Dne 6. a╛ 8. listopadu se se╣li zßjemci o TeX anebo o Linux v malΘm moravskΘm m∞steΦku JevφΦku na prvnφm spoleΦnΘm seminß°i. Akci po°ßdala

sdru╛enφ CsTUG a CZLUG, kterß asi nemusφm Φtenß°∙m podrobn∞ji p°edstavovat. Osobn∞ se na zdßrnΘm pr∙b∞hu celΘ akce podφleli pßnovΘ Pavel Janφk ml. a Petr Sojka spoleΦn∞ s n∞kolika kolegy a kolegyn∞mi zejmΘna z fakulty informatiky Masarykovy univerzity.

V JevφΦku je jeden hodn² pan °editel reßlnΘho gymnßzia, kter² pravideln∞ hostφ v prostorßch ╣koly matematickΘ olympioniky. Dφky jeho pochopenφ a podpo°e k podobn²m akcφm se ve ╣kole konajφ tΘ╛ matematickΘ seminß°e a asi p°ed Φty°mi lety tam prob∞hly i kurzy TeXu. P°es vφkend odjedou ╛ßci a studenti gymnßzia dom∙ a uvolnφ ubytovnu. Tam se pak mohou ubytovat ·Φastnφci seminß°e. Samoz°ejm∞ ubytovßnφ nelze srovnßvat s hv∞zdiΦkov²mi hotely, ale cena je velmi p°φznivß a ·Φastnφci v∞t╣inou nep°ijφ╛d∞jφ proto, aby vyu╛φvali rozsßhl²ch slu╛eb hotel∙, ale proto, aby se mohli aktivn∞ zapojit do prßce seminß°e. Po celou dobu konßnφ akce jsou ·Φastnφk∙m k dispozici vyhrazenΘ prostory ve ╣kole a takΘ jφdelna, kde pracovnφci ╣kolnφ kuchyn∞ podßvajφ snφdani, ob∞d i veΦe°i. Dlu╛no podotknout, ╛e jφdlo bylo po cel² vφkend velmi dobrΘ a z°ejm∞ v∞t╣ina z nßs se vracela dom∙ bohat╣φ nejen o my╣lenky ale i o kalorie.

Asi dva m∞sφce p°edem byla oznßmena p°φprava na tuto akci v diskusnφch skupinßch a byla vytvo°ena strßnka http://www.linux.cz/slt98, kterß byla pr∙b∞╛n∞ dopl≥ovßna o novΘ informace. P°i prvnφm zve°ejn∞nφ je╣t∞ nebyl znßm program, proto╛e se nev∞d∞lo, kolik lidφ nabφdne pod∞lit se o svΘ zku╣enosti z oblasti TeXu nebo Linuxu s ostatnφmi a p°ipravit si na n∞jakΘ tΘma p°ednß╣ku. Nakonec se ukßzalo, ╛e takov²ch lidφ je pom∞rn∞ hodn∞ a ╛e program bude velmi nabit². Kapacita ubytovacφho za°φzenφ v JevφΦku (120 mφst) nebyla sice zapln∞na hned druh² den po oznßmenφ seminß°e, nicmΘn∞ zaΦßtkem listopadu u╛ bylo zcela "vyprodßno".

Kdy╛ jsem se v pßtek rßno louΦil s jednφm sv²m kolegou ze zam∞stnßnφ, pop°ßl mi ╣╗astnou cestu na "setkßnφ pravov∞rn²ch". Uv∞domil jsem si, ╛e toto p°irovnßnφ nenφ zas tak daleko od pravdy. SkuteΦn∞ se dalo p°edpoklßdat, ╛e se tam setkajφ lidΘ s podobn²mi nßzory na zp∙sob vyu╛itφ poΦφtaΦ∙. Jde p°edev╣φm o nßzor na smysluplnost vyu╛itφ a budoucnost free software. P°itom v tΘto otßzce m∙╛e panovat zvlß╣t∞ p°i diskusi s lidmi z komerΦnφ poΦφtaΦovΘ oblasti urΦit² nßzorov² nesoulad, kter² se na setkßnφ v JevφΦku v∙bec nep°edpoklßdal.

Do JevφΦka jsem se svezl autem s Michalem Chourou jako v p°φpad∞ seminß°e na Cikhßji. Ostatnφ spolucestujφcφ byli ale jinφ ne╛ tehdy. V aut∞ jsme diskutovali o tom, ╛e Φßrky ve v∞tßch jistΘho odbornΘho Φlßnku jsou ·pln∞ ╣patn∞, ╛e "oni musφ" je odvozeno od slova musit zatφmco pro sloveso muset je tvar "oni musejφ", ╛e je PΘgasos bez PΘgasa zatφmco v JevφΦku se obejdeme bez Paegase. ╚tenß° u╛ asi tu╣φ, ╛e spolucestujφcφm byl pan Bohumil Chalupa, kter² dozφrß na jazykovou ·rove≥ na╣eho Φasopisu.

Vlastnφ program seminß°e byl rozd∞len do dvou sekcφ - linuxovΘ a TeXovΘ. Linuxovß sekce m∞la p°ednß╣ky v tzv. aule, co╛ byla pravd∞podobn∞ nejv∞t╣φ mφstnost v budov∞ gymnßzia. Bylo nutno vystoupat po schodech do druhΘho poschodφ. «idle byly v aule uspo°ßdßny jako v divadle a vp°edu bylo vyv²╣enΘ p≤dium s klavφrem a bφlou tabulφ. Do t∞chto prostor se ve╣lo asi 130 lidφ, tak╛e zde prob∞hl takΘ spoleΦn² program obou sekcφ. TeXovß sekce probφhala v pravd∞podobn∞ nejv∞t╣φ mφstnosti ubytovny, co╛ byla jφdelna. «idle zde byly rozmφst∞ny po Φty°ech kolem stolk∙, tak╛e ·Φastnφci se mohli pohodln∞ji p°ehrabovat v materißlech, kterΘ p°i p°φjezdu na mφsto dostali. Vzdßlenost mezi gymnßziem a ubytovnou byla asi t°i minuty svi╛nΘ ch∙ze.

SpoleΦn² program obou sekcφ probφhal jen v sobotu dopoledne a v ostatnφ dobu byly p°ednß╣ky odd∞leny. Existovalo ale asi hodn∞ lidφ, kte°φ m∞li (stejn∞ jako jß) zßjem o ob∞ sekce a museli si tedy vybφrat a s t∞╛k²m srdcem o╛elet ·Φast na n∞kter²ch p°ednß╣kßch. V p°ihlß╣ce na seminß° byl dotaz, zda podepsan² mß zßjem spφ╣e o TeX, Linux nebo o obojφ. 70 lidφ ze 120 odpov∞d∞lo, ╛e majφ zßjem o ob∞ tΘmata.

Zahßjenφ seminß°e prob∞hlo v pßtek odpoledne. Seznßmili jsme se s panem °editelem, kter² uvedl n∞kolik slov o gymnßziu a pokusil se ·sm∞vnou formou nastφnit sv∙j vztah k TeXu ve sv∞tle nutnosti pou╛φvat my╣oidnφ programy. Pak jsme se roze╣li do sekcφ, kde zaΦaly jednotlivΘ p°ednß╣ky. Jß jsem pendloval mezi ob∞ma budovami podle momentßlnφ pot°eby shlΘdnout tu Φi onu p°ednß╣ku, p°iΦem╛ v mnoha p°φpadech jsem byl nucen si hodit pomyslnou kostkou. Jasno jsem m∞l pouze ve t°ech p°φpadech: kdy╛ jsem p°ednß╣el sßm. To pak byla mß ·Φast v danΘ sekci povinnß.

V pßtek veΦer jsme se je╣t∞ jednou po veΦe°i v╣ichni se╣li v aule, kde byla na programu krßtkß sd∞lenφ. Pan RybiΦka tam referoval o p°φprav∞ novΘho vydßnφ svΘ ·sp∞╣nΘ knφ╛ky "LaTeX pro zaΦßteΦnφky". Dal╣φ kolegovΘ takΘ poukazovali na uskuteΦn∞nΘ Φi zatφm jen plßnovanΘ projekty t²kajφcφ se TeXu nebo Linuxu. N∞kdo z plΘna nßs informoval o dokonΦenφ p°ekladu ·vodu do LaTeXu 2e, kter² by m∞l b²t hotov snad i d°φve ne╛ RybiΦkova knφ╛ka a bude na Internetu pro volnΘ pou╛itφ. Nynφ si nevzpomenu, kdo to p°eklßdal (poznßmka korektor∙: Michal KoΦer), ale u╛ se t∞╣φm, ╛e p°eklad za°adφm do distribuce CsTeXu. Osobn∞ m∞ zaujal p°φsp∞vek pana LisΘho, kter² pr² jednal s n∞jakou cφrkevnφ organizacφ o mo╛nosti dal╣φho vydßnφ Bible. Ka╛d² jist∞ tu╣φ, ╛e je to ·loha pro TeX jako d∞lanß a ╛e je to v²zva, nebo╗ Bible je p°eci Kniha Knih. Jß jsem pßtek zakonΦil soukrom²m rozhovorem s panem Sojkou o budoucnosti CsTeXu. Na╣e diskuse se protßhla p°es p∙lnoc.

Sobota zaΦala po snφdani spoleΦn²m programem v aule, kde jsme se od Jana Pazdziory dozv∞d∞li, jak se postupn∞ vyvφjel informaΦnφ systΘm fakulty informatiky Masarykovy univerzity postaven² zejmΘna na Linuxu. Pan Sojka s panem Hßlou ukßzali mo╛nosti TeXu p°i zpracovßnφ databßzov²ch v²stup∙ do tiskovΘ podoby (jφzdnφ °ßdy brn∞nskΘ hromadnΘ dopravy, slovnφky, seznamy knih apod.). Pak je╣t∞ p°ed ob∞dem pokraΦovaly odd∞lenΘ p°ednß╣ky v jednotliv²ch sekcφch.

Odpoledne si mohli v╣ichni od nabitΘho programu odpoΦinout. Z Brna p°ijel pan MareΦek, majitel knihkupectvφ na fakult∞ informatiky, a nabφzel k prodeji linuxovou i TeXovou literaturu. TakΘ byla k mßnφ triΦka s TeXov²m i linuxov²m motivem. Na triΦka se utvo°ila pom∞rn∞ znaΦnß fronta. Od dvou hodin se ·Φastnφk∙m seminß°e v∞noval jeden pr∙vodce z JevφΦka, kter² je podrobn∞ seznßmil s historiφ m∞steΦka a zavedl je na mφstnφ v∞╛. Bohu╛el jsem se tΘto zajφmavΘ v²pravy nez·Φastnil, proto╛e jsem m∞l plno starostφ s tφm, jak bude Φi nebude fungovat kalkulßtor, na kterΘm jsem m∞l veΦer ukßzat instalaci TeXu a CsTeXu ze zdrojov²ch text∙. Podle zßkona schvßlnosti se objevily jistΘ problΘmy, nad jejich╛ °e╣enφm jsem strßvil chvφli Φasu. V∞t╣ina problΘm∙ spoΦφvala v tom, ╛e jsem si p°ed instalacφ nep°eΦetl svΘ vlastnφ README a sßm jsem takovou instalaci u╛ p∙l roku ned∞lal. Snad se mi povedlo veΦer aspo≥ trochu eliminovat mo╛nost v²skytu "generßlskΘho efektu", kter² se projevuje tφm, ╛e kdy╛ Φlov∞k p°ed v∞t╣φ skupinou lidφ p°edvßdφ, jak n∞co krßsn∞ funguje, tak ono to skoro jist∞ nefunguje.

Po veΦernφch p°ednß╣kßch se sout∞╛ilo "o obojetnφka". ⌐lo o zßbavn² kvφz, na kterΘm si v╣ichni vyzkou╣eli svΘ znalosti. Ka╛d² mohl zφskat maximßln∞ 10 bod∙ z TeXu (b1) a takΘ maximßln∞ 10 bod∙ z Linuxu (b2). CelkovΘ hodnocenφ se poΦφtalo jako max(b1,b2)(min(b1,b2))^2, co╛ je vzoreΦek, kter² zv²hod≥uje ty sout∞╛φcφ, kte°φ sice nevynikajφ extrΘmn∞ v jednom oboru, ale prokß╛ou vyrovnanΘ znalosti v obou oborech - tj. jsou obojetnφci. Zlat²m obojetnφkem se stal Petr MachßΦek a dostal dort a je╣t∞ odm∞nu od sponzora: Ott∙v slovnφk nauΦn² na CD. O dort a dal╣φ ceny se rozd∞lili je╣t∞ st°φbrn² a bronzov² obojetnφk a n∞kte°φ dal╣φ. AΦkoli jsem zφskal pouze 7^3 bod∙ (zpackal jsem, co se dalo), staΦilo to p°ekvapiv∞ na druhΘ mφsto. T°etφ byl pan Ond°ej Vßcha. ZßbavnΘ bylo sledovat gesta Mirky MisßkovΘ, kterß sout∞╛ °φdila, vyhla╣ovala sprßvnΘ odpov∞di a p°edßvala ceny. N∞kte°φ p°φtomnφ zpochybnili TeXovou Φßst sout∞╛e, ve kterΘ nebyly otßzky pouze TeXnickΘ, ale vyskytovaly se tΘ╛ otßzky t²kajφcφ se drb∙ (zda Knuth si stavφ doma varhany Φi nikoli). P°itom sout∞╛ si nekladla za cφl b²t n∞Φφm oficißlnφm, ╣lo pouze o pobavenφ ·Φastnφk∙ seminß°e.

Dßle nßsledovala panelovß diskuse s p°φtomn²mi odbornφky. Panel byl vytvo°en sesunutφm n∞kolika stol∙ v jφdeln∞ do °ady. Za stoly si sedlo asi deset odbornφk∙ z obou obor∙. Ostatnφ mohli klßst otßzky. Diskusi moderovala Mirka Misßkovß a zpoΦßtku se zuby nehty sna╛ila, aby se odpov∞di nezvrhly na p°φli╣ technickΘ zßle╛itosti, kterΘ by zajφmaly jen malou Φßst publika. TakΘ necht∞la rozpoutßvat vßlku, zda je lep╣φ Gnome nebo KDE, Slackware nebo RedHat, LaTeX nebo plain. Proto v prvnφ Φßsti diskuse byly otßzky posφlßny na lφsteΦcφch a byly vybφrßny zvlß╣t∞ takovΘ hodn∞ obecnΘ: Jakou jste ud∞lal nejv∞t╣φ programßtorskou chybu? Jak si p°edstavujete poΦφtaΦe v roce 2010 a 2100? Zaujala m∞ odpov∞∩ Martina Mare╣e t²kajφcφ se budoucnosti poΦφtaΦ∙: "PoΦφtaΦe budou stßle men╣φ a men╣φ, a╛ zmizφ docela." Snaha Mirky MisßkovΘ, aby diskuse nebyla moc odbornß, m∞la asi racionßlnφ jßdro. V╣iml jsem si, ╛e kdy╛ nap°φklad linuxovφ odbornφci zaΦali mluvit o pΘpΘpΘ nebo ßgΘpΘ, pak se n∞kte°φ mφ sousedΘ zaΦali obßvat, zda se nßhodou nejednß o nadßvky. Na druhΘ stran∞ ale diskuse postupn∞ p°er∙stala ve filosofickΘ ·vahy o niΦem, kterΘ byly v jednu chvφli dokonce dopln∞ny ·vahami o problΘmech adaptace Microsoft WordovΘho fenomΘnu do linuxovΘho a TeXovΘho prost°edφ. P°esto tΘm∞° v╣ichni p°φtomnφ vydr╛eli u tΘto diskuse a╛ do p∙lnoci.

V ned∞li jsem se byl podφvat na p°ednß╣ku Martina Mare╣e, kterß pojednßvala o principech programovßnφ jßdra Linuxu a ovladaΦ∙. Ne snad, ╛e bych hned druh² den byl schopen sednout a napsat nov² skv∞l² ovladaΦ pro novΘ zatφm neznßmΘ za°φzenφ pro nejnov∞j╣φ verzi jßdra Linuxu, ale aspo≥ jsem zaΦal tu╣it, o co tam t∞m programßtor∙m vlastn∞ jde. Pravda je, ╛e jsem si u╛ taky jednou vypomohl jednoduch²m zßsahem do zdrojov²ch text∙ jßdra Linuxu, kdy╛ stßvajφcφ verze jßdra nerozpoznala novou PCI kartu od 3Com∙. Tehdy jsem ocenil princip zvan² "open source" - prost∞ jsem se povrtal ve zdrojov²ch textech a p°izp∙sobil to sv²m pot°ebßm. Nemusel jsem p°itom pou╛φt povel vi vmlinuz, kter² byl jako ·sm∞vn² p°φklad uveden na zaΦßtku p°ednß╣ky. Na druhΘ stran∞ p°iznßvßm, ╛e jsem obΦas musel pou╛φt n∞co jako vi bin/xmaplev5, proto╛e zdrojßky takov²ch program∙ prost∞ nemßm. Programßto°i p°itom nemohou tu╣it, jak²m pot°ebßm to budu chtφt p°izp∙sobit. Doufßm, ╛e i t∞mto firmßm Φasem dojde, ╛e se bez distribuce zdrojov²ch text∙ prost∞ neobejdou. Jinak je vstupnφ brßna na pole UNIX∙ pro jejich software pom∞rn∞ hodn∞ p°iv°ena.

V poledne jsem je╣t∞ stihl p°ednß╣ku Petra MachßΦka a Karla Horßka, po kterΘ nßsledovalo ukonΦenφ seminß°e v aule gymnßzia. ┌Φastnφci vyplnili anketnφ lφstky, ve kter²ch oznaΦili nejlep╣φ linuxovou a nejlep╣φ TeXovou p°ednß╣ku po strßnce obsahu i formy. Z tΘto ankety vze╣li vφt∞znφ p°ednß╣ejφcφ, kte°φ si odnesli zajφmavΘ ceny od sponzor∙. V ka╛dΘ sekci mohli b²t dva vφt∞zovΘ - za nejlep╣φ obsah a za nejlep╣φ formu. V linuxovΘ sekci vyhrßl Martin Mare╣ a Jan Pazdziora a v TeXovΘ sekci byla ·Φastnφky ocen∞na mß p°ednß╣ka s ukßzkou instalace TeXu ze zdrojov²ch text∙. Vφt∞zovΘ dostali CD s Ottov²m slovnφkem nauΦn²m, co╛ m∞ jako jednomu z vφt∞z∙ ud∞lalo velikou radost. Vzpomφnßm si, ╛e jako mal² kluk jsem s ·ctou obchßzel regßly ve ve°ejn²ch knihovnßch plnΘ knih se zlat²m and∞lem s velk²mi k°φdly a m∞l jsem tajnΘ klukovskΘ p°ßnφ mφt to jednou v╣echno doma. V JevφΦku se m∙j klukovsk² sen stal skoro skuteΦnostφ. Nynφ mi staΦφ "pouze" po°φdit si k tomu duhovΘmu disku n∞jakΘ hardwarovΘ okolφ - kalkulßtor s CD mechanikou. PotΘ, co do n∞j nainstaluji Linux, je mnoha svazkovß encyklopedie skuteΦn∞ doma. To by u╛ snad nem∞l b²t takov² problΘm. P°ipou╣tφm, ╛e moje domßcφ 286, koupenß p°ed vφce ne╛ sedmi lety, zaΦφnß b²t pro n∞kterΘ v∞ci mΘn∞ pou╛itelnß.

Po ob∞d∞ jsme se postupn∞ zaΦali rozchßzet do sv²ch domov∙ rozprost°en²ch po celΘ republice (╚eskΘ i SlovenskΘ). N∞kdo vyslovil nßzor, ╛e se internetovΘ adresy a jmΘna figurujφcφ na diskusnφch skupinßch prom∞nily ve skuteΦnΘ lidi. Zatφmco p°ed seminß°em se mnoho ·Φastnφk∙ znalo jen z internetov²ch skupin, ode dne╣ka se znajφ osobn∞. Pan Sojka p°i zahßjenφ prohlßsil, ╛e JevφΦko se nalΘzß velmi blφzko t∞╛i╣t∞ poΦφtanΘho z mφst trvalΘho pobytu jednotliv²ch Φlen∙ obou sdru╛enφ. Proto╛e je zde je╣t∞ jeden p°φzniv² faktor - vst°φcn² pan °editel m∞stskΘho gymnßzia, nenφ vylouΦeno, ╛e se na tomto mφst∞ v podobnΘ sestav∞ sejdeme n∞kdy p°φ╣t∞.