MOR┴LKA A JEJ═ VZTAH K HOSPOD┴╪SK▌M SYST╔M┘MIndividualismus a solidarismus jsou dva p≤ly pΘΦe jednotlivc∙, rodiny a cel²ch nßrod∙ o udr₧enφ a zlepÜenφ ₧ivota. Pokud se ka₧d² starß sßm o sebe, majφ jednotlivci mezi sebou vztahy negativnφ (pozor na sprßvnΘ chßpßnφ toho sl∙vka!), proto₧e jeden druhΘmu nepomßhß, ale starß se sßm o sebe. NicmΘn∞, je nutnΘ tyto vztahy chßpat takΘ pozitivn∞ a rozliÜovat mezi tolerancφ a hrub²m zasahovßnφm do ₧ivota a prßv ostatnφch. Je nutnΘ dbßt o to, aby jednotlivec - peΦujφcφ sßm o sebe - do druh²ch nevrß₧el, aby druhΘ neruÜil a aby jim neubli₧oval, ani osobn∞ (urß₧ky, pomluvy, fyzickß napadenφ), ani jejich majetku (krßde₧e, loupe₧e). Morßlnφ pravidla a jejich souvislosti tvo°ilo lidstvo celß tisφciletφ. Chceme-li proto mravnφ °ßd nejen pochopit, ale i uskuteΦ≥ovat v kontextu individualistickΘ soustavy, nezb²vß ne₧ prßvn∞ zakotvit a zakßzat (negativn∞ stanovit, vylouΦit) krßde₧e, loupe₧e, ublφ₧enφ na zdravφ, pomluvy, urß₧ky, podvody a tak dßle. Zßsady individualistickΘ morßlky jsou tedy vyjßd°eny negativnφmi (jeÜt∞ jednou: pozor na sprßvn² v²klad!) vztahy uspo°ßdßnφ pom∞r∙ mezi lidmi: to a to nesmφÜ, jinak m∙₧eÜ vÜechno. Co nenφ zakßzßno je dovoleno!B∞da ale, kdy₧ se na n∞co zapomene! Tunelovßnφ bank nebylo zakßzßno! Typick²mi, negativn∞ vymezen²mi zßsadami, jsou zßsady uvedenΘ v bo₧φm desateru: nepokradeÜ, nezabijeÜ. Podle podobnΘho mravnφho °ßdu se pak tvo°φ pojmy jako poctivost, spravedlnost a ctnost. Poctiv² je, kdo nekrade, nepodvßdφ, neruÜφ smlouvy a neniΦφ cizφ majetek a sv∙j majetek zφskal bez krßde₧e, bez podvodu, bez nßsilφ. Spravedliv² je ten, kdo podle smluv plnφ svΘ zßvazky a Üet°φ cizφ majetek. Zodpov∞dnost je zßsluha i ctnost. SolidaristickΘ soustav∞ odpovφdß oproti tomu solidaristickß morßlka. Ta je zt∞lesn∞na v zßsad∞ o (povinnΘ) lßsce k bli₧nφmu, v p°esv∞dΦenφ, ₧e statek pat°φ tomu, kdo ho nejvφce pot°ebuje, a v pod°φzenosti jednotlivce celku (stran∞, vlasti, nßrodu, lidstvu). V takovΘ soustav∞ samoz°ejm∞ platφ jinß spravedlnost i jinß ctnost. NicmΘn∞, rozhodujφcφm charakteristick²m rysem je pozitivnφ p°φstup: to a to musφÜ, to a to je vy₧adovßno. Co nenφ dovoleno je zakßzßno.IndividualistickΘ morßlnφ normy a solidaristickΘ morßlnφ normy nejsou sluΦitelnΘ v jednΘ soustav∞. V individußlnφ soustav∞ uklßdajφ normy jedinci jen negativnφ povinnost, to jest, aby neniΦil slabÜφho jedince. Naopak solidaristickΘ normy uklßdajφ jedinci pozitivnφ povinnost, to jest, aby pomßhal slabÜφmu. Ochrana soukromΘho vlastnictvφ (nekrßst je poctivost) pat°φ k individualistickΘ morßlnφ soustav∞, zatφmco v solidaristickΘ soustav∞ je soukromΘ vlastnictvφ (nezam∞≥ujme s pojmem osobnφ pot°eba) nep°φpustnΘ. ┌Φelem individualistickΘ morßlnφ soustavy je umo₧nit ka₧dΘmu, i slabΘmu, aby Üel neruÜen∞ za sv²m Üt∞stφm. Ideßlem ₧ivota (cφlem, ·Φelem) solidaristickΘ morßlnφ soustavy je kultura a zdravφ nßroda. Proti blahu soukromΘmu (subjektivnφmu) stojφ blaho ve°ejnΘ (objektivnφ). V prvnφm pohledu slou₧φ celek (stßt, spoleΦnost) Φßsti (jednotlivci) a ve druhΘm pohledu slou₧φ jednotlivec (Φßst) spoleΦnosti (celku). Morßlnφ soustavy se tedy polarizujφ podobn∞ jako soustavy individualistickß a solidaristickß. Pojmy ôspravedlnostö a ômravnostö nemajφ samy o sob∞ ₧ßdn² urΦit² obsah, pokud ne°ekneme, kter² morßlnφ °ßd mßme na mysli. TakΘ morßlka, kterß z tΘto polarizace vypl²vß, mß pak, samoz°ejm∞, dvojφ charakter. Morßlka individualistickß
Morßlka solidaristickß
Morßlkou lidφ rozumφme jejich sklon ₧φt a jednat podle jednΘ nebo druhΘ morßlnφ soustavy. Nenφ normßlnφho Φlov∞ka, kter² by necφtil s druh²m, a nenφ normßlnφho Φlov∞ka, kter² by nikdy nemyslel sßm na sebe. Morßlka pouze rozliÜuje, podle v²Üe uveden²ch kritΘriφ, zdali neublφ₧φm (negativistickΘ, individußlnφ pojetφ) anebo musφm pomoci (pozitivnφ, solidaristickΘ pojetφ). Vlastnφ morßlnφ sklony Φlov∞ka jsou dßny jeho p°irozen²m naturelem a p∙sobenφm v²chovy. A pozor - d∙sledn∞ rozliÜujme mezi individualisty a egoisty! ╚lov∞k, kter² myslφ jen a jen na sebe a svΘ vlastnφ zßjmy a nemß s druh²m cφt∞nφ, nenφ individualista, ale egoista. Opakem jsou altruistΘ - cφtφ s druh²mi a podle toho takΘ jednajφ. Ti, kte°φ mnohdy volajφ po hospodß°skΘm solidarismu, vÜak nemusφ b²t v₧dy pouze altruisty. ╚asto se v nich projevuje egoismus slab²ch a nevßhejme °φci i lenivost lφn²ch, kte°φ oΦekßvajφ pomoc od siln²ch, aby sami nemuseli d∞lat nic a ôm∞li se dob°eö. Je neÜt∞stφm solidaristick²ch soustav, kdy₧ se pro n∞ nadchnou egoistΘ, kte°φ pozd∞ji podle jejich pravidel a zßsad sami ne₧ijφ a nejednajφ. Ostatn∞ jako bychom podobnΘ jednßnφ v poslednφm p∙lstoletφ nevid∞li vÜude kolem sebe! A jeÜt∞ drobnΘ vysv∞tlenφ kritik∙m invidualismu. Negativnφ norma ônezabijeÜö nenφ omezenφm svobody, nechci-li vra₧dit, ale pozitivnφ norma ôbuduj naÜe spoleΦnΘ lepÜφ zφt°kyö, je-li v solidaristickΘ soustav∞ vynucovßna za cenu svobody (nap°φklad brigßda v mΘm osobnφm volnu), pro mne omezenφm svobody je. Tak n∞jak lze charakterizovat ômorßlnφ rozdφlö mezi ob∞ma hlavnφmi hospodß°sk²mi soustavami. |