|
|||
Man in Black Je pátek 22 hodin a 10 minut, právě jsem přišel z noční Prahy a promrzlé ruce si, neznajíce pojem rukavice, začínají zvykat na teplo rodinného krbu. Z kredence vyndavám hrnek a leji do něj mléko. Pak přidám tři kávové lžičky granka, přesně jak to píšou v návodu k přípravě a nakonec celý lektvar vsunuji do mikrovlnky. Asi po minutě vyndavám ohřáté kakao z trouby a usrkávám ho svírajíce v dlaních. Hlavou se mi honí smíšené a pomatené pocity vyvolané návštěvou kina, kde jsem shlédl film Muži v černém (MIB). Sedám si ke stolu a začínám psát dojmy z "Mužů", dokud jsou jaksepatří čerstvé. Z podvědomí se mi ozývají hlasy kamarádů řkouce,"Ty vole běž na to, je to totální vodvaz, já se u toho řezal jak dřevorubec masochista." Kamarádům jsem uvěřil a lístek jsem si koupil. Nyní vám přináším informace o tom, co jsem viděl v kině Kyjev na Vítězném náměstí. Muži v černém je sci-fi komedie o tajném oddělení FBI zabývajícím se kontrolováním, zkoumáním a eliminováním příslušníků různých mimozemských civilizací. Zatím co lidstvo si v klidu jí svoje hamburgery, pije Coca-colu a poslouchá Michaela Jacksona s pocitem , že je ve vesmíru samo, tak se po matičce Zemi vesele prohání tisíce různých potvůrek a zelených mužíčků. Tito mimozemšťané jsou převlečeni za lidské tvory a proto je lidé považují za normální a přehlížejí je. MIB o nich ale vědí, jenže tyto zprávy nezveřejňují, protože by lidstvo propadlo panice. Na opak cizáky monitorují a dovolují jim zde přežívat pod přísnými pravidly. Občas nějaký návštěvník uteče nebo poruší zákon a pak nastupují muži v černém, kteří musí ufonka jednoduše kuchnout. Muži v černém nosí stylové obleky černé barvy, hodinky stejného vzezření, bílé košile, černé vždy naleštěné boty, možná i stejné slipy (ve filmu to bohužel neuvidíme), ale hlavně všudypřítomné černé brýle, které na dálku našeptávají potencionální oběti: seš už jenom chodící mrtvola ty šmejde. Přišel jsem, viděl jsem, nevím na čem jsem, asi tak bych popsal svoje dojmy teď doma. Okolo celého filmu se točila obrovská reklamní kampaň, která i u jiných děl filmového průmyslu diváka mystifikuje a vsugerovává mu pocit o jedinečnosti onoho filmu. Ať už jsou tou reklamou plakáty na billboardech, reklamy v televizi a časopisech nebo písnička (není tak špatná), tak všechno plní svůj účel dokonale. Hlavním problémem tohoto filmu je právě ona komerčnost, která je někdy dobrá, ale někdy (vždycky) může i uškodit. Nechtěl bych tím MIB nijak odsuzovat do jámy pekelné, ale nejsem si jist, zda mi osmdesát korun stálo za to , co jsem viděl. Podle mně by se měla více rozvinout dějová linie a struktura a ne na úkor toho, jako kamufláž autorovi lenosti, zahlcovat diváka různými efekty, které samozřejmě ke každému filmu patří, ale má jich být rovnocenně s dějem. Já jsem například do půlky filmu nevěděl o co půjde. Jinak herecké výkony obou ztvárnitelů hlavních rolí byly dobré a ukázali tak jejich kvalitní herecké schopnosti. Efekty vnímané očima i ušima byly super a nezůstávají pozadu za hereckými výkony. Film je, jak už jsem předeslal, komedie a proto se dočkáme vtípků, legrácek a prdelek, kterých by ale na můj vkus mohlo být víc. No vidíte a máme to za sebou, doufám že mě nebude žádný čtenář, kterému se film líbil, kamenovat a říkat, jakej jsem - píp -, protože to co jsem napsal, je můj subjektivní pohled na věc a mám na něj právo jako každý druhý (i třetí). Pavel Zákravský
|
|||