Does a good farmer neglect a crop he has planted?
Does a good teacher overlook even the most humble student?
Does a good father allow a single child to starve?
Does a good programmer refuse to maintain his code?
-- Geoffrey James, The Tao of Programming
Unix je navr╛en tak, ╛e se sklßdß z tisφce malink²ch ale u╛iteΦn²ch progrßmk∙. V p°φpad∞ GNU a Linuxu ka╛d² tento progßmek implementoval n∞kdo jin² a proto se standardn∞ dodßvajφ v odd∞len²ch balφcφch ve zdrojovΘ form∞ a jsou pohßzenΘ v╣ude po internetu. Vy je pak musφte p°elo╛it, co╛ Φasto nenφ v∙bec jednoduchΘ (dφky tomu, ╛e auto°i Φasto pou╛φvajφ jinΘ prost°edφ, ne╛ vy) a proto se musφ mφrn∞ upravovat, konfigurovat apod. To je prßce pro opravdovΘho UnixovΘho hackera, proto╛e ka╛dß chyba zde m∙╛e p°inΘst potencißlnφ dφry v bezpeΦnosti. Proto hned v prvopoΦßtcφch zaΦaly vznikat binßrnφ distribuce. Ty obsahovaly jednotlivΘ balφky u╛ zkompilovanΘ. Ty nejstar╣φ se v∞t╣inou sklßdaly z jednΘ bootovacφ diskety, pomocφ kterΘ se vytvo°ila partition a balφku, kter² se na ni rozbalil.
╚asem ale program∙ p°ib²valo a distribuce rostly. V∞t╣ina lidφ necht∞la instalovat v╣echno a proto p°i╣ly prvnφ opravdovΘ distribuce jako SLS Φi Slackware, kterΘ obsahovaly odd∞lenΘ balφky pro jednotlivΘ programy a instalaΦnφ disketu, kterß u╛ pomocφ n∞jakΘho interaktivnφho scriptu nainstalovala pouze to, co cht∞l u╛ivatel. Distribucφ dnes existuje mnoho. Dominantnφ jsou ale t°i - Debian, Redhat a Slackware.
╚asem p°ib²valy dal╣φ vymo╛enosti - balφk mohl mφt script, kter² provedl jeho konfiguraci po rozbalenφ (nastavenφ prom∞nn²ch apod.) nebo p°ed smazßnφm zametl, soubor s krßtk²m popisem balφku pro u╛ivatele apod.
Distribuce Debian a RedHat ale majφ mnoho jin²ch vymo╛enostφ. Jejich sprßvci balφk∙ u╛ nepou╛φvajφ jednoduchΘ archivy s pßr specißlnφmi soubory, ale jsou mnohem chyt°ej╣φ. O balφk se starajφ u╛ od jeho kompilace. Autor balφku vezme originßlnφ zdrojov² program, vytvo°φ patch, kter² umo╛nφ program sprßvn∞ zkompilovat a potom napφ╣e script, kter² se postarß o sprßvnou kompilaci a instalaci. To potom spolu s popisem balφku a dal╣φmi v∞cmi napφ╣e do specifikaΦnφho souboru a sprßvce balφku potom z n∞ho automaticky vytvo°φ zdrojov² balφk. Ten obsahuje ve╣kerΘ d∙le╛itΘ informace pro kompilaci na danΘ distribuci. Jednoduch²m p°φkazem pak kdokoli m∙╛e automaticky balφk p°ekompilovat. To ohromn∞ zjednodu╣uje sprßvu distribuce zejmΘna v p°φpadech, ╛e je z n∞jakΘho d∙vodu nutnΘ p°ekompilovat v╣echny balφky (objevila se novß knihovna Φi p°ekladaΦ), nebo distribuci p°evΘst na novou platformu.
Po kompilaci balφku vznikne binßrnφ balφk. Ten se bez potφ╛φ m∙╛e automaticky nainstalovat a nakonfigurovat. Navφc ale se umφ vφcemΘn∞ automaticky updatovat. Pokud si p°inesete novou verzi, jednoduch²m p°φkazem provedete update bez jakΘkoliv ztrßty dat Φi konfigurace (v∞t╣inou). To lze provßd∞t i ve velkΘm m∞°φtku a proto pokud vyjde novß verze distribuce, pouze zavolßte updatovacφ script, zvolφte co p°idat a je to. Nenφ nutnß ╛ßdnß reinstalace.
Sprßvci balφk∙ majφ i nep°ebernΘ mno╛stvφ dal╣φch vymo╛enostφ, jako zßvislosti mezi balφky (pokud jeden balφk ke svΘ Φinnosti pot°ebuje dal╣φ) apod. Dφky tomu je sprßva takovΘ distribuce velmi snadnß.
Distribuce vynikß jednoduchou instalacφ a obsahuje v∞t╣inu zajφmav²ch program∙. Podle mΘho nßzoru je nejvhodn∞j╣φ pro novßΦky.
Jejφ slabostφ je instalaΦnφ procedura, kterß je pon∞kud zdlouhavß dφky obrovskΘmu mno╛stvφ balφk∙, kterΘ Debian obsahuje (vφce ne╛ 2000). TakΘ p°edpoklßdß hlub╣φ znalost Unixu, proto╛e hned p°i instalaci se Vßs vyptß na konfiguraci sφ╗ov²ch daemon∙ a dal╣φch vymo╛enostφ, kterΘ novßΦka asi vyd∞sφ.
╚eskou verzi distribuce debian si m∙╛ete objednat na strßnkßch ╚eskΘ nadace pro podporu free software Φi od nakladatelstvφ Computer Press.