Charakteristika nástroje COOL:BusinessTeam

Představujeme vám progresivní CASE nástroj jedné z nejúspěšnějších a nejzkušenějších firem zabývajících se problematikou vývoje nástrojů pro podporu tvorby IS. Společně s dalšími prostředky firmy STERLING SOFTWARE, které s BUSINESSTEAMem úzce spolupracují, lze pokrýt větší část životního cyklu vývoje informačního systému, a to od analýzy až po implementaci. BUSINESSTEAM je zaměřen na datové modelování, jak na konceptuální úrovni, tak při detailní rozpracování do jednotlivých podrobností majících užší vztah k návrhu. Tomu také odpovídá způsob komunikace tohoto nástroje s uživateli. S BUSINESSTEAMem mohou bez problémů pracovat nejen pracovníci zabývající se analýzou a návrhem, databázoví administrátoři ap. na straně jedné, ale (po krátkém zaškolení) i lidé z řad uživatelů a zadavatelů na straně druhé, čímž dochází k lepší spolupráci mezi zúčastněnými stranami a informace jsou mezi vývojáři a budoucími uživateli systému lépe sdíleny.

Podstata modelů BUSINESSTEAMu vychází z klasických strukturovaných metodik, jsou do nich ale zahrnuty i některé praktické prvky známé a používané spíše v metodikách objektových. Tím se snaží firma STERLING SOFTWARE nabídnout produkt podporující ověřený a spolehlivý způsob vývoje IS, který ale není nepřístupný jinému způsobu myšlení, a může tak zahrnout techniky v dnešní době téměř nutné pro úspěšný vývoj informačních systémů. Jelikož není podporována žádná konkrétní metodika (Yourdon, SSADM, ...) je na uživateli, jakým způsobem se rozhodne s BUSINESSTEAMem pracovat.

Moderní standardní grafické prostředí poskytuje snadné ovládání, a tak se uživatel může soustředit čistě na faktickou problematiku. Software dává možnost většinu objektů (objekt je zde ve smyslu prvek), které v průběhu práce s ním vznikají, okomentovat, ke každému objektu je možno přistupovat prostřednictvím různých cest a způsobů. Objekty jsou popsány v tzv. formulářích, které jsou rozděleny do několika stránek popisujících jednotlivé vlastnosti a vztahy k ostatním objektům. Dále je u jednotlivých prvků diagramů možno vyvolat kontextové menu s operacemi, které je na daném objektu možno provádět.

Pro každý projekt (zde nazývaný podnikový či podnikatelský model – Enterprise model) jsou k dispozici model dat a model procesů. Datový model je prezentován klasickým ER diagramem, ve kterém je možno velmi efektivně pracovat i s komplexními vazbami, supertypy a subtypy. Datový model zastřešuje široké spektrum informací, které popisují data z mnoha různých hledisek. Zajímavou vlastností je jistě funkce Design, která pomáhá uživateli optimalizovat datový model tak, aby získal co nejlepší vlastnosti. Velmi užitečná je také normalizace, která pomáhá návrháři datového modelu při jednotlivých fázích normalizování. Řada úkonů, která by se ručně prováděla zbytečně složitě a zdlouhavě je nabízena v automatizované podobě, takže například spojování či rozdělování entit je hračkou trvající jen několik málo okamžiků. Informace, které se sledují v datovém modelu mají dvě funkce. První je dokumentace reality, požadavků a informací od uživatelů. Zajímavé je například sledování počátečního množství dat a jeho předpokládaného nárůstu. Druhou funkcí je příprava modelu pro implementaci, takže se vedle „uživatelských“ dat sledují i data důležitá pro analýzu a projektování, a proto se pak sdružují atributy do různých skupin podle typů, použití ap., sleduje se, kde jsou jednotlivé prvky (entity, atributy, ...) implementovány (nebo spíše by měly být implementovány), apod. U složitějších datových modelů lze definovat logické celky zvané oblasti podnikání (BSA – Business Subject Area), které umožní analytikům a projektantům soustředění se na předmětnou část (jako příklad lze uvést oddělení jednotlivých datových oblastí jako data pro personalistiku, účetnictví, výrobu, ...).

Pro každý podnikový model existuje právě jeden datový model, o němž se dá říci, že je nejdůležitějším zdrojem pro implementaci. To však neznamená, že existuje osamoceně. Velmi úzce s datovým modelem jsou svázány jednotlivé procesní modely, které obsluhují stejné datové prvky jako datový model (veškeré prvky obsažené v procesním modelu musí být obsaženy i v datovém modelu). Procesních modelů může existovat v každém podnikovém modelu několik, ovšem všechny operují nad jedněmi daty, tedy nad společným datovým modelem. Využívá se při tom dvou diagramů, které prezentují poněkud odlišný pohled na realitu: diagram datových toků (DFD) a diagram funkční dekompozice (FDD), který zobrazuje hierarchii jednotlivých funkcí a jejich částí. V DFD se funkce nedekomponují do různých diagramů podle jednotlivých úrovní, ale všechny úrovně jdou sledovat v jednom diagramu, což pomáhá vidět a uvědomit si stupeň složitosti celého systému. Opět zde došlo k malému obohacení o prvky objektového přístupu (procesy spolu mohou komunikovat přímo, spouštění na základě čtyř druhů událostí). Jedná se sice o jistou odchylku od metodik strukturovaného vývoje IS, ale zase natolik praktickou a užitečnou, že to není na škodu. Stále pro projektanta samozřejmě zůstává možnost držet se dané metodiky a takovéto techniky prostě nepoužívat. Efektivně je řešen datový obsah komunikace a uložení informací, kdy se pro každý datový tok definuje jedna nebo více struktur obsahujících entity a atributy. Tyto struktury lze využít opakovaně v několika datových tocích, což dává možnost přehlednějšího pohledu na obsah komunikace (lze nadefinovat například strukturu pro hlavičku faktury, další strukturu pro položky faktury a říci, že datový tok faktura obsahuje hlavičku faktury a položky faktury; tyto struktury se pak mohou využít v jiných datových tocích, například pro výpis přehledu faktur stačí když se použije již nadefinované struktury hlavička faktury s tím, že je definováno jaké entity, případně atributy obsahuje hlavička faktury, jaké obsahuje položka faktury atd.). Přesný obsah datových toků je zobrazen na BCD diagramech, které připomínají návrh obrazovky. Jejich účel je ten, že by měly uživateli rychle a přehledně říci, jaká data budou téci do/z jednotlivých funkcí. Dekompozice procesů končí návrhem kódu (prostřednictvím diagramu specifikace procesů – PSD). Ten se generuje zčásti automaticky a obsahuje pro každou datovou strukturu odpovídající operaci (CREATE, UPDATE, DELETE, RECEIVE, SEND, ...). Návrh kódu je vizualizován, to ale neznamená, že by nebylo možno kód vkládat ručně psaním příkazů. U každého procesu lze provést kontrolu syntaktické správnosti.

Je třeba říci, že CASE nepodmiňuje začít práci datovým či procesním modelem, je na analytikovi, čím začne. Stejně tak se v konečném důsledku analytik nemusí zabývat FDD diagramem a veškerou funkční logiku může modelovat pouze prostřednictvím DFD s formálně stejným výsledkem (a případně se pak vrátit k FDD). Nástroj se tedy snaží být pokud možno co nejvšestrannější, co se týče obsluhy a přístupu projektantů, snaží se přizpůsobit několika způsobům práce.

Pro každý objekt (prvek), který v modelu vznikne se drží informace o tom, kdo a kdy prvek založil a kdy a kým byl naposledy změněn. Samotný nástroj je postaven nad mohutnou repository společnou pro BUSINESSTEAM a OBJECTTEAM s názvem STERLING SOFTWARE MODEL MANAGER. Ke každému prvku má nyní v reálném čase přístup několik uživatelů naráz. Snaha o maximální podporu týmové práce je reprezentována i tím, že kromě již zmíněného „on-line“ přístupu více uživatelů, lze pro vývojový tým použít i tzv. „off-line“ přístup. Uživatelé tak dostávají možnost vytahovat si kusy projektu a pracovat na nich zcela odděleně (doma, na notebooku u zákazníka, …). Všechny zmíněné vlastnosti spojené se systémem verzování staví BUSINESSTEAM na přední místa v žebříčku nástrojů pro datové modelování.

Na závěr bych zmínil ještě některá příjemná zlepšení. Jedná se o vkládání objektů prostřednictvím standardu OLE, možnost volby externího editoru pro popis k jednotlivým objektům a možnost exportu a importu podnikového modelu ve formátech VAR a MDB (Microsoft repository). Co je ale pro uživatele velmi důležité – BUSINESSTEM neexistuje jen tak sám o sobě zcela vytržen z konceptu vývoje IS. Data nástroje lze vyměňovat s dalšími nástroji firmy STERLING SOFTWARE. Na jedné straně je to PROCESSTEAM, se kterým BUSINESSTEAM spolupracuje prostřednictvím datového modelu/ů a DFD, na straně druhé je to špičkový nástroj pro objektovou analýzu a návrh – OBJECTTEAM.

To nejlepší nakonec. BUSINESSTEAM slouží k analýze a modelování informačních systémů (či jejich částí). Dále firma STERLING SOFTWARE vytvořila produkt pro návrh databáze DATATEAM, ve kterém je možno již fyzicky navrhnout databázi včetně indexů, omezení, segmentů, datových souborů ap. Prostřednictvím převodního můstku BUSINESSTEAMMAPPER je možno převádět model BUSINESSTEAMu do DATATEAMu, případně obráceně, což otevírá nové možnosti pro práci na projektech.

Patrik Šálek, salek@komix.cz