jeden ka₧d² jak₧ vzal [od Boha] dar, [tak] vespolek tφm sob∞ p°isluhujte, jako dob°φ Üafß°i rozliΦnΘ milosti Bo₧φ.
  11. Mluvφli kdo, [mluvi₧] jako °eΦi Bo₧φ; jestli₧e kdo p°isluhuje, [Φini₧ to] jako₧to z moci, kterΘ₧ jemu ud∞luje B∙h, aby ve vÜem slaven byl B∙h skrze Jezukrista, kterΘmu₧ jest slßva a cφsa°stvφ na v∞ky v∞k∙. Amen.
  12. NejmilejÜφ, nebudi₧ vßm divn² ten p°iÜl² na vßs ohe≥, pro zkuÜenφ vßs, jako by se vßm n∞co novΘho p°ihodilo.
  13. Ale z toho, ₧e jste ·Φastni utrpenφ Kristov²ch, radujte se, abyste i p°i zjevenφ slßvy jeho radovali se s veselφm.
  14. Trpφteli pohan∞nφ pro jmΘno Kristovo, blahoslavenφ [jste]. Nebo Duch ten slßvy a Bo₧φ na vßs odpoΦφvß, [kterΘmu₧to] z strany jich zajistΘ rouhßnφ se d∞je, ale z strany vaÜφ oslavovßn b²vß.
  15. Äßdn² pak z vßs netrp jako vra₧edlnφk, aneb zlod∞j, neb zloΦinec, anebo vÜeteΦn².
  16. Jestli₧e pak [kdo trpφ] jako k°es¥an, nesty∩ se [za to], ale oslavuj₧ Boha v tΘ Φßstce.
  17. Nebo¥ [jest] Φas, aby se zaΦal soud od domu Bo₧φho. A pon∞vad₧ nejprv [zaΦφnß se] od nßs, jak²₧ bude konec t∞ch, kte°φ₧ nejsou povolni evangelium Bo₧φmu?
  18. A pon∞vad₧ spravedliv² sotva k spasenφ p°ichßzφ, bezbo₧n² a h°φÜnφk kde se ukß₧e?
  19. A proto₧ i ti, kte°φ₧ trpφ podle v∙le Bo₧φ, jako₧to v∞rnΘmu Stvo°iteli a¥ porouΦejφ duÜe svΘ, dob°e Φinφce.

    5.kapitola (Prvnφ EpiÜtola S. Petra)


    StarÜφch, (to jest sprßvc∙ lidu Bo₧φho,) k v∞rnΘmu pasenφ stßda

    Pßn∞, 5. mlßdenc∙ ku posluÜenstvφ, a vÜechn∞ch ku poko°e,

    7. z°φzenΘmu na Pßna spolΘhßnφ, 8. k st°edmosti, a k stateΦnΘmu

    proti ∩ßblu bojovßnφ ₧iv∞ napomφnß.

  1. StarÜφch, kte°φ₧ mezi vßmi jsou, prosφm jß spolustarÜφ, a sv∞dek Kristov²ch utrpenφ, a budoucφ, kterß₧ zjevena bude, slßvy ·Φastnφk:
  2. Paste stßdo Bo₧φ, kterΘ₧ p°i vßs jest, opatrujφce je, ne bezd∞ky, ale dobrovoln∞, ne pro mrzk² zisk, ale ochotn∞,
  3. Ani jako panujφce nad d∞dictvφm [Pßn∞], ale jako p°φkladem jsouce stßdu.
  4. A kdy₧ se ukß₧e knφ₧e past²°∙, vezmete tu neuvadlou korunu slßvy.
  5. Podobn∞ i mlßdenci, bu∩te poddßni starÜφm. A vÜickni poddanost jedni druh²m ukazujte, pokorou vnit° se ozdobte. B∙h zajistΘ pyÜn²m se protivφ, ale pokorn²m dßvß milost.
  6. Poko°te₧ se tedy pod mocnou ruku Bo₧φ, aby vßs pov²Üil Φasem sv²m,
  7. VÜelikou pΘΦi vaÜi uvrhouce na n∞j. Nebo on¥ mß pΘΦi o vßs.
  8. St°φzlivφ bu∩te, bd∞te; nebo protivnφk vßÜ ∩ßbel jako lev °voucφ obchßzφ, hledaje, koho by se₧ral.
  9. Jemu₧to odpφrejte, silnφ [jsouce] u vφ°e, v∞douce, ₧e tatß₧ utrpenφ bratrstvo vaÜe, kterΘ₧ na sv∞t∞ jest, obkliΦujφ.
  10. B∙h pak vÜelikΘ milosti, kter²₧ povolal nßs k v∞ΦnΘ slßv∞ svΘ v Kristu Je₧φÜi, kdy₧ maliΦko potrpφte, on dokonalΘ vßs uΦi≥, utvr∩, zmocni i upevni.
  11. Jemu₧ slßva [a] cφsa°stvφ na v∞ky v∞k∙. Amen.
  12. Po Silvßnovi, vßm v∞rnΘm bratru, tak za to mßm, ₧e jsem psal [vßm] krßtce, napomφnaje a osv∞dΦuje, ₧e tato jest pravß milost Bo₧φ, v kterΘ₧ stojφte.
  13. Pozdravuje vßs ta [cφrkev], kterß₧ jest v Babylon∞, ·Φastnice vyvolenφ vaÜeho, a Marek syn m∙j.
  14. Pozdravte₧ jedni druh²ch v polφbenφ laskavΘm. Pokoj vßm vÜechn∞m, kte°φ₧ jste v Kristu Je₧φÜi. Amen.
Zp∞t na obsah...