Formßtovßnφ textu

Abych p°ede╣el p°φpadnΘmu nedorozum∞nφ, p°edem vyjasnφm pozice. vim je ASCII editor, nikoli typografick² nßstroj. V tΘto Φßsti budu proto mluvit o formßtovßnφ textu, tedy uspo°ßdßnφ jednotliv²ch znak∙ do °ßdk∙ a sloupc∙. Nebudu se zab²vat sazbou, Φili estetickou ·pravou textu, kterß vy╛aduje prßci s proporcionßlnφm pφsmem, jeho r∙zn²mi druhy a velikostmi. V oblasti sazby nemß vim co nabφdnout. M∙╛e poslou╛it pouze jako nßstroj k editaci zdrojov²ch text∙ pro specializovanΘ typografickΘ programy, jako je t°eba TeX. Sßm ho pou╛φvßm prßv∞ tφmto zp∙sobem.

Prav² okraj a jeho dodr╛ovßnφ

P∙vodnφ vi byl navr╛en p°edev╣φm k vytvß°enφ zdrojov²ch text∙ program∙. V nich b²vajφ °ßdky krßtkΘ a proto problΘm hlφdßnφ pravΘho okraje nebyl nijak zvlß╣╗ palΦiv². Pro editaci b∞╛n²ch text∙ je v╣ak tato vlastnost nezbytnß.

Ve vim lze nastavit ╣φ°ku °ßdku (Φili polohu pravΘho okraje) pomocφ

:set textwidth=╣φ°ka

kde ╣φ°ka udßvß poΦet znak∙ na °ßdku. Implicitnφ hodnotou je nula, p°i nφ╛ vim prav² okraj nehlφdß a °ßdky mohou b²t ╣irokΘ, co hrdlo rßΦφ. Jakmile do textwidth ulo╛φte nenulovou hodnotu, zaΦne se editor starat o prav² okraj. D∞lß to obvykl²m zp∙sobem. Jakmile jej p°i psanφ p°ekroΦφte, vyhledß poslednφ mezeru od konce °ßdku, v jejφm mφst∞ °ßdek ukonΦφ a slovo, kterΘ prßv∞ pφ╣ete, p°esune na zaΦßtek dal╣φho.

P°i zßpisu se m∙╛e uplanit tΘ╛ automatickΘ odsazovßnφ. Zapnete je pomocφ :set autoindent. Jakmile °ßdek zahßjφte mezerou Φi n∞kolika mezerami, vim automaticky bude p°idßvat stejn² poΦet mezer na zaΦßtek ka╛dΘho °ßdku pod nφm. Existujφ je╣t∞ dva dal╣φ re╛imy odsazovßnφ (:set smartindent a :set cindent), kterΘ vychßzejφ vst°φc formßtovßnφ zdrojov²ch text∙ v jazyce C. Pro psanφ b∞╛n²ch text∙ jsou spφ╣e na obtφ╛.

Zm∞na formßtovßnφ

P°i ·pravßch textu snadno docφlφte toho, ╛e °ßdek p°ekroΦφ prav² okraj nebo se naopak ne·m∞rn∞ zkrßtφ. V takov²ch p°φpadech p°ichßzφ ke slovu p°eformßtovßnφ, kterΘ text znovu uspo°ßdß v rßmci souΦasn²ch okraj∙.

Zßkladnφm p°φkazem pro p°eformßtovßnφ Φßsti textu je gq. Za nφm uve∩te pohybov² p°φkaz, kter² urΦφ Φßst textu, jφ╛ se formßtovßnφ dotkne. Velmi Φasto jsou pou╛φvßny kombinace gqj (formßtuje tento a nßsledujφcφ °ßdek) a gq} (formßtuje od pozice kurzoru a╛ do konce odstavce). Kurzor je po provedenφ formßtovacφho p°φkazu p°emφst∞n na mφsto, kam by jej p°esunul dotyΦn² pohybov² p°φkaz. Dφky tomu lze snadno pokraΦovat ve formßtovßnφ dal╣φch prvk∙ textu prost²m opakovßnφm (p°φkaz .).

Specißlnφm p°φpadem je kombinace gqap. Ta zajistφ formßtovßnφ celΘho odstavce, v n∞m╛ se momentßln∞ nachßzφ kurzor. Je p°ibli╛n∞ ekvivalentem kombinace {gq} (nßvrat na zaΦßtek odstavce a formßtovßnφ textu a╛ po jeho konce). Tato operace je velmi praktickß, proto╛e Φasto provedete zßsah kdesi v odstavci a nßsledn∞ jej chcete cel² p°erovnat.

Zarovnßnφ textu

Krom∞ nejb∞╛n∞j╣φho formßtovßnφ, dodr╛ujφcφho p°edepsan² prav² okraj, m∙╛ete pou╛φt je╣t∞ n∞kolik mΘn∞ obvykl²ch zp∙sob∙. V╣echny se vyvolßvajφ v podob∞ ex-p°φkaz∙ a t²kajφ se proto v╛dy skupiny °ßdk∙:

p°φkaz	v²znam
`:ce` nebo `:center`	na st°edovou osu
`:ri` nebo `:right`	k pravΘmu okraji
`:le` nebo `:left`	k levΘmu okraji

Rozsah °ßdk∙, kter²ch se mß tato zm∞na dotknout, je nejv²hodn∞j╣φ urΦit ve vizußlnφm re╛imu. V p°φpad∞ :right a :center m∙╛ete jako parametr stanovit ╣φ°ku °ßdku, kterß se mß p°i formßtovßnφ pou╛φt. Nap°φklad centrovßnφ pro °ßdek o ╣φ°ce 50 znak∙ zajistφ p°φkaz

:ce 50

Pokud ·daj chybφ, pou╛ije se aktußlnφ hodnota textwidth a jestli╛e je nulovß, pou╛ije vim ╣φ°ku obrazovky Φi okna. Zadßte-li Φφseln² parametr p°φkazu :left, bude pochopen jako poΦet mezer, kterΘ mß vlo╛it p°ed ka╛d² p°eformßtovan² °ßdek. Implicitnφ hodnotou je nula.