LinuxovΘ noviny | Prosinec 1997 | ||
| |||
Nßsledujφcφ text je emailovΘ interview s Linusem Torvaldsem, tv∙rcem operaΦnφho systΘmu Linux. Proto╛e je velice zaneprßzdn∞n, d∞kujeme mu, ╛e nßm v∞noval n∞kolik minutek, ve kter²ch nßm sd∞lil na Φem prßv∞ pracuje. Originßl tohoto interview naleznete na adrese http://www.inxutil.com/inx_linux/inx_linus_intv.html.
TS: ProΦ jsi byl vzh∙ru tak dlouho do noci?
TS: Co je pravdy na pov∞stech, ╛e chce╣ pokraΦovat s jßdrem
Linuxu na komerΦnφ bßzi?
Proto m∙╛e ka╛d² klidn∞ spßt s p°esv∞dΦenφm, ╛e pokud bych cht∞l komercializovat Linux, musel bych k tomu mφt souhlas tolika lidφ, ╛e to prost∞ nenφ mo╛nΘ. Krom∞ toho, kdyby Φert cht∞l a jß bych n∞kter² kernel komercializoval, tak by se neztratila GPL nad star╣φmi jßdry, kterß by nep°estala fungovat a jist∞ by se na╣li lidΘ, kte°φ by pokraΦovali v jejich v²voji, proto╛e si myslφ, ╛e by Linux m∞l z∙stat free. V²sledkem tedy je, ╛e opravdu nenφ Φeho se obßvat.
TS: Jak² je stav podpory multiprocesorov²ch systΘm∙ v jßd°e?
Jednoduch² zßmek urΦen² k ochran∞ dat jßdra je nejjednodu╣╣φ cestou jak ud∞lat podporu pro SMP, ale je zde problΘm s jist²m typem zßt∞╛e (v╣e, co intenzivn∞ pou╛φvß volßnφ jßdra, nap°. web server). Ale i tak to pracuje celkem p∞kn∞ (nap°. pro paralelnφ make atd.). Ale je╣t∞ to nenφ dobrΘ finßlnφ °e╣enφ. Dobrou zprßvou je, ╛e to v╣ichni v∞dφ a ╛e cesta jednoduchΘho zßmku je pouze prvnφm p°iblφ╛enφm. SouΦasnß v²vojovß jßdra (°ada 2.1) u╛ obsahuje implementaci nßsobnΘho zßmku SMP (multi-lock), kterß je pom∞rn∞ zda°ilß. V souΦasnΘ dob∞ je velkß Φßst jßdra zamykßna jednoduch²m zßmkem, ale velk² rozdφl je v tom, ╛e to ji╛ nenφ koncepΦnφ nutnostφ, ale pouze v²sledkem pomalΘho p°echodu z p∙vodnφho modelu SMP na nov². Proto bylo ve verzφch °ady 2.0 dost nemo╛nΘ p°esunout n∞jakou Φßst jßdra mimo zßmek. Verze 2.2 u╛ bude mφt mnoho d∙le╛it²ch subsystΘm∙ odd∞len²ch (obsluha proces∙, p°eru╣enφ, signßly apod.)
TS: Existuje mnoho Linuxov²ch projekt∙, vidφ╣ n∞jak² jako
v²znamn∞j╣φ ne╛ ostatnφ?
Z projekt∙ v u╛ivatelskΘm prostoru se mi nejvφce lφbφ wine (emulßtor prost°edφ MS Windows) a egcs (pokraΦovatel projektu GNU C kompileru). Ale jsou jist∞ i jinΘ zajφmavΘ projekty, jako nap°. NC spoleΦnosti Corel, kter² je zalo╛en na Linuxu b∞╛φcφm na StrongARM (bli╛╣φ informace jsou v Φlßnku NC spoleΦnosti Corel).
TS: Pravd∞podobn∞ nejΦast∞j╣φ otßzka: Kterou distribuci Linuxu pova╛uje╣ osobn∞ za nejlep╣φ a proΦ?
Jin²m (a to dost podstatn²m) problΘmem je, ╛e mßm doma t°i stanice DEC Alpha a Red Hat je jednou z mßla distribucφ Linuxu, kterß je k dispozici na vφce architekturßch. Proto jsou mo╛nosti mΘ volby pon∞kud omezeny. Samoz°ejm∞ nechci vychvalovat pouze Red Hat - velice se mi lφbφ t°eba SuSe. Vypadß docela dob°e a aΦkoli byla p∙vodn∞ n∞meckß (jejich prvnφ CD bylo celΘ v n∞mΦin∞ - mohu tento jazyk dek≤dovat, pokud bych cht∞l, ale nemohu jej Φφst), dnes ji╛ mß i anglickou verzi. ╚ßsteΦn∞ takΘ proto, ╛e m∞li jazykovΘ problΘmy, se nynφ sna╛φ brßt vß╛n∞ problΘmy internacionalizace. Dost takΘ zßle╛φ na tom, co od distribuce chcete. Caldera mß jinΘ cφle ne╛ t°eba Red Hat nebo Suse. Kv∙li jejich p∞knΘmu desktopu jsem ji nainstaloval na poΦφtaΦ mΘ ╛eny (ale jakmile si na n∞j zvykla, ihned jsem jejφ poΦφtaΦ p°einstaloval na Red Hat jenom proto, ╛e jsem lφn² jako ve╣ a proto╛e mßm na sv²ch poΦφtaΦφch Red Hat a necht∞l jsem se starat o dva r∙znΘ systΘmy, kdy╛ se tomu mohu vyhnout...). Pro n∞kterΘ lidi m∙╛e b²t ale Caldera kv∙li jejich podpo°e Netware jedinou volbou.
TS: Nynφ ╛ije╣ ve Spojen²ch stßtech. M∙╛e╣ nßm °φci, kde
pracuje╣, co tvoje rodina atd.?
("My" znamenß jß, moje ╛ena Tove, na╣e deset m∞sφc∙ starß dcera Patricia a na╣e dv∞ koΦky Randi a Misu. Ano, kdy╛ jsme se st∞hovali, vzali jsme s sebou na╣e koΦky.) Pracuji pro maliΦkou spoleΦnost Transmeta a skoro oficißlnφ prohlß╣enφ °φkß, ╛e vyrßbφme "produkty". Pokud by se n∞kdo zeptal, jakΘ "produkty", odpov∞∩ by pravd∞podobn∞ zn∞la "p∞knΘ produkty". Tak a te∩ znßte v╣echny podrobnosti.
(Ale ne, ve skuteΦnosti to nesouvisφ s Linuxem: Cht∞l jsem d∞lat
n∞co novΘho n∞kde, kde mi dovolφ pracovat jak na Linuxu tak i na n∞Φem jinΘm, a spoleΦnost Transmeta je rßda, ╛e pokraΦuji ve v²voji
Linuxu nesvßzßn °et∞zy - pravd∞podobn∞ proto, ╛e Linux hojn∞
pou╛φvajφ na sv²ch poΦφtaΦφch.)
|