Ve dnech 28. a 29. b°ezna 1998 po°ßdalo ╚eskΘ sdru╛enφ u╛ivatel∙ operaΦnφho systΘmu Linux prvnφ "Linuxov² seminß°". Akce se odehrßla v rekreaΦnφm a v²ukovΘm st°edisku Masarykovy university situovanΘm do malinkΘ vesniΦky Cikhßj, kterou m∙╛eme najφt na podrobn∞j╣φ map∞ zhruba 10 kilometr∙ od «∩ßru nad Sßzavou sm∞rem na sever. Byl jsem pov∞°en napsat o tΘto akci n∞kolik °ßdk∙.

Jako reportΘr tΘto udßlosti jsem v pon∞kud obtφ╛nΘ situaci. ╚tenß°e, kter² se nemohl z·Φastnit, by z°ejm∞ nejvφce zajφmaly podrobnosti z jednotliv²ch p°ednß╣ek. Dop°edu upozor≥uji, ╛e takovΘho Φtenß°e zklamu. V∞t╣ina p°ednß╣ejφcφch toti╛ p°islφbila, ╛e dodß na sφ╗ (nebo redakci Linuxov²ch novin) materißly sv²ch p°ednß╣ek. Nemß tedy cenu v∞ci opakovat. M∙j Φasto podstatn∞ mΘn∞ fundovan² nßhled na jednotlivß tΘmata p°ednß╣ek by mohl vΘst jen ke zbyteΦnΘmu zkreslenφ. Rozhodl jsem se proto popsat Cikhßjskou udßlost sv²m pohledem na v∞c zcela bez nßroku na p°esnost a hlavn∞ bez nßroku na objektivitu hodnocenφ.

Pohodln² zp∙sob dopravy z Prahy a╛ na Cikhßj mi poslalo samo nebe, p°esn∞ji Pavel Janφk, kter² mi poslal tip na Michala Chouru, jen╛ pojede z Prahy na Cikhßj autem. Doprava autobusem a dal╣φmi dopravnφmi prost°edky mi p°ipadala p°φli╣ komplikovanß, tak jsem nabφdku svezenφ autem s radostφ p°ijal. Nakonec jsme se do ╣kodovky ve╣li Φty°i, je╣t∞ Dan Ohnesorg a Petr ⌐koda, kter² prohlßsil, ╛e nevφ o ╛ßdn²ch sv²ch p°edcφch, kte°φ by se stejnojmenn²m typem vozu m∞li cokoli spoleΦnΘho.

Na mφsto jsme dojeli hluboce v p°edstihu, proto╛e jsme se domnφvali (myln∞), ╛e bude hezky a projdeme se po okolφ. Mφrn∞ poprchßvalo a parkovi╣t∞ p°ed budovou zelo prßzdnotou. Z hlubin budovy se vyno°il p°φjemn² pßn v bφlem plß╣ti, kter² s nßmi prohodil pßr slov. Z°ejm∞ vedoucφ podniku. Informoval nßs, ╛e nejbli╛╣φ hospoda je a╛ v dal╣φ vesnici t°i kilometry daleko. V zßv∞su za nßmi p°ijela je╣t∞ jedna posßdka vozu. SpoleΦn∞ jsme se rozhodli ono nejbli╛╣φ restauraΦnφ za°φzenφ prozkoumat. Hospoda to byla p°φjemnß, jφdlo dobrΘ, ale shodli jsme se na tom, ╛e by pot°ebovali hardwarov² urychlovaΦ, nebo rovnou upgrade centrßlnφ kucha°skΘ jednotky. HodinovΘ Φekßnφ na jφdlo (kdy╛ jsme byli v celΘm lokßle v podstat∞ sami) neodpovφdß parametr∙m souΦasn²ch za°φzenφ tohoto druhu.

Po nßvratu na ubytovacφ st°edisko Cikhßj p°etΘkala z parkovi╣t∞ auta na v╣echny strany a u vchodu se vyskytovali lidΘ se jmenovkami na hrudφch - neklamnΘ to znamenφ, ╛e se zde skuteΦn∞ zaΦφnß n∞co dφt. Bylo p∙l druhΘ odpoledne. U dve°φ jsme byli zkontrolovßni, ╛e jsme zaplatili ubytovacφ poplatek a o╣pendleni cedulkami se sv²mi jmΘny, e-mailov²mi adresami a kontrolnφmi souΦty t∞chto dvou ·daj∙.

V budov∞ byla jedna v∞t╣φ mφstnost, vp°edu prostor pro tabuli nebo plßtno pro zp∞tn² projektor, dßle °ada ╛idlφ a vzadu bar a v²dejna jφdla pro ubytovanΘ. Dßle se v p°φzemφ i na pat°e nalΘzaly pokoje po t°ech a╛ Φty°ech l∙╛kßch. Celkovß kapacita ubytovny je asi padesßt mφst. StaΦil jsem akorßt z ta╣ky vybalit a na ΦestnΘm mφst∞ umφstit diplom a obludnou keramiku od Softwarov²ch novin za Produkt roku 1997 a akce zaΦala.

Velmi krßtce zahßjil seminß° Yenya Kasprzak. Upozornil na to, ╛e p°edchozφ noc spal nejv²╣e hodinu, proto╛e se sna╛il p°ipravit obsah CD-ROM s aktußlnφ verzφ Red Hat Linuxu 5.0 vΦetn∞ v╣ech aplikovan²ch zßplat a ·prav, kterΘ byly do dne╣nφho dne znßmy a doporuΦeny k pou╛itφ a vΦetn∞ zßle╛itostφ, t²kajφcφch se ΦeskΘho jazyka. Vyjßd°il nad∞ji, ╛e CDΦko by mohlo dokonce bootovat a dotßzal se, kdo z p°φtomn²ch by m∞l o takto zabalen² software zßjem. Pro °ßdnΘ Φleny sdru╛enφ byla stanovena cena za jedno CD na 75 KΦ a pro ostatnφ 120 KΦ. Zßjem byl pom∞rn∞ velk². Yenya p°ivezl sv∙j poΦφtaΦ opat°en² SCSI se dv∞ma vypalovaΦkami a umφstil jej do koutu mφstnosti a jal se vypalovati, aby byl do konce seminß°e stanoven² poΦet 18 kus∙ CDΦek hotov. Proto zßhy p°edal slovo prvnφmu p°ednß╣ejφcφmu, Danu Ohnesorgovi.

Prvnφ p°ednß╣ka se t²kala Samby, co╛ je server i klient b∞╛φcφ na UNIXov²ch platformßch pro komunikaci na sφtφch pou╛φvan²ch firmou Microsoft. Dozv∞d∞li jsme se podrobn∞ o historii tohoto projektu a o souΦasn²ch mo╛nostech. Byly tΘ╛ zmφn∞ny mo╛nosti p°ipojenφ faxu, kter² b∞╛φ na serveru a je v klientovi vid∞n jako tiskßrna. Autor Samby Andrew Tridgell nabφzφ sv∙j software jako free, pouze s dodatkem, ╛e pokud se n∞komu Samba lφbφ, m∙╛e mu zaslat pizzu, proto╛e pizzu mß autor rßd. Dan promφtl barevnΘ slφdy s ukßzkami WWW strßnek, kterΘ sumarizujφ poΦet registrovan²ch u╛ivatel∙, poΦet zaslan²ch pizz a uvedl n∞kterΘ v∞t╣φ organizace, kterΘ Samba server pou╛φvajφ (°ßdov∞ tisφce souΦasn∞ p°ipojen²ch klient∙ na jeden server). Mezi takovΘ organizace pat°φ t°eba Bank of America. Dan prozradil, ╛e na kated°e elektroenergetiky FEL ╚VUT pou╛φvajφ pro diskov² a tiskov² server rad∞ji Linux se Sambou ne╛ Windows NT, proto╛e jednodu╣e cht∞jφ, aby server dr╛el a nepadal. Mohu i za sebe konstatovat, ╛e mßm se Sambou velmi dobrΘ zku╣enosti. Snad jenom zßhadnΘ poΦφtßnφ volnΘho mφsta na sφ╗ovΘm disku klientem je pon∞kud vada na krßse. Myslφm si, ╛e to bude tφm, ╛e Microsoftφ klient nep°edpoklßdß p°φli╣ velkou celkovou kapacitu sφ╗ovΘho disku je╣t∞ navφc pro ka╛dΘho u╛ivatele quotovanou.

Po krßtkΘ diskusi na tΘma Samby jsem m∞l nastoupit jß se sv²mi informacemi o TeXu. Po╛ßdal jsem ale po°adatele o vyhlß╣enφ krßtkΘ p°estßvky, abych se mohl z nßrazu informacφ o Samb∞ vzpamatovat a abych mohl instalovat tabuli. P°eci jenom inklinuji p°i p°ednß╣enφ ke klasick²m vyjad°ovacφm prost°edk∙m - ke k°φd∞ a tabuli. Slφdy, rßmeΦky, meotary a poΦφtaΦovΘ prezentace nepova╛uji za zcela nezbytnΘ. TakΘ jsem tφm cht∞l zakr²t skuteΦnost, ╛e jsem byl nucen mluvit s patra bez p°edem p°ipraven²ch materißl∙, kterΘ by jinak bylo mo╛nΘ touto technikou prezentovat.

P°i svΘ p°ednß╣ce jsem byl postaven do jednΘ z nejkomplikovan∞j╣φch situacφ za celou dobu svΘho pedagogickΘho p∙sobenφ. Uv∞domil jsem si toti╛, ╛e mezi posluchaΦi jsou jedinci, kte°φ by m∞ sv²mi znalostmi o TeXu mohli konkurovat a na druhΘ stran∞ tam urΦit∞ byli posluchaΦi, kte°φ o tomto programu nev∞d∞li skoro nic. Bylo jasnΘ, ╛e svou p°ednß╣kou z°ejm∞ neuspokojφm ani jeden ani druh² extrΘm. Vsadil jsem tedy na nezßvaznΘ povφdßnφ o historii projektu TeX a o zßkladech implementace TeXu z v²chozφch zdrojov²ch WEBov²ch text∙ a o instalaci formßt∙. P°i povφdßnφ jsem mezi p°φtomn²mi nechal kolovati v╣ech p∞t Knuthov²ch zßkladnφch knih o TeXu, n∞kolik Φasopis∙ americkΘho TUGu (TUGboat) a CSTUGu (Zpravodaj). Upozornil jsem na existenci relativn∞ novΘ verze web2c-7.2 a zmφnil jsem struΦn∞ novΘ projekty TeXu (e-TeX, pdfTeX, Omega), kterΘ jsou v novΘ verzi zahrnuty. P°islφbil jsem aktualizaci CSTeXovΘho README.web2c pro tuto verzi b∞hem t²dne. Sepφ╣u tam svΘ zku╣enosti a popis implementace TeXu pro Linux ze zdrojov²ch text∙ vΦetn∞ pou╛itφ svΘho roz╣φ°enφ encTeX. Ideßlnφ pak bude, kdy╛ jednotlivφ sprßvcovΘ jednotliv²ch balφΦk∙ zabalφ v²sledek kompilace provedenΘ podle README.web2c do ·hledn²ch balφΦk∙ vΦetn∞ binßrnφch program∙ k okam╛itΘmu instalovßnφ a pou╛itφ u╛ivatelem. BalφΦky se budou li╣it podle typu distribuce Linuxu a podle verze libc, proti kterΘ byly binßrnφ programy kompilovßny.

MΘ vystoupenφ bylo ukonΦeno budφkem, jeho╛ rachot vychßzel odn∞kud zezadu z mφsta pro v²dej jφdla. To byl zcela z°ejm² povel k nßstupu na veΦe°i. B∞hem chvilky se vytvo°ila p°ed v²dejnφm mφstem fronta typu FIFO na sma╛en² °φzek s bramborovou ka╣φ.

Po veΦe°i vystoupil Petr Stan∞k s povφdßnφm a s ukßzkami poΦφtaΦov²ch her na Linuxu. P°inesl si sv∙j notebook, ke kterΘmu p°ipojil rßmeΦek na meotar a promφtal obsah svΘ obrazovky na plßtno. ObΦas se na plßtnu vyskytovaly zßb∞ry ne nepodobnΘ t∞m, kterΘ se odehrßvajφ na obrazovkßch hernφch automat∙. StruΦn∞ °eΦeno - st°φlaΦky. P°ednß╣ejφcφ pou╛φval tvrzenφ typu: "ka╛d² z vßs vφ, co to je Doom". TakovΘ tvrzenφ m∞ jako matematikovi p°ipadalo nesprßvnΘ. Proto╛e je zde pou╛it tzv. obecn² kvantifikßtor, negace tohoto tvrzenφ znφ: "Existuje aspo≥ jeden z vßs, kter² nevφ, co to je Doom". Prßv∞ tato negace je podle mΘho nßzoru pravdivß. Tφm aspo≥ jednφm z p°φtomn²ch jsem byl urΦit∞ jß osobn∞. P°i pohledu na plßtno se st°φlaΦkami jsem p°itom dosp∞l k samostatnΘmu zßv∞ru, ╛e jsem o nic sv∞tobornΘho nep°i╣el. Prost∞, ka╛dΘho zajφmß n∞co jinΘho. Z p°ednß╣ky jsem si p°eci jenom odnesl jeden zajφmav² poznatek, kter² jsem do tΘ doby neznal: existujφ st°φlaΦkovΘ hry, kterΘ se dajφ hrßt ve dvojicφch i ve v∞t╣φm poΦtu hrßΦ∙, p°iΦem╛ ka╛d² hrßΦ mß sv∙j poΦφtaΦ a "zabφjφ" ze svΘho pohledu toho druhΘho. JednotlivΘ scΘny jsou promφtßny z pohledu jednotliv²ch hrßΦ∙ a jsou Φasov∞ synchronizovßny p°es sφ╗ tak, ╛e po sφti neb∞╛φ grafika, ale jen synchronizaΦnφ ·daje.

Zßv∞reΦnß p°ednß╣ka prvnφho dne seminß°e pat°ila Yenyovi Kasprzakovi, kter² zmφnil technickΘ pozadφ implementace firewallu na Linuxu. Nejprve uvedl obecnΘ bezpeΦnostnφ problΘmy a pak podrobn∞ na p°φkladech rozebral dva p°φstupy k nastavovßnφ parametr∙ firewallu - ipfwadm a ipchains. BarevnΘ "slφdy" s ukßzkami a kostrou p°ednß╣ky promφtal na plßtno prost°ednictvφm notebooku. Ten byl z jednΘ strany p°ipojen k rßmeΦku na meotar a z druhΘ strany sφ╗ov²m kabelem k "serveru", na kterΘm se v koutku vypalovala v²╣e zmφn∞nß CDΦka. Prezentace byla realizovßna programem xv, p°iΦem╛ texty pro jednotlivΘ bitovΘ mapy byly vyrobeny v TeXu a opep°eny duhov²mi p°echody pomocφ programu GIMP. Z∙stalo utajeno, zda pou╛itß minisφ╗ (sklßdajφcφ se ze dvou poΦφtaΦ∙) m∞la implementovßn firewall Φi nikoli. Osobn∞ se domnφvßm, ╛e nikoli, proto╛e by u tΘto konfigurace bylo t∞╛ko mo╛nΘ rozli╣it, kterΘ napadenφ je napadenφm zevnit° a kterΘ zvenΦφ. Modemy pro p°ipojenφ na vn∞j╣φ sφ╗ nebyly na Cikhßji pou╛ity a mobilnφ telefony fungovaly jen n∞kterΘ.

V diskusi na tΘma firewall n∞kdo uvedl zajφmavou informaci, ╛e pr² banka Expandia p°ipravuje p°ipojenφ na Internet, a p°itom pr² v konfiguraci sφt∞ budou pracovat i servery s d∙le╛it²mi daty banky. TechnickΘ zabezpeΦenφ proti zneu╛itφ pr² d∞lali fundovanφ odbornφci a nynφ v rßmci pokusnΘho provozu s neostr²mi daty vypisujφ sout∞╛: komu se poda°φ systΘm nabourat, bude odm∞n∞n a bude mu okam╛it∞ nabφdnuto v bance dob°e placenΘ mφsto.

Po poslednφ p°ednß╣ce ·Φastnφci p°e╣li na tzv. "prßci v sekcφch". Jednalo se o nezßvaznΘ debaty na tΘma Linux i jinΘ u stol∙ s r∙zn²mi nßpoji. Jß nejsem noΦnφ ptßk, tak╛e jsem tuto "prßci v sekcφch" ukonΦil sotva se zvedla prvnφ skupina k odchodu. To bylo (na m∞ osobn∞ velmi pozd∞) ve dv∞ hodiny v noci. Sly╣el jsem pozd∞ji z doslechu, ╛e v je╣t∞ hlub╣φch noΦnφch hodinßch nastaly technickΘ problΘmy s SCSI pro vypalovaΦky. O noΦnφ vypalovßnφ se staral Petr MachßΦek, kter² se sna╛il rozjet druhou vypalovaΦku. Ta se ale tvß°ila, jako by byla na druhΘm SCSI °adiΦi (kter² tam ov╣em v∙bec nebyl). P°esto nakonec Petr stihl vypßlit pot°ebn² poΦet CDΦek, i kdy╛ se z°ejm∞ p°φli╣ mnoho nevyspal. Noc byla pro nßs pro v╣echny o hodinu krat╣φ, proto╛e se p°echßzelo na letnφ Φas.

Hned po snφdani v 9 hodin rßno letnφho Φasu u╛ byli v╣ichni na sv²ch mφstech. Pan Milan Zamazal p°edvedl editor Emacs v akci. Pou╛il k tomu Yeny∙v poΦφtaΦ a notebook jako grafick² terminßl. Na plßtn∞ hrßl Emacs v╣emi barvami. Bohu╛el tyto barviΦky byly promφtacφm rßmeΦkem dost v²razn∞ zkresleny. Pan Zamazal ukßzal, jak se v Emacsu vytvß°φ program v jazyce C. Napsal jednoduchou knihovnu, hlaviΦkov² soubor a hlavnφ program. Pak za pomocφ gdb dokßzal v Emacsu cel² program pohodln∞ krokovat. JednotlivΘ Φßsti k≤du se Milanovi pod prsty automaticky dopl≥ovaly. Analogicky byla p°edvedena v²roba jednoduchΘho LaTeXovΘho vstupnφho textu vΦetn∞ databßze bibliografiφ a odkaz∙ na tuto databßzi. V Φinnosti byl lispov² k≤d Emacsu pro po°izovßnφ LaTeXu s nßzvem AUCTeX. Emacs op∞t automaticky dopl≥oval jednotlivΘ LaTeXovΘ °φdicφ sekvence a to i podle kontextu. JednotlivΘ Φßsti LaTeXovΘho k≤du byly vyznaΦeny r∙zn²mi barvami. Vrcholem ukßzky byl Emacs+Gnus, co╛ je prost°edφ pro zpracovßnφ e-mail∙ s obrovsk²mi mo╛nostmi. U╛ivatel si m∙╛e definovat plno parametr∙ pro jednotlivΘ p°ijatΘ zprßvy, pomocφ kter²ch se usnad≥uje t°φd∞nφ a orientace. Takov² komfort je d∙le╛it² zvlß╣t∞ tehdy, dostßvßme-li stovky dopis∙ denn∞. Zßvidφm panu Zamazalovi jeho bezkonfliktnφ sou╛itφ s Emacsem, co╛ je v∞c, kterou bych taky pot°eboval. Jß jsem v tomto editoru sice napsal u╛ dv∞ knihy, ale po°ßd nad nφm trpφm, proto╛e nevφm, jak rychle vy°e╣it hodn∞ jednoduchΘ v∞ci, kterΘ jsem v DOSov²ch editorech m∞l raz dva. Rovn∞╛ m∞ odrazuje polymorfnφ chovßnφ tohoto editoru. Nap°φklad kdy╛ jednou edituji soubor s p°φponou txt a podruhΘ soubor zcela bez p°φpony, poka╛dΘ se chovß jinak tabelßtor.

Velmi ╛ßdanß byla p°ednß╣ka pana Petra Kolß°e o sendmailu. V ·vodu byly zmφn∞ny obecnΘ principy transportu elektronickΘ po╣ty a historickΘ souvislosti. Pak se p°ednß╣ejφcφ zam∞°il na sendmail a jeho konfiguraci. Dnes se bohu╛el vyskytuje stßle vφce "spam∙" a administrßtor∙m nezb²vß nic jinΘho, ne╛ proti tomu bojovat. Proto pova╛uji za d∙le╛itou tu Φßst p°ednß╣ky, kde jsme se dozv∞d∞li principy napadenφ poΦφtaΦe spamem prost°ednictvφm SMTP protokolu a mo╛nosti ochrany e-mailovΘho serveru proti takov²m lump∙m.

Po ob∞d∞ vystoupil se svou prezentacφ podruhΘ pan Petr Stan∞k. Dnes se nejednalo o hry, ale o mo╛nosti konfigurace window manageru. Hovo°ilo se p°edev╣φm o fvwm2, co╛ je z°ejm∞ jakßsi modifikace m∞ dob°e znßmΘho fvwm. P°iznßm se, ╛e jsem nepost°ehl p°φli╣ podstatn² rozdφl. V∞c se li╣ila snad jen v tom, ╛e hornφ li╣ty okΘnek nebyly jednobarevnΘ, ale duhovΘ. TakΘ nabφdka, kterß se vyno°φ po ╣lßpnutφ my╣φ na pozadφ, neobsahovala pouze texty, ale byla o╣perkovßna ikonkami. Myslφm si, ╛e jsem nena╣el d∙vod p°echßzet na fvwm2. Je ov╣em docela mo╛nΘ, ╛e jsem n∞co ne zcela dob°e pochopil.

Mezi druhou a Φtvrtou hodinou odpolednφ byl vymezen prostor pro p°ednß╣ku Michala Mühlpachra o Pythonu. Pochopil jsem, ╛e to je interpret podobn² Perlu, ale mezi Pythonem a Perlem vlßdne urΦitß rivalita. Jazyk je postaven na objektovΘm programovßnφ a vede programßtora ke tvorb∞ p°ehledn²ch k≤d∙. M∞l by tΘ╛ b²t snadn² k nauΦenφ. Kostra p°ednß╣ky byla promφtnuta na plßtno Netscapem jako WWW strßnka, p°iΦem╛ p°ednß╣ejφcφ postupn∞ posunoval v²°ez strßnky sm∞rem dol∙. M∞ osobn∞ p°epadl b∞hem tΘto p°ednß╣ky znaΦn² du╣evnφ ·tlum. Nechci se p°ednß╣ejφcφho nijak dotknout, ale na takov² monot≤nnφ p°ednes p°esn∞ krok po kroku podle textu na WWW strßnce jsem nebyl psychicky p°ipraven. Docela mi to p°ipomφnalo komerΦnφ prezentace a nikoli p°ednß╣ky b∞╛nΘ na akademickΘ p∙d∞. Dφval jsem se na rolovnφΦek po pravΘ stran∞ Netscapu, kter² se dostal do prvnφ t°etiny strßnky, kdy╛ m∞ zaΦal p°epadat spßnek. Musel jsem situaci °e╣it. Pro╣el jsem se tedy po vesnici Cikhßj a obe╣el v╣ech p∞t chalup tΘto vφsky dokola. Bylo krßsnΘ slunnΘ odpoledne. Kdy╛ jsem se vrßtil, rolovnφΦek byl ve dvou t°etinßch...

O p°estßvce prob∞hlo losovßnφ cen, kterΘ v∞novali LinuxovΘmu seminß°i ╣t∞d°φ sponzo°i. INET, a.s. http://www.inet.cz/ v∞noval poukßzky na nßkup na serveru Virtußlnφ Obchodnφ D∙m!® http://www.SHOP.cz v cenßch 100, 200 a 300 KΦ. Nakladatelstvφ Computer Press Brno http://www.cpress.cz v∞novalo hodnotnΘ knihy (Pou╛φvßme Linux, PGP, Apache - sprßva webovΘho serveru, Konfigurace a sprßva TCP/IP sφt∞, Programovßnφ v Perlu) a p°edplatnΘ Φasopisu CONNECT!, spoleΦnost IPEX http://www.ipex.cz v∞novala 6CD Infomagic Developers Resource. Ond°ej "Koala" Vßcha v∞noval anglick² originßl jednΘ z v²╣e zmφn∞n²ch knφ╛ek - Programming in Perl. Ceny byly vystaveny b∞hem seminß°e a nynφ do╣lo k losovßnφ podle kopiφ vizitek v╣ech p°φtomn²ch. U losovßnφ sice nebyl p°φtomen notß°, ale v╣ichni ·Φastnφci uznali v²herce za prßvoplatnΘ. V²herci si vybrali ceny podle po°adφ. Mezi vylosovan²mi byl i pan Mühlpachr, propagßtor Pythonu. P°esto╛e mezi knihami u╛ nebylo skoro nic jinΘho, ne╛ knφ╛ky o Perlu, nevybral si je.

Dokonale m∞ probudila sv∞╛φ p°ednß╣ka poslednφho vystupujφcφho pana Martina Mare╣e. Vrßtil se ke klasick²m vyjad°ovacφm prost°edk∙m, kterΘ mßm nejrad∞ji - ke k°φd∞ a tabuli. S obrovsk²m nadhledem (ale p°esto velmi srozumiteln∞) nßs seznßmil se zßkladnφmi koncepΦnφmi principy jßdra Linuxu vΦetn∞ historickΘho v²voje. K dobru p°i╣ly i nejr∙zn∞j╣φ historky programßtor∙ jßdra (mezi kterΘ Martin Mare╣ pat°φ) a pozadφ v²voje linuxovΘho k≤du. Dozv∞d∞li jsme se nap°φklad, ╛e k≤d jßdra je velmi mßlo komentovßn.

Opravdov² programßtor ze zßsady nepφ╣e komentß°e - kdy╛ to bylo t∞╛kΘ napsat, musφ to b²t t∞╛kΘ i p°eΦφst. Martin Mare╣ ve svΘ p°ednß╣ce

Na zßv∞r se otev°ela dlouhß diskuse, ve kterΘ se posluchaΦi ptali p°φtomnΘho odbornφka na nejr∙zn∞j╣φ fajnovosti jßdra operaΦnφho systΘmu. Bohu╛el, tato zajφmavß diskuse taky musela skonΦit, proto╛e v ╣est hodin veΦer odjφ╛d∞l z Cikhßje poslednφ autobus a zßhy nato i ostatnφ mobiln∞j╣φ ·Φastnφci seminß°e museli ukonΦit sezenφ a uvolnit ubytovacφ za°φzenφ. Vzßjemn∞ jsme se rozlouΦili slovy "ahoj, uvidφme se zφtra na elektronickΘ konferenci". Mßm dojem, ╛e v∞t╣ina ·Φastnφk∙ odjφ╛d∞la ze setkßnφ spokojena a obohacena o mnohΘ novΘ poznatky.

Zßv∞rem bych cht∞l p°ipomenout, ╛e od okam╛iku, kdy byl seminß° ohlß╣en na sφti, do doby, kdy byla zcela zapln∞na kapacita ubytovacφho za°φzenφ zßvazn∞ p°ihlß╣en²mi zßjemci, uplynula historicky velmi krßtkß doba. Znßm lidi, kte°φ se chvφli rozm²╣leli a pak u╛ bylo pozd∞. Takov² velk² zßjem o akci samoz°ejm∞ p°φjemn∞ p°ekvapil po°adatele. P°irozen∞ to znamenß, ╛e by urΦit∞ nebylo ╣patnΘ podobnou akci zopakovat. P°i rozhovoru na toto tΘma se znaven²mi po°adateli se zatφm nevyvrbil ╛ßdn² konkrΘtnφ termφn. Shodli jsme se na tom, ╛e zopakovßnφ akce nenφ ╣patn² nßpad, ale zatφm chyb∞jφ okam╛itΘ sφly se ujmout organizace. Je pot°eba si nejprve odpoΦinout, nadechnout a a╛ uplyne n∞jak² Φas, pak se k otßzce o dal╣φm seminß°i op∞t vrßtit...