|
ObdobnΘ d∙vody, kterΘ vedly k novΘ ·prav∞ patentovΘho prßva, vytvo°ily v zßkon∞
527/90 Sb. nezbytn² legislativnφ rßmec pro ·pravu pr∙myslov²ch vzor∙. Smyslem
pr∙myslov∞-prßvnφ ochrany je chrßnit p°edevÜφm p∙vodnφ estetickΘ °eÜenφ vn∞jÜφho vzhledu
v²robk∙, jako₧to v²sledku tv∙rΦφ Φinnosti pr∙myslovΘho nßvrhß°stvφ a tvarovßnφ v²robk∙.
Pr∙myslov²m vzorem je vn∞jÜφ ·prava v²robku, tj. ploÜnß nebo prostorovß ·prava spoΦφvajφcφ zejmΘna ve tvaru, v obrysu, kresb∞ nebo v uspo°ßdßnφ barev Φi v kombinaci t∞chto znak∙, avÜak za p°edpokladu, ₧e spl≥uje dalÜφ podmφnky:
P°ihlßÜka m∙₧e obsahovat jen jedinou vn∞jÜφ ·pravu v²robku - jednoduchß p°ihlßÜka - nebo vφce vn∞jÜφch ·prav v²robk∙ tΘho₧ druhu navzßjem obdobn²ch nebo urΦen²ch ke spoleΦnΘmu u₧itφ - v takovΘm p°φpad∞ hovo°φme o hromadnΘ p°ihlßÜce. PoΦet jednotliv²ch provedenφ vn∞jÜφ ·pravy v²robk∙ pro hromadnou p°ihlßÜku v²robk∙ jednoho druhu, je limitovßn dvaceti provedenφmi. Je-li p°edm∞tem hromadnΘ p°ihlßÜky vy°eÜenφ vn∞jÜφ ·pravy v²robk∙ urΦen²ch ke spoleΦnΘmu pou₧itφ, nenφ poΦet t∞chto vn∞jÜφch ·prav limitovßn. Tak jako je tomu u vynßlezu nebo u₧itnΘho vzoru, existuje i zde pojem podnikov² pr∙myslov² vzor. Vytvo°il-li zam∞stnanec p°i pln∞nφ pracovnφho pom∞ru pr∙myslov² vzor, je povinen o tom pφsemn∞ vyrozum∞t zam∞stnavatele, kter² se stßvß prßvnφm nßstupcem p∙vodce, nenφ-li smlouvou stanoveno jinak. Prßvo na p∙vodcovstvφ tφm nenφ dotΦeno. Tam, kde °eÜenφ vznikne nap°. na zßklad∞ smlouvy o dφlo, je t°eba tyto vztahy uspo°ßdat hned ve smlouv∞, vΦetn∞ stanovenφ zp∙sobu v²poΦtu odm∞ny za pr∙myslovΘ prßvo (nap°. samostatn∞ p∙sobφcφ designΘ°i). Tak jako u ostatnφch pr∙myslov²ch prßv k v²sledk∙m tv∙rΦφ Φinnosti se p°ihlßÜkou zaklßdß prßvo p°ednosti. Dßle jeÜt∞ existuje v²stavnφ priorita, kterou m∙₧e ┌°ad p°iznat p°edm∞t∙m vystaven²m na v²stavßch po°ßdan²ch v ╚eskΘ republice a to od doby, kdy tyto p°edm∞ty byly vneseny do v²stavy. Podmφnkou je v tomto p°φpad∞ to, aby byl vystavovan² p°edm∞t p°ihlßÜen jako pr∙myslov² vzor do t°φ m∞sφc∙ po ukonΦenφ v²stavy. P°ihlßÜen² pr∙myslov² vzor podrobφ ┌°ad pr∙zkumu a spl≥uje-li p°edm∞t p°ihlßÜky podmφnky stanovenΘ zßkonem pro jeho zßpis, ┌°ad jej zapφÜe do rejst°φku pr∙myslov²ch vzor∙ a p°ihlaÜovatel se stßvß majitelem pr∙myslovΘho vzoru. Zßpis pr∙myslovΘho vzoru platφ 5 let ode dne podßnφ p°ihlßÜky a dobu platnosti zßpisu lze prodlou₧it dvakrßt, v₧dy o 5 let a to na zßklad∞ ₧ßdosti majitele podanΘ v poslednφm roce platnosti. Prßvo ze zßpisu pr∙myslovΘho vzoru je prßvem v²luΦn²m. Majitel m∙₧e pr∙myslov² vzor vyu₧φvat, poskytnout souhlas k vyu₧φvßnφ jin²m osobßm, nebo na n∞ pr∙myslov² vzor p°evΘst. Svß prßva m∙₧e majitele uplatnit nejen pozitivn∞, ale i negativn∞, tj. m∙₧e zakßzat vÜem t°etφm osobßm vyu₧φvat pr∙myslov² vzor. Vyu₧φvßnφm se rozumφ zhotovenφ, dovoz Φi uvedenφ do ob∞hu v²robku dle pr∙myslovΘho vzoru. Majitel se tedy m∙₧e ·Φinn∞ brßnit proti poruÜovatel∙m, zapovφdat jim u₧φvßnφ nebo s nimi uzavφrat licenΦnφ smlouvy Φi smlouvy o p°evodu. Rovn∞₧ m∙₧e po poruÜovatelφch svΘho pr∙myslovΘho prßva po₧adovat nßhrady vznikl²ch Ükod Φi uÜlΘho zisku. Proto₧e soudnφ jednßnφ proti poruÜovatel∙m b²vß zdlouhavΘ, zejmΘna p°i importu zahraniΦnφch v²robk∙, je mo₧nΘ s v²hodou zakroΦit podle celnφho zßkona proti dovozc∙m takov²ch v²robk∙, kterΘ nejsou ΦistΘ z hlediska pr∙myslov²ch prßv, ud∞len²ch v naÜem stßt∞. Tyto v²robky mohou b²t zadr₧eny a zabaveny na hranici naÜeho stßtu p°i celnφm odbavovßnφ. Toto se t²kß i ostatnφch pr∙myslov²ch prßv, tedy nikoli pouze pr∙myslovΘho vzoru. |