Leoš SVOBODA Intergraph Corporation - Industry Solutions Consultant       http://www.intergraph.com 34 let, ženatý, syn kontakt: lsvoboda@ingr.com Posledních sto let, jejichž letopočet začínal dvojčíslím 19, přineslo v oblasti významu informací a jejich zpracování doslova revoluční změny. Jak hodnotíte tyto změny ze svého pohledu? Jsem rád, až by se snad někdy dalo říci nadšen, že „u toho“ mohu osobně být. Jak k dalším změnám v této oblasti hodlá přispět Vaše firma nebo Vy osobně? Moje firma přidává informacím další dimenze, stručně řečeno prostorové – nejlépe se to dá vyjádřit vizí „digitálního globusu“, modelu našeho světa sloužícího doufejme úspěšnému vývoji lidstva. Příznivci sci-fi to mohou vidět jako realizaci jednoho ze snů českého spisovatele J.M.Trosky, toho živého globusu, který používal Kapitán Nemo k uskutečňování dobra, tedy alespoň tak si to po dvaceti letech pamatuji. Následující roky s dvacítkou v letopočtu mohou pro někoho znamenat naději, že lidstvo překoná všechny dosavadní potíže a bude úspěšně pokračovat ve vývoji svého druhu, pro jiného naopak hrozbu blížícího se kolapsu naší civilizace (ať už z důvodů ekologických či sociálních). Jak se podle Vašeho názoru na těchto dvou „scénářích“ podílejí informační technologie a jak se díváte na známý problém přechodu počítačů na rok 2000? Informační technologie jsou sice významným, ale přesto pouhým nástrojem jednotlivců, společností a lidstva v jeho vývoji. Bez ohledu na to, jak úspěšný nebo neúspěšný vývoj chápeme, IT ho dosud pomáhala poměrně výrazně urychlovat, a je zatím otázkou, jestli toto urychlování povede k nové kvalitě. Co si myslíte o budoucnosti odborných časopisů, jakým je např. Chip, v tištěné podobě a co o jejich případné přeměně do elektronické podoby - buď na pevných nosičích (jako je dnes CD-ROM), nebo na internetu? Veškerá tištěná média mají budoucnost díky tomu, že informace, znalosti či dokonce poznání určitým způsobem zhmotňují a lidé budou ještě pravděpodobně delší dobu hmotné statky bytostně potřebovat. Budoucnost tištěných médií spíše s krátkodobou životností, čili např. odborných časopisů, bude elektronickým publikováním mnohem více ovlivněna, než např. budoucnost knih. Existence v souběžné elektronické a tištěné podobě je myslím už dnes naprosto nezbytná. Postupně dojde k zásadnímu oddělení funkce tvůrčí od funkce publikační a distribuční, dosud sjednocených v podobě tradičních vydavatelství. Pro úspěšnost tvůrců bude rozhodující „přidávání hodnoty“ vlastního poznání k obecně dostupným „komoditním“ informacím. Úspěšnost distribuce pak bude závislá pouze na tom, jak se „informace s přidanou hodnotou“ dokáže šířit novými způsoby – vzniknou myslím naprosto nové produkty, např. internetové portály slučující obchod a související odborné články. Jaké motto byste zvolil do záhlaví „Kroniky svého života“, kdybyste ji začal psát první den prvního měsíce prvního roku, začínajícího číslicí 2? „Bylo to rychlejší, než jsem čekal“ Na závěr nám – spíše pro zajímavost – dovolte jednu záludnější otázku. Již dlouhou dobu „zuří boj" mezi příznivci dvou možných výkladů konce století (a tedy i desetiletí a tisíciletí). Patříte k zastáncům tzv. „krátké varianty", podle níž století končí už rokem s posledním dvojčíslím 99 nebo s oslavami nástupu nového tisíciletí chcete čekat až na Silvestra roku 2000? Pokud má století opravdu sto let, pak určitě to další začíná počátkem první vteřiny 1. ledna 2001 (tedy pokud první století našeho letopočtu začalo počátkem první vteřiny 1. ledna roku 1) a ve stejný okamžik poměrně logicky začíná také další tisíciletí, takže též celkem logicky to stávající končí koncem poslední vteřiny 31. prosince 2000. To ovšem v žádném případě nikoho nenutí čekat s oslavami nástupu nového tisíciletí až na Silvestra 2000, optimálně je lze zahájit již oslavami příchodu posledního roku tisíciletí stávajícího, čili na Silvestra 1999, a vytrvat po celý rok!