M┴ D┴TI - DAL

Pr∙m∞rnß Φeskß ôstatistickßö domßcnost uspo°ila v roce 1998 m∞sφΦn∞ n∞co p°es 970 korun. Jin²mi slovy m∞la na stran∞ zdroj∙ (pasiv, ôdalö) vyÜÜφ hodnotu ne₧ na ôb∞₧nΘmö souΦtu strany aktiv (ômß dßtiö). Rozdφl - p°ebytek - pak mohla investovat nebo v∞novat na spo°enφ.

Takovß normßlnφ rodinka

Podφvejme se, co vypovφdala statistika o aktußlnφ ôpr∙m∞rnΘ statistickΘö rodin∞ v roce 1998. Jejφ ΦistΘ p°φjmy se pohybovaly okolo 18 669 korun m∞sφΦn∞ a adekvßtnφ v²daje okolo 17 582 korun, z toho jen v²daje na v²₧ivu Φinily zhruba jednu Φtvrtinu a v²daje na bydlenφ spolykaly a₧ Φtvrtinu v²daj∙ (d∙chodci).

Struktura pen∞₧nφch vydßnφ domßcnostφ (v %)

╚ist² p°φjem do 4600 korun na osobu m∞lo na ja°e 1998 podle v²zkumu Institutu ve°ejnΘho mφn∞nφ 42 procent Φesk²ch domßcnostφ. Pln²ch 77 procent domßcnostφ podle tohoto v²zkumu uvedlo Φist² m∞sφΦnφ p°φjem na osobu do 6200 korun. NejlΘpe svou ₧ivotnφ ·rove≥ hodnotili lidΘ do dvaceti let, o n∞₧ se p°evß₧n∞ starajφ rodiΦe. Jejich ₧ivotnφ ·rove≥ se vÜak rychle m∞nφ, stanou-li se takΘ sami rodiΦi. Pokud se t²kß majetku, nenφ pr∙m∞rnß Φeskß domßcnost na dneÜnφ ceny p°φliÜ bohatß. Nejvφce rodin - 24,3 procent - mß majetek od p∙l do jednoho milionu korun. Do majetku jsou p°itom zapoΦφtßvßny nap°φklad i hodnoty auta, bytu Φi chaty.

Struktura rodin podle v²Üe majetku (v %)

Ne·plnΘ rodiny

VelkΘ finanΦnφ problΘmy majφ ne·plnΘ rodiny. V naÜφ republice ₧ije okolo 350 tisφc rozveden²ch ₧en a p°es 690 tisφc vdov. Se sv²m platem bez v∞tÜφch potφ₧φ vystaΦφ pouze 20 procent z nich. Pr∙m∞rnß v²Üe plat∙ ₧en samo₧ivitelek se pohybuje podle r∙zn²ch pr∙zkum∙ okolo 8000 a₧ 9000 korun m∞sφΦn∞. OvÜem na vesnici Φasto i daleko mΘn∞. Dohromady s alimenty, socißlnφmi dßvkami a dalÜφmi p°φjmy, i o nich bude pozd∞ji °eΦ, tvo°φ m∞sφΦnφ rozpoΦet ne·plnΘ rodiny asi 10 000 korun na ₧enu a dφt∞, mnohdy i dv∞ d∞ti. Proto asi 49,5 procent ₧en nemß pro nedostatek pen∞z mo₧nost, jak ₧eny samy uvßd∞jφ, zaplatit svΘmu dφt∞ti zßjmovou Φinnost, p°φpadn∞ mu zajistit rekreaci o prßzdninßch. A tak mezi v²daje, kterΘ ₧eny postupn∞ vyÜkrtßvajφ ze sv²ch rozpoΦt∙, bohu₧el, pat°φ nßklady na novΘ obleΦenφ, kino, divadlo a kulturu v∙bec.

Tak lidΘ vnφmajφ socißlnφ politiku daleko citliv∞ji a emotivn∞ji ne₧ d°φve a v∞tÜinou s nφ nejsou spokojeni. Ale pozor, u₧ nespojujφ zabezpeΦenφ rodin, zvlßÜt∞ rodin s mal²mi d∞tmi a rodin d∙chodc∙, v²luΦn∞ s odpov∞dnostφ stßtu a celkem bez problΘm∙ p°ijφmajφ vlastnφ odpov∞dnost i individußlnφ iniciativu. A to je dozajista hlavnφ nov² prvek v myÜlenφ pr∙m∞rnΘho obΦana v dob∞, kterß uplynula od pßdu socialismu v roce 1989.

D∙chodci

Majφ se d∙chodci lΘpe ne₧ rodiny s nezaopat°en²mi d∞tmi?

Zb∞₧n² pohled na statistiky rodinn²ch rozpoΦt∙ svßdφ °φci: dneÜnφ rodiny d∙chodc∙ se majφ lΘpe ne₧ rodiny s nezaopat°en²mi d∞tmi. Podrobn∞jÜφ anal²za vÜak dokazuje n∞co jinΘho. D∙chodci vydßvajφ relativn∞ nejvφce ze sv²ch p°φjm∙ na v²₧ivu a na bydlenφ. Je to dßno p°edevÜφm v²razn²m poklesem p°φjm∙ d∙chodc∙ po jejich odchodu z aktivnφho pracovnφho ₧ivota na stran∞ jednΘ a absolutnφ v²Üφ, navφc dlouhodob∞ rostoucφ, v²daj∙ na v²₧ivu a bydlenφ na stran∞ druhΘ. Nep°ekvapujφ nßs ani menÜφ ostatnφ vydßnφ.

VelkΘ pochybnosti v nßs ale vzbuzujφ tabulky udßvajφcφ spot°ebu potravin a nßpoj∙ v kg na osobu a rok. P°i letmΘm pohledu z nich vypl²vß, ₧e d∙chodci nakupujφ nejv∞tÜφ mno₧stvφ potravin a nßpoj∙ ze vÜech kategoriφ obΦan∙. A to je jist∞ zarß₧ejφcφ, zejmΘna, kdy₧ naÜi rodiΦe nebo prarodiΦe obvykle ji₧ nemajφ takov² apetit, jak² m∞li v mlßdφ a p°i plnΘ sφle, a jejich lßtkovß v²m∞na je pomalejÜφ. Pokud vÜak tento problΘm probereme podrobn∞ji, najdeme vysv∞tlenφ. Ni₧Üφ spot°eba domßcnostφ zam∞stnanc∙ ve srovnßnφ s domßcnostmi d∙chodc∙ je zp∙sobena n∞kolika vlivy.

Hospoda°enφ ve vφceΦetn²ch domßcnostech s d∞tmi je nepochybn∞ hospodßrn∞jÜφ ne₧ hospoda°enφ v maloΦetn²ch domßcnostech d∙chodc∙ (vφce ne₧ polovina domßcnostφ d∙chodc∙ jsou domßcnosti jednotlivc∙!)

VφceΦetnΘ domßcnosti vyu₧φvajφ slu₧eb ve°ejnΘho zßvodnφho Φi Ükolnφho stravovßnφ. Tato spot°eba nenφ statisticky zahrnuta do spot°eby potravin a nßpoj∙, ale v samostatnΘ polo₧ce ôve°ejnΘ stravovßnφö. Navφc strava v t∞chto za°φzenφch b²vß Φasto dotovanß

╚ßst nakoupen²ch potravin domßcnostφ d∙chodc∙ se vydß v naturßlnφ podob∞ formou stravovßnφ vnouΦat a dalÜφ ÜirÜφ rodiny (kdo se net∞Üφ k babiΦce na mφsu buchet?). Tak₧e transfery mezi d∙chodci a zam∞stnanci jasn∞ vypl²vajφ v neprosp∞ch d∙chodc∙

Hospoda°enφ domßcnostφ d∙chodc∙ je Φasto neefektivnφ z d∙vod∙ nemocφ a staroby (·dr₧ba domßcnostφ a podobn∞)

Jin²mi slovy: podrobn∞jÜφ anal²za dokazuje nedobrΘ postavenφ rodin d∙chodc∙ ve svΘm pr∙m∞ru, i kdy₧, samoz°ejm∞, ani situace rodin s mal²mi d∞tmi nenφ zßvid∞nφhodnß.