Zákon rozeznává i tzv. podnikový vynález, kdy původce vytvořil vynález ke splnění úkolu z pracovního nebo jiného obdobného poměru. V takovém případě přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li ovšem smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno (dále viz kap. Podniková průmyslová práva).

Majitel patentu má výlučné právo vynález využívat, poskytnout souhlas k jeho využívání jiným osobám (udělení licence), nebo na ně patent převést. Tyto účinky patentu nenastávají však jeho udělením, ale až ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Kdo bez souhlasu majitele využívá vynález, porušuje jeho výlučná práva a s tímto protiprávním jednáním jsou spojeny i nepříznivé důsledky. Podle zákona se může majitel domáhat zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. V tomto případě se nahrazuje nejen vzniklá škoda, ale i ušlý zisk.

Využití vynálezu je zákonem vyhrazeno oprávněnému subjektu, tedy majiteli patentu, kterému přísluší výlučné právo vynález využívat. Zákon však umožňuje, aby na žádost třetí osoby byl tento patentový monopol prolomen nucenou licencí, kterou uděluje Úřad průmyslového vlastnictví. Jedná se zejména o zneužití patentového monopolu tím, že majitel nevyužívá vynález a přitom nechce dát souhlas jiné osobě k využití vynálezu.

Podle zákona vynález využívá ten, kdo při své hospodářské činnosti vyrábí, uvádí do oběhu nebo upotřebí výrobek, který je předmětem vynálezu, nebo při této činnosti používá postup, který je předmětem vynálezu. Je-li patent udělen na výrobní postup, vztahuje se jeho účinek rovněž na výrobky, které byly tímto postupem bezprostředně vyrobeny. Pokud se neprokáže opak, pokládají se shodné výrobky za získané (resp. vyrobené) chráněným postupem.

Využíváním vynálezu se přitom vždy rozumí pouze využívání při hospodářské činnosti. Nikoli tedy využívání pro osobní nehospodářskou potřebu v rámci soukromí.

Z uvedeného vyplývá, že vynález lze využívat několika způsoby.

• Za prvé formou výroby výrobků, mezi něž patří nejen ty, které mají spotřební charakter, ale i technologická zařízení, která vykonávají určitou funkci, materiálové směsi a zapojení, např. hydraulická či elektrická.
• Za druhé formou uvádění výrobků do oběhu. Jedná se v podstatě o obchodování s výrobkem.
• Třetí formou je jeho upotřebení k účelu, ke kterému je určen. Jde zejména o používání technologických zařízení ve výrobním procesu, kde dochází k upotřebení jeho funkce.
• Čtvrtou formou využití je použití postupu podle vynálezu, např. technologické postupy výrobní, pracovní, způsoby diagnostiky, měření a pod.

Jeden vynález může být využit několika způsoby (tedy i několika využivateli). Ke každému využití je nutný souhlas majitele patentu.

Souhlas k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou - licenční smlouva. Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku. (dále kap. ... Licenční smlouvy).

Stejná pravidla, pokud jde o smlouvu a zápis, platí i pro převod patentu.
Patent platí 20 let od podání přihlášky vynálezu - za předpokladu, že jsou placeny udržovací poplatky. Patent zaniká uplynutím doby jeho platnosti, nezaplacením příslušných správních udržovacích poplatků ve stanovené lhůtě, nebo vzdáním se majitelem patentu. Dále patent zaniká zrušením, a to v případě, že Úřad průmyslového vlastnictví dodatečně zjistí, že nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho udělení. Zrušení patentu má zpětnou účinnost ode dne počátku jeho platnosti.

Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu průmyslového vlastnictví. Datum podání přihlášky je rozhodné pro založení priority - právo přednosti.

Úřad podrobí přihlášku vynálezu předběžnému průzkumu, při němž zkoumá obligatorní náležitosti přihlášky. Jeho smyslem je především odstranění formálních vad, jež brání zveřejnění přihlášky a dále vyloučení z dalšího řízení těch přihlášek vynálezů, jejichž předměty jsou zjevně nepatentovatelné. V průběhu předběžného průzkumu se zkoumají pouze ty podmínky patentovatelnosti, které nevyžadují srovnání předmětu přihlášky vynálezu se stavem techniky.

Po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti Úřad přihlášku vynálezu zveřejní, a to tak, že ve Věstníku publikuje základní údaje o přihlášce a přihláška je zpřístupněna veřejnosti k nahlédnutí. Smyslem zveřejnění je kontrola odborné veřejnosti nad nárokovanými výlučnými právy. Přihláška může být zveřejněna i dříve, požádá-li o to přihlašovatel. Po zveřejnění přihlášky vynálezu může kdokoli podat Úřadu připomínky k patentovatelnosti jejího předmětu.

Na žádost přihlašovatele, či jiné osoby, popř. z moci úřední provede Úřad úplný průzkum, v němž zjišťuje, zda splňuje podmínky stanovené zákonem pro udělení patentu. Žádost o provedení úplného průzkumu musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu. Průzkum přihlášky vynálezu se tedy dělí na dvě části: na průzkum předběžný a průzkum úplný. Tyto části mohou v případě, že přihlašovatel podá žádost o úplný průzkum při podání přihlášky vynálezu, splynout v jednu. Smyslem zavedení úplného průzkumu je, aby časově i finančně náročný úplný průzkum byl prováděn jen u těch přihlášek vynálezů, u nichž je reálný předpoklad, že se hospodářsky uplatní.