Panφ uΦitelka je se sv²m houfem mal²ch ÜkolßΦk∙ na prohlφdce v jeskynφch. Chce je vyzkouÜet z p°φrodopisn²ch znalostφ a tak se ptß:
"D∞ti, co to tam naho°e visφ za ptßΦka?"
D∞ti nevφ, jen PepφΦek se hlßsφ.
"No, PepφΦku, °ekni nßm, co to je."
"No, tam naho°e visφ netop²°i, ale nevisφ za ptßΦka, ale za no₧iΦky!"
Ve ÜestΘ t°φd∞ °φkß uΦitelka:
"D∞cka, p°iÜel Φas v∞novat se trochu sexußlnφ v²chov∞. D∞vΦata, vßÜ prvnφ ·kol bude zjistit doma od rodiΦ∙, jak vznikß t∞hotenstvφ. Chlapci, a vy zase zjistφte, co je to penis."
Tak PepφΦek se doma tatφnka ptß, co je to ten penis. A tatφnek stßhne kalhoty a °φkß:
"TOHLE je perfektnφ penis."
Druh² den p°ed zaΦßtkem hodiny °φkß Venca PepφΦkovi:
"Sakra, jß zapomn∞l na ten ·kol. Zjistil jsi to? Co je to ten penis?"
PepφΦek ho odvede na zßchod, tam stßhne kalhoty a °φkß:
"Kdyby tohle bylo o pßr cen¥ßk∙ menÜφ, tak by to byl perfektnφ penis."
Dφvka sklßdß maturitu z biologie. Dostane otßzku t²kajφcφ se pohlavnφch orgßn∙. P°esto₧e je dφvka v praxi docela zb∞hlß, teorie jφ moc nejde. P°edseda komise je biolog a chce tΘ neÜ¥astnici trochu pomoci. Zeptß se tedy:
"Zde vidφte kostru Φlov∞ka," (a ukazuje p°itom na model b∞₧n² na ka₧dΘm gymnßziu), "pov∞zte mi, prosφm, zda v tΘto pßnvi byly mu₧skΘ pohlavnφ orgßny nebo ₧enskΘ."
TΘ kost°e ve Ükole vÜichni °φkali Karel a tak dφvka pou₧ije ₧enskou logiku a odpovφ, ₧e mu₧skΘ. Na to pan profesor s ·sm∞vem odv∞tφ:
"Ano, n∞kdy takΘ, milß sleΦno."
UΦitel k ₧ßkovi:
"Kdybys m∞l sedm jablφΦek a jß t∞ o dv∞ poprosil, kolik by ti jich z∙stalo?"
"Sedum!"
Profesor je osoba, kterß mluvφ ve spßnku jin²ch.
Profesor °φkß:
"Dnes vßs pustφm o Φtvrt hodiny d°φv. Odchßzejte prosφm potichu, a¥ nevzbudφte nikoho ve vedlejÜφch uΦebnßch."
Panφ uΦitelka °ekla ve druhΘ t°φd∞:
"Zahrajeme si takovou malou hru. Jß budu n∞co popisovat a vy se budete sna₧it uhodnout, co to je. Hned zaΦnu. Tak prvnφ v∞c, je to ovoce, je to ΦervenΘ a kulatΘ."
"T°eÜn∞?" zkouÜφ JaniΦka.
"Ne, m∞la jsem na mysli jablko, ale rßda vidφm, ₧e p°em²ÜlφÜ. Tak zkusφme jinΘ ovoce. Se ₧lutou, hrubÜφ slupkou."
"Citr≤n?" zkouÜφ Pet°φk.
"Ne, myslela jsem na grapefruit, ale rßda vidφm, ₧e p°em²ÜlφÜ."
V tom se p°ihlßsil PepφΦek a povφdß:
"Mohu zkusit jß dßt hßdat vßm, panφ uΦitelko?"
"Ale jist∞, proΦ ne, PepφΦku."
"Mßm to v kapse, je to dlouhΘ, tvrdΘ a mß to r∙₧ov² konec."
"PepφΦku, nebu∩ nechutn²!"
"Je to sirka, panφ uΦitelko, ale jsem rßd, ₧e p°em²Ülφte."
Vφte, kdy si budou ₧ßci poctiv∞ plnit svΘ domßcφ ·koly?
A₧ bude ve Ükolßch zavedena sexußlnφ v²chova.
Na Ükolnφm v²let∞ p°espßvß t°φda p°es vφkend v t∞locviΦn∞. UΦitel v pßtek veΦer rozmφstφ sleΦny na jeden konec a chlapce na druh², uprost°ed nakreslφ Φßru a °φkß:
"Za ka₧dΘ p°ekroΦenφ tΘto Φßry ·Φtuji deset korun!"
A z davu chlapc∙ se n∞kdo ozve:
"M∙₧u si koupit permanentku?"
"M∞sφc je d∙le₧it∞jÜφ, ne₧ Slunce," °ekl ₧ßk.
"Svφtφ, kdy₧ je tma."
"PepφΦku. Kdy₧ °eknu: jsem mladß a hezkß, jak² je to Φas?" "Prosφm, minul²!"
Na laviΦce sed∞ly t°i ₧ensk². Jedna ujeΦenß, druhß oÜklivß a protivnß a t°etφ - taky uΦitelka!
"Panφ uΦitelko, necho∩te do lesa! Hajn² vßs snφ" "ProΦpak pepφΦku" divφ se mladß uΦitelka. "Proto₧e vΦera °φkal tatφnkovi: "Tu mladou uΦitelku potkat v lese, to by bylo ₧rßdlo!"
UΦitelka se ptß po volbßch d∞tφ, jak jejich rodiΦe volili. P°ihlßsφ se PepφΦek a povφdß:"NaÜi volili o p∙lnoci!" "Ale PepφΦku, to nenφ mo₧nΘ, to jsou vÜechny volebnφ mφstnosti zav°enΘ!" "No vÜak, naÜi taky volili v lo₧nici. Jß jsem slyÜel maminku, jak °φkß tatφnkovi, aby tam vhodil toho sv²ho kandidßta."
Panφ uΦitelka se ptß: "╚lov∞k, kter² ustoupφ, kdy₧ nenφ v prßvu je moudr². ╚lov∞k, kter² v prßvu je, a p°esto ustoupφ je jak², ₧ßku He°mßnku?" "Tatφnek pravil, ₧e ₧enat²!"
Ptß se panφ uΦitelka ₧ßk∙ po prßzdninßch, kde byli na dovolenΘ. Alenka povφdß: "My doma v∞tÜinou mluvφme n∞mecky, tak jsme byli v N∞mecku." Pavlφk °φkß: "My doma nejvφc mluvφme Anglicky, tak jsme byli v Anglii" a Pepφk °φkß: "My doma mluvφme sprost∞, tak jsme letos byli v prdeli!"
V prvnφ t°φd∞ se ptß panφ uΦitelka d∞tφ, jak se jmenujφ. Zeptß se chlapeΦka v prvnφ lavici: "Tak jakpak se jmenujeÜ, chlapeΦku?" "Jo kolem toho u₧ bylo soud∙!" odpovφ chlapec.
"Hal≤, je tam Ükola tance a sluÜn²ho chovßnφ?" "Ale hovno, jen sluÜn²ho chovßnφ!"
"MireΦku" pravφ p°φsnß uΦitelka "ty jsi mi lhal. ╪φkal jsi, ₧e jsi vΦera chyb∞l proto, ₧e vßm zem°el d∞deΦek a jß jsem ho dneska rßno vid∞la, jak sedφ v okn∞." "Nelhal jsem" povφdß MireΦek "von ho tam posadil tatφnek, proto₧e dneska poÜ¥aΦka roznßÜφ d∙chody!"