 |
Editor p°φkazovΘho °ßdku
╚asto se vßm stane, ╛e byste cht∞li znovu pou╛φt n∞kter² z p°edchozφch
Ex-p°φkaz∙. Nebo jej lehce upravit. ZejmΘna p°i lad∞nφ slo╛it∞j╣φch
nahrazovacφch p°φkaz∙ je takovß pot°eba tak°ka bytostnß. vim nabφzφ
pomocnou ruku.
Mß toti╛ vestav∞n editor p°φkazovΘho °ßdku. Chovß se tak, jak jsme u podobn²ch
nßstroj∙ zvyklφ - umφ vyvolßvat d°φve pou╛φvanΘ p°φkazy, dovolφ vßm po
nich ╣mejdit kurzorem a upravovat je a dokoce dovede i dopl≥ovat nßzvy soubor∙
Φi jin²ch objekt∙.
Zßkladnφmi nßstroji pro pohyb v historii p°φkaz∙ jsou klßvesy [╣ipka nahoru] a [╣ipka dol∙] . Jejich prost°ednictvφm m∙╛ete
vyvolßvat star╣φ Φi nov∞j╣φ p°φkazy. Kapacita historie je dßna volbou history . Nap°φklad p°φkazem :set history=50 na°φdφte, aby si editor pamatoval
padesßt p°φkaz∙.
Pokud napφ╣ete zaΦßtek p°φkazu a pak stisknete [╣ipku nahoru] , bude vim nabφzet jen ty
zapamatovanΘ p°φkazy, kterΘ zaΦφnajφ vßmi zadan²m °et∞zcem. Tφm lze putovßnφ
historiφ podstatn∞ urychlit.
P°φklad:
╪ekn∞me, ╛e konvertujete skupinu soubor∙ z textovΘho formßtu MS DOSu do
Unixu a nemßte po ruce nic vhodn∞j╣φho, ne╛ vim. Klasick²m postupem je
spustit vim *.txt a pro ka╛d² ze soubor∙ pak provΘst trojici
p°φkaz∙
:set notextmode
:w
:n
U prvnφho souboru je budete muset vypsat, ale u dal╣φch pak staΦφ ji╛ pouhß
sekvence :s[╣ipka nahoru] a na p°φkazovΘm
°ßdku se objevφ cel² p°φkaz :set notextmode .
StejnΘho v²sledku dosßhnete trojφm stisknutφm klßvesy [╣ipka nahoru] .
V rßmci °ßdku se pak m∙╛ete pohybovat kurzorov²mi klßvesami [doleva] a [doprava] .
Chovßnφ editoru p°ipomφnß vklßdacφ re╛im. Pφ╣ete-li viditelnΘ znaky, vsouvajφ
se do °ßdku, [Backspace] ma╛e znak p°ed kurzorem
atd. atp.
Krom∞ p°φkazovΘho °ßdku m∙╛ete stejn² editor pou╛φvat i pro vyhledßvanΘ vzory,
v²razy a vstupnφ °ßdky funkce input() . Ka╛dß z t∞chto Φty°
kategoriφ mß svou vlastnφ historii a nemφchß se s ostatnφmi.
Dopl≥ovßnφ
Moc milou v∞ciΦkou je automatickΘ dopl≥ovßnφ nßzv∙ soubor∙, voleb a
dal╣φch konstrukcφ. Nebudu dlouho chodit kolem horkΘ ka╣e a namlsßm vßs
p°φkladem.
P°φklad:
Zadejte :e (za "e" je mezera) a stiskn∞te [Tab] . Editor pφpne a nabφdne vßm jmΘno prvnφho souboru
z aktußlnφho adresß°e. Kdy╛ [Tab] opakujete,
nabφzφ dal╣φ a dal╣φ soubory.
Klßvesa [Tab] toti╛ aktivuje automatickΘ dopln∞nφ
prßv∞ rozepsanΘho slova. vim dovede dopl≥ovat
- jmΘna p°φkaz∙
- jmΘna hesel
- jmΘna soubor∙
- jmΘna voleb
Chovß se inteligentn∞ - dopl≥ovanΘ objekty vybφrß podle pozice, kde se
momentßln∞ nachßzφ kurzor. Nap°φklad ve v²╣e uvedenΘm p°φkladu byl kurzor na
pozici parametru p°φkazu :e , kter²m mß b²t jmΘno
souboru. Proto se nabφzely nßzvy soubor∙. Kdybyste mφsto :e zahßjili p°φkaz :set ,
nabφzel by nßzvy voleb.
Kdy╛ zadßte poΦßteΦnφ znaky, nabφzφ editor pouze jmΘna, kterß zaΦφnajφ uveden²m
°et∞zcem. Vyhovuje-li jedinΘ, bude dopln∞no. Jestli╛e existuje n∞kolik
vyhovujφcφch alternativ, vim pφpne (aby upozornil, ╛e by cosi mohlo
drhnout) a doplnφ prvnφ vyhovujφcφ jmΘno. Pokud vßm nevyhovuje, stiskn∞te
[Tab] znovu a dostanete dal╣φ. A tak dßle po°ßd
dokola.
Klßvesou Ctrl-D si vypφ╣ete v╣echna vyhovujφcφ
jmΘna, tak╛e budete mφt p°ehled. Pomocφ Ctrl-N a
Ctrl-P m∙╛ete poskakovat mezi jednotliv²mi
mo╛nostmi.
AutomatickΘ dopl≥ovßnφ ve skuteΦnosti nenφ pevn∞ svßzßno s klßvesou [Tab] . Nap°φklad p∙vodnφ editor vi k tomuto
·Φelu pou╛φval Ctrl-E a stejn∞ se chovß i
vim, pokud pracuje v (implicitnφm) kompatibilnφm re╛imu. Klßvesu,
kterß mß aktivovat automatickΘ dopln∞nφ urΦuje volba wildchar . Nap°φklad po provedenφ :set wildchar=<F5> bude dopl≥ovat funkΦnφ
klßvesa [F5] .
© 1997, 1998 Pavel Satrapa
|