Freeware, shareware a free software
... zdaleka to jeçtØ neznamen , §e s n¡m m…§eme zach zet zcela libovolnØ. Tak‚ v t‚to oblasti je nutno db t platnìch z konnìch ustanoven¡, zejm‚na autorskìch pr v.

Kdy§ je software zadarmo...

V oblasti autorskopr vn¡ ochrany poŸ¡taŸovìch program… neust le panuje v¡cem‚nØ chaos a trvale nar…staj¡c¡ vliv internetu tomu jeçtØ napom h . Mnoho u§ivatel… (a bohu§el i distributor…) se napý¡klad domn¡v , §e co je na internetu, je volnØ dostupn‚ pro jak‚koliv zach zen¡. Jinìm rozç¡ýenìm bludem je pýedstava, §e co je zadarmo, nepodl‚h  autorskopr vn¡ ochranØ. A do týetice se zakoýenila povØra, §e kdy§ nejsou poruçov na autorsk  pr va vìdØleŸnØ, nen¡ to trestn‚. Jasno do toho zjevnØ nevn ç¡ ani promiskuitn¡ pou§¡v n¡ pojm… jako freeware, shareware, public domain a v posledn¡ dobØ i free software.

Novì fenom‚n - free software
SvØt internetu pozn v  st le nov‚ programov‚ produkty oznaŸovan‚ pý¡davnìm jm‚nem "free", tedy d¡la, ke kterìm maj¡ u§ivatel‚ zajiçtØn pý¡stup zdarma, v nØkterìch pý¡padech dokonce zdarma i r…znØ pojatou mo§nost analìzy, ç¡ýen¡ a zmØn zdrojovìch text…. BاnØ se na internetu zdarma nab¡zej¡ r…zn‚ prohl¡§ec¡ a jin‚ programy (a slu§by, o kterìch v t‚to stati nehovoý¡me) - nejprve v r mci t‚mØý davov‚ho nadçen¡ jednotlivc… (tzv. aktivity "open source" Ÿi "free software"), pozdØji v r mci otev¡r n¡ obchodn¡ strategie velkìch softwarovìch firem, kter‚ na takov‚ aktivity musely zareagovat, nebo se otevýen¡m pokusily pýelst¡t sv‚ konkurenty na internetov‚m trhu.1 
Rozd¡l je v tom, §e jednotlivce poskytuj¡c¡ sv‚ n pady a vìsledky sv‚ program torsk‚ pr ce zdarma neŸek  vØtçinou § dnì n slednì zisk, zat¡mco u velkìch firem se pen¡ze vrac¡ nejen za licence, ale i prostýednictv¡m ceny reklamn¡ch ploch na str nk ch, prodejem z¡skanìch a po§adovanìch osobn¡ch £daj… a dalç¡ch marketingovìch dat, pýikoupen¡m souvisej¡c¡ch placenìch program… a slu§eb u§ivateli apod.
Doposud pojem free neŸinil v §nØjç¡ probl‚my zasvØcenìm ani laik…m, a to kupodivu ani pr vn¡k…m, proto§e byl pou§¡v n ve sv‚ anglick‚ podobØ a "vçichni vØdØli, o co jde". OznaŸen¡ "freeware" prostØ znamenalo program, kterì mohl ka§dì "volnØ u§¡vat", neboœ jeho autor nØkde - obvykle v licenŸn¡ch podm¡nk ch zobrazenìch po spuçtØn¡ programu - vyhl sil, §e napý. pro nekomerŸn¡ £Ÿely je mo§n‚ tento program pou§¡vat zdarma. Vçichni pak vØdØli, §e sice mohou pojem "volnì" pýekl dat ve smyslu "voln‚ho u§¡v n¡", i kdy§ o voln‚ autorsk‚ d¡lo podle Ÿesk‚ho autorsk‚ho z kona nejde: autorskì z kon2  (d le jen AutZ) upravuje voln  d¡la v ustanoven¡ õ 35 a rozum¡ jimi ta d¡la, u nich§ skonŸila doba trv n¡ autorsk‚ho pr va,3  anebo d¡la, kter  jsou voln  z jin‚ho d…vodu (nejsou dØdicov‚, odm¡tli dØdictv¡). 
M…§eme proto pro pýesnost Ÿi v odbornìch textech volit jin  oznaŸen¡, napý¡klad pracovnØ hovoýit o bezplatnìch produktech - v protikladu k produkt…m obchodovanìm (pýiŸem§ nen¡ pochyb o tom, §e i bezplatn‚ produkty jsou jistØ obchodovateln‚). Nebo tak‚ pou§¡vat d le pojm… "volnì produkt", "volnì software", "voln  licence" s vØdom¡m, §e se  jedn  o term¡ny odporuj¡c¡ pr vn¡ terminologii a upraven‚ Ÿeskou legislativou, a tedy co do d…sledk… jejich pou§it¡ o pojmy nejasn‚.4 
Pr vØ Ÿesk  legislativa v t‚to oblasti klade vØcem ve svØtØ internetu zcela bاnìm neobvykl‚ pýek §ky. Hovoý¡me-li zde o bاnosti, m me na mysli pýev §nØ angloamerickou £pravu autorskìm pr vem - to ovçem plat¡ z hlediska internetu, nikoliv z hlediska naçeho pr vn¡ho syst‚mu. ¬esk‚ (a obecnØ kontinent ln¡) autorsk‚ pr vo je toti§ zalo§eno na osobnostn¡m pojet¡ neoddØlitelnìch autorovìch pr v jako monolitu pýin le§ej¡c¡ho konkr‚tn¡ fyzick‚ osobØ (u spoluautor… osob m). Tzv. osobn¡ autorsk  pr va n le§¡ pouze fyzick‚ osobØ, nem…§e je z¡skat jin  osoba a jsou vlastnØ autorem nepýevoditeln : nikdo nem…§e pýev‚st svoje autorstv¡ na nØkoho jin‚ho. Vìjimku tvoý¡ pouze pr vo u§it¡, resp. ç¡ýen¡. A tady je týeba ý¡ci, §e nespornØ naprost  vØtçina "free products" je v tomto ohledu autorskìm d¡lem i podle Ÿesk‚ho autorsk‚ho z kona - se vçemi d…sledky, kter‚ z tohoto omezen¡ vyplìvaj¡.

Software jako autorsk‚ d¡lo
Pr vn¡ vìchodiska
Prakticky ka§dì poŸ¡taŸovì program (neboli software) 5  je autorskìm d¡lem chr nØnìm podle AutZ, neboœ je tv…rŸ¡m vyj dýen¡m urŸit‚ myçlenky, "vìronem" autorovy osobnosti (resp. vìsledkem tv…rŸ¡ Ÿinnosti v¡ce autor…). Podle õ 2 tohoto z kona za pýedmØt ochrany se pova§uj¡ i programy poŸ¡taŸ…, pokud splåuj¡ pojmov‚ znaky dØl podle tohoto z kona; nestanov¡-li tento z kon jinak, jsou chr nØny jako d¡la liter rn¡. D le plat¡:
? Autor m  pr vo: a) na ochranu sv‚ho autorstv¡, zejm‚na na nedotknutelnost sv‚ho d¡la, a je-li d¡lo u§¡v no jinou osobou, aby se tak dØlo zp…sobem nesni§uj¡c¡m hodnotu d¡la, b) s d¡lem nakl dat, zejm‚na rozhodnout o jeho uveýejnØn¡ a ud¡let svolen¡ k jeho u§it¡, c) na odmØnu za tv…rŸ¡ pr ci. (õ 13) 
? U§¡t d¡la, pokud to nen¡ dovoleno pý¡mo z konem, lze jen se svolen¡m autora. Svolen¡ k u§it¡ d¡la udØluje autor smlouvou.6  (õ 14 odst. 1)
Z sadn¡ pýitom je, §e AutZ nechr n¡ myçlenku, nìbr§ jej¡ tv…rŸ¡ zpracov n¡.7  Aby program byl autorskìm d¡lem, mus¡ vykazovat znaky jedineŸnosti a neopakovatelnosti, tedy autorskopr vn¡ individuality a p…vodnosti (originality) d¡la,8  dan‚ jeho ztv rnØn¡m, kter‚ z kon formuluje jako "vyj dýen¡ slovem, p¡smem, n Ÿrtem, skicou nebo v jak‚koli jin‚ vn¡mateln‚ podobØ".9  Pýitom AutZ s m tyto pojmy neuv d¡ ani nerozpracov v  - vìklad s r…znou m¡rou autority pod vaj¡ odborn¡ci, uŸebnice Ÿi judik ty (rozhodnut¡ soud…) a vyplìv  z interpretace pojm…, s nimi§ autorskì z kon operuje.
PoŸ¡taŸov‚ programy vØtçinou budou autorsk  d¡la naplåuj¡c¡ pojmov‚ znaky podle õ 2 AutZ, a tedy budou podle tohoto z kona chr nØny. To plat¡ bez ohledu na to, zda program byl autorem (nebo kìmkoliv jinìm) oznaŸen jako "free" Ÿi jinak.

Pr vo u§¡vat autorsk‚ d¡lo
Zach zen¡ s autorskìmi d¡ly z kon nazìv  obecnìm term¡nem "u§¡v n¡", pý¡padnØ zav d¡ jeho speci ln¡ subkategorii, a to distribuci neboli ç¡ýen¡ autorskìch dØl. 
A§ na vìjimky v podobØ dØl volnìch mus¡ u§ivatel pr vo k u§¡v n¡ nabìt smlouvou.10  Ta u poŸ¡taŸovìch program… oznaŸenìch jako freeware nemus¡ bìt v nØjak‚ pý¡snØ formalizovan‚ podobØ, postaŸ¡ napý. jednostrann‚ prohl çen¡ autora.11  PodobnØ u sharewaru se m…§e jednat o jednostrann‚ prohl çen¡ autora sdØluj¡c¡ u§ivateli, kdy a za jakìch podm¡nek m…§e d¡lo u§¡vat. V obou pý¡padech zde vçak hovoý¡me o u§¡v n¡ pouze ve smyslu instalace a spuçtØn¡, tedy nikoliv dalç¡ho ç¡ýen¡ Ÿi dokonce modifikace program….
Zat¡mco pro smlouvy o ç¡ýen¡ d¡la12  z kon pýedepisuje p¡semnou podobu,13  u smlouvy o poskytnut¡ pr va d¡lo u§¡vat to nen¡ v z sadØ nutn‚. Absence p¡semn‚ formy ovçem Ÿin¡ existenci a obsah takto uzavýen‚ smlouvy prakticky nedokazatelnìmi, a tedy - jak podle naçeho n zoru vyplìv  z kontextu AutZ - d…kazn¡ býemeno, §e autorsk‚ d¡lo u§¡v  leg lnØ, by mØl v pý¡padn‚m sporu n‚st u§ivatel. 
Smlouva o u§¡v n¡ softwaru m…§e m¡t charakter oboustrannØ potvrzen‚ho (podepsan‚ho) ujedn n¡, ale postaŸ¡ i £Ÿetn¡ doklad + obchodn¡ podm¡nky,14 nebo dokonce smlouva m…§e bìt uzavýena konkludentn¡m jedn n¡m15  kupuj¡c¡ho. 
Teoreticky je mo§n‚ nabìt program (a pr vo jej u§¡vat) od jak‚koliv osoby. Je tu ale ust. õ 19 odst. 2 AutZ, podle nØho§ nabyvatel sm¡ z¡skan‚ opr vnØn¡ pýev‚st na týet¡ osobu jen se svolen¡m autora. Druhì odstavec õ 19 tak vlastnØ zakazuje dalç¡ prodej dý¡ve zakoupen‚ho softwaru bez souhlasu autora, tj. chci-li nØkomu prodat mnou pou§¡vanì program, mØl bych o souhlas po§ dat nositele autorskìch pr v (pokud nen¡ v licenŸn¡ch podm¡nk ch takovìto souhlas glob lnØ udØlen, eventu lnØ udØlen s podm¡nkou, kterou je nutno pro legalitu pýevodu splnit - napý. pýeregistrace nov‚ho u§ivatele podle pokyn…, je§ jsou uvedeny v licenŸn¡m ujedn n¡).

AutZ versusfree software
AutZ vìslovnØ upravuje smlouvu o ç¡ýen¡ d¡la (õ 22), kter  mus¡ bìt sjedn na p¡semnØ a jej¡§ obsah je podrobnØ stanoven (zp…sob a rozsah ç¡ýen¡ d¡la, datum, kdy se tak stane, autorsk  odmØna, souŸinnost autora, doba, na kterou je sjedn na, a z vazek u§ivatele, §e ç¡ýen¡ provede na sv…j £Ÿet); v dalç¡m ustanoven¡ pak z kon v õ 28 neurŸitØ ý¡k , §e na smlouvy o jin‚m u§it¡ d¡la (tedy o jin‚m u§it¡, ne§ ç¡ýen¡ d¡la) se pýimØýenØ vztahuj¡ ustanoven¡ o smlouvØ o ç¡ýen¡ d¡la. Fakticky to znamen , §e konkr‚tn¡ vìklad t‚to "pýimØýenosti" je d n v pý¡padØ sporu vìkladem soudu a jeho posouzen¡m. Na druh‚ stranØ vçak vØtçina bezplatnìch produkt… zahrnuje ve svìch tzv. licenc¡ch po§adavek nebo alespoå mo§nost jejich ç¡ýen¡ po pýepracov n¡ u§ivatelem.
Nar §¡me zde tedy na z sadn¡ rozpor mezi pý n¡m autor… softwaru - ka§dì m…§e s programem v¡ce m‚nØ nakl dat dle libosti - a kogentn¡m (naýizovac¡m) ustanoven¡m AutZ, kterì po§aduje p¡semnou smlouvu o ç¡ýen¡ programu a odmØnu autorovi.
Jak tedy nabìt pr vo k bezplatnìm produkt…m v souladu s Ÿeskìm autorskìm z konem? Je nab¡dku bezplatnìch programovìch produkt… mo§n‚ pova§ovat za n vrh smlouvy ve smyslu obŸanskopr vn¡m (a hledat oporu ve vztahu oferty a jej¡ akceptace k tomu, abychom uzavýen¡ smlouvy pýipustili?). A mus¡me tento vztah v…bec ýeçit?
Autorskì z kon se vztahuje na d¡la autor…, kteý¡ jsou Ÿeskìmi obŸany, a na d¡la autor…, kteý¡ po§¡vaj¡ v ¬R azyl; na d¡la ciz¡ch st tn¡ch pý¡sluçn¡k… pak podle mezin rodn¡ch smluv pýi zaruŸen¡ vz jemnosti.16  Podle Revidovan‚ £mluvy bernsk‚ (d le jen RéB), Ÿl. 5, odst. 1: "Autoýi maj¡ ve vztahu k d¡l…m, pro nا jsou chr nØni podle t‚to £mluvy, v ostatn¡ch st tech Unie kromØ st tu p…vodu d¡la pr va, kter  pý¡sluçn‚ z kony ji§ pýizn vaj¡ nebo v budoucnu pýiznaj¡ jejich obŸan…m, jako§ i pr va zvl çœ pýiznan  touto smlouvou." AutZ je tedy týeba dodr§et ve vztahu ke vçem signat ý…m RéB.17  U§ivatel internetu pýitom vçak nem  mo§nost prok zat toto§nost poskytovatele bezplatn‚ho produktu s jeho autorem, Ÿi dokonce zjiçœovat autorovu st tn¡ pý¡sluçnost (nechlub¡-li se j¡ pý¡mo), stejnØ jako nelze pýedpokl dat jeho znalost mezin rodn¡ch £mluv. Je ovçem týeba si ý¡ci, §e vØtçiny zem¡ se RéB tìk .
Jeliko§ jde o d¡la ç¡ýen  na internetu, tedy autorsk  d¡la, nem…§eme se u n s odvol vat na pý¡padnou £pravu obchodnØz vazkovìch vztah…, ale vìluŸnØ jen na autorskì z kon a podp…rnØ na obŸanskì z kon¡k. Pokud se m  u§ivatel takov‚ho produktu vyhnout pý¡padnìm spor…m, mØl by m¡t jeho u§¡v n¡ a pý¡padn‚ ç¡ýen¡ zajiçtØno smlouvou; jak j¡ vçak dos hnout, aby odpov¡dala alespoå minimu po§adavk…, nen¡ - uv §¡me-li mo§nì pr vn¡ "gul ç" spojenì s internetem - v…bec jednoznaŸn‚.
Kdyby doçlo ke sporu o takovì produkt u u§ivatele v ¬R, ýeçil by tento spor Ÿeskì soud, kterì by se zaj¡mal o naplnØn¡ podm¡nek Ÿesk‚ pr vn¡ £pravy. Nab¡dka smlouvy u bezplatnìch produkt… (ve smyslu n vrhu na uzavýen¡ smlouvy na str nk ch internetu) se v souladu s Ÿeskìm pr vem ch pe jako "projev v…le smØýuj¡c¡ k uzavýen¡ smlouvy a urŸenì jedn‚ nebo v¡ce urŸitìm osob m", pokud je dostateŸnØ urŸitì a vyplìv  z nØj v…le navrhovatele, aby byl v z n v pý¡padØ jeho pýijet¡.18  To nab¡dky, o kterìch uva§ujeme, v podstatØ splåuj¡ - pokud nezpochybn¡me to, co je m¡nØno urŸitost¡ osob, kterìm je n vrh urŸen, a urŸitost vlastn¡ho n vrhu. Ve skuteŸnosti je ovçem nab¡dka uŸinØna naprosto neurŸit‚mu okruhu osob (i kdy§ je, vzhledem k obvyklìm podm¡nk m u tØchto produkt…, obsahovØ urŸit ). Podle naçeho n zoru tedy t¡mto zp…sobem nelze platnou smlouvu uzavý¡t, neboœ jde o pouhou vìzvu k pod v n¡ n vrhu na uzavýen¡ smlouvy podle obchodn¡ho z kon¡ku.19 
Ovçem dalç¡ krok u§ivatele, kterì m  z jem o bezplatnì produkt, tj. skuteŸnost, §e se urŸitìm zp…sobem k n vrhu pýihl s¡, lze naopak z pr vn¡ho hlediska za n vrh uŸinØnì t¡mto u§ivatelem pova§ovat. Smlouva vznikne, jakmile n vrh u§ivatele poskytovatel bezplatn‚ho produktu pýijme, tedy zýejmØ uŸin¡ jin‚ "vŸasn‚ jedn n¡, z nØho§ lze dovodit jeho souhlas". A§ potud bychom mohli dosavadn¡ praxi pýikìvnout s t¡m, §e takto zýejmØ relevantn¡ smlouva vzniknout m…§e. V pojet¡ naçeho obŸansk‚ho pr va je smlouva uzavýena okam§ikem, kdy vyj dýen¡ souhlasu s n vrhem dojde navrhovateli. V praxi by to tedy znamenalo, §e se jako u§ivatel pýihl s¡m k u§¡v n¡ bezplatn‚ho programov‚ho produktu, Ÿ¡m§ navrhnu jeho poskytovateli uzavýen¡ smlouvy - poskytovatel pak ovçem mus¡ vyj dýit sv…j souhlas a ten mi mus¡ jako navrhovateli doj¡t: jen v takov‚m pý¡padØ lze vztah mezi poskytovatelem bezplatn‚ho produktu a jeho u§ivatelem pova§ovat za smluvn¡.
Podle naçeho n zoru by takovou smlouvu bylo mo§no platnØ uzavý¡t i prostýednictv¡m elektronick‚ komunikace, tedy napý. vyplnØn¡m formul ýe na webov‚ str nce z jemcem o program a n slednìm odesl n¡m souhlasn‚ho mailu autorem programu.
Slo§itØjç¡ je ovçem ot zka, zda je obsah takov‚ho smluvn¡ho vztahu zcela perfektn¡: autorskì z kon toti§ pýedpokl d , §e pýi ka§d‚m u§it¡ d¡la n le§¡ autorovi odmØna - a pro smlouvu o ç¡ýen¡ d¡la je stanoven¡ autorsk‚ odmØny povinn‚.20  Podle nØkterìch vìklad… se pýitom nelze platnou dohodou vzd t pr v (pohled vek) na autorsk‚ odmØny, je§ dosud nevznikly a kter‚ mohou v budoucnu teprve vzniknout.21  Takov  dohoda by toti§ byla v rozporu s kogentn¡m ustanoven¡m õ 574 odst. 2 ObŸZ.
Podle naçeho n zoru se lze vzd t pr v, kter  v dobØ uzavýen¡ dohody existuj¡ - autor by se tedy mohl vzd t odmØny pýi uzav¡r n¡ konkr‚tn¡ dohody s konkr‚tn¡m z jemcem o dalç¡ ç¡ýen¡ Ÿi modifikaci programu. Nelze ovçem vylouŸit, §e konkr‚tn¡ soud bude m¡t v konkr‚tn¡ vØci n zor jinì.
Znovu tedy nar §¡me na dlouho zn mou, leŸ z konod rci radØji nevidØnou skuteŸnost, §e naroubov n¡ poŸ¡taŸovìch program… na koçatì strom autorsk‚ho z kona v dosavadn¡m pojet¡ se prostØ nezdaýilo; ochrana program… jako liter rn¡ch dØl snad m…§e navenek vyvolat jak‚si uspokojen¡, to vçak rychle opadne pýi bli§ç¡m sezn men¡ s vØcnou str nkou autorskopr vn¡ £pravy.
N stin mo§n‚ho ýeçen¡
Aby doçlo k platn‚mu uzavýen¡ smlouvy o ç¡ýen¡ d¡la podle AutZ, je týeba postupovat vìçe uvedenou cestou opaŸn‚ho n vrhu - od z jemce k autorovi. To samozýejmØ znaŸnØ zkomplikuje proces pýej¡m n¡ free softwaru, ale v souŸasn‚ dobØ nevid¡me jinou cestu.22  KromØ toho mus¡me pýedpokl dat, §e naçe konstrukce vzd n¡ se autorsk‚ odmØny tak, jak jsme ji vìçe navrhli, bude shled na z konnou. 
Samostatnou mo§nost¡ by bylo prom¡tnut¡ urŸitìch specifickìch vlastnost¡ poŸ¡taŸovìch program… do pýipravovan‚ho n vrhu nov‚ho autorsk‚ho z kona, na nØm§ ji§ po mnoho let pracuje Ministerstvo kultury ¬R. Ob v me se ale, §e existence "free softwaru" le§¡ stejnØ hluboko pod rozliçovac¡ £rovn¡ autor… novely jako software samotnì.
Vladim¡r Smejkal, Martin VlŸek

 1 Viz napý¡klad zveýejnØn¡ zdrojov‚ho k¢du Communicatoru firmou Netscape.
 2 Z kon Ÿ. 35/1965 Sb., ve znØn¡ pozdØjç¡ch pýedpis….
 3 Ta je obecnØ podle õ 33 t‚ho§ z kona po dobu §ivota autora a 50 let po jeho smrti, u dØl anonymn¡ch a pseudoanonymn¡ch, kter  u softwaru tak‚ pýipadaj¡ v £vahu, 50 let po uveýejnØn¡ d¡la.
 4 Plat¡ to i v pý¡padØ pojmu licence - srovnej õ 508 a n sl. obchodn¡ho z kon¡ku, kterì hovoý¡ pouze o licenŸn¡ smlouvØ k pýedmØt…m pr…myslov‚ho vlastnictv¡, tedy nikoliv k autorskìm d¡l…m, u nich§ je pou§¡v n pojem "licence" jako nepr vn¡, leŸ v§it‚ oznaŸen¡ pro smlouvu definuj¡c¡ "pr vo u§¡vat".
 5 Detailn¡ rozbor souvisej¡c¡ch pojm… viz Ÿl nek Smejkal, V.: Podnik me se softwarem. Softwarov‚ noviny, IX, 1998, Ÿ. 9, s. 88.
 6 Zvl çœ upozoråujeme na toto kogentn¡ ustanoven¡, kter‚ zakl d  jednoznaŸnou povinnost m¡t v nØjak‚ formØ souhlas autora s u§¡v n¡m jeho autorsk‚ho d¡la.
 7 Ochrana myçlenky je z le§itost¡ jinìch pr v k duçevn¡mu vlastnictv¡ - zejm‚na pr va patentov‚ho.
 8 õ 2 odst. 1 AutZ.
 9 õ 9 odst. 1 AutZ.
 10 Viz õ14 AutZ.
 11 U poŸ¡taŸovìch program… lze velmi obt¡§nØ pýedpokl dat naplnØn¡ podm¡nek pro to, aby se d¡lo stalo volnìm ze z kona podle ust. õ 35, ale zýejmØ v§dy se bude jednat o d¡lo, u nØho§ autor poskytne vçeobecn‚, voln‚, neomezen‚ u§¡vac¡ pr vo a souŸasnØ toto d¡lo nØjakìm zp…sobem zpý¡stupn¡ veýejnosti - napý. vystaven¡m na internetu. Smlouva m…§e bìt u freewaru nahrazena jednostrannìm prohl çen¡m autora o voln‚m poskytnut¡ programu (pr va jej u§¡vat, event. ç¡ýit), pý¡p. o jeho poskytnut¡ za urŸitìch podm¡nek.
 12 Smlouvami o ç¡ýen¡ d¡la jsou zejm‚na smlouva nakladatelsk , smlouva o veýejn‚m provozov n¡ d¡la, smlouvy o ç¡ýen¡ d¡la p…jŸov n¡m nebo pron jmem rozmno§enin d¡la, smlouva o ç¡ýen¡ sn¡mk… zvukov‚ho z znamu d¡la a smlouva o vys¡l n¡ d¡la rozhlasem nebo televiz¡ podle ust. õ 22 a n sl. AutZ.
 13 Podle õ 22 odst. 4 AutZ.
 14 Podle ust. õ 273 ObchZ odst. 1 Ÿ st obsahu smlouvy lze urŸit tak‚ odkazem na vçeobecn‚ obchodn¡ podm¡nky vypracovan‚ odbornìmi nebo z jmovìmi organizacemi nebo odkazem na jin‚ obchodn¡ podm¡nky, kter‚ jsou stran m uzav¡raj¡c¡m smlouvu zn m‚ nebo k n vrhu pýilo§en‚.
 15 NevìslovnØ uŸinØnìm pr vn¡m £konem, tj. zaplacen¡m a pýevzet¡m zbo§¡ (viz õ 35 ObŸZ).
 16 Viz õ 50 odst. 2 AutZ: "Na d¡la ciz¡ch st tn¡ch pý¡sluçn¡k… vztahuj¡ se ustanoven¡ tohoto z kona podle mezin rodn¡ch smluv, a nen¡-li jich, je-li zaruŸena vz jemnost."
 17 Viz tak‚ TìŸ, V.: Pr…myslov  a autorsk  pr va v mezin rodn¡m obchodØ. Linde, Praha 1997, s. 88.
 18 õ 43a z k. Ÿ. 40/1964 Sb., obŸansk‚ho z kon¡ku, ve znØn¡ pozdØjç¡ch pýedpis….
 19 Viz tak‚ JehliŸka, O., æk rov , M., ævestka, J., VodiŸka, A. a kol.: ObŸanskì z kon¡k. Koment ý. 1. vyd., Praha, C. H. Beck 1994, s. 96.
 20 Podle ust. õ 22 odst. 3 AutZ smlouva o ç¡ýen¡ d¡la mus¡ stanovit zp…sob a rozsah ç¡ýen¡ d¡la, Ÿas, kdy se tak stane, autorskou odmØnu, souŸinnost autora, dobu, na kterou je smlouva sjedn na, a z vazek u§ivatele, §e ç¡ýen¡ d¡la provede na sv…j £Ÿet. Nav¡c plat¡ podle ust. õ 14 odst. 2 AutZ, §e autorovo opr vnØn¡ vyplìvaj¡c¡ ze z kona nem…§e bìt dohodou stran vylouŸeno ani zkr ceno, tedy nen¡ mo§n‚ ani podle v…le autorovy ot zku odmØny opomenout.
 21 Telec, I.: Autorskì z kon. Koment ý. 1. vyd n¡, Praha, C. H. Beck 1997, s. 161.
 22 Nejsme jedin¡, proto§e k prakticky toto§n‚mu z vØru doch z¡ M. Cepl v textu "Pr vn¡ rozbor dvou volnìch licenc¡ z hlediska Ÿesk‚ho pr va" (www.fpm.cz/czech/Publikace/oplana.htm).