ing. Vlastimil TLUSTÝ předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny parlamentu ČR       http://www.psp.cz 44 let, ženatý, dcera 14 let kontakt: Parlament ČR, Sněmovní 4, Praha 1 Posledních sto let, jejichž letopočet začínal dvojčíslím 19, přineslo v oblasti významu informací a jejich zpracování doslova revoluční změny. Jak hodnotíte tyto změny ze svého pohledu? Změny ve fungování lidstva od počátku tohoto století do dnešní doby jsou větší, než změny za celou jeho předchozí existenci. Řekl bych, že si to současníci ani moc neuvědomují, že prožili dobu, ve které takto lidstvo pokročilo. Jak k dalším změnám v této oblasti hodlá přispět Vaše firma nebo Vy osobně? Usiluji o to, abych – až jednou budu hodně starý – si nemusel říci, že jsem tu nebyl k ničemu. Konkrétně to znamená brát tyto změny jako reálné, nebránit se jim a v rámci možností jim pomáhat. Následující roky s dvacítkou v letopočtu mohou pro někoho znamenat naději, že lidstvo překoná všechny dosavadní potíže a bude úspěšně pokračovat ve vývoji svého druhu, pro jiného naopak hrozbu blížícího se kolapsu naší civilizace (ať už z důvodů ekologických či sociálních). Jak se podle Vašeho názoru na těchto dvou „scénářích“ podílejí informační technologie a jak se díváte na známý problém přechodu počítačů na rok 2000? Začnu od konce: Problém přechodu počítačů do roku 2000 – neřekl bych, že je to problém lidstva, ale hlavně USA a možná několika dalších zemí, které ve velké míře přebíraly jejich software. Tohoto problému se nebojím. Neděsím se toho, že mi 1. ledna roku 2000 přestane fungovat kotel a kdyby se to náhodou stalo, tak to vyřeším sám. A myslím, že takové instituce, jako jsou banky apod., jistě udělaly všechno pro to, aby to neohrozilo ani je. Zdá se mi, že tato otázka se stala umělým strašákem lidí a nepatřím k těm, kteří se nechají strašit. A stejné je to s kolapsem civilizace. Buď bude mít lidstvo dost rozumu a sil, aby svému kolapsu předešlo a bude to správně nebo – bude to možná znít trochu drsně – je mít nebude a bude to také správně. Myslím, že člověk si má připouštět to, co sám umí řešit nebo umí přispět k řešení. Věřím ve zdravý rozum a myslím, že lidstvo nalezne východisko ze všech problémů. K tomu bych doplnil, že slovo problém je nekonečný pojem. Je-li vyřešen jeden, okamžitě lidé pojmenují nový. Ve skutečnosti existoval už před tím, jenom se o něm nemluvilo. Jen vzhůru do dalších problémů a jejich řešení! Co si myslíte o budoucnosti odborných časopisů, jakým je např. Chip, v tištěné podobě a co o jejich případné přeměně do elektronické podoby - buď na pevných nosičích (jako je dnes CD-ROM), nebo na internetu? Odborné časopisy považuji za pomocníky lidí, kteří hledají uspokojení v jakémkoliv oboru lidské činnosti a časopisy jim spoluvytvářejí lokální svět odborné komunity. Myslím, že ať budou papírové nebo elektronické, jejich existence je dána existencí skupiny takto orientovaných lidí a jestli se v budoucnosti víc prosadí jedny nebo druhé? To, jestli je informace na obrazovce nebo na papíře, to je jenom forma, která na podstatě informace nic nemění. A jestli si člověk dojde pro časopis do stánku nebo mu přijde poštou, či se podívá na internet, mi připadá v podstatě lhostejné. Jaké motto byste zvolil do záhlaví „Kroniky svého života“, kdybyste ji začal psát první den prvního měsíce prvního roku, začínajícího číslicí 2? Jestli je to myšleno jako předsevzetí, pak nejsem přítelem předsevzetí. Myslím si, že buď má člověk při svých každodenních rozhodováních motto zakomponováno do svých priorit a pak to funguje. Nebo ho tam nemá a je jedno, co má napsáno na deníku. Přesto mě teď jedno napadlo: vzhledem k tomu, že toto století bylo plné válek, přál bych si, aby to příští mělo jako motto: prostor pro konstrukci, překážky pro destrukci. Na závěr nám – spíše pro zajímavost – dovolte jednu záludnější otázku. Již dlouhou dobu „zuří boj" mezi příznivci dvou možných výkladů konce století (a tedy i desetiletí a tisíciletí). Patříte k zastáncům tzv. „krátké varianty", podle níž století končí už rokem s posledním dvojčíslím 99 nebo s oslavami nástupu nového tisíciletí chcete čekat až na Silvestra roku 2000? To je klasická otázka, ve které se střetává přístup racionální a přístup emotivní. Přestože nepochybuji o tom, že z hlediska matematických teorií nemůže být začátkem tisíciletí nic jiného než 1. ledna 2001, stejně tak nepochybuji o tom, že z důvodů emotivních se ten rok nedá počkat.