|
|
Divadla - nßÜ tipP°ed p∙l rokem jsem tu ohledn∞ inscenace Divadla v DlouhΘ, nazvanΘ Kabaret Vian - Cami konΦil tvrzenφm: äNejlepÜφ inscenace souΦasnΘ divadelnφ Prahy". Nedßvnß plze≥skß presti₧nφ p°ehlφdka Divadlo '98 ukßzala, ₧e uplynul² Φas na tomto konstatovßnφ nic podstatnΘho nezm∞nil. Spolu s Divadelnφkem Divadla Na zßbradlφ (o kterΘm tu ji₧ psala L.Jungmannovß) reprezentoval Kabaret... prßvem ÜpiΦku pra₧skΘho profesionßlnφho divadla, a to dokonce ve dvou reprφzßch. V tΘ druhΘ ·sp∞Ün∞ alternovala Lenku Velikou, kterß odchßzφ plnit mate°skΘ povinnosti, Magda Zimovß (a₧ dosud v hradeckΘm divadle DRAK). Na rozdφl od b∞₧nΘho zßskoku m∙₧e v divadle znamenat nßroΦnß dodateΦnß alternace (hereΦka se mj. musela nauΦit na akordeon) jen jedno: inscenace mß takov² divßck² ·sp∞ch, ₧e se poΦφtß jeÜt∞ s jejφm dlouh²m reprφzovßnφm. Proto stojφ za to se k nφ vrßtit - ₧ßdn² z pra₧sk²ch divadelnφch fajnÜmekr∙ by si ji nem∞l nechat ujφt! Kabaret, na rozdφl od b∞₧nΘho divadla, nepot°ebuje pouze prostor. Pot°ebuje p°edevÜφm prost°edφ s atmosfΘrou. To je v DlouhΘ vytvo°eno äKrou₧kovou kavßrnou". Jindy standardnφ divadelnφ buffet a foyer, p°ilΘhajφcφ zleva k balkonov²m l≤₧φm jsou osazeny stolky, ₧idlemi i ·tuln²mi lavicemi a p°φsluÜn²m osv∞tlenφm; po cel² veΦer se mezi divßky pohybujφ sliΦnΘ, divadeln∞ kost²movanΘ servφrky (v civilu studentky divadelnφ v∞dy pra₧skΘ filosofickΘ fakulty), kterΘ nabφzejφ opravdu pestr² nßpojov² lφstek, v urΦitou chvφli dokonce pozornost podniku - olivy jako jednohubky. Pan Krou₧ek je sice skuteΦn² podnikatel v pohostinstvφ, ale zßrove≥ svΘho vrchnφho tak trochu hraje. A tak je to tu se vÜφm. VÜe je divadelnφ, ale n∞co je zßrove≥ opravdovΘ. Zßkladem programu jsou hudba a zp∞v, jak se na pra₧sk² kabaret sluÜφ. S v²jimkou Milana PotoΦka (piano, klarinet), TomßÜe Rejholce (bicφ) a Kate°iny JirΦφkovΘ (saxofon, pikola, p°φΦnß flΘtna) muzicφrujφ vesm∞s herci, o zp∞vu nemluv∞. Lφdrem je Jan VondrßΦek, kter² hraje prvnφ housle i v p°enesenΘm slova smyslu, koneΦn∞ ne nßhodou je s M.PotoΦkem spolupodepsßn pod hudebnφm aran₧mß a nastudovßnφm. A op∞t: zatφmco herci zdatn∞ muzicφrujφ, K. JirΦφkovß svi₧n∞ ävyst°ihne" komedißlnφ roliΦku jako nikoli z hudebnφho, ale divadelnφho äpartesu". Kompozice veΦera je revußlnφ. PφsniΦka, scΘnka, dv∞ pφsniΦky, v²stup, Üanson, parodick² skeΦ, pφsniΦka atd., to vÜe spojovßno VondrßΦkov²m konferovßnφm i n∞m²mi blackouty - skv∞l² je nap°. äexhibicionista", kter² v₧dy p°i triumfßlnφm rozev°enφ plßÜt∞ ukß₧e nahou hru∩, na kterΘ je °φmskou Φφslicφ uvedeno Φφslo nßsledujφcφho obrazu. Komick² ·Φinek spoleΦenskΘ satiry obou modernφch klasik∙ francouzskΘho humoru se opφrß o obecnou, Φasem neztenΦenou platnost jejich text∙ - klasika nestßrne. O jedinΘ v²jimce, melodicky zvlßÜt∞ zda°ilΘm Vianov∞ Üansonu DezertΘr jsem ji₧ psal, ale ne vÜemi jsem byl sprßvn∞ pochopen. EvropskΘ politickΘ udßlosti od tΘ doby cel² problΘm bohu₧el jeÜt∞ vφc aktualizovaly, a proto konkrΘtn∞: ano, odmφtne-li n∞kdo bojovat za vlast, nemusφ to b²t v₧dy jenom v²raz zbab∞losti. V²jimka se ale vztahuje pouze na situaci, kdy v zemi vlßdne nedemokratick², nemravn² re₧im, kter² vede agresφvnφ vßlku. PacifistΘ v HitlerovskΘm N∞mecku byli, a v dneÜnφm MiloÜeviΦov∞ Srbsku jsou, stateΦnφ lidΘ. PacifistΘ v p°edvßleΦnΘ Francii slou₧ili objektivn∞ zlu, by¥ byly jejich pohnutky sebeuÜlechtilejÜφ. Je p°φznaΦnΘ, ₧e zpφvat takovΘ pφsn∞ v zemφch, kter²m by pacifismus nejvφce sluÜel, je p°φsn∞ zakßzßno. A naopak. O co vφc podporovali komunistΘ projevy pacifismu v zemφch sv²ch protivnφk∙, o to mΘn∞ je trp∞li doma. Re₧isΘr Jan Borna se ovÜem nespokojil s interpretacφ star²ch text∙, nespolehl se pouze na jejich nestßrnoucφ kvality. Dobovou satiru dokßzal organicky propojit se satirou zcela souΦasnou. Tak nap°φklad minidrama Opilcovo dφt∞, aneb mal² mstitel je rßmovßno jako televiznφ serißl, p°iΦem₧ coby trojrozm∞rn² moderßtor v rßmu obrazovky funguje J. VondrßΦek, zatφmco vÜe ostatnφ se odehrßvß mimo, jakoby v televiznφm studiu. P°ed ka₧dou Φßstφ p°edchßzφ standardnφ ohlßÜenφ vΦetn∞ p°evyprßv∞nφ p°edchozφho d∞je, pop°φpad∞ i varovßnφ p°ed drastick²mi v²jevy. V zßv∞ru pak moderßtor z televizoru vystoupφ a jako personifikovan² blesk se₧ehne zlosyna na briketu. Ouverturou k jinΘmu p°φb∞hu jsou spartakißdnφ Poupata v podßnφ Michala Davida. V jejich rßmci je p°edveden jak²si pr∙°ez d∞jinami spartakißd, tak₧e jsem se uvid∞l jak na obecnΘ Ükole zßpolφm s krychlφ i jak po letech jako vojφn zßkladnφ vojenskΘ slu₧by radostn∞ padßm obliΦejem do blßta, to vÜe za socialismus jeÜt∞ krßsn∞jÜφ. Takto se m∙₧e spat°it asi v∞tÜina dneÜnφch dosp∞l²ch. Pokud to kdo d∞lal dobrovoln∞, nijak mu to neberu. Zcela p∙vodnφ je textu prostß scΘna Potap∞Φ. Podmo°sk² lovec (Pavel Tesa°) se zjevφ p°ekvapen²m zrak∙m divßk∙ v prostoru d²mem zaml₧enΘho schodiÜt∞ za prosklen²mi vchodov²mi älφtaΦkami" kavßrny. Tak jsou skv∞le vyu₧ity fixnφ, autentickΘ dispozice prostoru, je posφlen divßk∙v pocit jedineΦnosti (p°i p°enosu na festival jsou s tφm ovÜem potφ₧e). Herec älevituje", le₧e na svislΘ tyΦi pojφzdnΘho stojanu, äpluje" mo°sk²mi hlubinami. Tu se v hlediÜti zjevuje surreßlnß ryba v lidskΘ velikosti (loutka, animovanß hercem uvnit°), vnikß za dve°e (ädo vody"), äulovφ" ₧abφho mu₧e, a v zßp∞tφ se vracφ zp∞t s mal²m kulovit²m akvßriem, ve kterΘm animuje marionetu potap∞Φe vΦetn∞ realistickΘho detailu - vypouÜt∞nφ vzduchov²ch bublin. S tφmto v²stupem pak obchßzφ jednotlivΘ kavßrenskΘ stolky, aby si divßci podφvanou u₧ili hezky z blφzka. Zßv∞r se samoz°ejm∞ vracφ k hudb∞, k pφsnφm. JeÜt∞ jsem neza₧il p°edstavenφ bez vytleskan²ch p°φdavk∙. Za p∞kn² Ülßgr Üel by Φesk² divßk sv∞ta kraj. Nejsem v²jimkou. Petr Pavlovsk²
o nas | o Praze | kam v Praze | kam v CR | do ciziny | info A - Z | odkazy
Zm∞na vyhrazena Aktualizace dne: 26/11/1999 DalÜφ informace tel. 54 44 44 a 187 |