SROVN┴N═ HOSPOD┴╪SK▌CH SOUSTAV

KlφΦ k pochopenφ dneÜnφho sv∞ta najdeme ve studiu rozdφl∙ obou zßkladnφch hospodß°sk²ch soustav. Abychom v∞cem lΘpe rozum∞li, sledujme rozhodujφcφ principy a rozdφly v jejich chßpßnφ. Jednß se o:

• statky (majetek) a vlßdu nad nimi
• postavenφ prßce a trh prßce
• hospodß°skΘ hodnoty (ceny)
• penφze a jejich postavenφ v r∙zn²ch soustavßch

Vlastnictvφ

Historickß odbornß literatura Φasto hovo°φ o ôvlßd∞ nad statkyö. O Φem je °eΦ? O vlastnictvφ. D∞lenφ hospodß°sk²ch soustav, mimo jinΘ, vychßzφ i z jejich pom∞ru k majiteli, k vlastnφkovi. JinΘ hospodß°skΘ vztahy platφ, je-li vlastnictvφ v soukrom²ch rukou, jinΘ, je-li v rukou kolektivu. A °φkßme-li kolektivu, musφme se jeÜt∞ ptßt jakΘho vlastn∞ kolektivu? Otßzka vlastnictvφ souvisφ i s dalÜφmi skuteΦnostmi. Vzpomφnali jsme ji₧ rozd∞lenφ nßrodnφho hospodß°stvφ na dv∞ velkΘ podskupiny - spot°ebnφ hospodß°stvφ a v²d∞leΦnß hospodß°stvφ. P°ejde-li vlastnictvφ obou Φßstφ na stßt (stßtnφ kolektiv, spoleΦnost), mluvφ se o komunismu. P°ejde-li na n∞j pouze v²d∞leΦnΘ hospodß°stvφ a spot°ebnφ hospodß°stvφ z∙stßvß ôsoukromΘö (rozum∞jme pro osobnφ pot°ebu), mluvφme o socialismu.

V individualistickΘ soustav∞, a konkrΘtn∞ v jeho kapitalistickΘ podob∞, je ôveÜkerß vlßda nad statkyö v soukrom²ch rukou a mluvφme o soukromΘm vlastnictvφ. V nßrodnφ kooperativ∞ nejsou sice podniky v²d∞leΦnΘho hospodß°stvφ v podob∞, jak je znßme v kapitalismu, pon∞vad₧ jsou v rukou stßtu, ale stßtu jako ôsoukromΘhoö majitele, jakΘhosi ôtechnicko-·°ednickΘhoö podnikatele.

V d∙slednΘm solidaristickΘm stßt∞ vÜak stßt musφ mφt skuteΦnou vlßdu nad statky. V n∞m tedy neexistuje soukromΘ vlastnictvφ, ale jen a jen takzvanΘ spoleΦenskΘ vlastnictvφ, ve kterΘm je vÜechno vÜech a nikoho nic. A pozor: ani kdy₧ stßt dß jednotliv²m Φlen∙m solidaristickΘho spoleΦenstvφ k pou₧φvßnφ Φßst ôsvΘhoö, tedy stßtnφho vlastnictvφ, nedßvß jim ho k volnΘ dispozici! Proto se ani v socialismu nepoda°ilo vlßdc∙m za dlouhou dobu jeho trvßnφ problΘm zruÜenφ soukromΘho vlastnictvφ vy°eÜit. Nakonec se oni sami se sv²mi ôrekreaΦnφmi chatamiö stali ₧iv²m d∙kazem nereßlnosti podobn²ch cest. Dokonce to nebylo reßlnΘ ani v ôreßlnΘmö socialismu.

Prßce a trh prßce

P°i anal²ze prßce jako takovΘ nßs principißln∞ zajφmajφ dva aspekty:

• pracovnφ povinnost a svoboda prßce na stran∞ jednΘ a vßzanost a volnost prßce (musφm nebo nemusφm d∞lat to Φi ono) na stran∞ druhΘ
• hodnocenφ prßce versus pracovnφ odm∞na

Bez dlouh²ch °eΦφ, komentß°∙ a anal²z shr≥me v²sledky °eÜenφ otßzek souvisejφcφch s pracovnφ povinnostφ a svobodou prßce na stran∞ jednΘ a pracovnφ volnostφ a vßzanostφ na stran∞ druhΘ takto:

• individualistick² kapitalismus znß pouze pracovnφ svobodu (podle svΘho uvß₧enφ bu∩ pracuj, nebo ne) a pracovnφ volnost (pokud chceÜ pracovat, pracuj v oboru podle svΘho uvß₧enφ)
• v nßrodnφ kooperativ∞ platφ pracovnφ svoboda (pracuj, nebo ne), ale je podmφn∞na pracovnφ vßzanostφ (pracuj v oboru podle pot°eb kooperativy)
• v solidaristickΘ soustav∞ platφ jak pracovnφ povinnost (musφÜ pracovat), tak i pracovnφ vßzanost (budeÜ pracovat tam a tam)

╚ist∞ teoreticky, pro zajφmavost, je mo₧nΘ definovat i systΘm, v n∞m₧ by souΦasn∞ platila pracovnφ povinnost (musφÜ pracovat) a pracovnφ volnost (pracuj v oboru, kter² si sßm vybereÜ). Z praktick²ch d∙vod∙ je takov² systΘm samoz°ejm∞ nemo₧n², i kdy₧ zvlßÜ¥ zavilφ obhßjci komunismu v∞°ili, ₧e je uskuteΦniteln² prßv∞ v komunismu.

Pokud se t²kß hodnocenφ prßce a pracovnφ odm∞ny platφ:

• v kapitalismu spoΦφvß hodnocenφ prßce ve mzd∞, kterß se tvo°φ na trhu prßce jako sm∞nnß hodnota prßce. Ta se samoz°ejm∞ vyjad°uje v pen∞zφch a postupn∞ se ustaluje na rovnovß₧nΘm bodu, kter² je ovliv≥ovßn vÜemi jeho prvky, viz nap°φklad poptßvka po ·Φetnφch na poΦßtku 90.let, pot°eba tΘ kterΘ prßce ve m∞stech a na venkov∞ a podobn∞
• v nßrodnφ kooperativ∞ se sm∞nnß hodnota prßce odvozuje z ôprßva na pln² v²nos z prßceö
• v solidaristickΘ soustav∞ se prßce hodnotφ jako ôka₧d² jin²ö prost°edek k dosa₧enφ ·Φelu solidaristickΘho hospodß°stvφ. Mezi pracφ a odm∞nou nenφ ₧ßdnß souvislost, ostatn∞ poznali jsme to v∞tÜinou ka₧d² na vlastnφ k∙₧i. Prßce se v∙bec neodm∞≥uje.

Mßte poslednφ tvrzenφ za absurdnφ? Pak slyÜte: ·Φastnil-li se v minulosti zam∞stnanec (d∞lnφk) na v²rob∞ n∞jakΘho v²robku, pak ne proto, ₧e na n∞m pracoval nebo ₧e se o v²robek zaslou₧il, ale proto, ₧e stßt shledal jeho ·Φast za pot°ebnou, respektive proto, ₧e stßt tak prost∞ rozhodl!

Hodnoty

V∞nujme nynφ pozornost vztahu mezi p°φΦinou a nßsledkem (°φkßme mu kauzalita) a vztahu mezi prost°edkem a ·Φelem (°φkßme mu finalita, finis - latinsky cφl, konec), n∞kdy tΘ₧ soustava teleologickß (podle °eckΘho p°ekladu slov cφl, konec ùtelos). Pozor, podobnΘ spojenφ slov se snadno a chybn∞ zam∞nφ s teologiφ!

Pro modernφ pojetφ hospodß°sk²ch nauk je rozhodujφcφ finalita. Dv∞ma zßkladnφmi pojmy ·ΦelovΘho ekonomickΘho myÜlenφ jsou toti₧ prost°edek a ·Φel. Jsou to pojmy souvzta₧nΘ stejn∞ jako otec a syn. P°edm∞ty a d∞je pozorovanΘ z hlediska ·Φelu klasifikujeme bu∩ jako u₧iteΦnΘ, nebo jako ÜkodlivΘ. Pokud pak p°isuzujeme jednotliv²m subjekt∙m urΦit² stupe≥ (mφru) u₧iteΦnosti (ale i Ükodlivosti), mluvφme o hodnocenφ. Hodnota vyjad°uje urΦit² stupe≥ tΘ kterΘ vlastnosti - u₧iteΦnosti se znamΘnkem plus a Ükodlivosti se znamΘnkem minus.

V kapitalismu je nejnßpadn∞jÜφ to hodnocenφ, kterΘ je vyjßd°eno cenou v ÜirÜφm slova smyslu. A proto₧e v n∞m rozhodujφcφ roli hraje sm∞na, m∙₧eme p°i obecnΘ sm∞nitelnosti vid∞t v majetku (statku) bu∩ jeho konkrΘtnφ upot°ebitelnost (nap°φklad ledniΦka chrßnφ potraviny p°ed zka₧enφm), nebo upot°ebitelnost univerzßlnφ (lze ji pou₧φt jako odklßdacφ stolek). Mφrou nep°φmΘ univerzßlnφ upot°ebitelnosti je pen∞₧nφ jednotka.

V nßrodnφ kooperativ∞ jsou hospodß°stvφmi ve vlastnφm slova smyslu vlastn∞ jen domßcnosti. Ty se nijak neliÜφ od domßcnostφ v kapitalismu a jsou ovlßdßny jen subjektivnφm hodnocenφm. Hodnocenφ - majetk∙ i prßce - v pen∞₧nφch jednotkßch je u kooperativy vφcemΘn∞ technickΘho rßzu.

V d∙slednΘm solidarismu je de facto jen jedno hospodß°stvφ - stßtnφ - a tudφ₧ jen jedna jedinß velkß hospodß°skß hodnota. Proto₧e v solidarismu neexistuje ₧ßdnß sm∞na - pouze p°id∞lovßnφ a rozd∞lovßnφ podle rozhodnutφ stßtu - neexistuje v n∞m ani ₧ßdnß sm∞nnß hodnota. Jednotlivec, za°azen² do solidaristickΘho hospoda°enφ proti jeho v∙li, m∙₧e sice svou prßci i svΘ p°φd∞ly statk∙ objektivn∞ hodnotit, ale jeho jednßnφ je vynucenΘ a nenφ ani jeho p°ßnφm a ani jeho v∙lφ urΦeno.

Penφze

V komunismu (d∙slednΘm solidarismu) pr² nebudou pot°eba penφze, slyÜeli jsme v minulosti od zvlßÜ¥ zapßlen²ch propagßtor∙. M∞li sv²m zp∙sobem pravdu. Penφze jsou nßstrojem sm∞ny, a proto provßzejφ jen takovΘ systΘmy, ve kter²ch sm∞na existuje. Kde nenφ sm∞ny, nem∙₧e b²t ani pen∞z. Sm∞na ve vlastnφm slova smyslu existuje jenom v individualistick²ch systΘmech - v kapitalismu a nßrodnφ kooperativ∞. NicmΘn∞ mezi pen∞zi ôkapitalistick²miö a ôkooperativnφmiö je velk² a zßsadnφ rozdφl.

V kapitalismu usnad≥ujφ p°edevÜφm sm∞nu mezi statky. Proto jsou penφze v kapitalismu jednφm ze statk∙. V nßrodnφ kooperativ∞, ve kterΘ je hodnota majetku (statku) odvozena z hodnoty prßce, je jednotkou pen∞z jednotka ôpracovnφö. Vztah mezi pracovnφ jednotkou a cenou se opφrß jen o technickΘ hodnocenφ - m∞°enφ, kolik pracovnφch jednotek bylo vynalo₧eno na v²robu toho kterΘho v²robku Φi slu₧by. Zatφmco v kapitalismu se hospodß°skΘ hodnocenφ opφrß jen a pouze o sm∞nnΘ relace, mß hodnocenφ v kooperativ∞ charakter pracovnφho hodnocenφ ve smyslu stanovenφ odpovφdajφcφ spot°eby pracovnφch jednotek.