15 novìch procesor… firmy Intel
Nen¡ to sice poprv‚, kdy firma Intel pou§ila pýi vìrobØ procesor… novì, 0,18mikronovì vìrobn¡ proces, ale nyn¡ jej nasadila skuteŸnØ masovØ. Tato firma toti§ 25. ý¡jna pýedstavila hned patn ct novìch procesor…, kter‚ jsou urŸeny pro osobn¡ poŸ¡taŸe, pýenosn‚ poŸ¡taŸe, servery a pracovn¡ stanice a kter‚ jsou 0,18mikronovou technologi¡ vyrobeny. Intelu se u§ tak‚ podaýilo prolomit hranici 700 MHz. O tØchto procesorech, ale nejen o nich, je pr vØ tento Ÿl nek.

Centi, mili, mikro

Prvn¡ procesor 4004 firmy Intel byl vyroben pomoc¡ tzv. 10mikronov‚ technologie, obsahoval 2300 tranzistor… a pracoval na frekvenci 108 kHz. Od t‚ doby ubØhlo zhruba 29 let a nejnovØjç¡ procesor firmy Intel, tedy procesor Pentium III 733, je vyr bØn 0,18mikronovou technologi¡, obsahuje 28 milion… tranzistor… a pracuje na frekvenci 733 MHz. Nejmenç¡ prvky v procesoru se tedy za tu dobu zmençily v¡ce ne§ 50kr t a znaŸnØ se zvìçil i poŸet tranzistor…. Dnes u§ se n m tedy zd  10mikronov  technologie trochu "pýedpotopn¡". ProŸ se ale v…bec sna§¡ vìrobci polovodiŸ… neust le zmençovat rozmØry tranzistor… a jak se procesory v…bec vyr bØj¡?

Vìroba zaŸ¡n  n vrhem
Vìroba integrovan‚ho obvodu, tedy i procesoru, zaŸ¡n  jeho n vrhem. Pýi n vrhu se bere v £vahu cel  ýada faktor…. Procesor mus¡ m¡t dostateŸnì vìkon, pýimØýen‚ n klady na vìrobu, a trh na nØj mus¡ bìt pýipraven a mus¡ ho pýijmout. N vrh ýi procesorov‚ logiky potom pýiprav¡ poŸ¡taŸov‚ simulace, aby se zjistilo, jak bude novì integrovanì obvod pracovat za nejr…znØjç¡ch okolnost¡. Vyu§¡vaj¡ se pýitom nejmodernØjç¡ programy CAD, kter‚ dok §ou funkci integrovanìch obvod… simulovat a ovØýit tak spr vnost n vrhu.
Syst‚my CAD se pou§¡vaj¡ i pro pý¡pravu tzv. masek, kter‚ se pro vìrobu procesor… pou§¡vaj¡. Maska pýedstavuje kýem¡kovou destiŸku, na kter‚ je schematickì diagram navr§en‚ho obvodu vylept n pomoc¡ chloru. Tato destiŸka se pou§¡v  pro "tisk" obvod… na kýem¡kov‚ pl tky pomoc¡ fotolitografie a ultrafialov‚ho svØtla, kter‚ se propouçt¡ skrz masku. Ultrafialov‚ svØtlo prosv¡t¡ pr zdn‚ prostory na masce a p…sob¡ na nØkter‚ vrstvy nanesen‚ na kýem¡kovì pl tek a rozpouçt¡ je. Pr vØ podoba a velikost masky urŸuj¡, jak bude procesor vypadat, kolik bude m¡t tranzistor…, jak bude velikì a jak‚ nejmenç¡ Ÿ sti (spoje) bude obsahovat.
Procesory se vyr bØj¡ nan çen¡m mikroskopicky tenkìch vrstviŸek izolaŸn¡ch a vodivìch materi l… na kýem¡kov‚ pl tky. V tØchto materi lech se pomoc¡ masky vytv ýej¡ tranzistory, kter‚ ý¡d¡ tok elektýiny obvodem. Jeden procesor obsahuje a§ miliony tØchto tranzistor…, um¡stØnìch v nØkolika vrstv ch (pro ka§dou vrstvu mus¡ bìt zhotovena jedna maska). PoŸet tranzistor… se daý¡ st le zvyçovat, masky se zdokonaluj¡ a zpýesåuj¡.
Pl tky, na kter‚ se nan çej¡ vrstvy izolaŸn¡ch a vodivìch materi l…, jsou z kýem¡ku, co§ je po kysl¡ku nejrozç¡ýenØjç¡ prvek na Zemi (je mimo jin‚ hlavn¡ slo§kou pl §ov‚ho p¡sku). Pýi vìrobØ integrovanìch obvod… se pou§¡v  proto, §e je to pýirozenì polovodiŸ, a §e ho tedy lze upravit buÔ jako vodiŸ, nebo jako izol tor. Pro pý¡pravu kýem¡kovìch pl tk… je ovçem nutn‚ kýem¡k chemicky vyŸistit na t‚mØý 100% Ÿistotu. VyŸiçtØnì kýem¡k je roztaven a upraven do podoby tzv. "ingot…", co§ je jakìsi kýem¡kovì v leŸek. Kýem¡kov‚ ingoty (nyn¡ se pou§¡vaj¡ ingoty osmipalcov‚) se pak ýe§ou na tenk‚ pl tky, kter‚ se potom leçt¡. Firma Intel sama kýem¡kov‚ ingoty nevyr b¡, ale kupuje je.
Ne vçechny pl tky s integrovanìmi obvody (na jeden pl tek se jich vejde pochopitelnØ v¡ce) se samozýejmØ povedou, a tak je nutn‚ vçechny obvody otestovat - ty, kter‚ testem neprojdou, se oznaŸ¡. Pl tky se pak pomoc¡ diamantov‚ pily rozýe§ou na jednotliv‚ integrovan‚ obvody (tzv. substr ty neboli "die") a zapouzdý¡ se. Pouzdro chr n¡ takovìto kýem¡kovì substr t od vlhkosti, mechanick‚ho poçkozen¡, prachu a podobnØ a poskytuje tak‚ elektrick  propojen¡, nutn  k tomu, aby mohl procesor komunikovat se z kladn¡ deskou. Pýi vìrobØ procesor… se pou§¡v  nØkolik typ… pouzder (napý. DIP, PGA nebo SEPP). Po zapouzdýen¡ se procesory znovu testuj¡.
Z dneçn¡ho pohledu se zd , §e ç¡ýky spoj… a nejmenç¡ Ÿ sti byly u prvn¡ch procesor… obrovsk‚. Dý¡ve dosahovaly 12 mikrometr… (12 miliontin metru), co§ je ale st le mnohem m‚nØ, ne§ je pr…mØr lidsk‚ho vlasu (to je jeçtØ vn¡mateln  a pochopiteln  hodnota), kterì je tlustì asi 80 mikrometr…. Pokud si uvØdom¡me, §e jeden mikron je pouze 0,000 001 metru, byly i prvn¡ integrovan‚ obvody fantasticky mal‚. 12mikronovì vìrobn¡ proces byl u§ ale mnohokr t pýekon n a vØdci se sna§¡ pýij¡t na nov‚ a nov‚ zp…soby zmençov n¡ "cestiŸek" v procesoru.

ProŸ se zmençuje?
Zmençov n¡ nejmenç¡ch Ÿ st¡ v procesoru m  zýeteln‚ pý¡Ÿiny. Na jeden kýem¡kovì pl tek je d¡ky zmençen¡ mo§n‚ um¡stit v¡ce obvod… a vìroba se tak zlevåuje. To je ale pouze jedna z pý¡Ÿin. Hlavn¡ pý¡Ÿina je ta, §e d¡ky zmençov n¡ se na stejn‚ m¡sto vejde v¡ce tranzistor…, a tak je mo§n‚ vyr bØt mnohem slo§itØjç¡, a t¡m i vìkonnØjç¡ procesory. Tak napý¡klad procesor Intel 80286 obsahoval 134 000 tranzistor…, zat¡mco procesor Mobile Pentium II PE jich m  ji§ 27,4 milionu a pýi zachov n¡ podobnìch rozmØr… (nebo jeçtØ menç¡ch) je samozýejmØ mnohem vìkonnØjç¡. Pr vØ u tohoto procesoru byla poprv‚ pou§ita 0,18mikronov  technologie, kter  se nyn¡ zaŸala pou§¡vat i pýi vìrobØ dalç¡ch procesor… firmy Intel. Zmençov n¡ tedy v podstatØ umo§åuje vìrobu novìch procesor…, kter‚ by starç¡ technologi¡ nebylo mo§n‚ vyrobit. U§ivatel‚ vy§aduj¡ st le rychlejç¡ a rychlejç¡ procesory a argument, §e vìkon tØch souŸasnìch ji§ £plnØ staŸ¡, nen¡ pý¡liç p dnì. U§ pýi uveden¡ procesoru 386 si toti§ ýada u§ivatel… myslela, §e jejich poŸ¡taŸ s procesorem 286 jim zcela dostaŸuje - dnes u§ ho nikdo nechce snad ani zadarmo.
Jsou tu ale i dalç¡ vìhody zmençov n¡ - menç¡ integrovan‚ obvody pracuj¡ rychleji (mohou pracovat na vyçç¡ frekvenci), spotýebuj¡ tak‚ m‚nØ energie a m‚nØ se zahý¡vaj¡, a potýebuj¡ tedy jednoduçç¡ chlazen¡. To se hod¡ hlavnØ u procesor…, kter‚ jsou urŸeny pro mobiln¡ poŸ¡taŸe, ale ni§ç¡ spotýeba je samozýejmØ vìhodn  i u bاnìch procesor… pro osobn¡ poŸ¡taŸe. Procesory pracuj¡c¡ na stejn‚ frekvenci a vyroben‚ rozd¡lnou vìrobn¡ technologi¡ tedy potýebuj¡ k provozu rozd¡ln‚ napØt¡ a maj¡ jinou spotýebu. 
¬¡m menç¡ integrovan‚ obvody jsou, t¡m m‚nØ energie potýebuj¡. V praxi se najde asi m lo pý¡pad…, kdy se zmençov n¡m dosahuje zvìçen¡ vìkonu a tak‚ sn¡§en¡ spotýeby - v tom je procesorov  technologie velice zaj¡mav . Menç¡ parn¡ stroj, elektrickì motor nebo benzinovì motor bude stا¡ efektivnØjç¡ a vìkonnØjç¡ ne§ ten vØtç¡.

Patn ct procesor…
Pýechod na novou vìrobn¡ technologii nen¡ rozhodnØ jednoduchì a ani levnì a Intel tento pýechod pýipravoval pomØrnØ dlouho. 0,18mikronovou technologi¡ zat¡m procesory vyr bØj¡ Ÿtyýi tov rny firmy Intel. Tato technologie byla v Intelu internØ oznaŸov na Coppermine, i kdy§ s mØd¡ nic spoleŸn‚ho nem . Intel ve svìch procesorech st le pou§¡v  hlin¡kov‚ spoje. 
Prvn¡m procesorem firmy Intel vyrobenìm 0,18mikronovou technologi¡ byl mobiln¡ procesor Pentium II pracuj¡c¡ na frekvenci 400 MHz; byl pýedstaven v Ÿervnu tohoto roku. Tento procesor je vybaven vyrovn vac¡ pamØt¡ druh‚ £rovnØ tzv. "on-die" - pamØœ je pý¡mo u procesoru a pracuje na stejn‚ frekvenci jako procesor. D¡ky tomu se poŸet tranzistor… v procesoru zvìçil a§ na 27,4 milionu, a 0,18mikronov  technologie zde tedy urŸitØ sv‚ uplatnØn¡ naçla.
Jen u tohoto procesoru ale samozýejmØ nez…stalo a 25. 10. firma Intel pýedstavila patn ct novìch procesor… vyrobenìch 0,18mikronovou technologi¡ (jde o nejmasovØjç¡ uveden¡ novìch procesor… firmy Intel v dØjin ch). Jde o procesory Pentium III pro osobn¡ poŸ¡taŸe, procesory Pentium III pro pýenosn‚ poŸ¡taŸe a o procesory Pentium III Xeon pro pracovn¡ stanice a servery.
KromØ pou§it‚ vìrobn¡ technologie se toho u procesor… pý¡liç nezmØnilo. J dro novìch procesor… je stejn‚ - procesory jsou zalo§eny na j dru P6, kter‚ bylo ji§ pýed lety pou§ito u procesoru Pentium Pro. 

Pro stoln¡ poŸ¡taŸe
Nejv¡ce novìch procesor… je urŸeno pro osobn¡ poŸ¡taŸe. K dispozici jsou nyn¡ nov‚ procesory Pentium III, a to takov‚, kter‚ pracuj¡ na frekvenci 733, 700, 667, 650, 600, 550 a 533 MHz. Nov  technologie tedy umo§nila podstatnØ zvìçit frekvenci, na kter‚ procesory pracuj¡, a to a§ nad 700 MHz. ZmØnilo se toho ale v¡ce. PoŸet tranzistor… novìch procesor… se oproti starç¡m procesor…m Pentium III vìraznØ zvìçil, a to kv…li tomu, §e vyrovn vac¡ pamØœ druh‚ £rovnØ se nyn¡ odstØhovala pý¡mo k j dru procesoru (jde tedy o pamØœ "on-die") a tato pamØœ pracuje na stejn‚ frekvenci jako procesor. Intel tuto vyrovn vac¡ pamØœ oznaŸuje jako Advanced Transfer Cache na rozd¡l od starç¡ pamØti Discrete Cache. Tato pamØœ m  ovçem velikost "jen" 256 KB, ale i tak je £ŸinnØjç¡ ne§ 512KB vyrovn vac¡ pamØœ starç¡ch procesor…, kter  pracuje jen na poloviŸn¡ frekvenci procesoru. PamØœ "on-die" se osvØdŸila u procesor… Celeron a Mobile Pentium II, a Intel ji tedy vyu§il i u modelu Pentium III - je zaj¡mav‚, §e oddØlen  cache u prvn¡ch procesor… Pentium II byla Intelem propagov na jako dobrì n pad a £spora financ¡. 
Vìhody 0,18mikronov‚ technologie jsou na novìch procesorech jasnØ vidØt. Zat¡mco procesor Katmai (k¢dov‚ jm‚no pro p…vodn¡ Pentium III) m  velikost 128 mm2, procesory (k¢dov‚ jm‚no Coppermine) vyroben‚ 0,18mikronovou technologi¡ maj¡ velikost pouze 106 mm2, a to je na nich um¡stØna i pamØœ cache L2, d¡ky Ÿemu§ se poŸet jejich tranzistor… zvìçil z 9,5 na 28,1 milionu.
Aby se procesory se stejnou frekvenc¡, ale v jednom pý¡padØ s 512KB pamØt¡ cache L2 a v druh‚m s 256KB pamØt¡ cache L2 "on-die" rozliçily, jsou procesory s 256KB vyrovn vac¡ pamØt¡ oznaŸeny p¡smenem "E" (tedy Pentium III 500E, 550E a 600E). Procesory oznaŸen‚ p¡smenem "B" jsou nav¡c schopny pracovat i na 133MHz z kladn¡ sbØrnici, zat¡mco ostatn¡ pracuj¡ jen na 100MHz z kladn¡ sbØrnici. 133MHz z kladn¡ sbØrnici podporuj¡ procesory Pentium III 533EB, 600EB, Pentium III 667 a Pentium III 733.
Nov‚ vìkonn‚ procesory jsou sice ji§ k dispozici, ale probl‚m je zat¡m s jejich ý dnìm vyu§it¡m. Tyto procesory mØly bìt toti§ pou§ity pýedevç¡m na z kladn¡ch desk ch s Ÿipovou sadou Intel 820. Ta mØla bìt pýedstavena a uvedena na trh ji§ v z ý¡ tohoto roku, ale jej¡ uveden¡ bylo bohu§el odlo§eno kv…li technickìm probl‚m…m s pamØœmi RDRAM, konkr‚tnØ kv…li probl‚mu s týet¡m slotem RIMM pro pamØti RDRAM. 133MHz z kladn¡ sbØrnici tak nyn¡ podporuje pouze Ÿipov  sada Intel810e, kter  je vçak urŸena pro levnØjç¡ poŸ¡taŸe. Grafickì vìkon poŸ¡taŸ… na n¡ zalo§enìch je toti§ omezen, proto§e tato Ÿipov  sada obsahuje grafickì Ÿip a podporuje pouze sbØrnici Direct AGP. ¬ipov  sada Intel820 by mØla bìt podle Intelu uvedena na trh do konce tohoto roku (prvn¡ poŸ¡taŸe na n¡ zalo§en‚ by ji§ mohly bìt vidØt na letoçn¡m Comdexu v polovinØ listopadu). 
Zpo§dØn¡ Ÿipov‚ sady 820 tak trochu nahr v  spoleŸnosti VIA Technologies, kter  dod v  Ÿipovou sadu VIA Apollo Pro133+. Ta toti§ podporuje 133MHz sbØrnici, ale probl‚my s pamØt¡ RDRAM nem , proto§e ji nepodporuje (podporuje pouze SDRAM). Tuto Ÿipovou sadu pou§¡v  napý¡klad firma IBM.
P…vodnØ se oŸek valo, §e nejrychlejç¡ procesor, kterì firma Intel 25. 10. uvede, bude 700MHz verze. K uveden¡ 733MHz verze byl Intel doveden nejsp¡çe bojem o prvenstv¡ s firmou AMD. Konkurence pracuje a nesp¡ - firma AMD se toti§ uveden¡m 700MHz verze procesoru Athlon dostala do veden¡ a firma Intel ztratila "megahertzov‚" prvenstv¡ - jej¡ nejrychlejç¡ procesor v t‚ dobØ mØl "pouze" 600 MHz. Nyn¡ Intel v bitvØ opØt vede o 33 MHz.

FlipŸip
V novìch procesorech Pentium III ji§ tedy nen¡ zvl çœ procesor, ýadiŸ vyrovn vac¡ pamØti a pamØœ L2 cache, ale vçe je um¡stØno dohromady na jednom kýem¡kov‚m substr tu, podobnØ jako u procesoru Celeron (ten m  ale pouze 128KB vyrovn vac¡ pamØœ druh‚ £rovnØ). Nutnost pou§it¡ Slotu 1 tak v podstatØ pominula, proto§e procesory se mohou vyr bØt mnohem menç¡ a kompaktnØjç¡. Pr vØ toho firma Intel vyu§ila a poprv‚ pýedstavila i procesor Pentium III v proveden¡ Socket 370. Nov  verze procesoru se jmenuje podle zapouzdýen¡ FC-PGA (Flip Chip-Pin Grid Array). KromØ procesoru Celeron je tedy nyn¡ mo§n‚ v z kladn¡ch desk ch s patic¡ Socket 370 pou§¡t i procesor Pentium III. Dostupnì je ve verz¡ch o frekvenci 500 a 550 MHz a m  stejnØ jako ostatn¡ integrovanou 256KB vyrovn vac¡ pamØœ. Podporuje ale pouze 100MHz z kladn¡ sbØrnici.
Procesory ve verzi FC-PGA jsou mnohem menç¡ ne§ procesory Pentium II a Pentium III ve verzi SECC2 pro Slot 1, a proto se mohou um¡stit i do malìch osobn¡ch poŸ¡taŸ… nebo poŸ¡taŸ… netradiŸn¡ho designu. To byla asi jedna z hlavn¡ch pý¡Ÿin toho, §e byly uvedeny na trh. Design bude kromØ vìkonu u poŸ¡taŸ… hr t st le vØtç¡ roli, co§ dok zala i popularita poŸ¡taŸe iMac. Do PC tØchto tvar… by se ovçem procesor Pentium III v proveden¡ SECC2 tاko vmØstn val.

Rychlejç¡ Xeony
Pro pracovn¡ stanice a servery jsou urŸeny nov‚ procesory Pentium III Xeon, vyroben‚ 0,18mikronovou technologi¡ a pracuj¡c¡ na frekvenc¡ch 600, 667 a 733 MHz. Tak‚ tyto procesory podporuj¡ 133MHz z kladn¡ sbØrnici a nyn¡ obsahuj¡ integrovanou vyrovn vac¡ pamØœ druh‚ £rovnØ ("on-die") pracuj¡c¡ na frekvenci procesoru, zat¡m ve velikosti 256 KB. Procesory Xeon mØly sice dý¡ve vyrovn vac¡ pamØœ druh‚ £rovnØ oddØlenou od procesoru, ale tato pamØœ pracovala na rozd¡l od pamØti dý¡vØjç¡ch procesor… Pentium II a Pentium III na frekvenci procesoru. Nejmenç¡ velikost pamØti pýitom byla 512 KB. NynØjç¡ 256KB pamØœ by se mØla pozdØji zvìçit a§ na 1 MB. V procesoru je nyn¡ tak‚ integrov n regul tor napØt¡, kterì se dý¡ve instaloval externØ. 
Pro tyto nov‚ procesory, ale nejen pro nØ, je urŸena i nov  Ÿipov  sada firmy Intel, oznaŸen  Intel 840 (nahrazuje Ÿipovou sadu Intel 440GX). Tato Ÿipov  sada podporuje 133MHz syst‚movou sbØrnici, je zalo§ena na architektuýe Accelerated Hub Architecture (stejnou architekturu maj¡ i Ÿipov‚ sady Intel 810, Intel 810e a Intel 820), podporuje pamØœ SDRAM a§ do kapacity 8 GB a tak‚ pamØœ RDRAM, d le podporuje rozhran¡ ATA/66, grafickou sbØrnici AGP4X a AGP Pro a 66MHz a 64bitov‚ sloty PCI. ¬ipov  sada podporuje a§ Ÿtyýi procesory Pentium III Xeon a a§ dva procesory Pentium III a je urŸena pro z kladn¡ desky pro pracovn¡ stanice a servery. Oproti Ÿipov‚ sadØ 440GX je to velkì pokrok. ¬ipovou sadu Intel 840 naçtØst¡ nepostihla stejn  komplikace jako sadu Intel 820.

Vìkon do notebook…
Dalç¡mi novìmi procesory vyrobenìmi 0,18mikronovou technologi¡ jsou procesory Pentium III pro mobiln¡ poŸ¡taŸe - jsou teÔ dostupn‚ ve verz¡ch 400, 450 a 500 MHz. Jde o prvn¡ verze procesoru Pentium III pro mobiln¡ poŸ¡taŸe v…bec - dý¡ve se do pýenosnìch poŸ¡taŸ… dod valy pouze procesory Pentium II s frekvenc¡ maxim lnØ 400 MHz, kter‚ podporovaly pouze 66MHz syst‚movou sbØrnici - mobiln¡ procesory Pentium III ji§ podporuj¡ i 100MHz syst‚movou sbØrnici a kromØ zvìçen¡ frekvence a pýid n¡ novìch instrukc¡ mohou u§ivatel‚ tاit i ze zvìçen¡ propustnosti sbØrnice. 
D¡ky 0,18mikronov‚ technologii se pýi zvìçen¡ frekvence procesoru podaýilo zachovat n¡zk‚ pracovn¡ napØt¡ procesoru (1,6 V) a relativnØ n¡zkou spotýebu energie (10,1 W) a sn¡§ila se i velikost procesoru. 400MHz verze je urŸena speci lnØ pro mininotebooky - pracuje na pouhìch 1,35 V a spotýebuje 7,5 W, zat¡mco procesor vyrobenì 0,25mikronovou technologi¡ m  spotýebu 9,2 W. 

Kde se to zastav¡?
V prvn¡ polovinØ pý¡çt¡ho roku m…§eme od firmy Intel oŸek vat dalç¡ procesorovou nad¡lku. Frekvence procesor… by mØla dos hnout 800 MHz, a do konce roku dokonce 1 GHz (k¢dov‚ jm‚no novìch procesor… je Willamette). Intelu se tak‚ d¡ky novìm technologi¡m podaý¡ integrovat v¡ce funkc¡ do jednoho Ÿipu. V druh‚ polovinØ pý¡çt¡ho roku by tedy mØl bìt uveden na trh procesor s k¢dovìm jm‚nem Timne. Jde o procesor typu "system-on-a-chip", kterì kromØ vlastn¡ho j dra procesoru bude obsahovat i syst‚movou logiku, grafickì Ÿip a bude sluŸovat i dalç¡ funkce. Tento Ÿip bude urŸen pro levn‚ osobn¡ poŸ¡taŸe. Frekvence procesor… pro mobiln¡ poŸ¡taŸe by v prvn¡ polovinØ pý¡çt¡ho roku mØla dos hnout 700 MHz a v druh‚ polovinØ roku se pravdØpodobnØ doŸk me mobiln¡ho procesoru s frekvenc¡ 750 MHz.
Budoucnost asi zaj¡m  ka§d‚ho, proto§e v n¡ pro§ije zbytek sv‚ho §ivota, a skoro ka§d‚ho tedy asi v t‚to souvislosti napadne, jak dlouho bude jeçtØ mo§n‚ neust le zvyçovat frekvence procesor… a poŸet tranzistor… a kde je hranice, za kterou ji§ nebude mo§n‚ j¡t. Zat¡m se pro "tisk" obvod… na kýem¡kov‚ pl tky pou§¡v  ultrafialov‚ svØtlo. Tato technologie m  sv‚ limity, a proto se ji§ zkoum  mo§nost vyu§it¡ rentgenovìch a elektronovìch paprsk…, tak aby se podaýilo odkrìt polovodiŸ…m jeçtØ menç¡ svØty.
S dneçn¡ technologi¡ je mo§n‚ jeçtØ vyr bØt pomoc¡ 0,15mikronov‚ a 0,13mikronov‚ technologie, ale pak bude mo§n  nutn‚ hledat jin‚ ýeçen¡. To, §e existuj¡ hranice dneçn¡ technologie, u§ ozn mili i vìvoj ýi z Intelu - po 0,13mikronov‚ technologii mohou nastat probl‚my. 
Kdy§ to ale d l nep…jde s kýem¡kem, budou se hledat nov‚ materi ly, novì n vrh tranzistoru, ke slovu pýijdou týeba molekul rn¡ poŸ¡taŸe nebo neuronov‚ poŸ¡taŸe.
Je tak‚ ot zkou, jak dlouho se podaý¡ v praxi dodr§ovat tzv. Moor…v z kon, podle kter‚ho se ka§dìch 18 a§ 24 mØs¡c… poŸet tranzistor… a vìkon procesor… zdvojn sob¡. Tuto vØtu, kter  pozdØji veçla ve zn most pod zm¡nØnìm n zvem, vyýkl v roce 1965 pan Gordon Moore, spoluzakladatel firmy Intel. Jeho odhad se uk zal jako velmi pýesnì a dodnes v podstatØ plat¡. Podle tohoto z kona by ale ji§ v roce 2001 mØl bìt k dispozici procesor se 100 miliony tranzistor…, a u§ v roce 2011 (uteŸe to jako voda) dokonce s miliardou. Dnes m  procesor Pentium III asi 30 milion… tranzistor….
I kdy§ Moor…v z kon doposud celkem plat¡, tاko m…§e jeho platnost trvat navØky, proto§e tu plat¡ i jin‚ "z kony", pýedevç¡m fyzik ln¡. Existuj¡ toti§ i d le nedØliteln‚ fyzik ln¡ veliŸiny - pro zobrazen¡ logick‚ jedniŸky nebo nuly jednou zbude pouhì jeden jedinì elektron - a jak potom d l? Ale o tom je zat¡m pýedŸasn‚ hovoýit - vØdci prì zat¡m dovedou jeçtØ pracovat s tranzistorem o velikosti 100 atom… - to je hranice, na kterou narazili a kterou se mo§n  podaý¡ prolomit, ale mo§n  tak‚ ne.

A co ostatn¡?
æpiŸkov‚ technologie si samozýejmØ udr§uje v¡ce firem ne§ jen Intel. Ten sice nyn¡ 0,18mikronovou technologii zaŸal vyu§¡vat masovØ, ale pou§¡vat ji dovedou i dalç¡ firmy. Technologickìm l¡drem v mnoha oblastech je napý¡klad firma IBM, kter  nav¡c pou§¡v  i tzv. mØdØnou technologii. Pýi jej¡m pou§it¡ jsou v procesoru pou§ity m¡sto spoj… hlin¡kovìch spoje mØdØn‚. MØÔ m  pro tyto £Ÿely mnohem lepç¡ vlastnosti. Zat¡m se pomoc¡ t‚to technologie vyr bØj¡ procesory PowerPC a pýi vìrobØ se pou§¡v  0,22mikronovì vìrobn¡ postup. Pýechod na technologii 0,18mikronovou firma IBM pýipravuje. Zaj¡mav  je i jej¡ technologie SOI (Silicon on Insulator), tedy kýem¡k na izolantu, kter  by ke zvìçen¡ vìkonu procesor… a sn¡§en¡ spotýeby tak‚ vìraznØ pýispØla. Technologie SOI chr n¡ miliony drobnìch tranzistor… na Ÿipu izolaŸn¡m povlakem, Ÿ¡m§ zmençuje çkodli-
v‚ elektrick‚ vlivy, kter‚ ub¡raj¡ energii a sni§uj¡ vìkonnost tranzistor…. 
Co se tìk  firmy AMD, vìrazn‚ho konkurenta firmy Intel v oblasti procesor… pro osobn¡ poŸ¡taŸe, ta chyst  na prvn¡ Ÿtvrtlet¡ pý¡çt¡ho roku 750MHz verzi procesoru Athlon. Po pýechodu na 0,18mikronovou technologii chce vyr bØt a§ 1GHz procesory, a to ji§ v pý¡çt¡m roce. Tyto procesory sl¡bil na pý¡çt¡ rok ýeditel firmy AMD pýi slavnostn¡m otev¡r n¡ nov‚ procesorov‚ tov rny Fab 30. Ta byla n kladem 1,9 miliardy dolar… (vybudovat tov rnu na procesory nen¡ zrovna levn‚) postavena asi za týi roky nedaleko Dr §Ôan. Kapacita t‚to tov rny je 5000 osmipalcovìch kýem¡kovìch pl tk… tìdnØ. 0,18mikronovou technologi¡ bude tedy zanedlouho vyr bØt i AMD a bude nav¡c pou§¡vat i mØdØnou technologii firmy IBM. PýedprodukŸn¡ verze procesoru Athlon vyroben  za tØchto podm¡nek pracuje na frekvenci 900 MHz, a tak se m me na co tØçit. Na uveden¡ novìch procesor… firmou Intel zareagovala spoleŸnost AMD zat¡m pouze sn¡§en¡m ceny - jej¡ 700MHz Athlon stoj¡ nyn¡ 699 dolar… (700MHz procesor Pentium III stoj¡ 754 USD a 733MHz verze 776 USD).
RoŸnØ se na cel‚m svØtØ utrat¡ za integrovan‚ obvody nemal‚ pen¡ze. V pý¡çt¡m roce m  podle odhad… celkovì trh vzr…st o 18,7 %, tedy na 172,52 miliardy dolar…, z Ÿeho§ procesory tvoý¡ asi 32 mld.
Pavel Trousil

Slovn¡Ÿek
Fotolitografie - proces fotomechanick‚ho pýenosu uspoý d n¡ Ÿipu na kýem¡kovì pl tek prostýednictv¡m masek.
Kýem¡k - prvek pou§¡vanì pro vìrobu pl tk…, na kterìch se vyr b¡ integrovan‚ obvody. Jde o pýirozenì polovodiŸ.
Mikron - mikrometr, tj. 0,000 001 metru. Pou§¡v  se pro mØýen¡ ç¡ýek spoj…, kter‚ vytv ýej¡ obvody na Ÿipu.
On-die - oznaŸen¡ vyrovn vac¡ pamØti druh‚ £rovnØ, a to pamØti, kter  je vyrobena na stejn‚m substr tu jako vlastn¡ procesor, a nen¡ tedy od procesoru oddØlena.
Pl tek (wafer) - tenk  kýem¡kov  destiŸka odý¡znut  z v lcovit‚ho ingotu. Pou§¡v  se jako z klad pro vìrobu integrovanìch obvod….
PolovodiŸ - l tka (napý¡klad kýem¡k), kter  m…§e bìt upravena tak, aby buÔ vedla elektrickì proud, nebo aby br nila jeho pr…chodu.
Substr t (die) - jednotlivì integrovanì obvod vyý¡znutì z pl tku, na kter‚m byl vyroben.