╪═ZEN═ V R┘ZN▌CH HOSPOD┴╪SK▌CH SOUSTAV┴CH

Nenφ pot°eba sßhodlouhΘho vysv∞tlovßnφ k tomu, abychom pochopili, ₧e fungovßnφ spoleΦnosti v podmφnkßch individualistick²ch systΘm∙ bude zcela jist∞ jinΘ ne₧ v solidarismu. Ve vÜech systΘmech, i individualistick²ch, je vÜak nutnΘ spoleΦnost n∞jak²m zp∙sobem °φdit. V centru pozornosti je samoz°ejm∞ funkce cen. Podφvejme se proto pozorn∞ na fungovßnφ cen v kapitalismu a solidarismu.

╪φzenφ v kapitalismu

P°i urΦitΘm zjednoduÜenφ m∙₧eme konstatovat: v kapitalismu se udr₧uje po°ßdek cenami. Cena ôdr₧φö vßhy mezi nabφdkou (promφtnuto dßle: v²robou) a poptßvkou (spot°ebou). Klesß-li na t∞chto pomysln²ch vßhßch cena n∞jakΘho v²robku Φi slu₧by, pak to znamenß, ₧e ve spoleΦnosti nenφ dostateΦnß poptßvka (spot°eba). A naopak. Stoupß-li cena, pak to signalizuje zßjem trhu o vzpomφnan² v²robek nebo slu₧bu.

Cena tedy urΦuje, co a v jakΘm mno₧stvφ se bude vyrßb∞t, respektive, kdo, co a kolik bude nakupovat a jakou Φßstku nßklad∙ bude v²robce ochoten na v²robu dotyΦnΘho statku jeÜt∞ vynalo₧it (ob∞tovat) a jakou ji₧ ne. Jen₧e znalec situace oprßvn∞n∞ namφtne: a co syndikßtnφ ceny a kartelovΘ dohody? Jak²pak je, pokud se uplatnφ, rozdφl mezi kapitalismem a solidarismem?

V ÜirÜφch souvislostech ceny samy samoz°ejm∞ neudr₧ujφ jen rovnovß₧n² po°ßdek, ale rozhodujφ i o rozd∞lovßnφ statk∙ a d∙chod∙. Majφ svou distributivnφ (regulatornφ, rozd∞lovacφ, p°id∞lovacφ) funkci. Ani₧ bychom zachßzeli do podrobnostφ, vysv∞tlφme si distributivnφ funkci cen na p°φkladu.

Kdyby byly vÜechny statky zadarmo, vybφral by si je subjekt (obΦan) podle u₧itku, bez z°etele k cen∞, tedy podle u₧itku absolutnφho. OvÜem jsou-li statky za penφze, musφ subjekt zm∞nit filozofii rozhodovßnφ a vybφrß si sice podle u₧itku, ale p°ihlφ₧φ k cen∞. Rozhoduje se podle relativnφho u₧itku. Kritik namφtne: ano, souhlasφm, ale to vÜechno byly ceny vypl²vajφcφ z volnΘ sout∞₧e, ale co syndikßtnφ ceny? Tento sm∞r myÜlenφ vedl i kroky Marxe a zvlßÜt∞ jeho nßsledovnφk∙. Vychßzφ z faktu, ₧e v kapitalismu se na nejvyÜÜφm stupni jeho organizaΦnφho v²voje (imperialismus) tvo°φ ceny takΘ jinak ne₧ pouhou volnou sout∞₧φ - syndikßtn∞. Prodejci a kupujφcφ na tom kterΘm trhu se dohodnou a nebudou mezi sebou ôvoln∞ö sout∞₧it a stanovφ si syndikßtnφ ceny.

Ale uva₧ujme opatrn∞ a bu∩me d∙slednφ. I tyto dohody jsou prakticky mo₧nΘ jen tehdy, kdy₧ poΦet prodßvajφch a kupujφcφch nenφ p°φliÜ vysok². V∞tÜφ poΦet ·Φastnφk∙ trh∙ se ji₧ toti₧ nedohodne pro p°φliÜnou rozdφlnost sv²ch po₧adavk∙.

Podφvejme se vÜak na mo₧nΘ kombinace a vznik ôstßl²chö zßjmov²ch organizacφ - syndikßt∙ (kartel∙) podrobn∞ji. Zkoumejme samostatn∞ stranu poptßvky a samostatn∞ stranu nabφdky a na ka₧dΘ z nich zase Φty°i jednotlivΘ trhy: trh statk∙, prßce, kapitßlu a deviz.

JednotlivΘ trhy nabφzejφ tyto mo₧nosti:

Trh majetk∙ (statk∙)

  • poptßvka: spot°ebitel∙ je p°φliÜ mnoho a vytvo°enφ syndikßt∙ je nepraktickΘ
  • nabφdka: nabφzφ se vytvo°enφ v²robnφch kartel∙

Trh prßce

  • poptßvka: vytvß°φ se syndikßty zam∞stnanc∙ (Äe nßm tyto pojmy nic ne°φkajφ? Podφvejme se na problΘmy s transformacφ ╚esk²ch drah, i o nich je °eΦ)
  • nabφdka: vytvß°φ se syndikßty zam∞stnavatel∙ (v p°φpad∞ ╚esk²ch drah je jφm stßt, ostatn∞ i proto odborß°skΘ hnutφ - syndikßt zam∞stnanc∙ - je prßv∞ v tomto odv∞tvφ tak silnΘ!)

Trh kapitßlu

  • poptßvka: vytvß°enφ syndikßt∙ je nepraktickΘ, existuje p°φliÜ mnoho dlu₧nφk∙ s r∙zn²mi zßjmy
  • nabφdka: vytvß°φ se kartely bank (ani to nßm nic ne°φkß?)

Trh deviz

  • Vytvß°enφ syndikßt∙ se zdß b²t nepraktickΘ - jak na stran∞ poptßvky, tak na stran∞ nabφdky. D∙vody? P°φliÜnΘ mno₧stvφ st°φdajφcφch se ·Φastnφk∙ devizovΘho trhu. Ale... èedß je teorie, zelen² je strom ₧ivota.

A co °φci zßv∞rem k syndikßtnφm cenßm? Syndikßtnφ ceny sice ztrßcejφ svou rovnovß₧nou funkci, ale udr₧ujφ si ΦßsteΦn∞ i nadßle svou distributivnφ funkci.

╪φzenφ v solidarismu

Solidaristick² stßt (socialistick², komunistick²) neshledßvß kapitalistickou distribuci ·Φelnou a sprßvnou, a proto ji zßsadn∞ odmφtß a sßm zasahuje do cen, respektive sßm je stanovuje. V rukou stßtu p°estala b²t cena rovnovß₧nou a poruÜenφ rovnovßhy, zvlßÜt∞ rovnovßhy v odm∞≥ovßnφ, m∞lo za nßsledek mizenφ zbo₧φ z trhu.

Bylo toti₧ mnoho t∞ch, kte°φ cht∞li a mohli p°i stanoven²ch cenßch (mnohdy byly ceny i z politick²ch d∙vod∙ ôpolo₧enyö nφzko) nakupovat, ale zbo₧φ bylo za tuto cenu mßlo, a proto z trhu mizelo. To, co schßzelo do p°irozenΘ rovnovß₧nΘ ceny, se ôdova₧ovaloö na pomysln²ch ekonomick²ch vßhßch nejr∙zn∞jÜφm zp∙sobem: osobnφm p°ßtelstvφm, protekcφ, ·platky vÜeho druhu a reßlnou sm∞nou jako v dob∞ prvobytn∞ pospolnΘ (jß tob∞ cigarety, ty mn∞ nedostatkovΘ pomeranΦe nebo banßny).

Samoz°ejm∞, ₧e podobnΘ systΘmy vy·stily i v adekvßtnφ metody °φzenφ. Z °φzenφ hospodß°stvφ se postupn∞ stalo °φzenΘ hospodß°stvφ.