;

SPMlt;/TT>, jej parametr je text, kter se objev ve vslednm souboru (tedy ve formtu PDF) jako nadpis odstavce. Dle nsleduje voliteln znaka <TT>label</TT>, kter je pouita pi referencch na dan lnek. To nm napklad v vodnm lnku <A HREF="clanek01.html">vodem, aneb mm angnu</A> umon odkzat se na nzvy jinch lnk a tak ve formtu PDF umon po kliknut na zvraznn text se pmo dostat na odkazovan lnek (pklad vidte zde, sta kliknout na slovo <A HREF="clanek01.html">vodem, aneb mm angnu</A>). Odkaz na dan lnek z jinho lnku me v naem ppad vypadat nsledovn:

<PRE> Vce informac najdete v lnku . </PRE>

Znaka <TT></TT> je opt velice jednoduch, cel jej text je uveden ihned pod nzvem lnku. Formt tohoto parametru je <TT>Jmno Pjmen, den. msc rok</TT>.

K vlastnmu textu lnku a jeho formtovn se dostaneme pozdji. Posledn znakou souvisejc s celm lnkem je znaka <TT></TT>, kter zajist jednak vyszen malho tvereku za koncem kadho lnku a tak vysz seznam odkaz v rmeku.

Nyn tedy vme, jakm zpsobem vytvoit kostru lnku, a zbv lnek pouze napsat. Ale to pro vs jist nebude problm.

<H3><A NAME="3">Vlastn text lnku</A></H3> Formtovn vlastnho textu lnku je velice jednoduch. Zkladn typ psma je shodn s fontem, kterm je napsno slovo Linux v tto vt (pro znalce psem: jedn se o Type 1 font s nzvem News 701 Roman spolenosti Bitstream). V potaov literatue se pomrn asto vyskytuj nzvy soubor, adres a program a bylo by vhodn njak tyto nzvy oddlit od normlnho textu. Jist se lpe te nap. vta: "<TT>Emacs</TT> je lep ne <TT>vi</TT>." ne "Vi je lep ne Emacs." <TT>:-)</TT> Slovo <TT>vi</TT> v prvn vt bylo napsno jinm fontem (Computer Modern cmrtt). Doclili jsme toho nsledujcm zpisem:

<PRE> Emacs je lep ne vi. </PRE>

Jak vidte, pouili jsme krsn esk uvozovky, kter se zap tak, e text, kter chceme mt v uvozovkch uzaveme jako parametr znaky <TT></TT>.

Ale kad potaov text potebuje i jin typ psma ne jen strojov (typewriter). Nkdy je poteba nco zvraznit (nap. v minul vt jsem chtl zvraznit slovo typewriter, a tak jsem do zdrojovho textu napsal <TT>typewriter</TT> a vsledek je opravdu zvraznn slovo typewriter).

To jet opravdu nen vechno - zkuste se vt do situace Michala Fadljevie, kter pe seril <A HREF="clanek07.html">Zanme s Emacsem: II</A>. Jist si dovedete pedstavit, jak by se jeho lnek etl, kdyby nap. napsal: "pomoc sekvence C-x C-c". Bylo by to opravdu velice nepehledn. Proto Michal do svho lnku napsal: <TT>pomoc sekvence C-x C-c</TT> a vsledn text byl: "pomoc sekvence <TT>C-x</TT> <TT>C-c</TT>", tedy klvesy, kter je nutno stisknout pro ukonen editoru Emacs, byly zvraznny rmekem.

Pokud budete chtt v PDF verzi odkzat na njak msto na Internetu, pouijete velice jednoduch makro:

<PRE> Popiska pro odkaz v rmekuhttp://tady.je.njak.url </PRE>

Makro <TT></TT> je velice inteligentn a pokud text v odkazu nezan etzcem <TT>http://</TT>, <TT>ftp://</TT> nebo <TT>mailto:</TT>, text odkazu se nezvrazn.

Mlem bych zapomnl na velice dleitou vc - toti na vty. Jejich pouit je naprosto toton s LaTeXem. Tohoto vtu

<UL> <LI>Linux <LI>Linux <LI>...<LI>Windows </UL>

doclme pkazy

<PRE>

Linux
Linux
...
Windows

</PRE>

Pokud bychom chtli slovat, sta pouze msto prosted <TT>itemize</TT> pout prosted <TT>enumerate</TT>. Jednoduch jako LaTeX.

Protoe Linuxov noviny jsou iv dokument, je mono vdy doplnit njak nov zajmav makro, kter bude poteba. Doufm, e vs tento lnek nenudil...

</TD> </TR> </TABLE> </CENTER>

<!– Doln navigace –> <DIV ALIGN="RIGHT"> <HR> - <A HREF="clanek11.html">pedchoz lnek</A> - <A HREF="clanek13.html">nsledujc lnek</A> - <A HREF="index.html">obsah</A> - <A HREF="../index.html">vodn strnka</A> - </DIV>

</BODY> </HTML>