Antimonopoln� kauza Microsoft
V posledn� dob� se zd�, �e do Microsoftu se trefuje ka�d�. P�tek 5. listopadu 1999 by asi klidn� mohl m�t pro Billa Gatese, nejbohat�ho mu�e planety, p��vlastek �ern�.

Microsoft na lopatk�ch? 

Toho dne toti� zve�ejnil nez�visl� feder�ln� soudce Thomas Penfield Jackson p�edbاn� n�lez, podle kter�ho v antimonopoln�m sporu mezi Microsoftem a americk�m ministerstvem spravedlnosti byly nalezeny d�kazy o tom, �e tato firma vyu��vala sv�ho monopoln�ho postaven� k tomu, aby regulovala v�voj v oblasti informa�n�ch technologi� a aby potla�ovala mo�nosti konkurence prosadit se na trhu. 
Vy�et�ovatel do�el k z�v�ru, �e tr�n� pod�l 80 % v opera�n�ch syst�mech sv�d�� o tom, �e jde o jasn� monopoln� postaven� na trhu v tomto segmentu. D�le se ve zpr�v� uv�d�, �e pozice nez�visl� firmy Netscape byla ohro�ena p�edev�m t�m, �e Microsoft integroval sv�j internetov� prohl��e� MS Internet Explorer p��mo do Windows - t�m byl spole�nosti Netscape (i dal�m) zav�en trh, proto�e u�ivatel m�l v�e v jednom. V�e bylo "vylo�eno na st�l" ve spisu ��taj�c�m asi 220 stran.
Pod�vejme se spolu na probl�m, kter� Microsoftu vznikl. Pro va�i lep� orientaci si znovu p�ipomeneme v�t�inu doposud zn�m�ch v�c� t�kaj�c�ch se sporu Microsoftu versus americk� ministerstvo spravedlnosti. 

Jak� �ance tedy p�edv�daj� odborn�ci a novin��i Microsoftu v t�to pozici? 
? Za prv�: Soud m��e nak�zat spole�nosti, aby se podle doposud platn�ho z�kona rozd�lila na v�ce spole�nost�. Mohlo by to b�t po vzoru AT&T, kdy se firma rozd�lila na n�kolik firem, z nich� ka�d� se zab�v� n�kterou oblast� z oblasti z�jmu "velk� firmy" p�ed rozd�len�m - v p��pad� Microsoftu by pak mohlo doj�t ke vzniku n�kolika firem, z nich� ka�d� by se zab�vala v�vojem a produkc� n�kter�ho produktu nebo produktov� �ady ze st�vaj�c�ho portfolia sou�asn� firmy. Stejn� tak by to mohlo b�t i na��zen� o rozd�len� firmy na n�kolik firem men�ch, kter� po rozd�len� budou nab�zet naprosto shodn� produkty - trh teprve pozd�ji rozhodne o tom, jak se bude ka�d� z t�chto nov� vznikl�ch "firmi�ek" orientovat. Zaj�mav� v�ak je, �e nap��klad spole�nost Standard Oil byla dle platn�ho z�kona v roce 1911 rozd�lena na dv�: Exxon a Mobil. A je�t� zaj�mav�j� v�ak je, �e v roce 1998 ob� firmy ohl�sily f�zi, a tak se mo�n� do�k�me op�tn�ho vzniku spole�nosti "New" Standard Oil... (Mohlo by t�eba takhle skon�it po n�kolika letech nucen� rozluky i "Billovo kr�lovstv�"?)
? Za druh�: M��e doj�t k dohod�, co� je cesta, o kter� se ob� strany sporu vyj�d�ily v tom smyslu, �e by nemusela b�t nesch�dn�. Jde v sou�asn� dob� z�ejm� o nejpravd�podobn�j� �e�en� sporu.
? Za t�et�: N�kter� noviny (nap�. LN z 8.11.99) spekuluj� i o tom, �e by Microsoftu mohla b�t ud�lena vysok� pokuta. Zd� se v�ak, �e tato verze je �pln� mimo a �e by nem�la v�bec ��dn� v�znam, a pokud uv���me kapitalizaci firmy Microsoft, �lo by sp��e o zakoupen� jak�chsi odpustk�. Nedomn�v�m se, �e by takov� situace v�bec mohla nastat.
? Mo�n� je i �tvrt� cesta, kdy by mohl soud na��dit rozd�len� firmy a to, �e se na v�voji opera�n�ch syst�m�, jako stاejn�ch programov�ch produkt�, bez nich� je po��ta� jen krabice bez "hrstky inteligence", budou pod�let i jin� firmy. Tohle by znamenalo odkr�t pokli�ku a zve�ejnit mj. kompletn� k�d Windows. Tato varianta by pak trochu p�ipom�nala situaci, kter� panuje u Linuxu - zde je cel� k�d k dispozici libovoln�mu v�voj��i, kter� se m��e na v�voji syst�mu �i n�staveb pod�let kdekoli na sv�t�. 
Slu� se je�t� p�ipomenout, �e pokud by do�lo k prvn� variant�, do�kali bychom se �ady dal�ch soudn�ch �alob, kter�mi by i dal� firmy p�ipomn�ly, �e je Microsoft z�m�rn� vytla�il z trhu a nedal jim �anci. Prvn� variantu prote�uje spousta odp�rc� Microsoftu a v mnoha firm�ch se v p�tek v noci hodovalo a tan�ilo (dovedu si dost dob�e p�edstavit takovou oslavu t�eba ve firm� Sun, kter� Microsoft n�kolikr�t "poupravil" ve sv�j prosp�ch jej� vyn�lez - toti� jazyk Java, proti �emu� Sun bojoval nejsiln�j�mi mo�n�mi prost�edky).
Tolik tedy ke kauze Microsoft versus devaten�ct st�t� Unie plus ministerstvo spravedlnosti.
Proto�e si v�ak mysl�m, �e byste m�li m�t mo�nost nahl�dnout na druhou stranu b�ehu, nav�t�vil jsem hned v pond�l� po uve�ejn�n� n�lezu soudu �editele �esk� pobo�ky Microsoftu, ing. Jana M�hlfeita a zeptal se ho na n�kolik podrobnost�, kter� s t�mto p��padem souvisej�; v n�kter�ch bodech si dovol�m rozhovor komentovat. 

Milan Louck� (M. L.): Jak si mysl�te, �e p�edbاn� zji�t�n� m��e zap�sobit v na�ich vod�ch?
Jan M�hlfeit (J. M.): Proto�e cel� ta situace se odehr�v� ve Spojen�ch st�tech, tak sice bude m�t vliv na na�e z�kazn�ky, ale �ekl bych jen nep��m�. V p��pad� na� pobo�ky jde o 1,2 milionu z�kazn�k�, do kter�ch jsme investovali. V ka�d�m p��pad� jde o syst�m v�hra-v�hra, tedy o syst�m, na kter�m vyd�laj� ob� strany. Svoji roli tedy ch�peme jako mo�nost dod�vat technologie sv�tov� �rovn�, kter� pozvednou konkurenceschopnost a produktivitu v t�hle zemi. 

M. L.: �dajn� p�i informov�n� o t�to kauze do�lo k n�jak�mu zkreslen� ...
J. M.: Do�lo k tomu, �e �TK nep�esn� p�elo�ila Finding Of Facts jako rozsudek, co� je samoz�ejm� nesmysl, proto�e ve skute�nosti jde teprve o pops�n� stavu v�c�. V �esku bychom �ekli, �e se ob� strany budou seznamovat se spisem a skute�nostmi v n�m obsa�en�mi. 

M. L.: Podle m�ho "nehroz�" rychl� vy�e�en� tohoto p��padu - �ijeme v zatracen� rychl� dob� a verdikt soudu m��e p�ij�t klidn� i za t�i �ty�i roky (pozn. autora: doposud se "lid versus Microsoft" proti sob� postavil v soudn� s�ni 77x, po��taje v to i p�te�n� verdikt)...
J. M.: Podle m�ho cel� ten spor, pokud nedojde k urovn�n�, co� je samoz�ejm� dost pravd�podobn� alternativa, se pot�hne je�t� dost dlouhou dobu a jeho konec je v nedohlednu. I kdyby padl do p�l roku rozsudek v prvn� instanci, tak okam�it� bude n�sledovat odvolac� ��zen�. A proto�e u� jednou odvolac� soud rozhodl ve prosp�ch Microsoftu v p��pad� Windows 95, jsem velk�m optimistou a mysl�m si, �e m� Microsoft velmi dobr� vyhl�dky vyhr�t odvolac� soud i v tomto sporu. Ze strany MS je snaha cel� spor co nejd��ve ukon�it, proto�e jsme technologick� firma, kter� vyv�j� software, a ne firma, kter� se po��d jen soud�. 
V t�to dob� se bude Microsoft soust�e�ovat jen na to nejd�le�it�j�, co m�, a to jsou z�kazn�ci. Cel� spor je veden v�hradn� na�imi pr�vn�ky.

M. L.: Mysl�te si, �e m��e doj�t k ovlivn�n� v�voje va�ich produkt� a doj�t ke zpo�d�n� p�i ohl��en�m uv�d�n� t�chto produkt� na trh? 
J. M.: Do t�hle chv�le o tom v�bec neuva�ujeme. Windows 2000 p�ijdou na trh v �noru, jak jsme avizovali.

M. L.: Vezm�me konkr�tn� Windows 2000, kter� jsou pro�pikov�ny technologiemi, kter� bylo nutn� dosud z�sk�vat od dal�ch firem. Nem��e doj�t k dal� takov� situaci, jako bylo za�len�n� MS Internet Exploreru do Windows 98, kter� podle citovan�ho n�lezu odstavilo Netscape i dal� na vedlej� kolej?
J. M.: Neo�ek�v�me ��dn� z�sahy druh� strany, co se tohoto produktu nebo n�jak�ch na�ich dal�ch t�e. A stejn� - dokud neprob�hne odvolac� soud a nenabude pr�vn� moci, nebude nutn� p�istupovat k ��dn� regulaci nebo k omezen�m technologi� vkl�dan�ch do na�ich produkt�.

M. L.: Kapitalizace. Nezd� se v�m tahle v�c, a to plat� nejen u Microsoftu, ale t�eba i u velk�ch firem, kter� provozuj� na internetu tzv. port�ly, trochu nadhodnocen�? 
J. M.: To je dobr� ot�zka. Digitalizace a kapitalizace digit�ln�ch firem - to je naprosto nov� jev v ekonomice. A dokonce i �f banky - obdoby na� N�rodn� banky v USA, kter� p�ibrz�uje nebo urychluje ekonomiku regulac� �rokov� m�ry - dnes dost tاko vysv�tluje, �e americk� ekonomika st�le jede a v�echny ukazatele jsou p�itom v po��dku. Moje vysv�tlen� je, �e pr�v� firmy, jako je Microsoft, IBM, HP, Compaq, Dell, kter� jsou glob�ln�mi hr��i a prod�vaj� p�edev�m v zahrani��, maj� na ekonomiku p��zniv� vliv. To za prv�. Druh� v�c je ta, do �eho investuje burza - to je prost� obchod s nad�j�. V�sledky, kter�ch dos�hnete, jsou v z�sad� nezaj�mav� - ukazuj� v�ak, jestli investor dostane alespo� ��st sv�ch investic zp�tky - roli v�ak hraje i to, jak jde kter� segment ekonomiky nahoru, anebo zda kles�. P��nosn� je i to, �e informa�n� technologie jdou nahoru, o tom nen� pochyb. 
Kdy� se na to pod�v�m ze �ir�ho pohledu, pou�iji p��m�r Jacka Walshe, jednoho z nejlep�ch sv�tov�ch mana�er�, prezidenta a CEO firmy General Electric - tak tenhle p�n �ekl, �e firma, kter� neza�ne do 18 m�s�c� obchodovat po internetu, p�estane obchodovat �pln�. Takov� prohl��en� v��en�ch lid� op�t rozt��ej� kola kapitalizace a zvy�uj� hodnotu firem zab�vaj�c�ch se informa�n�mi technologiemi.

M. L.: D�ky za odpov�di.
Za Chip se ptal Milan Louck�

(Rozhovor v kompletn�m zn�n� najdete na http://www.chip.cz/texty/1109/microsoud19_37.shtml)