Pou╛itφ Linuxu


The most important design issue... is the fact that Linux is supposed to be fun...

-- Linus Torvalds at the First Dutch International Symposium on Linux

Zde bych cht∞l shrnout svΘ osobnφ zku╣enosti s vyu╛itφm Linuxu pro r∙znΘ ·Φely, o kterc² se domnφvßm, ╛e jsou dnes ΦastΘ. UrΦit∞ mnoho v∞cφ zapomenu ale p°esto doufßm, ╛e si Φtenß° z toho bude moci ud∞lat obrßzek o tom, co dnes Linuxu dokß╛e Φi nedokß╛e.

Linux jako sφ╗ov² server

Asi nejpou╛φvan∞j╣φ je dnes Linux jako sφ╗ov² server. Linux dokß╛e plnit v╣echny slu╛by b∞╛nΘ na internetu (nap°φklad DNS, ftp, www, smtp, pop3, imap server). Jeho podpora TCP/IP v╣ak umo╛≥uje i n∞kterΘ dal╣φ speciality, jako je firewalling, multicasting (obsluha vφce IP adres najednou), masquerading (p°ipojφ celou sφ╗ k internetu pomocφ jednΘ IP adresy) apod. Samotnß implementace TCP/IP je takΘ velice stabilnφ a rychlß. Za zmφnku stojφ asi WWW server Apache, kter² je v souΦasnΘ dob∞ nejpopulßrn∞j╣φm WWW serverem v∙bec. Pomocφ dodateΦn²ch modul∙ podporuje mnoho roz╣φ°enφ standardu HTTP a mß v²bornou podporu automaticky generovan²ch strßnek (pro jeji╛ generaci v Unixov²ch systΘmech existuje mnoho mocn²ch nßstroj∙).

U╛iteΦnß je takΘ proxy cache Squid, kterß ulehΦφ Va╣φ lince tφm, ╛e si pamatuje nejoblφben∞j╣φ WWW strßnky a nestahuje je stßle dokola. Navφc je schopnß nahrßvat strßnky z okolnφch proxy cache server∙ a proto je odezva rychlej╣φ.

Linux je vhodn² i jako diskov² server. Standardn∞ se pou╛φvß NFS (Network File System) firmy Sun, ale existujφ i servery pro n∞kterΘ dal╣φ protokoly. Server Samba zprost°edkovßvß disk v protokolu SMB pou╛it²m v Microsoft Windows a jeho nejnov∞j╣φ verze 2.0 se ukßzala v mnoha testech jako rychlej╣φ, ne╛ Windows NT samotnΘ. Samba dokß╛e emulovat i n∞kterΘ dal╣φ slu╛by Windows, jako je nap°φklad sφ╗ovß tiskßrna atd.

Dφky podpo°e protokolu IPX a pomocφ serveru Mars dokß╛e Linux emulovat server Novel Netware. Tato podpora je sice pomalej╣φ, ne╛ Netware samotnΘ, ale pro men╣φ sφt∞ bohat∞ postaΦφ. Firma Caldera navφc vytvo°ila verzi Netware pro Linux.

Zajφmav² i velice modernφ sφ╗ov² filesystΘm Coda, kter² umo╛≥uje mnoho zajφmav²ch vymo╛enostφ jako je rozdistribuovßnφ filesystΘmu na vφce server∙, lokßlnφ cache, podpora offline prßce apod.

Linux a databßze

Vyjma standardnφ databßzovΘ knihovny BSD unixu, pro Linux existuje n∞kolik voln∞ dostupn²ch implementacφ SQL server∙ a client∙ (PostgreSQL, mysql, msql, nosql), p°idru╛en²ch utilit (interface do PHP apod.) a n∞kter²ch dal╣φch databßzov²ch aplikacφ.

Jedny z prvnφch firem, kterΘ se zaΦaly vß╛n∞ zab²vat Linuxem byly prßv∞ firmy vytvß°ejφcφ databßzovΘ produkty. Proto existujφ LinuxovΘ verze mnoha znßm²ch databßzov²ch balφk∙ (nap°φklad Interbase, Oracle, nebo DB2).

Skryt² Linux

Dφky dostupnosti zdrojov²ch k≤d∙ a flexibilnosti celΘho systΘmu, je dnes Linux vyu╛φvßn i v mnoha embedded systΘmech. Pou╛φvß jej dnes n∞kolik hernφch konzolφ, internetov²ch router∙, X server∙ a javovsk²ch poΦφtaΦ∙.

Pro nasazenφ v embedded systΘmech existuje i n∞kolik voln∞ dostupn²ch alternativ, jako je nap°φklad realtimov² systΘm eCos firmy Cygnus apod.

Programovßnφ pod Linuxem

Proto╛e free software si vytvß°ejφ programßto°i sami pro sebe, existuje pro Linux obrovskΘ mno╛stvφ r∙zn²ch programßtorsk²ch nßstroj∙.

Programovßnφ pod Linuxem je nenahraditelnou zku╣enostφ. Na rozdφl od uzav°en²ch operaΦnφch systΘm∙ toti╛ m∙╛ete aktivn∞ zasahovat do nßstroj∙, kterΘ pou╛φvßte, kopφrovat a studovat cizφ k≤d a podφlet se na v²voji velk²ch projekt∙. Dφky filosofii Unixu jednotlivΘ utility a nßstroje spolupracujφ a je mo╛nΘ je vy╛φvat z program∙. TakΘ existuje mno╛stvφ specializovan²ch nßstroj∙, kterΘ Vßm umo╛nφ °e╣it Vß╣ problΘm snadn∞ji, ne╛ v C, nebo jinΘm programovacφm jazyce.

Linux je vlastn∞ jednφm velk²m programßtorsk²m nßstrojem a proto si myslφm, ╛e pro v²voj program∙ je jednou z nejlep╣φch platforem.

Linux v kancelß°i

Cestu do kancelß°e si Linux zaΦal razit a╛ v poslednφch mesφcφch. Filosofie Unixu je pon∞kud li╣φ od toho, co je dnes propagovßno za "u╛ivatelsky p°φtulnΘ" a proto Linux dlouho p°itahoval jen poΦφtaΦovΘ nad╣ence.

V poslednφ dob∞ v╣ak do╣lo ke zvratu. Dφky projekt∙m GIMP a KDE Linux dostal u╛ivatelsky p°φtulnΘ desktopy. N∞kterΘ dal╣φ firmy (jako RedHat, nebo Corel) pak dodßvajφ distribuce, kterΘ jsou stßle snadn∞j╣φ na instalaci. V dne╣nφ dob∞ v╣ak podle mΘho nßzoru chybφ aplikace. P°esto, ╛e existuje n∞kolik komerΦnφch i nekomerΦnφch kancelß°sk²ch balφk∙, ╛ßdn² z nich zatφm nenφ vß╛n²m konkurentem Microsoft Office. Uvidφme, jak se tyto snahy vyvinou v budoucnosti.

Proto╛e Unix p∙vodn∞ vznikl jako "systΘm pro sekretß°ku", n∞kolik klasick²ch program∙ v╣ak dokß╛φ tyto balφky nahradit, ov╣em jin²m zp∙sobem, ne╛ byste Φekali. Pro velice kvalitnφ sazbu textu existuje systΘm TeX, kter² ve spojenφ s n∞kolika dal╣φmi utilitami dokß╛e v╣echny b∞╛nΘ kancelß°skΘ prßce vyplnit.

Linux a zßbava

P°esto, ╛e Linux sßm o sob∞ je jednou z nejlep╣φch hraΦek, existujφ pod Linux i klasickΘ hry. ZajφmavΘ ale je, ╛e free softwarov²ch her je mßlo. Je to pravd∞podobn∞ proto, ╛e free softwarov² zp∙sob v²voje zde nep°inß╣φ mnoho u╛itku - na rozdφl od normßlnφch program∙, kterΘ se od svΘ prvnφ verze stßle vyvφjφ a vylep╣ujφ, hra se prost∞ jednou napφ╣e a je hotova. U╛ivatelΘ pak nemajφ d∙vod hru vylep╣ovat a opravovat.

Dφky stßle stoupajφcφmu poΦtu u╛ivatel∙ ale zaΦaly i n∞kterΘ komerΦnφ firmy dodßvat verze sv²ch her pro Linux a proto si i milovnφci poΦφtaΦov²ch her snad p°ijdou na svΘ.

P°esto, ╛e Unix nebyl p∙vodn∞ navr╛en jako platforma pro poΦφtaΦovΘ hry, mß pro n∞ dnes slu╣nou podporu (i kdy╛ je stßle co vylep╣ovat). Existuje free softwarovß implementace standardu Open Gl s hardwarovou podporou n∞kolika karet (Woodo). Co nejd°φve pak bude k dispozici novß verze serveru XFree s vestav∞n²m OpernGL a podporou pro vφce karet. Standardn∞ jßdro Linuxu obsahuje ovladaΦe zvukov²ch karet a joystick∙ a proto v╣e podstatnΘ pro provoz her u╛ dnes existuje.

V Linuxu jde provozovat i v∞t╣inu ostatnφch Φinnostφ, kterΘ jsou pova╛ovßny za zßbavu - p°ehrßvat MP3 soubory, MPEG filmy a "serfovat" web. U╛ivatelΘ Linuxu v╣ak majφ v∞t╣inou najdou u╛iteΦn∞j╣φ zßbavu.

Linux a psanφ WWW strßnek

Vytvß°enφ WWW strßnek a internetov²ch server∙ v╣eho druhu se dnes stßvß velice zajφmav²m odv∞tvφm. V Linuxu existuje mnoho zajφmav²ch nßstroj∙, kterΘ dokß╛φ va╣i prßci usnadnit. Pro generovßnφ automatick²ch strßnek jsou vhodnΘ scriptovacφ jazyky jako perl a python a pro psanφ statick²ch strßnek existuje bezpoΦet utilit a preprocesor∙. Jß nap°φklad pφ╣i tyto strßnky pomocφ editoru vim, generuji programem HSC, kter² je opravdu u╛iteΦn²m preprocesorem a starß se o vzhled strßnek, a kontroluji je pomocφ ispell, sgmltools a weblint. Nakonec prohlφ╛φm browserem Lynx a Netscape.

Mnoho velk²ch WWW server∙ pracuje a je vytvß°eno prßv∞ pod Linuxem.