KDE je kompletnφ grafickΘ prost°edφ urΦenΘ pro Linux. Za jeho v²vojem stojφ my╣lenka, ╛e p°esto╛e u╛ivatelΘ operaΦnφho systΘmu Linux mohou ji╛ dlouhou dobu pracovat v grafickΘm prost°edφ X-window, dosud nem∞li kompletnφ grafick² desktop jako u╛ivatelΘ jin²ch operaΦnφch systΘm∙. Ano, bylo tu vφce verzφ window manager∙, kterΘ vφce nebo mΘn∞ ·sp∞╣n∞ emulovali Motif Window manager, GUI Windows 95, NeXTStepu, Macintoshe nebo poΦφtaΦ∙ Amiga. Na druhΘ stran∞ prakticky neexistoval ╛ßdn² dostupn² desktop manager, integrovan² sprßvce soubor∙ nebo session manager odpov∞dn² za znovuspu╣t∞nφ v╣ech program∙ podobn∞ jak je tomu nap°φklad na poΦφtaΦφch SGI. CelΘ grafickΘ prost°edφ tak vzdßlen∞ v╛dy "n∞co" p°ipomφnß, ale na druhΘ stran∞ je pestrou sm∞sφ aplikacφ, kterΘ nejen╛e nemajφ ╛ßdn² jednotn² vzhled nebo styl, ale dokonce se n∞kdy znaΦn∞ odli╣ujφ i v ovlßdßnφ. Toto je jedna z v∞cφ, kterou by KDE mohlo odstranit, i kdy╛ pravd∞podobn∞ neodstranφ z d∙vod∙ licenΦnφch, ale o tom dßle.

Co tedy KDE je? Primßrn∞ samoz°ejm∞ kompletnφ grafick² desktop zalo╛en² na window manageru kwm, desktop manageru s integrovan²m sprßvcem soubor∙ - kfm a panelu nßstroj∙, kter² se jmenuje klasicky kpanel. P°i b∞╛nΘm seznßmenφ s KDE Φlov∞ka napadne "koneΦn∞ n∞co, co se nesna╛φ vypadat jako Windows 95" a takΘ to, ╛e KDE je n∞co, co tu je╣t∞ nebylo, n∞co novΘho, originßlnφho. P°esto KDE mß svΘho duchovnφho prap°edka a to v CDE, ale na druhou stranu je vid∞t, ╛e se vydalo svou cestou a ne cestou nekoneΦnΘho napodobovßnφ a╗ ji╛ Φehokoliv jinΘho. Pro b∞╛nΘho u╛ivatele je p°φnosem ov╣em nejenom jednotnost GUI, ale i relativnφ jednoduchost konfigurace. Pokud chci zm∞nit pozadφ nenφ t°eba editovat konfiguraΦnφ soubory, ale staΦφ jednodu╣e pou╛φt grafickΘ nßstroje pro jeho zm∞nu. Ty mi dovolφ zm∞nu font∙, styl∙ (dnes jsou podporovßny jen dva: Motif a Windows 95), v²b∞r a konfiguraci ╣et°iΦe obrazovky a mnoho dal╣φch. Stejn∞ tak lze nastavit parametry klßvesnice, nakonfigurovat my╣ nebo vybrat si ten nejvhodn∞j╣φ beep. B∞╛n² u╛ivatel, kter² toho o poΦφtaΦφch moc nevφ, mo╛nß prßv∞ jßsß (mo╛nß takΘ ne) a ortodoxnφ unixßci obracejφ oΦi v sloup s pocitem neodvratnΘho "Konce95". Na╣t∞stφ KDE nenφ nikomu vnucovßno, nijak integrovßno s jßdrem apod. a tak starß v²hoda unixu, ╛e v p°φpad∞ nouze lze v╣e ud∞lat i jinak, i kdy╛ relativn∞ slo╛it∞ji, stßle z∙stßvß v platnosti. KDE sice zatφm neobsahuje nßstroje pro administraci u╛ivatelsk²ch ·Φt∙, ale a╛ jednou bude, jist∞ to nebude nikomu zabra≥ovat v tom, aby nadßle pou╛φval adduser nebo dokonce p°φmou editaci souboru /etc/passwd.

CelΘ prost°edφ KDE je ve v╣ech t∞ch desφtkßch desktop∙, kterΘ existujφ, zajφmavΘ je╣t∞ z jednoho hlediska. Je toti╛ navr╛enΘ jako sφ╗ov² desktop. Sprßvce soubor∙ kfm nerozli╣uje mezi lokßlnφm souborov²m systΘmem a nap°φklad FTP nebo WWW serverem.

Ka╛d² soubor nebo adresß° je definovßn sv²m URL a tak nenφ problΘm vytvo°it specißlnφ KDE sφ╗ov² link, kter² bude ukazovat nap°φklad na anonymnφ FTP server a nebo pomocφ metody drag&drop p°enß╣et soubory z FTP serveru na lokßlnφ disk nebo naopak. Krom∞ toho funguje takΘ jako celkem slu╣n² WWW prohlφ╛eΦ, kter² podporuje FRAMES, barevnΘ fonty, animovanΘ GIFy atd. Na druhou stranu JavaScript neumφ a ╣patn∞ vyhodnocuje MIME typ, kter² je v HTTP hlaviΦce a za nφm╛ nßsleduje charset (takov² dokument se nezobrazφ, ale nabφdne ke sta╛enφ).

Krom∞ samotnΘho desktopu KDE existuje i distribuce aplikacφ, utilit, sφ╗ovΘho software a takΘ multimΘdiφ. Ka╛d² z t∞chto program∙ musφ vyhovovat n∞kter²m kriteriφm kladen²m na KDE aplikace, jako je nap°φklad povinnost poskytovat nßpov∞du, standardnφ ovlßdßnφ atd. Dφky tomu staΦφ otev°φt kedit, co╛ je jednoduch² textov² editor a pokud do n∞j drag&drop p°etßhnete ikonku textovΘho souboru ze sprßvce soubor∙, je tento soubor v editoru kedit otev°en a je mo╛no s nφm zaΦφt pracovat. Druhou mo╛nosti je dvojφ kliknutφ na stejnΘ ikonce souboru, ale v tomto p°φpad∞ se otev°e nov² kedit mφsto toho, aby se pou╛il ji╛ spu╣t∞n².

Mnoho aplikacφ, kterΘ jsou v distribuci KDE jsou do KDE portovanΘ a v╣em u╛ivatel∙m Linuxu jist∞ znßmΘ aplikace, jako je nap°φklad ghostview, xdvi a dal╣φ. Je zde ov╣em i mnoho nov²ch program∙, jako je kcalc (kalkulßtor), kjots (program pro psanφ krßtk²ch poznßmek, ·vah atd.), hexeditor nebo ji╛ zmi≥ovan² kedit. Nechybφ sφ╗ovΘ utility s grafick²m rozhranφm jako je ping, nslookup a traceroute nebo nov∞ v KDE Beta 2 kmail. Tato aplikace si zaslou╛φ del╣φ zmφnky.

Jde samoz°ejm∞ o program, kter² KDE "jakoby z oka vypadl". Umo╛≥uje Φtenφ lokßlnφ po╣ty i p°φstup na vzdßlen² POP3 server. Je mo╛no nastavit filtrovßnφ po╣ty i souΦasn² p°φjem po╣ty z vφce zdroj∙ (nap°φklad vφce POP3 server∙) a to tak, ╛e lze i definovat foldery, do kter²ch bude po╣ta uklßdßna i pro tyto jednotlivΘ zdroje. Bohu╛el celkov∞ je kmail ve stßle je╣t∞ dost experimentßlnφm stavu.

AΦkoliv toto v╣e mo╛nß zn∞lo krßsn∞, m∙╛e se to jevit i jinak. Zßle╛φ toti╛ na pohledu. LidΘ, kte°φ tvo°φ KDE, si vzali za cφl vytvo°it kvalitnφ produkt a to se jim jist∞ poda°φ. P°esto╛e mß distribuce KDE je╣t∞ co odla∩ovat, vylep╣ovat a dokonce se zdß, ╛e ani nenφ stßle kompletnφ, je stßle lep╣φ a nap°φklad Beta 2 je oproti Beta 1 i znaΦn∞ rychlej╣φ a shovφvav∞j╣φ k hardware a tak b∞╛φ celkem slu╣n∞ i s 16 MB RAM.

Co je ov╣em kazem na celΘm projektu KDE je pou╛itß knihovna Qt, kterß je voln∞ pou╛itelnß pro nekomerΦnφ ·Φely, ale pro ·Φely free software znaΦn∞ limitujφcφ. KDE se tak stane snad n∞kdy dokonal²m produktem, kterΘmu nebude chyb∞t nic - s v²jimkou budoucnosti.