PARLAMENTN═ SYST╔MY

Parlamentnφ systΘmy majφ sv∙j p°edobraz v kmenov²ch shromß₧d∞nφch, na kter²ch rozhodovaly hlasy mu₧∙ schopn²ch nosit zbra≥. Pozd∞ji byly tyto sn∞my zatlaΦeny monarchistick²m z°φzenφm uplat≥ujφcφm moc jednoho vlßdce. Ale i monarchie a s nφ souvisejφcφ aristokracie se vyΦerpaly. P°edevÜφm s nßstupem pr∙myslovΘ revoluce a bur₧oazie v XVIII. stoletφ.

Volby neb²valy zpoΦßtku v∙bec demokratickΘ, jak se obecn∞ soudφ. Podobn∞ jako v dßvnΘ historii, kdy se sn∞mu takΘ z·Φast≥ovali jen ti mu₧i, kte°φ unesli zbra≥. Z novodob²ch voleb byli vyluΦovßni nemajetnφ a ₧eny, jinde barevnφ obΦanΘ. Nap°φklad na ·zemφ Rakouska-Uherska se po pßdu absolutismu uplat≥oval takzvan² kuriov² systΘm, kter² zv²hod≥oval Ülechtu a bohatΘ a umo₧≥oval volit, nap°φklad v roce 1879, jen asi 6 (!) procent∙m obyvatel. VÜeobecnΘ volebnφ prßvo bylo zavedeno a₧ v roce 1907 jako d∙sledek ruskΘ revoluce a nßsledn²ch d∞lnick²ch bou°φ.

╚eskΘ zßjmy od poloviny XIX. stoletφ, kdy se v rakouskΘm mocnß°stvφ ujal parlamentarismus, hßjila konzervativnφ a na Φeskou Ülechtu napojenß staroΦeskß strana. U jejφho zrodu stßl FrantiÜek Palack². Tu v osmdesßt²ch lΘtech minulΘho stoletφ vyst°φdali liberßlnφ mladoΦeÜi. Ob∞ strany se na vrcholu svΘ moci tvß°ily vÜenßrodn∞ a osobovaly si prßvo reprezentovat celou Φeskou ve°ejnost. M∞ly v podstat∞ dva ôtrvalΘö body programu: Φesko-n∞meckou otßzku (!) a autonomii v rßmci habsburskΘ monarchie.

Rychl² v²voj spoleΦnosti a zejmΘna socißlnφ rozvrstvenφ obyvatelstva na p°elomu XIX. a XX. stoletφ si vÜak vynutily vznik dalÜφch stran. V pr∙myslov²ch oblastech zφskala masovou podporu proletß°skß socißlnφ demokracie, kterß ideov∞ vychßzela z uΦenφ K. Marxe, a venkov ovlßdla agrßrnφ strana. Vznikl vÜak i velk² a nep°ehledn² poΦet stran profesnφch, nacionßlnφch a klerikßlnφch. Shodou okolnostφ, samoz°ejm∞ pod vlivem v²voje ve dvacßtΘm stoletφ, se koncem naÜeho stoletφ v Φesk²ch zemφch situace tΘm∞° bez v²jimky opakovala (viz HaÜkova strana mφrnΘho pokroku v mezφch zßkona p°ed sto lety a Strana p°ßtel piva na poΦßtku devadesßt²ch let naÜeho stoletφ u nßs).

Po vzniku samostatnΘho ╚eskoslovenska na podzim v roce 1918 bylo bez voleb (to se obecn∞ mßlo vφ!) ustanoveno jednokomorovΘ Nßrodnφ shromß₧d∞nφ podle v²sledk∙ do rakouskΘ °φÜskΘ rady (!) z roku 1911. Nejsiln∞jÜφ stranou po I. sv∞tovΘ vßlce byla d∞lnickß socißlnφ demokracie a stavovsky a konzervativn∞ orientovanß agrßrnφ strana ovlßdajφcφ venkov. SilnΘ pozice zφskala i nacionßln∞ orientovanß ╚eskoslovenskß strana nßrodn∞ socialistickß sdru₧ujφcφ d∞lnφky, zam∞stnance a Φßst inteligence. Zßjmy kapitßlu a pr∙myslu zastupovala p°edevÜφm nßrodnφ demokracie. Na milost byli po vßlce nakonec vzati i lidovci zkompromitovanφ sv²m klerikalismem a podporou Habsburk∙.

NovΘ ╚eskoslovensko stßlo p°ed spoustou, velmi Φasto r∙zn∞ °eÜiteln²ch ·kol∙. To si vynutilo vytvo°enφ pom∞rn∞ velmi Üirok²ch koalicφ. Arbitrem b²val, dφky svΘmu postavenφ a ·ct∞, prezident T. G. Masaryk. Bohu₧el koalici ji₧ v roce 1920 velmi oslabilo rozÜt∞penφ socißlnφ demokracie a pozd∞ji vznik komunistickΘ strany. Ta byla pod vlivem tzv. t°etφ moskevskΘ internacionßly d∙sledn∞ nadnßrodnφ, oproti v∞tÜin∞ tehdejÜφch Φesk²ch stran.

V takzvanΘ druhΘ republice a zejmΘna pak za protektorßtu byl zaveden autoritß°sk² systΘm, ve kterΘm u₧ existovala v zßv∞ru pouze jedna strana - Nßrodnφ souruΦenstvφ. Demokratick² systΘm se de facto rozpadl. Po volbßch v roce 1946, kterΘ s v²razn²m rozdφlem vyhrßli komunistΘ, vyst°φdal jednokomorovΘ Nßrodnφ shromß₧d∞nφ pom∞rn∞ velmi pestr² parlament. Obdobφ parlamentnφ demokracie vÜak trvalo velmi krßtce. Mocensk² zvrat v ·noru 1948 okam₧it∞ zavrhl pluralitnφ systΘm umo₧≥ujφcφ st°φdßnφ jednotliv²ch stran u vlßdy a p°inesl ôjednotnΘ kandidßtky Nßrodnφ frontyö. NekomunistickΘ strany se pod°φdily novΘ situaci, uznaly vedoucφ ·lohu komunistickΘ strany a na desφtky let se vzdaly samostatnΘ politiky.

UrΦitou nad∞jφ byl rok 1968. AvÜak perspektiva svobodn²ch voleb byla i v tomto roce odmφtnuta. P°esto vÜak k urΦitΘ zm∞n∞ doÜlo. Spolu s federalizacφ a ôΦesko-slovensk²m vyrovnßnφmö se zm∞nily nejvyÜÜφ zßkonodßrnΘ orgßny. Vzniklo dvoukomorovΘ Federßlnφ shromß₧d∞nφ a nßrodnφ rady. V²voj pozd∞ji akceleroval a dal vzniknout listopadov²m udßlostem roku 1989. Devadesßtß lΘta jsou pak tvo°ena snahou navßzat na tradici vzniklou p°ed tΘm∞° stoletφm.