Editace textu

Mazßnφ

Druhou obvyklou operacφ je smazßnφ °ßdku. Na ten ji╛ budete pot°ebovat klßvesy dv∞, a sice dd. ╪ßdek, na n∞m╛ se momentßln∞ nachßzφ kurzor, bude zlikvidovßn.

Kopφrovßnφ

Chovßnφ vklßdanΘho materißlu se li╣φ podle jeho charakteru. Pokud se jednß o pouhou Φßst °ßdku, bude vlo╛en do aktußlnφho °ßdku za nebo p°ed kurzor. Jestli╛e v╣ak text v registru obsahuje alespo≥ jeden cel² °ßdek, bude vlo╛en za/p°ed aktußlnφ °ßdek.

P°φklad:
Hezk²m p°φkladem Φinnosti mazacφch a vklßdacφch mechanism∙ je zm∞na po°adφ dvou po sob∞ jdoucφch znak∙. Obstarß ji klßvesovß kombinace xp - sledujte jejφ chovßnφ:

Vyjdeme ze slova

pohoda
  ^

Stisknutφm x bude z textu odstran∞n znak pod kurzorem (pφsmeno "h") a zbytek °ßdku se posune doleva. Smazan² znak se automaticky ulo╛φ do registru. Aktußlnφ stav tedy vypadß takto:

pooda
  ^

Stisknutφm klßvesy p vlo╛φte obsah registru za aktußlnφ pozici. Jeliko╛ v registru je jedin² znak ("h"), bude vlo╛en do °ßdku za kurzor a vznikne:

poohda
   ^

P°φklad:
Druh² p°φklad zam∞°φm na likvidaci °ßdk∙. ╪ekn∞me, ╛e mßme text

raz
dva
t°i
Φty°i

Kurzor je na druhΘm °ßdku (odpovφdajφcφ znak je vyznaΦen tuΦn∞ a podtr╛en). Pou╛ijete-li p°φkaz 2dd, odstranφte druh² a t°etφ °ßdek:

raz
Φty°i

Chcete-li se vrßtit k p∙vodnφmu stavu, staΦφ stisknout P. Jeliko╛ registr obsahuje vφce ne╛ °ßdek, bude jeho obsah vlo╛en jako samostatnΘ °ßdky p°ed °ßdek s kurzorem. Vznikne tedy op∞t p∙vodnφ text

raz
dva
t°i
Φty°i

Ka╛dΘ ulo╛enφ do registru samoz°ejm∞ znamenß, ╛e jeho stßvajφcφ obsah bude zlikvidovßn. Z tohoto d∙vodu je podstatn² rozdφl, zda p°i mazßnφ p∞ti znak∙ p∞tkrßt stisknete klßvesu x nebo pou╛ijete 5x. V prvnφm p°φpad∞ se provede p∞t samostatn²ch p°φkaz∙ mazßnφ. Ka╛d² z nich vlo╛φ do registru prßv∞ likvidovan² znak a zru╣φ jeho p°edchozφ obsah. Po provedenφ poslednφho tudφ╛ v registru bude jedin² (poslednφ vymazan²) znak. Naproti tomu 5x vyma╛e narßz v╣ech p∞t znak∙ a do registru ulo╛φ celou p∞tici.

Odvolßvßnφ a vracenφ

Pokud si pozd∞ji uv∞domφte, ╛e n∞kterß z editaΦnφch operacφ zase nebyla a╛ tak ╣patnß, m∙╛ete ji vrßtit pomocφ Ctrl-R (redo). Op∞t je lze pou╛φvat opakovan∞.

Specißlnφ druh odvolßnφ p°edstavuje klßvesa U. Odvolß v╣echny zm∞ny, provedenΘ na naposledy zm∞n∞nΘm °ßdku.

EditaΦnφ lah∙dky

Prvnφ chu╗ovkou je prostß teΦka. P°φkaz . zopakuje va╣i poslednφ editaΦnφ operaci. To znamenß poslednφ vlo╛enφ, smazßnφ Φi zm∞nu textu. Pohyby nejsou pova╛ovßny za editaΦnφ operace.

P°φklad:
Stroh² popis Φinnosti teΦky neznφ nijak bombasticky. Je t°eba si v╣ak uv∞domit, ╛e editaΦnφ operace m∙╛e b²t dosti inteligentnφ, mφsty a╛ rafinovanß. Nap°φklad budu mφt seznam t°φ jmen

Mojmφr Slizk²
Ji°φ Mil²
Leonid VasiljeviΦ Brown

kter² chci za°adit na WWW strßnku. Chci, aby jeho podoba z∙stala zachovßna, tedy aby ka╛dΘ jmΘno bylo na samostatnΘm °ßdku. To znamenß, ╛e na konec ka╛dΘho z nich je t°eba p°ipsat <BR>. P°esunu kurzor na prvnφ °ßdek a pou╛iji p°φkaz A<BR>[Esc]. Tφm jsem na jeho konec p°idal <BR>. Nynφ staΦφ jen st°φdav∞ maΦkat kurzor dol∙ a . a p°idßvat <BR> na konce dal╣φch a dal╣φch °ßdk∙.

Tak╛e nap°φklad zm∞nu slova za°φdφte tak, ╛e najedete kurzorem na jeho zaΦßtek a pou╛ijete p°φkaz cw. Likvidaci odstavce (od aktußlnφ pozice do konce) obstarß d}. M²m Φasto pou╛φvan²m p°φkazem je zm∞na lokßtoru v odkazu ve zdrojovΘm textu WWW strßnky. P°esunu kurzor za zahajujφcφ uvozovky a pak nasadφm ct", Φφm╛ po╛aduji zm∞nu textu a╛ po nßsledujφcφ uvozovky.

Samoz°ejm∞ je k dispozici tΘ╛ opakovßnφ. Nezßle╛φ p°i n∞m na tom, zda pou╛ijete 2dw nebo d2w. V obou p°φpadech budou vymazßna dv∞ slova a ulo╛ena do vyrovnßvacφ pam∞ti. SkuteΦnost, ╛e zmi≥ovanΘ vylomeniny lze navφc snadno opakovat pomocφ teΦky, p°edstavuje zcela novou ·rove≥ rozko╣e p°i pou╛φvßnφ vim.

Krom∞ zßkladnφch t°φ modifikßtor∙ d, y a c je k dispozici je╣t∞ °ada dal╣φch. K pou╛φvßnφ n∞kter²ch z nich budete pot°ebovat pokroΦilej╣φ znalosti. Zde se omezφm na pouh² v²Φet.