reklamni banner
 

Kam v Praze




h o m e
o n á s
o P r a z e
k a m v P r a z e
k a m v Č R
d o c i z i n y
i n f o A - Z
o d k a z y

Pražská informační služba
Betlémské nám. 2
116 98 Praha 1
info@pis.cz

EUnet
Internet servis

Divadla - premiéry


William Shakespeare: HAMLET (Národní divadlo, 20. 12.)
Snad nejznámější Shakespearova hra o nemožnosti pomsty vyvolává vždy znepokojivé otázky. Příběh dánského prince je i pro nás příběhem osobní odvahy a boje o smysl existence ve světě, kde vedle problému za "být nebo nebýt", je čím dál větší problém, jak být.
Režie: Ivo Krobot, překlad: Martin Hilský, dramaturgie: Josef Kovalčuk, Jan Hančil, kostýmy: Michaela Trizuljaková j. h., scéna: Jan Konečný j. h., hudba: Zdeněk Kluka, hrají: Vladimír Javorský, Ondřej Pavelka, Eva Salzmannová, Miroslav Donutil, Ondřej Sokol j. h., Radek Holub j. h., Kateřina Winterová, Radovan Lukavský, Vlasta Chramostová, Jiří Kodet, Pavel Landovský j. h. ad.

Darius Milhaud/Bohuslav Martinů: CHUDÁK NÁMOŘNÍK/DVAKRÁT ALEXANDR (Divadlo Kolowrat, 18. 12.)
CHUDÁK NÁMOŘNÍK:
Milhaudův "žalozpěv o jednom dějství ve třech obrazech" z roku 1927 je tragickým příběhem námořníka, který zbohatl a po dlouhé době se vrací domů ke své manželce. Z touhy po dobrodružství se vydává za jiného a to se mu stane osudným: ve snaze zmocnit se jeho šperků ho vlastní žena zabije. Milhaudovo dílo je však komponováno s poetickou nadsázkou a zdaleka nevypadá tak hrůzně, jak vypovídá jeho stručný obsah. Na českém jevišti je uvedeno poprvé v překladu Jana Panenky.
DVAKRÁT ALEXANDR:
Aktovka s původním názvem "Alexandre bis", komponovaná Bohuslavem Martinů na francouzský text v roce 1937, je humornou tragédií muže, který si nechal ostříhat svůj plnovous a v novém vzezření šel svádět svoji choť. Ta má zprvu z nového vztahu se svým "omlazeným" mužem pocit prohřešení, ten ale brzy zmizí a žena zjistí, že dokáže mít skutečného mladého milence... Opera je hrána v českém překladu Evy Bezděkové.
Režie: Jitka Stokalská, dirigent: Přemysl Charvát, scéna a kostýmy: Ewa Wycichowská, hrají: Vladimír Doležal, Dana Burešová, Dalibor Jedlička, Vratislav Kříž, Martina Bauerová, Jaroslava Maxová, Roman Janál, Zdeněk Harvánek a Jiří Hruška.

Giacomo Meyerbeer: ROBERT ĎÁBEL (Státní opera, 11. 12.)
Meyerbeerovo bohaté dílo platilo ještě nedávno za odbytou historickou záležitost. V poslední době, a zejména od oslav dvoustého výročí skladatelova narození, prožívá svoji renesanci. Vlastně to není ani tak překvapivé, protože Meyerbeer se v řadě svých oper ukazuje jako skutečný hudební i dramatický mistr. Partitura "Roberta Ďábla" prozrazuje, proč byl její tvůrce ve své době tak nesmírně oslavován - ostatně i Bedřich Smetana považoval tuto operu za Meyerbeerovo nejlepší dílo. Na romantické zápletce, v níž nadpřirozené síly zápasí o lidskou duši, Meyerbeer uplatnil všechny přednosti svého synkretického talentu: mohutnost sborů, bohatou italskou melodiku, pečlivou francouzskou deklamaci a německou vynalézavost harmonickou a instrumentační.
Ve Státní opeře nastudovali "Roberta Ďábla" francouzští hosté - dirigent Vincent Monteil, režisér Gilbert Blin na scéně Nicolase de Lajartrea - spolu s výtvarníkem kostýmů Josefem Jelínkem a choreografem Richardem Hesem. V hlavních rolích vystoupí Valerij Popov (Robert), Ludmila Vernerová a Maria Tkadlčíková (Isabelle), Galia Ibragimova, Jindřiška Rainerová a Tahira Menaždinova (Alice), Oleg Korotkov a Ulf Paulsen (Bertram) a další sólisté, orchestr, sbor a Balet Státní opery Praha.

C. Goldoni, A. Hoffmeister, J. Ježek: ZPÍVAJÍCÍ BENÁTKY (Divadlo na Vinohradech, 17. 12.)
Vydejte se s námi do slunných Benátek, kde se odehrává příběh falešného hraběte, mravokárného kavárníka a jeho skeptického sluhy, kurtizány, oklamané manželky, vyděrače i slabošského snílka, příběh lásky, nevěry i karetní vášně...
Když napsal Goldoni v r. 1750 svoji komedii "Kavárnička", vtipně útočící na pokřivenou morálku svých současníků, dostalo se mu od nich nevlídného přijetí. Kritika věčných lidských i společenských nešvarů - stále se převlékajících pokrytců, podvodníků a slabochů se jeho současníkům příliš nezamlouvala. O 182 let později Adolf Hoffmeister (spisovatel, básník, novinář, karikaturista, malíř a blízký spolupracovník Osvobozeného divadla) Goldoniho "Kavárničku" adaptoval. O hudební spolupráci velmi šťastně požádal svého přítele Jaroslava Ježka a ve Stavovském divadle měla staronová komedie premiéru pod názvem "Zpívající Benátky".
O jejím úspěchu hovoří četné poválečné inscenace, neboť komedie se stala trvalou součástí repertoáru a divadla se k ní stále vrací motivována neměnností lidských charakterů, situační i slovní komikou, ale také stále živou Ježkovou hudbou.
Režie: Jiří Menzel, scéna: Karel Glogr, kostýmy: Jarmila Konečná, texty písní: Jiří Suchý, hudební aranžmá: Miroslav Kořínek, hudební nastudování: Milan Jíra, Martin Rada, dramaturgie: Jolana Součková, hrají: Barbora Munzarová, Andrea Elsnerová, Zlata Adamovská, Matěj Hádek, Václav Vydra, Viktor Preiss, Jiří Plachý, Jiří Čapka a Jaroslav Kepka.

John Kander, Joseph Stein, podle románu Nikose Kazantzakise: (ŘEK) ZORBA (Hudební divadlo Karlín, 18. 12.)
Poprvé v Hudebním divadle Karlín bude uveden slavný muzikál (s původním názvem "Zorba"), který měl světovou premiéru v New Yorku v roce 1968 a u nás byl velmi úspěšně dáván již od začátku 70. let. Autorem románového příběhu o zralém muži, který miluje život, je známý spisovatel Nikos Kazantzakis. V roce 1965 proslavil postavu Řeka Zorby americký herec Anthony Quinn v řeckém filmu v americké produkci s hudbou Mikise Theodorakise. Následoval muzikál, v němž se autoři rovněž soustředili na hlavní postavu Zorby a na jeho okolí. Děj se odehrává na ostrovní Krétě, kam přijíždí budoucí spisovatel Niko, aby zde uvedl do provozu starý důl, který zdědil. Cestou se seznámí s lidovým mudrcem Zorbou. Ten se toulal po mnoha krajích, poznával lidi a zamiloval si je. Na Krétě se z obou stanou přátelé. Také oba prožijí lásku - mladé vdově se zalíbí Niko a osamělá francouzská madam obdaří svými city Zorbu za jeho dvorné chování. Avšak hlavním tématem je život, o němž se zpívá hned na začátku v písni "Život je...", zatímco závěrečná píseň Zorbova "Jak ten pták" jedná o volnosti, a také o tom, jak žije rád. Kanderova hudba (v Karlíně uveden roku 1978 jeho muzikál "Kabaret") nabízí mnoho přitažlivých písní a tanců, v nichž se ozývají řecké melodie.
Režie: Petr Novotný a Roman Štolpa, dirigent a hudení příprava: Arnošt Moulík, choreografie: Jan Hartman, sbormistr pěveckého sboru HDK: Irena Pluháčková, scéna: Ivo Žídek, kostýmy: Irena Greifová, hrají: Roman Brzobohatý, Lumír Olšovský, Jana Švandová, Michaela Dolinová, Petr Štěpánek, Vlasta Peterková, Filip Jančík, Karel Hábl, Václav Sloup, Antonín Hardt, Jan Přeučil a další, tančí balet HDK.

Joseph Kesselring: JEZINKY BEZINKY (Divadlo ABC, 18. 12.)
V jedné z nejslavnějších detektivních komedií světové dramatiky se nacházíme v půvabném a pohodlném domě, z jehož stěn dýchá spíš atmosféra viktoriánské Anglie, než newyorský Brooklyn padesátých let a setkáváme se zde se dvěma starými elegantními dámami, příjemnými a pohostinnými slečnami, s jejich synovcem, četnými hosty a - s výtečným domácím bezinkovým vínem. V této na první pohled rajské pohodě se však dějí věci nadmíru povážlivé...
Režie: Ladislav Vymětal, hrají: Jaroslava Adamová, Květa Fialová, Martina Delišová, Oldřich Vízner, Jaromír Meduna, Otmar Brancuzský, Lubomír Lipský, Filip Blažek a další.

Olin Houbička: VEŘEJNÝ DENÍK OLINA HOUBIČKY (Divadlo Rokoko, 4. 12.)
Volné pokračování deníkových dramatických kreací Divadla Rokoko. Tvrdý svůdce a hrdinný desperát v trampotách dospívajících chlapců a dívek jednoho českého maloměsta. Olin Houbička se nechal unést a inspirovat kolegy jako jsou Sue Townsendová, C. D. Payne, Jim Carroll, Allen Ginsberg, Timothy Leary a další. Deník o sexu, alkoholu, drogách a přílišném idealismu doprovází láska, něha a moudrost poznání.
Režie: Zdeněk Potužil, scéna: Adam Novák, hrají: Adam Novák, Monika Zoubková, Václav Jakoubek, Aťka Janoušková, Jelena Juklová, David Vejražka, Petr Křiváček a Jiří Trnka.

Jiří Ornest: TRAGÉDIE MSTITELE (Divadlo Na Zábradlí, 18.12.)
Volně na motivy stejnojmenné hry Cyrila Tourneura nebo Thomase Middletona napsané roku 1607 nebo 1608. Tragédie mstitele je komedie, ve které nerozeznáte, kdo je hodný a kdo je zlý, ale všichni budou po zásluze potrestáni.
Režie: Jiří Ornest, hudba: Aleš Březina, scéna: Jan Marek, pohybová spolupráce: Jana Vašáková, kostýmy: Kateřina Štefková, hrají: Josef Hrubý, Karel Dobrý, Petr Čtvrtníček, Chantal Poullain, Vladimír Marek, Tomáš Palatý, Roman Skamene, Jan Kraus, Bohumil Klepl, Eva Holubová, Marika Procházková, Jiří Ornest a Libor Prakesch.

Jean Claude Grumberg: OKNO (Studio Ypsilon, 17. 12.)
Hra velmi úspěšného současného francouzského dramatika ověnčeného cenou J. B. Moliéra za rok 1998. "Okno" pojednává o komplikovaných vztazích, které se odehrávají v jedné rodině za výjimečných okolností. Autor tu vytvořil sled groteskních situací skrze které prochází jedna průměrná evropská rodina, avšak vše podstatné se odehrává v tragikomických polohách lidského jednání. Autor po vyjádření svého tématu ladí takřka celou hru do výrazné komediální nadsázky. V představení zazní i řada písní z autorské dílny Studia Ypsilon.
Režie: J. Nvota, výprava: M. Hafsahl, hudba: M. Ničík, písně: J. Jiráň aj., dramaturgie: J. Etlík, hrají: M. Dejdar, J. Kretschmerová, R. Mrázik, J. Sováková/R. Rychlá, M. Vladyka, M. Eben, J. Synková, P. Nový, M. Mededa j. h.

Nikolaj Vasiljevič Gogol: HRÁČI (Divadlo Bez zábradlí, 8. 12.)
Fantasmagorická groteska o podvodníčcích, lotrech a ničemech s překvapivým rozuzlením. Premiéra slavné Gogolovy komedie, která dává skvělé herecké příležitosti všem protagonistům. Sergej Fedotov je ruský režisér českým divákům známý především z práce na mimořádně úspěšné divadelní adaptaci Bulgakovova románu "Mistr a Markétka" v Klicperově divadle v Hradci Králové.
Režie a výprava: Sergej Fedotov, hudba: Vladimír Franz, hrají: Oldřich Kaiser/David Suchařípa, Karel Heřmánek, Zdeněk Žák, Josef Carda, Kamil Halbich, Kamila Sedlárová, Jiří Knot.

PUTOVÁNÍ ZA HVĚZDOU (Divadlo Bez zábradlí, 12. 12.)
Vánoční divadelní hra pro děti. Adventní představení s koledami na motivy klasických vánočních příběhů. Divadlo Bez zábradlí tuto premiéru připravilo ve spolupráci s Vyšší odbornou školou hereckou v Michli

Pierre Chesnot: SOUSEDKA (Docela velké divadlo v Divadle Bez zábradlí, 15. 12.)
muž a žena. Ona chce spáchat sebevraždu, jeho tím ruší při vědecké práci! Komedie v hlavní roli s Lukášem Vaculíkem a Hanou Seidlovou.
Hrají: Lukáš Vaculík, Hana Seidlová, Jana Galinová, Josef Dubišar, Lenka Lavičková, Jaroslav Drobný.

Johann Nepomuk Nestroy: OPICE A ŽENICH (Divadlo v Dlouhé, 4. 12.)
Znovuobjevená fraška slavného vídeňského komediografa Johanna Nestroye předvádí v řadě drasticky komických i dramatických scén katastrofální a trapnou situaci člověka, považovaného svými bližními za opici. Fraškovité proměně člověka ve zvíře dává hluboký ironik Nestroy filozofický podtext - opičáctví zde není výrazem zezvířečtění, ale znelidštění, odcizení člověka.
Režie: Hana Burešová, hrají: Jiří Reidinger, Miroslav Táborský, Jan Vondráček, Jiří Wohanka, Magdalena Zimová, Tomáš Turek, Ivana Lokajová, Klára Sedláčková a další.

Jean Anouilh: EURYDIKA (Divadlo pod Palmovkou, 19. 12.
Jednu z nejznámějších milostných dvojic Orfea a Eurydiku přivádí slavný francouzský dramatik na pomezí mýtu a události z dnešní ulice. Hra nabízí skepsi, humor, ale především krásný příběh o veliké lásce.
Režie: Lucie Bělohradská, hrají: Jan Teplý ml., Linda Rybová, Miloš Kopečný, Marie Málková, René Přibil, Bořivoj Navrátil, Tereza Kostková, Petr Mikeska, Jiří Havel a Ivo Kubečka.

Werner Schwab: LIDUMOR ANEB MÁ JÁTRA BEZE SMYSLU (Pražské komorní divadlo v Divadle Komedie, 4. 12)
"Radikální komedie" (W. Schwab) - Lidumor aneb Má játra beze smyslu - je pro tvorbu autora Wernera Schwaba příznačná hra. Prostředím, figurami a celou atmosférou vytváří zlomyslnou a vtipnou podobiznu lásek, vztahů a nenávistí obyvatel jednoho činžáku.
Hlavním protagonistou hry je na divadle dosud neslýchaný jazyk: "Řeč vleče osoby za sebou jako plechovky, které jsme uvázali psovi za ocas," napsal jednou sám autor. Zdánlivým násilím slov se postavy brání násilí světa. Nedusí se svým světabolem, nýbrž ho zvrací v prapodivných vulgárních slovech a větách.
Průřez jedním domem se zde stává groteskním obrazem společnosti, chuť zabíjet, skutečné zabíjení nebo jeho pouhá vize přirozenou součástí maloměšťáckého pekla, které Schwab přichystává ve své nejúspěšnější komedii.
Režie: Dušan D. Pařízek, scéna: Jan Štěpánek, kostýmy: Lenka Rašková, hudba: Vladimír Franz, hrají: Daniela Kolářová/Marika Procházková, Karel Roden, Marie Málková, Lucie Juřičková, Martin Zahálka/Michal Gulyáš, Anna Hlavicová-Bendová, Gabriela Míčová/Adéla Stodolová.

Karol Sidon: LATRÍNY (Divadlo v Řeznické, 12. 12.)
Hra, která se hrála jen jedinkrát a pak byla zakázána. Zcela nové nastudování po letech. "MASH" Karola Sidona. Češi v japonském zajateckém lágru. Dramatický příběh o odpovědnosti, cti, vůli a přátelství s překvapivým koncem.
Režie: Arnošt Goldflam, Scéna: Milan Čech, Kostýmy: Petra Štětinová
Hrají: Jan Vlasák, Zdeněk Dušek, Karel Meister, David Matásek, Petr Kubes, Martin Sitta, Ernesto Čekan, Peter Butko, Jan Holek



o nas | o Praze | kam v Praze | kam v CR | do ciziny | info A - Z | odkazy

Změna vyhrazena   Aktualizace dne: 26/11/1999   Další informace tel. 54 44 44 a 187