| LinuxovΘ noviny | Kv∞ten 1998 | ||
|
| |||
Novell NetWareNovell NetWare (NW) je stabilnφ hv∞zdou na nebi lokßlnφch sφtφ, kde umo╛≥uje stanicφm sdφlet r∙znß za°φzenφ prost°ednictvφm poΦφtaΦovΘ sφt∞. Pracuje na zßklad∞ architektury klient-server. Klienty zde jsou stanice, kterΘ sdφlejφ disky serveru, spoleΦnΘ tiskßrny, CD-ROM a podobn∞. Servery tak majφ v sφti v²sadnφ postavenφ a jsou u nich kladeny vysokΘ nßroky na v²kon a spolehlivost. To vedlo firmu Novell k v²voji vysoce specializovanΘho operaΦnφho systΘmu, kter² sice prakticky umφ tΘm∞° jen sdφlet svΘ disky, ale zato to umφ perfektn∞. Stavφ se tak do zcela vyhran∞nΘ pozice, kdy na rozdφl od Unix∙ nekoncentruje ve╣kerΘ programy a prost°edφ pro jejich spou╣t∞nφ do jedinΘho mφsta, ale p°enechßvß maximßlnφ mo╛nou mφru povinnostφ na stanicφch. Ty musφ mφt vlastnφ operaΦnφ systΘm a NetWare se starß pouze o to, aby se stanicφm zdßlo, ╛e v╣echna sdφlenß za°φzenφ se nachßzejφ p°φmo u stanice samotnΘ. Spu╣t∞nΘ programy pak b∞╛φ p°φmo na jednotliv²ch stanicφch a iluze se sdφlen²mi za°φzenφmi je pro n∞ tak dokonalß, ╛e s nimi dokß╛φ pracovat tΘm∞° v╣echny programy, i kdy╛ pro provoz v sφti p∙vodn∞ v∙bec nebyly napsßny.P°ed tφm, ne╛ m∙╛e u╛ivatel z n∞jakΘ stanice vyu╛φvat sdφlen²ch za°φzenφ poskytovan²ch serverem, musφ se k n∞mu p°ihlßsit, Φili prokßzat mu svou identitu pomocφ jmΘna a hesla. Pokud se u╛ivatel ·sp∞╣n∞ p°ihlßsφ, jsou mu na oplßtku a╛ do odhlß╣enφ poskytovßny ve╣kerΘ zdroje, kterΘ smφ dan² u╛ivatel u╛φvat. Prßva k u╛φvßnφ jsou evidovßna na serveru a u╛ivatel∙m je p°id∞luje sprßvce (administrßtor) systΘmu. Linux, se kter²m pracujeme, mß o mnoho v∞t╣φ mo╛nosti, ne╛ server s Novell NetWare. Proto se nelze divit, ╛e je v jeho silßch dokonce emulovat Φinnost samotnΘho NetWare serveru. Linux se pak navenek mimo jinΘ tvß°φ, jako by byl NetWare serverem. Nedosahuje sice takov²ch kvalit jako jeho specializovan² kolega, ale p°esto ho m∙╛e nahradit vφce ne╛ se ctφ. P°ipoΦteme-li k tomu prakticky nulovou cenu a mnohostrannost samotnΘho Linuxu, kter² m∙╛eme souΦasn∞ pou╛φvat na spoustu dal╣φch v∞cφ, zaΦne b²t tento rys velice zajφmav².
Co je Mars a Linware?Pokud se Linux chce stßt zdßnliv²m NetWare serverem, musφ um∞t komunikovat pomocφ protokolu IPX, je t°eba implementovat NCP protokol a musφ se do sφt∞ zaΦφt ohla╣ovat pomocφ SAP protokolu. ╚φm lΘpe bude takto napodobovat sv∙j vzor, tφm lΘpe pro nßs. Tuto slu╛bu jsou schopny zastat dva programy: Mars a Linware.
Linware - Φesk² produktAutorem Linware ftp://platan.vc.cvut.cz/pub/linux/lwared-0.95/ je Ale╣ Dryßk z ╚VUT v Praze. S v²vojem skonΦil v roce 1995. V roce 1996 tento projekt o╛il, kdy╛ se Ale╣ se╣el s Petrem Vandrovcem a Jirkou Novßkem. J. F. Chadima pak provedl zßsadnφ zßsah do k≤du, kter² vedl do slepΘ uliΦky a fakticky k zastavenφ projektu. Petr a Jirka pak je╣t∞ sice Linware tro╣ku upravili, ale dnes na jeho dal╣φm v²voji prakticky nikdo nepracuje. Linware je dnes ve funkΦnφm stavu, ale pro jeho dal╣φ pokraΦovßnφ je ho nutnΘ prakticky cel² p°epsat. Zde se nabφzφ mo╛nost pro kohokoliv, kdo by m∞l v∙li tento zajφmav² projekt a konkurenci Marsu vΘst dßl.
MarsMars http://www.compu-art.de/download/mars_nwe.html (Martin Stovers NetWare Emulator) je p∙vodem z N∞mecka a je neustßle zdokonalovßn. Dnes Mars poskytuje tΘm∞° v╣echny slu╛by jako Novell NetWare verze 3.12. Na jeho v²voji spolupracuje vφce lidφ z celΘho sv∞ta a i Martin na projektu stßle pracuje. Jak sßm pφ╣e, hlavnφm d∙vodem, kter² ho p°im∞l k uvoln∞nφ Marsu do volnΘho u╛φvßnφ, bylo uve°ejn∞nφ Linware.
SpoleΦnΘ rysy Marsu a LinwareDisky urΦenΘ ke sdφlenφ jsou ve skuteΦnosti urΦitΘ adresß°e v lokßlnφm filesystΘmu Linuxu a u╛ivatelΘ, kte°φ se do emulßtor∙ p°ihla╣ujφ, odpovφdajφ ka╛d² normßlnφmu u╛ivateli v Linuxu. NW p°φstupovß prßva pak vypl²vajφ z Unixov²ch prßv u╛ivatele k soubor∙m a adresß°∙m, proto╛e jsou na u╛ivatele uplat≥ovßna stejn²m zp∙sobem, jako kdyby pracoval p°φmo v Linuxu (proto╛e program, kter² soubory z disku Φte a zasφlß mu je na stanici, b∞╛φ s jeho UID/GID). Ve sdφlen²ch adresß°φch lze pou╛φt symbolick²ch linek, ale nelze je omezit na konkrΘtnφ podstrom.Ani jeden emulßtor nezavßdφ implementaci klasick²ch NW prßv k adresß°∙m a soubor∙m, se kter²mi jejich vzor v²hradn∞ pracuje. Vede to k jist²m omezenφm, ale na druhou stranu to maximßln∞ zjednodu╣uje funkci emulßtor∙. Nep°φjemnost tak m∙╛e zp∙sobit program, kter² pßtrß po prßvech v adresß°i, proto╛e dφky tΘto filozofii ╛ßdnß prßva nenajde i p°es to, ╛e mß do adresß°e p°φstup. Do budoucna se m∙╛eme t∞╣it na implementaci NW prßv v Marsu, kterou ji╛ Martin Stower v konferenci oznßmil. Hesla pro Linux a pro emulßtor jsou vedena zvlß╣╗, proto╛e p°i autentifikaci do emulßtoru nevyhovuje systΘm pou╛φvan² v Unixu, kde jsou hesla ╣ifrovßna tak, ╛e z ulo╛enΘ zak≤dovanΘ podoby nelze zp∞tn∞ zjistit p∙vodnφ heslo. V²skyt dvou r∙zn²ch hesel na jednom poΦφtaΦi tak m∙╛e b²t zdrojem drobn²ch potφ╛φ pro u╛ivatele systΘmu. Na druhou stranu oba programy umo╛≥ujφ m∞nit heslo do emulßtoru klasick²mi NW utilitami p°φmo ze stanice pomocφ funkcφ protokolu NCP stejn²m zp∙sobem, jako m∞nφme heslo na NetWare serveru.
Hlavnφ rozdφly mezi Marsem a LinwarePokusφm se struΦn∞ popsat hlavnφ rozdφly mezi ob∞ma programy, kterΘ jsou vid∞t zvenΦφ. Nebudu se zab²vat ani vlastnφ stavbou obou program∙ ani jejich testovßnφm nap°φklad na rychlost, stabilitu a jinß dal╣φ m∞°φtka. Spolu s vybudovßnφm kvalitnφ metodiky je to nßm∞t nejmΘn∞ na jednu v∞t╣φ samostatnou prßci.Mars je slo╛en z vφce program∙, ale navenek pracujeme jen s jednφm. Ka╛dΘho p°ipojenΘho u╛ivatele obsluhuje samostatn² proces. Mß jen jeden konfiguraΦnφ soubor, kter² je pom∞rn∞ obsßhl², p°ehledn² a jednotlivΘ volby jsou v n∞m dob°e dokumentovßny. Nastavit lze tΘm∞° v╣e a jen velmi mßlo voleb je nastaviteln²ch pouze p°i kompilaci, co╛ p°ispφvß k u╛ivatelskΘmu komfortu. Mars umφ vytvo°it tiskovΘ fronty, do kter²ch m∙╛eme zasφlat tiskovΘ ·lohy a takΘ tiskov² server, kter² m∙╛e odebφrat ·lohy z jin²ch NW tiskov²ch front. Z front mohou b²t ·lohy sm∞rovßny p°φmo do linuxovΘho tiskovΘho systΘmu nebo lze vyu╛φt jak²koliv jin² tiskov² server, kter² se dokß╛e na NW tiskovΘ fronty napojit. Bindery databßze je ulo╛ena v samostatn²ch souborech a obsahuje i zak≤dovanß hesla u╛ivatel∙. Mezi nejsympatiΦt∞j╣φ rys pat°φ podpora dlouh²ch jmen, tak╛e z Windows 95 lze pracovat i s dlouh²mi nßzvy (v NetWare je to tzv. OS/2 namespace) na NW discφch. Dokumentace je p°im∞°enß, v n∞meckΘm jazyce obsßhlej╣φ. Linware je jen jeden jedin² dΘmon, kter² sßm obsluhuje v╣echny p°ipojenΘ u╛ivatele. Pot°ebuje ov╣em pro korektnφ b∞h dva dal╣φ dΘmony IPXRIPD a IPXSAPD. KonfiguraΦnφ soubor je jeden a je oproti Marsu nepom∞rn∞ skrom∞j╣φ. Linware nepodporuje tiskovΘ fronty, nemß bindery databßzi. Hesla jsou ulo╛ena v zak≤dovanΘ podob∞ ve specißlnφm souboru /etc/lwpasswd. Hlavnφ v²hodou Linware je vlastnost, ╛e umφ zkracovat dlouhß jmΘna a umo╛≥uje tak i v prost°edφ DOSu editovat soubory s dlouh²mi jmΘny, co╛ je v²hodnΘ nap°φklad pro ·pravy WWW strßnek z Windows 3.x, kterΘ jsou na mnoha mφstech stßle pou╛φvßny pro svoji nenßroΦnost. Na druhΘ stran∞ neposkytuje soubory s dlouh²mi nßzvy pomocφ OS/2 namespace, co╛ m∙╛e b²t na p°ekß╛ku. Dokumentace je struΦnß. Linware pot°ebuje pro svou Φinnost patch na jßdro, a tak se nevyhneme jeho kompilaci.
Bootovßnφ stanic pomocφ BootROMAbychom omezili ╣φ°enφ vir∙ ve svΘ poΦφtaΦovΘ sφti, je vhodnΘ i p°es to, ╛e mßme v ka╛dΘ stanici harddisky, bootovat stanice pomocφ BootROMek ze serveru. Obrazy bootovacφch disket jsou na serveru chrßn∞ny p°ed viry a my mßme k dispozici po restartu stanice Φist² a hlavn∞ funkΦnφ poΦφtaΦ. BootROMky pou╛φvajφ k otevφrßnφ obraz∙ na serveru stadardnφ funkce NCP protokolu, tak╛e lze bootovat i z obraz∙ umφst∞n²ch na emulßtorech. V²jimkou jsou BootROMky, kterΘ pou╛φvajφ v²hradn∞ RPL protokol. Ten nenφ v Linuxu implementovßn a tak mßme v tomto ohledu sm∙lu. Bootovat je samoz°ejm∞ mo╛nΘ i bezdiskovΘ stanice.
Nasazenφ Marsu a Linware aneb jak je mßm rßdOba emulßtory provozuji ji╛ pom∞rn∞ dlouho. D∞tskΘ nemoci majφ u╛ za sebou a lze je pom∞rn∞ seri≤znφm zp∙sobem vyu╛φvat. Linware pou╛φvßm pro jeho schopnost zkracovat dlouhß jmΘna soubor∙ pro sdφlenφ domßcφch adresß°∙ Linuxu. U╛ivatelΘ tak mohou nap°φklad snadno upravovat svΘ WWW strßnky z DOSu nebo Windows 3.x. Mars jsem nasadil do jednΘ uΦebny ve ╣kole, kde je 11 bezdiskov²ch stanic, kterΘ bootujφ pomocφ BootROM a provozuje se na nich DOS a Windows 3.x. Linux nahradil NW server, b∞╛φ na n∞m WWW server, proxy, obstarßvß dial-up a podobn∞. Subjektivnφm pozorovßnφm lze °φci, ╛e ani po zdvojnßsobenφ operaΦnφ pam∞ti z 16 na 32MB a v²m∞n∞ procesoru 486DX4/100 za Pentium 120 nedosahuje sdφlenφ disk∙ rychlosti p∙vodnφho NW serveru. ProblΘmy jsou zejmΘna v situaci, kdy stanice s Windows 3.x pou╛φvajφ odklßdacφ soubor na sdφlen²ch discφch. Kontrolka HDD se rozsvφtφ a stanice na dlouhΘ vte°iny doslova ztuhnou. ProblΘm bude nejspφ╣e v optimalizaci p°φstupu k disku, kterß pro tento ·Φel v Linuxu asi nenφ nejvhodn∞j╣φ. Celkov² p°φnos v²m∞ny OS (p°i dne╣nφch cenßch hardware) ov╣em pova╛uji p°esto za kladn². Na ostatnφch mφstech, kde jsem Mars instaloval, pracuje vφce ne╛ uspokojiv∞, proto╛e neplnφ ·lohu jedinΘho serveru se spoustou bezdiskov²ch stanic, a nejsou na n∞j tak kladeny extrΘmnφ nßroky.
Zßv∞rPokud si myslφte, ╛e Mars nebo Linware m∙╛e pln∞ nahradit NetWare servery od Novellu, za╛ijete nejspφ╣e zklamßnφ. Profesionßlnφ °e╣enφ od firmy Novell vynikß v mnoha ohledech, zejmΘna v╣ak v rychlosti, nenßroΦnosti na hardware a komplexnosi nabφzen²ch slu╛eb. Konkurovat v╣ak nem∙╛e v po╛adavcφch na flexibilitu, univerzßlnost a hlavn∞ cenu. To je mφsto, kam Mars a Linware pat°φ a kde jist∞ cφtφte i vy sφlu Linuxu. Nezb²vß, ne╛ se smφ°it s dan²m stavem v∞cφ a vyu╛φt p°edev╣φm silnΘ strßnky ka╛dΘho °e╣enφ.
|
|||