 |
Jiří DONÁT Deloitte&Touche - manažer 36 let, ženatý, syn Michal 9 let kontakt: jiri.donat@deloitte.cz |
Posledních sto let, jejichž letopočet začínal dvojčíslím 19, přineslo v oblasti významu informací a jejich zpracování doslova revoluční změny. Jak hodnotíte tyto změny ze svého pohledu?
Vždy s úžasem sleduji, jak výrazně se zrychluje to, čemu říkáme technologický pokrok. Jak se s každým technickým vynálezem zvyšuje míra, do které ovlivňuje technologie vývoj lidské civilizace. Naše civilizace se dnes dá přirovnat k živému zárodku, ve kterém se právě začaly diversifikovat jeho buňky. Telekomunikační síť a informační technologie připomínají v tomto zárodku základ nervové sítě. Tento pohled nás ale zároveň také upozorňuje, že z dosud oddělených součástí začíná vznikat jediný, vyšší celek. My tomuto období vývoje říkáme globalizace.
Ten celek se vyznačuje dvěma vzájemně neoddělitelnými vlastnostmi: na jednu stranu umožňuje díky snadné výměně informací ještě další zrychlení vývoje, na druhou stranu ale činí civilizaci mnohem zranitelnější, než kdy ve své historii byla. Civilizace tak poprvé v historii může zničit i sama sebe. Možnost jaderných válek i globálních katastrof je jedním z řady důsledků vzniku vyššího celku.
Jak všichni víme, v okamžiku diverzifikace buněk je nemožné rozeznat zárodek člověka od zárodku ryby nebo třeba kuřete - nevíme tedy, jaké má s tímto zárodkem příroda úmysly. Dokonce není ani možné zjistit, po jakou dobu bude tento organismus životaschopný.
Jak k dalším změnám v této oblasti hodlá přispět Vaše firma nebo Vy osobně?
Život a práce v této oblasti naučí člověka vysoké míře pokory. Technologie se mění obrovským tempem, podobně se vyvíjí i styl a způsob naší práce. Podívejme se třeba na tento dotazník: ještě před několika málo lety by tato anketa nebyla ve své elektronické formě vůbec uskutečnitelná. Počínaje rozesláním dotazníku e-mailem a konče jeho vystavením na webu.
Jedinou trvalejší hodnotou, kterou vidím ve své práci i ve svém osobním životě, a která se v průběhu let nemění, je snaha přinášet ostatním lidem hodnoty. O to se snažím ve své práci, ve své rodině a samozřejmě i ve vašem časopise.
Následující roky s dvacítkou v letopočtu mohou pro někoho znamenat naději, že lidstvo překoná všechny dosavadní potíže a bude úspěšně pokračovat ve vývoji svého druhu, pro jiného naopak hrozbu blížícího se kolapsu naší civilizace (ať už z důvodů ekologických či sociálních). Jak se podle Vašeho názoru na těchto dvou „scénářích“ podílejí informační technologie a jak se díváte na známý problém přechodu počítačů na rok 2000?
Informační technologie vidím jako jeden ze základních důkazů vzniku vyššího celku, vyššího organismu, který vyrůstá z naší civilizace. Vlastnosti tohoto vyššího celku jsou ve své šíři naším rozumem neuchopitelné. Velmi zajímavý pohled ale spatřuji v oblasti těch teorií, které se snaží o syntézu poznatků z různých vědních oborů, které nám tak poskytují aspoň možnost analogie s věcmi známými a lépe pochopitelnými. Zejména jde o teorii složitosti (Complexity Theory) a teorii umělého života (Alife). Všude v přírodě například vidíme, že vyšší jedinec je mnohem křehčí a zranitelnější, než nižší jedinci. Kolonii korálů například nevadí, když zanikne některá její část - kolonie opět doroste. Pokud rozřízneme žížalu, obě části se mohou stále ještě zachránit a žít odděleně. Pokud ale poškodíme vyššího jedince, většinou uhyne celý organismus. Například i tehdy, když se poškodí sice jen malá část organismu (například srdce), ale díky tomu přestane fungovat krevní oběh nebo centrální nervová soustava. Z tohoto pohledu se tedy informační technologie mohou stát velmi zranitelným místem lidské civilizace.
Problém roku 2000 jde samozřejmě také tímto směrem; naše civilizace ale není ještě tak daleko, aby pro ni mohly být důsledky tohoto problému fatální. Problém roku 2000 je ve své podstatě velmi lokální záležitostí, která se může projevit jen v některých specializovaných řídících a provozních systémech, tam, kde jde o možnost ztrát na životech (např. systémy řízení provozu) nebo o vysoké finanční ztráty (například bankovní systémy). Tyto problémy by však nastaly nezávisle na sobě a díky časovému posunu dokonce i v různé době. Globální problém, do kterého se tato hrozba nafukuje a kdy se všude na světě utrácejí obrovské peníze například i za testování kancelářských PC, z toho dělá až marketing.
Problém Y2k tedy chápu jako jeden z mnoha průvodních jevů vznikajícího vyššího celku. Kupodivu jde ale nikoliv o problém technický (čili skutečný, ohrožující civilizaci jako takovou), ale o problém emotivní: o využití globálních komunikačních prostředků ke globalizaci původně lokálního problému. Marketing vždy stavěl na emocích. Dosud nikdy k tomu ale neměl tak vhodné a výkonné prostředky, jako v době, kdy existují globální média. Problém roku 2000 je tedy výsledkem využití globálních technologií, nikoliv důkazem jejich slabiny.
Co si myslíte o budoucnosti odborných časopisů, jakým je např. Chip, v tištěné podobě a co o jejich případné přeměně do elektronické podoby - buď na pevných nosičích (jako je dnes CD-ROM), nebo na internetu?
Každá technologie, má-li být masově úspěšná, potřebuje nejdříve dozrát do podoby takzvaného kompletního produktu. Do té doby ji budou využívat pouze technologičtí nadšenci (například ti čtenáři, kteří neváhají si otevřít notebook třeba i v tramvaji). Konkrétně v případě tištěných médií, jakými jsou noviny, časopisy a knížky, kompletní produkt znamená učinit používání elektronických médií stejně jednoduchým, jako je používání papíru. Těžko můžete od masové veřejnosti očekávat, že si koupí čtecí zařízení za desítky tisíc korun, případně zařízení, které bude mít malý a těžko čitelný dispej nebo přístroj, který vydrží v bateriovém provozu maximálně několik hodin.
Takže pokud to shrneme: kompletní produkt, který jedině může nahradit papírová média (a dále je sloučí s rozhlasem, televizí, mapou, mobilním telefonem a třeba i peněženkou), předpokládá vznik a masovou výrobu takových zařízení spotřební elektroniky, která budou snadno ovladatelná a přitom dostatečně levná. Proto bych řekl, že do doby, kdy vám internet začne skutečně významně konkurovat, máte ještě tak dva až tři roky času. Dobu, kdy se to stane, si ale můžeme představit už nyní. Popsal jsem ji ve své knížce Podraz na informační dálnici, která v těchto dnech vychází v nakladatelství Grada, doplněná o kouzelné ilustrace pana Vladimíra Jiránka. Je to příběh lidí, žijících, pracujících, bavících se i nakupujících v budoucí době. Realizovat tento můj sen mi pomohla společnost Inet, bez jejíž sponzorské pomoci by kniha nemohla vyjít. Kniha bude k dispozici i v jejím elektronickém obchodě www.shop.cz. Budou tam ale i jiné pěkné věci k Vánocům, takže určitě doporučuji toto místo k inspiraci.
Jaké motto byste zvolil do záhlaví „Kroniky svého života“, kdybyste ji začal psát první den prvního měsíce prvního roku, začínajícího číslicí 2?
Žít tak, abych byl pro jiné lidi přínosem.Na závěr nám – spíše pro zajímavost – dovolte jednu záludnější otázku. Již dlouhou dobu „zuří boj" mezi příznivci dvou možných výkladů konce století (a tedy i desetiletí a tisíciletí). Patříte k zastáncům tzv. „krátké varianty", podle níž století končí už rokem s posledním dvojčíslím 99 nebo s oslavami nástupu nového tisíciletí chcete čekat až na Silvestra roku 2000?
Ať si každý vybere, co chce slavit. Pokud chtějí lidé oslavit výraznou změnu letopočtu, mají k tomu příležitost samozřejmě už letos. Pokud si budou chtít oslavy užít i napřesrok, budou k tomu mít naštěstí také pádný důvod. Pojďme teď hlavně přemýšlet, co se bude slavit na Silvestra 2002...