╚asopis SoftwarovΘ noviny http://www.softnov.cz vyhla╣uje ji╛ po╣estΘ nejlep╣φ produkty vytvo°enΘ v oblasti v²poΦetnφ techniky. Letos bylo vyhlß╣eno 18 cen. Z toho jedna cena byla ud∞lena voln∞ ╣φ°enΘmu unixovΘmu operaΦnφmu systΘmu Linux.

Obsahem ceny Produkt roku je logo, kterΘ je mo╛nΘ pou╛φvat na v²robcφch, dßle diplom a keramika, kterß v tomto konkrΘtnφm p°φpad∞ byla pom∞rn∞ dost v nesouladu s m²m citliv²m v²tvarn²m cφt∞nφm, tak╛e kdy╛ °eknu, ╛e byla obludnß, tak jsem to vyjßd°il velmi mφrn∞. Na druhΘ stran∞ logo je v²tvarn∞ zda°ilΘ a ka╛d² vφ, ╛e hlavnφ jßdro ceny spoΦφvß v tom, ╛e redakce ΦeskΘho presti╛nφho poΦφtaΦovΘho Φasopisu, kterß mß jist∞ obrovsk² rozhled o tom, co se na poli informaΦnφch technologiφ d∞je, oznaΦila urΦitΘ produkty pro lo≥sk² rok jako nejlep╣φ. Cena nenφ spojena s ╛ßdnou finanΦnφ Φßstkou neproudφcφ ani v jednom, ani v druhΘm sm∞ru.

Na slavnostnφ p°edßvßnφ cen (4. ·nora 1998) se se╣li v sedmnßcti p°φpadech mana╛e°i odm∞n∞n²ch firem a v jednom p°φpad∞ zßstupci nov∞ vzniklΘho Sdru╛enφ u╛ivatel∙ operaΦnφho systΘmu Linux. Barvy "TuΦ≥ßka" (Linuxu) jsem p°i╣el v jinak naprosto komerΦnφm prost°edφ hßjit jß a Jakub Jelφnek, sprßvce sunsite.mff.cuni.cz a jeden z mnoha v²vojß°∙ jßdra tohoto operaΦnφho systΘmu (zvlß╣t∞ pro 64 bitovΘ architektury).

Vzhledem k mno╛stvφ ud∞len²ch cen nebyl Φas na proslovy zßstupc∙ v╣ech odm∞n∞n²ch produkt∙. V sedmnßcti p°φpadech by se takovΘ proslovy daly chßpat jako reklama komerΦnφch projekt∙. Mo╛nß i proto vystoupili pouze v ·vodnφ Φßsti smluvenφ p°ed°eΦnφci, mezi nimi╛ byl pan Ond°ej Neff, redaktor NeviditelnΘho psa, profesor Jan HlaviΦka z elektrofakulty ╚VUT a n∞kte°φ dal╣φ. Ani jß jsem se nedral k pomyslnΘmu mikrofonu (kter² tam vzhledem ke komornφmu rozm∞ru mφstnosti v∙bec nebyl), ale p°esto bych si alespo≥ dodateΦn∞ na t∞chto °ßdcφch dovolil projevit sv∙j nßzor.

P°edev╣φm bych cht∞l °φci, ╛e ocen∞nφ v p°φpad∞ Linuxu nepat°φ jen nov∞ vzniklΘmu Sdru╛enφ u╛ivatel∙ Linuxu, kterΘ se jist∞ mimo jinΘ bude zasazovat o to, aby se net°φ╣tily sφly p°i v²voji a prosazovßnφ lokalizaΦnφch standard∙ pro tento operaΦnφ systΘm. Cena pat°φ desφtkßm v²vojß°∙ jßdra Linuxu v Φele s Linusem Torvaldsem. Ti pracujφ po celΘ zem∞kouli a poklßdajφ za svou Φest zve°ejnit svou prßci jako free software.

Dßle cena pat°φ stovkßm v²vojß°∙ ovladaΦ∙ k dynamicky se rozvφjejφcφm a m∞nφcφm za°φzenφm v╣eho druhu. Tito lidΘ Φasto pracujφ ve stφ╛en²ch podmφnkßch, proto╛e nemajφ dop°edu (p°ed zahßjenφm prodeje nebo sΘriovΘ v²roby) k dispozici hardwarovΘ specifikace. V n∞kter²ch zvlß╣t∞ odsouzenφhodn²ch p°φpadech tyto specifikace nedostanou v∙bec. Pak musφ nastoupit ryze "hackerskß" Φinnost, kdy dlouh²mi a chyt°e mφ°en²mi experimenty je pot°eba odhalit, na jakΘm principu za°φzenφ vlastn∞ pracuje. Je t°eba si uv∞domit, ╛e zßkaznφkovi, kter² si koupφ n∞jakΘ novΘ za°φzenφ (grafickou kartu, sφ╗ovou kartu, tiskßrnu, za°φzenφ pro zßznamovß mΘdia v╣eho druhu apod.) naprosto samoz°ejm∞ vypadne z krabice disketa nebo jin² nosiΦ s ovladaΦi pro toto za°φzenφ. Tyto p°ibalenΘ ovladaΦe jsou pou╛itelnΘ jen pro komerΦn∞ prosazovan² operaΦnφ systΘm. A nynφ zßle╛φ na tom, zda zßkaznφk najde na Internetu ovladaΦ pro nov∞ zakoupenΘ za°φzenφ i pro Linux. Ve v∞t╣in∞ p°φpad∙ najde. Tato skuteΦnost dokazuje nejen to, jak nelehk² a nerovnoprßvn² souboj zde free software proti komerΦnφmu sv∞tu hraje, ale i obrovskou ╛ivotaschopnost my╣lenek a princip∙ voln∞ ╣φ°enΘho softwaru, kter² v rychle se m∞nφcφm hardwarovΘm prost°edφ poΦφtaΦ∙ v∙bec neztrßcφ dech, ale naopak, nab²vß na sφle.

V neposlednφ °ad∞ pat°φ cena tisφcovkßm v²vojß°∙ aplikaΦnφho softwaru. Ten je v∞t╣inou po vzoru jßdra systΘmu distribuovßn na stejn²ch nebo podobn²ch licenΦnφch principech. Teprve aplikaΦnφ software posunuje operaΦnφ systΘm z ryze teoretickΘho a akademickΘho sv∞ta do sv∞ta u╛ivatel∙ a napl≥uje tedy poslßnφ ka╛dΘho operaΦnφho systΘmu.

UrΦit∞ cena pat°φ tΘ╛ distributor∙m, kte°φ "balφ" prßci v²╣e zmφn∞n²ch v²vojß°∙ do ·hledn²ch balφΦk∙ - distribucφ. Tak se tato prßce dostßvß k rukßm u╛ivatel∙ ve velmi stravitelnΘ form∞, kompletnφ, kompaktnφ a vesm∞s u╛ivatelsky p°φtulnΘ. Zde je t°eba p°ipomenout, ╛e existuje n∞kolik distribucφ Linuxu. N∞kterΘ najdeme na Internetu a jsou p°ipraveny k okam╛itΘmu nainstalovßnφ. StaΦφ mφt poΦφtaΦ p°ipojen k Internetu pevnou a rychlou linkou a instalaci odstartovat. JinΘ distribuce a mutace t∞chto distribucφ nachßzejφ mφsto na nejr∙zn∞j╣φch vydßnφch CD-ROM. Zde je rovn∞╛ podnikatelsk² prostor pro r∙znΘ firmy, proto╛e free software nikomu nezakazuje podnikat v jeho distribuovßnφ. StaΦφ si po°ßdn∞ p°eΦφst licenΦnφ podmφnky.

Je╣t∞ nedßvno zaznφval z r∙zn²ch mφst nßzor, ╛e unixovΘ systΘmy jsou velmi drahß softwarovß °e╣enφ, kterß jsou nasazovßna jen tam, kde skuteΦn∞ o n∞co jde. Nap°φklad si nedovedu p°edstavit, ╛e by n∞jak² jin² operaΦnφ systΘm b∞╛el na serverech v bankßch, kde se spravujφ mΘ elektronickΘ penφze. Nßzor o finanΦnφ nedostupnosti UNIXu implikoval zcela nesprßvnΘ tvrzenφ, ╛e pro "b∞╛nou" poΦφtaΦovou ve°ejnost je UNIX naprosto zbyteΦn² p°epych a nenφ nutnΘ se jφm zab²vat. Dokonce znßm redaktory n∞kter²ch poΦφtaΦov²ch Φasopis∙, kte°φ neskr²van∞ tvrdili, ╛e jejich Φasopis pokr²vß platformu INTEL/Microsoft, co╛ jim naprosto staΦφ. Tak╛e pokud jsem jß cht∞l zmφnit n∞co jinΘho, nedostal jsem v jejich Φasopisu prostor.

Linux zcela jednoznaΦn∞ vyvracφ v²╣e zmφn∞n² nesprßvn² nßzor. Nejen, ╛e to nenφ finanΦn∞ nedostupn² unixov² systΘm, on je toti╛ zcela zadarmo. Nßzor, ╛e sprßva UNIXu je drahß, proto╛e vy╛aduje velmi fundovanΘ odbornφky, taky neobstojφ. UNIX je na╣t∞stφ za°azen do uΦebnφch osnov na v╣ech vysok²ch ╣kolßch s poΦφtaΦov²m zam∞°enφm a dφky Linuxu si tento typ operaΦnφho systΘmu majφ mo╛nost osahat obrovskΘ zßstupy student∙ na sv²ch domßcφch PC. V∞t╣ina sprßvc∙ d∙le╛it²ch internetov²ch uzl∙ vßm potvrdφ, ╛e pokud cht∞jφ mφt klidnΘ spanφ, musejφ naprosto p°esn∞ v∞d∞t, co jejich systΘm d∞lß. To jim poskytuje prßv∞ UNIX. Z hlediska cenovΘ rentability pak v mnoha p°φpadech volφ pro svΘ servery Linux. Poklßdß se za samoz°ejmΘ, ╛e jsou ve°ejn∞ k dispozici zdrojovΘ k≤dy v╣ech souΦßstφ Linuxu.

V ·vodnφm proslovu pan Koubsk² °ekl, ╛e rozhodnutφ o ud∞lenφ ceny vznikß na nedemokratick²ch principech, proto╛e nerozhodujφ Φtenß°i Φasopisu sv²m hlasovßnφm, ale pouze ·zkß skupina redaktor∙. Myslφm si, ╛e v p°φpad∞ Linuxu se do tohoto nedemokratickΘho rozhodovßnφ promφtl hlas Φtenß°∙ a u╛ivatel∙ podstatn∞ siln∞ji, ne╛ by si to redakce mo╛nß p°ipustila. Dovedu si p°edstavit, ╛e v dopisech Φtenß°∙ se zaΦala zvy╣ovat poptßvka po Φlßncφch o free softwaru a na zßklad∞ toho redakce rozhodla ud∞lit cenu i v tΘto oblasti. Dovolil bych si konstatovat, ╛e je to sv²m zp∙sobem v²jimka. V ostatnφch p°φpadech se mana╛e°i firem mo╛nß i trochu vnucujφ, aby redakce zpracovala recenzi zrovna na jejich v²robek. Tφm je redakce neustßle obklopovßna nejnov∞j╣φmi technologiemi, kterΘ mo╛nß aspirujφ i na Produkt roku. V p°φpad∞ Linuxu ale dostala redakce podn∞t "zdola", ze zcela opaΦnΘho konce pomyslnΘ proudnice: v²robce - distributor - u╛ivatel. To dokazuje v²luΦnost tohoto typu softwaru. Byla p°islφbena spoluprßce zßstupc∙ Sdru╛enφ u╛ivatel∙ operaΦnφho systΘmu Linux s redakcφ, tak╛e je pravd∞podobnΘ, ╛e se Φtenß°i Softwarov²ch novin brzy setkajφ s fundovan²mi Φlßnky o problematice voln∞ ╣φ°enΘho softwaru.

Tento text byl zaslßn ve stejnΘm zn∞nφ do Softwarov²ch novin a Linuxov²ch novin.