reklamni banner
 

Kam v Praze




h o m e
o n ß s
o P r a z e
k a m v P r a z e
k a m v ╚ R
d o c i z i n y
i n f o A - Z
o d k a z y

Pra₧skß informaΦnφ slu₧ba
BetlΘmskΘ nßm. 2
116 98 Praha 1
info@pis.cz

EUnet
Internet servis

Divadla - premiΘry


William Shakespeare: HAMLET (Nßrodnφ divadlo, 20. 12.)
Snad nejznßm∞jÜφ Shakespearova hra o nemo₧nosti pomsty vyvolßvß v₧dy znepokojivΘ otßzky. P°φb∞h dßnskΘho prince je i pro nßs p°φb∞hem osobnφ odvahy a boje o smysl existence ve sv∞t∞, kde vedle problΘmu za "b²t nebo neb²t", je Φφm dßl v∞tÜφ problΘm, jak b²t.
Re₧ie: Ivo Krobot, p°eklad: Martin Hilsk², dramaturgie: Josef KovalΦuk, Jan HanΦil, kost²my: Michaela Trizuljakovß j. h., scΘna: Jan KoneΦn² j. h., hudba: Zden∞k Kluka, hrajφ: Vladimφr Javorsk², Ond°ej Pavelka, Eva Salzmannovß, Miroslav Donutil, Ond°ej Sokol j. h., Radek Holub j. h., Kate°ina Winterovß, Radovan Lukavsk², Vlasta Chramostovß, Ji°φ Kodet, Pavel Landovsk² j. h. ad.

Darius Milhaud/Bohuslav Martin∙: CHUD┴K N┴MO╪N═K/DVAKR┴T ALEXANDR (Divadlo Kolowrat, 18. 12.)
CHUD┴K N┴MO╪N═K:
Milhaud∙v "₧alozp∞v o jednom d∞jstvφ ve t°ech obrazech" z roku 1927 je tragick²m p°φb∞hem nßmo°nφka, kter² zbohatl a po dlouhΘ dob∞ se vracφ dom∙ ke svΘ man₧elce. Z touhy po dobrodru₧stvφ se vydßvß za jinΘho a to se mu stane osudn²m: ve snaze zmocnit se jeho Üperk∙ ho vlastnφ ₧ena zabije. Milhaudovo dφlo je vÜak komponovßno s poetickou nadsßzkou a zdaleka nevypadß tak hr∙zn∞, jak vypovφdß jeho struΦn² obsah. Na ΦeskΘm jeviÜti je uvedeno poprvΘ v p°ekladu Jana Panenky.
DVAKR┴T ALEXANDR:
Aktovka s p∙vodnφm nßzvem "Alexandre bis", komponovanß Bohuslavem Martin∙ na francouzsk² text v roce 1937, je humornou tragΘdiφ mu₧e, kter² si nechal ost°φhat sv∙j plnovous a v novΘm vzez°enφ Üel svßd∞t svoji cho¥. Ta mß zprvu z novΘho vztahu se sv²m "omlazen²m" mu₧em pocit proh°eÜenφ, ten ale brzy zmizφ a ₧ena zjistφ, ₧e dokß₧e mφt skuteΦnΘho mladΘho milence... Opera je hrßna v ΦeskΘm p°ekladu Evy Bezd∞kovΘ.
Re₧ie: Jitka Stokalskß, dirigent: P°emysl Charvßt, scΘna a kost²my: Ewa Wycichowskß, hrajφ: Vladimφr Dole₧al, Dana BureÜovß, Dalibor JedliΦka, Vratislav K°φ₧, Martina Bauerovß, Jaroslava Maxovß, Roman Janßl, Zden∞k Harvßnek a Ji°φ HruÜka.

Giacomo Meyerbeer: ROBERT ╧┴BEL (Stßtnφ opera, 11. 12.)
Meyerbeerovo bohatΘ dφlo platilo jeÜt∞ nedßvno za odbytou historickou zßle₧itost. V poslednφ dob∞, a zejmΘna od oslav dvoustΘho v²roΦφ skladatelova narozenφ, pro₧φvß svoji renesanci. Vlastn∞ to nenφ ani tak p°ekvapivΘ, proto₧e Meyerbeer se v °ad∞ sv²ch oper ukazuje jako skuteΦn² hudebnφ i dramatick² mistr. Partitura "Roberta ╧ßbla" prozrazuje, proΦ byl jejφ tv∙rce ve svΘ dob∞ tak nesmφrn∞ oslavovßn - ostatn∞ i Bed°ich Smetana pova₧oval tuto operu za Meyerbeerovo nejlepÜφ dφlo. Na romantickΘ zßpletce, v nφ₧ nadp°irozenΘ sφly zßpasφ o lidskou duÜi, Meyerbeer uplatnil vÜechny p°ednosti svΘho synkretickΘho talentu: mohutnost sbor∙, bohatou italskou melodiku, peΦlivou francouzskou deklamaci a n∞meckou vynalΘzavost harmonickou a instrumentaΦnφ.
Ve Stßtnφ ope°e nastudovali "Roberta ╧ßbla" francouzÜtφ hostΘ - dirigent Vincent Monteil, re₧isΘr Gilbert Blin na scΘn∞ Nicolase de Lajartrea - spolu s v²tvarnφkem kost²m∙ Josefem Jelφnkem a choreografem Richardem Hesem. V hlavnφch rolφch vystoupφ Valerij Popov (Robert), Ludmila Vernerovß a Maria TkadlΦφkovß (Isabelle), Galia Ibragimova, Jind°iÜka Rainerovß a Tahira Mena₧dinova (Alice), Oleg Korotkov a Ulf Paulsen (Bertram) a dalÜφ s≤listΘ, orchestr, sbor a Balet Stßtnφ opery Praha.

C. Goldoni, A. Hoffmeister, J. Je₧ek: ZP═VAJ═C═ BEN┴TKY (Divadlo na Vinohradech, 17. 12.)
Vydejte se s nßmi do slunn²ch Benßtek, kde se odehrßvß p°φb∞h faleÜnΘho hrab∞te, mravokßrnΘho kavßrnφka a jeho skeptickΘho sluhy, kurtizßny, oklamanΘ man₧elky, vyd∞raΦe i slaboÜskΘho snφlka, p°φb∞h lßsky, nev∞ry i karetnφ vßÜn∞...
Kdy₧ napsal Goldoni v r. 1750 svoji komedii "KavßrniΦka", vtipn∞ ·toΦφcφ na pok°ivenou morßlku sv²ch souΦasnφk∙, dostalo se mu od nich nevlφdnΘho p°ijetφ. Kritika v∞Φn²ch lidsk²ch i spoleΦensk²ch neÜvar∙ - stßle se p°evlΘkajφcφch pokrytc∙, podvodnφk∙ a slaboch∙ se jeho souΦasnφk∙m p°φliÜ nezamlouvala. O 182 let pozd∞ji Adolf Hoffmeister (spisovatel, bßsnφk, novinß°, karikaturista, malφ° a blφzk² spolupracovnφk OsvobozenΘho divadla) Goldoniho "KavßrniΦku" adaptoval. O hudebnφ spoluprßci velmi Ü¥astn∞ po₧ßdal svΘho p°φtele Jaroslava Je₧ka a ve StavovskΘm divadle m∞la staronovß komedie premiΘru pod nßzvem "Zpφvajφcφ Benßtky".
O jejφm ·sp∞chu hovo°φ ΦetnΘ povßleΦnΘ inscenace, nebo¥ komedie se stala trvalou souΦßstφ repertoßru a divadla se k nφ stßle vracφ motivovßna nem∞nnostφ lidsk²ch charakter∙, situaΦnφ i slovnφ komikou, ale takΘ stßle ₧ivou Je₧kovou hudbou.
Re₧ie: Ji°φ Menzel, scΘna: Karel Glogr, kost²my: Jarmila KoneΦnß, texty pφsnφ: Ji°φ Such², hudebnφ aran₧mß: Miroslav Ko°φnek, hudebnφ nastudovßnφ: Milan Jφra, Martin Rada, dramaturgie: Jolana SouΦkovß, hrajφ: Barbora Munzarovß, Andrea Elsnerovß, Zlata Adamovskß, Mat∞j Hßdek, Vßclav Vydra, Viktor Preiss, Ji°φ Plach², Ji°φ ╚apka a Jaroslav Kepka.

John Kander, Joseph Stein, podle romßnu Nikose Kazantzakise: (╪EK) ZORBA (Hudebnφ divadlo Karlφn, 18. 12.)
PoprvΘ v Hudebnφm divadle Karlφn bude uveden slavn² muzikßl (s p∙vodnφm nßzvem "Zorba"), kter² m∞l sv∞tovou premiΘru v New Yorku v roce 1968 a u nßs byl velmi ·sp∞Ün∞ dßvßn ji₧ od zaΦßtku 70. let. Autorem romßnovΘho p°φb∞hu o zralΘm mu₧i, kter² miluje ₧ivot, je znßm² spisovatel Nikos Kazantzakis. V roce 1965 proslavil postavu ╪eka Zorby americk² herec Anthony Quinn v °eckΘm filmu v americkΘ produkci s hudbou Mikise Theodorakise. Nßsledoval muzikßl, v n∞m₧ se auto°i rovn∞₧ soust°edili na hlavnφ postavu Zorby a na jeho okolφ. D∞j se odehrßvß na ostrovnφ KrΘt∞, kam p°ijφ₧dφ budoucφ spisovatel Niko, aby zde uvedl do provozu star² d∙l, kter² zd∞dil. Cestou se seznßmφ s lidov²m mudrcem Zorbou. Ten se toulal po mnoha krajφch, poznßval lidi a zamiloval si je. Na KrΘt∞ se z obou stanou p°ßtelΘ. TakΘ oba pro₧ijφ lßsku - mladΘ vdov∞ se zalφbφ Niko a osam∞lß francouzskß madam obda°φ sv²mi city Zorbu za jeho dvornΘ chovßnφ. AvÜak hlavnφm tΘmatem je ₧ivot, o n∞m₧ se zpφvß hned na zaΦßtku v pφsni "Äivot je...", zatφmco zßv∞reΦnß pφse≥ Zorbova "Jak ten ptßk" jednß o volnosti, a takΘ o tom, jak ₧ije rßd. Kanderova hudba (v Karlφn∞ uveden roku 1978 jeho muzikßl "Kabaret") nabφzφ mnoho p°ita₧liv²ch pφsnφ a tanc∙, v nich₧ se oz²vajφ °eckΘ melodie.
Re₧ie: Petr Novotn² a Roman ètolpa, dirigent a hudenφ p°φprava: ArnoÜt Moulφk, choreografie: Jan Hartman, sbormistr p∞veckΘho sboru HDK: Irena PluhßΦkovß, scΘna: Ivo Äφdek, kost²my: Irena Greifovß, hrajφ: Roman Brzobohat², Lumφr OlÜovsk², Jana èvandovß, Michaela Dolinovß, Petr èt∞pßnek, Vlasta Peterkovß, Filip JanΦφk, Karel Hßbl, Vßclav Sloup, Antonφn Hardt, Jan P°euΦil a dalÜφ, tanΦφ balet HDK.

Joseph Kesselring: JEZINKY BEZINKY (Divadlo ABC, 18. 12.)
V jednΘ z nejslavn∞jÜφch detektivnφch komediφ sv∞tovΘ dramatiky se nachßzφme v p∙vabnΘm a pohodlnΘm dom∞, z jeho₧ st∞n d²chß spφÜ atmosfΘra viktorißnskΘ Anglie, ne₧ newyorsk² Brooklyn padesßt²ch let a setkßvßme se zde se dv∞ma star²mi elegantnφmi dßmami, p°φjemn²mi a pohostinn²mi sleΦnami, s jejich synovcem, Φetn²mi hosty a - s v²teΦn²m domßcφm bezinkov²m vφnem. V tΘto na prvnφ pohled rajskΘ pohod∞ se vÜak d∞jφ v∞ci nadmφru povß₧livΘ...
Re₧ie: Ladislav Vym∞tal, hrajφ: Jaroslava Adamovß, Kv∞ta Fialovß, Martina DeliÜovß, Old°ich Vφzner, Jaromφr Meduna, Otmar Brancuzsk², Lubomφr Lipsk², Filip Bla₧ek a dalÜφ.

Olin HoubiΦka: VE╪EJN▌ DEN═K OLINA HOUBI╚KY (Divadlo Rokoko, 4. 12.)
VolnΘ pokraΦovßnφ denφkov²ch dramatick²ch kreacφ Divadla Rokoko. Tvrd² sv∙dce a hrdinn² desperßt v trampotßch dospφvajφcφch chlapc∙ a dφvek jednoho ΦeskΘho malom∞sta. Olin HoubiΦka se nechal unΘst a inspirovat kolegy jako jsou Sue Townsendovß, C. D. Payne, Jim Carroll, Allen Ginsberg, Timothy Leary a dalÜφ. Denφk o sexu, alkoholu, drogßch a p°φliÜnΘm idealismu doprovßzφ lßska, n∞ha a moudrost poznßnφ.
Re₧ie: Zden∞k Potu₧il, scΘna: Adam Novßk, hrajφ: Adam Novßk, Monika Zoubkovß, Vßclav Jakoubek, A¥ka JanouÜkovß, Jelena Juklovß, David Vejra₧ka, Petr K°ivßΦek a Ji°φ Trnka.

Ji°φ Ornest: TRAG╔DIE MSTITELE (Divadlo Na Zßbradlφ, 18.12.)
Voln∞ na motivy stejnojmennΘ hry Cyrila Tourneura nebo Thomase Middletona napsanΘ roku 1607 nebo 1608. TragΘdie mstitele je komedie, ve kterΘ nerozeznßte, kdo je hodn² a kdo je zl², ale vÜichni budou po zßsluze potrestßni.
Re₧ie: Ji°φ Ornest, hudba: AleÜ B°ezina, scΘna: Jan Marek, pohybovß spoluprßce: Jana VaÜßkovß, kost²my: Kate°ina ètefkovß, hrajφ: Josef Hrub², Karel Dobr², Petr ╚tvrtnφΦek, Chantal Poullain, Vladimφr Marek, TomßÜ Palat², Roman Skamene, Jan Kraus, Bohumil Klepl, Eva Holubovß, Marika Prochßzkovß, Ji°φ Ornest a Libor Prakesch.

Jean Claude Grumberg: OKNO (Studio Ypsilon, 17. 12.)
Hra velmi ·sp∞ÜnΘho souΦasnΘho francouzskΘho dramatika ov∞nΦenΘho cenou J. B. MoliΘra za rok 1998. "Okno" pojednßvß o komplikovan²ch vztazφch, kterΘ se odehrßvajφ v jednΘ rodin∞ za v²jimeΦn²ch okolnostφ. Autor tu vytvo°il sled grotesknφch situacφ skrze kterΘ prochßzφ jedna pr∙m∞rnß evropskß rodina, avÜak vÜe podstatnΘ se odehrßvß v tragikomick²ch polohßch lidskΘho jednßnφ. Autor po vyjßd°enφ svΘho tΘmatu ladφ tak°ka celou hru do v²raznΘ komedißlnφ nadsßzky. V p°edstavenφ zaznφ i °ada pφsnφ z autorskΘ dφlny Studia Ypsilon.
Re₧ie: J. Nvota, v²prava: M. Hafsahl, hudba: M. NiΦφk, pφsn∞: J. Jirß≥ aj., dramaturgie: J. Etlφk, hrajφ: M. Dejdar, J. Kretschmerovß, R. Mrßzik, J. Sovßkovß/R. Rychlß, M. Vladyka, M. Eben, J. Synkovß, P. Nov², M. Mededa j. h.

Nikolaj VasiljeviΦ Gogol: HR┴╚I (Divadlo Bez zßbradlφ, 8. 12.)
Fantasmagorickß groteska o podvodnφΦcφch, lotrech a niΦemech s p°ekvapiv²m rozuzlenφm. PremiΘra slavnΘ Gogolovy komedie, kterß dßvß skv∞lΘ hereckΘ p°φle₧itosti vÜem protagonist∙m. Sergej Fedotov je rusk² re₧isΘr Φesk²m divßk∙m znßm² p°edevÜφm z prßce na mimo°ßdn∞ ·sp∞ÜnΘ divadelnφ adaptaci Bulgakovova romßnu "Mistr a MarkΘtka" v Klicperov∞ divadle v Hradci KrßlovΘ.
Re₧ie a v²prava: Sergej Fedotov, hudba: Vladimφr Franz, hrajφ: Old°ich Kaiser/David Sucha°φpa, Karel He°mßnek, Zden∞k Äßk, Josef Carda, Kamil Halbich, Kamila Sedlßrovß, Ji°φ Knot.

PUTOV┴N═ ZA HV╠ZDOU (Divadlo Bez zßbradlφ, 12. 12.)
VßnoΦnφ divadelnφ hra pro d∞ti. Adventnφ p°edstavenφ s koledami na motivy klasick²ch vßnoΦnφch p°φb∞h∙. Divadlo Bez zßbradlφ tuto premiΘru p°ipravilo ve spoluprßci s VyÜÜφ odbornou Ükolou hereckou v Michli

Pierre Chesnot: SOUSEDKA (Docela velkΘ divadlo v Divadle Bez zßbradlφ, 15. 12.)
mu₧ a ₧ena. Ona chce spßchat sebevra₧du, jeho tφm ruÜφ p°i v∞deckΘ prßci! Komedie v hlavnφ roli s LukßÜem Vaculφkem a Hanou Seidlovou.
Hrajφ: LukßÜ Vaculφk, Hana Seidlovß, Jana Galinovß, Josef DubiÜar, Lenka LaviΦkovß, Jaroslav Drobn².

Johann Nepomuk Nestroy: OPICE A ÄENICH (Divadlo v DlouhΘ, 4. 12.)
Znovuobjevenß fraÜka slavnΘho vφde≥skΘho komediografa Johanna Nestroye p°edvßdφ v °ad∞ drasticky komick²ch i dramatick²ch scΘn katastrofßlnφ a trapnou situaci Φlov∞ka, pova₧ovanΘho sv²mi bli₧nφmi za opici. FraÜkovitΘ prom∞n∞ Φlov∞ka ve zvφ°e dßvß hlubok² ironik Nestroy filozofick² podtext - opiΦßctvφ zde nenφ v²razem zezvφ°eΦt∞nφ, ale znelidÜt∞nφ, odcizenφ Φlov∞ka.
Re₧ie: Hana BureÜovß, hrajφ: Ji°φ Reidinger, Miroslav Tßborsk², Jan VondrßΦek, Ji°φ Wohanka, Magdalena Zimovß, TomßÜ Turek, Ivana Lokajovß, Klßra SedlßΦkovß a dalÜφ.

Jean Anouilh: EURYDIKA (Divadlo pod Palmovkou, 19. 12.
Jednu z nejznßm∞jÜφch milostn²ch dvojic Orfea a Eurydiku p°ivßdφ slavn² francouzsk² dramatik na pomezφ m²tu a udßlosti z dneÜnφ ulice. Hra nabφzφ skepsi, humor, ale p°edevÜφm krßsn² p°φb∞h o velikΘ lßsce.
Re₧ie: Lucie B∞lohradskß, hrajφ: Jan Tepl² ml., Linda Rybovß, MiloÜ KopeΦn², Marie Mßlkovß, RenΘ P°ibil, Bo°ivoj Navrßtil, Tereza Kostkovß, Petr Mikeska, Ji°φ Havel a Ivo KubeΦka.

Werner Schwab: LIDUMOR ANEB M┴ J┴TRA BEZE SMYSLU (Pra₧skΘ komornφ divadlo v Divadle Komedie, 4. 12)
"Radikßlnφ komedie" (W. Schwab) - Lidumor aneb Mß jßtra beze smyslu - je pro tvorbu autora Wernera Schwaba p°φznaΦnß hra. Prost°edφm, figurami a celou atmosfΘrou vytvß°φ zlomyslnou a vtipnou podobiznu lßsek, vztah∙ a nenßvistφ obyvatel jednoho Φin₧ßku.
Hlavnφm protagonistou hry je na divadle dosud nesl²chan² jazyk: "╪eΦ vleΦe osoby za sebou jako plechovky, kterΘ jsme uvßzali psovi za ocas," napsal jednou sßm autor. Zdßnliv²m nßsilφm slov se postavy brßnφ nßsilφ sv∞ta. Nedusφ se sv²m sv∞tabolem, n²br₧ ho zvracφ v prapodivn²ch vulgßrnφch slovech a v∞tßch.
Pr∙°ez jednφm domem se zde stßvß grotesknφm obrazem spoleΦnosti, chu¥ zabφjet, skuteΦnΘ zabφjenφ nebo jeho pouhß vize p°irozenou souΦßstφ malom∞Ü¥ßckΘho pekla, kterΘ Schwab p°ichystßvß ve svΘ nej·sp∞Ün∞jÜφ komedii.
Re₧ie: DuÜan D. Pa°φzek, scΘna: Jan èt∞pßnek, kost²my: Lenka RaÜkovß, hudba: Vladimφr Franz, hrajφ: Daniela Kolß°ovß/Marika Prochßzkovß, Karel Roden, Marie Mßlkovß, Lucie Ju°iΦkovß, Martin Zahßlka/Michal GulyßÜ, Anna Hlavicovß-Bendovß, Gabriela MφΦovß/AdΘla Stodolovß.

Karol Sidon: LATR═NY (Divadlo v ╪eznickΘ, 12. 12.)
Hra, kterß se hrßla jen jedinkrßt a pak byla zakßzßna. Zcela novΘ nastudovßnφ po letech. "MASH" Karola Sidona. ╚eÜi v japonskΘm zajateckΘm lßgru. Dramatick² p°φb∞h o odpov∞dnosti, cti, v∙li a p°ßtelstvφ s p°ekvapiv²m koncem.
Re₧ie: ArnoÜt Goldflam, ScΘna: Milan ╚ech, Kost²my: Petra èt∞tinovß
Hrajφ: Jan Vlasßk, Zden∞k DuÜek, Karel Meister, David Matßsek, Petr Kubes, Martin Sitta, Ernesto ╚ekan, Peter Butko, Jan Holek



o nas | o Praze | kam v Praze | kam v CR | do ciziny | info A - Z | odkazy

Zm∞na vyhrazena   Aktualizace dne: 26/11/1999   DalÜφ informace tel. 54 44 44 a 187