Zßt∞₧ovΘ testovßnφ systΘmu SAP R/3 v SPT TELECOM, a. s.

SPT TELECOM, a. s., pat°φ k nejv∞tÜφm podnik∙m v ╚eskΘ republice. S tr₧nφ kapitalizacφ ve v²Üi 148 mld. KΦ (k 31. 12. 1998) je nejv∞tÜφ ve°ejn∞ kotovanou spoleΦnostφ ve st°ednφ Evrop∞.

SPT TELECOM, a. s., uskuteΦ≥uje nßroΦn² program rozvoje a modernizace sφt∞, kter² p°iblφ₧φ kvalitu telekomunikaΦnφho sektoru v ╚eskΘ republice nejvyÜÜφm mezinßrodnφm standard∙m. RozsßhlΘ investice, programy transformace a kontroly nßklad∙ zam∞°enΘ na vyÜÜφ kvalitu a efektivnost p°inesou spolu s rychl²m rozvojem nov²ch slu₧eb prosp∞ch zßkaznφk∙m, akcionß°∙m, obchodnφm a dalÜφm partner∙m spoleΦnosti.

SPT TELECOM, a. s., z°izuje, provozuje a obchoduje v oblasti telekomunikaΦnφch slu₧eb, s v²jimkou rozhlasov²ch a televiznφch vysφlaΦ∙, na celΘm ·zemφ ╚eskΘ republiky.

Podobn∞ jako jinΘ velkΘ spoleΦnosti i SPT TELECOM stßl p°ed rozhodnutφm o v²b∞ru nejvhodn∞jÜφho informaΦnφho systΘmu, kter² by co nejvφce podpo°il stßvajφcφ firemnφ procesy. K tomuto ·Φelu slou₧φ v souΦasnΘ dob∞ podnikov² informaΦnφ systΘm SAP R/3, kter² byl nasazen v n∞kolika zßkladnφch oblastech (personalistika, finance a controlling, nßkup a logistika).

V pr∙b∞hu roku 1998 bylo rozhodnuto nasadit tento systΘm pro vÜechny typy u₧ivatel∙ SAPu z °ad zam∞stnanc∙ SPT TELECOM. P°ed realizacφ testu byl poΦet v systΘmu souΦasn∞ pracujφcφch u₧ivatel∙ nejv²Üe 1 100, ale nßroky na systΘm stßle rostou. Vzhledem k lepÜφmu technickΘmu a personßlnφmu zßzemφ byla sprßva systΘmu p°esunuta z Prahy do Brna a brn∞nskΘ pracoviÜt∞ bylo vybaveno serverem pro provoz aplikace SAP R/3 a databßzov²m serverem. V souvislosti s t∞mito zm∞nami bylo rozhodnuto p°ed samotnou migracφ a nasazenφm do rutinnφho provozu otestovat fungovßnφ systΘmu p°i maximßlnφm mo₧nΘm zatφ₧enφ, a tφm p°edejφt neoΦekßvan²m kolizφm za skuteΦnΘho provozu.

Cφl projektu

Test m∞l prokßzat, ₧e navr₧enß konfigurace systΘmu SAP R/3 bude poskytovat pot°ebn² v²kon a tφm i uspokojivou odezvu pro u₧ivatele, kte°φ budou se systΘmem SAP pracovat. Bylo t°eba dimenzovat cel² v²poΦetnφ systΘm tak, aby byl schopen vÜechny u₧ivatele obslou₧it s dostateΦn∞ krßtkou dobou odezvy, nezbytnou pro plynulou prßci. Zßm∞rem projektu proto bylo otestovat chovßnφ systΘmu p°i souΦasnΘm p°φstupu a₧ 2 000 u₧ivatel∙ a zßrove≥ jeho dynamickΘ chovßnφ ladit.

╚tenß°e m∙₧e zajφmat, proΦ byla vybrßna metoda automatizovanΘho testu, nikoliv prostΘ manußlnφ vyzkouÜenφ prßce pot°ebn²m poΦtem u₧ivatel∙ na cviΦnΘm systΘmu. Manußlnφ test by p°i danΘm zadßnφ, tj. mo₧nost souΦasnΘ uspokojivΘ prßce 2 000 u₧ivatel∙, znamenal zinscenovat synchronnφ Φinnost prßv∞ takovΘho mno₧stvφ u₧ivatel∙. Takovß akce by byla velmi nßroΦnß na organizaci i technickΘ zabezpeΦenφ. Prakticky by to znamenalo zajistit ·Φast 2 000 vyÜkolen²ch u₧ivatel∙, kte°φ by provßd∞li p°esn∞ jednotlivΘ kroky testu. Ka₧d² u₧ivatel by musel mφt p°φstup k systΘmu, tedy vlastnφ poΦφtaΦ a u₧ivatelsk² ·Φet. To by jist∞ bylo nßroΦnΘ i nßkladnΘ, pokud by to v∙bec bylo realizovatelnΘ. Rozhodujφcφ byl zejmΘna fakt pot°ebnΘ opakovatelnosti za stejn²ch podmφnek. To by ale znamenalo znovu organizovat vÜechny u₧ivatele, co₧ by vedlo k vysok²m nßklad∙m na test a nebylo by zaruΦeno, ₧e test bude opakovßn v₧dy za stejn²ch podmφnek.

Automatizovan² test naproti tomu vy₧aduje pom∞rn∞ dlouhou fßzi anal²zy a p°φpravy, ale po jeho vytvo°enφ umo₧≥uje celou °adu funkcφ, kter²ch p°i manußlnφm testu nelze dosßhnout. SkuteΦnφ u₧ivatelΘ jsou nahrazeni virtußlnφmi a jejich Φinnost je °φzena z jednoho mφsta. Virtußlnφ u₧ivatele je pak mo₧no spouÜt∞t dßlkov∞ na urΦen²ch poΦφtaΦφch, rozmφst∞n²ch kdekoli v rßmci sφt∞, a p°i testu sbφrat ·daje jak o jejich chovßnφ, tak o chovßnφ testovanΘho systΘmu vΦetn∞ sφt∞.

KlφΦovΘ pro p°φpravu automatizovanΘho testu je co nejv∞rn∞ji po₧adovanou zßt∞₧ definovat. Proto vlastnφmu testu musφ p°edchßzet pom∞rn∞ dlouhß a nßroΦnß p°φprava chovßnφ virtußlnφch u₧ivatel∙, a to ve spoluprßci s odbornφky na pou₧φvßnφ testovanΘho systΘmu, tzn. se znalci aplikace, obchodnφch proces∙, struktury u₧ivatel∙ a pou₧φvan²ch dat i se specialisty IT. Je t°eba identifikovat d∙le₧itΘ transakce, kterΘ se v reßlnΘm provozu provßd∞jφ nejΦast∞ji a souΦasn∞ musφ fungovat i v podmφnkßch velmi zatφ₧enΘho systΘmu, a pak transakce, kterΘ samy o sob∞ velkou zßt∞₧ vyvolßvajφ. SouΦasn∞ je t°eba mφt na pam∞ti, ₧e takov²chto transakcφ je nutno vybrat co nejmΘn∞, aby byl test v∙bec provediteln². VelkΘ mno₧stvφ transakcφ toti₧ prodra₧uje p°φpravnΘ prßce a tφm i cel² test.

P∙vodnφ po₧adavek realizovat test p°ed prvnφm spuÜt∞nφm zßkladnφch modul∙ SAP R/3 se po vyhodnocenφ zkuÜenostφ z obdobn²ch projekt∙ konan²ch v zahraniΦφ ukßzal jako nereßln², proto₧e p°φprava takovΘhoto testu je pom∞rn∞ Φasov∞ nßroΦnß i nßkladnß. Proto bylo dohodnuto, ₧e test bude realizovßn pro nov∞ p°ipravovanou konfiguraci systΘmu SAP R/3 v Brn∞, kterß byla instalovßna v souladu s provßd∞nou restrukturalizacφ infrastruktury.

ZajiÜt∞nφ realizace

Projekt testovßnφ byl realizovßn v pr∙b∞hu b°ezna a₧ Φervna 1999 t²mem slo₧en²m z pracovnφk∙ spoleΦnostφ KOMIX, spol. s r.o. a SPT TELECOM, a.s., s podporou konzultant∙ firmy Cresta Testing Ltd. (Velkß Britßnie).

K testovßnφ byl vyu₧it LoadRunner, nßstroj pro zßt∞₧ovΘ testovßnφ spoleΦnosti Mercury Interactive, kterß je celosv∞tov∞ nejv²znamn∞jÜφ firmou na trhu testovßnφ podnikov²ch aplikacφ a aplikacφ klient/server.

Pr∙b∞h projektu

V ·vodnφ analytickΘ fßzi projektu bylo nutnΘ odhalit nejvφce zat∞₧ovanß mφsta systΘmu a zßrove≥ dobu maximßlnφho zatφ₧enφ s cφlem provΘst simulaci co nejp°esn∞ji tak, aby se co nejvφce p°iblφ₧ila reßlnΘmu provozu. Byl vybrßn reprezentativnφ vzorek u₧ivatelsk²ch transakcφ a vhodnß doba zßt∞₧e. Po nasnφmßnφ u₧ivatelsk²ch transakcφ a p°φprav∞ vstupnφch dat byl vytvo°en scΘnß° testu s n∞kolika skupinami virtußlnφch u₧ivatel∙.

Nßsledoval vlastnφ test, jen₧ spoΦφval v postupnΘm spouÜt∞nφ jednotliv²ch skupin virtußlnφch u₧ivatel∙ za ·Φelem zjiÜt∞nφ maximßlnφho poΦtu u₧ivatel∙, kterΘ je systΘm schopen bezpeΦn∞ obslou₧it. Skupiny u₧ivatel∙ byly simulovßny na r∙zn²ch mφstech sφt∞, p°ipojeny v r∙zn²ch m∞stech republiky. Cel² test byl °φzen z jednoho pracoviÜt∞ v Praze, respektive v Brn∞ p°i jeho opakovßnφ. Za podmφnek pr∙b∞₧n∞ zvyÜovanΘ zßt∞₧e byly monitorovßny reakce celΘho informaΦnφho systΘmu tvo°enΘho aplikacφ SAP R/3, databßzφ a poΦφtaΦovou sφtφ.

VeliΦiny nam∞°enΘ v pr∙b∞hu testu byly u₧iteΦnΘ pro vylad∞nφ SAP R/3 i databßzovΘho serveru. Tφmto zp∙sobem lze na zßklad∞ v²sledk∙ m∞°enφ zßt∞₧e sφt∞ odhalit jejφ slabß mφsta a provΘst ·pravy. Test byl n∞kolikrßt opakovßn, mezi jednotliv²mi b∞hy byla provßd∞na rekonfigurace SAP R/3 a databßze pro dosa₧enφ vyÜÜφho poΦtu souΦasn∞ pracujφcφch u₧ivatel∙. KoneΦn²m v²sledkem bylo ov∞°enφ spolehlivΘ funkΦnosti systΘmu p°i zßt∞₧i ₧ßdoucφm poΦtem 2 000 u₧ivatel∙. Testovan² systΘm byl ·sp∞Ün∞ p°eveden do stavu rutinnφho provozu a spolehliv∞ plnφ po₧adovanΘ funkce.

ZφskanΘ zkuÜenosti ukazujφ, ₧e realizace zßt∞₧ovΘho testu automatizovan²mi prost°edky je velmi efektivnφ, proto₧e vynalo₧enß prßce se z·roΦφ p°i mnohonßsobnΘm opakovßnφ testu, tj. p°i lad∞nφ informaΦnφho systΘmu. Pou₧itφ tohoto typu test∙ je ·ΦelnΘ p°i nasazovßnφ nov²ch systΘm∙ po jejich akceptaci z pohledu funkcionality, p°i oΦekßvanΘm nßr∙stu poΦtu u₧ivatel∙ nebo koncentraci aplikacφ, p°i sluΦovßnφ databßzφ apod. Tedy v p°φpadech, kdy je t°eba se ujistit o dostateΦnΘm v²konu nov∞ nasazovanΘ nebo upravovanΘ aplikace.