Posledních sto let, jejichž letopočet začínal dvojčíslím 19, přineslo v oblasti významu informací a jejich zpracování doslova revoluční změny. Jak hodnotíte tyto změny ze svého pohledu?
K největším změnám dochází v posledních 25 letech a jsou doprovázeny tzv. kompresí času. Nejlépe to dosvědčuje tento příklad: rádio potřebovalo na získání 50 milionů uživatelů 50 let, televizi už stačilo let 14, internet to zvládl za 4 roky. Komprese s sebou přináší kratší možnost rozhodování. Myslím, že do budoucna bude práce s informacemi rozdělovat lidi, organizace a státy na vítěze a ty ostatní. Změny hodnotím příznivě, i z toho důvodu, že informace je nepřítelem jakékoliv ideologie. Všechno nasvědčuje tomu, že moderní technologie postupně rozloží státy. Myslím, že i v zemích východní Evropy informační technologie napomohly koncem 80. let politickým a ekonomickým změnám. Díky rozšíření IT dojde také ke zvýšení vzdělanosti. Internet bourá vzdálenosti mezi lidmi, místy na světě, takže třeba i v Africe budou moci studovat Harvardovu univerzitu (ti, kteří na to budou mít), relativně bude tedy možné najít víc géniů, než tomu bylo v minulosti. Tehdy byla genialita hodně spojena s určitými místy na světě, s centry vzdělanosti. Rozvoj jednoznačně prospěje i ekonomice. Bill Gates říká, že ekonomika a byznys budou bez tření, vyloučí se všichni zprostředkovatelé, kteří do procesu nepřidávají žádnou hodnotu a to povede na jedné straně ke snížení ceny. A sníží-li se cena, prodávají se větší objemy. Pro dodavatele to bude znamenat zvednutí profitu. Bude to prospěšné pro všechny, kdo se tohoto procesu účastní.
Jak k dalším změnám v této oblasti hodlá přispět Vaše firma nebo Vy osobně?
Microsoft měl několik vizí. První, v roce 1975, zněla: Počítač na každém stole. Dnes je už hodně naplněna. V roce 1990 prohlásil Gates: Informace na dosah ruky - to už se také plní. Dnes je naší vizí to, aby měl člověk možnost pracovat s informacemi kdykoli a kdekoli na světě a s jakýmkoliv zařízením. A to je naše globální vize. V rámci vize lokální se Microsoft Česká republika snaží vybudovat informační společnost, která by měla být dlouhodobou konkurenční výhodou naší země. Já k tomu hodlám přispět tím, že se budu snažit, abychom dobře sloužili našim uživatelům. Z toho vyplývá i naše iniciativa, týkající se digitálního nervového systému. Můj osobní podíl zahrnuje také konzultace a přednášky v České manažerské společnosti, Hospodářské komoře, na vysokých školách atd., kde šířím povědomí o informační společnosti.
Následující roky s dvacítkou v letopočtu mohou pro někoho znamenat naději, že lidstvo překoná všechny dosavadní potíže a bude úspěšně pokračovat ve vývoji svého druhu, pro jiného naopak hrozbu blížícího se kolapsu naší civilizace (ať už z důvodů ekologických či sociálních). Jak se podle Vašeho názoru na těchto dvou „scénářích“ podílejí informační technologie a jak se díváte na známý problém přechodu počítačů na rok 2000?
Informační technologie jsou obrovskou příležitostí. Problémem je, že jejich možnosti jsou exponenciální, ale lidská absorpce je pořád lineární. Je proto potřeba technologické nůžky zavřít. A to je možné udělat tak, že technologie budou v budoucnosti jednoduché a dostupné a o to se právě Microsoft snaží. Myslím, že právě na přelomu tisíciletí, zhruba do tří, pěti let, uvidíme počítač, který bude rozumět lidské řeči a bude hovořit. Pokud jde o přechod počítačů do roku 2000, myslím, že v naší zemi to bude mnohem menší problém než v zemích západních, protože tzv. legacy systémů tu mnoho není a dodavatelé se tomuto problému věnovali. I bankovní systémy jsou tu poměrně nové, protože se zaváděly po revoluci. V tuto chvíli příliš nevíme, jak podrobně se tomu věnovaly střední a malé firmy, ale myslím, že to opravdu nebude problém. Pokud se někde vyskytly problémy, tak už je Microsoft odstranil – k dispozici je web, cédéčko, infolinka.
Co si myslíte o budoucnosti odborných časopisů, jakým je např. Chip, v tištěné podobě a co o jejich případné přeměně do elektronické podoby - buď na pevných nosičích (jako je dnes CD-ROM), nebo na internetu?
Obecně se domnívám, že časopisy by měly jít blíž ke čtenáři. Je to totiž tak, že po revoluci, začali technologie využívat technicky vzdělaní lidé. Dnes už je používají i uživatelé méně technicky erudovaní. Média by se proto měla k uživatelem obracet srozumitelnou řečí. Zpravodajství by mělo být co nejvíce updatováno, tzn. rychle doplňováno. A také tu pořád postrádám data o lokálním trhu. Časopisů, které je poskytují, je stále málo. Dále si myslím, že žádný časopis jen s inzercí nepřežije, musí proto přilákat lidi, kteří rozhodují, pak se o něj budou i inzerenti víc zajímat.
Jaké motto byste zvolil do záhlaví „Kroniky svého života“, kdybyste ji začal psát první den prvního měsíce prvního roku, začínajícího číslicí 2?
Pouze rychle se učící vítězové budou psát dějiny digitální ekonomiky.
Na závěr nám – spíše pro zajímavost – dovolte jednu záludnější otázku. Již dlouhou dobu „zuří boj" mezi příznivci dvou možných výkladů konce století (a tedy i desetiletí a tisíciletí). Patříte k zastáncům tzv. „krátké varianty", podle níž století končí už rokem s posledním dvojčíslím 99 nebo s oslavami nástupu nového tisíciletí chcete čekat až na Silvestra roku 2000?
To je podle mě malicherný problém, je mi to úplně jedno a nepřipojuji se k ničemu. Slavím Silvestra pořád stejně, tzn. v kruhu přátel. Důležité je, aby tam byla zábava, a jestli je to 1999 nebo 2000, je mi jedno.
|